EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m


Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16.


#EPIèTOLA (S.) PAVLA APOèTOLA#

#K ╪═MAN┘M#

EpiÜtola k ╪φman∙m d∞lφ se na trΘ, toti₧ na

I. P°φstup, v n∞m₧ a₧ do verÜe 16. kap. 1. apoÜtol k vd∞ΦnΘmu

p°ijφmßnφ epiÜtoly tΘto ╪φman∙m slou₧e, vypisuje osobu Kristovu,

z jejich vφry se t∞Üφ, o svΘm budoucφm navÜtφvenφ jich zaslφbenφ

Φinφ.

II. Summu uΦenφ k°es¥anskΘho, toti₧ o:

1. H°φÜnosti vÜech lidφ, toti₧: i pohan∙, i Äid∙, jejich₧

h°φchovΘ Φelφ proti: Bohu, a ti jsou tajnφ; lidem, a ti jsou

zjevnφ. Kap. 1, 2, 3.

2. Ospravedln∞nφ: V kom slo₧eno? Jak se ho dochßzφ? S jak²m

u₧itkem? Kap. 4, 5.

3. NovΘm rodu: Kdo jeho dochßzejφ? Jak² boj ducha vΘsti musejφ?

╚φm se v bφdßch pot∞Üovati majφ? Kap. 6, 7, 8.

4. Vyvolenφ k ₧ivotu v∞ΦnΘmu: Kdo vyvolil? Koho? ProΦ to

uΦinil? Kap. 9, 10, 11.

5. Povinnosti lidφ ospravedln∞n²ch:

a) k Bohu v obecn²ch povinnostech a obzvlßÜtnφch povinnostech;

kap. 12,

b) k lidem postaven²m v sv∞t∞ a cφrkvi; kap. 13, 14, 15.

III. Zßvφrku vÜφ epiÜtoly a tu apoÜtol p°φΦiny svΘho psßnφ

ukazuje, k vß₧enφ sob∞ ·°adu jeho apoÜtolskΘho ╪φman∙m slou₧φ,

k ╪φman∙m p°ijφti slibuje, za modlitby ₧ßdß; od verÜe 14. kap.

15. a₧ do konce jejφho. Pozdravenφ n∞kter²m od sebe a od jin²ch

vzkazuje, od faleÜn²ch k°es¥an∙ i uΦitel∙ vyst°φhß, dφky Bohu

vzdßvß a tφm vÜecko zavφrß; kap. 16.

Mß kapitol 16.

    1.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Pavel svat² povolßnφ svΘ, p°φv∞tivost i lßsku k ╪φman∙m

    osv∞dΦiv, 16. evangelium 17. a spravedlnost Bo₧φ, 18. i hn∞v

    jeho proti bezbo₧nφk∙m ohlaÜuje.

  1. Pavel, slu₧ebnφk Jezukrist∙v, povolan² apoÜtol, odd∞len² [k kßzanφ] evangelium Bo₧φho,
  2. (KterΘ₧to zdßvna zaslφbil skrze proroky svΘ v Pφsmφch svat²ch,)
  3. O Synu jeho, (zplozenΘm z semene Davidova s strany t∞la,
  4. Kter²₧ prokßzßn jest b²ti Synem Bo₧φm mocn∞, podle Ducha posv∞cenφ, skrze z mrtv²ch vstßnφ,) [toti₧ o] Je₧φÜi Kristu, Pßnu naÜem,
  5. Skrze n∞ho₧to jsme p°ijali milost a apoÜtolstvφ ku posluÜenstvφ vφry mezi vÜemi nßrody pro jmΘno jeho,
  6. Z nich₧to i vy jste povolanφ Je₧φÜe Krista,
  7. VÜechn∞m, kte°φ₧ jste v ╪φm∞, mil²m Bo₧φm, povolan²m svat²m: Milost vßm a pokoj od Boha Otce naÜeho a Pßna Je₧φÜe Krista.
  8. Nejprve pak dφky Φinφm Bohu svΘmu skrze Je₧φÜe Krista ze vÜech vßs, ₧e vφra vaÜe rozhlaÜuje se po vÜem sv∞t∞.
  9. Sv∞dek mi jest zajistΘ B∙h, kterΘmu₧to slou₧φm duchem m²m v evangelium Syna jeho, ₧e¥ bez p°estßnφ zmφnku o vßs Φinφm,
  10. V₧dycky na sv²ch modlitbßch ₧ßdaje, abych aspo≥ n∞kdy mohl Ü¥astn∞ k vßm, bylali by v∙le Bo₧φ, p°ijφti.
  11. Nebo¥ velice ₧ßdßm vid∞ti vßs, abych vßm ud∞lil Φßstku n∞jakou milosti duchovnφ ku potvrzenφ vaÜemu,
  12. To jest, abych spolu s vßmi pot∞Üen byl, skrze spoleΦnou i vaÜi i mou vφru.
  13. Nechci¥ pak, brat°φ, abyste nev∞d∞li, ₧e¥ jsem mnohokrßt ji₧ ulo₧il p°ijφti k vßm, (ale p°ekß₧ky jsem m∞l a₧ dosavad,) abych n∞jak² u₧itek takΘ i mezi vßmi m∞l, jako i mezi jin²mi nßrody.
  14. Nebo ╪ek∙m i kter²mkoli jin²m nßrod∙m, i moudr²m i nemoudr²m, dlu₧nφk jsem.
  15. A tak, pokud₧ na mn∞ jest, hotov jsem i vßm, kte°φ₧ v ╪φm∞ jste, zv∞stovati evangelium.
  16. Nebo¥ se nestydφm za evangelium Kristovo; moc zajistΘ Bo₧φ jest k spasenφ ka₧dΘmu v∞°φcφmu, Äidu p°edn∞, [potom] i ╪eku.
  17. Nebo spravedlnost Bo₧φ zjevuje se skrze n∞ z vφry u vφru, jako₧ psßno jest: Spravedliv² pak z vφry ₧iv bude.
  18. Zjevuje se zajistΘ hn∞v Bo₧φ s nebe proti ka₧dΘ bezbo₧nosti a nepravosti lidφ, pravdu Bo₧φ v nepravosti zadr₧ujφcφch.
  19. Nebo co₧ poznßno b²ti m∙₧e o Bohu, znßmΘ jest jim uΦin∞no, B∙h zajistΘ zjevil jim.
  20. Nebo neviditelnΘ v∞ci jeho mohou vidφny b²ti, kdy₧ z skutk∙ p°i stvo°enφ sv∞ta stal²ch rozumem pochopeny b²vajφ, toti₧ ta jeho v∞Φnß moc a Bo₧stvφ, tak aby [ji₧] byli bez v²mluvy,
  21. Proto₧e poznavÜe Boha, nectili jako Boha, ani [jemu] d∞kovali, ale marnφ uΦin∞ni jsou v myÜlenφch sv²ch, a zatmφno jest nemoudrΘ srdce jejich.
  22. M∞vÜe se za moudrΘ, blßzni uΦin∞ni jsou.
  23. Nebo sm∞nili slßvu neporuÜitelnΘho Boha v [slßvu] podobenstvφ obraza poruÜitelnΘho Φlov∞ka, i ptactva, i hovad Φtvernoh²ch, i zem∞plaz∙.
  24. Proto₧ i B∙h vydal je v ₧ßdosti srdce jejich, v neΦistotu, aby zprznili t∞la svß vespolek,
  25. [Jako₧to] ty, kte°φ₧ jsou sm∞nili pravdu Bo₧φ za le₧, a ctili i slou₧ili stvo°enφ rad∞ji ne₧li Stvo°iteli, kter²₧ jest po₧ehnan² na v∞ky. Amen.
  26. Proto₧ je vydal B∙h v ₧ßdosti ohavnΘ. Nebo i ₧eny jejich zm∞nily p°irozenΘ sebe u₧φvßnφ v to, kterΘ₧ jest proti p°irozenφ.
  27. A podobn∞ i mu₧skΘ pohlavφ, opustivÜe p°irozenΘ u₧φvßnφ ₧eny, rozpßlili se v ₧ßdostech sv²ch jedni k druh²m, mu₧skΘ pohlavφ vespolek mrzkost pßÜφce, a [tak] spravedlivou mzdu, kterß₧ na jejich blud sluÜela, sami na sebe uvodφce.
  28. A jako₧ sob∞ mßlo vß₧ili znßmosti Boha, [tak₧ takΘ] B∙h vydal je v p°evrßcen² smysl, aby Φinili to, co₧ nesluÜφ,
  29. Jsouce napln∞ni vÜφ nepravostφ, zlostφ, smilstvem, neÜlechetnostφ, lakomstvφm, plnφ zßvisti, vra₧dy, svßr∙, lsti, zl²ch obyΦej∙,
  30. UtrhaΦi, pomluvaΦi, Boha nenßvidφcφ, hanlivφ, pyÜnφ, chlubnφ, nalezaΦi zl²ch v∞cφ, rodiΦ∙ neposluÜnφ,
  31. Nemoud°φ, smluv nezdr₧elivφ, beze vÜφ lφtosti, neukojitelnφ [a] nemilosrdnφ.
  32. Kte°φ₧to v∞douce o tom prßvu Bo₧φm, ₧e ti, kte°φ₧ takovΘ v∞ci Φinφ, hodni jsou smrti, [avÜak] netoliko ty v∞ci Φinφ, ale i [jin²m tΘ₧] Φinφcφm naklßdajφ.

    2.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Bo₧φ soud jest spravedliv², bez p°ijφmßnφ osob, 13. proto₧

    ka₧d², Äid i pohan, nespolΘhaje na v²mluvy marnΘ, k sob∞

    p°ihlΘdni.

