Deuteronomium
Kapitoly:
1, 2, 3,
4, 5, 6,
7, 8, 9,
10, 11, 12,
13, 14, 15,
16, 17, 18,
19, 20, 21,
22, 23, 24,
25, 26, 27,
28, 29, 30,
31, 32, 33,
34.
1.kapitola (Deuteronomium)
P°ipomenutφ toho, co se dßlo v le₧enφch od hory OrΘb a₧ do Kßdesbarne.
- Tato jsou slova, kterß₧ mluvil Moj₧φÜ ke vÜemu lidu IzraelskΘmu p°ed Jordßnem na pouÜti, na rovinßch proti [mo°i] RudΘmu, mezi Fßran a Tofel a Lßban a Hazerot a Dizahab.
- Jedenßcte dnφ cesty [jest] od OrΘb p°es hory Seir a₧ do Kßdesbarne.
- Stalo se pak Φty°idcßtΘho lΘta, jedenßctΘho m∞sφce, v prvnφ den tΘho₧ m∞sφce, ₧e mluvil Moj₧φÜ syn∙m Izraelsk²m vÜecky v∞ci, kterΘ₧ jemu byl p°ikßzal Hospodin [oznßmiti] jim,
- Kdy₧to ji₧ byl zabil Seona, krßle AmorejskΘho, kter²₧ bydlil v Ezebon, a Oga, krßle Bßzan, kter²₧ bydlil v Astarot, [zabil] v Edrei.
- P°ed Jordßnem, v zemi MoßbskΘ, poΦal Moj₧φÜ vysv∞tlovati zßkona tohoto, °ka:
- Hospodin B∙h nßÜ mluvil k nßm na OrΘb∞, °ka: Dosti jste ji₧ na ho°e tΘto bydlili.
- Obra¥te se, tßhn∞te a jd∞te k ho°e Amorejsk²ch, na vÜecko v∙kolφ jejφ, bu∩ na roviny, na hory, na ·dolφ, na poledne, i na b°ehy mo°skΘ, [k] zemi KananejskΘ a [k] Libßnu, a₧ k °ece velikΘ, k °ece Eufrates.
- Ej, ukßzal jsem vßm tu zemi; vejd∞te₧ [do nφ, ] a d∞diΦn∞ vlßdn∞te jφ, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil dßti Hospodin otc∙m vaÜim, Abrahamovi, Izßkovi a Jßkobovi, i semeni jejich po nich.
- A mluvil jsem k vßm toho Φasu, °ka: Nemohu¥ sßm nΘsti vßs.
- Hospodin B∙h vßÜ rozmno₧il vßs, a hle, rozmno₧eni jste dnes jako hv∞zdy nebeskΘ.
- (Hospodin B∙h otc∙ vaÜich rozmno₧i₧ vßs nad to, jak₧ jste [nynφ, ] tisφckrßt vφce, a po₧ehnej vßm, jako₧ jest mluvil vßm.)
- Kterak bych nesl sßm prßci vaÜi, b°φm∞ vaÜe a nesnßze vaÜe?
- Vydejte z sebe mu₧e moudrΘ a opatrnΘ, a zkuÜenΘ z pokolenφ sv²ch, abych je vßm p°edstavil.
- I odpov∞d∞li jste mi a °ekli jste: Dobrߥ jest ta v∞c, kterou₧ jsi uΦiniti rozkßzal.
- Vzav tedy p°ednφ z pokolenφ vaÜich, mu₧e moudrΘ a zkuÜenΘ, ustanovil jsem je knφ₧aty nad vßmi, hejtmany nad tisφci, setnφky, padesßtnφky, desßtnφky a sprßvce v pokolenφch vaÜich.
- P°ikßzal jsem takΘ soudc∙m vaÜim toho Φasu, °ka: Vysl²chejte p°e mezi brat°φmi sv²mi, a su∩te spravedliv∞ mezi mu₧em a bratrem jeho, i mezi p°φchozφm jeho.
- Nebudete p°ijφmati osoby v soudu; jak₧ malΘho tak i velikΘho slyÜeti budete, nebudete se bßti ₧ßdnΘho, nebo Bo₧φ soud jest. Jestli₧e byste pak m∞li jakou v∞c nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyÜφm ji.
- P°ikßzal jsem vßm, pravφm, toho Φasu vÜecko, co byste Φiniti m∞li.
- [Potom] pak hnuvÜe se z OrΘb, p°eÜli jsme vÜecku pouÜ¥ tuto velikou a hroznou, kterou₧ jste vid∞li, [jdouce] cestou k ho°e Amorejsk²ch, jako₧ nßm byl p°ikßzal Hospodin B∙h nßÜ, a p°iÜli jsme a₧ do Kßdesbarne.
- I °ekl jsem vßm: P°iÜli jste a₧ k ho°e AmorejskΘ, kterou₧ Hospodin B∙h nßÜ dßvß nßm.
- Ej, dal Hospodin B∙h tv∙j tu zemi tob∞; vstupi₧ a vlßdni [jφ, ] jako₧ °ekl Hospodin B∙h otc∙ tv²ch tob∞; neboj se, ani₧ se strachuj.
- Vy pak vÜickni p°istoupili jste ke mn∞ a °ekli jste: PoÜleme mu₧e p°ed sebou, kte°φ₧ by nßm shlΘdli zemi, a oznßmili by nßm n∞co [o] cest∞, kterou₧ bychom vstoupiti m∞li, i m∞sta, do nich₧ bychom p°ijφti m∞li.
- Kterß₧to °eΦ lφbila se mn∞, a vzal jsem z vßs dvanßcte mu₧∙, jednoho mu₧e z ka₧dΘho pokolenφ.
- A oni obrßtivÜe se a vstoupivÜe na horu, p°iÜli a₧ k ·dolφ EÜkol a shlΘdli zemi.
- Nabrali takΘ s sebou ovoce zem∞ tΘ, a p°inesli nßm, a oznßmili nßm o [t∞ch] v∞cech, °kouce: Dobrߥ jest zem∞, kterou₧ Hospodin B∙h nßÜ dßvß nßm.
- A vÜak jste necht∞li jφti, ale odpφrali jste °eΦi Hospodina Boha svΘho.
- A reptali jste v stanφch sv²ch, °kouce: Proto ₧e nßs v nenßvisti m∞l Hospodin, vyvedl nßs z zem∞ EgyptskΘ, aby nßs vydal v ruce AmorejskΘho, a zahladil nßs.
