Genesis
Kapitoly:
1, 2, 3,
4, 5, 6,
7, 8, 9,
10, 11, 12,
13, 14, 15,
16, 17, 18,
19, 20, 21,
22, 23, 24,
25, 26, 27,
28, 29, 30,
31, 32, 33,
34, 35, 36,
37, 38, 39,
40, 41, 42,
43, 44, 45,
46, 47, 48,
49, 50.
1.kapitola (Genesis)
Stvo°enφ a zpo°ßdßnφ od Boha vÜech v∞cφ v Üesti dnech.
- Na * * * * * * poΦßtku stvo°il * * * * * * * * * * *
* * B∙h nebe a zemi.
- Zem∞ pak byla nesliΦnß a pustß, a tma byla nad propastφ, a Duch Bo₧φ vznßÜel se nad vodami.
- I * °ekl B∙h: * Bu∩ sv∞tlo! I bylo sv∞tlo.
- A vid∞l B∙h sv∞tlo, ₧e [bylo] dobrΘ; i odd∞lil B∙h sv∞tlo od tmy.
- A nazval B∙h sv∞tlo dnem, a tmu nazval nocφ. I byl veΦer a bylo jitro, den prvnφ.
- ╪ekl takΘ B∙h: Bu∩ obloha u prost°ed vod, a d∞l vody od vod!
- I uΦinil B∙h tu oblohu, a odd∞lil vody, * * kterΘ₧ jsou pod oblohou, od vod, kterΘ₧ jsou nad oblohou. A stalo se tak.
- I nazval B∙h oblohu nebem. I byl veΦer a bylo jitro, den druh².
- ╪ekl takΘ B∙h: * * * Shroma₧∩te se vody, [kterΘ₧ jsou] pod nebem, v mφsto jedno, a uka₧ se [mφsto] suchΘ! A stalo se tak.
- I nazval B∙h [mφsto] suchΘ zemφ, shromß₧d∞nφ pak vod nazval mo°em. A vid∞l B∙h, ₧e [to bylo] dobrΘ.
- Potom °ekl B∙h: Zplo∩ zem∞ trßvu, [a] bylinu vydßvajφcφ sφm∞, [a] strom plodn², nesoucφ ovoce podlΘ pokolenφ svΘho, v n∞m₧ by bylo sφm∞ jeho na zemi. A stalo se tak.
- Nebo zem∞ vydala trßvu, [a] bylinu nesoucφ semeno podlΘ pokolenφ svΘho, i strom p°inßÜejφcφ ovoce, v n∞m₧ [bylo] sφm∞ jeho, podlΘ pokolenφ jeho. A vid∞l B∙h, ₧e to bylo dobrΘ.
- I byl veΦer a bylo jitro, den t°etφ.
- Op∞t °ekl B∙h: * Bu∩te sv∞tla na obloze nebeskΘ, aby odd∞lovala den od noci, a byla na znamenφ a [rozm∞°enφ] Φas∙, dn∙ a let.
- A aby svφtila na obloze nebeskΘ, a osv∞covala zemi. A stalo se tak.
- I uΦinil B∙h dv∞ sv∞tla velikß, sv∞tlo v∞tÜφ, aby sprßvu dr₧elo nade dnem, a sv∞tlo menÜφ, aby sprßvu dr₧elo nad nocφ; [tΘ₧] i hv∞zdy.
- A postavil je B∙h na obloze nebeskΘ, aby osv∞covala zemi;
- A aby sprßvu dr₧ela nade dnem a nocφ, a odd∞lovala sv∞tlo od tmy. A vid∞l B∙h, ₧e [to bylo] dobrΘ.
- I byl veΦer a bylo jitro, den Φtvrt².
- ╪ekl jeÜt∞ B∙h: Vydejte vody hmyz duÜe ₧ivΘ v hojnosti, a * ptactvo, kterΘ₧ by lΘtalo nad zemφ pod oblohou nebeskou!
- I stvo°il B∙h velryby * * velikΘ a vÜelijakou duÜi ₧ivou, h²bajφcφ se, kterou₧to v hojnosti vydaly vody podlΘ pokolenφ jejich, a vÜelikΘ ptactvo k°φdla majφcφ, podlΘ pokolenφ jeho. A vid∞l B∙h, ₧e [to bylo] dobrΘ.
- I po₧ehnal jim B∙h, * * * * °ka: Plo∩te₧ se a mno₧te se, a napl≥te vody mo°skΘ; tΘ₧ ptactvo a¥ se rozmno₧uje na zemi!
- I byl veΦer a bylo jitro, den pßt².
- ╪ekl tΘ₧ B∙h: Vydej zem∞ * * * duÜi ₧ivou, [jednu ka₧dou] podlΘ pokolenφ jejφho, hovada a zem∞plazy, i zv∞° zemskou, podlΘ pokolenφ jejφho. A stalo se tak.
- I uΦinil B∙h zv∞° zemskou podlΘ pokolenφ jejφho, tΘ₧ hovada vedlΘ pokolenφ jejich, i vÜelik² zem∞plaz podlΘ pokolenφ jeho. A vid∞l B∙h, ₧e [bylo] dobrΘ.
- ╪ekl op∞t B∙h: UΦi≥me Φlov∞ka k obrazu naÜemu, podlΘ podobenstvφ naÜeho, a a¥ panujφ nad rybami mo°sk²mi, a nad ptactvem nebesk²m, i nad hovady, a nade vÜφ zemφ, i nad vÜelik²m zem∞plazem h²bajφcφm se na zemi.
- I * stvo°il B∙h Φlov∞ka k obrazu svΘmu, k obrazu Bo₧φmu stvo°il jej, mu₧e a ₧enu stvo°il je.
- A po₧ehnal jim B∙h, a °ekl jim B∙h: Plo∩te₧ se a rozmno₧ujte se, a napl≥te zemi, a podma≥te ji, a panujte nad rybami mo°sk²mi, a nad ptactvem nebesk²m, i nad vÜelik²m ₧ivoΦichem h²bajφcφm se na zemi.
- ╪ekl jeÜt∞ B∙h: * * Aj, dal jsem vßm vÜelikou bylinu, vydßvajφcφ sφm∞, kterß₧ [jest] na tvß°i vÜφ zem∞, a vÜelikΘ stromovφ, (na n∞m₧ [jest] ovoce stromu), nesoucφ sφm∞; [to] bude vßm za pokrm.
- VÜechn∞m pak ₧ivoΦich∙m zemsk²m, i vÜemu ptactvu nebeskΘmu, a vÜemu tomu, co₧ se h²be na zemi, v Φem₧ [jest] duÜe ₧ivß, vÜelikou bylinu zelenou [dal jsem] ku pokrmu. I stalo se tak.
- A vid∞l B∙h vÜe, co₧ uΦinil, a aj, [bylo] velmi dobrΘ. I byl veΦer a bylo jitro, den Üest².
2.kapitola (Genesis)
Posv∞cenφ dne sedmΘno. 4. P°ipomenutφ nap°ed polo₧en²ch v∞cφ o stvo°enφ.
8. Vypsßnφ rßje a postavenφ v n∞m Φlov∞ka. 18. Na°φzenφ stavu man₧elskΘho.
- A tak dokonßna jsou nebesa a zem∞, i vÜecko vojsko jejich.
- A dokonal B∙h * * dne sedmΘho dφlo svΘ, kterΘ₧ d∞lal; a odpoΦinul v den sedm² ode vÜeho dφla svΘho, kterΘ₧ byl d∞lal.
- I po₧ehnal B∙h dni sedmΘmu a posv∞til ho; nebo v n∞m odpoΦinul B∙h ode vÜeho dφla svΘho, kterΘ₧ byl stvo°il, aby uΦin∞no bylo.
- Ti¥ [jsou] rodovΘ nebes a zem∞, (kdy₧ stvo°ena jsou v den, v n∞m₧ uΦinil Hospodin B∙h zemi i nebe),
- I ka₧dΘ chrastiny polnφ, d°φve ne₧ byla na zemi, i vÜelikΘ byliny polnφ, prvΘ ne₧ vzchßzela; nebo jeÜt∞ byl nedÜtil Hospodin B∙h na zemi, ani₧ byl kter² Φlov∞k, jeÜto by d∞lal zemi.
- A [ani₧] pßra vystupovala z zem∞, aby svla₧ovala vÜecken svrchek zem∞.
- I uΦinil Hospodin B∙h Φlov∞ka z prachu zem∞, a vdechl v ch°φp∞ jeho dchnutφ ₧ivota, i byl Φlov∞k v duÜi ₧ivou.
- ètφpil pak byl Hospodin B∙h rßj v Eden na v²chod, a postavil tam Φlov∞ka, jeho₧ byl uΦinil.
- A vyvedl Hospodin B∙h z zem∞ vÜelik² strom na pohled∞nφ lib², a [ovoce] k jφdlu chutnΘ; tΘ₧ * * strom ₧ivota u prost°ed rßje, i strom v∞d∞nφ dobrΘho a zlΘho.
- (A °eka vychßzela z Eden, k svla₧ovßnφ rßje, a odtud d∞lila se, a byla ve Φty°i hlavnφ [°eky] .
- JmΘno jednΘ Pφson, ta obchßzφ vÜecku zemi Hevilah, kde₧ jest zlato.
- A zlato zem∞ tΘ [jest] v²bornΘ; tam [jest] [i] bdelium, a kßmen onychin.
- JmΘno pak druhΘ °eky Gihon, ta obchßzφ vÜecku zemi Chus.
- A jmΘno °eky t°etφ * Hiddekel, kterß₧ teΦe k v²chodnφ stran∞ AssyrskΘ zem∞. A °eka Φtvrtß jest * * Eufrates).
- Pojav tedy Hospodin B∙h Φlov∞ka, postavil jej v rßji [v zemi] Eden, aby jej d∞lal a ost°φhal ho.
- I zapov∞d∞l Hospodin B∙h Φlov∞ku, °ka: Z ka₧dΘho stromu rajskΘho svobodn∞ jφsti budeÜ;
- Ale z stromu v∞d∞nφ dobrΘho a zlΘho nikoli nejez; nebo v kter² bys koli den z n∞ho jedl, smrtφ um°eÜ.
- ╪ekl byl takΘ Hospodin B∙h: Nenφ * dobrΘ Φlov∞ku b²ti samotnΘmu; uΦinφm jemu pomoc, kterß₧ by p°i n∞m [byla] .
- (Nebo kdy₧ byl uΦinil Hospodin B∙h z zem∞ vÜelikou zv∞° polnφ, i vÜecko ptactvo nebeskΘ, p°ivedl [je] k Adamovi, aby pohled∞l [na n∞] , jakΘ by jmΘno kterΘmu dßti m∞l; a jak by koli nazval Adam kterou duÜi ₧ivou, tak aby jmenovßna byla.
- I dal Adam jmΘna vÜechn∞m hovad∙m, i ptactvu nebeskΘmu, a vÜelikΘ zv∞°i polnφ; Adamovi pak nenφ nalezena pomoc, kterß₧ by p°i n∞m [byla] .)
- Proto₧ uvedl Hospodin B∙h tvrd² sen na Adama, i usnul; a vy≥al jedno z ₧eber jeho, a to mφsto vyplnil t∞lem.
- A z toho ₧ebra, kterΘ₧ vy≥al z Adama, vzd∞lal Hospodin B∙h * * ₧enu, a p°ivedl ji k Adamovi.
- I °ekl Adam: Te∩ tato [jest] kost z kostφ m²ch a t∞lo z t∞la mΘho; tato slouti bude mu₧atka, nebo z mu₧e vzata jest.
- Z tΘ p°φΦiny opustφ mu₧ otce svΘho i matku svou, a p°φdr₧eti se bude man₧elky svΘ, i budou v jedno t∞lo.
- Byli pak oba dva nazφ, Adam i ₧ena jeho, a nestyd∞li se.
3.kapitola (Genesis)
O prvnφm h°φchu a ₧alostnΘm pßdu Φlov∞ka.
- Had pak byl * * nejchyt°ejÜφ ze vÜech ₧ivoΦich∙ polnφch, kterΘ₧ byl uΦinil Hospodin B∙h. A [ten] °ekl ₧en∞: Tak-li₧ jest, ₧e vßm B∙h °ekl: Nebudete jφsti z ka₧dΘho stromu rajskΘho?
- I °ekla ₧ena hadu: Ovoce strom∙ rajsk²ch jφme;
- Ale o ovoci stromu, kter²₧ jest u prost°ed rßje, °ekl B∙h: Nebudete ho jφsti, ani₧ se ho dotknete, abyste nezem°eli.
- I °ekl had ₧en∞: * * Nikoli nezem°ete smrtφ!
- Ale vφ B∙h, ₧e v kter²koli den z n∞ho jφsti budete, * * otevrou se oΦi vaÜe; a budete jako bohovΘ, v∞douce dobrΘ i zlΘ.
- Viduci tedy ₧ena, ₧e dobr² [jest] strom k jφdlu i p°φjemn² oΦima, a k nabytφ rozumnosti strom ₧ßdostiv², vzala z ovoce jeho a jedla; dala takΘ i mu₧i svΘmu s sebou, a [on] jedl.
- Tedy otev°φny jsou oΦi obou dvou, a poznali, ₧e jsou * nazφ; i navßzali lφstφ fφkovΘho a nad∞lali sob∞ v∞nφk∙.
- A [v tom] uslyÜeli hlas Hospodina Boha chodφcφho po rßji k v∞tru dennφmu; i skryl se Adam a ₧ena jeho p°ed tvß°φ Hospodina Boha, u prost°ed stromovφ rajskΘho.
- I povolal Hospodin B∙h Adama, a °ekl jemu: Kde₧ jsi?
- Kter²₧to °ekl: Hlas tv∙j slyÜel jsem v rßji a bßl jsem se, ₧e jsem nah²; proto₧ skryl jsem se.
- I °ekl [B∙h] : Kdo₧¥ oznßmil, ₧e jsi nah²? Nejedl-lis ale z toho stromu, z n∞ho₧¥ jsem jφsti * zapov∞d∞l?
- I °ekl Adam: Äena, kterou₧ jsi mi dal, [aby byla] se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem.
- I °ekl Hospodin B∙h ₧en∞: Co₧ jsi to uΦinila? I °ekla ₧ena: Had mne podvedl, i jedla jsem.
- Tedy °ekl Hospodin B∙h hadu: Äe jsi to uΦinil, zlo°eΦen² budeÜ nade vÜecka hovada a nade vÜecky ₧ivoΦichy polnφ; po b°iÜe svΘm plaziti se budeÜ, a * prach ₧rßti budeÜ po vÜecky dny ₧ivota svΘho.
- Nad to, nep°ßtelstvφ polo₧φm mezi tebou a mezi ₧enou, i mezi * * semenem tv²m a semenem jejφm; ono pot°e tob∞ hlavu, a ty pot°eÜ jemu patu.
- Äen∞ [pak] °ekl: Velice rozmno₧φm bolesti tvΘ a poΦφnßnφ tvß, s bolestφ roditi budeÜ d∞ti, a pod mocφ mu₧e tvΘho [bude] ₧ßdost tvß, a on panovati * bude nad tebou.
- Adamovi takΘ °ekl: Äe jsi uposlechl hlasu ₧eny svΘ, a jedl jsi z stromu toho, kter²₧¥ jsem zapov∞d∞l, °ka: NebudeÜ jφsti z n∞ho; zlo°eΦenß * zem∞ pro tebe, s bolestφ jφsti budeÜ z nφ po vÜecky dny ₧ivota svΘho.
- Trnφ a bodlßΦφ tob∞ ploditi bude, i budeÜ jφsti byliny polnφ.
- V * potu tvß°i svΘ chlΘb jφsti budeÜ, dokavad₧ se nenavrßtφÜ do zem∞, pon∞vad₧ jsi z nφ vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrßtφÜ.
- Dal pak byl Adam jmΘno ₧en∞ svΘ Eva, proto ₧e ona byla mßt∞ vÜech ₧iv²ch.
- I zd∞lal Hospodin B∙h Adamovi a ₧en∞ jeho od∞v ko₧en², a p°iod∞l je.
- Tedy °ekl Hospodin B∙h: Aj, Φlov∞k uΦin∞n jest jako jeden z * nßs, v∞da dobrΘ i zlΘ; proΦe₧ nynφ, aby nevztßhl ruky svΘ, a nevzal takΘ z stromu ₧ivota, a jedl by, i byl by ₧iv na v∞ky, [vy₧e≥me jej] .
- I vypustil jej Hospodin B∙h z zahrady * Eden, aby d∞lal zemi, z nφ₧ vzat byl.
- A [tak] vyhnal Φlov∞ka a osadil zahradu Eden * cherubφny k v²chodnφ stran∞ s * meΦem plamenn²m bl²skajφcφm se, aby ost°φhali cesty k stromu ₧ivota.
4.kapitola (Genesis)
Syn∙ Adamov²ch ob∞ti. 8. Vra₧da Kainova. 17. Potomci Kainovi.
25.Rodina Adamova.
- Adam pak poznal Evu ₧enu svou, kterß₧to poΦavÜi, porodila Kaina a °ekla: Obdr₧ela jsem * mu₧e na Hospodinu.
- A op∞t porodila bratra jeho Abele. I byl * * Abel past²° ovcφ, a Kain byl orßΦ.
- Po mnoh²ch pak dnech stalo se, ₧e ob∞toval Kain z ·rody zemskΘ ob∞t Hospodinu.
- Ano i Abel takΘ ob∞toval z * prvorozen²ch [v∞cφ] stßda svΘho, a z tuku jejich. I * vzhlΘdl Hospodin na Abele a na ob∞t jeho.
- Na Kaina pak a na ob∞t jeho nevzhlΘdl. Proto₧ rozlφtil se Kain nßramn∞, a opadla tvß° jeho.
- I °ekl Hospodin Kainovi: ProΦ jsi se [tak] rozpßlil hn∞vem? A proΦ jest opadla tvß° tvß?
- Zdali₧ nebudeÜ p°φjemn², budeÜ-li dob°e Φiniti? Pakli nebudeÜ dob°e Φiniti, h°φch ve * dve°φch le₧φ; a pod mocφ tvou bude ₧ßdost jeho, a ty panovati * budeÜ nad nφm.
- I mluvil Kain k Abelovi bratru svΘmu. Stalo se pak, kdy₧ byli na poli, ₧e povstav Kain proti Abelovi bratru svΘmu, zabil * jej.
- I °ekl Hospodin Kainovi: Kde₧ jest Abel bratr tv∙j? Kter²₧ odpov∞d∞l: Nevφm. Zdali₧ jsem jß strß₧n²m bratra svΘho?
- I °ekl [B∙h]: Co jsi uΦinil? * Hlas krve bratra tvΘho volß ke mn∞ z zem∞.
- Proto₧ nynφ * zlo°eΦen² budeÜ [i] od tΘ zem∞, kterß₧ otev°ela ·sta svß, aby p°ijala krev bratra tvΘho z ruky tvΘ.
- Kdy₧ budeÜ d∞lati zemi, nebude vφce vydßvati moci svΘ tob∞; tulßkem a b∞hounem budeÜ na zemi.
- I °ekl Kain Hospodinu: V∞tÜφ¥ jest nepravost mß, * ne₧ aby mi odpuÜt∞na b²ti mohla.
- Aj, vyhßnφÜ mne dnes z zem∞ tΘto, a p°ed tvß°φ tvou * skr²vati se budu, a budu tulßkem a b∞hounem na zemi. I p°ijde na to, ₧e kdo mne koli nalezne, zabije mne.
- I °ekl mu Hospodin: ZajistΘ kdo by koli zabil Kaina, [nad tφm] sedmnßsobn∞ mÜt∞no bude. ProΦe₧ vlo₧il Hospodin znamenφ naKaina, aby ho ₧ßdn² nezabil, kdo by jej koli nalezl.
- Tedy odÜed Kain od tvß°i Hospodinovy, bydlil v zemi N≤d, k v²chodnφ stran∞ [naproti] Eden.
- Poznal pak Kain ₧enu svou, kterß₧to poΦala a porodila Enocha. I stav∞l m∞sto, a nazval jmΘno m∞sta toho jmΘnem syna svΘho Enoch.
- I narodil se Enochovi Irßd, a Irßd zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lßmecha.
- Vzal sob∞ pak Lßmech dv∞ ₧eny; jmΘno jednΘ Ada, a jmΘno druhΘ Zilla.
- I porodila Ada Jßbale, kter²₧ byl otec p°eb²vajφcφch v stanφch a stßdo [pasoucφch] .
- A jmΘno bratra jeho Jubal; ten byl otec vÜech hrajφcφch na harfu a nßstroje hudebnΘ.
- A Zilla takΘ porodila Tubalkaina, kter²₧ byl °emeslnφk vÜelikΘho dφla od m∞di a od ₧eleza. Sestra pak Tubalkainova byla NoΘma.
- I °ekl Lßmech ₧enßm sv²m, Ad∞ a Zille: SlyÜte hlas m∙j, ₧eny Lßmechovy, poslouchejte °eΦi mΘ, ₧e jsem zabil mu₧e k rßn∞ svΘ a mlßdence k zsinalosti svΘ.
- Jestli₧e¥ sedmnßsobn∞ pomÜt∞no bude pro Kaina, tedy pro * Lßmecha sedmdesßtekrßt sedmkrßt.
- Poznal pak jeÜt∞ Adam ₧enu svou, i porodila * syna a nazvala jmΘno jeho Set; nebo [°ekla] : Dal mi B∙h jinΘ sφm∞ mφsto Abele, kterΘho₧ zabil Kain.
- Setovi pak takΘ narodil se syn, a nazval jmΘno jeho Enos. Tehdß₧ zaΦalo se * vz²vßnφ jmΘna Hospodinova.
5.kapitola (Genesis)
VyΦtenφ rodiny Adamovy od Seta a₧ do NoΘle.
- Tato jest kniha rod∙ Adamov²ch. V [ten] den, v kterΘm₧ stvo°il B∙h Φlov∞ka, ku podobenstvφ Bo₧φmu uΦinil ho.
- Mu₧e a ₧enu stvo°il je a po₧ehnal jim, a nazval jmΘno jejich Adam v [ten] den, kdy₧ stvo°eni jsou.
- Byl pak Adam ve stu a t°idcφti letech, kdy₧ zplodil [syna] ku podobenstvφ svΘmu [a] k obrazu svΘmu, a nazval jmΘno jeho Set.
- I bylo dn∙ Adamov²ch po zplozenφ Seta osm set let, a plodil syny a dcery.
- A tak bylo vÜech dn∙ Adamov²ch, v kter²ch₧ byl ₧iv, dev∞t set a t°idceti let, i um°el.
- Set pak byl ve stu a p∞ti letech, kdy₧ zplodil Enosa.
- A po zplozenφ Enosa ₧iv byl Set osm set a sedm let, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ Setov²ch dev∞t set a dvanßcte let, i um°el.
- Byl pak Enos v devadesßti letech, kdy₧ zplodil Kainana.
- A po zplozenφ Kainana ₧iv byl Enos osm set a patnßcte let, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ Enosov²ch dev∞t set a p∞t let, i um°el.
- Kainan pak byl v sedmdesßti letech, kdy₧ zplodil Mahalaleele.
- A po zplozenφ Mahalaleele ₧iv byl Kainan osm set a Φty°idceti let, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ Kainanov²ch dev∞t set a deset let, i um°el.
- Mahalaleel pak byl v Üedesßti a p∞ti letech, kdy₧ zplodil Jßreda.
- A po zplozenφ Jßreda ₧iv byl Mahalaleel osm set a t°idceti let, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ Mahalaleelov²ch osm set devadesßte a p∞t let, i um°el.
- Jßred pak byl ve stu Üedesßti a dvou letech, kdy₧ zplodil Enocha.
- A po zplozenφ Enocha ₧iv byl Jßred osm set let, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ Jßredov²ch dev∞t set Üedesßte a dv∞ lΘt∞, i um°el.
- Enoch pak byl v Üedesßti a p∞ti letech, kdy₧ zplodil MatuzalΘma.
- A chodil Enoch stßle s Bohem po zplozenφ MatuzalΘma t°i sta let, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ Enochov²ch t°i sta Üedesßte a p∞t let.
- A chodil Enoch stßle s Bohem a nebyl vφce [vidφn] ; nebo vzal ho B∙h.
- MatuzalΘm pak byl ve stu osmdesßtisedmi letech, kdy₧ zplodil Lßmecha.
- A po zplozenφ Lßmecha ₧iv byl MatuzalΘm sedm set osmdesßte a dv∞ lΘt∞, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ MatuzalΘmov²ch dev∞t set Üedesßte a dev∞t let, i um°el.
- Lßmech pak byl ve stu osmdesßti a dvou letech, kdy₧ zplodil syna,
- Jeho₧ jmΘno nazval NoΘ, °ka: Tento nßm odpoΦinutφ zp∙sobφ od dφla naÜeho, od prßce rukou naÜich, kterou₧ [mßme] s zemφ, jφ₧to zlo°eΦil Hospodin.
- A ₧iv byl Lßmech potom, kdy₧ zplodil NoΘ, p∞t set devadesßte a p∞t let, a plodil syny a dcery.
- I bylo vÜech dn∙ Lßmechov²ch sedm set sedmdesßte a sedm let, i um°el.
- A kdy₧ byl NoΘ v p∞ti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jßfeta.
6.kapitola (Genesis)
Zlost lidskß se na sv∞t∞ rozmohla, 6. B∙h nad tφm na°φkal, 14. a d∞lati
korßb p°ikßzal.
- Stalo se pak, kdy₧ se poΦali mno₧iti lidΘ na zemi, a dcery se jim zrodily,
- Äe vidouce synovΘ Bo₧φ dcery lidskΘ, any krßsnΘ jsou, brali sob∞ ₧eny ze vÜech, kterΘ₧ oblibovali.
- ProΦe₧ °ekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch m∙j s Φlov∞kem na v∞ky, proto ₧e takΘ t∞lo jest, a bude dn∙ jeho sto a dvadceti let.
- ObrovΘ pak byli na zemi v t∞ch dnech; ano i potom, kdy₧ vchßzeli synovΘ Bo₧φ k dcerßm lidsk²m, ony rodily jim. To [jsou] ti mocnφ, kte°φ₧ zdßvna [byli] , mu₧i na slovo vzatφ.
- Ale kdy₧ vid∞l Hospodin, an se rozmno₧uje zlost lidskß na zemi, [a] ₧e by vÜelikΘ myÜlenφ srdce jejich nebylo ne₧ zlΘ po vÜecken Φas,
- Litoval Hospodin, ₧e uΦinil Φlov∞ka na zemi, a bolest m∞l v srdci svΘm.
- Tedy °ekl Hospodin: Vyhladφm z zem∞ Φlov∞ka, kterΘho₧ jsem stvo°il, od Φlov∞ka a₧ do hovada, a₧ do zem∞plazu, a₧ i do ptactva nebeskΘho; nebo lφto mi, ₧e jsem je uΦinil.
- Ale NoΘ naÜel milost p°ed Hospodinem.
- Tito [jsou] p°φb∞hovΘ NoΘ: NoΘ mu₧ spravedliv², dokonal² byl za svΘho v∞ku, s Bohem ustaviΦn∞ chodil NoΘ.
- (Zplodil pak NoΘ t°i syny: Sema, Chama a Jßfeta.)
- Ale zem∞ byla poruÜena p°ed Bohem, a napln∞na byla zem∞ nepravostφ.
- Vid∞l tedy B∙h zemi, a aj, poruÜena byla, nebo bylo poruÜilo vÜelikΘ t∞lo cestu svou na zemi.
- Proto₧ °ekl B∙h k NoΘ: Konec vÜelikΘho t∞la p°ichßzφ p°ede mne, nebo napln∞na jest zem∞ nepravostφ od nich; z tΘ p°φΦiny, hle, ji₧ zkazφm je s zemφ.
- UΦi≥ sob∞ korßb z d°φvφ gofer; p°φhrady zd∞lßÜ v tom korßbu, a oklejujeÜ jej vnit° i zevnit° klφm.
- A na tento [zp∙sob] ud∞lßÜ jej: T°φ set lokt∙ [bude] dlouhost toho korßbu, padesßti lokt∙ Üirokost jeho a t°idceti lokt∙ vysokost jeho.
- Okno ud∞lßÜ v korßbu, a svrchkem na loket [vysok²m] zav°eÜ jej; dvΘ°e takΘ korßbu v boku jeho postavφÜ, a pokoje spodnφ, druhΘ i t°etφ zd∞lßÜ v n∞m.
- Jß pak, aj, jß uvedu potopu vod na zemi, aby zka₧eno bylo vÜelikΘ t∞lo, v n∞m₧ jest duch ₧ivota pod nebem. Co₧koli bude na zemi, um°e.
- S tebou vÜak uΦinφm smlouvu svou; a vejdeÜ do korßbu, ty i synovΘ tvoji, ₧ena tvß i ₧eny syn∙ tv²ch s tebou.
- A ze vÜech ₧ivoΦich∙ vÜelikΘho t∞la, po dvΘm z ka₧dΘho uvedeÜ do korßbu, abys je ₧ivΘ zachoval s sebou; samec a samice budou.
- Z ptactva podlΘ pokolenφ jeho, a z hovad podlΘ pokolenφ jejich, ze vÜelikΘho takΘ zem∞plazu podlΘ pokolenφ jeho, po dvΘm z ka₧dΘho vejdou k tob∞, aby ₧ivi z∙stali.
- Ty pak nabe° s sebou vÜelikΘ potravy, kterß₧ se jφsti m∙₧e, a shroma₧∩ sob∞, aby byla tob∞ i jim ku pokrmu.
- I uΦinil NoΘ podlΘ vÜeho, jak₧ mu rozkßzal B∙h, tak uΦinil.
7.kapitola (Genesis)
Uvedenφ potopy hroznΘ na vÜecken sv∞t.
- Potom °ekl Hospodin k NoΘ: Vejdi₧ ty i vÜecka Φeled tvß do korßbu; nebo jsem t∞ vid∞l spravedlivΘho p°ed sebou v nßrodu tomto.
- Ze vÜech hovad Φist²ch vezmeÜ sob∞ sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad neΦist²ch dvΘ a dvΘ, samce a samici jeho.
- Z ptactva takΘ nebeskΘho sedmero a sedmero, samce a samici, aby ₧ivΘ zachovßno bylo sφm∞ na vÜφ zemi.
- Nebo po dnech jeÜt∞ sedmi jß dÜtφti budu na zemi za Φty°idceti dn∙ a Φty°idceti nocφ; a vyhladφm se svrchku zem∞ vÜelikou podstatu, kterou₧ jsem uΦinil.
- Tedy uΦinil NoΘ vÜecko tak, jak₧ mu p°ikßzal Hospodin.
- (Byl pak NoΘ v Üesti stech letech, kdy₧ ta potopa p°iÜla na zemi.)
- A proto₧ p°iÜel NoΘ a synovΘ jeho, i ₧ena jeho, i ₧eny syn∙ jeho s nφm k korßbu, pro vody potopy.
- Z hovad [takΘ] Φist²ch i z hovad neΦist²ch, i z ptactva a ze vÜeho, co₧ se h²be na zemi,
- Po dvΘm veÜli k NoΘ do korßbu, samec a samice, tak jak₧ byl rozkßzal B∙h NoΘ.
- Stalo se pak po sedmi dnech, ₧e vody potopy p°iÜly na zemi.
- LΘta ÜestistΘho v∞ku NoΘ, druhΘho m∞sφce, sedmnßctΘho dne tΘho₧ m∞sφce, v ten den protr₧eny jsou vÜecky studnice propasti velikΘ, a pr∙duchovΘ nebeÜtφ otev°φni jsou.
- I byl p°φval na zemi Φty°idceti dnφ a Φty°idceti nocφ.
- Toho dne vÜel NoΘ, Sem a Cham i Jßfet, synovΘ NoΘ, ₧ena NoΘ, a t°i ₧eny syn∙ jeho s nφm do korßbu.
- Oni i vÜelik² ₧ivoΦich podlΘ pokolenφ svΘho, i vÜelikΘ hovado podlΘ pokolenφ svΘho, a vÜelik² zem∞plaz, kter²₧ se h²be na zemi, podlΘ pokolenφ svΘho, i vÜelikΘ ptactvo vedlΘ pokolenφ svΘho, vÜelijacφ ptßci, vÜecko, co₧ k°φdla mß,
- VeÜli k NoΘ do korßbu, po dvΘm ze vÜelikΘho t∞la, v n∞m₧ [byl] duch ₧ivota.
- A co₧ jich veÜlo, samec a samice ze vÜelikΘho t∞la veÜli, tak jak₧ byl p°ikßzal jemu B∙h, a zav°el Hospodin po n∞m.
- A kdy₧ byla potopa za Φty°idceti dn∙ na zemi, tedy rozmno₧eny jsou vody, a₧ i vyzdvihly korßb, a vznesly jej od zem∞.
- Nebo zmohly se vody a rozmno₧eny jsou velmi nad zemφ, i zpl²val korßb na vodßch.
- A tak nßramn∞ rozmohly se vody nad zemφ, ₧e p°ikryty jsou vÜecky hory nejvyÜÜφ, kterΘ₧ [byly] pode vÜφm nebem.
- Patnßcte lokt∙ zv²Üφ rozmohly se vody, kdy₧ p°ikryty jsou hory.
- I um°elo vÜelikΘ t∞lo, kterΘ₧ se h²be na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a ₧ivoΦich∙, i vÜelikΘho hmyzu, kter²₧ se plazφ po zemi, i ka₧dΘho Φlov∞ka.
- VÜecko, co₧ m∞lo d²chßnφ ducha ₧ivota v ch°φpφch sv²ch, ze vÜeho, co₧ bylo na suÜe, pom°elo.
- A tak vyhladil [B∙h] vÜelikou podstatu, kterß₧ byla na tvß°i zem∞, od Φlov∞ka a₧ do hovada, a₧ do zem∞plazu, a a₧ do ptactva nebeskΘho, vyhlazeno jest, pravφm, z zem∞; a z∙stal toliko NoΘ, a kte°φ₧ s nφm [byli] v korßbu.
- I trvaly vody nad zemφ za sto a padesßte dn∙.
8.kapitola (Genesis)
Potopa p°estala. 13. NoΘ vyÜel z korßbu, 20. a ob∞ti Bohu ob∞toval.
- Rozpomenul se pak B∙h na NoΘ, i vÜecky ₧ivoΦichy a vÜecka hovada, kterß₧ [byla] s nφm v korßbu; proΦe₧ uvedl B∙h vφtr na zemi, i zastavily se vody.
- A zav°φny jsou studnice propasti i pr∙duchovΘ nebeÜtφ, a zastaven jest p°φval s nebe.
- I navrßtily se vody se svrchku zem∞, odchßzejφce zase, a opadly vody po stu a padesßti dnech,
- Tak ₧e odpoΦinul korßb sedmΘho m∞sφce, v sedmnßct² den toho m∞sφce na horßch Ararat.
- Kdy₧ pak vody odchßzely a opadaly a₧ do desßtΘho m∞sφce, prvnφho [dne] tΘho₧ desßtΘho m∞sφce ukßzali se vrchovΘ hor.
- I stalo se po Φty°idcφti dnech, otev°ev NoΘ okno v korßbu, kterΘ₧ byl ud∞lal,
- Vypustil krkavce. Kter²₧to vyletuje zase se vracoval, dokud₧ nevyschly vody na zemi.
- Potom vypustil holubici od sebe, aby v∞d∞l, ji₧-li by opadly vody se svrchku zem∞.
- Kterß₧to kdy₧ nenaÜla, kde by odpoΦinula noha jejφ, navrßtila se k n∞mu do korßbu; nebo vody [byly] po vÜφ zemi. On pak vztßhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sob∞ do korßbu.
- A poΦekal jeÜt∞ sedm dnφ jin²ch, a op∞t vypustil holubici z korßbu.
- I p°ilet∞la k n∞mu holubice k veΦerou, a aj, list olivov² utr₧en² v ·stech jejφch. Tedy poznal NoΘ, ₧e opadly vody se svrchku zem∞.
- I Φekal jeÜt∞ sedm dnφ jin²ch, a [op∞t] vypustil holubici, kterß₧to nevrßtila se k n∞mu vφce.
- I stalo se ÜestistΘho prvnφho lΘta, v prvnφ [den m∞sφce] prvnφho, ₧e vyschly vody na zemi. I odjal NoΘ p°ikrytφ korßbu a uz°el, ano ji₧ oschl svrchek zem∞.
- DruhΘho pak m∞sφce, v dvadcßt² sedm² den tΘho₧ m∞sφce oschla zem∞.