  1. Proto₧ nem∙₧eÜ se vymluviti, ≤ Φlov∞Φe ka₧d², potupuje [jinΘho]. Nebo tφm, ₧e jinΘho potupujeÜ, sßm sebe odsuzujeÜ, pon∞vad₧ totΘ₧ ΦinφÜ, co₧ na [jinΘm] tupφÜ.
  2. Vφme¥ zajistΘ, ₧e soud Bo₧φ jest podle pravdy proti t∞m, kte°φ₧ takovΘ v∞ci Φinφ.
  3. Zdali se domnφvßÜ, ≤ Φlov∞Φe, jen₧ soudφÜ ty, kdo₧ takovΘ v∞ci Φinφ, a sßm totΘ₧ Φin∞, ₧e ty ujdeÜ soudu Bo₧φho?
  4. ╚ili bohatstvφm dobrotivosti jeho a snßÜelivosti i dlouhoΦekßnφ pohrdßÜ, nev∞da, ₧e dobrotivost Bo₧φ ku pokßnφ tebe vede?
  5. Ale podle tvrdosti svΘ a srdce nekajφcφho shroma₧∩ujeÜ sob∞ hn∞v ke dni hn∞vu a zjevenφ spravedlivΘho soudu Bo₧φho,
  6. Kter²₧ odplatφ jednomu ka₧dΘmu podle skutk∙ jeho,
  7. T∞m zajistΘ, kte°φ₧ trvajφce v dobrΘm skutku, slßvy a cti a nesmrtelnosti hledajφ, ₧ivotem v∞Φn²m,
  8. T∞m pak, kte°φ₧ jsou svßrlivφ a pravd∞ nepovolujφ, ale povolujφ nepravosti, prchlivostφ a hn∞vem,
  9. Trßpenφm a ·zkostφ, [a to] ka₧dΘ duÜi Φlov∞ka Φinφcφho zlΘ, i Äida p°edn∞, [a tΘ₧] i ╪eka.
  10. Ale slßvu a Φest a pokoj [dß] ka₧dΘmu, kdo₧ Φinφ dobrΘ, i Äidu p°edn∞, [a tΘ₧] i ╪eku.
  11. Nebo¥ nenφ p°ijφmßnφ osob u Boha.
  12. Kte°φ₧koli zajistΘ bez Zßkona h°eÜili, bez Zßkona i zahynou; a kte°φ₧koli pod Zßkonem [byvÜe] h°eÜili, skrze Zßkon odsouzeni budou,
  13. (Nebo ne ti, jen₧ slyÜφ Zßkon, spravedlivi jsou p°ed Bohem, ale ΦinitelΘ Zßkona spravedlivi budou.
  14. Nebo kdy₧ pohanΘ Zßkona nemajφce, od p°irozenφ Φinφ to, co₧ p°ikazuje Zßkon, takovφ Zßkona nemajφce, sami sob∞ zßkonem jsou,
  15. Kte°φ₧to ukazujφ dφlo Zßkona napsanΘ na srdcφch sv²ch, kdy₧ jim [to] osv∞dΦuje sv∞domφ jejich i myÜlenφ, kterß₧ se vespolek obvi≥ujφ, anebo takΘ vymlouvajφ.)
  16. V ten den, kdy₧to souditi bude B∙h tajnΘ v∞ci lidskΘ, podle evangelium mΘho skrze Jezukrista.
  17. Aj, ty sloveÜ Äid, a spolΘhßÜ na Zßkon, a chlubφÜ se Bohem,
  18. A znßÜ v∙li [jeho,] a rozeznßvßÜ, co sluÜφ neb nesluÜφ, nauΦen jsa z Zßkona,
  19. A za to mßÜ, ₧e jsi ty v∙dcφm slep²ch, sv∞tlem t∞ch, kte°φ₧ [jsou] ve tm∞,
  20. ╪editelem nemoudr²ch, uΦitelem nemluv≥at, majφcφm formu um∞nφ a pravdy v Zßkon∞.
  21. Kterak₧ tedy jinΘho uΦe, sßm sebe neuΦφÜ? VyhlaÜuje, ₧e nemß kradeno b²ti, [sßm] kradeÜ?
  22. Prav∞: Nezcizolo₧φÜ, [a] cizolo₧stvφ pßchßÜ? V ohavnosti maje modly, svatokrßde₧e se dopouÜtφÜ?
  23. Zßkonem se chlub∞, p°estupovßnφm Zßkona Bohu ne·ctu ΦinφÜ?
  24. Nebo jmΘno Bo₧φ pro vßs v porouhßnφ jest mezi pohany, jako₧ psßno jest.
  25. Ob°ezßnφ¥ zajistΘ prosp∞je, budeÜli Zßkon plniti; pakli budeÜ p°estupitelem Zßkona, ob°ezßnφ tvΘ uΦin∞no jest neob°ezßnφm.
  26. A proto₧ jestli₧e¥ by neob°φzka ost°φhala prßv Zßkona, zdali₧ nebude poΦtena neob°φzka jejich za ob°φzku?
  27. A odsoudφ ti, kte°φ₧ jsou z p°irozenφ neob°φzka, zachovßvajφce Zßkon, tebe, kter²₧ pod literou a ob°φzkou p°estupnφk jsi Zßkona?
  28. Nebo ne ten jest [prav²] Äid, kter²₧ jest zjevn∞ [Äidem]; ani₧ to jest [pravΘ] ob°ezßnφ, kterΘ₧ b²vß zjevn∞ na t∞le;
  29. Ale ten jest [prav²] Äid, kter²₧to vnit° jest Äidem, [a to jest pravΘ] ob°ezßnφ, [kterΘ₧ jest] srdeΦnΘ v duchu, a ne podle litery; jeho₧to chvßla ne z lidφ jest, ale z Boha.

    3.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    AΦ mnoho ÄidΘ majφ p°ed pohany, 9. vÜak i oni nemohou

    ospravedln∞ni b²ti, leΦ v∞rou v Krista, jako i vÜickni jinφ.

  1. Co₧ tedy mß vφce Äid [ne₧li pohan]? Aneb jak² jest u₧itek ob°φzky?
  2. Mnoh² vÜelikterak. P°ednφ zajistΘ [ten], ₧e jest jim sv∞°en Zßkon Bo₧φ.
  3. Nebo co₧ jest do toho, jestli₧e byli n∞kte°φ [z nich] nev∞rnφ? Zdali₧ nev∞ra jejich v∞rnost Bo₧φ vyprßzdnφ?
  4. Nikoli, n²br₧ budi₧ B∙h pravdomluvn², ale ka₧d² Φlov∞k lhß°, jako₧ psßno jest: Aby ospravedln∞n byl v °eΦech sv²ch, a p°emohl, kdy₧ by soudil.
  5. [Ale] jestli₧e¥ pak nepravost naÜe spravedlnost Bo₧φ zvelebuje, co₧ dφme? Zdali nespravedliv² jest B∙h, jen₧ uvodφ hn∞v? (Po lidsku¥ pravφm.)
  6. Nikoli, sic jinak kterak₧ by B∙h soudil sv∞t?
  7. Nebo jestli₧e¥ pravda Bo₧φ mou l₧φ rozmohla se k slßv∞ jeho, i proΦe₧ pak jß jako h°φÜnφk b²vßm souzen?
  8. A ne [rad∞ji] (jak₧ o nßs zle mluvφ a jako₧ n∞kte°φ pravφ, ₧e bychom °φkali,): ╚i≥me zlΘ v∞ci, aby p°iÜly dobrΘ? Jich₧to spravedlivΘ jest odsouzenφ.
  9. Co₧ tedy? My p°evyÜujeme [pohany]? Nikoli, nebo jsme [ji₧] prve dokßzali toho, ₧e jsou, i ÄidΘ i ╪ekovΘ, vÜickni pod h°φchem,
  10. Jako₧ psßno jest: Äe nenφ spravedlivΘho ani jednoho.
  11. Nenφ rozumnΘho, nenφ, kdo by hledal Boha.
  12. VÜickni se uch²lili, spolu neu₧iteΦnφ uΦin∞ni jsou; nenφ, kdo by Φinil dobrΘ, nenφ ani jednoho.
  13. Hrob otev°en² hrdlo jejich, jazyky sv²mi lstiv∞ mluvili, jed [lφt²ch] had∙ pod rty jejich.
  14. Kter²ch₧to ·sta plnß jsou zlo°eΦenφ a ho°kosti.
  15. Nohy jejich rychlΘ k vylΘvßnφ krve.
  16. Set°enφ a bφda na cestßch jejich.
  17. A cesty pokoje nepoznali.
  18. Nenφ bßzn∞ Bo₧φ p°ed oΦima jejich.
  19. Vφme pak, ₧e co₧koli Zßkon mluvφ, t∞m, kte°φ₧ jsou pod Zßkonem, mluvφ, aby vÜelikß ·sta zacpßna byla a aby vinen byl vÜecken sv∞t Bohu.
  20. Proto₧ z skutk∙ Zßkona nebude ospravedln∞n ₧ßdn² Φlov∞k p°ed obliΦejem jeho; nebo skrze Zßkon p°ichßzφ poznßnφ h°φcha.
  21. Ale nynφ bez Zßkona spravedlnost Bo₧φ zjevena jest, osv∞dΦenß Zßkonem i Proroky,
  22. Spravedlnost toti₧ Bo₧φ, skrze vφru Je₧φÜe Krista, ke vÜem a na vÜecky v∞°φcφ. [23.] Nebo¥ nenφ rozdφlu.
  23. VÜickni¥ zajistΘ zh°eÜili, a nemajφ slßvy Bo₧φ.
  24. Spravedlivi [pak] uΦin∞ni b²vajφ darmo, milostφ jeho, skrze vykoupenφ, kterΘ₧ se stalo v Kristu Je₧φÜi,
  25. Jeho₧to B∙h vydal za smφrci, skrze vφru ve krvi jeho, k ukßzßnφ spravedlnosti svΘ, skrze odpuÜt∞nφ p°edeÜl²ch h°φch∙, [26.] v shovφvßnφ Bo₧φm,
  26. K dokßzßnφ spravedlnosti svΘ v nyn∞jÜφm Φasu, k tomu, aby on spravedliv²m byl a ospravedl≥ujφcφm toho, jen₧ jest z vφry Je₧φÜovy.
  27. Kde₧ jest tedy chlouba [tvß]? Vyprßzdn∞na jest. Skrze kter² zßkon? Skutk∙li? Nikoli, ale skrze zßkon vφry.
  28. Proto₧ za to mßme, ₧e Φlov∞k b²vß spravedliv uΦin∞n v∞rou bez skutk∙ Zßkona.
  29. Zdali₧ jest toliko B∙h Äid∙? Zdali takΘ nenφ i pohan∙? [Ba,] jist∞ i pohan∙,
  30. Pon∞vad₧ jeden jest B∙h, kter²₧ ospravedl≥uje ob°φzku z vφry, a neob°φzku skrze vφru.
  31. Co₧ tedy Zßkon vyprazd≥ujeme skrze vφru? Nikoli, n²br₧ Zßkon tvrdφme.

    4.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    D∙vody mocn²mi toho dovodφ, 4. ₧e ne z skutk∙, ale z milosti

    v∞rou v Krista ospravedln∞n b²vß Φlov∞k.