- Kam bychom Üli? Brat°φ naÜi zstraÜili srdce naÜe, pravφce: Lid ten jest v∞tÜφ a vyÜÜφ ne₧li my, m∞sta velikß a hrazenß a₧ k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme vid∞li.
- I °ekl jsem vßm: Nebojte se, ani se strachujte jich.
- Hospodin B∙h vßÜ, kter²₧ jde p°ed vßmi, on¥ bojovati bude za vßs rovn∞ tak, jak₧ uΦinil s vßmi v Egypt∞, p°ed oΦima vaÜima.
- Ano i na pouÜti vid∞l jsi, kterak nesl tebe Hospodin B∙h tv∙j, jako nosφ Φlov∞k syna svΘho, [a to] po vÜφ cest∞, kterou₧ jste Üli, a₧ jste p°iÜli na toto mφsto.
- A ani tak uv∞°ili jste Hospodinu Bohu svΘmu,
- Kter²₧ k vyhledßnφ vßm mφsta, na kterΘm₧ byste se klßsti m∞li, v noci p°edchßzel vßs cestou v ohni, aby vßm ukßzal cestu, kterou₧ byste m∞li jφti, a v oblace ve dne.
- UslyÜel pak Hospodin hlas °eΦφ vaÜich, a rozhn∞val se, a p°isßhl, °ka:
- Jist∞ ₧e ni₧ßdn² z lidφ t∞chto pokolenφ zlΘho neuz°φ zem∞ tΘ dobrΘ, kterou₧ jsem s p°φsahou zaslφbil dßti otc∙m vaÜim,
- Krom∞ Kßlefa, syna Jefonova; ten¥ ji uz°φ, a jemu dßm zemi, po nφ₧ chodil, i syn∙m jeho, proto ₧e cele nßsledoval Hospodina.
- Ano i na mne rozhn∞val se Hospodin p°φΦinou vaÜφ, °ka: TakΘ ani ty nevejdeÜ tam.
- Jozue, syn Nun, kter²₧ stojφ p°ed tebou, on¥ vejde tam, jeho posil≥, nebo on rozd∞lφ ji losem Izraelovi.
- A dφtky vaÜe, o kter²ch₧ jste pravili, ₧e v loupe₧ budou, a synovΘ vaÜi, kte°φ₧ jeÜt∞ neznajφ dobrΘho ani zlΘho, oni vejdou do nφ, a jim dßm ji; oni d∞diΦn∞ ji obdr₧φ.
- Vy pak obrßtφce se, jd∞te na pouÜ¥ cestou k mo°i RudΘmu.
- A odpov∞d∞vÜe, °ekli jste ke mn∞: Zh°eÜili¥ jsme Hospodinu. My vstoupφme a budeme bojovati podlΘ toho vÜeho, jak₧ rozkßzal nßm Hospodin B∙h nßÜ. A vzavÜe vÜickni od∞nφ svß vßleΦnß na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.
- Hospodin pak °ekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, nebo¥ nejsem u prost°ed vßs, abyste nebyli pora₧eni p°ed nep°ßtely sv²mi.
- A kdy₧ jsem vßm to mluvil, neuposlechli jste, n²br₧ odporni jste byli °eΦi Hospodinov∞, a vÜeteΦn∞ vstoupili jste na horu.
- Tedy vytßhl Amorejsk², kter²₧ bydlil na tΘ ho°e, proti vßm, a honili vßs, jako Φinφvajφ vΦely, a pot°eli vßs na [ho°e] Seir a₧ do Horma.
- A navrßtivÜe se, plakali jste p°ed Hospodinem, ale neuslyÜel Hospodin hlasu vaÜeho, a uÜφ [sv²ch] nenaklonil k vßm.
- I z∙stali jste v Kßdes za mnohΘ dny, podlΘ poΦtu dn∙, v nich₧ jste tam byli.
2.kapitola (Deuteronomium)
P°ipomenutφ toho, co se dßlo od Kßdesbarne a₧ do porß₧ky krßle Seona.
- Potom obrßtivÜe se, tßhli jsme na tu pouÜ¥ cestou k mo°i RudΘmu, jako₧ mluvil Hospodin ke mn∞, a obchßzeli jsme horu Seir za dlouh² Φas,
- A₧ mi °ekl Hospodin takto:
- Dosti jste ji₧ obchßzeli horu tuto, obra¥te₧ se k stran∞ p∙lnoΦnφ.
- A lidu p°ika₧, °ka: P∙jdete p°es pomezφ brat°φ sv²ch syn∙ Ezau, kte°φ₧ bydlφ v Seir. AΦkoli budou se vßs bßti, hle∩te vÜak piln∞,
- Abyste jich nedrß₧dili; nebo nedßm vßm z zem∞ jejich ani Ülep∞je no₧nΘ, proto ₧e v d∞dictvφ Ezau dal jsem horu Seir.
- Pokrm∙ koupφte od nich za penφze, a jφsti budete, i vody takΘ ku pitφ za penφze od nich jednati budete.
- Nebo Hospodin B∙h tv∙j po₧ehnal tob∞ p°i vÜelikΘ prßci rukou tv²ch, a znß, ₧e jdeÜ p°es pouÜ¥ velikou tuto; ji₧ Φty°idceti let Hospodin B∙h tv∙j byl s tebou, ani₧ jsi m∞l v Φem nedostatku.
- A Üli jsme od brat°φ naÜich, syn∙ Ezau, kte°φ₧ bydlφ v Seir, s cesty polnφ od Elat a od Aziongaber, a uch²lili jsme se, abychom Üli cestou [po] pouÜti MoßbskΘ.
- I °ekl mi Hospodin: NeÜko∩ Moßbsk²m, ani jich popouzej k boji, nebo nedßm tob∞ v zemi jejich d∞dictvφ, pon∞vad₧ syn∙m Lot dal jsem Ar v d∞dictvφ.
- (Emim prvΘ bydlili v nφ, lid velik² a mnoh², a vysokΘho zrostu, jako Enakim.
- Oni takΘ za obry dr₧ßni byli jako Enakim, ale MoßbÜtφ °φkali jim Emim.
- V Seir pak bydlili prvΘ HorejÜtφ, kterΘ₧ synovΘ Ezau vyhnali, a zahladili je p°ed tvß°φ svou, a bydlili tu mφsto nich, jako uΦinil Izrael v zemi vlßda°stvφ svΘho, kterou₧ jim dal Hospodin.)