- I mluvil B∙h k NoΘ, °ka:
- Vyjdi z korßbu, ty i ₧ena tvß, a synovΘ tvoji, i ₧eny syn∙ tv²ch s tebou.
- VÜecky ₧ivoΦichy, kte°φ₧ [jsou] s tebou ze vÜelikΘho t∞la, tak z ptactva jako z hovad a vÜelikΘho zem∞plazu, kter²₧ se h²be na zemi, vyve∩ s sebou; a¥ se v hojnosti rozplozujφ na zemi, a rostou a mno₧φ se na zemi.
- I vyÜel NoΘ a synovΘ jeho, i ₧ena jeho a ₧eny syn∙ jeho s nφm;
- Ka₧d² ₧ivoΦich, ka₧d² zem∞plaza vÜecko ptactvo, vÜecko, co₧ se h²be na zemi, po pokolenφch sv²ch vyÜlo z korßbu.
- Tedy vzd∞lal NoΘ oltß° Hospodinu, a vzav ze vÜech hovad Φist²ch i ze vÜeho ptactva ΦistΘho, ob∞toval zßpaly na tom oltß°i.
- I zachutnal Hospodin v∙ni [tu] p°φjemnou, a °ekl Hospodin v srdci svΘm: Nebudu vφce zlo°eΦiti zemi pro Φlov∞ka, proto ₧e myÜlenφ srdce lidskΘho zlΘ jest od mladosti jeho; ani₧ budu vφce bφti vÜeho, co₧ ₧ivo jest, jako jsem uΦinil.
- N²br₧ dokavad₧ zem∞ trvati bude, setφ a ₧e≥, studeno i horko, lΘto a zima, den takΘ a noc nep°estanou.
9.kapitola (Genesis)
Po₧ehnßnφ a stvrzenφ man₧elstvφ. 5. Vra₧dy zapov∞d∞nφ. 8. Smlouvy
Bo₧φ s NoΘlem uΦin∞nφ. 20. Obchod aneb ₧ivnost NoΘ, 29. i smrt
jeho.
- Tedy po₧ehnal B∙h NoΘ i syn∙m jeho a °ekl jim: Plo∩te₧ se a rozmno₧ujte se, a napl≥te zemi.
- Strach vßÜ a hr∙za vaÜe bu∩ na vÜelik² ₧ivoΦich zem∞, a na vÜecko ptactvo nebeskΘ. VÜecko, co₧ se h²be na zemi, a vÜecky ryby mo°skΘ v ruce vaÜe dßny jsou.
- VÜecko, co₧ se h²be [a] jest ₧ivo, bude vßm za pokrm; jako [i] bylinu zelenou, dal jsem vßm to vÜecko.
- A vÜak masa s duÜφ jeho, [kterß₧ jest] krev jeho, nebudete jφsti.
- A zajistΘ krve vaÜφ, duÜφ vaÜich vyhledßvati budu; z rukou ka₧dΘho hovada vyhledßvati jφ budu, i z ruky Φlov∞ka, ano i z ruky ka₧dΘho bratra jeho budu vyhledßvati duÜe Φlov∞ka.
- Kdo by koli vylil krev Φlov∞ka, skrze Φlov∞ka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svΘmu uΦinil B∙h Φlov∞ka.
- Vy pak plo∩te a mno₧te se; v hojnosti se rozplo∩te na zemi, a rozmno₧eni bu∩te na nφ.
- I mluvil B∙h k NoΘ a syn∙m jeho s nφm, °ka:
- Jß zajistΘ vchßzφm v smlouvu svou s vßmi, i s semenem vaÜφm po vßs,
- A se vÜelikou duÜφ ₧ivou, kterß₧ [jest] s vßmi, z ptactva, z hovad a ze vÜech ₧ivoΦich∙ zemsk²ch, kte°φ₧ [jsou] s vßmi, ode vÜech, kte°φ₧ vyÜli z korßbu, a₧ do vÜelikΘho ₧ivoΦicha zemskΘho.
- Proto₧ utvrzuji smlouvu svou s vßmi, ₧e nebude vyhlazeno vφce vÜelikΘ t∞lo vodami potopy; ani₧ bude vφce potopa k zka₧enφ zem∞.
- I °ekl B∙h: Toto¥ [bude] znamenφ smlouvy, kterΘ₧ jß dßvßm, mezi mnou a mezi vßmi, a mezi vÜelikou duÜφ ₧ivou, kterß₧ [jest] s vßmi, po vÜecky v∞ky.
- Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamenφ smlouvy mezi mnou a mezi zemφ.
- A bude¥, kdy₧ uvedu mraΦn² oblak nad zemφ, a ukß₧e se duha na oblaku,
- Äe se rozpomenu na smlouvu svou, kterß₧ [jest] mezi mnou a mezi vßmi a mezi vÜelikou duÜφ ₧ivou v ka₧dΘm t∞le; a nebudou vφce vody ku potop∞, aby zahladily vÜelikΘ t∞lo.
- Nebo kdy₧ bude duha ta na oblaku, popat°φm na ni, abych se rozpomenul na smlouvu v∞Φnou mezi Bohem a mezi vÜelikou duÜφ ₧ivou v ka₧dΘm t∞le, kterΘ₧ [jest] na zemi.
- I °ekl B∙h k NoΘ: To¥ jest znamenφ smlouvy, kterou₧ jsem utvrdil mezi sebou a mezi vÜelik²m t∞lem, kterΘ₧ jest na zemi.
- Byli pak synovΘ NoΘ, kte°φ₧ vyÜli z korßbu: Sem, Cham a Jßfet; a Cham byl otec Kanßn∙v.
- Ti t°i [jsou] synovΘ NoΘ, a ti se rozprost°eli po vÜφ zemi.
- NoΘ pak obφraje se s zemφ, zaΦal d∞lati vinice.
- A pije vφno, opil se, a obna₧il se u prost°ed stanu svΘho.
- Vid∞l pak Cham, otec Kanßn∙v, hanbu otce svΘho, a pov∞d∞l ob∞ma brat°φm sv²m vn∞.
- Tedy vzali Sem a Jßfet od∞v, kter²₧to oba polo₧ili na ramena svß, a jdouce zpßtkem, zakryli hanbu otce svΘho; tvß°i pak jich [byly] odvrßceny, a hanby otce svΘho nevid∞li.
- Procφtiv pak NoΘ po svΘm vφn∞, zv∞d∞l, co mu uΦinil syn jeho mladÜφ.
- I °ekl: Zlo°eΦen² Kanßn, slu₧ebnφk slu₧ebnφk∙ bude brat°φm sv²m.
- ╪ekl takΘ: Po₧ehnan² Hospodin, B∙h Sem∙v, a bu∩ Kanßn slu₧ebnφkem jejich.
- RozÜi°i₧ B∙h milostiv∞ Jßfeta, aby bydlil v stßncφch Semov²ch, a bu∩ Kanßn slu₧ebnφkem jejich.
- Äiv pak byl NoΘ po potop∞ t°i sta [a] padesßte let.
- A tak bylo vÜech dn∙ NoΘ dev∞t set [a] padesßte let; i um°el jest.
10.kapitola (Genesis)
Rod syn∙ NoΘ.
- Tito [jsou] pak rodovΘ syn∙ NoΘ, Sema, Chama a Jßfeta, jim₧ se [tito] synovΘ zrodili popotop∞.
- SynovΘ Jßfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a MeÜech, a Tiras.
- SynovΘ pak Gomerovi: Ascenez, Rifat, a Togorma.
- SynovΘ pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim.
- Od t∞ch rozd∞leni jsou ostrovovΘ nßrod∙ po krajinßch jejich, ka₧d² podlΘ jazyku svΘho, vedlΘ Φeledi svΘ, v nßrodech sv²ch.
- SynovΘ pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanßn.
- A synovΘ Chusovi: Sßba, Evila, a Sabata, a Regma, a Sabatacha. SynovΘ pak Regmovi: Sßba a Dedan.
- Zplodil takΘ Chus Nimroda; on¥ jest poΦal b²ti mocn²m na zemi.
- To byl siln² lovec p°ed Hospodinem; proto₧ se °φkß: Jako Nimrod siln² lovec p°ed Hospodinem.
- PoΦßtek pak jeho krßlovstvφ byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear.
- Z zem∞ tΘ vyÜel do Assur, kde₧to vystav∞l Ninive, a Rohobot m∞sto, a Chßle,
- A Rezen mezi Ninive a mezi Chßle; to¥ [jest] m∞sto velikΘ.
- Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,
- A Fetruzim, a Chasluim, (odkud₧ poÜli FilistinÜtφ) a Kafturim.
- Kanßn pak zplodil Sidona prvorozenΘho svΘho, a Het,
- A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,
- A Hevea, a Aracea, a Sinea,
- A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom [odtud] rozprost°ely se Φeledi Kananejsk²ch.
- A bylo pomezφ Kananejsk²ch od Sidonu, kdy₧ jdeÜ k Gerar a₧ do Gßzy; a [odtud] kdy₧ jdeÜ k Sodom∞ a Gomo°e, a Adamaa Seboim a₧ do Lßzy.
- Ti [jsou] synovΘ Chamovi po Φeledech sv²ch, vedlΘ jazyk∙ sv²ch, po krajinßch sv²ch, v nßrodech sv²ch.
- Semovi takΘ, otci vÜech syn∙ Heber, bratru Jßfeta starÜφho zrozeni jsou [synovΘ] .
- [A] [tito jsou] synovΘ Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.
- SynovΘ pak Aramovi: Hus, a Hul, a Geter, a Mas.
- Potom Arfaxad zplodil Sßle; a Sßle zplodil Hebera.
- Heberovi takΘ narodili se dva synovΘ; jmΘno jednoho Peleg, proto ₧e za dn∙ jeho rozd∞lena byla zem∞, a jmΘno bratra jeho Jektan.
- Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a Jßre,
- A Adorßma, a Uzala, a Dikla,
- A Obale, a Abimahele, a Sebai,
- A Ofira, a Evila, a Jobaba; vÜickni ti jsou synovΘ Jektanovi.
- A bylo bydlenφ jejich od Mesa, kdy₧ jdeÜ k Sefar ho°e na v²chod slunce.
- Ti¥ jsou synovΘ Semovi po Φeledech sv²ch, vedlΘ jazyk∙ sv²ch, po krajinßch sv²ch, v nßrodech sv²ch.
- Ty [jsou] Φeledi syn∙ NoΘ po rodech sv²ch, v nßrodech sv²ch; [a] od t∞ch rozd∞lili se nßrodovΘ na zemi po potop∞.
11.kapitola (Genesis)
Stavenφ m∞sta a v∞₧e; zmatenφ jazyk∙. 10. Rodina Semova a₧ do
Abrama; kde₧ i vyjitφ Abramovo z vlasti.
- Byla pak vÜecka zem∞ jazyku jednoho a °eΦi jednΘ.
- I stalo se, kdy₧ se brali od v²chodu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
- A °ekli jeden druhΘmu: Nu₧e, nad∞lejme cihel, a vypalme [je] ohn∞m. [I] m∞li cihly mφsto kamenφ, a zemi lepkou mφsto vßpna.
- Nebo °ekli: Nu₧e, vystav∞jme sob∞ m∞sto a v∞₧i, jejφ₧ by vrch [dosahal] k nebi; a [tak] uΦi≥me sob∞ jmΘno, abychom nebyli rozpt²leni po vÜφ zemi.
- Sstoupil pak Hospodin, aby vid∞l to m∞sto a v∞₧i, kterou₧ stav∞li synovΘ lidÜtφ.
- A °ekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden vÜechn∞ch t∞chto, a to¥ jest zaΦßtek dφla jejich; nynφ pak nedadφ sob∞ v tom p°ekaziti, co₧ umφnili d∞lati.
- Proto₧ sstupme a zm∞¥me tam jazyk jejich, aby jeden druhΘho jazyku nerozum∞l.
- A tak rozpt²lil je Hospodin odtud po vÜφ zemi; i p°estali stav∞ti m∞sta toho.
- Proto₧ nazvßno jest jmΘno jeho Bßbel; nebo tu zmßtl Hospodin jazyk vÜφ zem∞; a odtud rozpt²lil je Hospodin po vÜφ zemi.
- Tito¥ jsou rodovΘ Semovi: Sem, kdy₧ byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potop∞.
- A byl ₧iv Sem po zplozenφ Arfaxada p∞t set let; a plodil syny a dcery.
- Arfaxad pak ₧iv byl p∞t a t°idceti let, a zplodil Sßle.
- A po zplozenφ Sßle ₧iv byl Arfaxad Φty°i sta a t°i lΘta; a plodil syny a dcery.
- Sßle takΘ ₧iv byl t°idceti let, a zplodil Hebera.
- A ₧iv byl Sßle po zplozenφ Hebera Φty°i sta a t°i lΘta; a plodil syny a dcery.
- Äiv pak byl Heber Φty°i a t°idceti let, a zplodil Pelega.
- A ₧iv byl Heber po zplozenφ Pelega Φty°i sta a t°idceti let; a plodil syny a dcery.
- Peleg pak ₧iv byl t°idceti let, a zplodil RΘhu.
- A ₧iv byl Peleg po zplozenφ RΘhu dv∞ st∞ a dev∞t let; a plodil syny a dcery.
- RΘhu takΘ ₧iv byl t°idceti a dv∞ lΘt∞, a zplodil Sßruga.
- A po zplozenφ Sßruga ₧iv byl RΘhu dv∞ st∞ a sedm let; a plodil syny a dcery.
- Äiv pak byl Sßrug t°idceti let, a zplodil Nßchora.
- A byl ₧iv Sßrug po zplozenφ Nßchora dv∞ st∞ let; a plodil syny a dcery.
- Nßchor pak ₧iv byl dvadceti a dev∞t let, a zplodil Tßre.
- A ₧iv byl Nßchor po zplozenφ Tßre sto a devatenßcte let; a plodil syny a dcery.
- Äiv pak byl Tßre sedmdesßte let, a zplodil Abrama, Nßchora a Hßrana.
- Tito jsou pak rodovΘ Tßre: Tßre zplodil Abrama, Nßchora a Hßrana; Hßran pak zplodil Lota.
- Um°el pak Hßran prvΘ ne₧ Tßre otec jeho v zemi narozenφ svΘho, [toti₧] v Ur Kaldejsk²ch.
- I zpojφmali sob∞ ₧eny Abram a Nßchor; jmΘno ₧eny Abramovy Sarai, a jmΘno ₧eny Nßchorovy Melcha, dcera Hßranova, [kter²₧ byl] otec Melchy a Jeschy.
- Byla pak Sarai neplodnß, a nem∞la d∞tφ.
- I vzal Tßre Abrama syna svΘho, a Lota syna Hßranova, vnuka svΘho, a Sarai nev∞stu svou, ₧enu Abrama syna svΘho, a vyÜli spolu z Ur Kaldejsk²ch, aby se brali do zem∞ KananejskΘ, a p°iÜli a₧ do Chßran, a bydlili tam.
- A byli dnovΘ Tßre dv∞ st∞ a p∞t let; i um°el Tßre v Chßran.
12.kapitola (Genesis)
PosluÜnΘmu Abramovi zaslφbenφ uΦin∞no. 10. Byt jeho pohostinn² a
nebezpeΦn² v Egypt∞.
- Nebo byl °ekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z zem∞ svΘ a z p°φbuznosti svΘ, i z domu otce svΘho do zem∞, kterou₧ ukß₧i tob∞.
- A uΦinφm t∞ v nßrod velik², a po₧ehnßm tob∞, a zvelebφm jmΘno tvΘ, a budeÜ po₧ehnßnφ.
- Po₧ehnßm takΘ dobro°eΦφcφm tob∞, a zlo°eΦφcφm tob∞ zlo°eΦiti budu; ano po₧ehnßny budou v tob∞ vÜecky Φeledi zem∞.
- I vyÜel Abram, tak jak₧ mu byl mluvil Hospodin, a Üel s nφm Lot. (Byl pak Abram v sedmdesßti p∞ti letech, kdy₧ vyÜel z Chßran.)
- A vzal Abram Sarai man₧elku svou, a Lota syna bratra svΘho, a vÜecko zbo₧φ svΘ, kterΘho₧ nabyli, i duÜe, kter²ch₧ dosßhli v Chßran. A vyÜedÜe, brali se do zem∞ KananejskΘ, a₧ i p°iÜli do nφ.
- I proÜel Abram tu zemi a₧ k mφstu Sichem, to jest a₧ k rovin∞ More. A tehdß₧ KananejÜtφ [byli] v zemi.
- I ukßzal se Hospodin Abramovi a °ekl: Semeni tvΘmu dßm zemi tuto. Tedy vzd∞lal tu oltß° Hospodinu, kter²₧ se byl ukßzal jemu.
- A odtud podal se k ho°e, [kterß₧ le₧φ] na v²chod od Bethel, kde₧to rozbil stan sv∙j, [tak ₧e mu] Bethel byl na zßpad, Hai pak na v²chod; i vzd∞lal tam oltß° Hospodinu, a vz²val jmΘno Hospodinovo.
- Potom hnul se Abram dßle, a odebral se odtud ku poledni.
- Byl pak hlad v tΘ zemi; proto₧ sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo velik² [byl] hlad v tΘ zemi.
- I stalo se, ₧e kdy₧ p°ichßzel blφzko k Egyptu, °ekl k Sarai man₧elce svΘ: Aj, nynφ znßm, ₧e jsi ₧ena krßsnΘ tvß°i.
- A stane se, ₧e kdy₧ t∞ uz°φ EgyptÜtφ, °eknou: To [jest] man₧elka jeho; i zabijφ mne, tebe pak ₧ivΘ nechajφ.
- Prav medle, [₧e] jsi sestra mß, aby mi dob°e bylo p°φΦinou tvou, a ₧iva z∙stala duÜe mß pro tebe.
- I stalo se, kdy₧ vÜel Abram do Egypta, vid∞li EgyptÜtφ ₧enu, ₧e krßsnß byla nßramn∞.
- A vidouce ji knφ₧ata Faraonova, schvßlili ji p°ed nφm; i vzata jest ₧ena do domu Faraonova.
- Kter²₧to i Abramovi dob°e uΦinil pro ni; a m∞l ovce a voly a osly, i slu₧ebnφky a d∞vky, tΘ₧ oslice a velbloudy.
- Ale Hospodin trßpil Faraona ranami velik²mi, i d∙m jeho, pro Sarai man₧elku Abramovu.
- Proto₧ povolal Farao Abrama a °ekl: Cos mi to uΦinil? ProΦe₧s mi neoznßmil, ₧e ona man₧elka tvß [jest] ?
- ProΦ jsi °ekl: Sestra mß jest? A vzal jsem ji sob∞ za ₧enu. Proto₧ nynφ, te∩ mßÜ man₧elku svou, vezmi a jdi.
- I poruΦil o n∞m Farao mu₧∙m, a propustili ho, i man₧elku jeho i vÜecko, co₧ m∞l.
13.kapitola (Genesis)
Abram s Lotem navrßtili se z Egypta; 8. potom se rozeÜli. 14. Pßn B∙h
slib Abramovi obnovuje.
- Vstoupil tedy Abram z Egypta on i ₧ena jeho i vÜecko, co₧ m∞l, a Lot s nφm, ku poledni.
- (Byl pak Abram bohat² velmi na dobytek, na st°φbro i na zlato.)
- A Üel cestami sv²mi od poledne a₧ do Bethel, a₧ k mφstu [tomu] , kde₧ prvΘ byl stßnek jeho, mezi Bethel a Hai,
- K mφstu oltß°e, kter²₧ tam byl prvΘ vzd∞lal, kde₧to vz²val Abram jmΘno Hospodinovo.
- TakΘ i Lot, kter²₧ s Abramem chodil, m∞l ovce a voly i stany.
- A nemohla jim zem∞ postaΦovati, aby spolu bydlili, proto ₧e zbo₧φ jich bylo velikΘ, tak ₧e nemohli spolu bydliti.
- Odkud₧ vznikla nesnßz mezi past²°i stßda Abramova a mezi past²°i stßda Lotova; nebo KananejÜtφ a FerezejÜtφ tehdß₧ bydlili v zemi tΘ.
- ╪ekl tedy Abram k Lotovi: Nech₧¥, prosφm, nenφ nesnßze mezi mnou a tebou, a mezi past²°i m²mi a past²°i tv²mi, pon∞vad₧ mu₧i brat°φ jsme.
- Zdali₧ nenφ p°ed tebou vÜecka zem∞? Odd∞l se, prosφm, ode mne. P∙jdeÜ-li na levo, [jß] na pravo se dr₧eti budu; pakli p∙jdeÜ na pravo, na levo se dr₧eti budu.
- Pozdvih tedy Lot oΦφ sv²ch, spat°il vÜecku rovinu v∙kol Jordßnu, kterß₧ p°ed tφm, ne₧ Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, vÜecka a₧ k SΘgor svla₧ovßna byla, jako zahrada Hospodinova, [a] jako zem∞ Egyptskß.
- I zvolil sob∞ Lot vÜecku rovinu Jordßnskou, a bral se k v²chodu; a [tak] odd∞lili se jeden od druhΘho.
- Abram bydlil v zemi KananejskΘ, ale Lot p°eb²val v m∞stech tΘ roviny, podav stan∙ a₧ k Sodom∞.
- LidΘ pak SodomÜtφ [byli] zlφ, a h°φÜnφci p°ed Hospodinem velicφ.
- I °ekl Hospodin Abramovi, kdy₧ se odd∞lil od n∞ho Lot: Pozdvihni nynφ oΦφ sv²ch, a pohle∩ z mφsta, na n∞m₧ jsi, na p∙lnoci a na poledne, i na v²chod a na zßpad.
- Nebo vÜecku zemi, kterou₧ vidφÜ, tob∞ dßm a semeni tvΘmu a₧ na v∞ky.
- A rozmno₧φm sφm∞ tvΘ jako prach zem∞; nebo jestli₧e kdo bude moci sΦφsti prach zem∞, tedy i sφm∞ tvΘ seΦteno bude.
- Vsta≥, projdi tu zemi na d²l i na Üφ° jejφ; nebo tob∞ ji dßm.
- Tedy Abram hnuv se s stanem, p°iÜel a bydlil v rovinßch Mamre, kterΘ₧ jsou p°i Hebronu, kde₧to vzd∞lal oltß° Hospodinu.
14.kapitola (Genesis)
Vßlka proti Sodomsk²m. 12. Zajetφ Lota. 13. Vysvozenφ jeho skrze
Abrama, 19. jemu₧ po₧ehnßnφ dßno od Melchisedecha.
- Stalo se pak ve dnech [t∞ch] , ₧e Amrafel krßl Sinearsk², Arioch krßl Elasarsk², Chedorlaomer krßl Elamitsk², a Thßdal krßl Goimsk²,
- Vyzdvihli vßlku proti BΘrovi krßli SodomskΘmu, a proti Bersovi krßli GomorskΘmu, a Senßbovi krßli AdamatskΘmu, a Semeberovi krßli SeboimskΘmu, a krßli BΘlamskΘmu, to jest SΘgorskΘmu.
- VÜickni tito sjeli se do ·dolφ Siddim, to jest [ji₧] mo°e solnΘ.
- Dvanßcte let slou₧ili Chedorlaomerovi, t°inßctΘho pak lΘta zprotivili se.
- Proto₧ lΘta ΦtrnßctΘho p°itßhl Chedorlaomer a krßlovΘ, kte°φ₧ [byli] s nφm, a pobili RefaimskΘ v Astarotu Karnaimsk²ch, a ZuzimskΘ v Cham, a EminskΘ na rovinßch Kariataimsk²ch,
- A HorejskΘ na ho°e jich Seir, a₧ k rovin∞ Fßran, kterß₧ [le₧φ] nad pouÜtφ.
- A vracejφce se, p°itßhli k En Misfat, kterß₧ [ji₧ jest] Kßdes, a pohubili vÜecku krajinu AmalechitskΘho, takΘ i AmorejskΘho, bydlφcφho v Hasesontamar.
- Proto₧ vytßhl krßl Sodomsk², a krßl Gomorsk², a krßl Adamatsk², a krßl Seboimsk², a krßl BΘlamsk², to jest SΘgorsk², a sÜikovali se proti nim k bitv∞ v ·dolφ Siddim,
- Proti Chedorlaomerovi krßli ElamitskΘmu, a Thßdalovi krßli GoimskΘmu, a Amrafelovi krßli SinearskΘmu, i Ariochovi krßli ElasarskΘmu, Φty°i krßlovΘ proti p∞ti.
- (V ·dolφ pak Siddim bylo mnoho studnic klejovat²ch.) I utφkajφce krßl Sodomsk² a Gomorsk², padli tam; a kte°φ poz∙stali, utekli na hory.
- A pobravÜe vÜecko zbo₧φ Sodomsk²ch a Gomorsk²ch, a vÜecky potravy jich, odtßhli.
- Vzali takΘ Lota, a zbo₧φ jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodom∞.
- P°iÜel pak jeden, kter²₧ byl utekl, a zv∞stoval Abramovi HebrejskΘmu, kter²₧ [tehdß₧] bydlil v rovinßch Mamre AmorejskΘho, bratra EÜkolova a bratra Anerova; nebo ti m∞li smlouvu s Abramem.
- UslyÜev tedy Abram, ₧e by zajat byl bratr jeho, vypravil zp∙sobn²ch k boji a v dom∞ svΘm zrozen²ch slu₧ebnφk∙ t°ista a osmnßcte, a honil je a₧ k Dan.
- A odd∞liv se, [p°ipadl] na n∞ v noci, on i slu₧ebnφci jeho, a porazil je; a stihal je a₧ k Chobah, kterΘ₧ [le₧φ] na levo DamaÜku.
- I odjal zase vÜecko zbo₧φ; takΘ i Lota bratra svΘho s statkem jeho zase p°ivedl, ano i ₧eny a lid.
- Tedy vyÜel krßl Sodomsk² proti n∞mu, kdy₧ se navracoval od pobitφ Chedorlaomera a krßl∙, kte°φ₧ [byli] s nφm, k ·dolφ Sßveh, kterΘ₧ jest ·dolφ krßlovskΘ.
- Melchisedech takΘ krßl Sßlem, vynesl chlΘb a vφno; a ten [byl] kn∞z Boha silnΘho nejvyÜÜφho.
- I po₧ehnal mu a °ekl: Po₧ehnan² Abram Bohu silnΘmu nejvyÜÜφmu, kter²₧ vlßdne nebem a zemφ;
- A po₧ehnan² B∙h siln² nejvyÜÜφ, kter²₧ dal nep°ßtely tvΘ v ruce tvΘ. I dal mu [Abram] desßtky ze vÜech v∞cφ.
- Krßl pak Sodomsk² °ekl Abramovi: Dej mi lid, a zbo₧φ vezmi sob∞.
- I °ekl Abram krßli SodomskΘmu: Pozdvihl jsem ruky svΘ k Hospodinu, Bohu silnΘmu nejvyÜÜφmu, kter²₧ vlßdne nebem i zemφ,
- Äe nevezmu od niti a₧ do °emΘnka obuvi ze vÜech v∞cφ, kterΘ₧ jsou tvΘ, abys ne°ekl: Jß jsem obohatil Abrama,
- Krom∞ toliko toho, co₧ sn∞dli bojovnφci, a dφlu mu₧∙, kte°φ₧ se mnou Üli, [toti₧] Aner, EÜkol a Mamre; oni necha¥ vezmou dφl sv∙j.
15.kapitola (Genesis)
Slibu o rozmno₧enφ sebene Abram uv∞°iv, jest ospravedln∞n, 13. a o
p°φb∞zφch potomk∙ sv²ch vyuΦen.
- Kdy₧ pak ty v∞ci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vid∞nφ, °koucφ: Neboj se, Abrame; jß [budu] pavΘza tvß, [a] odplata tvß velmi velikß.
- Jemu₧to °ekl Abram: PanovnφΦe Hospodine, co₧ mi dßÜ, pon∞vad₧ jß schßzφm bez d∞tφ, a ten, jemu₧ zanechßm domu svΘho, [bude] DamaÜsk² Eliezer?
- ╪ekl jeÜt∞ Abram: Aj, mn∞ jsi nedal semene; a aj, schovanec m∙j [bude] m²m d∞dicem.
- A aj, slovo Hospodinovo k n∞mu, °kuci: Nebude¥ ten d∞dicem tv²m, ale kter²₧ vyjde z ₧ivota tvΘho, ten d∞dicem tv²m bude.
- [I] vyvedl jej ven a °ekl: VzhlΘdni₧ nynφ k nebi, a seΦti hv∞zdy, budeÜ-li je [vÜak] moci sΦφsti? ╪ekl mu [jeÜt∞] : Tak bude sφm∞ tvΘ.
- I uv∞°il Hospodinu, a poΦteno mu to za spravedlnost.
- (Nebo byl °ekl jemu: Jß jsem Hospodin, kter²₧ jsem t∞ vyvedl z Ur Kaldejsk²ch, a¥bych dal zemi tuto k d∞diΦnΘmu vlßda°stvφ.
- I °ekl: PanovnφΦe Hospodine, po Φem poznßm, ₧e ji d∞diΦn∞ obdr₧φm?
- I odpov∞d∞l jemu: Vezmi mn∞ jalovici t°φletou, a kozu t°φletou, a skopce t°φletΘho, hrdliΦku takΘ a holoubßtko.
- Kter²₧to vzav ty vÜecky v∞ci, zroztφnal je na poly, a rozlo₧il na dv∞ stran∞, jednu polovici proti druhΘ; ptßk∙ pak nezroztφnal.
- Ptßci pak sedali na ta mrtvß t∞la, a Abram je shßn∞l.
- I stalo se, kdy₧ slunce zapadalo, ₧e d°φmota t∞₧kß p°ipadla na Abrama; a aj, hr∙za [a] tma velikß obklφΦila jej).
- ╪ekl tedy [B∙h] Abramovi: [To] zajistΘ v∞z, ₧e pohostinu bude sφm∞ tvΘ v zemi cizφ, a v slu₧bu je podrobφ, a trßpiti je budou za Φty°i sta let.
- VÜak nßrod, jemu₧ slou₧iti budou, jß souditi budu; a potom vyjdou s velik²m zbo₧φm.
- Ty pak p∙jdeÜ k otc∙m sv²m v pokoji; [a] poh°ben budeÜ v starosti dobrΘ.
- A ΦtvrtΘ pokolenφ sem se navrßtφ; neb¥ jeÜt∞ nenφ dopln∞na nepravost Amorejsk²ch.
- I stalo se, kdy₧ zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, [ukßzala se] pec kou°φcφ se, a pochodn∞ ohnivß, kterß₧ Üla mezi dφly t∞mi.
- V ten den uΦinil Hospodin smlouvu s Abramem, °ka: Semeni tvΘmu dßm zemi tuto, od °eky EgyptskΘ a₧ do °eky tΘ velikΘ, °eky Eufraten:
- CinejskΘ, CenezejskΘ, CethmonskΘ,
- A HetejskΘ, FerezejskΘ, a RefaimskΘ,
- AmorejskΘ, i KananejskΘ takΘ, a GergezejskΘ a JebuzejskΘ.
16.kapitola (Genesis)
Historia o Agar, 15. a o narozenφ Izmaele.
- Sarai pak man₧elka Abramova jemu nerodila; a m∞la d∞vku Egyptskou, jmΘnem Agar.
- I °ekla Sarai Abramovi: Aj, nynφ Hospodin zav°el ₧ivot m∙j, abych nerodila; vejdi, prosφm, k d∞vce mΘ, zda bych aspo≥ z nφ mohla mφti syny. I povolil Abram °eΦi Sarai.
- Tedy vzavÜi Sarai man₧elka Abramova Agar Egyptskou d∞vku svou, po desφti letech, jak₧ bydliti poΦal Abram v zemi KananejskΘ, dala ji Abramovi mu₧i svΘmu za ₧enu.
- I vÜel k Agar, kterß₧to poΦala. Viduci pak ona, ₧e poΦala, zlehΦila sob∞ panφ svou.
- I °ekla Sarai Abramovi: K°ivdou mou tys vinen; jß jsem dala d∞vku svou v l∙no tvΘ, kterß₧to viduci, ₧e poΦala, zlehΦila mne sob∞. Sudi₧ Hospodin mezi mnou a mezi tebou.
- I °ekl Abram k Sarai: Aj, d∞vka tvß v moci tvΘ; uΦi≥ s nφ, co₧¥ se za dobrΘ vidφ. Tedy trßpila ji Sarai, a [ona] utekla od nφ.
- NaÜel ji pak and∞l Hospodin∙v u studnice vody na pouÜti, u studnice tΘ, [kterß₧ jest] p°i cest∞ Sur.
- A °ekl: Agar, d∞vko Sarai, odkud jdeÜ, a kam se bΘ°eÜ? I °ekla: Od tvß°i Sarai panφ svΘ jß utφkßm.
- Tedy °ekl jφ and∞l Hospodin∙v: Navra¥ se ku panφ svΘ, a poko° se pod ruku jejφ.
- Op∞t °ekl and∞l Hospodin∙v: Velice rozmno₧φm sφm∞ tvΘ, ani₧ bude moci seΦteno b²ti pro mno₧stvφ.
- Potom takΘ °ekl and∞l Hospodin∙v: Aj, ty jsi t∞hotnß, a tudφ₧ porodφÜ syna, a naz∙veÜ jmΘno jeho Izmael; nebo uslyÜel Hospodin trßpenφ tvΘ.
- Bude¥ pak lφt² Φlov∞k; ruce jeho proti vÜechn∞m, a ruce vÜech proti n∞mu; a p°ed tvß°φ vÜech brat°φ sv²ch bydliti bude.
- I nazvala [Agar] jmΘno Hospodinovo, kter²₧ mluvil jφ: Ty jsi siln² B∙h vid∞nφ; nebo °ekla: Zdali₧ te∩ takΘ nevidφm po tom, kter²₧ mne vid∞l?
- Proto₧ nazvala studnici tu studnicφ ÄivΘho vidoucφho mne. Aj, [ta jest] mezi Kßdes a Barad.
- Porodila pak Agar Abramovi syna; a nazval Abram jmΘno syna svΘho, kterΘho₧ porodila Agar, Izmael.
- Abram pak byl v osmdesßti Üesti letech, kdy₧ mu porodila Agar Izmaele.
17.kapitola (Genesis)
Smlouva s Abramem obnovena. 9. Ob°φzka ustavena. 16. Izßk od Boha
zaslφben.
- Kdy₧ pak Abram byl v devadesßti devφti letech, ukßzal se mu Hospodin, a °ekl jemu: Jß jsem B∙h siln² vÜemohoucφ; chodi₧ ustaviΦn∞ p°ede mnou a budi₧ dokonal²m.
- A uΦinφm smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmno₧φm t∞ nßramn∞ velmi.
- Padl pak Abram na tvß° svou; i mluvil B∙h s nφm, °ka:
- Jߥ jsem, aj, smlouva mß s tebou, a budeÜ otcem nßrod∙ mnoh²ch.
- Ani₧ vφce slouti bude jmΘno tvΘ Abram, ale bude jmΘno tvΘ Abraham; nebo otcem mnoh²ch nßrod∙ uΦinil jsem t∞.
- A uΦinφm, abys se rozplodil nßramn∞ velmi, a rozÜφ°φm t∞ v nßrody; i krßlovΘ z tebe vyjdou.
- Utvrdφm takΘ smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tv²m po tob∞, po rodech jejich, za smlouvu v∞Φnou, [toti₧] abych byl Bohem tv²m i semene tvΘho po tob∞.
- Nadto dßm tob∞ i semeni tvΘmu po tob∞ zemi, v nφ₧to ob²vßÜ pohostinu, vÜecku zemi Kananejskou k vlßda°stvφ v∞ΦnΘmu; a budu jejich Bohem.
- ╪ekl jeÜt∞ B∙h Abrahamovi: Ty pak ost°φhati budeÜ smlouvy mΘ, ty i sφm∞ tvΘ po tob∞, po rodech sv²ch.
- Tato¥ jest smlouva mß mezi mnou a mezi vßmi, i mezi semenem tv²m po tob∞, kterΘ₧ ost°φhati budete: Aby ob°ezßn byl mezi vßmi ka₧d² pohlavφ mu₧skΘho.
- Ob°e₧ete pak t∞lo hanby svΘ; a [to] bude znamenφm smlouvy mezi mnou a mezi vßmi.
- Ka₧d² tedy pohlavφ mu₧skΘho osmΘho dne ob°ezßn bude mezi vßmi po rodech vaÜich, doma narozen² i koupen² za st°φbro, z kter²ch by koli cizozemc∙ [byl] , jen₧ nenφ z semene tvΘho.