  1. Co₧ tedy dφme, [Φeho] jest doÜel podle t∞la Abraham otec nßÜ?
  2. Nebo bylli¥ Abraham z skutk∙ spravedliv uΦin∞n, mߥ se Φφm chlubiti, ale ne u Boha.
  3. Nebo co pravφ Pφsmo? Uv∞°il pak Abraham Bohu, i poΦteno jemu za spravedlnost.
  4. Kdo₧¥ skutky Φinφ, tomu¥ odplata neb²vß poΦtena podle milosti, ale podle dluhu.
  5. Tomu pak, kdo₧ neΦinφ skutk∙, ale v∞°φ v toho, kter²₧ spravedlivΘho Φinφ bezbo₧nφka, b²vß poΦtena vφra jeho za spravedlnost,
  6. Jako₧ i David vypravuje blahoslavenstvφ Φlov∞ka, jemu₧ B∙h p°ivlast≥uje spravedlnost bez skutk∙, [°ka:]
  7. Blahoslavenφ, jich₧to odpuÜt∞ny jsou nepravosti a jejich₧to p°ikryti jsou h°φchovΘ.
  8. Blahoslaven² mu₧, kterΘmu₧ Pßn nepoΦφtß h°φchu.
  9. Blahoslavenstvφ tedy toto k ob°φzceli [se vztahuje toliko], Φili takΘ k neob°φzce? Nebo pravφme, ₧e Abrahamovi vφra jest poΦtena za spravedlnost.
  10. Kterak pak jest poΦtena? [Zdali] kdy₧ byl ob°ezßn, Φili p°ed ob°ezßnφm? Ne v ob°φzce, ale p°ed ob°ezßnφm.
  11. A [potom] znamenφ, [toti₧] ob°φzku, p°ijal [za] znamenφ spravedlnosti vφry, kterß₧ byla p°ed ob°ezßnφm, na to, aby byl otcem vÜech v∞°φcφch v neob°φzce, aby i jim p°iΦtena byla spravedlnost,
  12. A [aby byl] otcem ob°φzky, t∞ch [toti₧], kte°φ₧ ne z ob°φzky toliko jsou, ale kte°φ₧ krßΦejφ ÜlΘp∞jemi vφry otce naÜeho Abrahama, kterß₧ byla p°ed ob°ezßnφm.
  13. Nebo ne skrze Zßkon [stalo se] zaslφbenφ Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl d∞dicem sv∞ta, ale skrze spravedlnost vφry.
  14. Nebo jestli₧e¥ [toliko] ti, kte°φ₧ jsou z Zßkona, d∞dicovΘ jsou, zma°ena jest vφra a zruÜeno zaslφbenφ.
  15. Zßkon zajistΘ hn∞v p∙sobφ; nebo kde₧ nenφ Zßkona, tu ani p°estoupenφ.
  16. A proto₧ z vφry [jde d∞dictvφ], aby Ülo podle milosti, [proto] aby pevnΘ bylo zaslφbenφ vÜemu semeni, netoliko tomu, kterΘ₧ z Zßkona jest, ale i tomu, jen₧ jest z vφry Abrahamovy, kter²₧ jest otec vÜech nßs,
  17. (Jako₧ psßno jest: Otcem mnoh²ch nßrod∙ postavil jsem tebe,) p°ed obliΦejem Boha, jemu₧ uv∞°il, kter²₧ ob₧ivuje mrtvΘ a povolßvß i t∞ch v∞cφ, jich₧ nenφ, jako by byly.
  18. Kter²₧to [Abraham] v nad∞ji proti nad∞ji uv∞°il, ₧e bude otcem mnoh²ch nßrod∙, podle toho pov∞d∞nφ: Tak¥ bude sφm∞ tvΘ, [jako₧to hv∞zdy nebeskΘ a jako pφsek mo°sk²].
  19. A nezemdlev u vφ°e, nepat°il na svΘ t∞lo ji₧ umrtvenΘ, jeÜto tΘm∞° ve stu letech byl, ani na ₧ivot Sßry [takΘ ji₧] umrtven².
  20. Ale o zaslφbenφ Bo₧φm nepochyboval z nedov∞ry, n²br₧ posilnil se v∞rou, dav chvßlu Bohu,
  21. Jsa tφm jist, ₧e co₧koli zaslφbil, mocen jest i uΦiniti.
  22. A proto₧ poΦteno jest jemu [to] za spravedlnost.
  23. Jesti¥ pak to napsßno ne pro n∞j toliko, ₧e jemu to poΦteno bylo [za spravedlnost],
  24. Ale i pro nßs, kter²m₧to bude poΦteno [za spravedlnost], v∞°φcφm v toho, kter²₧ vzk°φsil Je₧φÜe Pßna naÜeho z mrtv²ch,
  25. Kter²₧ vydßn jest [na smrt] pro h°φchy naÜe a vstal z mrtv²ch pro ospravedln∞nφ naÜe.

    5.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Äe pokoj sv∞domφ rozkoÜnΘ ovoce spravedlnosti jest, ukßzav

    apoÜtol, 14. moc h°φchu Adamova a moc milosti a spravedlnosti

    v Kristu slo₧enΘ, jedno proti druhΘmu postaviv, vysv∞tlil.

  1. Ospravedln∞ni tedy jsouce z vφry, pokoj mßme s Bohem skrze Pßna naÜeho Jezukrista,
  2. Skrze n∞ho₧ i p°φstup m∞li jsme v∞rou k milosti tΘto, kterou₧ stojφme. A chlubφme se nad∞jφ slßvy Bo₧φ.
  3. A ne toliko [nad∞jφ], ale takΘ chlubφme se sou₧enφmi, v∞douce, ₧e sou₧enφ trp∞livost p∙sobφ,
  4. A trp∞livost zkuÜenφ, zkuÜenφ pak nad∞ji,
  5. A nad∞je¥ nezahanbuje. Nebo lßska Bo₧φ rozlita jest v srdcφch naÜich skrze Ducha svatΘho, kter²₧ dßn jest nßm.
  6. Kristus zajistΘ, kdy₧ jsme my jeÜt∞ mdlφ byli, v Φas p°φhodn² za bezbo₧nΘ um°el.
  7. JeÜto sotva kdo za spravedlivΘho um°e, aΦ za dobrΘho¥ by n∞kdo snad i um°φti sm∞l.
  8. Dokazuje¥ pak B∙h lßsky svΘ k nßm; nebo kdy₧ jsme jeÜt∞ h°φÜnφci byli, Kristus um°el za nßs.
  9. ╚φm tedy vφce nynφ [ji₧] ospravedln∞ni jsouce krvφ jeho, spaseni budeme skrze n∞ho od hn∞vu.
  10. Pon∞vad₧ byvÜe nep°ßtelΘ, smφ°eni jsme s Bohem skrze smrt Syna jeho, nadto¥ [ji₧] smφ°enφ spaseni budeme skrze ₧ivot jeho.
  11. A ne toliko [to], ale chlubφme se [takΘ] i Bohem, skrze Pßna naÜeho Jezukrista, skrze n∞ho₧ nynφ smφ°enφ jsme doÜli.
  12. A proto₧ jako₧ skrze jednoho Φlov∞ka h°φch na sv∞t vÜel a skrze h°φch smrt, a tak na vÜecky lidi smrt p°iÜla, v n∞m₧ vÜickni zh°eÜili.
  13. Nebo a₧ do Zßkona h°φch byl na sv∞t∞, ale h°φch se nepoΦφtß, kdy₧ Zßkona nenφ.
  14. Kralovala pak smrt od Adama a₧ do Moj₧φÜe takΘ i nad t∞mi, kte°φ₧ neh°eÜili ku podobenstvφ p°estoupenφ Adamova, kter²₧ jest figura toho budoucφho [Adama].
  15. Ale ne jako h°φch, tak i milost. Nebo pon∞vad₧ onoho pßdem jednoho mnoho jich zem°elo, mnohem¥ vφce milost Bo₧φ a dar z milosti toho jednoho Φlov∞ka Jezukrista na mnohΘ rozlit jest.
  16. A[vÜak] ne jako skrze jednoho, kter²₧ zh°eÜil, [tak zase] milost. Nebo vina z jednoho [pßdu p°ivedla vÜecky] k odsouzenφ, ale milost z mnoh²ch h°φch∙ [p°ivodφ] k ospravedln∞nφ.
  17. Nebo pon∞vad₧ pro pßd jeden smrt kralovala pro jednoho, mnohem¥ vφce, kte°φ₧ by rozhojn∞nou milost a dar spravedlnosti p°ijali, v ₧ivot∞ [novΘm] kralovati budou skrze jednoho Jezukrista.
  18. A tak tedy, jak₧ skrze pßd jeden vÜickni lidΘ [p°iÜli] k odsouzenφ, tak i skrze ospravedln∞nφ jednoho vÜickni lidΘ [mohou p°ijφti] k ospravedln∞nφ ₧ivota.
  19. Neb jako₧ skrze neposluÜenstvφ jednoho Φlov∞ka uΦin∞no jest mnoho h°φÜn²ch, tak i skrze posluÜenstvφ jednoho spravedlivi uΦin∞ni budou mnozφ.
  20. Zßkon pak vkroΦil [mezi to], aby se rozhojnil h°φch, a kdy₧ se rozhojnil h°φch, [tedy] jeÜt∞ vφce rozhojnila se milost,
  21. Aby jako₧ jest kraloval h°φch k smrti, tak aby i milost kralovala skrze spravedlnost k ₧ivotu v∞ΦnΘmu, skrze Jezukrista Pßna naÜeho.

    6.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Kdo₧ jest ospravedln∞n, 3. ten se v h°φchy dobrovoln∞

    navracovati nemß, 13. ale slou₧iti jest povinen Bohu v tΘ

    spravedlnosti, 22. pro slavnou v∞ΦnΘho ₧ivota odplatu.

  1. Co₧ tedy dφme? [Snad] z∙staneme v h°φchu, aby se milost rozhojnila?
  2. Nikoli. Kte°φ₧ jsme zem°eli h°φchu, kterak₧ jeÜt∞ ₧ivi budeme v n∞m?
  3. Zdali₧ nevφte, ₧e kte°φ₧koli pok°t∞ni jsme v Krista Je₧φÜe, v smrt jeho pok°t∞ni jsme?
  4. Poh°beni jsme tedy s nφm skrze k°est v smrt, abychom, jako₧ z mrtv²ch vstal Kristus k slßv∞ Otce, tak i my v novot∞ ₧ivota chodili.
  5. Nebo pon∞vad₧ jsme [v n∞j] vÜtφpeni p°ipodobn∞nφm smrti jeho, tedy i vzk°φÜenφm [jemu p°ipodobn∞ni] budeme,
  6. To v∞douce, ₧e star² Φlov∞k nßÜ s nφm spolu uk°i₧ovßn jest, aby bylo umrtveno t∞lo h°φcha, abychom ji₧ potom neslou₧ili h°φchu.
  7. Nebo kdo₧¥ um°el, ospravedln∞n jest od h°φchu.
  8. Jestli₧e¥ jsme pak zem°eli s Kristem, v∞°φme¥, ₧e spolu s nφm takΘ ₧ivi budeme,
  9. V∞douce, ₧e Kristus vstav z mrtv²ch, ji₧ vφce neumφrß, smrt nad nφm ji₧ vφce nepanuje.
  10. Nebo ₧e jest um°el, h°φchu um°el jednou; ₧e pak jest ₧iv, ₧iv jest Bohu.
  11. Tak i vy za to m∞jte, ₧e jste zem°eli zajistΘ h°φchu, ale ₧ivi jste Bohu v Kristu Je₧φÜi, Pßnu naÜem.
  12. Nepanuj₧ tedy h°φch v smrtelnΘm t∞le vaÜem, [tak] abyste povolovali jemu v ₧ßdostech jeho.
  13. Ani₧ vydßvejte ·d∙ sv²ch za od∞nφ nepravosti [kterΘmukoli] h°φchu, ale vydßvejte se [k slou₧enφ] Bohu, jako₧to [vstavÜe] z mrtv²ch [a] jsouce ₧ivi, a ·dy svΘ [vydßvejte] za od∞nφ spravedlnosti Bohu.
  14. Nebo h°φch nebude panovati nad vßmi; nejste zajistΘ pod Zßkonem, ale pod milostφ.
  15. Co₧ tedy? H°eÜiti budeme, kdy₧ nejsme pod Zßkonem, ale pod milostφ? Nikoli.
  16. Zdali₧ nevφte, ₧e komu₧ se vydßvßte za slu₧ebnφky ku posluÜenstvφ, toho jste slu₧ebnφci, koho₧ poslouchßte, bu∩to h°φchu k smrti, bu∩to posluÜenstvφ k spravedlnosti?
  17. Ale dφka Bohu, ₧e byvÜe slu₧ebnφci h°φcha, uposlechli jste z srdce zp∙sobu uΦenφ toho, v kterΘ₧ uvedeni jste.
  18. Vysvobozeni jsouce pak od h°φchu, uΦin∞ni jste slu₧ebnφci spravedlnosti.
  19. Po lidsku pravφm, pro mdlobu t∞la vaÜeho: Jak₧ jste vydßvali ·dy vaÜe v slu₧bu neΦistot∞ a nepravosti k [tomu, abyste Φinili] nepravost, tak [ji₧] nynφ vydßvejte ·dy vaÜe v slu₧bu spravedlnosti ku posv∞cenφ.
  20. Nebo kdy₧ jste byli slu₧ebnφci h°φcha, cizφ jste byli [od] spravedlnosti.
  21. Jak² jste pak u₧itek m∞li tehdß₧ [toho], zaΦe₧ se nynφ stydφte? Konec zajistΘ t∞ch v∞cφ [jest] smrt.
  22. Nynφ pak vysvobozeni jsouce od h°φchu a podman∞ni v slu₧bu Bohu, mßte u₧itek vßÜ ku posv∞cenφ, cφl pak ₧ivot v∞Φn².
  23. Nebo odplata za h°φch [jest] smrt, ale milost Bo₧φ [jest] ₧ivot v∞Φn² v Kristu Je₧φÜi, Pßnu naÜem.