- Nynφ vstanouce, p°ejd∞te potok Zßred. I p°eÜli jsme potok Zßred.
- ╚asu pak, v n∞m₧ jsme Üli z Kßdesbarne, a₧ jsme p°eÜli potok Zßred, bylo let t°idceti osm, dokavad₧ nebyl vyhlazen vÜecken v∞k mu₧∙ bojovn²ch z prost°ed stan∙, jako₧ jim p°isßhl Hospodin.
- Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k set°enφ jich z prost°edku stan∙, dokud₧ nevyhladil jich.
- I stalo se, kdy₧ vÜickni mu₧i ti bojovnφ vyhynuli z prost°edku lidu,
- Äe mluvil Hospodin ke mn∞, °ka:
- Ty p°ejdeÜ dnes pomezφ MoßbskΘ k [m∞stu] Ar,
- A p°iblφ₧φÜ se k syn∙m Ammon. Nessu₧uj₧ jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedßm tob∞ v zemi syn∙ Ammon d∞dictvφ, pon∞vad₧ syn∙m Lotov²m dal jsem ji k vlßda°stvφ.
- (I ona takΘ dr₧ßna byla za zemi obr∙; [nebo] obrovΘ p°ed tφm bydlili v nφ, kter²m₧ AmmoninÜtφ °φkali Zamzomim,
- Lid velik² a mnoh², a vysokΘho zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin p°ed tvß°φ jejich, a veÜli v d∞dictvφ jejich, a bydlili na mφst∞ jejich,
- Jako₧ uΦinil syn∙m Ezau bydlφcφm v Seir, pro n∞₧ vyhladil HorejskΘ p°ed tvß°φ jejich, i veÜli v d∞dictvφ jejich, a bydlili na mφst∞ jejich a₧ do dneÜnφho dne.
- HevejskΘ takΘ, kte°φ₧ bydlili v Azerim a₧ do Gßza, KaftorejÜtφ, kte°φ₧ vyÜli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na mφst∞ jejich.)
- Vstanouce, be°te se a p°ejd∞te potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvΘ Seona, krßle Ezebon AmorejskΘho, a zemi jeho; zaΦni₧ [jφ] vlßdnouti, a bojuj vßleΦn∞ proti n∞mu.
- Dnes poΦnu pouÜt∞ti strach a lekßnφ se tebe na lidi, kte°φ₧ jsou pode vÜφm nebem, tak ₧e kte°φ₧koli uslyÜφ pov∞st o tob∞, t°ßsti a lekati se budou tvß°i tvΘ.
- I poslal jsem posly z pouÜt∞ Kedemot k Seonovi, krßli Ezebon, s slovy pokojn²mi, °ka:
- Nech¥ projdu skrze zemi tvou, p°φmo cestou p∙jdu, neuch²lφm se ani na pravo ani na levo.
- Pokrm∙ za penφze prodßÜ mi, abych jedl, vody takΘ za penφze dßÜ mi, a pφti budu; toliko p∞Üky projdu,
- Jako₧ mi uΦinili synovΘ Ezau, kte°φ₧ bydlφ v Seir, a MoßbÜtφ, kte°φ₧ bydlφ v Ar, dokud₧ nep°ejdu Jordßnu, [jda] k zemi, kterou₧ Hospodin B∙h nßÜ dßvß nßm.
- Ale necht∞l dopustiti Seon, krßl Ezebon, abychom proÜli [zemi] jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin B∙h tv∙j ducha jeho, a ztu₧il srdce jeho, aby dal jej v ruce tvΘ, jako₧ [se vidφ] podnes.
- (Nebo °ekl mi byl Hospodin: Aj, ji₧ jsem poΦal v moc dßvati tob∞ Seona i zemi jeho; zaΦni₧ [jφ] vlßdnouti, abys d∞diΦn∞ obdr₧el zemi jeho.)
- A vytßhl byl Seon proti nßm, on i vÜecken lid jeho k boji do Jasa.
- I dal jej nßm Hospodin B∙h nßÜ, a porazili jsme ho s syny jeho i se vÜφm lidem jeho.
- Vzali jsme takΘ toho Φasu vÜecka m∞sta jeho, a dali jsme v prokletφ lid t∞ch vÜech m∞st, i ₧eny i d∞ti, [₧ßdnΘho] nepoz∙stavivÜe.
- Toliko hovada rozebrali jsme sob∞, a ko°isti z m∞st, kter²ch₧ jsme dobyli.
- Od Aroer jen₧ jest na b°ehu potoka Arnon, a [od] m∞sta, kterΘ₧ [jest] v ·dolφ, a₧ do Galßd nebylo m∞sta, kterΘ₧ by ostßti mohlo p°ed nßmi; vÜecka nßm dal Hospodin B∙h nßÜ.
- Toliko k zemi syn∙ Ammon nep°iblφ₧ils se, [ani] [k] ₧ßdnΘ krajin∞ le₧φcφ p°i potoku Jabok, ani k m∞st∙m na horßch, a k ₧ßdnΘmu mφstu, kterΘ₧ zapov∞d∞l Hospodin B∙h nßÜ.
3.kapitola (Deuteronomium)
Co se dßlo od vßlky s krßlem Og a₧ do z°φzenφ Jozue na mφsto Moj₧φÜovo.
- Potom obrßtivÜe se, tßhli jsme cestou k Bßzan. I vytßhl Og, krßl Bßzan, proti nßm, on i vÜecken lid jeho k bitv∞ do Edrei.
- I °ekl mi Hospodin: Neboj se ho, nebo v ruce tvΘ dal jsem jej, i vÜecken lid jeho i zemi jeho, a uΦinφÜ jemu tak, jako jsi uΦinil Seonovi, krßli AmorejskΘmu, kter²₧ bydlil v Ezebon.
- Dal tedy Hospodin B∙h nßÜ v ruce naÜe i Oga, krßle Bßzan, a vÜecken lid jeho, i porazili jsme jej, tak ₧e jsme nepoz∙stavili po n∞m [₧ßdnΘho] ₧ivΘho.
- Dobyli jsme takΘ tΘho₧ Φasu vÜech m∞st jeho; nebylo m∞sta, kterΘho₧ bychom jim neodjali, Üedesßte m∞st, vÜecku krajinu Argob, krßlovstvφ Oga v Bßzan.
- VÜecka ta m∞sta byla ohra₧enß zdmi vysok²mi, branami a zßvorami, krom∞ m∞st otev°en²ch, [jich₧ bylo] velmi mnoho.