- KoneΦn∞ a¥ jest ob°ezßn narozen² v dom∞ tvΘm, i koupen² za penφze tvΘ; a bude¥ smlouva mß na t∞le vaÜem za smlouvu v∞Φnou.
- Neob°ezan² pak pacholφk, kter²₧ by neob°ezal t∞la neob°φzky svΘ, vyhlazena zajistΘ bude duÜe ta z lidu svΘho; [nebo] smlouvu mou zruÜil.
- ╪ekl takΘ B∙h Abrahamovi: Sarai man₧elce svΘ nebudeÜ °φkati Sarai, ale Sßra bude jmΘno jejφ.
- Nebo po₧ehnßm jφ a dßm¥ z nφ syna; po₧ehnßm¥ jφ, a bude v nßrody; krßlovΘ nßrod∙ z nφ vyjdou.
- Tedy padl Abraham na tvß° svou, a zasmßv se, °ekl v srdci svΘm: Zdali stoletΘmu narodφ se [syn] ? A zdali Sßra v devadesßti letech porodφ?
- I °ekl Abraham Bohu: ╙ by¥ jen Izmael ₧iv byl p°ed tebou!
- Jemu₧to °ekl B∙h: N²br₧ Sßra man₧elka tvß porodφ tob∞ syna, a naz∙veÜ jmΘno jeho Izßk; i utvrdφm smlouvu svou s nφm za smlouvu v∞Φnou, i s semenem jeho po n∞m.
- TakΘ o Izmaele uslyÜel jsem t∞; a aj, po₧ehnßm jemu, a uΦinφm to, aby se rozplodil, a rozmno₧φm ho nßramn∞ velmi; dvanßctero knφ₧at zplodφ, a rozÜφ°φm jej v nßrod velik².
- Ale smlouvu svou utvrdφm s Izßkem, kterΘho₧¥ porodφ Sßra po roce, p°i tomto Φasu.
- A kdy₧ dokonal B∙h °eΦ svou s nφm, vstoupil od Abrahama.
- Vzal tedy Abraham Izmaele syna svΘho, i vÜecky zrozenΘ v dom∞ svΘm, i vÜecky koupenΘ za st°φbro svΘ, ka₧dΘho, kdo₧ byl pohlavφ mu₧skΘho, z domßcφch sv²ch, a ob°ezal t∞lo neob°φzky jejich hned v ten den, jak₧ s nφm B∙h mluvil.
- A byl Abraham v devadesßti devφti letech, kdy₧ ob°ezßno bylo t∞lo neob°φzky jeho.
- Izmael pak syn jeho byl v t°inßcti letech, kdy₧ ob°ezßno bylo t∞lo neob°φzky jeho.
- Jednoho a tΘho₧ dne ob°ezßni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.
- I vÜickni domßcφ jeho, doma zrozenφ i za st°φbro od cizozemce koupenφ, ob°ezßni jsou s nφm.
18.kapitola (Genesis)
Abraham and∞ly za host∞ m∞l. 10. Sß°e syn zaslφben. 17. Zka₧enφ Sodomy
p°edpov∞dφno.
- Ukßzal se pak jemu Hospodin v rovin∞ Mamre; a on sed∞l u dve°φ stanu, kdy₧ velikΘ horko na den bylo.
- A kdy₧ pozdvihl oΦφ sv²ch, vid∞l, a aj, t°i mu₧i stßli naproti n∞mu. KterΘ₧to jak₧ uz°el, b∞₧el jim vst°φc ode dve°φ stanu, a sklonil se a₧ k zemi.
- A °ekl: Pane m∙j, jestli₧e jsem nynφ nalezl milost p°ed oΦima tv²ma, prosφm, nepomφjej slu₧ebnφka svΘho.
- P°ineseno bude trochu vody, a umyjete nohy svΘ, a odpoΦinete pod stromem.
- Zatφm p°inesu kus chleba, a posilnφte srdce svΘho; potom p∙jdete, pon∞vad₧ mimo slu₧ebnφka svΘho jdete. I °ekli: Tak uΦi≥, jak₧ jsi mluvil.
- Tedy pospφÜil Abraham do stanu k Sß°e, a °ekl: Sp∞Ün∞ t°i mφry mouky b∞lnΘ zad∞lej, a napec podpopeln²ch chleb∙.
- Abraham pak b∞₧el k stßdu; a vzav tele mladΘ a dobrΘ, dal slu₧ebnφku, kter²₧to pospφÜil p°ipraviti je.
- Potom vzav mßsla a mlΘka, i tele, kterΘ₧ p°ipravil, polo₧il p°ed n∞; sßm pak stßl p°i nich pod stromem, i jedli.
- ╪ekli pak jemu: Kde jest Sßra man₧elka tvß? Kter²₧to odpov∞d∞l: Te∩ v stanu.
- A °ekl: Jistotn∞ se navrßtφm k tob∞ vedlΘ Φasu ₧ivota, a aj, syna [mφti bude] Sßra man₧elka tvß. Ale Sßra poslouchala u dve°φ stanu, kterΘ₧ [byly] za nφm.
- Abraham pak i Sßra [byli] sta°φ a seÜlΘho v∞ku, a p°estal byl Sß°e b∞h ₧ensk².
- I smßla se Sßra sama v sob∞, °kuci: Teprv kdy₧ jsem se sstarala, v rozkoÜe se vydßm? A jeÜt∞ i pßn m∙j se sstaral.
- Tedy °ekl Hospodin Abrahamovi: ProΦ jest se smßla Sßra, °kuci: Zdali₧ opravdu jeÜt∞ roditi budu, a jß se sstarala?
- Zdali₧ co skrytΘho bude p°ed Hospodinem? K Φasu urΦitΘmu navrßtφm se k tob∞ vedlΘ Φasu ₧ivota, a Sßra bude mφti syna.
- Zap°ela pak Sßra a °ekla: Nesmßla jsem se; nebo se bßla. I °ekl [Hospodin [: Nenφ¥ tak, ale smßla jsi se.
- Tedy vstavÜe odtud mu₧i ti, obrßtili se k Sodom∞; Abraham pak Üel s nimi, aby je provodil.
- A °ekl Hospodin: Zdali jß zatajφm p°ed Abrahamem, co₧ d∞lati budu?
- Pon∞vad₧ Abraham jistotn∞ bude v nßrod velik² a siln², a po₧ehnßni budou v n∞m vÜickni nßrodovΘ zem∞.
- Nebo znßm jej; proto₧ p°ikß₧e syn∙m sv²m a domu svΘmu po sob∞, aby ost°φhali cesty Hospodinovy, a Φinili spravedlnost a soud, a¥by naplnil Hospodin Abrahamovi, co₧ mu zaslφbil.
- I °ekl Hospodin: Proto ₧e rozmno₧en jest k°ik Sodomsk²ch a Gomorsk²ch, a h°φch jejich ₧e obtφ₧en jest nßramn∞:
- Sstoupφm ji₧ a pohledφm, jestli₧e podle k°iku jejich, kter²₧ p°iÜel ke mn∞, Φinili, [d∙jde na n∞] set°enφ; a pakli toho nenφ, zvφm.
- A obrßtivÜe se odtud mu₧i, Üli do Sodomy; Abraham pak jeÜt∞ stßl p°ed Hospodinem.
- V tom p°istoupiv Abraham, °ekl: Zdali takΘ zahladφÜ spravedlivΘho s bezbo₧n²m?
- Bude-li padesßte spravedliv²ch v tom m∞st∞, zdali p°edce zahubφÜ, a neodpustφÜ mφstu pro padesßte spravedliv²ch, kte°φ₧ [jsou] v n∞m?
- Odstup to od tebe, abys takovou v∞c uΦiniti m∞l, abys usmrtil spravedlivΘho s bezbo₧n²m; tak¥ by byl spravedliv² jako bezbo₧n². Odstup to od tebe; zdali₧ soudce vÜφ zem∞ neuΦinφ soudu?
- I °ekl Hospodin: Jestli₧e naleznu v Sodom∞, v m∞st∞ tom, padesßte spravedliv²ch, odpustφm vÜemu tomu mφstu pro n∞.
- A odpovφdaje Abraham, °ekl: Aj, nynφ cht∞l bych mluviti ku Pßnu svΘmu, aΦkoli jsem prach a popel.
- Co pak, nedostane-li se ku padesßti spravedliv²m p∞ti, zdali zkazφÜ pro t∞ch p∞t vÜecko m∞sto? I °ekl: Nezahladφm, jestli₧e najdu tam Φty°idceti p∞t.
- Op∞t mluvil [Abraham] a °ekl: Snad nalezeno bude tam Φty°idceti? A odpov∞d∞l: NeuΦinφm pro t∞ch Φty°idceti.
- I °ekl [Abraham [: Prosφm, nech¥ se nehn∞vß Pßn m∙j, ₧e mluviti budu: Snad se jich nalezne tam t°idceti? Odpov∞d∞l: NeuΦinφm, jestli₧e naleznu tam t°idceti.
- A [op∞t] °ekl: Aj, nynφ poΦal jsem mluviti ku Pßnu svΘmu: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpov∞d∞l: Nezahladφm i pro t∞ch dvadceti.
- ╪ekl jeÜt∞: Prosφm, a¥ se nehn∞vß Pßn m∙j, jestli₧e jednou jeÜt∞ mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpov∞d∞l: Nezahladφm i pro t∞ch deset.
- I odÜel Hospodin, kdy₧ dokonal °eΦ k Abrahamovi; Abraham pak navrßtil se k mφstu svΘmu.
19.kapitola (Genesis)
O podvrßcenφ Sodomy a vysvobozenφ Lota, 30. i o pßdu jeho.
- P°iÜli pak dva and∞lΘ do Sodomy u veΦer, a Lot sed∞l v brßn∞ SodomskΘ. KterΘ₧to kdy₧ uz°el, vstav, Üel jim v cestu a sklonil se tvß°φ a₧ k zemi.
- A °ekl: Aj, prosφm pßni moji, uchylte se nynφ do domu slu₧ebnφka svΘho, a z∙sta≥te p°es noc; umyjete takΘ nohy svΘ a rßno vstanouce, p∙jdete cestou svou. Oni pak odpov∞d∞li: Nikoli, ale p°enocujeme na ulici.
- Ale kdy₧ on je velmi nutil, obrßtivÜe se k n∞mu, veÜli do domu jeho. I ud∞lal jim hody, a napekl chleb∙ p°esn²ch, i jedli.
- PrvΘ pak ne₧ lehli, mu₧i m∞sta toho, mu₧i SodomÜtφ, osuli se v∙kol domu toho, od mladΘho a₧ do starΘho, vÜecken lid odevÜad.
- I volali na Lota, a °ekli jemu: Kde jsou ti mu₧i, kte°φ₧ p°iÜli k tob∞ v noci? Vyve∩ je k nßm, a¥ je poznßme.
- I vyÜel k nim Lot ven, a zav°el po sob∞ dvΘ°e.
- A °ekl: Prosφm, brat°φ moji, neΦi≥te zlΘho.
- Aj, mßm te∩ dv∞ dcery, kterΘ₧to nepoznaly mu₧e; vyvedu je nynφ k vßm, Φi≥te s nimi, jak se vßm lφbφ; toliko mu₧∙m t∞mto nic neΦi≥te, pon∞vad₧ veÜli pod stφn st°echy mΘ.
- I °ekli: Odejdi tam! A mluvili: Sßm se dostal sem pohostinu, a chce nßs souditi? Nynφ tob∞ h∙° ud∞lßme, ne₧ jim. I obo°ili se nßsiln∞ na mu₧e toho, [toti₧] na Lota, a p°istoupili, aby vylomili dvΘ°e.
- Tedy mu₧i ti vztßhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sob∞ do domu, a dvΘ°e zav°eli.
- A ty mu₧e, kte°φ₧ byli p°ede dve°mi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenÜφho a₧ do nejv∞tÜφho, tak ₧e ustali, hledajφce dve°φ.
- I °ekli mu₧i k Lotovi: MßÜ-li jeÜt∞ zde koho, bu∩ zet∞ neb syny svΘ, neb dcery svΘ, i vÜecko, co₧ mßÜ v m∞st∞, vyve∩ z mφsta tohoto.
- Nebo zkazφme mφsto toto, proto ₧ese velmi rozmohl k°ik jejich p°ed Hospodinem, a poslal nßs Hospodin, abychom zkazili je.
- VyÜed tedy Lot, mluvil k ze¥∙m sv²m, kte°φ₧ ji₧ m∞li pojφmati dcery jeho, a °ekl: Vsta≥te, vyjd∞te z mφsta tohoto, nebo zkazφ Hospodin m∞sto toto. Ale zdßlo se ze¥∙m jeho, jako by ₧ertoval.
- A kdy₧ zasvitßvalo, nutili and∞lΘ Lota, °kouce: Vsta≥, vezmi ₧enu svou a dv∞ dcery svΘ, kterΘ₧ tu jsou, abys nezahynul v pomst∞ m∞sta.
- A kdy₧ prodlΘval, chopili mu₧i ruku jeho, a ruku ₧eny jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad nφm Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za m∞stem.
- A stalo se, kdy₧ je vedli ven, °ekl [jeden [: Zachovej₧ ₧ivot sv∙j, neohlΘdej se zp∞t, ani se zastavuj na vÜφ tΘto rovin∞; ujdi na horu, abys nezahynul.
- I °ekl jim Lot: Ne tak, prosφm, pßni moji.
- Aj, nynφ nalezl slu₧ebnφk tv∙j milost p°ed oΦima tv²ma, a velikΘ jest milosrdenstvφ tvΘ, kterΘ₧ jsi uΦinil se mnou, kdy₧ jsi zachoval duÜi mou; ale jߥ nebudu moci ujφti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlΘ, a um°el bych.
- Hle, te∩ jest toto m∞sto blφzko, do n∞ho₧ bych utekl, a to¥ jest malΘ; prosφm, nech¥ tam ujdu; vÜak pak nevelikΘ jest, a ₧iva bude duÜe mß.
- I °ekl k n∞mu: Aj, uslyÜel jsem ₧ßdost tvou i v tΘto v∞ci, abych nepodvrßtil m∞sta toho, o n∞m₧ jsi mluvil.
- Posp∞Üi₧, ujdi tam; nebo¥ nebudu moci uΦiniti niΦeho₧, dokud₧ tam nedojdeÜ. A z tΘ p°φΦiny nazvßno jest jmΘno m∞sta toho SΘgor.
- Slunce vzchßzelo nad zemi, kdy₧ Lot vÜel do SΘgor.
- A Hospodin dÜtil na Sodomu a na Gomoru sirou a ohn∞m od Hospodina s nebe.
- A podvrßtil ta m∞sta i vÜecku tu rovinu, vÜecky takΘ obyvatele t∞ch m∞st, i [vÜecko [, co₧ roste z zem∞.
- I ohlΘdla se ₧ena jeho, [jduc] za nφm, a obrßcena jest v sloup soln².
- Vstav pak Abraham rßno, [pospφÜil] k mφstu tomu, kde₧ byl stßl p°ed Hospodinem.
- A pohled∞v k Sodom∞ a Gomo°e, i na vÜecku zemi tΘ roviny, uz°el, a aj, vystupoval d²m z zem∞ tΘ, jako d²m z vßpenice.
- Stalo se tedy, kdy₧ kazil B∙h m∞sta tΘ roviny, ₧e se rozpomenul B∙h na Abrahama, a vytrhl Lota z prost°edku podvrßcenφ, kdy₧ podvracel m∞sta, v nich₧ bydlil Lot.
- Potom vyÜel Lot z SΘgor, a bydlil na ho°e tΘ, a ob∞ dv∞ dcery jeho s nφm; nebo nesm∞l bydliti v SΘgor. I bydlil v jeskyni s ob∞ma dcerami sv²mi.
- I °ekla prvorozenß k mladÜφ: Otec nßÜ jest ji₧ star², a nenφ ₧ßdnΘho mu₧e na zemi, jeÜto by vÜel k nßm podlΘ obyΦeje vÜφ zem∞.
- Po∩, dejme pφti otci naÜemu vφna, a sp∞me s nφm, abychom zachovaly z otce naÜeho sφm∞.
- I daly pφti otci svΘmu vφna tΘ noci; a vÜedÜi prvorozenß, spala s otcem sv²m, kter²₧to necφtil, ani kdy₧ lehla, ani kdy₧ vstala.
- Nazejt°φ pak °ekla prvorozenß k mladÜφ: Aj, spala jsem vΦerejÜφ noci s otcem sv²m; dejme mu pφti vφna jeÜt∞ tΘto noci; potom vejduc, spi s nφm, a zachovejme sφm∞ z otcenaÜeho.
- I daly pφti jeÜt∞ tΘ noci otci svΘmu vφna; a vstala ta mladÜφ, a spala s nφm; onpak necφtil, ani kdy₧ ona lehla, ani kdy₧ vstala.
- A tak poΦaly ob∞ dcery Lotovy z otce svΘho.
- I porodila prvorozenß syna, a nazvala jmΘno jeho Moßb; on¥ jest otec Moßbsk²ch a₧ do dneÜnφho dne.
- I mladÜφ takΘ porodila syna, a nazvala jmΘno jeho Ben Ammon; on¥ jest otcem Ammonitsk²ch a₧ do dneÜnφho dne.
20.kapitola (Genesis)
Abrahamovi v Gerar od krßle man₧elka vzata, 4. i zase z rozkazu
Bo₧φho poctiv∞ navrßcena.
- Odtud bral se Abraham do zem∞ polednφ, aby bydlil mezi Kßdes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;
- Kde₧to pravil Abraham o Sß°e man₧elce svΘ: Sestra mß jest. Tedy poslav Abimelech, krßl Gerarsk², vzal Sßru.
- Ale p°iÜed B∙h k Abimelechovi ve snßch v noci, °ekl jemu: Aj, ty ji₧ um°eÜ pro ₧enu, kterou₧ jsi vzal, pon∞vad₧ jest vdanß za mu₧e.
- Abimelech pak nep°iblφ₧il se k nφ; proto₧ °ekl: Pane, zda₧ takΘ spravedliv² nßrod zabijeÜ?
- Zdali₧ mi sßm nepravil: Sestra mß jest? A ona tΘ₧ pravila: Bratr m∙j jest. V up°φmnosti srdce svΘho a v nevinnosti rukou sv²ch uΦinil jsem to.
- I °ekl jemu B∙h ve snßch: Jߥ takΘ vφm, ₧e v up°φmnosti srdce svΘho uΦinil jsi to, a jß takΘ zdr₧el jsem t∞, abys nezh°eÜil proti mn∞; proto₧ nedal¥ jsem se jφ dotknouti.
- Nynφ tedy, navra¥ ₧enu mu₧i tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a ₧iv budeÜ. Pakli [jφ] nenavrßtφÜ, v∞z, ₧e smrtφ um°eÜ ty i vÜecko, co₧ tvΘho jest.
- A vstav Abimelech rßno, svolal vÜecky slu₧ebnφky svΘ, a vypravoval vÜecka slova ta v uÜi jejich. I bßli se ti mu₧i velmi.
- Potom povolav Abimelech Abrahama, °ekl jemu: Co jsi nßm [to] uΦinil? A co jsem zh°eÜil proti tob∞, ₧e jsi uvedl na mne a na krßlovstvφ mΘ h°φch velik²? UΦinils mi, Φeho₧ jsi uΦiniti nem∞l.
- A °ekl op∞t Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, ₧es takovou v∞c uΦinil?
- Odpov∞d∞l Abraham: ╪ekl jsem: Jist∞ ₧e nenφ bßzn∞ Bo₧φ na mφst∞ tomto, a zabijφ mne pro ₧enu mou.
- A takΘ v pravd∞ jest sestra mß, dcera otce mΘho, vÜak ne dcera matky mΘ; a pojal jsem ji sob∞ za man₧elku.
- Kdy₧ pak vyvedl mne B∙h z domu otce mΘho, abych pohostinu bydlil, tedy °ekl jsem jφ: Toto mi dobrodinφ uΦinφÜ: Na ka₧dΘm mφst∞, kam₧ p∙jdeme, prav o mn∞: Bratr m∙j jest.
- Tedy vzav Abimelech ovce a voly, slu₧ebnφky takΘ a d∞vky, dal [je] Abrahamovi; a navrßtil mu Sßru man₧elku jeho.
- A °ekl Abimelech: Aj, zem∞ mß p°ed tebou; kde₧¥ se koli p°φhodnΘ b²ti vidφ, [tu] p°eb²vej.
- Sß°e pak °ekl: Aj, dal jsem tisφc st°φbrn²ch bratru tvΘmu, hle, on¥ jest tob∞ zßst∞rou oΦφ [u] vÜech, kte°φ₧ [jsou] s tebou. A vÜemi t∞mito v∞cmi [Sßra] pouΦena byla.
- I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil B∙h Abimelecha, a ₧enu jeho, a d∞vky jeho; i rodily.
- Nebo byl zav°el Hospodin ka₧d² ₧ivot ₧ensk² v dom∞ Abimelechov∞, pro Sßru man₧elku Abrahamovu.
21.kapitola (Genesis)
Izßk se narodil i ob°ezßn. 9. Agar s synem vyhnßna. 22. Abrahamova
smlouva s Abimelechem.
- NavÜtφvil pak Hospodin Sßru, tak jak₧ byl °ekl; a uΦinil Hospodin Sß°e, jako₧ byl mluvil.
- Nebo poΦala a porodila Sßra Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten Φas, kter²₧ p°edpov∞d∞l B∙h.
- A nazval Abraham jmΘno syna svΘho, kter²₧ se mu narodil, jeho₧ porodila Sßra, Izßk.
- A ob°ezal Abraham syna svΘho Izßka, kdy₧ byl v osmi dnech, tak jak₧ mu byl p°ikßzal B∙h.
- Byl pak Abraham ve stu letech, kdy₧ se mu narodil Izßk syn jeho.
- I °ekla Sßra: Radost mi uΦinil B∙h; kdokoli uslyÜφ, radovati se bude spolu se mnou.
- A p°idala: Kdo by byl °ekl Abrahamovi, [₧e] bude Sßra d∞ti kojiti? A vÜak jsem porodila syna v starosti jeho.
- I rostlo dφt∞ a ostaveno jest. Tedy uΦinil Abraham velikΘ hody v ten den, v n∞m₧ ostaven byl Izßk.
- Vid∞la pak Sßra, ₧e syn Agar EgyptskΘ, kterΘho₧ porodila Abrahamovi, jest posm∞vaΦ.
- I °ekla Abrahamovi: Vyvrz d∞vku tuto i syna jejφho; nebo¥ nebude d∞dicem syn d∞vky tΘ s synem m²m Izßkem.
- Ale Abraham velmi t∞₧ce nesl tu °eΦ, pro syna svΘho.
- I °ekl B∙h Abrahamovi: Nest∞₧uj sob∞ o dφt∞ti a o d∞vce svΘ; co₧koli °ekla tob∞ Sßra, povol °eΦi jejφ, nebo v Izßkovi nazvßno bude tob∞ sφm∞.
- A vÜak i syna d∞vky uΦinφm v nßrod; nebo tvΘ sφm∞ jest.
- Vstal tedy Abraham velmi rßno, a vzav chlΘb a lßhvici vody, dal Agar a vlo₧il na rameno jejφ, a pustil ji [od sebe] i s dφt∞tem. Kterß₧to odeÜla a chodila po pouÜti BersabΘ.
- A kdy₧ nebylo vody v lßhvici, povrhla dφt∞ pod jednφm stromem.
- A odÜedÜi, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z luΦiÜt∞ dost°eliti; nebo pravila: Nebudu se dφvati na smrt dφt∞te. Sed∞la tedy naproti, a pozdvihÜi hlasu svΘho, plakala.
- I uslyÜel B∙h hlas dφt∞te; a and∞l Bo₧φ s nebe zavolal na Agar, a °ekl jφ: Co¥ [jest [, Agar? Neboj se; nebo B∙h uslyÜel hlas dφt∞te [z mφsta [, na kterΘm₧ jest.
- Vsta≥, vezmi dφt∞, a ujmi je rukou svou; nebo v nßrod velik² uΦinφm je.
- A otev°el B∙h oΦi jejφ, aby uz°ela studnici vody. I Üla a naplnila lßhvici vodou, a napojila dφt∞.
- A B∙h byl s dφt∞tem, kterΘ₧to zrostlo a bydlilo na pouÜti, a byl z n∞ho st°elec.
- Bydlil pak na pouÜti Fßran; i vzala mu matka jeho ₧enu z zem∞ EgyptskΘ.
- Stalo se pak toho Φasu, ₧e mluvil Abimelech a Fikol, knφ₧e vojska jeho, k Abrahamovi t∞mito slovy: B∙h s tebou [jest] ve vÜech v∞cech, kterΘ₧ ty ΦinφÜ.
- Proto₧ nynφ, p°isßhni mi te∩ skrze Boha: [Toto a¥ se stane [, jestli₧e mi sklamßÜ, neb synu mΘmu, aneb vnuku mΘmu; vedlΘ milosrdenstvφ, kterΘ₧ jsem [jß] uΦinil s tebou, [i ty] [₧e] uΦinφÜ se mnou a s zemφ, v nφ₧ jsi byl pohostinu.
- I °ekl Abraham: [A] jß p°isßhnu.
- (A [p°itom] domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterou₧ [mu] mocφ odjali slu₧ebnφci Abimelechovi.
- I °ekl Abimelech: Nevφm, kdo by uΦinil takovou v∞c; a ani₧ jsi ty mi oznßmil, ani₧ jsem jß takΘ [co] slyÜel, a₧ dnes.)
- Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a veÜli oba dva v smlouvu.
- A postavil Abraham sedm jehnic stßda obzvlßÜ¥.
- I °ekl Abimelech Abrahamovi: K Φemu jest t∞chto sedm jehnic, kterΘ₧ jsi postavil obzvlßÜ¥?
- Odpov∞d∞l: Äe sedm t∞ch jehnic vezmeÜ z ruky mΘ, aby mi [to] bylo na sv∞dectvφ, ₧e jsem kopal studnici tuto.
- ProΦe₧ nazvßno jest to mφsto BersabΘ, ₧e tu oba dva p°isßhli.
- A tak uΦinili smlouvu v BersabΘ. Vstav pak Abimelech a Fikol, knφ₧e vojska jeho, navrßtili se do zem∞ FilistinskΘ.
- I nasßzel stromovφ v BersabΘ, a vz²val tam jmΘno Hospodina, [Boha] silnΘho, v∞ΦnΘho.
- A bydlil Abraham v zemi FilistinskΘ za mnoho dnφ.
22.kapitola (Genesis)
ZkuÜenφ Abrahama od Boha. 15. Obnovenφ slibu. 20. Rodina Nßchorova.
- Kdy₧ pakty v∞ci pominuly, zkusil B∙h Abrahama, a °ekl k n∞mu: Abrahame! Kter²₧to odpov∞d∞l: Te∩ jsem.
- I °ekl: Vezmi nynφ syna svΘho, toho jedinΘho svΘho, kterΘho₧ milujeÜ, Izßka, a jdi do zem∞ Moria; a ob∞tuj ho tam v ob∞t zßpalnou na jednΘ ho°e, o nφ₧ povφm tob∞.
- Tedy vstav Abraham velmi rßno, osedlal osla svΘho a vzal dva slu₧ebnφky svΘ s sebou, a Izßka syna svΘho; a nasekav d°φvφ k ob∞ti zßpalnΘ, vstal a bral se k mφstu, o n∞m₧ pov∞d∞l mu B∙h.
- T°etφho [pak] dne pozdvihl Abraham oΦφ sv²ch, a uz°el to mφsto zdaleka.
- A °ekl Abraham slu₧ebnφk∙m sv²m: Poz∙sta≥te vy tuto s oslem, jß pak a dφt∞ p∙jdeme tamto; a pomodlφce se, navrßtφme se k vßm.
- Tedy vzal Abraham d°φvφ k zßpalnΘ ob∞ti, a vlo₧il [je] na Izßka syna svΘho; sßm pak nesl v ruce svΘ ohe≥ a meΦ. I Üli oba spolu.
- Mluv∞ pak Izßk Abrahamovi otci svΘmu, °ekl: OtΦe m∙j! Kter²₧ odpov∞d∞l: Co chceÜ, synu m∙j? A °ekl: Aj, te∩ ohe≥ a d°φvφ, a kde₧ hovßdko k zßpalnΘ ob∞ti?
- Odpov∞d∞l Abraham: B∙h opat°φ sob∞ hovßdko k ob∞ti zßpalnΘ, synu m∙j. A Üli p°edce oba spolu.
- A kdy₧ p°iÜli k mφstu, o n∞m₧ mu byl mluvil B∙h, ud∞lal tu Abraham oltß°, a srovnal d°φvφ; a svßzav syna svΘho, vlo₧il ho na oltß° na d°φvφ.
- I vztßhl Abraham ruku svou, a vzal meΦ, aby zabil syna svΘho.
- Tedy zavolal na n∞ho and∞l Hospodin∙v s nebe a °ekl: Abrahame, Abrahame! Kter²₧to odpov∞d∞l: Aj, jß.
- I °ekl [jemu [: Nevztahuj ruky svΘ na dφt∞, ani₧ mu co Φi≥; nebo¥ jsem ji₧ poznal, ₧e se Boha bojφÜ, kdy₧ jsi neodpustil synu svΘmu, jedinΘmu svΘmu pro mne.
- A pozdvih Abraham oΦφ sv²ch, vid∞l, a hle, skopec za nφm v∞zel v trnφ za rohy svΘ. I Üel Abraham a vzal skopce toho, a ob∞toval jej v ob∞t zßpalnou mφsto syna svΘho.
- A nazval Abraham jmΘno mφsta toho: Hospodin opat°φ. Odkud₧ °φkß se do dnes: Na ho°e Hospodinov∞ opat°φ se.
- Zvolal pak and∞l Hospodin∙v na Abrahama podruhΘ s nebe,
- A °ekl: Skrze sebe samΘho p°isßhljsem, pravφ Hospodin, pon∞vad₧ jsi uΦinil tu v∞c, ₧e jsi neodpustil synu svΘmu, jedinΘmu svΘmu:
- Po₧ehnßm velmi tob∞, a velice rozmno₧φm sφm∞ tvΘ jako hv∞zdy nebeskΘ, a jako pφsek, kter²₧ jest na b°ehu mo°skΘm; nadto d∞diΦn∞ vlßdnouti bude sφm∞ tvΘ branami nep°ßtel sv²ch.
- Ano po₧ehnßni budou v semeni tvΘm vÜickni nßrodovΘ zem∞, proto ₧e jsi uposlechl hlasu mΘho.
- Tedy navrßtil se Abraham k slu₧ebnφk∙m sv²m; a vstavÜe, Üli spolu do BersabΘ; nebo bydlil Abraham v BersabΘ.
- A kdy₧ se tyto v∞ci staly, zv∞stovßno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila takΘ Melcha syny Nßchorovi, bratru tvΘmu:
- Husa prvorozenΘho svΘho, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
- A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
- Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm t∞chto porodila Melcha Nßchorovi, bratru Abrahamovu.
- Ale i ₧enina jeho, jejφ₧ jmΘno bylo RΘma, porodila takΘ ona Tßbe a Gahama, Thßsa a Mßchu.
23.kapitola (Genesis)
Smrt Sßry i poh°eb jejφ.
- Äiva pak byla Sßra sto a sedmmecφtma let; [ta jsou] lΘta ₧ivota Sßry.
- A um°ela v m∞st∞ Arbe, kterΘ₧ [slove] Hebron, v zemi KananejskΘ. I p°iÜel Abraham, aby kvφlil nad Sßrou, a plakal jφ.
- Potom vstav Abraham od mrtvΘho svΘho, mluvil k syn∙m Het, °ka:
- Hostem a p°φchozφm jsem u vßs; dejte mi mφsto ku poh°bu u vßs, abych pochoval mrtvΘho svΘho od tvß°i svΘ.
- A odpovφdajφce synovΘ Het Abrahamovi, °ekli jemu:
- SlyÜ nßs, pane mil²! Knφ₧e Bo₧φ jsi u prost°ed nßs, v nejp°edn∞jÜφch hrobφch naÜich pochovej mrtvΘho svΘho; ₧ßdn² z nßs hrobu svΘho nebude zbra≥ovati tob∞, abys nem∞l pochovati [v n∞m] mrtvΘho svΘho.
- Abraham pak vstav, poklonil se lidu zem∞ tΘ, toti₧ syn∙m Het.
- A mluvil s nimi, °ka: Jestli₧e se vßm lφbφ, abych pochoval mrtvΘho svΘho od tvß°i svΘ, slyÜte mne, a p°imluvte se za mne k Efronovi synu Sohar,
- A¥ mi dß jeskyni Machpelah, kterou₧ mß na konci pole svΘho; za sluÜnΘ penφze a¥ mi ji dß u prost°ed vßs, k d∞diΦnΘmu poh°bu.
- (Ten pak Efron sed∞l u prost°ed syn∙ Het.) Tedy odpov∞d∞l Efron Hetejsk² Abrahamovi p°i p°φtomnosti syn∙ Het, p°ede vÜemi, kte°φ₧ vchßzejφ do brßny m∞sta jeho, °ka:
- Nikoli, pane m∙j, [ale] slyÜ mne: Pole to dßvßm tob∞, dßvßm¥ takΘ i jeskyni, kterß₧ na n∞m jest; p°ed oΦima syn∙ lidu svΘho dßvßm ji tob∞; pochovej₧ mrtvΘho svΘho.
- Tedy poklonil se Abraham p°ed lidem zem∞ tΘ,
- A mluvil k Efronovi v p°φtomnosti lidu zem∞, °ka: A vÜak jestli₧e ty [jsi ten [, prosφm, vyslyÜ mne! Dßm¥ st°φbro za pole, vezmi [je] ode mne, a pochovßm mrtvΘho svΘho tam.
- A odpovφdaje Efron Abrahamovi, °ekl jemu:
- M∙j pane, poslechni mne: Zem∞ [ta] za Φty°i sta lot∙ st°φbrn²ch jest; [ale] mezi mnou a tebou co jest o to? MrtvΘho svΘho pochovej.
- I uposlechl Abraham Efrona, a odvß₧il mu st°φbra, jak₧ oznßmil p°i p°φtomnosti syn∙ Het, Φty°i sta lot∙ st°φbrn²ch, b∞₧n²ch mezi kupci.
- A odvedeno jest pole Efronovo, kterΘ₧ [bylo] v Machpelah, proti Mamre, pole a jeskyn∞ na n∞m, a vÜecko stromovφ, co₧ ho na tom poli i na vÜech mezech jeho v∙kol,
- Abrahamovi v dr₧enφ, p°ed oΦima syn∙ Het, a vÜech, kte°φ₧ vchßzejφ do brßny m∞sta toho.
- A potom pochoval Abraham Sßru, man₧elku svou, v jeskyni pole Machpelah, proti Mamre, (to [slove] Hebron), v zemi KananejskΘ.
- Proto₧ odevzdßno jest pole to i jeskyn∞, kterß₧ [byla] na n∞m, Abrahamovi k d∞diΦnΘmu poh°bu od syn∙ Het.
24.kapitola (Genesis)
O Izßkovu ₧en∞nφ.
- Abraham pak [ji₧ byl] star² a seÜlΘho v∞ku; a Hospodin po₧ehnal mu ve vÜech v∞cech.
- Tedy °ekl Abraham slu₧ebnφku svΘmu starÜφmu v dom∞ svΘm, kter²₧ spravoval vÜecky v∞ci jeho: Vlo₧ nynφ ruku svou pod bedro mΘ,
- Abych t∞ zavßzal p°φsahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha zem∞, abys nebral man₧elky synu mΘmu ze dcer Kananejsk²ch, mezi nimi₧ jß bydlφm.
- Ale p∙jdeÜ do zem∞ mΘ a p°φbuznosti mΘ; a [odtud] vezmeÜ man₧elku synu mΘmu Izßkovi.
- I °ekl jemu slu₧ebnφk ten: Kdyby pak necht∞la ₧ena ta se mnou jφti do zem∞ tΘto, mßm-li zase uvΘsti syna tvΘho do zem∞, z nφ₧ jsi vyÜel?
- Kter²₧to odpov∞d∞l: Hle∩, abys zase neuvodil syna mΘho tam.
- Hospodin B∙h nebe, kter²₧ vzal mne z domu otce mΘho a z vlasti mΘ, a mluvil mi, a kter²₧ mi p°isßhl, °ka: Semeni tvΘmu dßm zemi tuto, on¥ poÜle and∞la svΘho p°ed tebou, a vezmeÜ man₧elku synu mΘmu odtud.