    7.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Ospravedln∞nφ lidΘ nejsou pod zßkonem, ale pod milostφ,

    7. a proto₧ aΦkoliv odpor ducha a t∞la v sob∞ majφ, 25. vÜak

    jich zßkon nem∙₧e odsouditi, ovÜem potupiti.

  1. Zdali₧ nevφte, brat°φ, (nebo pov∞dom²m Zßkona mluvφm) ₧e Zßkon panuje nad Φlov∞kem, dokud₧ ₧iv jest [Φlov∞k]?
  2. Nebo ₧ena, kterß₧ za mu₧em jest, ₧ivΘmu mu₧i p°ivßzßna jest zßkonem; pakli by um°el mu₧ [jejφ], rozvßzßna jest od zßkona mu₧e.
  3. A proto₧ dokud₧ jest ₧iv mu₧ [jejφ], slouti bude cizolo₧nice, budeli s jin²m mu₧em; pakli¥ by mu₧ jejφ um°el, [ji₧¥] jest svobodna od zßkona toho, tak₧e ji₧ nebude cizolo₧nice, budeli s jin²m mu₧em.
  4. Tak₧, brat°φ moji, i vy umrtveni jste Zßkonu skrze t∞lo Kristovo, abyste byli jinΘho, [toti₧] toho, kter²₧ z mrtv²ch vstal, abychom ovoce nesli Bohu.
  5. Nebo kdy₧ jsme byli v t∞le, ₧ßdosti h°φch∙ p°φΦinou Zßkona [vzbuzenΘ] moc svou provodily v ·dech naÜich k nesenφ ovoce [ne Bohu, ale] smrti.
  6. Nynφ pak osvobozeni jsme od Zßkona, kdy₧ um°el ten, v n∞m₧ jsme dr₧ßni byli, tak abychom [ji₧] slou₧ili v novot∞ ducha, a ne v vetchosti litery.
  7. Co₧ tedy dφme? Äe Zßkon jest h°φchem? Nikoli; n²br₧ h°φchu jsem nepoznal, ne₧ skrze Zßkon. Nebo i o ₧ßdosti byl bych nev∞d∞l, [aby h°φchem byla], by byl Zßkon ne°ekl: Nepo₧ßdßÜ.
  8. Ale p°φΦinu vzav h°φch skrze p°ikßzanφ, zplodil ve mn∞ vÜelikou ₧ßdost.
  9. [8.] Bez Zßkona zajistΘ h°φch mrtev [jest]. Jߥ pak byl jsem ₧iv n∞kdy bez Zßkona, ale kdy₧ p°iÜlo p°ikßzßnφ, h°φch o₧il, [10.] a jß um°el.
  10. I shledßno jest, ₧e to p°ikßzßnφ, kterΘ₧ [m∞lo mi b²ti] k ₧ivotu, ₧e jest mi k smrti.
  11. Nebo h°φch, vzav p°φΦinu skrze to p°ikßzßnφ, podvedl mne, a skrze n∞ [i] zabil.
  12. A tak Zßkon zajistΘ svat², a p°ikßzßnφ svatΘ i spravedlivΘ a dobrΘ [jest].
  13. Tedy to dobrΘ uΦin∞no jest mi smrt? Nikoli, ale h°φch, kter²₧ aby se okßzal b²ti h°φchem, skrze to dobrΘ zplodil mi smrt, aby [tak] byl p°φliÜ velmi h°eÜφcφ h°φch skrze p°ikßzßnφ.
  14. Vφme zajistΘ, ₧e Zßkon jest duchovnφ, ale jß jsem t∞lesn², prodan² h°φchu.
  15. Nebo toho, co₧ Φinφm, neoblibuji; nebo ne, co₧ chci, to Φinφm, ale, co₧ v nenßvisti mßm, to Φinφm.
  16. Jestli₧e¥ pak, co₧ nechci, to Φinφm, [tedy] povoluji Zßkonu, ₧e jest dobr².
  17. A tak ji₧ ne jß to Φinφm, ale ten, kter²₧ p°eb²vß ve mn∞, h°φch.
  18. Vφm¥ zajistΘ, ₧e nep°eb²vß ve mn∞, (to jest v t∞le mΘm), dobrΘ. Nebo cht∞nφ [hotovΘ] mßm, ale vykonati dobrΘho, [toho¥] nenalΘzßm.
  19. Nebo neΦinφm [toho] dobrΘho, co₧ chci, ale Φinφm to zlΘ, Φeho₧ nechci.
  20. A pon∞vad₧ pak, Φeho₧ jß nechci, to Φinφm, tedy¥ ji₧ ne jß Φinφm to, ale ten, kter²₧ p°eb²vß ve mn∞, h°φch.
  21. NalΘzßm tedy [takov² p°i sob∞] zßkon, kdy₧ chci Φiniti dobrΘ, ₧e se mne p°φdr₧φ zlΘ.
  22. Nebo zvlßÜtnφ libost mßm v Zßkon∞ Bo₧φm podle vnit°nφho Φlov∞ka;
  23. Ale vidφm jin² zßkon v ·dech sv²ch, odporujφcφ zßkonu mysli mΘ a jφmajφcφ mne, [tak abych byl v∞ze≥] zßkona h°φcha, kter²₧ jest v ·dech m²ch.
  24. Bφdn² jß Φlov∞k! Kdo mne vysvobodφ z toho t∞la smrti?
  25. [Ale] d∞kuji¥ Bohu skrze Jezukrista Pßna naÜeho. A tak₧¥ jß slou₧φm myslφ Zßkonu Bo₧φmu, ale t∞lem zßkonu h°φcha.

    8.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Ti, kte°φ₧ ne podle t∞la, ale podle Ducha chodφ, vysvobozeni

    jsou od odsouzenφ, 17. a ti spolu s Kristem trpφce, 18. budoucφ

    slßvy bezpeΦn∞, 23. aΦkoli ne bez truchlivΘho lkßnφ, oΦekßvajφ.