- A vyplΘnili jsme je, jako jsme uΦinili Seonovi, krßli Ezebon, vyhladivÜe vÜecka m∞sta, mu₧e, ₧eny i dφtky.
- VÜecka pak hovada a ko°isti m∞st rozebrali jsme sob∞.
- Vzali jsme takΘ tΘho₧ Φasu zemi z ruky dvou krßl∙ Amorejsk²ch, kterß₧ byla p°ed Jordßnem, od potoku Arnon a₧ k ho°e Hermon,
- (SidonÜtφ °φkajφ Hermonu Sarion, a AmorejÜtφ °φkajφ jemu Sanir),
- VÜecka m∞sta v kraji, a vÜecken Galßd, a vÜecken Bßzan a₧ do Sßlecha a Edrei, [kterß₧ byla] m∞sta krßlovstvφ Og v Bßzan.
- Sßm toliko Og, krßl v Bßzan, z jin²ch obr∙ byl poz∙stal. Aj, l∙₧e jeho, l∙₧e ₧eleznΘ, jeÜt∞ z∙stßvß v Rabbat syn∙ Ammon, devφti lokt∙ zd²lφ, a Φty° loket zÜφ°φ, jak₧ jest loket mu₧e.
- Kdy₧ tedy zemi tu obdr₧eli jsme d∞diΦn∞ toho Φasu, [krajinu] od Aroer, jen₧ [jest] p°i potoku Arnon, a polovici hory Galßd i m∞sta jejφ, dal jsem [pokolenφ] Ruben a Gßd.
- Ostatek pak Galßd a vÜecku [zemi] Bßzan, krßlovstvφ Oga, dal jsem polovici pokolenφ Manassesova, [toti₧] vÜecku krajinu Argob, vÜecku Bßzan, kterß₧ sloula zem∞ obr∙.
- Jair, syn Manasse, vzal vÜecku krajinu Argob, a₧ ku pomezφ Gessuri a Machati; proΦe₧ nazval [zemi] Bßzan od jmΘna svΘho Havot Jair a₧ do dneÜnφho dne.
- Machirovi pak dal jsem Galßd.
- A Rubenovu a Gßdovu pokolenφ dal jsem [krajinu] od Galßd a₧ ku potoku Arnon, polovici potoka s pomezφm a₧ ku potoku Jabok, [kde₧ jsou] hranice syn∙ Ammonitsk²ch,
- A roviny tyto i Jordßn s pomezφm od Ceneret a₧ k mo°i pustΘmu, jen₧ jest mo°e slanΘ, le₧φcφ pod [horou] Fazga k v²chodu.
- A p°ikßzal jsem vßm toho Φasu, °ka: Hospodin B∙h vßÜ dal vßm zemi tuto, abyste ji d∞diΦn∞ obdr₧eli; vezmouce od∞nφ na sebe, p∙jdete p°ed brat°φmi vaÜimi, syny Izraelsk²mi, kte°φ₧koli silnφ jste.
- Toliko ₧eny vaÜe a dφtky vaÜe, a dobytek vßÜ, ( [nebo] vφm, ₧e mnoho dobytka mßte, ) z∙stanou v m∞stech vaÜich, kterß₧ jsem dal vßm,
- Dokud₧ by nedal odpoΦinutφ Hospodin brat°φm vaÜim jako i vßm, aby i oni d∞diΦn∞ obdr₧eli zemi, kterou₧ Hospodin B∙h vßÜ dßvß jim za Jordßnem; tedy navrßtφte se jeden ka₧d² k d∞dictvφ svΘmu, kterΘ₧ jsem dal vßm.
- TakΘ i Jozue p°ikßzal jsem toho Φasu, °ka: OΦi tvΘ vidφ vÜecko, co uΦinil Hospodin B∙h vßÜ t∞m dv∞ma krßl∙m; tak¥ uΦinφ Hospodin vÜechn∞m krßlovstvφm, do kter²ch₧ ty p∙jdeÜ.
- Nebojte₧ se jich, nebo Hospodin B∙h vßÜ, on¥ jest, kter²₧ bojuje za vßs.
- A tehdß₧ prosil jsem Hospodina, °ka:
- PanovnφΦe Hospodine, ty jsi poΦal ukazovati slu₧ebnφku svΘmu velikost svou a ruku svou p°esilnou; nebo kdo jest [B∙h] siln² na nebi aneb na zemi, jeÜto by Φiniti mohl skutky podobnΘ tv²m, a moci podobnΘ tob∞?
- Prosφm, nech¥ vejdu a uz°φm zemi tu v²bornou, kterß₧ jest za Jordßnem, horu tu v²bornou i Libßn.
- Pohnul se pak Hospodin na mne pro vßs a neuslyÜel mne, ale °ekl mi: Dosti mßÜ, nemluv vφce o to se mnou.
- Vstup na vrch [hory] Fazga, a pozdvihna oΦφ sv²ch k zßpadu a k p∙lnoci, ku poledni i k v²chodu, hle∩ oΦima sv²ma; nebo nep°ejdeÜ Jordßnu tohoto.
- Ale p°ika₧ Jozue, a posil≥ ho, i potvr∩ ho; nebo p∙jde p°ed lidem tφmto, a on uvede jim v d∞dictvφ zemi, kterou₧ uz°φÜ.
- I z∙stali jsme v ·dolφ naproti Betfegor.
4.kapitola (Deuteronomium)
Napomenutφ k ost°φhßnφ zßkona, 41. a odd∞lenφ t°φ m∞st k utφkßnφ.
- Nynφ tedy, ≤ Izraeli, slyÜ ustanovenφ a soudy, kterΘ₧ jß uΦφm vßs Φiniti, abyste ₧ivi byli, a vejdouce, d∞diΦn∞ vlßdli zemφ, kterou₧ Hospodin B∙h otc∙ vaÜich vßm dßvß.
- Nep°idßte [nic] k slovu, kterΘ₧ jß p°ikazuji vßm, ani₧ [co] ujmete od n∞ho, abyste [tak] p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, kterΘ₧ jß p°ikazuji vßm, zachovali.
- OΦi vaÜe vid∞ly, co uΦinil Hospodin pro Belfegor, jak vÜecky lidi, kte°φ₧ odeÜli po Belfegor, vyhladil Hospodin B∙h tv∙j z prost°edku tvΘho.
- Vy pak, p°φdr₧ejφcφ se Hospodina Boha vaÜeho, ₧ivi jste do dneÜnφho dne vÜickni.