- Jestli₧e by pak ₧ena ta necht∞la jφti s tebou, svoboden budeÜ od tΘto p°φsahy mΘ; toliko syna mΘho neuvo∩ tam zase.
- Tedy vlo₧il slu₧ebnφk ten ruku svou pod bedro Abrahama, pßna svΘho, a p°isßhl jemu na tu °eΦ.
- A vzal slu₧ebnφk ten deset velbloud∙ z velbloud∙ pßna svΘho, aby se bral; (nebo m∞l vÜecken statek pßna svΘho v rukou sv²ch.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do m∞sta Nßchor.
- A zastavil se s velbloudy p°ed m∞stem, u studnice vody k veΦerou, Φasu toho, kdy₧ vychßzejφ vß₧iti [vody [.
- A °ekl: Hospodine, Bo₧e pßna mΘho Abrahama, dej₧, prosφm, a¥ se potkß se mnou dnes [to, Φeho₧ hledßm [; a uΦi≥ milosrdenstvφ se pßnem m²m Abrahamem.
- Aj, jß stojφm u studnice vody, a dcery mu₧∙ m∞sta tohoto vychßzejφ, aby vß₧ily vodu.
- D∞veΦka tedy, kterΘ₧ bych °ekl: Nachyl medle v∞derce svΘho, a¥ se napiji, a ona by °ekla: Pφ, takΘ i velbloudy tvΘ napojφm, ta aby byla, [kterou₧] jsi zp∙sobil slu₧ebnφku svΘmu Izßkovi; a po tom¥ poznßm, ₧e jsi milosrdenstvφ uΦinil se pßnem m²m.
- I stalo se prvΘ, ne₧ on p°estal mluviti, aj, Rebeka, kterß₧ se narodila Bathuelovi, synu Melchy, man₧elky Nßchora bratra Abrahamova, vychßzela, a v∞derce jejφ [bylo] na rameni jejφm.
- A [byla] d∞veΦka na pohled∞nφ velmi krßsnß, panna, a mu₧ nepoznal jφ; kterß₧to seÜla k studnici tΘ, a naplnivÜi v∞derce svΘ, Üla vzh∙ru.
- Tedy b∞₧el slu₧ebnφk ten proti nφ, a °ekl: Dej mi pφti, prosφm, maliΦko vody z v∞derce svΘho.
- I °ekla: Napφ se, pane m∙j. A rychle slo₧ila v∞derce svΘ na ruku svou a dala mu pφti.
- A davÜi mu pφti, °ekla: TakΘ velbloud∙m tv²m navß₧φm, dokud₧ se nenapijφ.
- Tedy rychle vylila z v∞derce svΘho do koryta, a b∞₧ela jeÜt∞ k studnici, aby vß₧ila [vodu [; a vß₧ila vÜechn∞m velbloud∙m jeho.
- Mu₧ pak ten s u₧asnutφm divil se jφ mlΦe, rozjφmaje, aby zv∞d∞l, zda°il-li Hospodin cestu jeho, Φili nic.
- I stalo se, kdy₧ p°estali pφti velbloudovΘ, vy≥av mu₧ nßuÜnici zlatou, ztφ₧φ p∙l lotu, a dv∞ nßramnice, [dal] na ruce jejφ, kterΘ₧ vß₧ily deset lot∙ zlata.
- A °ekl: ╚φ jsi dcera? Pov∞z mi, prosφm, jest-li v dom∞ otce tvΘho nßm mφsto, kde₧ bychom p°es noc z∙stali?
- Jemu₧to odpov∞d∞la: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kterΘho₧ porodila Nßchorovi.
- ╪ekla jeÜt∞ k n∞mu: Slßmy takΘ a potravy hojn∞ u nßs jest, ano i mφsto, kde₧ byste p°es noc z∙stali.
- Tedy skloniv hlavu, poklonu uΦinil Hospodinu.
- A °ekl: Po₧ehnan² Hospodin, B∙h pßna mΘho Abrahama, kter²₧ neodjal milosrdenstvφ svΘho a pravdy svΘ od pßna mΘho, mne [takΘ] na cest∞ vedl Hospodin k domu brat°φ pßna mΘho.
- I b∞₧ela d∞veΦka, a oznßmila v dom∞ matky svΘ tak, jak₧ se stalo.
- A m∞la Rebeka bratra, jmΘnem Lßbana; ten b∞₧el k mu₧i tomu ven k studnici.
- Nebo uz°ev nßuÜnici a nßramnice na rukou sestry svΘ, a slyÜev slova Rebeky sestry svΘ, ana pravφ: Tak mluvil ke mn∞ Φlov∞k ten, p°iÜel k mu₧i, a on stßl p°i velbloudφch u studnice.
- Jemu₧ °ekl: Vejdi, po₧ehnan² Hospodin∙v. ProΦ bys stßl vn∞, kdy₧¥ jsem p°ipravil d∙m a mφsto velbloud∙m?
- Tedy vÜel mu₧ ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal [Lßban] slßmy a potravy velbloud∙m, i vody k umytφ noh jeho a noh mu₧∙ t∞ch, kte°φ s nφm [byli [.
- A polo₧il p°ede≥ [chlΘb [, aby jedl. Ale on °ekl: Nebudu jφsti, dokud₧ nevypravφm °eΦφ sv²ch. I °ekl [Lßban [: Mluv.
- Tedy °ekl: Slu₧ebnφk Abraham∙v jsem jß.
- A Hospodin po₧ehnal pßnu mΘmu velice, tak ₧e velik² uΦin∞n jest; nebo dal mu ovce a voly, st°φbro a zlato, slu₧ebnφky a d∞vky, velbloudy a osly.
- A porodila Sßra, man₧elka pßna mΘho, pßnu mΘmu v starosti svΘ syna, jemu₧ dal, co₧koli mß.
- I zavßzal mne p°φsahou pßn m∙j, °ka: NevezmeÜ man₧elky synu mΘmu ze dcer Kananejsk²ch, v jejich₧ zemi jß bydlφm.
- Ale k domu otce mΘho p∙jdeÜ, a k rodin∞ mΘ, a [odtud] vezmeÜ man₧elku synu mΘmu.
- A kdy₧ jsem °ekl pßnu svΘmu: Snad nep∙jde ₧ena ta se mnou?
- Odpov∞d∞l mi: Hospodin, p°ed jeho₧ oblφΦejem ustaviΦn∞ jsem chodil, poÜle and∞la svΘho s tebou, a Ü¥astnou zp∙sobφ cestu tvou, a vezmeÜ man₧elku synu mΘmu z rodiny mΘ, a z domu otce mΘho.
- A budeÜ svoboden od p°φsahy mΘ, kdy₧ bys p°iÜel k rodin∞ mΘ; a jestli₧e by nedali tob∞, budeÜ prost od p°φsahy mΘ.
- Proto₧ dnes p°iÜed k studnici, °ekl jsem: Hospodine, Bo₧e pßna mΘho Abrahama, jestli₧e ty nynφ Ü¥astn∞ spravujeÜ cestu mou, po nφ₧ jß jdu,
- Aj, jß stojφm u studnice vody; proto₧, nech₧¥ panna, kterß₧ vyjde vß₧iti vody, kdy₧ bych jφ °ekl: Dej mi pφti nynφ maliΦko vody z v∞derce svΘho,
- A ona by mi odpov∞d∞la: I ty pφ, i velbloud∙m tv²m takΘ navß₧φm, ta a¥ jest man₧elka, kterou₧ zp∙sobil Hospodin synu pßna mΘho.
- PrvΘ pak ne₧ jsem jß p°estal mluviti v srdci svΘm, aj, Rebeka vychßzela majφcφ v∞derce svΘ na rameni svΘm, a sÜedÜi k studnici, vß₧ila. I °ekl jsem jφ: Prosφm, dej mi pφti.
- Ona pak rychle slo₧ila v∞derce svΘ s sebe, a °ekla: Pφ, takΘ i velbloudy tvΘ napojφm. Tedy pil jsem, a napojila takΘ velbloudy.
- I ptal jsem se jφ, a °ekl jsem: ╚φ jsi dcera? Ona odpov∞d∞la: Dcera Bathuele, syna Nßchorova, jeho₧ mu porodila Melcha. Tedy dal jsem nßuÜnici na tvß° jejφ, a nßramnice na ruce jejφ.
- A skloniv hlavu, poklonu jsem uΦinil Hospodinu, a dobro°eΦil jsem Hospodina, Boha pßna mΘho Abrahama, kter²₧ vedl mne po cest∞ p°φmΘ, abych dceru bratra pßna svΘho vzal synu jeho.
- Proto₧ nynφ, Φinφte-li milosrdenstvφ, a pravdu se pßnem m²m, oznamte mi; pakli nic, [takΘ] mi oznamte, a obrßtφm se na pravo neb na levo.
- Tedy odpov∞d∞li Lßban a Bathuel, °kouce: Od Hospodina vyÜla jest v∞c tato; nem∙₧eme¥ odep°φti v niΦem₧.
- Aj, Rebeka p°ed tebou, vezmi₧ ji a je∩; a nech¥ jest man₧elkou synu pßna tvΘho, jako₧ mluvil Hospodin.
- I stalo se, ₧e jak₧ uslyÜel slu₧ebnφk Abraham∙v slova jejich, poklonil se Hospodinu a₧ k zemi.
- A vy≥av slu₧ebnφk ten nßdoby st°φbrnΘ a nßdoby zlatΘ a od∞v, dal Rebece; drahΘ takΘ [dary] dal bratru jejφmu a matce jejφ.
- Tedy jedli a pili, on i mu₧i, kte°φ₧ byli s nφm, a z∙stali tu p°es noc. Rßno pak kdy₧ vstali, °ekl: Propus¥te mne ku pßnu mΘmu.
- I odpov∞d∞l bratr jejφ a matka: Necha¥ poz∙stane d∞veΦka s nßmi [za n∞kter²] den, aspo≥ za deset; potom p∙jdeÜ.
- On pak °ekl jim: Nezdr₧ujte mne, pon∞vad₧ Hospodin Ü¥astnou zp∙sobil cestu mou; propus¥te₧ mne, a¥ jdu ku pßnu svΘmu.
- I °ekli: Zavolejme d∞veΦky a zeptejme se, co dφ k tomu.
- Tedy zavolali Rebeky, a °ekli jφ: ChceÜ-li jφti s mu₧em tφmto? I °ekla: P∙jdu.
- A propouÜt∞jφce Rebeku sestru svou a chovaΦku jejφ, slu₧ebnφka takΘ Abrahamova s mu₧i jeho,
- Po₧ehnali Rebeky a mluvili jφ: Sestro naÜe, ty bu∩ v tisφce tisφc∙, a sφm∞ tvΘ d∞diΦn∞ obdr₧ brßny nep°ßtel sv²ch.
- Tedy vstala Rebeka a d∞veΦky jejφ, a vsedÜe na velbloudy, jely za mu₧em tφm. A tak vzal slu₧ebnφk ten Rebeku, a odjel.
- Izßk pak Üel, navracuje se od studnice ÄivΘho vidoucφho mne; nebo bydlil v zemi polednφ.
- A vyÜel Izßk k p°emyÜlovßnφ na pole, kdy₧ se ch²lilo k veΦerou; a pozdvih oΦφ sv²ch, uz°el, an velbloudovΘ jdou.
- Pozdvihla takΘ Rebeka oΦφ sv²ch, a uz°evÜi Izßka, ssedla s velblouda.
- (Nebo °ekla byla slu₧ebnφku: Kdo jest ten mu₧, kter²₧ jde po poli proti nßm? Odpov∞d∞l slu₧ebnφk: To jest pßn m∙j.) I vzala rouchu, a p°ist°ela se.
- Tedy vypravoval slu₧ebnφk Izßkovi vÜe, co₧ p∙sobil.
- I uvedl ji Izßk do stanu Sßry matky svΘ, a vzal Rebeku, a m∞l ji za man₧elku, a miloval ji. I pot∞Üil se Izßk po [smrti] matky svΘ.
25.kapitola (Genesis)
SynovΘ Abrahamovi z Cetury. 8. Smrt jeho. 12. Rodina Izmaelova,
18. a synovΘ Izßkovi.
- Abraham pak op∞t pojal ₧enu jmΘnem Ceturu.
- Kterß₧to porodila jemu Zamrana, a Jeksana, a Madana, a Madiana, Jezbocha a Suecha.
- Jeksan potom zplodil Sßbu a Dedana. SynovΘ pak Dedanovi byli: Assurim, a Latuzim, a Laomim.
- Ale synovΘ Madianovi: Efa, a Efer, a Enoch, a Abida, a Helda; vÜickni ti synovΘ byli Cetury.
- I dal Abraham Izßkovi vÜecko, co₧ m∞l.
- Syn∙m pak ₧enin sv²ch dal Abraham dary, a odeslal je od Izßka syna svΘho, jeÜt∞ ₧iv jsa, k v²chodu do zem∞ v²chodnφ.
- Tito pak [jsou] dnovΘ let ₧ivota Abrahamova, v nich₧ byl ₧iv: Sto sedmdesßte a p∞t let.
- I skonal a um°el Abraham v starosti dobrΘ, stßr jsa a pln² [dn∙ [; a p°ipojen jest k lidu svΘmu.
- Tedy pochovali ho Izßk a Izmael synovΘ jeho v jeskyni Machpelah, na poli Efrona, syna Sohar HetejskΘho, naproti Mamre,
- [Na tom] poli, kterΘ₧ byl koupil Abraham od syn∙ Het; tu pochovßn jest Abraham i Sßra man₧elka jeho.
- Po smrti pak Abrahamov∞ po₧ehnal B∙h Izßkovi synu jeho, a bydlil Izßk u studnice ÄivΘho vidoucφho mne.
- Tito jsou pak rodovΘ Izmaele syna Abrahamova, jeho₧ porodila Agar Egyptskß, d∞vka Sß°ina, Abrahamovi.
- A tato jsou jmΘna syn∙ Izmaelov²ch, jimi₧ se jmenujφ po rodech sv²ch: Prvorozen² Izmael∙v Nabajot, po n∞m Cedar, a Adbeel a Mabsan,
- A Masma, a Dumah a Massa,
- Hadar a Tema, Jetur, Nafis a Cedma.
- Ti jsou synovΘ Izmaelovi, a ta jmΘna jejich, po vsech jejich, a po m∞stech jejich, dvanßctero knφ₧at po Φeledech jejich.
- (Bylo pak ₧ivota Izmaelova sto t°idceti a sedm let, i skonal; a um°ev, p°ipojen jest k lidu svΘmu.)
- A bydlili od Hevilah a₧ do Sur, jen₧ jest proti Egyptu, kdy₧ jdeÜ do Assyrie; p°ed tvß°φ vÜech brat°φ sv²ch polo₧il se.
- Tito jsou takΘ rodovΘ Izßka syna Abrahamova: Abraham zplodil Izßka.
- Byl pak Izßk ve Φty°idcφti letech, kdy₧ sob∞ vzal za man₧elku Rebeku, dceru Bathuele SyrskΘho, z Pßdan SyrskΘ, sestru Lßbana SyrskΘho.
- I modlil se Izßk pokorn∞ Hospodinu za man₧elku svou; nebo byla neplodnß. A uslyÜel jej Hospodin; a tak poΦala Rebeka man₧elka jeho.
- A kdy₧ se d∞ti potiskali v ₧ivot∞ jejφm, °ekla: Mß-li¥ tak b²ti, proΦ jsem jß [poΦala [? èla tedy, aby se otßzala Hospodina.
- I °ekl jφ Hospodin: Dva nßrodovΘ jsou v ₧ivot∞ tvΘm, a dv∙j lid z ₧ivota tvΘho se rozd∞lφ; lid pak jeden nad druh² bude siln∞jÜφ, a v∞tÜφ slou₧iti bude menÜφmu.
- A kdy₧ se naplnili dnovΘ jejφ, aby porodila, a aj, blφ₧enci [byli] v ₧ivot∞ jejφm.
- I vyÜel prvnφ ryÜav² vÜecken, [a] jako od∞v chlupat²; i nazvali jmΘno jeho Ezau.
- Potom pak vyÜel bratr jeho, a rukou svou dr₧el Ezau za patu; proΦe₧ nazvßno jest jmΘno jeho Jßkob. A byl Izßk v Üedesßti letech, kdy₧ ona je porodila.
- A kdy₧ dorostli ti d∞ti, byl Ezau lovec um∞l², chod∞ po polφch; Jßkob pak byl mu₧ prost² a v stanφch bydlil.
- I byl Izßk laskav na Ezau, proto ₧e z lovu jeho mφval pokrm; ale Rebeka laskava byla na Jßkoba.
- Uva°il pak Jßkob krmiΦku. Tedy Ezau p°iÜel z pole zemdlen²,
- A °ekl Jßkobovi: Dej mi, prosφm, jφsti [krm∞] tΘ ΦervenΘ, nebo jsem umdlel. (Proto₧ nazvßno jest jmΘno jeho Edom.)
- Odpov∞d∞l Jßkob: Prodej mi dnes hned prvorozenstvφ svΘ.
- I °ekl Ezau: Aj, jß k smrti se blφ₧φm, k Φemu₧ mi tedy to prvorozenstvφ?
- Dφ Jßkob: P°isßhni mi dnes hned. I p°isßhl mu, a prodal prvorozenstvφ svΘ Jßkobovi.
- Tedy Jßkob dal Ezauchovi chleba a [tΘ] krm∞ z Üocovice. Kter²₧to jedl a pil, a vstav, odÜel; a [tak] pohrdl Ezau prvorozenstvφm.
26.kapitola (Genesis)
Bydlenφ Izßkovo v Gerar, 7. a co ho tam potkalo 23. i v BersabΘ.
- Byl pak [op∞t] hlad na zemi, mimo hlad prvnφ, kter²₧ byl za dn∙ Abrahamov²ch. Tedy odebral se Izßk k Abimelechovi krßli FilistinskΘmu do Gerar.
- Nebo ukßzal se jemu Hospodin a °ekl: Nesstupuj do Egypta; [ale] bydli v zemi, kterou₧ oznßmφm tob∞.
- Budi₧ tedy pohostinu v zemi tΘto, a budu s tebou, a po₧ehnßm tob∞; nebo tob∞ a semeni tvΘmu dßm vÜecky zem∞ tyto, a utvrdφm p°φsahu, kterou₧ jsem p°isßhl Abrahamovi, otci tvΘmu.
- Rozmno₧φm takΘ sφm∞ tvΘ jako hv∞zdy nebeskΘ, a dßm semeni tvΘmu vÜecky zem∞ tyto, a po₧ehnßni budou v semeni tvΘm vÜickni nßrodovΘ zem∞;
- Proto₧e uposlechl Abraham hlasu mΘho, a ost°φhal na°φzenφ m²ch, p°ikßzanφ m²ch, ustanovenφ m²ch a zßkon∙ m²ch.
- Bydlil tedy Izßk v Gerar.
- Ptali se pak mu₧i mφsta toho o man₧elce jeho. Kter²₧to odpov∞d∞l: Sestra mß jest; nebo nesm∞l °φci: Man₧elka mß jest, [mysle sob∞ [: Aby mne nezabili mu₧i mφsta toho pro Rebeku. Nebo byla krßsnß na pohled∞nφ.
- I p°ihodilo se, kdy₧ ji₧ Φas n∞jak² tam bydlil, ₧e vyhlΘdal Abimelech krßl Filistinsk² z okna a uz°el Izßka, an pohrßvß s Rebekou man₧elkou svou.
- Proto₧ povolav Abimelech Izßka, °ekl: Aj, v pravd∞ man₧elka tvß to jest. Jak₧ to, ₧e jsi pravil: Sestra mß jest? I odpov∞d∞l jemu Izßk: Nebo jsem °ekl [sßm u sebe [: Abych snad neum°el pro ni.
- I °ekl Abimelech: Co₧ jsi to uΦinil nßm? O mßlo, ₧e by byl spal n∞kdo z lidu s man₧elkou tvou, a ty byl bys uvedl na nßs vinu.
- I p°ikßzal Abimelech vÜemu lidu, °ka: Kdo by se dotkl Φlov∞ka toho, aneb man₧elky jeho, smrtφ um°e.
- Sel pak Izßk v zemi tΘ, a shledal v tom roce sto m∞r; nebo po₧ehnal mu Hospodin.
- I rostl mu₧ ten, a prospφval v₧dy vφce v zrostu, a₧ i zrostl velmi.
- Nebo m∞l stßda ovcφ i stßda vol∙, a Φeledi mnoho; proΦe₧ zßvid∞li mu FilistinÜtφ.
- A vÜecky studnice, kterΘ₧ vykopali slu₧ebnφci otce jeho za dn∙ Abrahama otce jeho, za°φtili FilistinÜtφ, zasypavÜe je prstφ.
- I °ekl Abimelech Izßkovi: Odejdi od nßs; nebo mnohem mocn∞jÜφ jsi ne₧ my.
- Tedy odÜel odtud Izßk, a rozbil stany v ·dolφ Gerar, a bydlil tu.
- A kopal zase Izßk studnice vod, kterΘ₧ byli vykopali za dn∙ Abrahama otce jeho, a kterΘ₧ za°φtili FilistinÜtφ po smrti Abrahamov∞; a nazval je t∞mi jmΘny, kter²mi₧ je jmenoval otec jeho.
- I kopali slu₧ebnφci Izßkovi v tom ·dolφ, a nalezli tam studnici vody ₧ivΘ.
- Vadili se pak past²°i GerarÜtφ s past²°i Izßkov²mi, pravφce: NaÜe jest voda. ProΦe₧ nazval jmΘno studnice [tΘ] Esek, ₧e se vadili s nφm.
- Vykopali takΘ jinou studnici, a nesnßz byla i o tu; proΦe₧ dal jφ jmΘno Sitnah.
- I hnul se odtud, a kopal jinou studnici, o kterou₧ se nevadili; proto₧ nazval jmΘno jejφ Rehobot. Nebo °ekl: Nynφ uprostrannil nßm Hospodin, a vzrostli jsme na zemi.
- Vstoupil pak odtud do BersabΘ.
- A ukßzal se mu Hospodin v tu noc, a °ekl: Jß jsem B∙h Abrahama otce tvΘho; neboj se, nebo s tebou jß jsem, a po₧ehnßm tob∞, a rozmno₧φm sφm∞ tvΘ pro Abrahama slu₧ebnφka svΘho.
- I vzd∞lal tu oltß°, a vz²val jmΘno Hospodinovo, a rozbil tu stan sv∙j; a slu₧ebnφci Izßkovi vykopali tam studnici.
- Abimelech pak p°ijel k n∞mu z Gerar, a Ochozat, p°φtel jeho, a Fikol, knφ₧e vojska jeho.
- I °ekl jim Izßk: Z jakΘ p°φΦiny p°iÜli jste ke mn∞? Pon∞vad₧ vy nenßvid∞li jste mne, a vybyli jste mne od sebe.
- Kte°φ₧to odpov∞d∞li: Patrn∞ jsme to shledali, ₧e jest Hospodin s tebou, i °ekli jsme: UΦi≥me nynφ p°φsahu mezi sebou, mezi nßmi a mezi tebou; a uΦinφme smlouvu s tebou:
- Äe neuΦinφÜ nßm [nic] zlΘho, jako i [my] nedotkli jsme se tebe, a jak₧ jsme [my] toliko dob°e Φinili tob∞, a propustili jsme t∞ v pokoji; ty nynφ tedy [povol tomu] , po₧ehnan² Hospodin∙v.
- Tedy uΦinil jim hody, i jedli a pili.
- A vstavÜe velmi rßno, p°isßhli jeden druhΘmu. I propustil je Izßk, a oni odeÜli od n∞ho v pokoji.
- Toho dne p°iÜli slu₧ebnφci Izßkovi, a oznßmili mu o studnici, kterou₧ kopali, °kouce: Nalezli jsme vodu.
- I nazval ji Seba. Proto₧ jmΘno m∞sta toho [jest] BersabΘ a₧ do dneÜnφho dne.
- Ezau pak jsa v letech Φty°idcφti, pojal ₧enu Judit, dceru BΘry HetejskΘho, a Bazematu, dceru Elona HetejskΘho.
- A kormoutily Izßka a Rebeku.
27.kapitola (Genesis)
Jßkob uchvßtiv po₧ehnßnφ, v nebezpeΦenstvφ byl p°ed Ezau.
- Kdy₧ se pak sstaral Izßk, a poÜly byly oΦi jeho, tak ₧e nevid∞l, povolal Ezau syna svΘho starÜφho, a °ekl jemu: Synu m∙j. Kter²₧to odpov∞d∞l: Aj, te∩ jsem.
- I dφ: Aj, jß jsem se ji₧ sstaral, a nevφm dne smrti svΘ.
- Proto₧ nynφ vezmi medle nßstroje svΘ, toul sv∙j a luΦiÜt∞ svΘ, a vyjda do pole, ulov mi zv∞°inu.
- A p°istroj mi krmi chutnou, jak₧ jß rßd jφdßm, a p°ines mi, a budu jφsti, a¥by po₧ehnala duÜe mß, prvΘ ne₧ umru.
- (SlyÜela pak Rebeka, kdy₧ mluvil Izßk s Ezau synem sv²m.) I odÜel Ezau na pole, aby ulovil zv∞°inu a p°inesl.
- Tedy °ekla Rebeka Jßkobovi synu svΘmu takto: Aj, slyÜela jsem, kdy₧ otec tv∙j mluvil k Ezau bratru tvΘmu, a pravil:
- P°ines mi [n∞co z] lovu, a p°istroj mi krm∞ chutnΘ, abych jedl, a po₧ehnßm¥ p°ed Hospodinem, prvΘ ne₧ umru.
- Nynφ tedy, synu m∙j, poslechni hlasu mΘho v tom, co₧ jß p°ikazuji tob∞.
- Jdi medle k stßdu, a odtud mi vezmi dva kozelce v²bornΘ, abych p°istrojila z nich krm∞ chutnΘ otci tvΘmu, jak₧ on rßd jφdß.
- A p°ineseÜ otci svΘmu, a [on] jφsti bude, na to, aby po₧ehnal tob∞, prvΘ ne₧ um°e.
- I °ekl Jßkob Rebece matce svΘ: VφÜ, ₧e Ezau bratr m∙j jest Φlov∞k chlupat², a jß [jsem] Φlov∞k hladk².
- Jestli₧e omakß mne otec m∙j, tedy z∙stanu u n∞ho za podvodnΘho; a tak uvedu na sebe zlo°eΦenstvφ, a ne po₧ehnßnφ.
- Jemu₧to odpov∞d∞la matka: [Nech¥ jest] na mne zlo°eΦenstvφ tvΘ, synu m∙j; jen ty poslechni hlasu mΘho, a jdi, p°ines mi.
- Tedy odÜed, vzal, a p°inesl matce svΘ. I p°ipravila matka jeho krm∞ chutnΘ, jak₧ otec jeho rßd jφdal.
- A vzala Rebeka nejlepÜφ Üaty Ezausyna svΘho starÜφho, kterΘ₧ m∞la u sebe v dom∞, a oblΘkla Jßkoba, syna svΘho mladÜφho.
- A ko₧kami kozelΦφmi obvinula ruce jeho, a dφl hladk² hrdla jeho.
- I dala chlΘb a krm∞ chutnΘ, kterΘ₧ p°ipravila, v ruce Jßkoba syna svΘho.
- A on p°iÜed k otci svΘmu, °ekl: OtΦe m∙j! Kter²₧to odpov∞d∞l: Aj, te∩ jsem. Kdo₧ jsi ty, synu m∙j?
- I dφ Jßkob otci svΘmu: Jß jsem Ezau, prvorozen² tv∙j. UΦinil jsem, jak₧ jsi mi poruΦil. Vsta≥, prosφm, sedni a jez z lovu mΘho, aby mi po₧ehnala duÜe tvß.
- Tedy °ekl Izßk synu svΘmu: Co₧ to? Brzys to nalezl, synu m∙j. A [on] dφ: Nebo Hospodin B∙h tv∙j zp∙sobil to, aby mi se [pojednou] nahodilo.
- I °ekl Izßk Jßkobovi: P°istupi₧, a¥ omakßm t∞, synu m∙j, ty-li jsi syn m∙j Ezau, Φi nejsi.
- Tedy p°istoupil Jßkob k Izßkovi otci svΘmu; a [on] omakal ho, i °ekl: Hlas [jest] hlas Jßkob∙v, ale ruce tyto ruce Ezau.
- A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupatΘ. I po₧ehnal mu.
- A °ekl: Ty-li₧ jsi pak syn m∙j Ezau? Odpov∞d∞l: Jß.
- I °ekl: Podej₧ mi, a¥ jφm z lovu syna svΘho, aby tob∞ po₧ehnala duÜe mß. Tedy podal mu, a [on] jedl. P°inesl mu takΘ vφna, a on pil.
- I °ekl jemu Izßk otec jeho: P°istupi₧ nynφ, a polib mne, synu m∙j.
- I p°istoupil a polφbil ho. A jak₧ ucφtil [Izßk] v∙ni roucha jeho, po₧ehnal mu, °ka: Pohle∩, v∙n∞ syna mΘho [jest] jako v∙n∞ pole, jemu₧ po₧ehnal Hospodin.
- Dej₧ tob∞ B∙h z rosy nebeskΘ, a z tuΦnosti zemskΘ, i hojnost obilΘ a vφna.
- Necha₧¥ slou₧φ tob∞ lidΘ, a sklßn∞jφ se p°ed tebou nßrodovΘ. Budi₧ pßnem brat°φ sv²ch, a a¥ se sklßn∞jφ p°ed tebou synovΘ matky tvΘ. Kdo₧ by zlo°eΦili tob∞, [nech¥ jsou] zlo°eΦenφ, a kdo by dobro°eΦili tob∞, po₧ehnanφ.
- A kdy₧ p°estal Izßk po₧ehnßnφ dßvati Jßkobovi, a sotva ₧e vyÜel Jßkob od Izßka otce svΘho, Ezau bratr jeho p°iÜel z lovu svΘho.
- A p°ipraviv i on krm∞ chutnΘ, p°inesl otci svΘmu a °ekl mu: Nech₧¥ vstane otec m∙j, a jφ z lovu syna svΘho, aby mi po₧ehnala duÜe tvß.
- I °ekl jemu Izßk otec jeho: Kdo jsi ty? Dφ on: Jß jsem syn tv∙j, prvorozen² tv∙j Ezau.
- Tedy zhrozil se Izßk hr∙zou velikou nßramn∞, a °ekl: Kdo [pak a] kde jest ten, jeÜto uloviv zv∞°inu, p°inesl mi? A jß jsem jedl ze vÜeho, prvΘ ne₧ jsi [ty] p°iÜel, a po₧ehnal jsem mu, a bude¥ po₧ehnan²m.
- UslyÜev Ezau slova otce svΘho, zk°ikl hlasem velik²m, a ho°kostφ napln∞n jest nßramn∞, a °ekl otci svΘmu: Po₧ehnej₧ mn∞, i mn∞ takΘ, m∙j otΦe!
- Kter²₧to °ekl: P°iÜel bratr tv∙j podvodn∞ a uchvßtil po₧ehnßnφ tvΘ.
- Tedy °ekl: Prßv∞t∞ nazvßno jmΘno jeho Jßkob; nebo ji₧ po dvakrßte mne podvedl, prvorozenstvφ mΘ odjal, a te∩ nynφ uchvßtil po₧ehnßnφ mΘ. ╪ekl jeÜt∞: Zdali jsi nezachoval [i] mn∞ po₧ehnßnφ?
- Odpov∞d∞l Izßk a °ekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pßnem nad tebou, a vÜecky brat°φ jeho dal jsem mu za slu₧ebnφky; obilφm takΘ a vφnem opat°il jsem ho. Co₧ tedy ji₧ tob∞ uΦiniti mohu, synu m∙j?
- I °ekl Ezau otci svΘmu: Zdali₧ to jedno [toliko] mßÜ po₧ehnßnφ, otΦe m∙j? Po₧ehnej₧ mn∞, i mn∞ takΘ, m∙j otΦe! I pov²Üil Ezau hlasu svΘho a plakal.
- Tedy odpov∞d∞l Izßk otec jeho, a °ekl k n∞mu: Aj, v tuΦnostech zem∞ bude bydlenφ tvΘ a v rose nebeskΘ s h∙ry;
- A v meΦi svΘm ₧iv budeÜ, a bratru svΘmu slou₧iti budeÜ; ale p°ijde Φas, ₧e budeÜ panovati a svr₧eÜ jho jeho s Üφje svΘ.
- Proto₧ v nenßvisti m∞l Ezau Jßkoba pro po₧ehnßnφ, jφm₧ po₧ehnal mu otec jeho, a °ekl v srdci svΘm: P°iblφ₧i¥ se dnovΘ smutku otce mΘho, a zabiji Jßkoba, bratra svΘho.
- I oznßmena jsou Rebece slova Ezau, starÜφho syna jejφho. ProΦe₧ ona poslavÜi, povolala Jßkoba syna svΘho mladÜφho, a °ekla jemu: Hle, Ezau bratr tv∙j t∞Üφ se tφm, ₧e t∞ zabije.
- Proto₧ nynφ, synu m∙j, poslechni hlasu mΘho, a vstana, utec k Lßbanovi, bratru mΘmu do Chßran.
- A pobu∩ s nφm za n∞kter² Φas, a₧ by se odvrßtila prchlivost bratra tvΘho,
- A p°estalo rozhn∞vßnφ bratra tvΘho na tebe, a zapomenul by na to, co₧ jsi mu uΦinil. Potom [jß] poÜli a vezmu t∞ odtud. ProΦ mßm zbavena b²ti obou syn∙ jednoho dne?
- I °ekla Rebeka Izßkovi: St²Üt∞ mi se ₧ivu b²ti pro dcery Het. Vezme-li Jßkob ₧enu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer zem∞ tΘto, k Φemu mi ₧ivot?
28.kapitola (Genesis)
Jßkobovi na cest∞ 13. B∙h se zjevil, 20. a on Bohu slib uΦinil.
- Povolal pak Izßk Jßkoba, a po₧ehnal jemu, a p°ikßzal mu, °ka: Nepojφmej ₧eny ze dcer Kananejsk²ch.
- [Ale] vstana, jdi do Pßdan SyrskΘ do domu Bathuele, otce matky svΘ, a pojmi sob∞ odtud man₧elku ze dcer Lßbana ujce svΘho.
- A [B∙h] siln² vÜemohoucφ po₧ehnej₧ tob∞, a dej₧¥ zr∙st, a rozmno₧i₧ t∞, abys byl v zßstup mnohΘho lidu.
- A dej₧ tob∞ po₧ehnßnφ Abrahamovo, tob∞ i semeni tvΘmu s tebou, abys d∞diΦn∞ obdr₧el zemi, v nφ₧ pohostinu jsi, kterou₧ dal B∙h Abrahamovi.
- I odeslal Izßk Jßkoba, kter²₧to Üel do Pßdan SyrskΘ k Lßbanovi synu Bathuele SyrskΘho, bratru Rebeky matky Jßkobovy a Ezau.
- Vida pak Ezau, ₧e po₧ehnßnφ dal Izßk Jßkobovi, a ₧e ho odeslal do Pßdan SyrskΘ, aby sob∞ odtud vzal man₧elku, [a ₧e] , kdy₧ mu po₧ehnßnφ dßval, p°ikßzal mu, °ka: NepojmeÜ ₧eny ze dcer Kananejsk²ch;
- A [₧e by] uposlechl Jßkob otce svΘho a matky svΘ a odÜel do Pßdan SyrskΘ;
- Vida takΘ Ezau, ₧e dcery KananejskΘ t∞₧kΘ byly v oΦφch Izßkovi otci jeho:
- Tedy odÜel Ezau k Izmaelovi, a mimo [prvn∞jÜφ] ₧eny svΘ, pojal sob∞ za ₧enu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.
- VyÜed pak Jßkob z BersabΘ, Üel do Chßran.
- I trefil na jedno mφsto, na kterΘm₧to z∙stal p°es noc, (nebo slunce ji₧ bylo zapadlo, ) a nabrav kamenφ na mφst∞ tom, polo₧il pod hlavu svou, a spal na tΘm₧ mφst∞.
- I vid∞l ve snßch, a [aj] , ₧eb°φk stßl na zemi, jeho₧to vrch dosahal nebe; a aj, and∞lΘ Bo₧φ vstupovali a sstupovali po n∞m.