  1. A proto₧ nenφ¥ ji₧ ₧ßdnΘho odsouzenφ t∞m, kte°φ₧ [jsou] v Kristu Je₧φÜi, [toti₧] nechodφcφm podle t∞la, ale podle Ducha.
  2. Nebo zßkon Ducha ₧ivota v Kristu Je₧φÜi, vysvobodil mne od zßkona h°φcha a smrti.
  3. Nebo seΦ nemohl b²ti Zßkon, byv mdl² pro t∞lo, B∙h poslav Syna svΘho v podobnosti t∞la h°φcha, a to p°φΦinou h°φcha, odsoudil h°φch na t∞le,
  4. Aby spravedlnost Zßkona vypln∞na byla v nßs, kte°φ₧ nechodφme podle t∞la, ale podle Ducha.
  5. Ti zajistΘ, kte°φ₧ jsou podle t∞la [₧ivi], chutnajφ to, co₧ jest t∞la, ale ti, kte°φ₧ jsou ₧ivi podle Ducha, [oblibujφ] to, co₧ jest Ducha.
  6. Nebo sm²Ülenφ t∞la jest smrt, sm²Ülenφ pak Ducha ₧ivot a pokoj,
  7. Proto₧e sm²Ülenφ t∞la jest nep°ßtelskΘ Bohu; nebo Zßkonu Bo₧φmu nenφ poddßno, a ani₧ hned m∙₧e [b²ti].
  8. Proto₧ ti, kte°φ₧ jsou v t∞le, Bohu se lφbiti nemohou.
  9. Vy pak nejste v t∞le, ale v Duchu, pon∞vad₧ Duch Bo₧φ p°eb²vß v vßs. Jestli₧e¥ pak kdo Ducha Kristova nemß, ten¥ nenφ jeho.
  10. A jestli¥ Kristus v vßs, tedy aΦ t∞lo umrtveno jest pro h°φch, vÜak duch ₧iv jest pro spravedlnost.
  11. Jestli₧e¥ pak Duch toho, kter²₧ vzk°φsil Je₧φÜe z mrtv²ch, p°eb²vß v vßs, ten, kter²₧ vzk°φsil Krista z mrtv²ch, ob₧ivφ i smrtelnß t∞la vaÜe, pro p°eb²vajφcφho Ducha jeho v vßs.
  12. A tak₧ tedy, brat°φ, dlu₧nφci¥ jsme ne t∞lu, abychom podle t∞la ₧ivi byli.
  13. Nebo budeteli podle t∞la ₧ivi, zem°ete; pakli byste Duchem skutky t∞la mrtvili, ₧ivi budete.
  14. Nebo kte°φ₧koli Duchem Bo₧φm vedeni b²vajφ, ti jsou synovΘ Bo₧φ.
  15. Nep°ijali jste zajistΘ Ducha slu₧by op∞t k bßzni, ale p°ijali jste Ducha synovstvφ, v n∞m₧to volßme Abba, [toti₧] OtΦe.
  16. [A] ten¥ Duch osv∞dΦuje duchu naÜemu, ₧e jsme synovΘ Bo₧φ.
  17. A jestli₧e synovΘ, [tedy] i d∞dicovΘ, d∞dicovΘ zajistΘ Bo₧φ, spolu pak d∞dicovΘ Kristovi, vÜak [tak], jestli₧e spolu s nφm trpφme, abychom spolu i oslaveni byli.
  18. Nebo tak za to mßm, ₧e nejsou rovnß utrpenφ nyn∞jÜφ onΘ budoucφ slßv∞, kterß₧ se zjeviti mß na nßs.
  19. Nebo peΦlivΘ oΦekßvßnφ [vÜeho] stvo°enφ oΦekßvß [₧ßdostivΘho] zjevenφ syn∙ Bo₧φch.
  20. Marnosti zajistΘ poddßno jest stvo°enφ, necht∞, ale pro toho, kter²₧ [je] poddal,
  21. V nad∞ji, ₧e i ono vysvobozeno bude od slu₧by poruÜenφ [a p°ivedeno] v svobodu slßvy syn∙ Bo₧φch.
  22. Nebo vφme, ₧e vÜecko stvo°enφ spolu lkß a spolu ku porodu pracuje a₧ posavad,
  23. A netoliko [ono], ale i my, prvotiny Ducha majφcφ, i my¥ [takΘ] sami v sob∞ lkßme, zvolenφ syn∙ [Bo₧φch] oΦekßvajφce, [a tak] vykoupenφ t∞la naÜeho.
  24. Nebo nad∞jφ spaseni jsme. Nad∞je pak, kterß₧ se vidφ, nenφ nad∞je. Nebo co₧ kdo vidφ, proΦ by se toho nadßl?
  25. Pakli Φeho₧ nevidφme, toho se nad∞jeme, [tedy] toho skrze trp∞livost oΦekßvßme.
  26. Ano takΘ i Duch [svat²] pomocen jest mdlobßm naÜim. Nebo zaΦ bychom se m∞li modliti, jak₧ by nßle₧elo, nevφme, ale ten Duch prosφ za nßs lkßnφmi nevypraviteln²mi.
  27. Ten pak, kter²₧ jest zpytatel srdcφ, znß, jak² by byl smysl Ducha, ₧e podle Boha prosφ za svatΘ.
  28. Vφme¥ pak, ₧e milujφcφm Boha vÜecky v∞ci napomßhajφ k dobrΘmu, [toti₧] t∞m, kte°φ₧ podle ulo₧enφ [jeho] povolßni jsou.
  29. Nebo kterΘ₧ p°edzv∞d∞l, [ty] i p°edz°φdil, aby byli p°ipodobn∞ni obrazu Syna jeho, aby [tak] on byl prvorozen² mezi mnoh²mi brat°φmi.
  30. KterΘ₧ pak p°edz°φdil, t∞ch i povolal, a kter²ch₧ povolal, ty i ospravedlnil, a kterΘ₧ ospravedlnil, ty i oslavil.
  31. Co₧ tedy dφme k tomu? Kdy₧¥ jest B∙h s nßmi, i kdo proti nßm?
  32. Kter²₧ ani vlastnφmu Synu svΘmu neodpustil, ale za nßs za vÜecky vydal jej, i kterak₧ by tedy nßm s nφm vÜech v∞cφ nedal?
  33. Kdo bude ₧alovati na vyvolenΘ Bo₧φ? B∙h [jest], jen₧ ospravedl≥uje.
  34. Kdo jest, jeÜto by [je] odsoudil? Kristus [jest, kter²₧] um°el [za n∞], n²br₧ i z mrtv²ch vstal, a kter²₧ i na pravici Bo₧φ jest, kter²₧ [takΘ] i oroduje za nßs.
  35. [A proto₧] kdo nßs odlouΦφ od lßsky Kristovy? [Zdali] zarmoucenφ, aneb ·zkost, nebo protivenstvφ? Zdali hlad, Φili nahota? Zdali nebezpeΦenstvφ, Φili meΦ?
  36. Jako₧ psßno jest: Pro tebe mrtveni b²vßme cel² den, jmφni jsme jako ovce oddanΘ k zabitφ.
  37. Ale v tom ve vÜem udatn∞ vφt∞zφme, skrze toho, kter²₧ nßs zamiloval.
  38. Jist jsem zajistΘ, ₧e ani smrt, ani ₧ivot, ani and∞lΘ, ani knφ₧atstvo, ani mocnosti, ani nastßvajφcφ v∞ci, ani budoucφ,
  39. Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterΘkoli jinΘ stvo°enφ, nebude moci nßs odlouΦiti od lßsky Bo₧φ, kterß₧ jest v Kristu Je₧φÜi, Pßnu naÜem.

    9.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Rozdφl prav²ch Izraelit∙ od faleÜn²ch; 30. pravφ, v Krista

    uv∞°ivÜe, m∞li d∙vod vyvolenφ; faleÜnφ, hledavÜe jinde ne₧

    v Kristu spravedlnosti, zahynuli.

  1. Pravdu¥ pravφm v Kristu [a] neklamßm¥, Φemu₧ i sv∞domφ mΘ sv∞dectvφ vydßvß v Duchu svatΘm,
  2. Äe¥ mßm velik² zßmutek a ustaviΦnou bolest v srdci svΘm.
  3. Nebo ₧ßdal bych jß sßm zavr₧en²m b²ti od Krista mφsto brat°φ sv²ch, [toti₧] p°φbuzn²ch sv²ch podle t∞la.
  4. Kte°φ₧to jsou IzraelÜtφ, jejich₧to jest p°ijetφ za syny, i slßva, i smlouvy, i Zßkona dßnφ, i slu₧ba [Bo₧φ], i zaslφbenφ.
  5. Jejich₧ [jsou i] otcovΘ, a ti, z nich₧to jest Kristus podle t∞la, kter²₧ jest nade vÜecky B∙h po₧ehnan² na v∞ky. Amen.
  6. AvÜak nem∙₧e zma°eno b²ti slovo Bo₧φ. Nebo ne vÜickni, kte°φ₧ jsou z Izraele, IzraelÜtφ jsou.
  7. Ani₧ [proto], ₧e jsou sφm∞ Abrahamovo, [hned takΘ] vÜickni jsou synovΘ, ale v Izßkovi nazvßno bude tvΘ sφm∞.
  8. To jest, ne [vÜickni ti], jen₧ jsou synovΘ t∞la, jsou [takΘ] synovΘ Bo₧φ, ale kte°φ₧ jsou synovΘ [Bo₧φho] zaslφbenφ, ti se poΦφtajφ za sφm∞.
  9. Nebo toto jest slovo zaslφbenφ: V t²₧ Φas p°ijdu, a Sßra bude mφti syna.
  10. A netoliko [to], ale i Rebeka z jednoho poΦavÜi, [toti₧ z] Izßka, otce naÜeho, [toho d∙vodem jest].
  11. Nebo jeÜt∞ p°ed narozenφm [obou t∞ch syn∙], a prve ne₧li co dobrΘho nebo zlΘho uΦinili, aby ulo₧enφ Bo₧φ, kterΘ₧to jest podle vyvolenφ, [a tak] ne z skutk∙, ale z toho, jen₧ povolßvß, pevnΘ bylo,
  12. ╪eΦeno jest jφ: V∞tÜφ slou₧iti bude menÜφmu,
  13. Jako₧ psßno jest: Jßkoba jsem miloval, ale Ezau nenßvid∞l jsem.
  14. I co₧ tedy dφme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
  15. Nebo Moj₧φÜovi dφ: Smiluji se nad tφm, komu₧ milost uΦinφm, a slituji se nad tφm, nad k²m₧ se slituji.
  16. A tak tedy nenφ¥ [vyvolovßnφ] na tom, jen₧ chce, ani na tom, jen₧ b∞₧φ, ale na Bohu, jen₧ se smilovßvß.
  17. Nebo dφ Pφsmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tob∞ ukßzal moc svou a aby rozhlßÜeno bylo jmΘno mΘ po vÜφ zemi.
  18. A tak tedy nad k²m₧ chce, smilovßvß se, a koho chce, zatvrzuje.
  19. Ale dφÜ mi: I proΦe₧ se pak hn∞vß? Nebo v∙li jeho kdo odep°el?
  20. Ale ≤ Φlov∞Φe, kdo jsi ty, ₧e [tak] odpovφdßÜ Bohu? Zda₧ hrnec dφ hrnΦφ°i: ProΦs mne tak ud∞lal?
  21. Zdali₧ hrnΦφ° nemß moci nad hlinou, aby z jednostejnΘho truple ud∞lal jednu nßdobu ke cti a jinou ku potup∞?
  22. Co₧ pak [divnΘho, ₧e] B∙h, cht∞je ukßzati hn∞v a oznßmiti moc svou, snßÜel ve mnohΘ trp∞livosti nßdoby hn∞vu, p°ipravenΘ k zahynutφ.
  23. A [tak₧] takΘ, aby znßmΘ uΦinil bohatstvφ slßvy svΘ p°i nßdobßch milosrdenstvφ, kterΘ₧ p°ipravil k slßv∞.
  24. Kter²ch₧to i povolal, [toti₧] nßs, netoliko z Äid∙, ale takΘ i z pohan∙,
  25. Jako₧ i skrze OzΘ dφ: Nazovu nelid m∙j lidem m²m, a nemilou [nazovu] milou.
  26. A bude¥ na tom mφst∞, kde₧ °eΦeno bylo jim: Nejste vy lid m∙j, tu¥ nazvßni budou synovΘ Boha ₧ivΘho.
  27. IzaißÜ pak volß nad Izraelem, [°ka]: By¥ pak byl poΦet syn∙ Izraelsk²ch jako pφsek mo°sk², ostatkovΘ [toliko] spaseni budou.
  28. Nebo pohubenφ uΦinφ spravedlivΘ, a to jistΘ, pohubenφ zajistΘ uΦinφ Pßn na zemi, a to jistΘ.
  29. A jako₧ prve pov∞d∞l IzaißÜ: By¥ byl Pßn zßstup∙ nepoz∙stavil nßm semene, jako Sodoma uΦin∞ni bychom byli, a Gomo°e byli bychom podobni.
  30. Co₧ tedy dφme? Äe pohanΘ, kte°φ₧ nenßsledovali spravedlnosti, dosßhli spravedlnosti, a to spravedlnosti tΘ, kterß₧ jest z vφry;
  31. Izrael pak nßsledovav zßkona spravedlnosti, k zßkonu spravedlnosti nep°iÜel.
  32. ProΦ? Nebo ne z vφry, ale jako z skutk∙ Zßkona [jφ hledali]. Urazili se zajistΘ o kßmen urß₧ky,
  33. Jako₧ psßno jest: Aj, kladu na Sionu kßmen urß₧ky a skßlu pohorÜenφ, a ka₧d², kdo₧ uv∞°φ v n∞j, nebude zahanben.

    10.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    ÄidΘ, horlivost bez um∞nφ m∞vÜe, 3. vÜak v Krista v∞°iti

    necht∞vÜe, sami sebou vinni jsou, 11. pohanΘ pak uv∞°ivÜe, doÜli

    ospravedln∞nφ.