- Vizte₧, uΦil¥ jsem vßs ustanovenφm a soud∙m, jak₧ mi p°ikßzal Hospodin B∙h m∙j, abyste tak Φinili v zemi, do kterΘ₧ vejdete k d∞diΦnΘmu dr₧enφ jφ.
- Ost°φhejte₧ tedy a Φi≥te [je, ] nebo to jest moudrost vaÜe a opatrnost vaÜe p°ed oΦima nßrod∙, kte°φ₧, slyÜφce vÜecka ustanovenφ tato, °eknou: Jist∞ lid moudr² a rozumn² nßrod velik² tento jest.
- Nebo kter² nßrod [tak] velik² jest, kter²₧ by m∞l bohy [sob∞ tak] blφzkΘ, jako jest Hospodin B∙h vßÜ ve vÜem volßnφ naÜem k n∞mu?
- A kter² jest nßrod [tak] velik², kter²₧ by m∞l ustanovenφ a soudy spravedlivΘ, jako jest vÜecken zßkon tento, kter²₧ jß vßm dnes p°edklßdßm?
- A vÜak hle∩ se a bedliv∞ ost°φhej duÜe svΘ, abys nezapomenul na ty v∞ci, kterΘ₧ vid∞ly oΦi tvΘ, a aby nevyÜly z srdce tvΘho po vÜecky dny ₧ivota tvΘho; a v znßmost je uvedeÜ syn∙m i vnuk∙m sv²m.
- [A nezapomφnej, ] ₧e jsi onoho dne stßl p°ed Hospodinem Bohem sv²m na OrΘb∞, kdy₧ mi byl °ekl Hospodin: Shroma₧∩ mi lid, a¥ jim p°edlo₧φm slova mß, z nich₧ by se uΦili mne bßti po vÜecky dny, dokud₧ ₧ivi budou na zemi, a [tΘmu₧] aby syny svΘ uΦili.
- Tedy p°istoupili jste, a stßli jste pod horou; (hora pak ta ho°ela ohn∞m a₧ do samΘho nebe, a [byly na nφ] tmy, oblak a mrßkota.)
- I mluvil k vßm Hospodin z prost°edku ohn∞. Hlas slov slyÜeli jste, ale obrazu [₧ßdnΘho] jste nevid∞li krom∞ hlasu,
- Jφm₧ vyhlßsil vßm smlouvu svou, kterΘ₧to p°ikßzal vßm ost°φhati, [toti₧] desφti slov, a napsal je na dvou dskßch kamenn²ch.
- Mn∞ takΘ p°ikßzal Hospodin toho Φasu, abych uΦil vßs ustanovenφm a soud∙m, abyste Φinili je v zemi, do kterΘ₧ jdete k d∞diΦnΘmu dr₧enφ jφ.
- Proto₧ piln∞ peΦujte o duÜe svΘ, (nebo nevid∞li jste ₧ßdnΘho obrazu toho dne, kdy₧ k vßm mluvil Hospodin na OrΘb∞ z prost°edku ohn∞),
- Abyste neporuÜili [cesty svΘ, ] a neuΦinili sob∞ rytiny [aneb] podobenstvφ n∞jakΘho obrazu, tvßrnosti mu₧e neb ₧eny,
- Podobenstvφ n∞jakΘho hovada, kterΘ₧ jest na zemi, aneb podobenstvφ jakΘhokoli ptßka k°φdla majφcφho, kter²₧ lΘtß v pov∞t°φ,
- Podobenstvφ jakΘhokoli zem∞plazu na zemi, aneb podobenstvφ jakΘkoli ryby, kterß₧ jest u vod∞ pod zemφ.
- Ani pozdvihuj oΦφ sv²ch k nebi, abys, vida slunce a m∞sφc, i hv∞zdy se vÜφm zßstupem nebesk²m a ponuknut jsa, klan∞l bys se jim a slou₧il bys jim, jeÜto ty v∞ci oddal Hospodin B∙h tv∙j vÜechn∞m lidem pode vÜφm nebem,
- Vßs pak vzal Hospodin, a vyvedl vßs [jako] z peci ₧eleznΘ z Egypta, abyste byli jeho lid d∞diΦn², jako [jste] dne tohoto.
- Ale na mne rozhn∞val se Hospodin p°φΦinou vaÜφ, a p°isßhl, ₧e nep°ejdu Jordßnu, ani nevejdu do zem∞ tΘ v²bornΘ, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞ [v] d∞dictvφ.
- Nebo jß umru v zemi tΘto, a nep°ejdu Jordßnu, vy pak p°ejdete, a d∞diΦn∞ obdr₧φte zemi tu v²bornou.
- Hle∩te₧, abyste se nezapomφnali na smlouvu Hospodina Boha svΘho, kterou₧ uΦinil s vßmi, a neΦinili sob∞ rytiny, [aneb] obrazu jakΘkoli v∞ci, jako₧ p°ikßzal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j.
- Nebo Hospodin B∙h tv∙j jest ohe≥ s₧φrajφcφ, [B∙h] siln², horliv².
- Kdy₧ zplodφÜ syny a vnuky, a zstarßte se v zemi tΘ, jestli₧e poruÜφte [cestu svou, ] a ud∞lßte rytinu ku podobenstvφ jakΘkoli v∞ci, aneb uΦinφte n∞co zlΘho p°ed oΦima Hospodina Boha svΘho, popouzejφce ho:
- Osv∞dΦuji proti vßm dnes [p°ed] nebem i zemφ, ₧e hrozn∞ a rychle vyhlazeni budete z zem∞, do kterΘ₧ p∙jdete p°es Jordßn, abyste vlßdli jφ. Nedlouho bydliti budete v nφ, ale do konce vyhlazeni budete.
- A rozpt²lφ vßs Hospodin mezi nßrody, a maliΦk² poΦet vßs z∙stane mezi pohany, do kter²ch₧ zavede vßs Hospodin,
- A slou₧iti tam budete boh∙m, dφlu rukou lidsk²ch, d°evu a kameni, jeÜto nevidφ ani slyÜφ, ani jedφ, ani Φijφ.
- Jestli₧e pak i tam hledati budeÜ Hospodina Boha svΘho, tedy nalezneÜ, budeÜ-li ho hledati z celΘho srdce svΘho a z celΘ duÜe svΘ.