- A aj, Hospodin stßl nad nφm, a °ekl: Jß jsem Hospodin, B∙h Abrahama otce tvΘho, a B∙h Izßk∙v; zemi tu, na kterΘ₧ ty spφÜ, tob∞ dßm a semeni tvΘmu.
- A bude sφm∞ tvΘ jako prach zem∞; nebo rozm∙₧eÜ se k zßpadu, i k v²chodu, na p∙lnoci, i ku poledni; nad to po₧ehnßny budou v tob∞ vÜecky Φeledi zem∞, a v semeni tvΘm.
- A aj, jß jsem s tebou, a ost°φhati t∞ budu, kam₧koli p∙jdeÜ, a p°ivedu t∞ zase do zem∞ tΘto; nebo neopustφm tebe, a₧ i uΦinφm, co₧ jsem mluvil tob∞.
- Procφtiv pak Jßkob ze sna svΘho, °ekl: V pravd∞ Hospodin jest na mφst∞ tomto, a jß jsem nev∞d∞l.
- (Nebo zhroziv se, °ekl: Jak hroznΘ jest mφsto toto! Nenφ jinΘho, jedinΘ d∙m Bo₧φ, a tu jest brßna nebeskß.)
- Vstav pak Jßkob rßno, vzal kßmen, kter²₧ byl podlo₧il pod hlavu svou, a postavil jej na znamenφ pam∞tnΘ, a polil jej svrchu olejem.
- Proto₧ nazval jmΘno mφsta toho Bethel, jeÜto prvΘ to m∞sto sloulo L∙za.
- Zavßzal se takΘ Jßkob slibem, °ka: Jestli₧e B∙h bude se mnou, a ost°φhati mne bude na cest∞ tΘto, kterou₧ jß jdu; a dß-li mi chlΘb ku pokrmu a roucho k od∞vu,
- A navrßtφm-li se v pokoji do domu otce svΘho, a bude mi Hospodin za Boha:
- Kßmen tento, kter²₧ jsem postavil na pamßtku, bude domem Bo₧φm; a ze vÜech v∞cφ, kterΘ₧ mi dßÜ, desßtky spravedliv∞ tob∞ dßm.
29.kapitola (Genesis)
Jßkob odÜed, slou₧il u Lßbana, 18. potom pojal dcery jeho.
- Tedy Jßkob vstav, odÜel do zem∞ v²chodnφ.
- A pohled∞v, uz°el studnici v poli a t°i stßda ovcφ, ana se slo₧ila p°i nφ; nebo z tΘ studnice napßjeli stßda; a kßmen velik² [byl] navrchu studnice.
- Shßnφvßna pak tam b²vala vÜecka stßda, a [teprv] odvalovali kßmen ten od vrchu tΘ studnice, a napßjeli dobytky; potom zas p°ivalovali kßmen na vrch studnice, na mφsto jeho.
- Tedy °ekl jim Jßkob: Brat°φ moji, odkud jste? Kte°φ₧to odpov∞d∞li: Jsme z Chßran.
- I °ekl jim: Znßte-li Lßbana, syna Nßchorova? A oni °ekli: Znßme.
- I dφ [op∞t] k nim: Dob°e-li se mß? Odpov∞d∞li: Dob°e, a aj, Rßchel dcera jeho [tamto] jde s dobytkem.
- Tedy °ekl: VÜak jeÜt∞ daleko do veΦera, ani₧ jeÜt∞ Φas, aby dobytek byl sehnßn; napojte stßda, a jd∞te, paste.
- A oni odpov∞d∞li: Nem∙₧eme, ne₧ a₧ se vÜecka stßda se₧enou, a odvalen bude kßmen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
- Kdy₧ on jeÜt∞ mluvil s nimi, p°iÜla k tomu Rßchel s stßdem otce svΘho; neb ona pßsla stßdo.
- Tedy Jßkob uz°ev Rßchel, dceru Lßbana ujce svΘho, a stßdo jeho, p°istoupil a odvalil ten kßmen od vrchu studnice, a napojil stßdo Lßbana ujce svΘho.
- A polφbil Jßkob Rßchel, a pov²Üiv hlasu svΘho, plakal.
- Oznßmil jφ pak byl Jßkob, ₧e jest bratr otce jejφho, a ₧e jest syn Rebeky; a ona p°ib∞hÜi, oznßmila [to] otci svΘmu.
- I stalo se, kdy₧ Lßban uslyÜel pov∞st o Jßkobovi, synu sestry svΘ, ₧e vyb∞hl proti n∞mu, a objav ho, polφbil, a uvedl do domu svΘho; on pak vypravoval Lßbanovi o vÜech t∞ch v∞cech.
- Jemu₧to odpov∞d∞l Lßban: Jist∞ kost mß a t∞lo mΘ jsi. I z∙stal s nφm p°es cel² m∞sφc.
- Tedy °ekl Lßban Jßkobovi: Zdali proto, ₧e jsi bratr m∙j, darmo mi slou₧iti budeÜ? Pov∞z mi, jakß [mß b²ti] mzda tvß?
- (M∞l pak Lßban dv∞ dcery; jmΘno starÜφ Lφa, a jmΘno mladÜφ Rßchel.
- Ne₧ Lφa m∞la oΦi mdlΘ, ale Rßchel byla p∞knΘ postavy a krßsnΘ tvß°i.
- I miloval Jßkob Rßchel.) ╪ekl tedy: Budu¥ slou₧iti sedm let za Rßchel, dceru tvou mladÜφ.
- Odpov∞d∞l Lßban: LΘpe¥ jest, abych ji tob∞ dal, ne₧li bych ji dal mu₧i jinΘmu; z∙stani₧ se mnou.
- Tak₧ Jßkob slou₧il za Rßchel sedm let; a bylo p°ed oΦima jeho jako n∞co mßlo dn∙, proto ₧e laskav byl na ni.
- Potom °ekl Jßkob k Lßbanovi: Dej₧ [mi] ₧enu mou; nebo vypln∞ni jsou dnovΘ moji, abych vÜel k nφ.
- Tedy sezval Lßban vÜecky mu₧e mφsta toho, a uΦinil hody.
- U veΦer pak vzav Lφu, dceru svou, uvedl ji k n∞mu; a [on] vÜel k nφ.
- Dal takΘ Lßban Zelfu d∞vku svou Lφe, dce°i svΘ, za slu₧ebnici.
- A kdy₧ bylo rßno, poznal, ₧e jest Lφa. I °ekl k Lßbanovi: Co₧ jsi mi to uΦinil? Zdali₧ jsem za Rßchel neslou₧il u tebe? ProΦe₧s mne tedy oklamal?
- Odpov∞d∞l Lßban: Neb²vß toho v kraji naÜem, aby vdßvßna byla mladÜφ d°φve, ne₧ prvorozenß.
- Vypl≥ t²den tΘto; dßme¥ potom i tuto za slu₧bu, kterou₧ slou₧iti budeÜ u mne jeÜt∞ sedm let jin²ch.
- I ud∞lal tak Jßkob, a vyplnil t²den jejφ. Potom dal mu Rßchel dceru svou za man₧elku.
- Dal takΘ Lßban Rßchel, dce°i svΘ, Bßlu, d∞vku svou za slu₧ebnici.
- Tedy vÜel takΘ k Rßchel, a miloval jivφce ne₧ Lφu; i slou₧il u n∞ho jeÜt∞ sedm let jin²ch.
- Vida pak Hospodin, ₧e Lφa nemß lßsky, otev°el ₧ivot jejφ; a Rßchel [nechal] neplodnΘ.
- Tedy poΦala Lφa a porodila syna, a nazvala jmΘno jeho Ruben; nebo °ekla: Jist∞ vid∞l Hospodin trßpenφ mΘ; ji₧¥ nynφ milovati mne bude mu₧ m∙j.
- I poΦala op∞t a porodila syna, a °ekla: Jist∞ uslyÜel Hospodin, ₧e jsem v nenßvisti, proto₧ dal mi i tohoto. A nazvala jmΘno jeho Simeon.
- A op∞t poΦala a porodila syna, a °ekla: Ji₧ nynφ p°ipojφ se ke mn∞ mu₧ m∙j, nebo jsem mu porodila t°i syny. Z tΘ p°φΦiny nazvßno jest jmΘno jeho LΘvφ.
- I poΦala jeÜt∞ a porodila syna, a °ekla: Ji₧ nynφ chvßliti budu Hospodina. ProΦe₧ nazvala jmΘno jeho Juda; i p°estala roditi.
30.kapitola (Genesis)
Nesnßz ₧en Jßkobov²ch o rozenφ dφtek. 25. Smlouva Jßkobova
s Lßbanem o mzdu.
- Viduci pak Rßchel, ₧e by nerodila Jßkobovi, zßvid∞la sest°e svΘ, a °ekla Jßkobovi: Dej mi syny; pakli nedßÜ, umru.
- ProΦe₧ rozhn∞val se velmi Jßkob na Rßchel, a °ekl: Zdali jß jsem za Boha, kter²₧¥ nedal plodu ₧ivota?
- ╪ekla ona: Hle, d∞vka mß Bßla; vejdi k nφ, aby rodila na kolena mß, a budu mφti jß takΘ syny z nφ.
- I dala mu Bßlu d∞vku svou za ₧enu; a vÜel k nφ Jßkob.
- Tedy poΦavÜi Bßla, porodila Jßkobovi syna.
- I °ekla Rßchel: Soudil B∙h p°i mou, a uslyÜel takΘ hlas m∙j, a dal mi syna. Proto₧ nazvala jmΘno jeho Dan.
- Op∞t poΦavÜi Bßla, d∞vka Rßchel, porodila syna druhΘho Jßkobovi.
- I °ekla Rßchel: TuhΘ jsem odpory m∞la s sestrou svou, a vÜak¥ jsem p°emohla. A nazvala jmΘno jeho Neftalφm.
- Viduci pak Lφa, ₧e by p°estala roditi, vzala Zelfu d∞vku svou, a dala ji Jßkobovi za ₧enu.
- A porodila Zelfa, d∞vka Lφe, Jßkobovi syna.
- Proto₧ °ekla Lφa: [Ji₧] p°iÜel zßstup. A nazvala jmΘno jeho Gßd.
- Porodila takΘ Zelfa d∞vka Lφe syna druhΘho Jßkobovi.
- A °ekla Lφa: To na mΘ Üt∞stφ; nebo Ü¥astnou mne naz²vati budou ₧eny. A nazvala jmΘno jeho Asser.
- VyÜel pak Ruben v Φas ₧n∞ pÜeniΦnΘ, a nalezl p∞knß jableΦka na poli, a p°inesl je Lφe matce svΘ. I °ekla Rßchel Lφe: Dej mi, prosφm, t∞ch jableΦek syna svΘho.
- Jφ₧to ona odpov∞d∞la: Mßlo¥ se snad zdß, [₧e] jsi vzala mu₧e mΘho; chceÜ takΘ u₧φvati jableΦek syna mΘho? I °ekla Rßchel: Necha₧¥ tedy spφ s tebou tΘto noci za jableΦka syna tvΘho.
- Kdy₧ pak navracoval se Jßkob s pole veΦer, vyÜla Lφa proti n∞mu, a °ekla: Ke mn∞ vejdeÜ; nebo ze mzdy najala jsem t∞ za jableΦka syna svΘho. I spal s nφ tΘ noci.
- A uslyÜel B∙h Lφu; kterß₧to poΦala a porodila Jßkobovi syna pßtΘho.
- I °ekla Lφa: Dal [mi] B∙h mzdu mou, [i] potom, kdy₧ jsem dala d∞vku svou mu₧i svΘmu. ProΦe₧ nazvala jmΘno jeho Izachar.
- A poΦala op∞t Lφa, a porodila ÜestΘho syna Jßkobovi.
- I °ekla Lφa: Obda°il mne B∙h darem dobr²m; ji₧ nynφ bydliti bude se mnou mu₧ m∙j, nebo porodila jsem mu Üest syn∙. A nazvala jmΘno jeho Zabulon.
- Potom porodila dceru; a nazvala jmΘno jejφ Dφna.
- A rozpomenuv se B∙h na Rßchel, uslyÜel jφ, a otev°el ₧ivot jejφ.
- Tedy poΦala a porodila syna, a °ekla: Odjal B∙h pohan∞nφ mΘ.
- A nazvala jmΘno jeho Jozef, °kuci: P°idej₧ mi Hospodin syna jinΘho.
- Stalo se pak, kdy₧ porodila Rßchel Jozefa, °ekl Jßkob Lßbanovi: Propus¥ mne, a¥ odejdu na mφsto svΘ a do zem∞ svΘ.
- Dej mi ₧eny mΘ a dφtky mΘ, za kterΘ₧ jsem slou₧il tob∞, a¥ odejdu; nebo ty znßÜ slu₧bu mou, kterou₧ jsem slou₧il tob∞.
- I °ekl mu Lßban: Jestli₧e nynφ nalezl jsem milost p°ed oΦima tv²ma, [z∙sta≥ se mnou, nebo] v skutku jsem poznal, ₧e po₧ehnal mi Hospodin pro tebe.
- ╪ekl takΘ: Oznam mi ze jmΘna mzdu svou a dßm¥ ji.
- Jemu₧to odpov∞d∞l: Ty vφÜ, jak jsem slou₧il tob∞, a jak² byl dobytek tv∙j p°i mn∞.
- Nebo to mßlo, kterΘ₧ jsi m∞l p°ede mnou, zrostlo velmi, a po₧ehnal¥ Hospodin, jak₧ jsem k tob∞ nohou vkroΦil. A nynφ, kdy pak jß svΘ hospodß°stvφ opatrovati budu?
- A °ekl: Co¥ mßm dßti? Odpov∞d∞l Jßkob: Nedßvej mi nic. Jestli₧e mi uΦinφÜ toto, zase pßsti budu a ost°φhati dobytka tvΘho:
- Projdu skrze vÜecka stßda tvß dnes, vym∞Üuje z nich ka₧dΘ dobytΦe pe°estΘ a strakatΘ, a ka₧dΘ dobytΦe naΦernalΘ mezi ovcemi, a strakatΘ a pe°estΘ mezi kozami; a [takovΘ] budou mzda mß.
- A osv∞dΦena potom bude spravedlnost mß p°ed tebou, kdy₧ p°ijde na mzdu mou: Co₧koli nebude pe°estΘho, neb strakatΘho mezi kozami, a naΦernalΘho mezi ovcemi, za krßde₧ bude mi to poΦteno.
- I °ekl Lßban: Hle, ≤ by tak bylo, jak₧ jsi mluvil.
- A odlouΦil toho dne kozly p°epßsanΘ na nohßch a strakatΘ, a vÜecky kozy pe°estΘ a strakatΘ, vÜecko, na Φem₧ [byla] mφsta bφlß, vÜecko takΘ naΦernalΘ mezi dobytkem, a dal v ruce syn∙ sv²ch.
- Ulo₧il pak mezi sebou a Jßkobem [mφsto vzdßlφ] t°φ dnφ cesty; a Jßkob pßsl ostatek dobytka Lßbanova.
- Nabral pak sob∞ Jßkob prut∙ topolov²ch zelen²ch, a lφskov²ch a kaÜtanov²ch; a poobloupil s nich [po mφstech] k∙ru a₧ do b∞losti, kterß₧ [byla] na prutech.
- A nakladl t∞ch prut∙ tak obloupen²ch do ₧lßbk∙ a koryt, (v nich₧ b²vß voda, k nim₧ p°ichßzel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby poΦφnaly, kdy₧ by p°ichßzely pφti.
- I poΦφnaly ovce, [hledφce] na ty pruty, a rodily jeh≥ata p°epßsanß na nohßch, a pe°estß i strakatß.
- Potom ta jeh≥ata odlouΦil Jßkob, a dobytek stßda Lßbanova obrßtil tvß°φ k t∞m p°epßsan²m na nohßch, a ke vÜemu naΦernalΘmu; a svΘ stßdo postavil obzvlßÜ¥, a neobrßtil ho k stßdu Lßbanovu.
- A bylo, ₧e kdy₧koli siln∞jÜφ p°ipouÜtφny b²valy, kladl Jßkob ty pruty p°ed oΦi ovcem do koryt, aby poΦφnaly, [hledφce] na pruty.
- Kdy₧ pak pozdnφ dobytek p°ipouÜtφn b²val, nekladl jich; [a] tak b²val pozdnφ Lßban∙v a rann² Jßkob∙v.
- Vzrostl tedy mu₧ ten nßramn∞ velmi, a m∞l dobytka mnoho, d∞vek i slu₧ebnφk∙, velbloud∙ i osl∙.
31.kapitola (Genesis)
Odchod Jßkob∙v od Lßbana. 26. Lßbanovo se s nφm nesnadn∞nφ, 44. potom
i umlouvßnφ.
- Kdy₧ pak uslyÜel Jßkob slova syn∙ Lßbanov²ch, ani pravφ: Pobral Jßkob vÜecko, co m∞l otec nßÜ, a z t∞ch v∞cφ, kterΘ₧ byly otce naÜeho, zp∙sobil sob∞ tu vÜecku slßvu;
- A vid∞l tvß° Lßbanovu, a aj, nebyla k n∞mu tak jako prvΘ:
- I °ekl mu Hospodin: Navra¥ se do zem∞ otc∙ sv²ch, a k p°φbuznosti svΘ, a budu s tebou.
- Proto₧ poslav Jßkob, vyvolal Rßchele a Lφe na pole k stßdu svΘmu.
- A °ekl jim: Vidφm tvß° otce vaÜeho, ₧e nenφ ke mn∞ tak jako prvΘ, jeÜto B∙h otce mΘho byl se mnou.
- A vy samy vφte, ₧e vÜφ svou silou slou₧il jsem otci vaÜemu.
- Ale otec vßÜ oklamal mne, a na desetkrßte zm∞nil mzdu mou; vÜak nedopustil mu B∙h, aby mi zle uΦinil.
- Kdy₧ takto °ekl: Co [bude] pe°estΘho, [to] nech¥ jest mzda tvß, tedy vÜecky ovce rodily pe°est² [plod] . Kdy₧ pak takto °ekl: Co p°epßsanΘho na nohßch, [to] bude mzdatvß, tedy vÜecky ovce rodily p°epßsanΘ na nohßch.
- A tak odjal B∙h stßdo otce vaÜeho a dal mn∞.
- Nebo [takto] bylo: Tehdß₧, kdy₧ se dobytek b∞₧el, jß jsem pozdvihl oΦφ sv²ch, a vid∞l jsem ve snßch, a aj, berani schßzejφcφ se s ovcemi [byli] p°epßsanφ na nohßch, pe°estφ a skropenφ.
- Tedy °ekl mi and∞l Bo₧φ ve snßch: Jßkobe! A jß jsem odpov∞d∞l: Te∩ jsem.
- I °ekl: Pozdvihni nynφ oΦφ sv²ch a pohle∩, ₧e vÜickni berani schßzejφcφ se s ovcemi [jsou] p°epßsanφ na nohßch, pe°estφ a skropenφ; nebo jsem vid∞l vÜecko, co tob∞ Lßban d∞lß.
- Jß jsem ten siln² B∙h, [kter²₧ jsem se ukßzal tob∞ v] Bethel, kde₧ jsi pomazal kamene, kde₧ jsi mi se slibem zavßzal; vstani₧ nynφ, vyjdi z zem∞ tΘto, a navra¥ se do zem∞ p°φbuznosti svΘ.
- Tedy odpov∞d∞ly mu Rßchel a Lφa, °kouce: Zda₧ jeÜt∞ mßme dφl [jak²] a d∞dictvφ v dom∞ otce naÜeho?
- Zdali₧ nejsme poΦteny p°ed nφm za cizφ? Nebo prodal nßs, ano i penφze naÜe do Φista utratil.
- VÜecko zajistΘ bohatstvφ, kterΘ₧ odjal B∙h otci naÜemu, naÜe jest a syn∙ naÜich; proto₧ nynφ uΦi≥ vÜe, co₧ mluvil tob∞ B∙h.
- Vstav tedy Jßkob, vsadil syny svΘ a ₧eny svΘ na velbloudy.
- A pobral vÜecken dobytek sv∙j, a vÜecko jm∞nφ svΘ, kterΘho₧ byl dosßhl, dobytek svΘho vychovßnφ, kterΘho₧ nabyl v Pßdan SyrskΘ, aby se navrßtil k Izßkovi otci svΘmu do zem∞ KananejskΘ.
- (Lßban pak byl odÜel, aby st°ihl ovce svΘ. V tom ukradla Rßchel modly, kterΘ₧ m∞l otec jejφ.
- I uÜel Jßkob tajn∞ od Lßbana SyrskΘho, neoznßmiv mu, ₧e jde pryΦ.)
- Tak₧ uÜel se vÜφm, co₧ m∞l; a vstav, p°epravil se p°es °eku, a bral se p°φmo k ho°e GalßdskΘ.
- I pov∞dφno jest Lßbanovi dne t°etφho, ₧e utekl Jßkob.
- Tedy [on] vzav brat°φ svΘ s sebou, honil ho za dn∙ sedm; a postihl ho na ho°e GalßdskΘ.
- (P°iÜed pak B∙h k Lßbanovi SyrskΘmu ve snßch noci tΘ, °ekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jßkobem nic jinßΦ ne₧ p°ßtelsky.)
- Dohonil tedy Lßban Jßkoba; a Jßkob ji₧ byl rozbil stan sv∙j na tΘ ho°e; Lßban takΘ polo₧il se s brat°φmi sv²mi na [tΘ₧] ho°e GalßdskΘ.
- I °ekl Lßban k Jßkobovi: Cos to uΦinil? Nebo jsi uÜel tajn∞, a odvedls dcery mΘ jako zjφmanΘ meΦem.
- ProΦ jsi tajn∞ utekl, a vykradl se ode mne, a nepov∞d∞ls mi, jeÜto bych t∞ byl vesele sprovodil s zp∞vy, s bubnem a s harfou?
- A nedopustils mi, abych polφbil syn∙ sv²ch a dcer sv²ch? Nemoud°es jist∞ ud∞lal, Φin∞ tak.
- M∞l¥ bych dosti s to moci, abych vßm zle uΦinil, ale B∙h otce vaÜeho mluvil mi noci pominulΘ, °ka: Hle∩, abys nemluvil s Jßkobem nic jinßΦ, ne₧ p°ßtelsky.
- Ale ji₧ [to tam, pon∞vad₧] jsi p°edce odÜel, roztou₧iv se po domu otce svΘho; [ne₧] proΦ jsi ukradl bohy mΘ?
- Tedy Jßkob odpovφdaje Lßbanovi, °ekl: [UÜel jsem tajn∞] ; nebo jsem se bßl a °ekl jsem, ₧e bys snad mocφ odjal dcery svΘ.
- NalezneÜ-li pak u koho bohy svΘ, necha¥ ten um°e; p°ed brat°φmi naÜimi ohledej sob∞, jest-li co u mne [tvΘho] , a vezmi sob∞. Ale nev∞d∞l Jßkob, ₧e Rßchel je ukradla.
- VÜed tedy Lßban do stanu Jßkobova, a do stanu Lφe, a do stanu obou d∞vek, [nic] nenalezl. A vyÜed z stanu Lφe, vÜel do stanu Rßchel.
- Rßchel pak vzavÜi modly, vlo₧ila je pod sedlo, kterΘ₧ na velbloudu b²vß, a sedla na n∞. I p°emetal Lßban vÜecken stan, ale [nic] nenalezl.
- A ona °ekla otci svΘmu: Nech¥ to nenφ proti mysli, pane m∙j, ₧e nemohu povstati proti tob∞; nebo vedlΘ b∞hu ₧enskΘho nynφ mi se p°ihodilo. A [vÜecko] p°ehledav, nenalezl modl.
- Proto₧ rozhn∞vav se Jßkob, tuze se domlouval na Lßbana. I odpov∞d∞l Jßkob, a °ekl Lßbanovi: JakΘ jest p°estoupenφ mΘ? Jak² h°φch m∙j, ₧e rozpßliv se, honφÜ mne?
- Nu ji₧ jsi p°emetal vÜecky mΘ v∞ci, [a] cos nalezl ze vÜech v∞cφ domu svΘho? Polo₧ te∩ p°ed brat°φmi m²mi a brat°φmi sv²mi, nech¥ rozeznajφ mezi nßmi dv∞ma.
- Byl jsem ji₧ dvadceti let s tebou; ovce tvΘ ani kozy tvΘ nikdy nezmetaly; a skopc∙ stßda tvΘho nejedl jsem.
- Co [od zv∞°i] roztrhßno, toho jsem neodvodil tob∞; sßm jsem tu Ükodu nahra₧oval, [a ty] jsi z ruky mΘ vyhledßval toho, [jako i toho] , co bylo ukradeno ve dne aneb v noci.
- B²valo [tak, ₧e] ve dne trßpilo mne horko, a v noci mrßz, tak ₧e odchßzel i sen m∙j od oΦφ m²ch.
- Ji₧ dvadceti let, jak₧ jsem v dom∞ tvΘm; slou₧il jsem tob∞ Φtrnßcte let za dv∞ dcery tvΘ, a Üest let za dobytek tv∙j, a zm∞nils mzdu mou na desetkrßt.
- A kdyby B∙h otce mΘho, B∙h Abraham∙v, a strach Izßk∙v nebyl se mnou, jist∞ bys ty byl nynφ pustil mne prßzdnΘho; [ale] trßpenφ mΘ, a prßci rukou m²ch vid∞l B∙h, proto₧ t∞ pominulΘ noci trestal.
- Odpovφdaje pak Lßban, dφ Jßkobovi: Dcery tyto [jsou] dcery mΘ a synovΘ tito [jsou] synovΘ moji, i dobytek tento m∙j dobytek [jest] , ano cokoli vidφÜ, mΘ jest; ale co₧ mßm ji₧ uΦiniti dcerßm t∞mto sv²m aneb syn∙m jich, kterΘ₧ zrodily?
- Proto₧ po∩, vejd∞me v smlouvu jß a ty, aby byla na sv∞dectvφ mezi mnou a tebou.
- Tedy Jßkob vzal kßmen, a postavil jej vzh∙ru na znamenφ.
- A °ekl brat°φm sv²m: Nasbφrejte kamenφ. A nabravÜe kamenφ, ud∞lali hromadu, a jedli tu na tΘ hromad∞.
- I nazval ji Lßban Jegar Sahadutha, a Jßkob nazval ji Gßl Ed.
- Nebo °ekl Lßban: Tato hromada [nech₧¥ jest] sv∞dkem od dneÜku mezi mnou a tebou. Proto₧ nazval jmΘno jejφ Gßl Ed,
- A Mispah; nebo °ekl [Lßban] : Necha¥ Hospodin hledφ na mne a na tebe, kdy₧ se rozejdeme od sebe.
- Jestli₧e bys trßpil dcery mΘ, a uvedl bys [jinΘ] ₧eny na dcery mΘ, ₧ßdnΘho Φlov∞ka nenφ s nßmi; hledi₧, B∙h jest sv∞dek mezi mnou a tebou.
- A °ekl jeÜt∞ Lßban Jßkobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kter²₧ jsem postavil mezi sebou a tebou,
- Sv∞dkem [a¥ jest] hromada tato, sv∞dkem takΘ sloup tento, jß ₧e nep∙jdu dßle k tob∞ za hromadu tuto, a ty [tolikΘ₧] ₧e nep∙jdeÜ dßle ke mn∞ za hromadu tuto a sloup tento, k [Φin∞nφ] zlΘho.
- B∙h Abraham∙v, a B∙h Nßchor∙v, B∙h otce jejich nech¥ soudφ mezi nßmi. P°isßhl tedy Jßkob skrze strach otce svΘho Izßka.
- Nabil takΘ Jßkob hovad na tΘ ho°e, a pozval brat°φ sv²ch, aby hodovali; i hodovali a z∙stali p°es noc na tΘ₧ ho°e.
- I vstal Lßban velmi rßno, a polφbiv syn∙ sv²ch a dcer sv²ch, po₧ehnal jich; i odÜel a navrßtil se k mφstu svΘmu.
32.kapitola (Genesis)
Jßkob vst°φc Ezau posly i dary poslal, 24. a siln∞ zßpasiv s and∞lem,
obdr₧el jmΘno Izrael.
- Jßkob pak odÜel cestou svou, a potkali se s nφm and∞lΘ Bo₧φ.
- I °ekl Jßkob, kdy₧ je vid∞l: Vojsko Bo₧φ [jest] toto. A nazval jmΘno mφsta toho Mahanaim.
- Poslal pak Jßkob posly p°ed sebou k bratru svΘmu Ezau, do zem∞ Seir, [do] kraje IdumejskΘho.
- A p°ikßzal jim, °ka: Takto pov∞zte pßnu mΘmu Ezau: Toto¥ vzkazuje slu₧ebnφk tv∙j Jßkob: U Lßbana jsem byl pohostinu, a z∙stßval a₧ do tohoto Φasu.
- A mßm voly a osly, ovce, a slu₧ebnφky i d∞vky; a poslal jsem, abych se ohlßsil pßnu svΘmu, a naÜel milost p°ed oΦima tv²ma.
- I navrßtili se poslovΘ k Jßkobovi, °kouce: P°iÜli jsme k bratru tvΘmu Ezau, kter²₧ takΘ jde proti tob∞, a Φty°i sta mu₧∙ s nφm.
- Jßkob pak bßl se velmi, a rmoutil se nßramn∞. Tedy rozd∞lil lid, kter²₧ s sebou m∞l, ovce takΘ a voly, a velbloudy na dva houfy.
- Nebo °ekl: Jestli₧e by p°iÜel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude [aspo≥] zadnφ houf zachovßn.
- I °ekl Jßkob: Bo₧e otce mΘho Abrahama, a Bo₧e otce mΘho Izßka, Hospodine, kter²₧ jsi mi °ekl: Navra¥ se do zem∞ svΘ, a k p°φbuznosti svΘ, a dob°e uΦinφm tob∞,
- MenÜφ jsem vÜech milosrdenstvφ a vÜφ pravdy, kterou₧ jsi uΦinil s slu₧ebnφkem sv²m; nebo s holφ svou p°eÜel jsem Jordßn tento, nynφ pak dva houfy mßm.
- Vytrhni mne, prosφm, z ruky bratra mΘho, z ruky Ezau; neb¥ se ho bojφm, aby p°ijda, nepohubil mne i matky s d∞tmi.
- VÜak jsi ty °ekl: Dob°e uΦinφm tob∞, a rozmno₧φm sφm∞ tvΘ jako pφsek mo°sk², kter²₧to pro mno₧stvφ seΦten b²ti nem∙₧e.
- I z∙stal tu noci tΘ; a vzal z toho, co₧ bylo p°ed rukama, poctu bratru svΘmu Ezau:
- [Toti₧] dv∞ st∞ koz, a kozl∙ dvadceti, ovec dv∞ st∞, a beran∙ dvadceti,
- Velbloud∙ s mlad²mi jich t°idceti, krav Φty°idceti, vol∙ deset, oslic dvadceti, a oslßtek deset.
- A poruΦil je slu₧ebnφk∙m sv²m, ka₧dΘ stßdo obzvlßÜtn∞, a °ekl slu₧ebnφk∙m sv²m: Jd∞te p°ede mnou, a stßdo od stßda a¥ jde opodßl.
- I poruΦil p°ednφmu, °ka: Kdy₧ se potkß s tebou Ezau bratr m∙j, a optß se tebe, °ka ╚φ jsi? a kam jdeÜ? a Φφ jest to [stßdo] p°ed tebou?
- ╪ekneÜ: Jsem slu₧ebnφka tvΘho Jßkoba, [a] dar tento jest poslßn pßnu mΘmu Ezau; a te∩ i sßm [jde] za nßmi.
- PoruΦil takΘ druhΘmu i t°etφmu, a vÜechn∞m jdoucφm za t∞mi stßdy, °ka: V tß₧ slova mluvte k Ezau, kdy₧ byste na≥ trefili.
- A dφte takΘ: Aj, slu₧ebnφk tv∙j Jßkob za nßmi; nebo °ekl: Ukrotφm tvß° jeho darem, kter²₧ jde p°ede mnou, a potom uz°φm tvß° jeho; snad p°ijme tvß° mou.
- A tak p°edÜel dar p°ed nφm; on pak z∙stal tu noc p°i houfu.
- A vstav jeÜt∞ v noci, vzal ob∞ ₧eny svΘ, a dv∞ d∞vky svΘ, a jedenßcte syn∙ sv²ch, a p°eÜel p°es brod Jabok.
- Vzav tedy je, p°epravil je p°es tu °eku; p°epravil takΘ [i vÜe] , co₧ m∞l.
- A z∙stal Jßkob sßm; a [tu] zßpasil s nφm mu₧ a₧ do svitßnφ.
- A vida, ₧e ho nep°em∙₧e, obrazil jej v p°φhbφ vrchnφ stehna jeho; i vyvinulo se p°φhbφ stehna Jßkobova, kdy₧ zßpasil s nφm.
- A °ekl: Pus¥ mne, neb¥ zasvitßvß. I °ekl: Nepustφm t∞, leΦ mi po₧ehnßÜ.
- I °ekl jemu: JakΘ jest jmΘno tvΘ? Odpov∞d∞l: Jßkob.
- I dφ: Nebude vφce naz²vßno jmΘno tvΘ [toliko] Jßkob, ale [takΘ] Izrael; nebo jsi stateΦn∞ zachßzel s Bohem i lidmi, a p°emohls.
- I otßzal se Jßkob, °ka: Oznam, prosφm, jmΘno svΘ. Kter²₧to odpov∞d∞l: ProΦ se ptßÜ na jmΘno mΘ? I dal mu tu po₧ehnßnφ.
- Tedy nazval Jßkob jmΘno mφsta toho Fanuel; nebo jsem [pr²] vid∞l Boha tvß°φ v tvß°, a zachovßna jest duÜe mß.
- I vzeÜlo mu slunce, kdy₧ pominul [mφsta toho] Fanuel, a kulhal na nohu svou.
- Proto₧ nejedφ synovΘ IzraelÜtφ a₧ do tohoto dne [tΘ] ₧ily krßtkΘ, kterß₧ jest v vrchnφm p°φhbφ stehna, proto ₧e obrazil p°φhbφ stehna Jßkobova na ₧ile krßtkΘ.
33.kapitola (Genesis)
Vφtßnφ Jßkobovo s Ezau, a p°φchod jeho do Sichem.
- Pozdvih pak oΦφ sv²ch Jßkob, uz°el, an Ezau jde, a Φty°i sta mu₧∙ s nφm; i rozd∞lil syny Lφe zvlßÜ¥ a Rßchele zvlßÜ¥, a obou d∞vek zvlßÜ¥.
- Postavil, pravφm, d∞vky s syny jejich nap°ed, potom Lφu s syny jejφmi za nimi, Rßchel pak a Jozefa nejzßze.
- A sßm Üel p°ed nimi, a poklonil se a₧ k zemi po sedmkrßt, a₧ prßv∞ p°iÜel k bratru svΘmu.
- I b∞₧el Ezau proti n∞mu, a objal ho; a pad na Üφji jeho, lφbal ho. I plakali.
- Pozdvih pak oΦφ sv²ch, a spat°iv ₧eny s d∞tmi, °ekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpov∞d∞l: [Jsou] dφtky, kterΘ₧ B∙h dal z milosti slu₧ebnφku tvΘmu.
- Mezi tφm p°iblφ₧ily se d∞vky s syny sv²mi, i poklonili se.
- P°iblφ₧ila se takΘ Lφa s syny sv²mi, a poklonili se; a potom p°iblφ₧il se Jozef a Rßchel, a takΘ se poklonili.
- I °ekl [Ezau] : K Φemu jest vÜecken ten houf, kter²₧ jsem potkal? Odpov∞d∞l: Abych nalezl milost p°ed oΦima pßna mΘho.
- Tedy °ekl Ezau: Mßm hojn∞, brat°e m∙j; nech sob∞, co₧ tvΘho jest.
- I °ekl Jßkob: [Nezbra≥uj se] , prosφm; jestli₧e jsem nynφ nalezl milost p°ed oΦima tv²ma, p°ijmi dar m∙j z ruky mΘ, pon∞vad₧ jsem vid∞l tvß° tvou, jako bych vid∞l tvß° Bo₧φ, a laskav∞ jsi mne p°ijal.
- P°ijmi, prosφm, dar m∙j ob∞tovan² tob∞, pon∞vad₧ Üt∞d°e obda°il mne B∙h, a mßm vÜeho dosti. Tak₧ ho p°inutil, a [on] vzal.
- I dφ: Po∩, a jd∞me; [jß] p∙jdu s tebou.