  1. Brat°φ, p°φchylnost zajistΘ s zvlßÜtnφ libostφ srdce mΘho jesti¥ k Izraelovi, i modlitba za n∞j k Bohu, aby spasen byl.
  2. Nebo¥ jim sv∞dectvφ vydßvßm, ₧e¥ horlivost Bo₧φ majφ, ale ne podle um∞nφ.
  3. Nebo neznajφce Bo₧φ spravedlnosti, a svou vlastnφ spravedlnost hledajφce vystaviti, spravedlnosti Bo₧φ nebyli poddßni.
  4. Nebo konec Zßkona [jest] Kristus k ospravedln∞nφ vÜelikΘmu v∞°φcφmu.
  5. Nebo Moj₧φÜ pφÜe [o] spravedlnosti, kterß₧ jest z Zßkona, [prav∞]: Kter² by koli Φlov∞k Φinil ty v∞ci, ₧iv bude v nich.
  6. Ta pak spravedlnost, kterß₧ jest z vφry, takto pravφ: Ne°φkej v srdci svΘm: Kdo vstoupφ na nebe? To jest Krista s v²sosti svΘsti.
  7. Aneb kdo sstoupφ do propasti? To jest Krista z mrtv²ch vzbuditi.
  8. Ale co dφ [spravedlnost z vφry]? Blφzko tebe jesti¥ slovo, v ·stech tv²ch a v srdci tvΘm. [A] to¥ jest slovo to vφry, kterΘ₧ kß₧eme,
  9. Toti₧, vyznßÜli ·sty sv²mi Pßna Je₧φÜe a srdcem sv²m uv∞°φÜli, ₧e jej B∙h vzk°φsil z mrtv²ch, spasen budeÜ.
  10. Nebo srdcem se v∞°φ k spravedlnosti, ale ·sty vyznßnφ d∞je se k spasenφ.
  11. Nebo dφ Pφsmo: VÜelik², kdo₧ v∞°φ v n∞j, nebude zahanben.
  12. Nenφ¥ zajistΘ rozdφlu mezi Äidem a ╪ekem; nebo tent²₧ Pßn vÜech, bohat² jest ke vÜem vz²vajφcφm jej.
  13. Ka₧d² zajistΘ, kdo₧koli vz²val by jmΘno Pßn∞, spasen bude.
  14. Ale kterak budou vz²vati toho, v kterΘho₧ neuv∞°ili? A kterak uv∞°φ tomu, o n∞m₧ neslyÜeli? A kterak uslyÜφ bez kazatele?
  15. A kterak kßzati budou, jestli₧e nebudou poslßni? Jako₧ psßno jest: [Aj,] jak krßsnΘ nohy zv∞stujφcφch pokoj, zv∞stujφcφch dobrΘ v∞ci.
  16. Ale ne vÜickni uposlechli evangelium. Nebo IzaißÜ pravφ: Pane, kdo uv∞°il kßzßnφ naÜemu?
  17. Tedy vφra z slyÜenφ, a slyÜenφ skrze slovo Bo₧φ.
  18. Ale pravφm¥: Zdali₧ [jsou] neslyÜeli? Anobr₧ po vÜφ zemi rozÜel se zvuk jejich a a₧ do konΦin okrÜlku zem∞ slova jejich.
  19. Ale pravφm: Zdali₧ nepoznal Izrael [toho]? Ano prvnφ [z nich] Moj₧φÜ °ekl: Jß k zßvisti vßs p°ivedu skrze nßrod ten, kterΘho₧ nemßte za lid [m∙j]; skrze lid nemoudr² k hn∞vu popudφm vßs.
  20. A IzaißÜ sm∞le dφ: Nalezen jsem od t∞ch, kte°φ₧ mne nehledali; zjeven jsem t∞m, kte°φ₧ se na mne neptali.
  21. Ale proti lidu IzraelskΘmu dφ: P°es cel² den roztahoval jsem ruce svΘ k lidu nepovolnΘmu a protivnΘmu.

    11.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Jako₧ ne vÜickni ÄidΘ zavr₧eni, 3. tak pohanΘ ne vÜickni

    zahrnuti, 17. proto₧ pot°ebφ bßzn∞ Bo₧φ a pokory. 33. Nebo B∙h

    jako₧ v svΘ milosti tak i spravedlnosti jest nestihl².

  1. Proto₧ pravφm: Zdali jest B∙h zavrhl lid sv∙j? Nikoli; nebo i jß Izraelsk² jsem, z semene Abrahamova, z pokolenφ Beniaminova.
  2. Nezavrhl¥ jest B∙h lidu svΘho, kter²₧ p°edzv∞d∞l. Zdali nevφte, co Pφsmo pravφ o ElißÜovi? Kterak se modlφ Bohu proti lidu IzraelskΘmu °ka:
  3. Pane, proroky tvΘ zmordovali a oltß°e tvΘ rozkopali, jß pak z∙stal jsem sßm, a i mΘ¥ duÜe hledajφ.
  4. Ale co jemu dφ odpov∞d Bo₧φ? Poz∙stavil jsem sob∞ sedm tisφc∙ mu₧∙, kte°φ₧ nesklßn∞li kolen p°ed Bßlem.
  5. Tak¥ i nynφ ostatkovΘ podle vyvolenφ [jdoucφho z pouhΘ] milosti [Bo₧φ] z∙stali,
  6. A pon∞vad₧ z milosti, tedy ne z skutk∙, sic jinak milost ji₧ by nebyla milost. Pakli z skutk∙, [tedy] ji₧ nenφ milost, jinak skutek nebyl by skutek.
  7. Co₧ tedy? ╚eho hledß Izrael, toho jest nedoÜel, ale vyvolenφ doÜli toho, jinφ pak zatvrzeni jsou,
  8. (Jako₧ psßno jest: Dal jim B∙h ducha zkormoucenφ, oΦi, aby nevid∞li, a uÜi, aby neslyÜeli,) a₧ do dneÜnφho dne.
  9. A David dφ: Budi₧ jim st∙l jejich osidlem a pastmi a pohorÜenφm i [spravedliv²m] odplacenφm.
  10. Zatm∞te₧ se oΦi jejich, a¥ nevidφ, a h°bet jejich v₧dycky sh²bej.
  11. A z toho pravφm: Takli₧ jsou pak [ÄidΘ] klesli, aby [docela] padli? Nikoli, ale jejich klesnutφm spasenφ [p°iblφ₧ilo se] pohan∙m, aby je tak [B∙h] k zßvid∞nφ p°ivedl.
  12. A pon∞vad₧ pak jejich pßd jest bohatstvφ sv∞ta a zmenÜenφ jejich jest bohatstvφ pohan∙, Φφm vφce plnost jich?
  13. Vßm¥ zajistΘ pravφm pohan∙m, jeliko₧ jsem jß apoÜtol pohansk², p°isluhovßnφ mΘ oslavuji,
  14. Zda bych jak k zßvid∞nφ vzbuditi mohl [ty, jen₧ jsou] t∞lo mΘ, a k spasenφ p°ivΘsti [aspo≥] n∞kterΘ z nich.
  15. Nebo kdy₧¥ zavr₧enφ jich jest smφ°enφ sv∞ta, co pak [bude] zase jich p°ijetφ, ne₧ ₧ivot z mrtv²ch?
  16. Pon∞vad₧ prvotiny svatΘ jsou, takΘ¥ [svatΘ] jest i t∞sto; a jestli¥ ko°en svat², [tedy] i ratolesti.
  17. Äe¥ jsou pak n∞kterΘ ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vÜtφpen jsi mφsto nich a uΦin∞n jsi ·Φastnφk ko°ene i tuΦnosti olivy.
  18. [Proto ty] se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubφÜ, [v∞z, ₧e] ne ty ko°en neseÜ, ale ko°en tebe.
  19. Pakli dφÜ: Vylomeny jsou ratolesti, abych jß byl vÜtφpen,
  20. Dob°e [pravφÜ]. Pro nev∞ru vylomeny jsou, ale ty v∞rou stojφÜ. Nebudi₧ vysokomysln², ale boj se.
  21. Nebo pon∞vad₧ B∙h ratolestem p°irozen²m neodpustil, [v∞z,] ₧e¥ by ani tob∞ neodpustil.
  22. A proto₧ viz dobrotivost i zu°ivost Bo₧φ. K t∞m zajistΘ, kte°φ₧ padli, zu°ivost, ale k tob∞ dobrotivost, aΦ budeÜli trvati v dobrot∞. Sic jinak i ty vy¥at budeÜ.
  23. Ano i oni, jestli₧e nez∙stanou v nev∞°e, zase vÜtφpeni budou. Mocen¥ jest zajistΘ B∙h zase vÜtφpiti je.
  24. Nebo pon∞vad₧ ty vy¥at jsi z p°irozenΘ planΘ olivy a proti p°irozenφ vÜtφpen jsi v dobrou olivu, Φφm vφce pak ti, kte°φ₧ podle p°irozenφ jsou [z dobrΘ olivy], vÜtφpeni budou v svou vlastnφ olivu.
  25. Nebo¥ nechci, brat°φ, abyste nev∞d∞li tohoto tajemstvφ, (abyste nebyli sami u sebe moud°φ,) ₧e zatvrdilost [tato] zΦßstky p°ihodila se Izraelovi, dokud₧ by neveÜla plnost pohan∙.
  26. A tak¥ vÜecken Izrael spasen bude, jako₧ psßno jest: P°ijde z Siona vysvoboditel a odvrßtφ¥ bezbo₧nosti od Jßkoba.
  27. A tato¥ bude smlouva mß s nimi, kdy₧ shladφm h°φchy jejich.
  28. A tak s strany evangelium jsou¥ nep°ßtelΘ pro vßs, ale podle vyvolenφ jsou milφ pro otce [svatΘ].
  29. Dar∙ zajistΘ sv²ch a povolßnφ B∙h nelituje.
  30. Nebo jako₧ i vy n∞kdy jste nebyli posluÜni Boha, ale nynφ milosrdenstvφ jste doÜli pro jejich nev∞ru,
  31. Tak i oni nynφ neuposlechli, aby pro uΦin∞nΘ vßm milosrdenstvφ i oni [takΘ] milosrdenstvφ dosßhli.
  32. Zav°el zajistΘ B∙h vÜecky v nev∞°e, aby se nade vÜemi smiloval.
  33. ╙ hlubokosti bohatstvφ i moudrosti i um∞nφ Bo₧φho! Jak jsou nezpytatelnφ soudovΘ jeho a nevysti₧itelnΘ cesty jeho!
  34. Nebo kdo jest poznal mysl Pßn∞? Aneb kdo jemu radil?
  35. Nebo kdo prve dal jemu, a bude¥ mu odplaceno?
  36. Nebo z n∞ho a skrze n∞ho a v n∞m [jsou] vÜecky v∞ci, jemu₧ slßva na v∞ky. Amen.

    12.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Ti, jen₧ doÜli ospravedln∞nφ, jakΘ jinΘ ovoce nΘsti majφ, toti₧

    jak²mi ₧ivot jejich ctnostmi ozdobovßn b²ti by m∞l, ut∞Üen∞

    vypravuje apoÜtol.