- Kdy₧¥ ·zko bude, a p°ijdou na t∞ vÜecky ty v∞ci, naposledy vÜak, jestli₧e bys se navrßtil k Hospodinu Bohu svΘmu, a poslouchal bys hlasu jeho,
- (Pon∞vad₧ Hospodin B∙h tv∙j [jest B∙h] siln², milosrdn², ) neopustφ tebe, ani t∞ nezkazφ, ani zapomene se na smlouvu otc∙ tv²ch, kterou₧ s p°φsahou utvrdil jim.
- Nebo ptej se nynφ na dni starΘ, kte°φ₧ byli p°ed tebou, od toho dne, v kterΘm₧ stvo°il B∙h Φlov∞ka na zemi, a od jednoho kraje nebe a₧ do druhΘho, stala-li se kdy v∞c podobnß tΘto tak velikΘ, aneb sl²chßno-li kdy co takovΘho?
- Zdali kdy slyÜel [kter²] lid hlas Boha mluvφcφho z prost°edku ohn∞, jako jsi ty slyÜel a ₧iv z∙stal?
- Aneb zdali se kdy [kter²] B∙h pokusil, aby p°ijda, vzal sob∞ nßrod n∞kter² z jinΘho nßrodu s zkuÜovßnφm, znamenφmi a s zßzraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vzta₧enΘm a v hr∙zi velikΘ, jako uΦinil vÜecko toto pro vßs Hospodin B∙h vßÜ v Egypt∞ p°ed oΦima vaÜima?
- Tob∞¥ jest to ukßzßno, abys v∞d∞l, ₧e Hospodin jest B∙h, [a] ₧e nenφ jinΘho krom∞ n∞ho.
- Dal¥ s nebe slyÜeti hlas sv∙j, aby vyuΦil tebe, a na zemi ukßzal tob∞ ohe≥ sv∙j velik², a slova jeho slyÜel jsi z prost°edku ohn∞.
- Proto ₧e miloval otce tvΘ, vyvolil sφm∞ jejich po nich, a vyvedl t∞ p°ed sebou mocφ svou velikou z Egypta,
- Aby vy₧ena nßrody velikΘ a siln∞jÜφ, ne₧ jsi ty, p°ed tvß°φ tvou, uvedl tebe a dal tob∞ zemi jejich [v] d∞dictvφ, jako₧ dnes [vidφÜ.]
- V∞zi₧ tedy dnes a obnov [to] v srdci svΘm, ₧e Hospodin jest B∙h na nebi svrchu i na zemi dole, a nenφ ₧ßdnΘho jinΘho.
- Proto₧ ost°φhej po vÜecky dny ustanovenφ a p°ikßzanφ jeho, kterß₧ jß dnes p°ikazuji tob∞, aby dob°e bylo tob∞ i syn∙m tv²m po tob∞, a abys prodlil dn∙ v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞.
- Tehdy odd∞lil Moj₧φÜ t°i m∞sta p°ed Jordßnem k v²chodu slunce.
- Aby utekl do nich vra₧edlnφk, kter²₧ by zabil bli₧nφho svΘho necht∞, a nem∞l by ho p°ed tφm v nenßvisti; kdy₧ by utekl do jednoho z t∞ch m∞st, aby ₧iv z∙stal:
- Bozor na pouÜti, na rovinßch v kraji Rubenitsk²ch, a Rßmot v Galßd, [v pokolenφ] Gßd, a Golan v Bßzan, [v pokolenφ] Manasse.
- Ten jest zßkon, kter²₧ p°edlo₧il Moj₧φÜ syn∙m Izraelsk²m,
- [A] tato jsou sv∞dectvφ a ustanovenφ i soudovΘ, kterΘ₧ p°edlo₧il Moj₧φÜ syn∙m Izraelsk²m, kdy₧ vyÜli z Egypta,
- P°ed Jordßnem v ·dolφ naproti Betfegor, v zemi Seona, krßle AmorejskΘho, kter²₧ bydlil v Ezebon, jej₧ porazil Moj₧φÜ a synovΘ IzraelÜtφ, kdy₧ vyÜli z Egypta,
- A uvßzali se d∞diΦn∞ v zemi jeho, a v zemi Oga, krßle Bßzan, dvou krßl∙ Amorejsk²ch, [v zemi, ] kterß₧ jest p°ed Jordßnem k v²chodu slunce,
- Od Aroer, (jen₧ [le₧φ] p°i b°ehu potoka Arnon), a₧ k ho°e Sion, kterß₧ jest Hermon.
- I ve vÜecku rovinu p°ed Jordßnem k v²chodu a₧ k mo°i pustΘmu, le₧φcφ pod [horou] Fazga.
5.kapitola (Deuteronomium)
Obnovenφ desatera p°ikßzßnφ.
- I svolal Moj₧φÜ vÜecken lid Izraelsk², a °ekl jim: SlyÜ, Izraeli, ustanovenφ a soudy, kterΘ₧ jß dnes mluvφm v uÜi vaÜe; nauΦte se jim, a v skutku jich ost°φhejte.
- Hospodin B∙h nßÜ uΦinil s nßmi smlouvu na OrΘb∞.
- Ne s otci naÜimi uΦinil Hospodin tu smlouvu, ale s nßmi, kte°φ₧ zde jsme nynφ my vÜickni ₧ivφ.
- Tvß°φ v tvß° mluvil Hospodin s vßmi na tΘ ho°e z prost°edku ohn∞,
- (Jß jsem pak stßl mezi Hospodinem a mezi vßmi toho Φasu, abych oznßmil vßm °eΦ Hospodinovu; nebo jste se bßli ohn∞, a nevstoupili jste na horu), °ka:
- Jß jsem Hospodin B∙h tv∙j, kter²₧ jsem t∞ vyvedl z zem∞ EgyptskΘ z domu slu₧by.
- NebudeÜ mφti boh∙ jin²ch p°ede mnou.
- NeuΦinφÜ sob∞ rytiny , ani jakΘho podobenstvφ [t∞ch v∞cφ, ] kterΘ₧ jsou na nebi svrchu, ani [t∞ch, ] kterΘ₧ na zemi dole, ani [t∞ch, ] kterΘ₧ jsou u vodßch pod zemφ.
- NebudeÜ se jim klan∞ti, ani jich ctφti. Nebo jß jsem Hospodin B∙h tv∙j, [B∙h] siln², horliv², navÜt∞vujφcφ nepravost otc∙ na synech do t°etφho i ΦtvrtΘho pokolenφ t∞ch, kte°φ₧ nenßvidφ mne,
- A Φinφcφ milosrdenstvφ nad tisφci t∞ch, kte°φ₧ mne milujφ, a ost°φhajφ p°ikßzanφ m²ch.