- I °ekl k n∞mu [Jßkob] : Vφ pßn m∙j, ₧e d∞ti jsou outlφ, a mßm s sebou ovce i krßvy b°ezφ; kterΘ₧to budou-li hnßny p°es moc jeden den, pom°e mi vÜecken dobytek.
- Nech₧¥ medle jde pßn m∙j p°ed slu₧ebnφkem sv²m, jß pak poznenßhlu se poberu, tak jak₧ bude moci jφti stßdo, kterΘ₧ p°ed sebou mßm, a jak₧ postaΦiti budou moci d∞ti, a₧ tak dojdu ku pßnu svΘmu do Seir.
- I °ekl Ezau: Nech¥ ale poz∙stavφm n∞co lidu, kter²₧ mßm s sebou. I odpov∞d∞l: K Φemu to? Nech¥ [toliko] naleznu milost p°ed oΦima pßna svΘho.
- Tedy Ezau toho dne navrßtil se cestou svou do Seir.
- Jßkob pak bral se do Sochot, a ustav∞l sob∞ d∙m, a dobytku svΘmu zd∞lal stßje; proto₧ nazval jmΘno mφsta toho Sochot.
- A tak Jßkob navracuje se z Pßdan SyrskΘ, p°iÜel ve zdravφ k m∞stu Sichem, kterΘ₧ [jest] v zemi KananejskΘ, a polo₧il se p°ed m∞stem.
- I koupil dφl pole toho, na n∞m₧ byl rozbil stan sv∙j, od syn∙ Emora, otce Sichemova, za sto ovec.
- A postavil tu oltß°, kterΘmu₧to dal jmΘno [B∙h] siln², B∙h Izraelsk².
34.kapitola (Genesis)
O poÜkvrn∞nφ Dφny i zka₧enφ za tou p°φΦinou m∞sta.
- VyÜla pak Dφna, dcera Lφe, kterou₧ porodila Jßkobovi, aby se dφvala na dcery tΘ zem∞.
- Kterou₧to uz°ev Sichem, syn Emora HevejskΘho, knφ₧ete v krajin∞ tΘ, vzal ji, i le₧el s nφ, a ponφ₧il jφ.
- I p°ipojila se duÜe jeho k Dφn∞, dce°i Jßkobov∞; a zamilovav d∞veΦku, mluvil k srdci jejφmu.
- Mluvil potom Sichem k Emorovi, otci svΘmu, t∞mito slovy: Vezmi mi d∞veΦku tuto za man₧elku.
- UslyÜev pak Jßkob, ₧e poÜkvrnil Dφny dcery jeho, (a synovΘ jeho byli s stßdem na poli), mlΦel, a₧ oni p°iÜli.
- Tedy vyÜel Emor, otec Sichem∙v, k Jßkobovi, aby mluvil s nφm [o to] .
- A [v tom] synovΘ Jßkobovi p°iÜli s pole; a uslyÜavÜe [o tom] , bolestφ napln∞ni jsou mu₧i ti, a rozhn∞vali se velmi, proto ₧e hanebnou v∞c uΦinil v Izraeli, le₧av se dcerou Jßkobovou, Φeho₧ Φiniti nenßle₧elo.
- I mluvil Emor s nimi na tento zp∙sob: Sichem, syn m∙j, ho°φ milostφ k vaÜφ dce°i; prosφm, dejte mu ji za man₧elku.
- A sp°φzn∞te se s nßmi: Dcery svΘ dßvejte nßm, a naÜe dcery pojφmejte sob∞.
- A bydlete s nßmi, nebo [vÜecka] zem∞ bude p°ed vßmi; osa∩te se a obchod ve∩te v nφ, a vlßdn∞te jφ.
- Mluvil i Sichem otci jejφmu, a brat°φm jejφm: Nech¥ naleznu milost p°ed oΦima vaÜima, dßm, co mi koli dφte.
- Jmenujte mi v∞no i dary [jak chcete] velikΘ, dßm, jak mi koli °eknete; jen mi tu d∞veΦku dejte za man₧elku.
- Odpovφdajφce pak synovΘ Jßkobovi Sichemovi a Emorovi, otci jeho, lstiv∞ mluvili, proto ₧e poÜkvrnil Dφny sestry jich.
- A °ekli jim: Nem∙₧eme uΦiniti toho, abychom dali sestru svou za mu₧e neob°ezanΘho; nebo to ohavnost jest u nßs.
- Ne₧ na tento zp∙sob vßm povolφme: Jestli₧e se chcete srovnati s nßmi, aby ob°ezßn byl ka₧d² z vßs pohlavφ mu₧skΘho:
- Tedy budeme dßvati dcery svΘ vßm, a dcery vaÜe brßti sob∞; a budeme bydliti s vßmi, a budeme lid jeden.
- Pakli neuposlechnete nßs, abyste se ob°ezali, vezmeme zase dceru svou a odejdeme.
- Tedy lφbila se °eΦ jejich Emorovi i Sichemovi, synu Emorovu.
- A nemeÜkal mlßdenec uΦiniti toho; nebo se mu zalφbila dcera Jßkobova. A on byl nejvzßcn∞jÜφ ze vÜech v dom∞ otce svΘho.
- I p°iÜel Emor a Sichem, syn jeho, k brßn∞ m∞sta svΘho; a mluvili mu₧∙m m∞sta svΘho, °kouce:
- Mu₧i tito pokojn∞ se majφ k nßm, nech¥ tedy bydlφ v zemi tΘto, a obchod vedou v nφ, (nebo zem∞ jest dosti Üirokß a prostrannß p°ed nimi;) dcery jejich budeme sob∞ brßti za man₧elky, a dcery svΘ budeme dßvati jim.
- Ne₧ na tento zp∙sob p°ivolφ nßm ti mu₧i k tomu, aby bydlili s nßmi, [a] abychom byli jeden lid: Jestli₧e ob°ezßn bude ka₧d² pohlavφ mu₧skΘho mezi nßmi, tak jako oni jsou ob°ezßni.
- Dobytek jejich a statek jejich, i vÜecka hovada jejich, zdali₧ nebudou naÜe? Toliko [v tom] jim povolme, a budou bydliti s nßmi.
- I uposlechli Emora a Sichema, syna jeho, vÜickni vychßzejφcφ branou m∞sta jeho; a ob°ezali se vÜickni pohlavφ mu₧skΘho, co₧ jich koli vychßzelo z brßny m∞sta jeho.
- A to¥ dne t°etφho, kdy₧ [oni nejv∞tÜφ] bolest m∞li, dva synovΘ Jßkobovi, Simeon a LΘvφ, brat°φ Dφny, vzav ka₧d² [z nich] meΦ sv∙j, vpadli do m∞sta sm∞le, a pomordovali vÜecky pohlavφ mu₧skΘho.
- Emora takΘ a Sichema, syna jeho, zamordovali meΦem, a vzavÜe Dφnu z domu Sichemova, odeÜli.
- Potom synovΘ Jßkobovi p°iÜedÜe na zbitΘ, vzebrali m∞sto, proto ₧e poÜkvrnili sestry jejich.
- Stßda jejich, a voly i osly jejich, a co₧ bylo v m∞st∞ i po poli, pobrali.
- K tomu i vÜecko jm∞nφ jejich, a vÜecky malΘ [dφtky] jejich, a ₧eny jejich zajali, a vybrali, co kde v domφch [bylo] .
- ╪ekl pak Jßkob Simeonovi a LΘvφ: Zkormoutili jste mne, a zoÜklivili jste mne u obyvatel∙ krajiny tΘto, u Kananejsk²ch a Ferezejsk²ch, a jß jsem s mal²m poΦtem lidφ. Seberou-li se na mne, zbijφ mne, a [tak] vyhlazen budu jß i d∙m m∙j.
- A [oni] odpov∞d∞li: A co₧ m∞li jako nev∞stky zle u₧φvati sestry naÜφ?
35.kapitola (Genesis)
Odchod Jßkob∙v do Bethel. 9. B∙h se mu ukßzal. 19. Smrt Rßchel
29. a Izßkova.
- Potom mluvil B∙h k Jßkobovi: Vstana, vstup do Bethel, a bydli tam; a ud∞lej tam oltß° [Bohu] silnΘmu, kter²₧ se ukßzal tob∞, kdy₧s utφkal p°ed Ezau bratrem sv²m.
- Tedy °ekl Jßkob Φelßdce svΘ, a vÜechn∞m, kte°φ₧ s nφm [byli] : Odvrzte bohy cizφ, kterΘ₧ mßte mezi sebou, a oΦis¥te se, a zm∞≥te roucha svß.
- A vstanouce, vstupme do Bethel, a ud∞lßm tam oltß° silnΘmu [Bohu] , kter²₧ vyslyÜel mne v den ssou₧enφ mΘho, a byl se mnou na cest∞, kterou₧ jsem Üel.
- Tedy dali Jßkobovi vÜecky bohy cizφ, kterΘ₧ m∞li, i nßuÜnice, kterΘ₧ [byly] na uÜφch jejich; i zakopal je Jßkob pod tφm dubem, kter²₧ byl u Sichem.
- I brali se [odtud] . (A byl strach Bo₧φ na m∞stech, kterß₧ [byla] v∙kol nich, a nehonili syn∙ Jßkobov²ch.)
- Tedy p°iÜel Jßkob do L∙z, kterΘ₧ jest v zemi KananejskΘ, (to [ji₧ slove] Bethel, ) on i vÜecken lid, kter²₧ [byl] s nφm.
- I vzd∞lal tu oltß°, a nazval to mφsto [B∙h] siln² Bethel; nebo tu se mu byl zjevil B∙h, kdy₧ utφkal p°ed bratrem sv²m.
- Tehdy um°ela Debora, chovaΦka Rebeky, a pochovßna jest pod Bethel, pod dubem; i nazval jmΘno jeho Allon Bachuth.
- Ukßzal se pak op∞t B∙h Jßkobovi, kdy₧ se navracoval z Pßdan SyrskΘ, a po₧ehnal mu.
- I °ekl jemu B∙h: JmΘno tvΘ jest [Jßkob. Nebude vφce naz²vano jmΘno tvΘ] toliko [Jßkob, ale Izrael] takΘ [bude jmΘno tvΘ. Proto₧ nazval jmΘno jeho Izrael.
- ╪ekl jeÜt∞ B∙h jemu: Jß jsem] B∙h [siln² vÜemohoucφ; rosti₧ a mno₧ se; nßrod, n²br₧ mno₧stvφ nßrod∙ bude z tebe, i krßlovΘ z bedr tv²ch vyjdou.
- A zemi tu, kterou₧ jsem dal Abrahamovi a Izßkovi, tob∞ ji dßm; semeni takΘ tvΘmu po tob∞ dßm tu zemi.
- I vstoupil od n∞ho B∙h z mφsta, na kterΘm₧ mluvil s nφm.
- Jßkob pak vyzdvihl znamenφ pam∞tnΘ na mφst∞ tom, na kterΘm₧ mluvil s nφm, sloup kamenn²; a pokropil ho skropenφm, a svrchu polil jej olejem.
- A nazval Jßkob jmΘno mφsta toho, na kterΘm₧ mluvil s nφm B∙h, Bethel.
- I brali se z Bethel, a bylo ji₧ nedaleko do Efraty. I porodila Rßchel, a t∞₧kosti trp∞la rod∞ci.
- A kdy₧ s t∞₧kostφ rodila, °ekla jφ baba: Neboj se, nebo takΘ tohoto syna mφti budeÜ.
- I stalo se, kdy₧ k smrti pracovala, (nebo um°ela), nazvala jmΘno jeho Ben Oni; ale otec jeho nazval ho Beniaminem.
- I um°ela Rßchel, a pochovßna jest na cest∞ k Efrat∞, jen₧ jest BetlΘm.
- A postavil Jßkob znamenφ pam∞tnΘ nad hrobem jejφm; to¥ jest znamenφ hrobu Rßchel a₧ do dneÜnφho dne.
- I odebral se odtud Izrael, a rozbil stan sv∙j za v∞₧φ Eder.
- Stalo se pak takΘ, kdy₧ bydlil Izrael v tΘ krajin∞, ₧e Ruben Üel, a spal s Bßlou, ₧eninou otce svΘho; o Φem₧ uslyÜel Izrael. Bylo pak syn∙ Jßkobov²ch dvanßcte.
- SynovΘ pak Lφe: Prvorozen² Jßkob∙v Ruben, potom Simeon, a LΘvφ, a Juda, a Izachar, a Zabulon.
- SynovΘ Rßchel: Jozef a Beniamin.
- A synovΘ Bßly, d∞vky Rßchel: Dan a Neftalφm.
- A synovΘ Zelfy, d∞vky Lφe: Gßd a Asser. Ti¥ jsou synovΘ Jßkobovi, kte°φ₧ mu zrozeni jsou v Pßdan SyrskΘ.
- Tedy p°iÜel Jßkob k Izßkovi otci svΘmu do Mamre, do m∞sta Arbe, jen₧ jest Hebron, kde₧to bydlil pohostinu Abraham a Izßk.
- A bylo dn∙ Izßkov²ch sto osmdesßte let.
- I dokonal Izßk, a um°el, a p°ipojen jest k lidu svΘmu, stßr jsa a pln² dn∙; i pochovali ho Ezau a Jßkob, synovΘ jeho.
36.kapitola (Genesis)
Vypsßnφ rodu Ezau.
- Tito jsou pak rodovΘ Ezau, kter²₧] m∞l p°ijmφ Edom.
- Ezau pojal sob∞ ₧eny ze dcer Kananejsk²ch, Adu, dceru Elona HetejskΘho, a Olibamu, dceru Anovu, dceru Sebeona HevejskΘho,
- A Bazematu, dceru Izmaelovu, sestru Nabajotovu.
- I porodila Ada Ezauchovi Elifaza, a Bazemat porodila Rahuele.
- Olibama pak porodila Jehusa, a Jheloma, a KorΘ. Ti jsou synovΘ Ezau, kte°φ₧ se mu zrodili v zemi KananejskΘ.
- I pobral Ezau ₧eny svΘ, i syny svΘ, a dcery svΘ, a vÜecku Φele∩ svou, i dobytek sv∙j, a vÜecka hovada svß, i vÜecko jm∞nφ svΘ, kterΘho₧ nabyl v zemi KananejskΘ, a odebral se do zem∞ [Seir] , p°ed [p°φchodem] Jßkoba bratra svΘho.
- Nebo zbo₧φ jejich bylo [tak] velikΘ, ₧e nemohli bydliti spolu; ani₧ [ta] zem∞, v nφ₧ oni pohostinu byli, mohla jich snΘsti, pro dobytky jejich.
- Proto₧ bydlil Ezau na ho°e Seir; Ezau [pak] ten jest Edom.
- A tak tito jsou rodovΘ Ezau, otce Idumejsk²ch, na ho°e Seir.
- Tato [byla] jmΘna syn∙ Ezau: Elifaz, syn Ady, ₧eny Ezau; Rahuel, syn Bazematy, ₧eny Ezau.
- SynovΘ pak Elifazovi byli: Teman, Omar, Sefo, a Gatam a Kenaz.
- Tamna pak byla ₧enina Elifaza, syna Ezau. Ta porodila Elifazovi Amalecha. Ti jsou synovΘ Ady, ₧eny Ezau.
- SynovΘ pak Rahuelovi tito: Nahat, Zßra, Samma a MΘza. To byli synovΘ Bazematy, ₧eny Ezau.
- A tito byli synovΘ Olibamy, dcery Anovy, dcery Sebeonovy, ₧eny Ezau, kterß₧ porodila Ezauchovi Jehusa, Jheloma a KorΘ.
- Tito [vÜickni byli] knφ₧ata syn∙ Ezau. SynovΘ Elifaza prvorozenΘho Ezau: Knφ₧e Teman, knφ₧e Omar, knφ₧e Sefo, knφ₧e Kenaz,
- Knφ₧e KorΘ, knφ₧e Gatam, knφ₧e Amalech. Ta jsou knφ₧ata [poÜlß z] Elifaza v zemi IdumejskΘ; ti jsou synovΘ Ady.
- Tito pak jsou synovΘ Rahuele, syna Ezau: Knφ₧e Nahat, knφ₧e Zßra, knφ₧e Samma, knφ₧e MΘza. Ta knφ₧ata [poÜla z] Rahuele, v zemi IdumejskΘ; to jsou synovΘ Bazematy, ₧eny Ezau.
- A synovΘ Olibamy, ₧eny Ezau, tito jsou: Knφ₧e Jehus, knφ₧e Jhelom, knφ₧e KorΘ. To jsou knφ₧ata z Olibamy, dcery Anovy, ₧eny Ezau.
- Ti¥ jsou synovΘ Ezau, a ta knφ₧ata jejich; on¥ jest Edom.
- Tito [pak jsou] synovΘ Seir, toti₧ HorejÜtφ, obyvatelΘ zem∞ tΘ: Lotan, Sobal, Sebeon a Ana,
- A Dison, Eser a Dφzan. Ta [jsou] knφ₧ata Horejskß, synovΘ Seir, v zemi IdumejskΘ.
- SynovΘ Lotanovi byli: Hori a Hemam; a sestra Lotanova Tamna.
- SynovΘ pak Sobalovi tito: Alvan, Manßhat, Ebal, Sefo a Onam.
- A tito synovΘ Sebeonovi: Aia a Ana. To jest ten Ana, kter²₧ nalezl mezky na pouÜti, kdy₧ pßsl osly Sebeona otce svΘho.
- Tito pak d∞ti Anovi: Dison a Olibama, dcera Anova.
- A synovΘ Dφzanovi tito: Hamdan, Eseban, Jetran a Charan.
- SynovΘ Eser tito: Balaan, Zßvan a Achan.
- Tito synovΘ Dφzanovi: Hus a Aran.
- Tato jsou knφ₧ata Horejskß: Knφ₧e Lotan, knφ₧e Sobal, knφ₧e Sebeon, knφ₧e Ana,
- Knφ₧e Dison, knφ₧e Eser, knφ₧e Dφzan. To byla knφ₧ata Horejskß, po knφ₧etstvφch sv²ch v zemi Seir.
- Tito pak byli krßlovΘ, kte°φ₧ kralovali v zemi IdumejskΘ, prvΘ ne₧ kraloval krßl nad syny Izraelsk²mi.
- Kraloval tedy v Edom BΘla, syn Beor∙v, a jmΘno m∞sta jeho Denaba.
- I um°el BΘla, a kraloval mφsto n∞ho Jobab, syn Zßre z Bozra.
- I um°el Jobab, a kraloval na mφst∞ jeho Husam z zem∞ TemanskΘ.
- Um°el i Husam, a kraloval mφsto n∞ho Adad, syn Badad∙v, kter²₧ porazil MadianskΘ v krajin∞ MoßbskΘ; a jmΘno m∞sta jeho Avith.
- Kdy₧ pak um°el Adad, kraloval mφsto n∞ho Semla z Masreka.
- A po smrti Semlov∞ kraloval na mφst∞ jeho Saul z Rohobot [od] °eky.
- Um°el i Saul, a kraloval mφsto n∞ho Bßlanan, syn Achobor∙v.
- A kdy₧ i Bßlanan um°el, syn Achobor∙v, kraloval na mφst∞ jeho Adar; a jmΘno m∞sta jeho Pahu; jmΘno pak ₧eny jeho Mehetabel, dcera Matredy, dcery Mezßbovy.
- Ta jsou jmΘna knφ₧at [poÜl²ch z] Ezau, po Φeledech jejich, po mφstech jejich, vedlΘ jmen jejich: Knφ₧e Tamna, knφ₧e Alva, knφ₧e Jetet,
- Knφ₧e Olibama, knφ₧e Ela, knφ₧e Finon.
- Knφ₧e Kenaz, knφ₧e Teman, knφ₧e Mabsar.
- Knφ₧e Magdiel, knφ₧e Hφram. Ta¥ jsou knφ₧ata Idumejskß, tak jak₧ kte°φ bydlili v zemi d∞dictvφ svΘho. To¥ jest ten Ezau, otec Idumejsk²ch.
37.kapitola (Genesis)
O Jozefovi, 5. snech jeho, 12. a prodßnφ ho do cizφ krajiny.
- Jßkob pak bydlil v zemi putovßnφ otce svΘho, v zemi KananejskΘ.
- Tito jsou p°φb∞hovΘ Jßkobovi: Jozef, kdy₧ byl v sedmnßcti letech, pßsl s brat°φmi sv²mi dobytek, (a byl mlßdenΦek), s syny Bßly a Zelfy, ₧en otce svΘho. A oznamoval Jozef zlou pov∞st o nich otci svΘmu.
- Izrael pak miloval Jozefa nad vÜecky syny svΘ; nebo v starosti svΘ zplodil jej. A ud∞lal mu sukni prom∞nn²ch barev.
- A kdy₧ spat°ili brat°φ jeho, ₧e ho miluje otec jejich nad vÜecky brat°φ jeho, nenßvid∞li ho, ani₧ mohli pokojn∞ k n∞mu promluviti.
- M∞l pak Jozef sen, a vypravoval jej brat°φm sv²m; proΦe₧ v v∞tÜφ nenßvisti ho m∞li.
- Nebo pravil jim: SlyÜte, prosφm, sen, kter²₧ jsem m∞l.
- Hle, vßzali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop m∙j, a stßl. V∙kol takΘ stßli snopovΘ vaÜi, a klan∞li se snopu mΘmu.
- Jemu₧to odpov∞d∞li brat°φ jeho: Zdali₧ kralovati budeÜ nad nßmi, aneb pßnem naÜφm budeÜ? Z tΘ p°φΦiny jeÜt∞ vφce nenßvid∞li ho pro sny jeho, a pro slova jeho.
- Potom jeÜt∞ m∞l jin² sen, a vypravoval jej brat°φm sv²m, °ka: Hle, op∞t jsem m∞l sen, a aj, slunce a m∞sφc, a jedenßcte hv∞zd klan∞lo mi se.
- I vypravoval otci svΘmu a brat°φm sv²m. A domlouval mu otec jeho, a °ekl jemu: Jak²₧ jest to sen, kter²₧ jsi m∞l? Zdali₧ p°ijdeme, jß a matka tvß i brat°φ tvoji, abychom se klan∞li p°ed tebou a₧ k zemi?
- Tedy zßvid∞li mu brat°φ jeho; ale otec jeho m∞l pozor na tu v∞c.
- OdeÜli pak brat°φ jeho, aby pßsli dobytek otce svΘho v Sichem.
- A °ekl Izrael Jozefovi: Zdali₧ nepasou brat°φ tvoji v Sichem: Po∩, a poÜli t∞ k nim. Kter²₧to odpov∞d∞l: Aj, te∩ jsem.
- I °ekl jemu: Jdi nynφ, zv∞z, jak se majφ brat°φ tvoji, a co se d∞je s dobytkem; a zase mi povφÜ o tom. A tak poslal ho z ·dolφ Hebron, a [on] p°iÜel do Sichem.
- NaÜel ho pak mu₧ [n∞jak²] , an bloudφ po poli. I zeptal se ho mu₧ ten, °ka: ╚eho hledßÜ?
- Odpov∞d∞l: Brat°φ sv²ch hledßm; pov∞z mi, prosφm, kde oni pasou?
- I °ekl mu₧ ten: OdeÜli odsud; nebo slyÜel jsem je, ani pravφ: Po∩me do Dothain. Tedy Üel Jozef za brat°φmi sv²mi, a naÜel je v Dothain.
- Kte°φ₧to, jak₧ ho uz°eli zdaleka, prvΘ ne₧ k nim doÜel, uklßdali o n∞m, aby jej zahubili.
- Nebo °ekli jeden druhΘmu: Ej, mistr sn∙ te∩ jde.
- Nynφ tedy po∩te, a zabφme jej, a uvr₧eme ho do n∞kterΘ Φisterny, a dφme: Zv∞° lφtß se₧rala jej. I uz°φme, naΦ [jemu] vyjdou snovΘ jeho.
- A uslyÜev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo °ekl: Neodjφmejme mu hrdla, )
- ╪ekl jim Ruben: NevylΘvejte krve. Vrzte jej do tΘto Φisterny, kterß₧ jest na pouÜti, a nevztahujte ruky na n∞j. Ale [on] cht∞l vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrßtil k otci svΘmu.
- A kdy₧ p°iÜel Jozef k brat°φm sv²m, strhli s n∞ho sukni jeho, sukni prom∞nn²ch barev, kterou₧ m∞l na sob∞.
- A pochopivÜe, uvrhli jej do Φisterny. ╚isterna pak ta [byla] prßzdnß, v nφ₧ ne [bylo] vody.
- I usadili se, aby jedli chlΘb. A pozdvihÜe oΦφ sv²ch, uz°eli, a aj, mno₧stvφ Izmaelitsk²ch p°ichßzejφcφch z Galßd, kte°φ₧to na velbloudφch sv²ch nesli vonnΘ v∞ci a kadidlo a mirru do Egypta.
- I °ekl Juda brat°φm sv²m: Jak² zisk [mφti budeme] , zabijeme-li bratra svΘho, a zatajφme-li krve jeho?
- Po∩te, prodejme ho Izmaelitsk²m, a nevztahujme na n∞j rukou sv²ch, nebo bratr nßÜ, t∞lo naÜe jest. I uposlechli ho brat°φ jeho.
- Kdy₧ pak mimo n∞ jeli mu₧i ti, kupci MadianÜtφ, vytßhli a vyvedli Jozefa z tΘ Φisterny, a prodali jej Izmaelitsk²m za dvadceti st°φbrn²ch. Ti zavedli Jozefa do Egypta.
- A navrßtil se Ruben k Φistern∞, a aj, ji₧ ne [bylo] Jozefa v nφ. I roztrhl roucha svß.
- A navrßtiv se k brat°φm sv²m, °ekl: Pacholete nenφ, a jß kam se mßm podφti?
- Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivÜe kozla, smoΦili sukni tu ve krvi.
- A poslali sukni tu prom∞nn²ch barev, a dali ji donΘsti k otci svΘmu, aby °ekli: Tuto jsme nalezli; pohle∩ nynφ, jest-li sukn∞ syna tvΘho, Φi nenφ?
- A on poznav ji, °ekl: Sukn∞ syna mΘho jest; zv∞° lφtß se₧rala jej, koneΦn∞ roztrhßn jest Jozef.
- I roztrhl Jßkob roucha svß, a vlo₧iv ₧φni na bedra svß, zßmutek nesl po synu svΘm za mnoho dnφ.
- SeÜli se pak vÜickni synovΘ jeho, a vÜecky dcery jeho, aby ho t∞Üili. Ale on nedal se pot∞Üiti, a °ekl: N²br₧ jß tak v zßmutku sstoupφm za synem sv²m do hrobu. A plakal ho otec jeho.
- Mezi tφm MadianÜtφ prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvo°eninu Faraonovu, hejtmanu ₧oldnΘ°∙.
38.kapitola (Genesis)
O Judovi 6. a o Tßmar.
- Stalo se pak v ten Φas, ₧e sstupuje Juda od brat°φ sv²ch, uch²lil se k mu₧i OdolamitskΘmu, jeho₧ jmΘno bylo Hφra.
- I uz°el tam Juda dceru mu₧e KananejskΘho, kter²₧ sloul Sua; a pojav ji, vÜel k nφ.
- Kterß₧to poΦala a porodila syna; i nazval jmΘno jeho Her.
- A poΦavÜi op∞t, porodila syna; a nazvala jmΘno jeho Onan.
- Porodila pak jeÜt∞ syna, jeho₧ jmΘno nazvala SΘla. A byl [Juda] v Chezib, kdy₧ ona jej porodila.
- I dal Juda Herovi prvorozenΘmu svΘmu man₧elku, jmΘnem Tßmar.
- A byl Her, prvorozen² Jud∙v, zl² p°ed oΦima Hospodina; i zabil jej Hospodin.
- Tedy °ekl Juda Onanovi: Vejdi k ₧en∞ bratra svΘho, a podlΘ p°φbuznosti pojmi ji, abys vzbudil sφm∞ bratru svΘmu.
- V∞d∞l pak Onan, ₧e to sφm∞ nebude jeho. Proto₧ kdykoli vchßzel k ₧en∞ bratra svΘho, vypouÜt∞l [sφm∞] na zem, aby nezplodil syn∙ bratru svΘmu.
- I nelφbilo se Hospodinu to, co d∞lal [Onan] ; proto₧ ho takΘ zabil.
- Tedy °ekl Juda k Tßmar nev∞st∞ svΘ: Pobu∩ v dom∞ otce svΘho vdovou, dokud₧ nedoroste SΘla, syn m∙j. (Nebo °ekl: Aby on takΘ neum°el, jako i brat°φ jeho.) I odeÜla Tßmar, a bydlila v dom∞ otce svΘho.
- A po mnoh²ch dnech um°ela dcera Suova, man₧elka Judova. Kter²₧to pot∞Üiv se [zas] , Üel do Tamnas k t∞m, kte°φ₧ st°ihli ovce jeho, a [s nφm] Hφra Odolamitsk², p°φtel jeho.
- I oznßmeno jest Tßmar t∞mito slovy: Aj, tchßn tv∙j vstupuje do Tamnas, aby st°ihl ovce svΘ.
- Tedy ona slo₧ivÜi s sebe Üaty svΘ vdovskΘ, zavila se v rouchu, a od∞la se a sed∞la na rozcestφ, kudy se jde do Tamnas. Nebo vid∞la, ₧e SΘla dorostl, a ₧e nenφ dßna jemu za man₧elku.
- Kterou₧to uz°ev Juda, za to m∞l, ₧e jest nev∞stka; nebo zakryla tvß° svou.
- Proto₧ uch²liv se k nφ s cesty, °ekl: Dopus¥ medle, a¥ vejdu k tob∞. (Nebo nev∞d∞l, aby nev∞sta jeho byla.) I °ekla: Co mi dßÜ, jestli₧e vejdeÜ ke mn∞?
- Odpov∞d∞l: PoÜli¥ kozelce z stßda. Dφ ona: Kdybys n∞co zastavil, dokavad₧ nepoÜleÜ.
- I °ekl: Co₧¥ mßm dßti v zßstav∞? Odpov∞d∞la ona: PeΦetnφ prsten sv∙j, a hal₧i svou, a h∙l svou, kterou₧ [mßÜ] v ruce svΘ. I dal jφ, a vÜel k nφ; a poΦala z n∞ho.
- Tedy vstavÜi, odeÜla, a s≥avÜi rouchu svou s sebe, oblΘkla se v Üaty svΘ vdovskΘ.
- I poslal Juda kozelce po p°φteli svΘm OdolamitskΘm, aby vzal zase zßklad od ₧eny. A nenalezl jφ.
- I ptal se mu₧∙ toho mφsta, °ka: Kde jest ta nev∞stka, [kterß₧ sed∞la] na rozcestφ tΘto cesty? ╪ekli oni: Nebylot∞ zde nev∞stky.
- Tedy navrßtiv se k Judovi, °ekl: NenaÜel jsem jφ; a takΘ mu₧i mφsta toho pravili: Nebylo zde nev∞stky.
- I °ekl Juda: Nech¥ sob∞ [to] mß, abychom neuvedli se v lehkost. Jߥ jsem poslal toho kozelce, ale tys jφ nenalezl.
- I stalo se okolo t°φ m∞sφc∙, ₧e oznßmili Judovi, °kouce: Dopustila se smilstvφ Tßmar nev∞sta tvß, a jest ji₧ i t∞hotnß z smilstvφ. I °ekl Juda: Vyve∩te ji, aby byla upßlena.
- Kdy₧ pak vedena byla, poslala k tchßnu svΘmu, °kuci: Z mu₧e, jeho₧ tyto v∞ci jsou, t∞hotnß jsem. A p°i tom °ekla: Pohle∩, prosφm, Φφ jsou tyto v∞ci, peΦetnφ prsten, hal₧e a h∙l tato?
- Tedy pohled∞v [na to] Juda, °ekl: Spravedliv∞jÜφ¥ jest ne₧ jß, pon∞vad₧ jsem nedal jφ SΘlovi synu svΘmu. A vφce jφ nepoznßval.
- Stalo se pak, ₧e kdy₧ p°iÜel Φas porodu jejφho, aj, bli₧enci v ₧ivot∞ jejφm.
- A kdy₧ rodila, [jeden z nich] vyskytl ruku, kterou₧to chytivÜi baba, uvßzala na ni Φervenou nitku, °kuci: Ten vyjde prvΘ.
- Kdy₧ pak vtßhl ruku svou zase, hle, vyÜel bratr jeho. I °ekla: Jak jsi protrhl? TvΘ¥ jest protr₧enφ. I nazvßno jest jmΘno jeho Fßres.
- A potom vyÜel bratr jeho, kter²₧ m∞l na ruce nitku Φervenou. I nazvßno jest jmΘno jeho Zßra.
39.kapitola (Genesis)
Jozef v Egypt∞ pokuÜenφ m∞v, do ₧alß°e bez viny vsazen.
- Jozef pak doveden byl do Egypta; a koupil ho Putifar, dvo°enin Faraon∙v, nejvyÜÜφ nad drabanty, mu₧ Egyptsk², od Izmaelitsk²ch, kte°φ₧ ho tam dovedli.
- Byl pak Hospodin s Jozefem, a vÜecko se mu Ü¥astn∞ vedlo, a bydlil v dom∞ pßna svΘho [toho] EgyptskΘho.
- A vid∞l pßn jeho, ₧e Hospodin [byl] s nφm, a ₧e vÜecko, co₧ Φinil, Hospodin k prosp∞chu p°ivedl v rukou jeho.
- Tedy nalezl Jozef milost p°ed oΦima jeho, a slou₧il mu. I p°edstavil ho domu svΘmu, a vÜecko, co₧ m∞l, dal v ruku jeho.
- A hned, jak₧ ustanovil ho nad domem sv²m, a nade vÜφm, co₧ m∞l, po₧ehnal Hospodin domu EgyptskΘho toho pro Jozefa. A bylo po₧ehnßnφ Hospodinovo na vÜech v∞cech, kterΘ₧ m∞l doma i na poli.
- VÜech tedy v∞cφ, kterΘ₧ m∞l, zanechal v rukou Jozefov²ch; ani₧ o Φem, tak jako on, v∞d∞l, jedinΘ o chleb∞, kter²₧ jedl. Byl pak Jozef uÜlechtilΘ postavy a krßsnΘho vzez°enφ.
- I stalo se potom, ₧e vzhlΘdala ₧ena pßna jeho oΦima sv²ma na Jozefa, a °ekla: Spi se mnou.
- Kter²₧to odpφraje, °ekl ₧en∞ pßna svΘho: Aj, pßn m∙j nevφ tak jako jß, co [jest] v dom∞, a vÜecko, co₧ mß, dal v ruce mΘ.
- Nenφ ₧ßdnΘho p°edn∞jÜφho nade mne v dom∞ tomto, ani₧ co vy≥al z sprßvy mΘ, krom∞ tebe, jeliko₧ jsi ty man₧elka jeho. Jak bych tedy uΦinil takovou neÜlechetnost, a h°eÜil i proti Bohu?
- A kdy₧ mluvila ona Jozefovi den po dni, nepovolil jφ, aby spal s nφ, [ani] aby b²val s nφ.
- Tedy dne jednoho, kdy₧ p°iÜel do domu k prßci svΘ, a nebylo tu ₧ßdnΘho z domßcφch v dom∞,
- Chytila jej ona za roucho jeho, °kuci: Le₧ se mnou. On pak nechav roucha svΘho v rukou jejφch, utekl, a vyÜel ven.
- A ona viduci, ₧e nechal roucha svΘho v rukou jejφch a vyb∞hl ven,
- Svolala domßcφ svΘ, a °ekla k nim takto: Pohle∩te, p°ivedl nßm mu₧e HebrejskΘho, kter²₧ by m∞l posm∞ch z nßs; [nebo] p°iÜel ke mn∞, aby le₧el se mnou; i k°iΦela jsem hlasem velik²m.
- A kdy₧ uslyÜel, ₧e jsem hlasu svΘho pozdvihla a k°iΦela, nechav roucha svΘho u mne, utekl a vyÜel ven.
- Tedy schovala roucho jeho u sebe, a₧ p°iÜel pßn jeho do domu svΘho.
- K n∞mu₧ mluvila v tato slova, °kuci: P°iÜel ke mn∞ slu₧ebnφk ten Hebrejsk², kterΘho₧s p°ivedl nßm, aby mi lehkost uΦinil.
- A kdy₧ jsem hlasu svΘho pozdvihla a k°iΦela, tedy nechal roucha svΘho u mne, a utekl ven.