  1. Proto₧ prosφm vßs, brat°φ, skrze milosrdenstvφ Bo₧φ, abyste vydßvali t∞la svß v ob∞t ₧ivou, svatou, Bohu libou, rozumnou slu₧bu vaÜi.
  2. A nep°ipodob≥ujte se sv∞tu tomuto, ale prom∞≥te₧ se obnovenφm mysli vaÜφ, tak abyste zkusili, jakß by byla v∙le Bo₧φ dobrß, libß a dokonalß.
  3. Nebo¥ pravφm (skrze milost, kterß₧ dßna jest mi,) ka₧dΘmu [z t∞ch], jen₧ jsou mezi vßmi, aby ne vφce smyslil, ne₧ sluÜφ smysliti, ale aby smyslil v st°edmosti, tak jak₧ jednomu ka₧dΘmu B∙h ud∞lil mφru vφry.
  4. Nebo jako₧ v jednom t∞le mnohΘ ·dy mßme, ale nemajφ vÜickni ·dovΘ jednostejnΘho dφla,
  5. Tak mnozφ jedno t∞lo jsme v Kristu, a obzvlßÜtn∞ jedni druh²ch ·dovΘ.
  6. Ale majφce obdarovßnφ rozdφlnß podle milosti, kterß₧ dßna jest nßm, bu∩to proroctvφ, [kterΘ₧ a¥ jest] podle pravidla vφry;
  7. Bu∩to ·°ad, v [bedlivΘm] p°isluhovßnφ; bu∩to ten, jen₧ uΦφ, v vyuΦovßnφ.
  8. TΘ₧ kdo napomφnß, v napomφnßnφ; ten, jen₧ rozdßvß, [dßvej] v up°φmnosti; kdo₧ [jin²m] p°edlo₧en jest, [konej ·°ad sv∙j] s pilnostφ; kdo milosrdenstvφ Φinφ, s ochotnostφ.
  9. Milovßnφ bu∩ bez pokrytstvφ; v oÜklivosti m∞jte zlΘ, p°ipojeni jsouce k dobrΘmu.
  10. Lßskou bratrskou jedni k druh²m naklon∞ni jsouce, uctivostφ se vespolek p°edchßzejte,
  11. V pracech nelenivφ, duchem vroucφ, p°φhodnosti Φasu Üet°φcφ,
  12. Nad∞jφ se radujφcφ, v sou₧enφch trp∞livφ, na modlitb∞ ustaviΦnφ,
  13. V pot°ebßch s svat²mi se sd∞lujφcφ, p°φv∞tivosti k hostem nßsledujφcφ.
  14. Dobro°eΦte protivnφk∙m vaÜim, dobro°eΦte, [pravφm,] a nezlo°eΦte.
  15. Radujte s radujφcφmi, a plaΦte s plaΦφcφmi.
  16. Bu∩te vespolek jednomyslnφ, ne vysoce [o sob∞] sm²Ülejφce, ale k nφzk²m se naklo≥ujφce.
  17. Nebu∩te opatrnφ sami u sebe. ÄßdnΘmu zlΘho za zlΘ neodplacujte, opatrujφce dobrΘ p°ede vÜemi lidmi,
  18. Jestli₧e jest mo₧nΘ, pokud₧ na vßs jest, se vÜemi lidmi pokoj majφce,
  19. Ne sami sebe mstφce, nejmilejÜφ, ale dejte mφsto hn∞vu; nebo psßno jest: Mn∞ pomsta, jß odplatφm, pravφ Pßn.
  20. A proto₧ laΦnφli nep°φtel tv∙j, nakrm jej, a ₧φznφli, dej mu pφti. Nebo to uΦin∞, uhlφ °e°avΘ shrneÜ na hlavu jeho.
  21. Nedej se p°emoci zlΘmu, ale p°emßhej v dobrΘm zlΘ.

    13.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Vrchnostφ od Boha z°φzen²ch a tΘ₧ zase poddan²ch jakß by byla

    povinnost, kterou₧ opravdov∞ konati majφ 8. ti, kterΘ₧ Duch

    Krist∙v osvφtil a lßskou svatou zapßlil.

  1. Ka₧dß duÜe vrchnostem pov²Üen²m poddßna bu∩. Nebo¥ nenφ vrchnosti, jedinΘ od Boha, a kterΘ₧ vrchnosti jsou, [ty] od Boha z°φzenΘ jsou.
  2. A proto₧, kdo₧ se vrchnosti protivφ, Bo₧φmu z°φzenφ se protivφ; kte°φ₧ se pak protivφ, [ti¥] sob∞ odsouzenφ dobudou.
  3. Nebo vrchnosti nejsou k strachu dob°e Φinφcφm, ale zle Φinφcφm. Proto₧ chceÜli se nebßti vrchnosti, Φi≥ dob°e, a budeÜ mφti chvßlu od nφ.
  4. Bo₧φ zajistΘ slu₧ebnφk jest, tob∞ k dobrΘmu. Pakli bys zle Φinil, boj se; nebo¥ ne nadarmo nese meΦ. Bo₧φ zajistΘ slu₧ebnφk jest, mstitel zu°iv² nad tφm, kdo₧ zle Φinφ.
  5. A proto₧ musejφ¥ [vrchnostem vÜickni] poddßni b²ti, netoliko pro hn∞v, ale i pro sv∞domφ.
  6. Nebo proto i da≥ dßvßte, pon∞vad₧ slu₧ebnφci Bo₧φ jsou, pilnou prßci o to vedouce.
  7. Ka₧dΘmu tedy co₧ jste povinni, dßvejte. Komu da≥, [tomu] da≥; komu clo, [tomu] clo; komu bßze≥, [tomu] bßze≥; komu Φest, [tomu] Φest.
  8. ÄßdnΘmu neb²vejte nic dlu₧ni, ne₧ [to], abyste se vespolek milovali. Nebo kdo₧ miluje bli₧nφho, Zßkon naplnil,
  9. Pon∞vad₧ to [p°ikßzßnφ]: NesesmilnφÜ, nezabijeÜ, neukradneÜ, nepromluvφÜ k°ivΘho sv∞dectvφ, nepo₧ßdßÜ, a jestli kterΘ jinΘ p°ikßzßnφ, v tomto slovu se zavφrß: Milovati budeÜ bli₧nφho svΘho jako sebe samΘho.
  10. Lßska bli₧nφmu zle neuΦinφ, a proto₧ plnost Zßkona [jesti¥] lßska.
  11. A zvlßÜt∞ pak vidouce takovou p°φhodnost, ₧e¥ jest se nßm ji₧ Φas ze sna probuditi. (Nynφ¥ zajistΘ blφ₧e nßs jest spasenφ, ne₧li kdy₧ jsme uv∞°ili.)
  12. Noc pominula, ale den se p°iblφ₧il. Odvrzme₧ tedy skutky temnosti, a oblecme se v od∞nφ sv∞tla.
  13. Jako₧to ve dne poctiv∞ cho∩me, ne v hodovßnφ a v opilstvφ, ne v smilstvφch a v chlipnostech, ne v svßru a v zßvisti,
  14. Ale oblecte se v Pßna Jezukrista, a nepeΦujte o t∞lo k [vypl≥ovßnφ] ₧ßdostφ jeho.

    14.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    V v∞cech p°φpadn²ch a ceremoniφch tak se chovati sluÜφ, aby

    sv∞domφ dobrΘ bylo zachovßno, 13. a bli₧nφmu p°φΦin k ·razu

    a pohorÜenφ nebylo dßvßno.

  1. MdlΘho pak u vφ°e p°ijφmejte, ne k hßdkßm o [nepot°ebn²ch] otßzkßch.
  2. Nebo n∞kdo v∞°φ, ₧e m∙₧e jφsti vÜecko; jin² pak [u vφ°e] mdl² jsa, jφ zelinu.
  3. Ten, kdo₧ jφ, nepoklßdej sob∞ za nic toho, kdo₧ nejφ; a kdo nejφ, toho nesu∩, kdo₧ jφ. Nebo B∙h p°ijal jej.
  4. Ty kdo jsi, abys soudil cizφho slu₧ebnφka? [VÜak] Pßnu svΘmu stojφ, anebo padß. Stane¥ pak; mocen jest zajistΘ B∙h utvrditi jej.
  5. Nebo n∞kdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a n∞kdo soudφ ka₧d² den [jednostejn² b²ti]. Jeden ka₧d² v svΘm smyslu ujiÜt∞n bu∩.
  6. Kdo₧ dn∙ Üet°φ, Pßnu Üet°φ; a kdo neÜet°φ, Pßnu neÜet°φ. A kdo jφ, Pßnu jφ, nebo d∞kuje Bohu; a kdo₧ nejφ, Pßnu nejφ, a d∞kuje Bohu.
  7. Äßdn² zajistΘ z nßs nenφ sßm sob∞ ₧iv, a ₧ßdn² sob∞ sßm neumφrß.
  8. Nebo bu∩to ₧e jsme ₧ivi, Pßnu ₧ivi jsme; bu∩to ₧e m°eme, Pßnu m°eme. A tak bu∩ ₧e jsme ₧ivi, bu∩ ₧e umφrßme, Pßn∞ jsme.
  9. Na to¥ jest zajistΘ Kristus i um°el, i z mrtv²ch vstal, i o₧il, aby nad ₧iv²mi i nad mrtv²mi panoval.
  10. Ty pak proΦ odsuzujeÜ bratra svΘho? Anebo takΘ ty proΦ za nic poklßdßÜ bratra svΘho? VÜak vÜickni staneme p°ed stolicφ Kristovou.
  11. Psßno jest zajistΘ: Äiv¥ jsem jß, pravφ Pßn, ₧e¥ p°ede mnou bude klekati ka₧dΘ koleno, a ka₧d² jazyk vyznßvati bude Boha.
  12. A tak¥ jeden ka₧d² z nßs sßm za sebe poΦet vydßvati bude Bohu.
  13. Nesu∩me₧ tedy vφce jedni druh²ch, ale toto rad∞ji rozsuzujte, jak byste nekladli ·razu nebo pohorÜenφ bratru.
  14. Vφm a v tom ujiÜt∞n jsem v Pßnu Je₧φÜi, ₧e¥ nic neΦistΘho nenφ samo z sebe; ne₧ tomu, kdo₧ tak soudφ, ₧e by neΦistΘ bylo, jemu¥ neΦistΘ jest.
  15. Ale b²vßli¥ rmoucen bratr tv∙j pro pokrm, ji₧ nechodφÜ podle lßsky. [Hledi₧,] abys k zahynutφ nep°ivedl pokrmem sv²m toho, za kterΘho₧ Kristus um°el.
  16. Nebudi₧ tedy v porouhßnφ dßno dobrΘ vaÜe.
  17. Krßlovstvφ zajistΘ Bo₧φ nenφ pokrm a nßpoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatΘm.
  18. Nebo kdo₧ v tom slou₧φ Kristu, mil² jest Bohu a lidem p°φjemn².
  19. Proto₧ nßsledujme toho, co₧ by [slou₧ilo] ku pokoji a k vzd∞lßnφ vespolek.
  20. Nekazi₧ pro pokrm dφla Bo₧φho. VÜecko zajistΘ ΦistΘ [jest], ale zlΘ [jest] Φlov∞ku, kter²₧ jφ s pohorÜenφm.
  21. DobrΘ jest nejφsti masa a nepφti vφna, ani [Φehokoli toho,] na Φem₧ se urß₧φ bratr tv∙j, nebo horÜφ, anebo zemdlφvß.
  22. Ty vφru mßÜ? M∞j₧ ji sßm u sebe p°ed Bohem. Blahoslaven², kdo₧ nesoudφ sebe samΘho v tom, co₧ oblibuje.
  23. Ale kdo₧ pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z vφry [jφ]. A co₧koli nenφ z vφry, h°φch jest.

    15.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Napomφnß k snßÜenφ mdlob bli₧nφch p°φkladem Krista Pßna,

    23. obnovuje p°irΦenφ svΘ o navÜtφvenφ jich, kdy₧ almu₧ny do

    JeruzalΘma donese, 30. co₧ aby B∙h Ü¥astn∞ vykonati dal, za

    modlitby ₧ßdß.