- NevezmeÜ jmΘna Hospodina Boha svΘho nadarmo, nebo¥ nenechß bez pomsty Hospodin toho, kdo₧ by bral jmΘno jeho nadarmo.
- Ost°φhej dne sobotnφho, abys jej sv∞til, jako₧ p°ikßzal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j.
- èest dnφ pracovati budeÜ, a d∞lati vÜelikΘ dφlo svΘ;
- Ale dne sedmΘho odpoΦinutφ [jest] Hospodina Boha tvΘho. NebudeÜ d∞lati ₧ßdnΘho dφla, ty i syn tv∙j i dcera tvß, i slu₧ebnφk tv∙j i d∞vka tvß, v∙l i osel tv∙j i vÜelikΘ hovado tvΘ, i p°φchozφ tv∙j, kter²₧ jest v branßch tv²ch, aby odpoΦinul slu₧ebnφk tv∙j a d∞vka tvß jako i ty.
- A pamatuj, ₧e jsi byl slu₧ebnφkem v zemi EgyptskΘ, a vyvedl t∞ Hospodin B∙h tv∙j odtud v ruce silnΘ, a v rameni vzta₧enΘm. Proto₧ p°ikßzal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j, abys sv∞til den svßteΦnφ.
- Cti otce svΘho i matku svou, jako₧ p°ikßzal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j, aby se prodleli dnovΘ tvoji, a aby tob∞ dob°e bylo na zemi, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞.
- NezabijeÜ.
- NesesmilnφÜ.
- NepokradeÜ.
- NepromluvφÜ proti bli₧nφmu svΘmu k°ivΘho sv∞dectvφ.
- Nepo₧ßdßÜ man₧elky bli₧nφho svΘho, ani₧ po₧ßdßÜ domu bli₧nφho svΘho, pole jeho, neb slu₧ebnφka jeho, aneb d∞vky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb Φehokoli z t∞ch v∞cφ, kterΘ₧ jsou bli₧nφho tvΘho.
- Ta slova mluvil Hospodin ke vÜemu shromß₧d∞nφ vaÜemu na ho°e z prost°edku ohn∞, oblaku a mrßkoty, hlasem velik²m, a nep°idal [nic vφce, ] a napsal je na dvou dskßch kamenn²ch, kterΘ₧ mn∞ dal.
- Vy pak kdy₧ jste uslyÜeli hlas z prost°edku tmy, (nebo hora ohn∞m ho°ela), p°istoupili jste ke mn∞ vÜickni v∙dcovΘ pokolenφ vaÜich a starÜφ vaÜi,
- A °ekli jste: Ej, ukßzal nßm Hospodin B∙h nßÜ slßvu svou a velikost svou, a slyÜeli jsme hlas jeho z prost°edku ohn∞; dneÜnφho dne vid∞li jsme, ₧e B∙h mluvil s Φlov∞kem, a [on] ₧iv z∙stal.
- Proto₧ nynφ proΦ mßme zem°φti? Nebo se₧ral by nßs ohe≥ velik² tento; jestli vφce slyÜeti budeme hlas Hospodina Boha naÜeho, zem°eme.
- Nebo co jest vÜelikΘ t∞lo, aby slyÜe hlas Boha ₧ivΘho mluvφcφho z prost°edku ohn∞, jako my, m∞lo ₧ivo b²ti?
- P°istup ty a slyÜ vÜecky v∞ci, kterΘ₧ mluviti bude Hospodin B∙h nßÜ; potom ty mluviti budeÜ nßm, co₧ by koli °ekl tob∞ Hospodin B∙h nßÜ, a my slyÜeti i Φiniti budeme.
- UslyÜev pak Hospodin hlas °eΦφ vaÜich, kdy₧ jste mluvili ke mn∞, °ekl mi Hospodin: SlyÜel jsem hlas °eΦi lidu tohoto, kterou₧ mluvili tob∞. Co₧koli mluvili, dob°e¥ jsou mluvili.
- ╙ kdyby bylo jejich srdce takovΘ, aby se bßli mne a ost°φhali p°ikßzanφ m²ch po vÜelik² Φas, aby jim dob°e bylo i syn∙m jejich na v∞ky!
- Jdi, rci jim: Navra¥te se k stan∙m vaÜim.
- Ty pak st∙j tuto p°i mn∞, a oznßmφm tob∞ vÜecka p°ikßzanφ, ustanovenφ i soudy, kter²m₧ je uΦiti budeÜ, aby je Φinili v zemi, kterou₧ jß dßvßm jim, aby jφ d∞diΦn∞ vlßdli.
- Hle∩te₧ tedy, abyste Φinili, jak₧ p°ikßzal vßm Hospodin B∙h vßÜ; neuchylujte se na pravo ani na levo.
- Po vÜφ tΘ cest∞, kterou₧ vßm p°ikßzal Hospodin B∙h vßÜ, choditi budete, abyste ₧ivi byli, a dob°e bylo vßm, a abyste prodlili dn∙ na zemi, kterou₧ d∞diΦn∞ obdr₧φte.
6.kapitola (Deuteronomium)
Vysv∞tlenφ p°ikßzßnφ prvnφho, 20. a potomk∙m toho p°ipomenutφ.
- Toto pak jest p°ikßzanφ, ustanovenφ a soudovΘ, kterΘ₧ p°ikßzal Hospodin B∙h vßÜ, abych uΦil vßs, abyste Φinili [je] v zemi, do kterΘ₧ jdete k d∞diΦnΘmu dr₧enφ jφ,
- Abys se bßl Hospodina Boha svΘho, ost°φhaje vÜech ustanovenφ jeho a p°ikßzanφ jeho, kterß₧ jß p°ikazuji tob∞, ty i syn tv∙j i vnuk tv∙j, po vÜecky dny ₧ivota svΘho, aby se prodlili dnovΘ tvoji.
- SlyÜi₧ tedy, Izraeli, a hle∩ tak skuteΦn∞ Φiniti, aby tob∞ dob°e bylo, a abyste se velmi rozmno₧ili, (jako₧ mluvil Hospodin B∙h otc∙ tv²ch tob∞, ) [v] zemi opl²vajφcφ mlΘkem a strdφ.
- SlyÜ, Izraeli, Hospodin B∙h nßÜ, Hospodin jeden [jest.]