- I stalo se, ₧e, kdy₧ uslyÜel pßn jeho slova ₧eny svΘ, kterß₧ mluvila mu, prav∞ci: Tak mi uΦinil slu₧ebnφk tv∙j, rozhn∞val se velmi.
- Proto₧ vzal ho pßn jeho, a dal jej do v∞₧e ₧alß°nΘ, [v] to mφsto, kde₧ v∞z≥ovΘ krßlovÜtφ sed∞li; i byl tam v ₧alß°i.
- Byl pak Hospodin s Jozefem, a naklonil se k n∞mu milosrdenstvφm; a dal jemu milost u vlßda°e nad ₧alß°em.
- I dal vlßda° ₧alß°e v moc Jozefovi vÜecky v∞zn∞, kte°φ₧ [byli] v v∞₧i ₧alß°nΘ; a co₧koli tam Φiniti m∞li, on to spravoval.
- Ani₧ vlßda° ₧alß°e k Φemu dohlφdal, co₧ jemu sv∞°il; proto ₧e Hospodin byl s nφm, a co₧ on Φinil, Hospodin tomu prosp∞ch dßval.
40.kapitola (Genesis)
Jozef v ₧alß°i dv∞ma v∞z≥∙m sny jejich vylo₧il.
- Stalo se potom, ₧e Üe≥k²° krßle EgyptskΘho a peka° provinili proti pßnu svΘmu, krßli EgyptskΘmu.
- I rozhn∞val se Farao na oba ·°ednφky svΘ, na vlßda°e nad Üe≥k²°i, a na vlßda°e nad peka°i.
- A dal je do v∞zenφ v dom∞ nejvyÜÜφho nad drabanty, do v∞₧e ₧alß°nΘ, v mφsto, v n∞m₧ Jozef v∞zn∞m byl.
- I postavil jim nejvyÜÜφ nad drabanty Jozefa k slu₧b∞; a byli [drahn∞] dnφ u v∞zenφ.
- I m∞li sen oba dva, ka₧d² z nich sen sv∙j noci jednΘ, ka₧d² podlΘ vylo₧enφ sna svΘho, Üe≥k²° i peka° krßle EgyptskΘho, kte°φ₧ sed∞li v v∞₧i.
- Tedy p°iÜel k nim Jozef rßno, a hled∞l na n∞; a aj, byli smutnφ.
- I optal se t∞ch ·°ednφk∙ Faraonov²ch, kte°φ₧ s nφm byli v v∞zenφ v dom∞ pßna jeho, °ka: ProΦ [jsou] dnes tvß°i vaÜe smutn∞jÜφ?
- Kte°φ₧to odpov∞d∞li jemu: M∞li jsme sen, a nemßme, kdo by jej vylo₧il. I °ekl jim Jozef: Zdali₧ Bo₧φ nejsou v²kladovΘ? Pravte mi medle.
- Tedy sprßvce nad Üe≥k²°i vypravoval sen sv∙j Jozefovi, a °ekl jemu: Zdßlo se mi ve snßch, ₧e jsem vid∞l p°ed sebou vinn² kmen,
- A na [tom] kmenu t°i ratolesti; a ten [kmen] jako by pupence pouÜt∞l, [a] vychßzel kv∞t jeho, [a₧] k sezrßnφ p°iÜli hroznovΘ jeho.
- A [jß maje] koflφk Faraon∙v v ruce svΘ, bral jsem hrozny, a vytlaΦoval je do koflφka Faraonova, a podßval jsem koflφka Faraonovi do rukou.
- I °ekl jemu Jozef: Toto jest vylo₧enφ jeho: Ti t°i rΘvovΘ jsou t°i dnovΘ.
- Po t°ech dnech pov²Üφ Farao hlavy tvΘ, a k ·°adu tvΘmu t∞ navrßtφ; i budeÜ podßvati koflφka Faraonova do ruky jeho podlΘ obyΦeje prvnφho, kdy₧ jsi byl Üe≥k²°em jeho.
- Ale m∞j₧ mne v svΘ pam∞ti, kdy₧¥ se dob°e povede; a uΦi≥, prosφm, se mnou [to] milosrdenstvφ, abys zmφnku uΦinil o mn∞ p°ed Faraonem, a vysvobodil mne z domu tohoto.
- Nebo kradmo jsem vzat z zem∞ ÄidovskΘ; a zde jsem niΦeho neuΦinil, proΦe₧ by mne do tohoto v∞zenφ dali.
- Vida pak sprßvce nad peka°i, ₧e dob°e vylo₧il, °ekl Jozefovi: Mn∞ takΘ zdßlo se ve snßch, ano t°i koÜovΘ pletenφ na hlav∞ mΘ.
- A v koÜi vrchnφm [byli] vÜelijacφ pokrmovΘ Faraonovi dφlem peka°sk²m [strojenφ] , a ptßci jedli je z koÜe nad hlavou mou.
- I odpov∞d∞l Jozef a °ekl: Toto jest vylo₧enφ jeho: T°i koÜovΘ jsou t°i dnovΘ.
- Po t°ech dnech odejme tob∞ Farao hlavu tvou, a ob∞sφ t∞ na d°ev∞; i budou jφsti ptßci maso tvΘ s tebe.
- Tedy stalo se v den t°etφ, v den pamatn² narozenφ Faraonova, ₧e uΦinil hody vÜechn∞m slu₧ebnφk∙m sv²m; i poΦφtal hlavu vlßda°e nad Üe≥ky, i hlavu vlßda°e nad peka°i, mezi slu₧ebnφky sv²mi.
- A navrßtil nejvyÜÜφho nad Üe≥ky k mφstu jeho, aby podßval koflφku Faraonovi do ruky.
- Vlßda°e pak nad peka°i ob∞sil, tak jak₧ jim byl [sen] vylo₧il Jozef.
- A nezpomenul sprßvce nad Üe≥ky na Jozefa, ale zapomenul na n∞j.
41.kapitola (Genesis)
Sny Faraonovy Jozef vylo₧iv, 40. pßnem uΦin∞n v Egypt∞, 45. o₧enil se,
50. a zplodil dva syny.
- Stalo se pak po dvou letech, m∞l Farao sen. Zdßlo mu se, ₧e stßl nad potokem.
- A aj, z toho potoku vychßzelo sedm krav, p∞kn²ch na pohled∞nφ a tlust²ch, kterΘ₧to pßsly se na mok°inßch.
- A aj, sedm krav jin²ch vychßzelo za nimi z potoku, Üeredn²ch na pohled∞nφ a huben²ch, kterΘ₧to stßly podlΘ on∞ch krav p°i b°ehu potoka.
- A ty krßvy na pohled∞nφ ÜerednΘ a hubenΘ se₧raly on∞ch sedm krav na pohled∞nφ p∞kn²ch a tlust²ch. I procφtil Farao.
- A kdy₧ usnul zase, zdßlo se jemu podruhΘ. A aj, sedm klas∙ vyrostlo z stΘbla jednoho, pln²ch a p∞kn²ch.
- A aj, sedm klas∙ tenk²ch a v²chodnφm v∞trem usvadl²ch vzchßzelo za nimi.
- A ti klasovΘ tencφ pohltili sedm on∞ch klas∙ zda°il²ch a pln²ch. I procφtiv Farao, a aj, [byl] sen.
- Kdy₧ pak bylo rßno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal vÜecky hadaΦe EgyptskΘ, a vÜecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny svΘ; a nebylo ₧ßdnΘho, kdo by je vylo₧il Faraonovi.
- Tedy mluvil nejvyÜÜφ Üe≥k Faraonovi takto: Na provin∞nφ svΘ rozpomφnßm se dnes.
- Farao rozhn∞vav se na slu₧ebnφky svΘ, dal mne byl do v∞zenφ v dom∞ nejvyÜÜφho nad drabanty, mne a sprßvce nad peka°i.
- M∞li jsme pak sen jednΘ noci, on i jß, jeden ka₧d² podlΘ vylo₧enφ snu svΘho.
- A byl tam s nßmi mlßdenec Hebrejsk², slu₧ebnφk nejvyÜÜφho nad drabanty, jemu₧ kdy₧ jsme vypravovali, vyklßdal nßm sny naÜe; jednomu ka₧dΘmu podlΘ snu jeho vyklßdal.
- A stalo se, ₧e jak₧ vyklßdal nßm, tak bylo: Jß jsem navrßcen k ·°adu svΘmu, a on ob∞Üen.
- Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z ₧alß°e. Kter²₧to oholiv se, a zm∞niv roucho svΘ, p°iÜel k Faraonovi.
- I °ekl Farao Jozefovi: M∞l jsem sen, a nenφ, kdo by jej vylo₧il; o tob∞ pak slyÜel jsem to, ₧e kdy₧ uslyÜφÜ sen, umφÜ jej vylo₧iti.
- Odpov∞d∞l Jozef Faraonovi, °ka: Nenφ to mß v∞c; B∙h oznßmφ Ü¥astnΘ v∞ci Faraonovi.
- Tedy °ekl Farao Jozefovi: Zdßlo mi se ve snßch, ₧e jsem stßl na b°ehu potoka.
- A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlust²ch a p∞kn²ch, kterΘ₧to pßsly se na mok°inßch.
- A aj, sedm jin²ch krav vystupovalo za nimi churav²ch a Üeredn²ch velmi a huben²ch; nevid∞l jsem tak Üeredn²ch ve vÜφ zemi EgyptskΘ.
- A se₧raly krßvy ty hubenΘ a ÜerednΘ sedm krav prvn∞jÜφch tlust²ch.
- A [aΦ] dostaly se do b°icha jejich, vÜak nebylo znßti, by se dostaly v st°eva jejich; nebo na pohled∞nφ byly mrzkΘ, jako i p°ed tφm. I procφtil jsem.
- Vid∞l jsem takΘ ve snßch, ano sedm klas∙ vyrostlo z stΘbla jednoho pln²ch a p∞kn²ch.
- A aj, sedm klas∙ drobn²ch, tenk²ch a v²chodnφm v∞trem usvadl²ch vychßzelo za nimi.
- I pohltili klasovΘ ti drobnφ sedm klas∙ p∞kn²ch. Co₧ kdy₧ jsem vypravoval hadaΦ∙m, nebyl, kdo by mi vylo₧il.
- Odpov∞d∞l Jozef Faraonovi: Sen Faraon∙v jednostejn² jest. Co₧ B∙h Φiniti bude, [to] ukßzal Faraonovi.
- Sedm krav p∞kn²ch jest sedm let, a sedm klas∙ p∞kn²ch [tolikΘ₧] jest sedm let; sen jest jednostejn².
- Sedm pak huben²ch krav a Üeredn²ch, vystupujφcφch za nimi, sedm let jest; a sedm klas∙ drobn²ch a v∞trem v²chodnφm usvadl²ch bude sedm let hladu.
- To¥ jest, co₧ jsem mluvil Faraonovi: Co₧ B∙h Φiniti bude, ukazuje Faraonovi.
- Aj, sedm let nastane, [v nich₧] hojnost velikß [bude] ve vÜφ zemi EgyptskΘ.
- A po nich nastane sedm let hladu, v nich₧ v zapomenutφ p°ijde vÜecka [ta] hojnost v zemi EgyptskΘ; a zhubφ hlad zemi.
- Ani₧ poznßna bude hojnost ta v zemi, pro hlad, [kter²₧ p°ijde] potom; nebo velmi velik² bude.
- Äe pak op∞tovßn jest sen Faraonovi podvakrßt, [znamenß] , ₧e jistß v∞c jest od Boha, a ₧e tφm spφÜe B∙h vykonß to.
- Proto₧ nynφ a¥ vyhledß Farao mu₧e opatrnΘho a moudrΘho, kterΘho₧ by ustanovil nad zemφ Egyptskou.
- [To] a¥ uΦinφ Farao, a postavφ ·°ednφky nad zemφ, a bΘ°e pßt² dφl [z ·rod] zem∞ EgyptskΘ, po sedm let hojn²ch.
- A¥ shromß₧dφ vÜelikΘ potravy t∞ch ·rodn²ch let nastßvajφcφch, a sklidφ obilφ k ruce Faraonovi; a potravy v m∞stech a¥ se chovajφ [piln∞] .
- A budou pokrmovΘ ti za poklad zemi tΘto k sedmi let∙m hladu, kterß₧ budou v zemi EgyptskΘ, aby nebyla zka₧ena zem∞ tato hladem.
- I lφbila se °eΦ ta Faraonovi i vÜechn∞m slu₧ebnφk∙m jeho.
- Tedy °ekl Farao slu₧ebnφk∙m sv²m: Najdeme-li₧ podobnΘho tomuto mu₧i, v n∞m₧ by byl Duch Bo₧φ?
- Jozefovi pak °ekl: Pon∞vad₧ B∙h dal znßti tob∞ vÜecko toto, nenφ¥ ₧ßdnΘho tak rozumnΘho a moudrΘho, jako ty jsi.
- Ty budeÜ nad domem m²m, a lφbati bude tvß° tvou vÜecken lid m∙j; stolicφ toliko [krßlovskou] vyÜÜφ nad tebe budu.
- ╪ekl takΘ Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem t∞ nade vÜφ zemi Egyptskou.
- A s≥av Farao prsten sv∙j s ruky svΘ, dal jej na ruku Jozefovu, a oblΘkl ho v roucho kmentovΘ, a vlo₧il zlat² °et∞z na hrdlo jeho.
- A dal ho voziti na svΘm druhΘm voze, a volali p°ed nφm: Klan∞jte se! I ustanovil ho nade vÜφ zemi Egyptskou.
- A °ekl Farao Jozefovi: Jß jsem Farao, a bez dopuÜt∞nφ tvΘho nepozdvihne ₧ßdn² ruky svΘ ani nohy svΘ ve vÜφ zemi EgyptskΘ.
- A dal Farao jmΘno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knφ₧ete On, za man₧elku. I vyÜel Jozef na zemi Egyptskou.
- (Jozef pak byl ve t°idcφti letech, kdy₧ stßl p°ed Faraonem krßlem Egyptsk²m.) A vyÜed od tvß°i Faraonovy, projel vÜecku zemi Egyptskou.
- A vydala zem∞ po sedm let ·rodn²ch [obilφ] hojnost.
- I nahromß₧dil vÜelijak²ch potrav v t∞ch sedmi letech [hojn²ch] v zemi EgyptskΘ, a slo₧il potravu tu v m∞stech; ·rody polnφ jednoho ka₧dΘho m∞sta, kterΘ₧ byly okolo n∞ho, slo₧il v n∞m.
- A tak nahromß₧dil Jozef obilφ velmi mnoho, jako [jest] pφsku mo°skΘho, tak ₧e p°estali poΦφtati; nebo mu nebylo poΦtu.
- Jozefovi pak narodili se dva synovΘ, prvΘ ne₧ p°iÜel rok hladu, kterΘ₧ mu porodila Asenat, dcera Putifera, knφ₧ete On.
- A nazval Jozef jmΘno prvorozenΘho Manasses, [°ka] : Nebo zp∙sobil to B∙h, abych zapomenul na vÜecky prßce svΘ, a na vÜecken d∙m otce svΘho.
- JmΘno pak druhΘho nazval Efraim, [°ka] : Nebo dal mi B∙h zr∙st v zemi trßpenφ mΘho.
- Tedy pominulo sedm let hojn²ch v zemi EgyptskΘ;
- A poΦalo sedm let hladu p°ichßzeti, jak₧ byl p°edpov∞d∞l Jozef. I byl hlad po vÜech krajinßch, ale po vÜφ zemi EgyptskΘ byl chlΘb.
- Potom [takΘ] nedostatek trp∞la vÜecka zem∞ Egyptskß, a volal lid k Faraonovi o chlΘb. I °ekl Farao vÜechn∞m Egyptsk²m: Jd∞te k Jozefovi, co₧ vßm rozkß₧e, uΦinφte.
- A [byl] hlad na tvß°i vÜφ zem∞. Tedy otev°el Jozef vÜecky [obilnice] , v nich₧ [obilφ] bylo, a prodßval Egyptsk²m; nebo rozmohl se hlad v zemi EgyptskΘ.
- A vÜickni [obyvatelΘ] zem∞ p°ichßzeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vÜφ zemi.
42.kapitola (Genesis)
Jßkob poslal syny svΘ do Egypta pro obilφ, 7. a jak se k nim Jozef
m∞l.
- Vida pak Jßkob, ₧e by potrava byla v Egypt∞, °ekl syn∙m sv²m: Co hledφte jeden na druhΘho?
- I mluvil [jim] : Aj, slyÜel jsem, ₧e majφ potravu v Egypt∞; jd∞te tam, a kupte nßm odtud, abychom ₧ivi byli a nezem°eli.
- Tedy Ülo deset bratr∙ Jozefov²ch, aby nakoupili obilφ v Egypt∞.
- Ale Beniamina, bratra Jozefova, neposlal Jßkob s brat°φmi jeho, nebo °ekl: Aby se mu tam [n∞co] zlΘho nep°ihodilo.
- I Üli synovΘ Izraelovi spolu s jin²mi, aby kupovali; nebo byl hlad v zemi KananejskΘ.
- Jozef pak byl nejvyÜÜφ sprßvce v zemi tΘ; on prodßval obilφ vÜemu lidu zem∞. Tedy p°iÜli brat°φ Jozefovi, a sklßn∞li se p°ed nφm tvß°φ a₧ k zemi.
- A uz°ev Jozef brat°φ svΘ, poznal je; a ukßzal se k nim [jako] cizφ, a tvrd∞ mluvil k nim, °ka jim: Odkud jste p°iÜli? I odpov∞d∞li: Z zem∞ KananejskΘ, abychom nakoupilipotrav.
- Poznal, pravφm, Jozef brat°φ svΘ, ale oni nepoznali ho.
- Tedy zpomenul Jozef na sny, kterΘ₧ m∞l o nich, a °ekl jim: èpehΘ°i jste, a p°iÜli jste, abyste shlΘdli nepevnß mφsta zem∞.
- Kte°φ₧to odpov∞d∞li jemu: Nikoli, pane m∙j, ale slu₧ebnφci tvoji p°iÜli, aby nakoupili pokrm∙.
- VÜickni my synovΘ jednoho mu₧e jsme, up°φmφ jsme; nikdy¥ jsou nebyli slu₧ebnφci tvoji ÜpehΘ°i.
- Jim₧ zase °ekl: Nenφ tak, ale p°iÜli jste, abyste shlΘdli nepevnß mφsta zem∞.
- Odpov∞d∞li oni: Dvanßcte nßs brat°φ slu₧ebnφk∙ tv²ch bylo, syn∙ mu₧e jednoho v zemi KananejskΘ; a aj, nejmladÜφ s otcem naÜφm nynφ jest doma, a jednoho nenφ.
- I °ekl jim Jozef: To¥ jest, co₧ jsem mluvil vßm, kdy₧ jsem °ekl: èpehΘ°i jste.
- Touto v∞cφ zkuÜeni budete: Äiv¥ jest Farao, ₧e nevyjdete odsud, a₧ p°ijde sem bratr vßÜ mladÜφ.
- VyÜlete z sebe jednoho, a¥ vezma, [p°ivede] bratra vaÜeho; vy pak u v∞zenφ z∙sta≥te, a zkuÜena budou vaÜe slova, pravdu-li jste mluvili. Pakli nic, ₧iv¥ jest Farao, ₧e jste ÜpehΘ°i.
- Tedy dal je vÜecky spolu do v∞zenφ za t°i dni.
- T°etφho pak dne °ekl jim Jozef: Toto uΦi≥te, abyste ₧ivi byli; [nebo¥] jß se bojφm Boha.
- Jste-li Ülechetnφ [mu₧i] , jeden bratr vßÜ a¥ jest ukovßn v ₧alß°i, v n∞m₧ jste byli; vy pak jd∞te, a odneste obilφ [k zapuzenφ] hladu dom∙ vaÜich.
- Bratra pak svΘho mladÜφho p°ivedete ke mn∞; a pravdomluvnß prokßzßna budou vaÜe slova, a nezem°ete. Tedy uΦinili tak.
- I mluvil jeden k druhΘmu: Jist∞ provinili jsme proti bratru svΘmu. Nebo vid∞li jsme ssou₧enφ duÜe jeho, kdy₧ nßs pokorn∞ prosil, a nevyslyÜeli jsme [ho] ; proto₧ p°iÜlo na nßs ssou₧enφ toto.
- Odpov∞d∞l pak jim Ruben, °ka: Zdali₧ jsem [tehdy] vßm nepravil t∞mito slovy: Neh°eÜte proti pacholeti. Ale neposlechli jste; proΦe₧ takΘ krve jeho, hle, vyhledßvß se.
- A nev∞d∞li oni, ₧e by rozum∞l Jozef; nebo skrze tlumaΦe mluvil jim.
- A odvrßtiv se od nich, plakal. Potom navrßtiv se k nim, mluvil s nimi, a vzav Simeona z nich, svßzal ho p°ed oΦima jejich.
- P°ikßzal pak Jozef, aby napln∞ni byli pytlovΘ jejich obilφm, a navrßceny penφze jejich jednomu ka₧dΘmu do pytle jeho, a [aby] dßna jim byla potrava na cestu. I stalo se tak.
- A vlo₧ivÜe obilφ svß na osly svΘ, odeÜli odtud.
- A rozvßzav jeden [z nich] pytel sv∙j, aby dal obrok oslu svΘmu v hospod∞, uz°el penφze svΘ, kterΘ₧ byly na vrchu v pytli jeho.
- I °ekl brat°φm sv²m: Navrßceny jsou mi penφze mΘ, a aj, jsou v pytli mΘm. Tedy u₧asli se, a p°ed∞Üeni jsouce, mluvili jeden k druhΘmu: Co₧ nßm to uΦinil B∙h?
- NavrßtivÜe se pak k Jßkobovi otci svΘmu do zem∞ KananejskΘ, vypravovali jemu vÜecko, co se jim p°ihodilo, pravφce:
- Mu₧ ten, pßn zem∞, mluvil k nßm tvrd∞, a dal nßs [do v∞zenφ] , jako ÜpehΘ°e zem∞.
- A °ekli jsme jemu: Up°φmφ jsme, nikdy jsme nebyli ÜpehΘ°i.
- Dvanßcte bylo nßs brat°φ, syn∙ otce naÜeho, z nich₧ jednoho nenφ, a mladÜφ nynφ jest s otcem naÜφm v zemi KananejskΘ.
- I °ekl nßm mu₧ ten, pßn zem∞ tΘ: Po tomto poznßm, ₧e up°φmφ jste: Bratra vaÜeho jednoho zanechte u mne, a [obilφ k zapuzenφ] hladu od dom∙ vaÜich vezmouce, odejd∞te.
- A p°ive∩te bratra svΘho mladÜφho ke mn∞, abych poznal, ₧e nejste ÜpehΘ°i, ale up°φmφ; [tehdy] bratra vaÜeho vrßtφm vßm, a budete moci v zemi tΘto obchod vΘsti.
- I stalo se, ₧e, kdy₧ vyprazd≥ovali pytle svΘ, a aj, jeden ka₧d² m∞l uzlφk pen∞z sv²ch v pytli svΘm. Vidouce pak oni i otec jejich uzlφky pen∞z sv²ch, bßli se.
- I °ekl jim Jßkob otec jejich: Mne jste zbavili syn∙: Jozefa nenφ, Simeona nemßm, a Beniamina vezmete. Na mne¥ jsou se tyto vÜecky v∞ci svalily.
- Tedy °ekl Ruben otci svΘmu t∞mito slovy: Dva syny mΘ zabφ, jestli₧e ho nep°ivedu zase k tob∞; poruΦ ho v ruce mΘ, a jß zase p°ivedu ho k tob∞.
- I °ekl: Nesstoupφ¥ syn m∙j s vßmi. Nebo bratr jeho um°el, a on sßm poz∙stal; a p°ihodilo-li by se mu co zlΘho na tΘ cest∞, kterou₧ p∙jdete, uvedli byste Üediny mΘ s bolestφ do hrobu.
43.kapitola (Genesis)
SynovΘ Jßkobovi op∞t se do Egypta dostavÜe, 19. u Jozefa milovst
hledali, 24. i nalezli.
- Byl pak hlad velik² v krajin∞ tΘ.
- I stalo se, kdy₧ vytrßvili obilφ, kterΘ₧ p°inesli z Egypta, ₧e °ekl k nim otec jejich: Jd∞te zase, a nakupte nßm n∞co potravy.
- I mluvil k n∞mu Juda t∞mito slovy: Velice se za°ekl mu₧ ten, °ka: Neuz°φte tvß°i mΘ, nebude-li bratr vßÜ s vßmi.
- Jestli₧e poÜleÜ bratra naÜeho s nßmi, p∙jdeme a nakoupφme tob∞ potravy;
- Pakli nepoÜleÜ, nep∙jdeme. Nebo pov∞d∞l nßm mu₧ ten: Neuz°φte tvß°i mΘ, nebude-li bratr vßÜ s vßmi.
- I °ekl Izrael: ProΦ jste mi tak zle uΦinili, oznßmivÜe mu₧i tomu, ₧e mßte jeÜt∞ bratra?
- Odpov∞d∞li: Piln∞ vyptßval se mu₧ ten na nßs, i na rod nßÜ, mluv∞: Jest-li ₧iv jeÜt∞ otec vßÜ? Mßte-li bratra? A dali jsme mu zprßvu na ta slova. Zda₧ jsme to jak v∞d∞ti mohli, ₧e dφ: P°ive∩te bratra svΘho?
- I °ekl Juda Izraelovi, otci svΘmu: PoÜli to pachole se mnou, a vstanouce, p∙jdeme, abychom ₧ivi byli, a nezem°eli, i my, i ty, i maliΦcφ naÜi.
- Jß slibuji za n∞j; z ruky mΘ vyhledßvej ho. Jestli₧e nep°ivedu ho k tob∞, a nepostavφm ho p°ed tebou, vinen budu h°φchem tob∞ po vÜecky dny.
- A kdybychom byli neprodlΘvali, jist∞ ji₧ bychom se byli dvakrßt vrßtili.
- I °ekl jim Izrael otec jejich: Jestli₧e¥ tak [b²ti musφ] , uΦi≥te₧ toto: Nabe°te nejvzßcn∞jÜφch u₧itk∙ zem∞ do nßdob sv²ch, a doneste mu₧i tomu dar, n∞co kadidla, a trochu strdi, a vonn²ch v∞cφ a mirry, daktyl∙ a mandl∙.
- Penφze takΘ dvoje vezm∞te v ruce svΘ, a penφze vlo₧enΘ na vrch do pytl∙ vaÜich zase doneste v rukou sv²ch; snad z om²lenφ to p°iÜlo.
- Bratra svΘho takΘ vezm∞te, a vstanouce, jd∞te zase k mu₧i tomu.
- A [B∙h] siln² vÜemohoucφ dej₧ vßm [najφti] milost p°ed mu₧em tφm, a¥ propustφ vßm onoho bratra vaÜeho i tohoto Beniamina. Jߥ pak zbaven jsa syn∙, jako osi°el² budu.
- Tedy vzali mu₧i ti dar ten, a dvoje penφze vzali v ruce svΘ, a Beniamina; a vstavÜe, sstoupili do Egypta, a postavili se p°ed Jozefem.
- Vida pak Jozef Beniamina s nimi, °ekl tomu, kter²₧ spravoval d∙m jeho: Uve∩ tyto mu₧e do domu, a zabφ hovado a p°iprav; nebo se mnou jφsti budou mu₧i ti o poledni.
- I uΦinil mu₧ ten, jak₧ rozkßzal Jozef, a uvedl ty lidi do domu Jozefova.
- Bßli se pak mu₧i ti, kdy₧ uvedeni byli do domu Jozefova, a °ekli: Pro ty penφze, kterΘ₧ prvΘ vlo₧eny byly do pytl∙ naÜich, sem uvedeni jsme, aby obvin∞, obo°il se na nßs, a vzal nßs za slu₧ebnφky i osly naÜe.
- A p°istoupivÜe k mu₧i tomu, kter²₧ spravoval v dom∞ Jozefov∞, mluvili k n∞mu ve dve°φch domu,
- A °ekli: [SlyÜ] mne, pane m∙j. P°iÜli jsme byli ponejprvΘ kupovati potrav.
- I p°ihodilo se, kdy₧ jsme do hospody p°iÜli, a rozvazovali pytle svΘ, a aj, penφze jednoho ka₧dΘho [byly] svrchu v pytli jeho, penφze naÜe podlΘ vßhy svΘ; a p°inesli jsme je zase v rukou sv²ch.
- JinΘ takΘ penφze p°inesli jsme v rukou sv²ch, abychom nakoupili potravy; nevφme, kdo jest zase vlo₧il penφze naÜe do pytl∙ naÜich.
- A [on] odpov∞d∞l: M∞jte o to pokoj, nebojte se. B∙h vßÜ, a B∙h otce vaÜeho dal vßm poklad do pytl∙ vaÜich; penφze¥ jsem vaÜe jß p°ijal. I vyvedl k nim Simeona.
- Uved tedy mu₧ ten lidi ty do domu Jozefova, dal jim vody, aby umyli nohy svΘ, dal takΘ obrok osl∙m jejich.
- Mezi tφm p°ipravili dar ten, dokud₧ nep°iÜel Jozef v poledne; nebo slyÜeli, ₧e by tu m∞li jφsti chlΘb.
- Tedy p°iÜel Jozef dom∙. I p°inesli mu dar, kter²₧ m∞li v rukou sv²ch, a klan∞li se jemu a₧ k zemi.
- I ptal se jich, jak se majφ, a °ekl: Zdrßv-li₧ jest otec vßÜ star², o n∞m₧ jste pravili? Äiv-li jest jeÜt∞?
- Kte°φ₧to odpov∞d∞li: Zdrßv jest slu₧ebnφk tv∙j otec nßÜ, a jeÜt∞ ₧iv jest. A sklßn∞jφce hlavy, poklonu mu Φinili.
- Pozdvih pak oΦφ sv²ch, vid∞l Beniamina bratra svΘho, syna matky svΘ, a °ekl: Tento-li jest bratr vßÜ mladÜφ, o n∞m₧ jste mi pravili? I °ekl: UΦini₧ B∙h milost s tebou, synu m∙j!
- Tedy pospφÜil Jozef, (nebo pohnula se st°eva jeho nad bratrem jeho, ) a hledal, kde by mohl plakati; a vÜed do pokoje, plakal tam.
- Potom umyv tvß° svou, vyÜel zase, a zdr₧oval se, a °ekl: Kla∩te chlΘb.
- I kladli jemu zvlßÜt∞, a jim obzvlßÜt∞, Egyptsk²m takΘ, kte°φ₧ s nφm jφdali, obzvlßÜtn∞; nebo nemohou EgyptÜtφ jφsti s Äidy chleba, proto ₧e to ohavnost jest Egyptsk²m.
- Tedy sed∞li proti n∞mu, prvorozen² podlΘ prvorozenstvφ svΘho, a mladÜφ podlΘ mladÜφho v∞ku svΘho. I divili se mu₧i ti vespolek.
- A bera jφdlo p°ed sebou, podßval jim; Beniaminovi pak dostalo se p∞tkrßt vφce ne₧ jin²m. I hodovali a hojn∞ se s nφm napili.
44.kapitola (Genesis)
Jozef s brat°φmi sv²mi o vzetφ koflφku zachßzφ.
- Rozkßzal pak tomu, kter²₧ spravoval d∙m jeho, °ka: Napl≥ pytle mu₧∙ t∞ch potravou, co by [jen] unΘsti mohli; a penφze ka₧dΘho polo₧ zas do pytle jeho na vrch.
- A koflφk m∙j, koflφk st°φbrn², vlo₧ na vrch do pytle mladÜφho s pen∞zi jeho za obilφ. I uΦinil podlΘ °eΦi Jozefovy, kterou₧ mluvil.
- Rßno pak propuÜt∞ni jsou ti mu₧i, oni i oslovΘ jejich.
- [A kdy₧] vyÜli z m∞sta, a nedaleko [jeÜt∞] byli, °ekl Jozef sprßvci domu svΘho: Vsta≥, ho≥ mu₧e ty, a dohon∞ se jich, mluv k nim: ProΦe₧ jste se odplatili zl²m za dobrΘ?
- Zdali₧ to nenφ ten [koflφk] , z kterΘho₧ pφjφ pßn m∙j? A z toho¥ on jist²m zkuÜenφm poznß, [jacφ jste vy] . Zle jste uΦinili, co jste uΦinili.
- Tedy dohoniv se jich, mluvil jim slova ta.
- Kte°φ₧to odpov∞d∞li jemu: ProΦ mluvφ pßn m∙j takovß slova? Odstup od slu₧ebnφk∙ tv²ch, aby co takovΘho uΦinili.
- A my ty penφze, kterΘ₧ jsme naÜli na vrchu v pytlφch sv²ch, p°inesli jsme tob∞ zase z zem∞ KananejskΘ; jak₧ bychom tedy krßsti m∞li z domu pßna tvΘho st°φbro neb zlato?
- U koho z slu₧ebnφk∙ tv²ch nalezeno bude, nech₧¥ um°e [ten] ; a my takΘ budeme pßna tvΘho slu₧ebnφci.
- I °ekl: Nu dob°e, nech¥ jest podlΘ °eΦi vaÜφ. U koho se nalezne, ten bude m²m slu₧ebnφkem, a vy budete bez viny.
- Proto₧ rychle ka₧d² slo₧il pytel sv∙j na zem, a rozvßzal ka₧d² pytel sv∙j.
- I p°ehledßval, od starÜφho poΦal, a na mladÜφm p°estal; i nalezen jest koflφk v pytli Beniaminovu.
- Tedy oni roztrhÜe roucha svß, vlo₧il ka₧d² b°φm∞ na osla svΘho, a vrßtili se do m∞sta.
- I p°iÜel Juda s brat°φmi sv²mi do domu Jozefova, (on pak jeÜt∞ tam byl, ) a padli p°ed nφm na zemi.
- I dφ jim Jozef: Jak²₧ jest to skutek, kter² jste uΦinili? Zda₧ nevφte, ₧e takov² mu₧, jako jsem jß, umφ poznati?
- Tedy °ekl Juda: Co₧ dφme pßnu svΘmu? co mluviti budeme? a Φφm se ospravedlnφme? B∙h¥ jest naÜel nepravost slu₧ebnφk∙ tv²ch. Aj, slu₧ebnφci jsme pßna svΘho, i my i ten, u n∞ho₧ nalezen jest koflφk.
- Odpov∞d∞l [Jozef] : Odstup ode mne, abych to uΦinil. Mu₧, u n∞ho₧ nalezen jest koflφk, ten bude m²m slu₧ebnφkem; vy pak jd∞te u pokoji k otci svΘmu.
- I p°istoupil k n∞mu Juda a °ekl: [SlyÜ] mne, pane m∙j. Prosφm, necha₧¥ promluvφ slu₧ebnφk tv∙j slovo v uÜi pßna svΘho, a nehn∞vej se na slu₧ebnφka svΘho; nebo jsi ty jako sßm Farao.
- Pßn m∙j ptal se slu₧ebnφk∙ sv²ch, °ka: Mßte-li otce, neb bratra?
- A odpov∞d∞li jsme pßnu mΘmu: Mßme otce starΘho, a pachole v starosti [jeho zplozenΘ] malΘ, jeho₧ bratr um°el, a on sßm poz∙stal po mate°i svΘ, a otec jeho miluje jej.
- I °ekl jsi slu₧ebnφk∙m sv²m: P°ive∩te ho ke mn∞, a pohledφm na n∞j.
- A °ekli jsme pßnu mΘmu: Nem∙₧e¥ pachole opustiti otce svΘho; nebo opustφ-li otce svΘho, [on] um°e.
- Ty pak °ekl jsi slu₧ebnφk∙m sv²m: Nep°ijde-li bratr vßÜ mladÜφ s vßmi, nepokouÜejte se vφce vid∞ti tvß°i mΘ.
- I stalo se, kdy₧ jsme se vrßtili k slu₧ebnφku tvΘmu, otci mΘmu, a jemu vypravovali slova pßna svΘho,
- Äe °ekl otec nßÜ: Jd∞te zase, nakupte nßm n∞co potravy.
- Odpov∞d∞li jsme: Nem∙₧eme jφti, ne₧ bude-li bratr nßÜ mladÜφ s nßmi, tedy p∙jdeme; nebo bychom nemohli vid∞ti tvß°i toho mu₧e, nebyl-li by bratr nßÜ nejmladÜφ s nßmi.
- I °ekl nßm slu₧ebnφk tv∙j, otec m∙j: Vy vφte, ₧e dva [toliko syny] porodila mi ₧ena mß.