  1. Povinni¥ jsme pak my silnφ mdloby nemocn²ch snßÜeti, a ne sami sob∞ se lφbiti.
  2. Ale jeden ka₧d² z nßs bli₧nφmu se lib k dobrΘmu pro vzd∞lßnφ.
  3. Nebo i Kristus ne sßm se sob∞ lφbil, ale jako₧ psßno jest: Han∞nφ han∞jφcφch tebe p°ipadla jsou na mne.
  4. Nebo kterΘ₧koli v∞ci napsßny jsou, k naÜemu nauΦenφ napsßny jsou, abychom skrze trp∞livost a pot∞Üenφ Pφsem nad∞ji m∞li.
  5. B∙h pak [dßrce] trp∞livosti a pot∞Üenφ dej₧ vßm jednomysln²m b²ti vespolek podle Jezukrista,
  6. Abyste jednomysln∞ jedn∞mi ·sty oslavovali Boha a Otce Pßna naÜeho Jezukrista.
  7. Proto₧ p°ijφmejte se vespolek, jako₧ i Kristus p°ijal nßs v slßvu Bo₧φ.
  8. Nebo¥ pravφm [vßm], ₧e Kristus Je₧φÜ byl slu₧ebnφkem ob°φzky pro Bo₧φ pravost, aby potvrzeni byli slibovΘ otc∙m [uΦin∞nφ],
  9. A aby pohanΘ z milosrdenstvφ slavili Boha, jako₧ psßno jest: Proto₧ vyznßvati tebe budu mezi pohany, a jmΘnu tvΘmu plΘsati budu.
  10. A op∞t dφ: Veselte se pohanΘ s lidem jeho.
  11. A op∞t: Chvalte Hospodina vÜickni nßrodovΘ, a velebte₧ ho vÜickni lidΘ.
  12. A op∞t IzaißÜ dφ: Bude¥ ko°en Jesse, a ten, jen₧ povstane, panovati nad pohany; v n∞m¥ pohanΘ doufati budou.
  13. B∙h pak nad∞je napl≥uj₧ vßs vÜelikou radostφ a pokojem u vφ°e, [tak] abyste se rozhojnili v nad∞ji skrze moc Ducha svatΘho.
  14. Vφm zajistΘ, brat°φ moji, i jß takΘ o vßs, ₧e i vy jste plnφ dobroty, napln∞ni jsouce vÜelikou znßmostφ, tak₧e se i napomφnati m∙₧ete vespolek.
  15. Ale [vÜak proto] psal jsem vßm, brat°φ, pon∞kud sm∞le, jako ku pam∞ti p°ivod∞ vßm, podle milosti, kterß₧ jest mi dßna od Boha,
  16. K tomu, abych byl slu₧ebnφkem Je₧φÜe Krista mezi pohany, slou₧e evangelium Bo₧φmu, aby byla ob∞t pohan∙ vzßcnß, posv∞cena jsuci skrze Ducha svatΘho.
  17. Mßm se tedy Φφm chlubiti v Kristu Je₧φÜi, v Bo₧φch v∞cech.
  18. Nebo¥ bych se neodvß₧il mluviti toho, Φeho₧ by skrze mne neuΦinil Kristus, [k tomu,] aby ku posluÜenstvφ [p°ivedeni byli] pohanΘ slovem i skutkem,
  19. V moci div∙ a zßzrak∙, v sφle Ducha Bo₧φho, tak₧e jsem od JeruzalΘma v∙kol a₧ k IlyrickΘ zemi naplnil evangelium Kristov²m,
  20. A to tak ₧ßdostiv jsa kßzati evangelium, kde₧ ani jmenovßn nebyl Kristus, abych na cizφ zßklad nestav∞l,
  21. Ale jako₧ psßno jest: Kter²m₧ nenφ zv∞stovßno o n∞m, uz°φ, a ti, jen₧ nesl²chali, srozum∞jφ.
  22. A tφm¥ jest mi mnohokrßt p°eka₧eno p°ijφti k vßm.
  23. Nynφ pak nemaje ji₧ vφce mφsta v t∞chto krajinßch a ₧ßdost maje p°ijφti k vßm od mnoha let,
  24. Kdy₧koli p∙jdu do HiÜpanie, p°ijdu k vßm. Mßm¥ zajistΘ nad∞ji, ₧e tudy jda, uz°φm vßs, a ₧e vy mne provodφte tam, avÜak a₧ bych prve u vßs pon∞kud pobyl.
  25. Nynφ pak beru se do JeruzalΘma, slu₧bu Φin∞ svat²m.
  26. Nebo za dobrΘ se vid∞lo Macedonsk²m a Achaisk²m, aby sbφrku n∞jakou uΦinili na chudΘ svatΘ, kte°φ₧ jsou v JeruzalΘm∞.
  27. Tak¥ sob∞ to oblφbili, a takΘ povinni jsou jim to. Nebo pon∞vad₧ duchovnφch v∞cφ jejich byli ·Φastni pohanΘ, povinni¥ jsou jim takΘ slou₧iti t∞lesn²mi.
  28. A proto₧ kdy₧ to vykonßm a jim odvedu u₧itek ten, p∙jdu¥ skrze vßs do HiÜpanie.
  29. A vφm¥, ₧e p°ijda k vßm, v hojnosti po₧ehnßnφ evangelium Kristova p°ijdu.
  30. Prosφm¥ pak vßs, brat°φ, skrze Pßna naÜeho Jezukrista a skrze lßsku Ducha [svatΘho], abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu sna₧n∞,
  31. Abych vysvobozen byl od protivnφk∙, kte°φ₧ jsou v Judstvu a aby slu₧ba tato mß p°φjemnß byla svat²m v JeruzalΘm∞,
  32. Abych k vßm bohdß s radostφ p°iÜel, a s vßmi poodpoΦinul.
  33. B∙h pak pokoje [budi₧] se vÜemi vßmi. Amen.

    16.kapitola (EpiÜtola S. Pavla k ╪φman∙m)


    Pozdravenφ n∞kter²m zvlßÜtnφ od sebe i od jin²ch vzkazuje,

    17. napomφnß brat°φ k varovßnφ se nepokojn²ch 20. a porouΦφ je

    Pßnu Bohu.

  1. PorouΦφm¥ pak vßm FΘben, sestru naÜi, slu₧ebnici cφrkve CenchrenskΘ,
  2. Abyste ji p°ijali v Pßnu, tak jak₧ sluÜφ na svatΘ, a abyste jφ pomocni byli, jestli₧e by vßs v Φem pot°ebovala. Nebo i ona mnoh²m hostem ochotn∞ posluhovala, a₧ i mn∞ takΘ.
  3. Pozdravte Priscilly a Akvila, pomocnφk∙ m²ch v Kristu Je₧φÜi,
  4. Kte°φ₧ pro m∙j ₧ivot sv²ch vlastnφch hrdel nasadili, jim₧to ne jß sßm toliko d∞kuji, ale i vÜecky cφrkve pohanskΘ,
  5. I domßcφho jejich shromß₧d∞nφ. Pozdravte mΘho milΘho EpΘneta, kter²₧ jest prvotiny Achaie v Kristu.
  6. Pozdravte Marie, kterß₧ mnoho prßce m∞la s nßmi.
  7. Pozdravte Andronika a Junia, p°φbuzn²ch m²ch a spoluv∞z≥∙ m²ch, kte°φ₧ jsou vzßcnφ u apoÜtol∙ a kte°φ₧ p°ede mnou byli v Kristu Je₧φÜi.
  8. Pozdravte Amplia mn∞ v Pßnu milΘho.
  9. Pozdravte Urbana, pomocnφka naÜeho v Kristu, a Stachyna mΘho milΘho.
  10. Pozdravte Apella zkuÜenΘho v Kristu. Pozdravte t∞ch, kte°φ₧ jsou [z domu] Aristobulova.
  11. Pozdravte Herodiona, p°φbuznΘho mΘho. Pozdravte t∞ch, kte°φ jsou z [Φeledi] NarciÜkovy [v∞°φcφ] v Pßna.
  12. Pozdravte TryfΘny a Tryf≤zy, kterΘ₧ prßci vedou v Pßnu. Pozdravte Persidy milΘ, kterß₧ mnoho pracovala v Pßnu.
  13. Pozdravte Rufa, zvlßÜtnφho v Pßnu, a matky jeho i mΘ.
  14. Pozdravte Asynkrita, Flegonta, Hermy, Patroba, Merkuria, i [jin²ch] brat°φ, kte°φ₧ jsou s nimi.
  15. Pozdravte Filologa i Julie, Nerea a sestry jeho, i Olympa i vÜech svat²ch, kte°φ₧ jsou s nimi.
  16. Pozdravte sebe vespolek v polφbenφ svatΘm. Pozdravujφ¥ vßs cφrkve Kristovy.
  17. Prosφm¥ pak vßs, brat°φ, abyste Üet°ili t∞ch, kte°φ₧ r∙znice a pohorÜenφ Φinφ, naodpor uΦenφ tomu, kterΘmu₧ jste vy se nauΦili, a varujte se jich.
  18. Nebo takovφ Pßnu naÜemu Je₧φÜi Kristu neslou₧φ, ale svΘmu b°ichu; a skrze lahodnΘ °eΦi a pochlebenstvφ svodφ srdce prost²ch.
  19. Nebo vaÜe posluÜenstvφ vÜechn∞ch doÜlo. A proto₧ se raduji z vßs. Ne₧ chci¥, abyste byli moud°φ k dobrΘmu, a prostφ k zlΘmu.
  20. B∙h pak pokoje pot°e satana pod nohy vaÜe brzo. Milost Pßna naÜeho Jezukrista [budi₧] s vßmi. Amen.
  21. Pozdravujφ vßs Timoteus, pomocnφk m∙j, a Lucius, a Jßzon, a #Sozipater, p°φbuznφ moji.
  22. Pozdravuji vßs v Pßnu jß Tercius, kter²₧ jsem psal tento list.
  23. Pozdravuje vßs Gßius, hospodß° m∙j i vÜφ cφrkve. Pozdravuje vßs Erastus, d∙chodnφ pφsa° m∞stsk², a Kvartus bratr.
  24. Milost Pßna naÜeho Jezukrista se vÜemi vßmi. Amen.
  25. Tomu pak, jen₧ m∙₧e vßs utvrditi podle evangelium mΘho a kßzßnφ Je₧φÜe Krista, podle zjevenφ tajemstvφ od Φas∙ v∞Φn²ch skrytΘho,
  26. Nynφ pak zjevenΘho i skrze Pφsma prorockß, podle poruΦenφ v∞ΦnΘho Boha, ku posluÜenstvφ vφry vÜechn∞m nßrod∙m oznßmenΘho,
  27. Tomu, [pravφm,] samΘmu moudrΘmu Bohu slßva skrze Jezukrista na v∞ky. Amen [List tento] k ╪φman∙m psßn jest z Korintu, a [poslßn] po FΘben, slu₧ebnici sboru CenchrenskΘho.
Zp∞t na obsah...