- A vyÜel jeden ode mne, o n∞m₧ jsem pravil: Jist∞ roztrhßn jest, a nevid∞l jsem ho dosavad.
- Vezmete-li i tohoto ode mne, a p°iÜlo by na n∞j n∞co zlΘho, tedy uvedete Üediny mΘ s trßpenφm do hrobu.
- Tak tedy, kdy₧ p°ijdu k slu₧ebnφku tvΘmu, otci svΘmu, a pacholete nebude s nßmi, (jeÜto duÜe jeho spojena jest s duÜφ tohoto):
- P°ijde na to, kdy₧ uz°φ, ₧e pacholete nenφ, um°e; a uvedou slu₧ebnφci tvoji Üediny slu₧ebnφka tvΘho, otce svΘho, s ₧alostφ do hrobu.
- Nebo slu₧ebnφk tv∙j slφbil za pachole, [abych je vzal] od otce svΘho, °ka: Jestli₧e ho nep°ivedu zase k tob∞, tedy vinen budu h°φchem otci mΘmu po vÜecky dny.
- Proto₧ nynφ nech¥ z∙stane, prosφm, slu₧ebnφk tv∙j mφsto pacholete tohoto za slu₧ebnφka pßnu svΘmu, a pachole a¥ vstoupφ s bratry sv²mi.
- Nebo jak bych jß vstoupil k otci svΘmu, kdyby tohoto pacholete nebylo se mnou? LeΦ bych cht∞l vid∞ti trßpenφ, kterΘ₧ by p°iÜlo na otce mΘho.
45.kapitola (Genesis)
Jozef se s brat°φmi znßmφ, 9. a otce p°ist∞hovati velφ.
- Jozef pak nemoha se [dΘle] zdr₧eti, p°ede vÜemi p°φstojφcφmi zvolal: Ka₧te vÜechn∞m ven! I nez∙stal ₧ßdn² s nimi, kdy₧ se znßmil Jozef s brat°φmi sv²mi.
- Potom pozdvihl hlasu svΘho s plßΦem; a slyÜeli [to] EgyptÜtφ, slyÜel takΘ d∙m Faraon∙v.
- I °ekl Jozef brat°φm sv²m: Jß jsem Jozef. JeÜt∞-li jest ₧iv otec m∙j? A nemohli mu odpov∞dφti brat°φ jeho; nebo se ho velmi ulekli.
- Tedy °ekl Jozef brat°φm sv²m: P°istupte₧ medle ke mn∞. I p°istoupili. A °ekl: Jß jsem Jozef bratr vßÜ, kterΘho₧ jste prodali do Egypta.
- Proto₧ nynφ nermu¥te se, a nezt∞₧ujte sob∞ toho, ₧e jste mne sem prodali; nebo pro zachovßnφ ₧ivota [vaÜeho] poslal mne B∙h p°ed vßmi.
- Nebo dv∞ lΘt∞ ji₧ hlad jest v zemi, a jeÜt∞ p∞t let [p°ijde] , v nich₧ nebudou orati, ani ₧φti.
- Poslal mne, pravφm, B∙h p°ed vßmi, pro zachovßnφ vßs ostatk∙ na zemi, a pro zachovßnφ ₧ivot∙ vaÜich vysvobozenφm velik²m.
- Tak tedy ne vy jste mne poslali sem, ale B∙h, kter²₧ mne dal za otce Faraonovi, a za pßna vÜemu domu jeho, a panovnφka po vÜφ zemi EgyptskΘ.
- Posp∞Üte a vstupte k otci mΘmu, a rcete jemu: Toto pravφ syn tv∙j Jozef: UΦinil mne B∙h pßnem vÜeho Egypta; p°ijdi₧ ke mn∞, neprodlΘvej.
- A bydliti budeÜ v zemi Gesen; a budeÜ blφzko mne, ty i synovΘ tvoji, i vnukovΘ tvoji, stßda tvß, a volovΘ tvoji, a co₧koli mßÜ.
- A budu t∞ chovati tam, (nebo jeÜt∞ p∞t let hlad [bude] ), abys snad pro hlad nezahynul, ty i d∙m tv∙j, a co₧koli mßÜ.
- A aj, oΦi vaÜe vidφ, i oΦi bratra mΘho Beniamina, ₧e ·sta mß mluvφ vßm.
- Povφte takΘ otci mΘmu o vÜφ slßv∞ mΘ v Egypt∞, a co₧ jste koli vid∞li; posp∞Üte₧ tedy, a p°ive∩te otce mΘho sem.
- Tedy padl na Üφji Beniamina bratra svΘho, a plakal; Beniamin takΘ plakal na Üφji jeho.
- A polφbiv vÜech brat°φ sv²ch, plakal nad nimi; a potom mluvili brat°φ jeho s nφm.
- SlyÜßna pak jest v dom∞ Faraonov∞ pov∞st tato: P°iÜli brat°φ Jozefovi. I bylo to velmi vd∞ΦnΘ Faraonovi i vÜechn∞m slu₧ebnφk∙m jeho.
- A °ekl Farao Jozefovi: Rci brat°φm sv²m: Toto uΦi≥te: Nalo₧φce na hovada svß, jd∞te, a navra¥te se do zem∞ KananejskΘ.
- A vezmouce otce svΘho a Φelßdky svΘ, p°i∩te ke mn∞, a dßm vßm dobrΘ [mφsto v] zemi EgyptskΘ, a jφsti budete tuk zem∞ tΘto.
- Ty pak rozka₧ jim: Toto uΦi≥te: Vezm∞te sob∞ z zem∞ EgyptskΘ vozy pro d∞ti a ₧eny svΘ, a vezm∞te otce svΘho, a p°i∩te.
- Ani₧ se ohlΘdejte na nßbytky svΘ; nebo nejlepÜφ [mφsto] ve vÜφ zemi EgyptskΘ vaÜe bude.
- I uΦinili tak synovΘ Izraelovi. A dal jim Jozef vozy podlΘ rozkßzanφ Faraonova; dal takΘ jim pokrmy na cestu.
- VÜechn∞m jim dal, ka₧dΘmu dvoje Üaty; ale Beniaminovi dal t°i sta st°φbrn²ch, a patery Üaty jinΘ a jinΘ.
- Otci pak svΘmu poslal tyto v∞ci: Deset osl∙, kte°φ₧ nesli z nejlepÜφch v∞cφ Egyptsk²ch, a deset oslic, kterΘ₧ nesly obilφ, a chlΘb a pokrmy otci jeho na cestu.
- A propouÜt∞je brat°φ svΘ, aby odeÜli, °ekl jim: Neva∩te₧ se na cest∞.
- Tedy brali se z Egypta, a p°iÜli do zem∞ KananejskΘ k Jßkobovi otci svΘmu.
- A zv∞stovali jemu, °kouce: Jozef jeÜt∞ ₧iv jest, ano i panuje ve vÜφ zemi EgyptskΘ. I omdlelo srdce jeho; nebo [slyÜev to] nev∞°il jim.
- Tedy vypravovali jemu vÜecka slova Jozefova, kterß₧ mluvil jim; a vida vozy, kterΘ₧ poslal Jozef pro n∞ho, ok°ßl duch Jßkoba otce jejich.
- I °ekl Izrael: Dosti¥ jest, [kdy₧] jeÜt∞ syn m∙j ₧iv jest; p∙jdu a uz°φm ho, prvΘ ne₧ umru.
46.kapitola (Genesis)
Jßkob s svou rodinou obrßtil se do Egypta. 29. Jozef mu vst°φc vyjel
pro p°ivφtßnφ.
- Tedy bral se Izrael se vÜφm, co₧ m∞l; a p°iÜed do BersabΘ, ob∞toval ob∞ti Bohu otce svΘho Izßka.
- I mluvil B∙h Izraelovi u vid∞nφ noΦnφm, °ka: Jßkobe, Jßkobe! Kter²₧to odpov∞d∞l: Aj, te∩ jsem.
- I °ekl: Jß jsem ten [B∙h] siln², B∙h otce tvΘho. Neboj se sstoupiti do Egypta, nebo v nßrod velik² tam tebe uΦinφm.
- Jß sstoupφm s tebou do Egypta, a jß t∞ takΘ i zase p°ivedu; a Jozef polo₧φ ruku svou na oΦi tvΘ.
- Vstal tedy Jßkob z BersabΘ; a synovΘ Izraelovi vzali Jßkoba otce svΘho, a d∞ti svΘ s ₧enami sv²mi na vozy, kterΘ₧ poslal pro n∞ho Farao.
- Pobrali takΘ dobytek sv∙j, a zbo₧φ svΘ, kterΘho₧ nabyli v zemi KananejskΘ; a p°iÜli do Egypta, Jßkob i vÜecko sφm∞ jeho s nφm.
- Syny i vnuky, dcery i vnuΦky svΘ, a vÜecku rodinu svou uvedl s sebou do Egypta.
- A tato jsou jmΘna syn∙ Izraelov²ch, kte°φ₧ veÜli do Egypta: Jßkob a synovΘ jeho. Prvorozen² Jßkob∙v Ruben.
- A synovΘ Rubenovi: Enoch, Fallu, Ezron a Charmi.
- SynovΘ pak Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Jachin, Sohar a Saul, syn jednΘ ₧eny KananejskΘ.
- SynovΘ LΘvφ: Gerson, Kahat a Merari.
- SynovΘ Judovi: Her, Onan, SΘla, Fßres a Zßra. (Ale um°el Her a Onan v zemi KananejskΘ.) Fßres pak m∞l syny: Ezrona a Hamule.
- SynovΘ Izacharovi: Tola, Fua, Job a Simron.
- A synovΘ Zabulonovi: Sared, Elon a Jahelel.
- Ti¥ jsou synovΘ Lφe, kterΘ₧ porodila Jßkobovi v Pßdan SyrskΘ, a Dφnu, dceru jeho. VÜech duÜφ syn∙ i dcer jeho bylo t°idceti a t°i.
- SynovΘ Gßd: Sefon, Aggi, Suni, Esebon, Heri, Arodi a Areli.
- SynovΘ Asser: Jemna, Jesua, Jesui, Beria, a Serach sestra jejich. SynovΘ pak Beriovi: Heber a Melchiel.
- To jsou synovΘ Zelfy, kterou₧ Lßban dal Lφe dce°i svΘ; a ty porodila Jßkobovi, Üestnßcte duÜφ.
- SynovΘ [pak] Rßchel, man₧elky Jßkobovy: Jozef a Beniamin.
- A Jozefovi narodili se v zemi EgyptskΘ z Asenat, dcery Putifera knφ₧ete On, Manasses a Efraim.
- Ale synovΘ Beniaminovi: BΘla, Becher, Asbel, Gera, Nßman, Echi, Roz, Mufim, Chuppim a Ared.
- Ti¥ jsou synovΘ Rßchel, kterΘ₧ porodila Jßkobovi; vÜech duÜφ Φtrnßct.
- A syn Dan∙v: Chusim.
- SynovΘ pak Neftalφm: Jaziel, Guni, Jezer a Sallem.
- Ti [jsou] synovΘ Bßly, kterou₧ Lßban dal Rßchel dce°i svΘ, a ty porodila Jßkobovi; vÜech duÜφ sedm.
- VÜech duÜφ, kterΘ₧ veÜly s Jßkobem do Egypta, co₧ jich poÜlo z bedr jeho, krom∞ ₧en syn∙ Jßkobov²ch, vÜech duÜφ [bylo] Üedesßte a Üest.
- K tomu synovΘ Jozefovi, kte°φ₧ se jemu narodili v Egypt∞, dva. [A tak] vÜech duÜφ domu Jßkobova, kterΘ₧ veÜly do Egypta, [bylo] sedmdesßte.
- Poslal pak Judu nap°ed k Jozefovi, aby oznßmil [jemu] prvΘ, ne₧ p°iÜel do Gesen. A tak p°iÜli do zem∞ Gesen.
- Jozef pak zap°ßh do svΘho vozu, vyjel vst°φc Izraelovi otci svΘmu do Gesen; a jak₧ ho [Jßkob] uz°el, padl na jeho Üφji, a plakal dlouho na Üφji jeho.
- I °ekl Izrael Jozefovi: Nech¥ ji₧ umru, kdy₧ jsem vid∞l tvß° tvou; nebo ty jeÜt∞ jsi ₧iv.
- Jozef pak °ekl brat°φm sv²m a domu otce svΘho: Pojedu a zv∞stuji Faraonovi, a dφm jemu: Brat°φ moji a d∙m otce mΘho, kte°φ₧ [bydlili] v zemi KananejskΘ, p°iÜli ke mn∞.
- Ale jsou past²°i stßda, nebo s dobytkem se obφrajφ; proto₧ ovce svΘ a voly, i co₧koli majφ, p°ihnali.
- A kdy₧ by povolal vßs Farao, a °ekl:Jak² jest obchod vßÜ?
- Odpovφte: Dobytkem se ₧ivili slu₧ebnφci tvoji od mladosti svΘ a₧ do tΘto chvφle, i my i otcovΘ naÜi; abyste bydlili v zemi Gesen; nebo v mrzkosti majφ EgyptÜtφ vÜecky past²°e stßda.
47.kapitola (Genesis)
Jßkob p°iveden k Faraonovi. 13. Hlad velik² v Egypt∞. 27. PoruΦenφ
Jßkobovo o svΘm poh°bu.
- A proto₧ p°iÜed Jozef, oznßmil Faraonovi, a °ekl: Otec m∙j a brat°φ moji, s drobn²m i v∞tÜφm dobytkem sv²m i se vÜφm, co₧ majφ, p°iÜli z zem∞ KananejskΘ, a aj, jsou v zemi Gesen.
- A vzav z poΦtu brat°φ sv²ch p∞t mu₧∙, postavil je p°ed Faraonem.
- I °ekl Farao brat°φm jeho: Jak² jest obchod vßÜ? Kte°φ₧to odpov∞d∞li Faraonovi: Past²°i ovcφ [jsou] slu₧ebnφci tvoji, i my, i otcovΘ naÜi.
- ╪ekli jeÜt∞ Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi tΘto, p°iÜli jsme; nebo nenφ pastvy dobytku, kter²₧ majφ slu₧ebnφci tvoji, nebo hlad velik² jest v zemi KananejskΘ; proto₧ nynφ prosφme, necha¥ bydlφ slu₧ebnφci tvoji v zemi Gesen.
- I mluvil Farao Jozefovi, °ka: Otec tv∙j a brat°φ tvoji p°iÜli k tob∞.
- Zem∞ Egyptskß p°ed tebou jest; v nejlepÜφm kraji zem∞ tΘto osa∩ otce svΘho a brat°φ svΘ, nech¥ bydlφ v zemi Gesen. A srozumφÜ-li, ₧e jsou mezi nimi mu₧i rozÜafnφ, ustanovφÜ je ·°ednφky nad dobytkem, kter²₧ mßm.
- Uvedl takΘ Jozef Jßkoba otce svΘho, a postavil ho p°ed Faraonem; a pozdravil Jßkob Faraona.
- Tedy °ekl Farao k Jßkobovi: Kolik jest let ₧ivota tvΘho?
- Odpov∞d∞l Jßkob Faraonovi: Dn∙ let putovßnφ mΘho sto a t°idceti let [jest] ; nemnozφ a zlφ byli dnovΘ let ₧ivota mΘho, a nedoÜli dn∙ let ₧ivota otc∙ m²ch, v nich₧ ₧ivi byli.
- A po₧ehnav Jßkob Faraona, vyÜel od n∞ho.
- I osadil Jozef otce svΘho a brat°φ svΘ, a dal jim vlßda°stvφ v zemi EgyptskΘ v kraji v²bornΘm, v zemi Ramesses, jak₧ rozkßzal Farao.
- A opatroval Jozef otce svΘho, a brat°φ svΘ, a vÜecken d∙m jeho chlebem, a₧ do nejmenÜφch.
- A chleba nebylo ve vÜφ zemi; nebo velik² hlad [byl] velmi, a trßpenφ velikΘ bylo [na zemi] EgyptskΘ a zemi KananejskΘ od hladu.
- Shromß₧dil pak Jozef vÜecky penφze, co₧ jich nalezeno v zemi EgyptskΘ a v zemi KananejskΘ, za potravy, kterΘ₧ kupovali; a vnesl Jozef penφze do domu Faraonova.
- A kdy₧ utratili penφze z zem∞ EgyptskΘ a z zem∞ KananejskΘ, p°ichßzeli vÜickni EgyptÜtφ k Jozefovi, °kouce: Dej nßm chleba; nebo proΦ m°φti mßme p°ed tebou pro nedostatek pen∞z?
- I °ekl Jozef: Dejte dobytky svΘ, a dßm vßm [chleba] za dobytky vaÜe, pon∞vad₧ se [vßm] pen∞z nedostßvß.
- Tedy p°ivedli dobytky svΘ k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za kon∞ a za stßda ovcφ, a za stßda vol∙ i za osly; a p°echoval je chlebem, za vÜecky dobytky jejich, toho roku.
- A po roce tom p°iÜli k n∞mu lΘta druhΘho, a °ekli mu: Nebudeme tajiti p°ed pßnem sv²m, ₧e jsme vÜecky penφze utratili, i stßda dobytk∙ jsou u pßna naÜeho; nez∙stßvajφ [nßm] p°ed pßnem naÜφm krom∞ t∞la naÜe a d∞diny naÜe.
- I proΦ mßme m°φti p°ed oΦima tv²ma? I my i rolφ naÜe [hyne] . Kup nßs i rolφ naÜi za chlΘb, a budeme my i rolφ naÜe ve slu₧b∞ Faraonovi; a dej [nßm] semena, abychom ₧ivi byli a nezem°eli, a rolφ aby nespustla.
- Tedy koupil Jozef vÜecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali EgyptÜtφ jeden ka₧d² pole svΘ, proto ₧e se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se zem∞ Faraonovi.
- Lid pak p°evedl do m∞st, od jednoho pomezφ EgyptskΘho a₧ do druhΘho.
- Rolφ toliko kn∞₧sk²ch nekoupil. Nebo kn∞₧φ ulo₧enou potravu [m∞li] od Faraona, a jedli z ulo₧en²ch [pokrm∙] sv²ch, kterΘ₧ dßval jim Farao; proto₧ neprodali rolφ sv²ch.
- I °ekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vßs dnes i rolφ vaÜe Faraonovi; te∩ mßte semeno, osφvejte₧ tedy ji.
- A kdy₧ se urodφ, dßte pßt² dφl Faraonovi, a Φty°i dφly z∙stavφte sob∞ k semenu a ku pokrmu svΘmu a t∞m, kte°φ₧ jsou v domφch vaÜich, i ku pokrmu dφtkßm sv²m.
- Tedy °ekli: Zachoval jsi ₧ivoty naÜe. Necha¥ nalezneme milost v oΦφch pßna svΘho, a budeme slu₧ebnφci Faraonovi.
- I ustanovil to Jozef za prßvo a₧ do tohoto dne, po vÜφ zemi EgyptskΘ, [aby dßvßn byl] Faraonovi pßt² dφl; toliko samy rolφ kn∞₧skΘ nebyly Faraonovy.
- A tak bydlil Izrael v zemi EgyptskΘ v krajin∞ Gesen; a osadili se v nφ, a rozplodili se, a rozmno₧eni jsou velmi.
- Äiv pak byl Jßkob v zemi EgyptskΘ sedmnßcte let; a bylo dn∙ Jßkobov²ch, [a] let ₧ivota jeho, sto Φty°idceti sedm let.
- I p°iblφ₧ili se dnovΘ Izraelovi, aby um°el. A povolav syna svΘho Jozefa, °ekl jemu: Jestli₧e jsem nalezl milost v oΦφch tv²ch, vlo₧, prosφm, ruku svou pod bedro mΘ, a uΦi≥ se mnou milosrdenstvφ a pravdu. Prosφm, nepochovßvej mne v Egypt∞.
- Kdy₧ spßti budu s otci sv²mi, vyneseÜ mne z Egypta, a pochovßÜ mne v hrob∞ jejich. Tedy °ekl [jemu] : Jß uΦinφm podlΘ slova tvΘho.
- I °ekl [Jßkob] : P°isßhni mi. Tedy p°isßhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavßm l∙₧e.
48.kapitola (Genesis)
O nemoci Jßkobov∞, 5. a po₧ehnßnφ dv∞ma syn∙m Jozefov²m.
- Stalo se pak potom, ₧e pov∞dφno jest Jozefovi: Aj, otec tv∙j nemocen jest. I vzal s sebou dva syny svΘ, Manasse a Efraima.
- Tedy oznßmeno jest Jßkobovi a pov∞dφno: Aj, syn tv∙j Jozef p°iÜel k tob∞.
- A posilniv se Izrael, usadil se na lo₧ci a °ekl Jozefovi: [B∙h] siln² vÜemohoucφ ukßzav mi se v L∙za v zemi KananejskΘ, po₧ehnal mi.
- A °ekl ke mn∞: Aj, jß rozplodφm t∞ a rozmno₧φm tebe, a uΦinφm t∞ v zßstupy lidφ; dßm takΘ zemi tuto semeni tvΘmu po tob∞ za d∞dictvφ v∞ΦnΘ.
- Proto₧ nynφ, dva synovΘ tvoji, kte°φ₧¥ jsou se zrodili v zemi EgyptskΘ, prvΘ ne₧ jsem p°iÜel k tob∞ do Egypta, moji jsou; Efraim a Manasses budou mi jako Ruben a Simeon.
- Ale d∞ti, kterΘ₧ po t∞chto zplodφÜ, tvoji budou; jmΘnem brat°φ sv²ch jmenovßni budou v d∞dictvφch sv²ch.
- Nebo kdy₧ jsem se vracel z Pßdan, um°ela mi Rßchel v zemi KananejskΘ na cest∞, kdy₧ ji₧ nedaleko bylo do Efraty; a pochoval jsem ji tam u cesty [k] Efrat∞, jen₧ jest BetlΘm.
- Uz°ev potom Izrael syny Jozefovy, °ekl: Kdo jsou onino?
- Odpov∞d∞l Jozef otci svΘmu: SynovΘ moji jsou, kterΘ₧ dal mi B∙h zde. I °ekl:P°ive∩ je medle ke mn∞, a po₧ehnßm jim
- (OΦi pak Izraelovy mdlΘ byly pro starost, a nemohl [dob°e] vid∞ti.) I p°ivedl je k n∞mu, a [on] lφbal a objφmal je.
- I °ekl Izrael Jozefovi: Nemyslil¥ jsem [jß, abych m∞l kdy] vid∞ti tvß° tvou, a aj, dal mi B∙h, abych vid∞l i sφm∞ tvΘ.
- Tedy vzav je Jozef z klφna jeho, sklonil se tvß°φ a₧ k zemi.
- A vzav oba, Efraima na pravou stranu sob∞, Izraelovi [pak] na levou, a Manassesa na levou sob∞, Izraelovi [pak] na pravou, postavil [je] p°ed nφm.
- Tedy vztßh Izrael pravici svou, vlo₧il [ji] na hlavu Efraimovu, kter²₧ byl mladÜφ, levici pak svou na hlavu Manassesovu, naschvßl p°elo₧iv ruce, aΦkoli Manasses byl prvorozen².
- I po₧ehnal Jozefovi, °ka: B∙h, p°ed jeho₧ oblφΦejem ustaviΦn∞ chodili otcovΘ moji Abraham a Izßk, B∙h, kter²₧ mne spravoval po vÜecken ₧ivot m∙j a₧ do dne tohoto;
- And∞l ten, kter²₧ vytrhl mne ze vÜeho zlΘho, po₧ehnej₧ dφtek t∞chto; a a¥ slovou synovΘ moji a synovΘ otc∙ m²ch Abrahama a Izßka; a a¥ se jako hmyz rozmno₧φ u prost°ed zem∞.
- Vida pak Jozef, ₧e vlo₧il otec jeho ruku svou pravou na hlavu Efraimovu, nerßd byl tomu. I zdvihl ruku otce svΘho, aby ji p°enesl s hlavy Efraimovy na hlavu Manassesovu.
- A °ekl jemu: Ne tak, otΦe m∙j; nebo toto jest prvorozen², vlo₧i₧ pravici svou na hlavu jeho.
- Ale nepovolil otec jeho, a °ekl: Vφm, synu m∙j, vφm; takΘ¥ i on bude v lid, a takΘ i on vzroste; vÜak bratr jeho mladÜφ vφce poroste ne₧ on, a sφm∞ jeho bude u velikΘ mno₧stvφ nßrod∙.
- I po₧ehnal jim v ten den, °ka: Skrze tebe po₧ehnßnφ bude dßvati Izrael takto: UΦini₧ tob∞ B∙h jako Efraimovi a jako Manassesovi. I p°edstavil Efraima Manassesovi.
- ╪ekl takΘ Izrael Jozefovi: Aj, jß umφrßm, a bude¥ B∙h s vßmi, a zase vßs p°ivede do zem∞ otc∙ vaÜich.
- Jß pak dal jsem tob∞ jeden dφl [v²Ü] nad brat°φ tvΘ, kterΘho₧ jsem meΦem sv²m a luΦiÜt∞m sv²m dosßhl z ruky AmorejskΘho.
49.kapitola (Genesis)
Jßkob po₧ehnßnφ dvßvß syn∙m sv²m, 29. a porouΦenφ o svΘm
poh°bu.
- Povolal pak Jßkob syn∙ sv²ch, a °ekl: Sejd∞te se, a oznßmφm vßm, co se s vßmi dφti bude potomnφch dn∙.
- Shroma₧∩te se a slyÜte synovΘ Jßkobovi, poslyÜte Izraele otce svΘho.
- Ruben, prvorozen² m∙j jsi ty, sφla mß, a poΦßtek moci mΘ, vyv²Üenost d∙stojenstvφ a vyv²Üenost sφly.
- Prudce sb∞hneÜ jako voda. NebudeÜ vyv²Üen, proto ₧e jsi vstoupil na l∙₧e otce svΘho; a jak₧ jsi poÜkvrnil postele mΘ, zmizelo [vyv²Üenφ tvΘ] .
- Simeon a LΘvφ brat°φ, nßstrojovΘ nepravosti [jsou] v p°φbytcφch jejich.
- Do tajnΘ rady jejich nevchßzej duÜe mß, k shromß₧d∞nφ jejich nep°ipojuj se slßvo mß; nebo v prchlivosti svΘ zbili mu₧e, a svΘvoln∞ vyvrßtili zed.
- Zlo°eΦenß prchlivost jejich, nebo neustupnß; i hn∞v jejich, nebo zatvrdil² jest. Rozd∞lφm je v Jßkobovi, a rozpt²lφm je v Izraeli.
- Judo, ty jsi, tebe chvßliti budou brat°φ tvoji; ruka tvß [bude] na Üφji nep°ßtel tv²ch; klan∞ti se budou tob∞ synovΘ otce tvΘho.
- LvφΦe Juda, z loupe₧e, synu m∙j, vrßtil jsi se; sch²liv se, le₧el jako lev a jako lvice; kdo zbudφ ho?
- Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zßkona od noh jeho, dokud₧ nep°ijde Sφlo; a k n∞mu se shromß₧dφ nßrodovΘ.
- Uvß₧e k vinnΘmu kmenu osle svΘ, a k v²bornΘmu kmenu oslßtko oslice svΘ. Prßti bude u vφn∞ roucho svΘ, a v ΦervenΘm vφn∞ od∞v sv∙j.
- ╚erven∞jÜφch oΦφ [bude] nad vφno, a zub∙ b∞lejÜφch nad mlΘko.
- Zabulon bydliti bude na b°ehu mo°skΘm, a na p°φstavu lodφ, a pomezφ jeho a₧ k Sidonu.
- Izachar osel siln², le₧φcφ mezi dv∞ma b°emeny.
- A vida odpoΦinutφ, ₧e jest dobrΘ, a zemi, ₧e jest rozkoÜnß, sehne rameno svΘ k noÜenφ, a dßvati bude dan∞.
- Dan souditi bude lid sv∙j, jako jedno z pokolenφ Izraelsk²ch.
- Bude¥ Dan [jako] had podlΘ cesty, [jako] had rohat² podlΘ stezky, Ütφpaje kopyta kon∞, aby spadl jezdec jeho zp∞t.
- Spasenφ tvΘho oΦekßvßm, ≤ Hospodine!
- Gßd, vojsko p°em∙₧e jej, vÜak on svφt∞zφ potom.
- Asser, tuΦn² [bude] pokrm jeho, a on¥ vydßvati bude rozkoÜe krßlovskΘ.
- Neftalφm [jako] la≥ vypuÜt∞nß, vydßvaje v²mluvnosti krßsnΘ.
- Ratolest rostoucφ Jozef, ratolest rostoucφ podlΘ studnice; ratolesti vychßzely nad zed.
- AΦkoli ho°kostφ naplnili jej, a st°φleli [na n∞j] , a v tajnΘ nenßvisti m∞li ho st°elci:
- VÜak z∙stalo v sφle luΦiÜt∞ jeho, a zsilila se ramena rukou jeho z rukou mocnΘho Jßkobova; odkud₧ [byl] past²° [a] kßmen Izrael∙v;
- Od silnΘho [Boha, jemu₧ slou₧il] otec tv∙j, kter²₧ spomßhß tob∞, a od vÜemohoucφho, kter²₧ po₧ehnß tob∞ po₧ehnßnφmi nebesk²mi s h∙ry, po₧ehnßnφmi propasti le₧φcφ hluboko, po₧ehnßnφm prs∙ a ₧ivota.
- Po₧ehnßnφ otce tvΘho siln∞jÜφ budou nad po₧ehnßnφ p°edk∙ m²ch, a₧ k konΦinßm pahrbk∙ v∞Φn²ch; budou nad hlavou Jozefovou, a na vrchu hlavy NazarejskΘho [mezi] brat°φmi jeho.
- Beniamin, vlk drav², rßno bude jφsti loupe₧, a veΦer rozd∞lφ ko°isti.
- VÜech t∞chto pokolenφ Izraelsk²ch jest dvanßcte; a to jest, co₧ mluvil jim otec jejich; po₧ehnal jim takΘ, jednomu ka₧dΘmu vedlΘ po₧ehnßnφ jeho po₧ehnal.
- A porouΦeje jim, °ekl: Jß p°ipojen budu k lidu svΘmu; pochovejte mne s otci m²mi v jeskyni tΘ, kterß₧ [jest] na poli Efrona HetejskΘho,
- V jeskyni, kterß₧ jest na poli Machpelah, jen₧ jest naproti Mamre v zemi KananejskΘ, kterou₧ koupil Abraham spolu s polem tφm od Efrona HetejskΘho k d∞diΦnΘmu poh°bu.
- Tam pochovali Abrahama a Sßru ₧enu jeho; tam pochovali Izßka a Rebeku ₧enu jeho; tam takΘ pochovali Lφu.
- Koupeno [pak bylo] pole a jeskyn∞, kterß₧ na n∞m, od syn∙ Het.
- A kdy₧ p°estal Jßkob p°ikazovati syn∙m sv²m, slo₧il nohy svΘ na lo₧ci a um°el; a p°ipojen jest k lidu svΘmu.
50.kapitola (Genesis)
Poh°eb Jßkob∙v. 15. Umlouvßnφ se brat°φ s Jozefem. 24. Smrt Jozefova.
- Tedy padl Jozef na tvß° otce svΘho, a plakal nad nφm, lφbaje ho.
- A poruΦil slu₧ebnφk∙m sv²m lΘka°∙m, aby vonn²mi v∞cmi pomazali otce jeho. I pomazali lΘka°i vonn²mi v∞cmi Izraele.
- A vyplnilo se p°i n∞m Φty°idceti dnφ; (nebo tak vypl≥ujφ se dnovΘ t∞ch, kte°φ₧ mazßni b²vajφ vonn²mi v∞cmi). I plakali ho EgyptÜtφ za sedmdesßte dnφ.
- Kdy₧ pak dnovΘ plßΦe toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, °ka: Jestli₧e jsem nynφ nalezl milost p°ed oΦima vaÜima, mluvte, prosφm, v uÜi Faraonovy, a rcete:
- Otec m∙j p°φsahou mne zavßzal, °ka: Aj, jß umφrßm; v hrob∞ mΘm, kter²₧ jsem sob∞ vykopal v zemi KananejskΘ, tam mne pochovej. Nynφ tedy, prosφm, nech¥ vstoupφm a pochovßm otce svΘho, a navrßtφm se zase.
- I °ekl Farao: Vstup a pochovej otce svΘho tak, jak₧ t∞ p°φsahou zavßzal.
- Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svΘho, a vstoupili s nφm vÜickni slu₧ebnφci Faraonovi, starÜφ domu jeho a vÜickni starÜφ zem∞ EgyptskΘ,
- VÜecken takΘ d∙m Jozef∙v, a [vÜickni] brat°φ jeho i d∙m otce jeho; toliko d∞tφ sv²ch, ovec a vol∙ nechali v zemi Gesen.
- Vstoupili s nφm takΘ i vozovΘ a jezdci, a bylo vojsko to velikΘ velmi.
- I p°iÜli a₧ k mφstu Atßd, kterΘ₧ jest p°i brodu JordßnskΘm, a kvφlili tam kvφlenφm velik²m a velmi ₧alostn²m; i dr₧el [tu] zßmutek po otci svΘm za dn∙ sedm.
- Vidouce pak obyvatelΘ zem∞ tΘ, [toti₧] KananejÜtφ, zßmutek na mφst∞ tom Atßd, °ekli: T∞₧k² to majφ zßmutek EgyptÜtφ. Proto₧ nazvßno jest jmΘno jeho Abel Mizraim, a [to] jest p°i brodu JordßnskΘm.
- UΦinili tedy s nφm synovΘ jeho tak, jak₧ jim byl poruΦil.
- A donesÜe ho do zem∞ KananejskΘ, pochovali ho v jeskyni na poli Machpelah, kterou₧ byl koupil Abraham s tφm polem k d∞diΦnΘmu poh°bu od Efrona HetejskΘho, naproti Mamre.
- A kdy₧ pochoval Jozef otce svΘho, navrßtil se do Egypta s brat°φmi sv²mi a se vÜemi, kte°φ₧ byli vstoupili s nφm, aby pochovali otce jeho.
- Vidouce pak brat°φ Jozefovi, ₧e um°el otec jejich, °ekli: Snad v nenßvisti nßs mφti bude Jozef, a vrchovat∞ nahradφ nßm vÜecko zlΘ, kterΘ₧ jsme jemu Φinili.
- Proto₧ vzkßzali Jozefovi, °kouce: Otec tv∙j jeÜt∞ p°ed smrtφ svou p°ikßzal, °ka:
- Takto dφte Jozefovi: Prosφm, odpus¥ ji₧ brat°φm sv²m p°estoupenφ a h°φch jejich; nebo zle uΦinili tob∞. Proto₧ ji₧ odpus¥, prosφm, p°estoupenφ slu₧ebnφk∙m Boha, [jeho₧ ctil] otec tv∙j. I rozplakal se Jozef, kdy₧ k n∞mu mluvili.
- P°istoupili potom takΘ brat°φ jeho, a padÜe p°ed nφm, °ekli: Aj, my jsme slu₧ebnφci tvoji.
- Jim₧ odpov∞d∞l Jozef: Nebojte se; nebo zdali₧ jsem jß [vßm] za Boha?
- Vy zajistΘ sklßdali jste proti mn∞ zlΘ; [ale] B∙h obrßtil to v dobrΘ, aby uΦinil to, co₧ vidφte nynφ, a p°i ₧ivotu zachoval lid mnoh².
- Proto₧ nebojte se ji₧; jß chovati vßs budu i d∞ti vaÜe. A tak t∞Üil je, a mluvil k srdci jejich.
- Bydlil pak Jozef v Egypt∞, on i d∙m otce jeho, a ₧iv byl Jozef sto a deset let.
- A vid∞l Jozef syny Efraimovy a₧ do t°etφho pokolenφ; ano i synovΘ Machira, syna Manassesova, vychovßni jsou u Jozefa.
- Mluvil potom Jozef brat°φm sv²m: Jß tudφ₧ umru; B∙h pak jistotn∞ navÜtφvφ vßs, a vyvede vßs z zem∞ tΘto do zem∞, kterou₧ p°isßhl Abrahamovi, Izßkovi a Jßkobovi.
- Proto₧ p°φsahou zavßzal Jozef syny Izraelovy, °ka: Kdy₧ navÜtφvφ vßs B∙h, vyneste₧ kosti mΘ odsud.
- I um°el Jozef, kdy₧ byl ve stu a v desφti letech; a pomazßn jsa vonn²mi v∞cmi, vlo₧en jest do truhly v Egypt∞.
Zp∞t na obsah...