- Proto₧ milovati budeÜ Hospodina Boha svΘho z celΘho srdce svΘho, a ze vÜφ duÜe svΘ, a ze vÜφ sφly svΘ.
- A budou slova tato, kterß₧ jß p°ikazuji tob∞ dnes, v srdci tvΘm.
- A budeÜ je Φasto op∞tovati syn∙m sv²m, a mluviti o nich, kdy₧ sedneÜ v dom∞ svΘm, kdy₧ p∙jdeÜ cestou, a lΘhaje i vstßvaje.
- Uvß₧eÜ je za znamenφ na ruce svΘ, a jako nßΦelnφk mezi oΦima sv²ma.
- NapφÜeÜ je takΘ na ve°ejφch domu svΘho a na branßch sv²ch.
- A kdy₧ t∞ uvede Hospodin B∙h tv∙j do zem∞, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m, Abrahamovi, Izßkovi a Jßkobovi, ₧e ji tob∞ dß, i m∞sta velikß a v²bornß, kter²ch₧s nestav∞l,
- A domy plnΘ vÜech dobr²ch v∞cφ, kter²ch₧ jsi nenaplnil, a studnice vykopanΘ, kter²ch₧ jsi nekopal, a vinice i olivovφ, jich₧ jsi neÜtφpil, a jedl bys a nasytil se:
- Varuj se, abys nezapomenul na Hospodina, kter²₧ t∞ vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, z poroby tΘ₧kΘ.
- Hospodina Boha svΘho bßti se budeÜ, a jemu slou₧iti, a ve jmΘno jeho p°isahati.
- NeodejdeÜ po bozφch cizφch, z boh∙ jin²ch nßrod∙, kte°φ₧ v∙kol vßs jsou,
- (Nebo [B∙h] siln², horliv², Hospodin tv∙j u prost°ed tebe jest, ) aby se neroznφtila prchlivost Hospodina Boha tvΘho na tebe, a shladil by t∞ se svrchku zem∞.
- Nebudete pokouÜeti Hospodina Boha svΘho, jako jste pokouÜeli v Massah.
- Piln∞ ost°φhejte p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, a sv∞dectvφ jeho, i ustanovenφ jeho, kterß₧ p°ikßzal tob∞,
- A Φi≥ to, co₧ pravΘho a dobrΘho jest p°ed oΦima Hospodinov²ma, aby tob∞ dob°e bylo, a vejda, abys d∞diΦn∞ obdr₧el zemi v²bornou, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil Hospodin otc∙m tv²m,
- Aby vypudil vÜecky nep°ßtely tvΘ od tvß°i tvΘ, jako₧ mluvil Hospodin.
- Kdy₧ by se potom syn tv∙j otßzal tebe, °ka: Co jsou to za sv∞dectvφ a ustanovenφ i soudy, kterΘ₧ p°ikßzal Hospodin B∙h nßÜ vßm?
- Tedy dφÜ synu svΘmu: Slu₧ebnφci jsme byli Faraonovi v Egypt∞, i vyvedl nßs Hospodin z Egypta v ruce silnΘ.
- A Φinil Hospodin znamenφ a zßzraky velikΘ a ÜkodlivΘ v Egypt∞ proti Faraonovi, a proti vÜemu domu jeho p°ed oΦima naÜima,
- Nßs pak vyvedl odtud, aby uvedl nßs, [a] dal nßm zemi, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m naÜim.
- Proto₧ p°ikßzal nßm Hospodin, abychom ost°φhali vÜech ustanovenφ t∞chto, bojφce se Hospodina Boha svΘho, aby nßm dob°e bylo po vÜecky dny, a aby zachoval nßs p°i ₧ivotu, jak₧ [to Φinφ] i [v] dneÜnφ den.
- A spravedlnost mφti budeme, kdy₧ ost°φhati budeme a Φiniti vÜecka p°ikßzanφ tato p°ed Hospodinem Bohem sv²m, jako₧ p°ikßzal nßm.
7.kapitola (Deuteronomium)
Zapovφdß p°izniti se s pohany, 11. a odplatu plnitel∙m zßkona slibuje.
- Kdy₧ pak tebe uvede Hospodin B∙h tv∙j do zem∞, do kterΘ₧ ty ji₧ vchßzφÜ, abys vlßdl jφ, a vyplΘnφ nßrody mnohΘ od tvß°i tvΘ, Hetea, Gergezea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, sedm nßrod∙ v∞tÜφch a siln∞jÜφch, ne₧li jsi ty,
- A dß je Hospodin B∙h tv∙j tob∞, abys je pobil: jako proklatΘ vyplΘnφÜ je, nevejdeÜ s nimi v smlouvu, ani₧ slitujeÜ se nad nimi.
- Nikoli nesp°φznφÜ se s nimi; dcery svΘ nedßÜ synu jejich, a dcery jejich nevezmeÜ synu svΘmu.
- Nebo¥ by odvedla syna tvΘho od nßsledovßnφ mne, a slou₧ili by boh∙m cizφm, proΦe₧ popudila by se prchlivost Hospodinova na vßs, a zahladila by t∞ rychle.
- Ale rad∞ji toto jim uΦi≥te: Oltß°e jejich zbo°te, modly jejich stroskotejte, hßje takΘ posekejte, a rytiny jejich ohn∞m spalte.
- Nebo ty lid svat² jsi Hospodinu Bohu svΘmu; tebe vyvolil Hospodin B∙h tv∙j, abys jemu byl lidem zvlßÜtnφm, mimo vÜecky nßrody, kte°φ₧ jsou na zemi.
- Ne proto, ₧e by vßs vφce bylo nad jinΘ nßrody, p°ipojil se k vßm Hospodin, a vyvolil vßs, (nebo menÜφ vßs poΦet byl ne₧li jin²ch nßrod∙, )
- Ale proto, ₧e miloval vßs Hospodin, a splniti cht∞l p°φsahu, kterou₧ p°isßhl otc∙m vaÜim, vyvedl vßs v ruce silnΘ, a vysvobodil vßs z domu slu₧by, z ruky Faraona, krßle EgyptskΘho.
- I zvφÜ, ₧e Hospodin B∙h tv∙j jest B∙h, [B∙h] siln² [a] pravdomluvn², ost°φhajφcφ smlouvy a milosrdenstvφ t∞m, kte°φ₧ ho milujφ a ost°φhajφ p°ikßzanφ jeho, a₧ do tisφcφho kolena,
- Odplacujφcφ tomu, kter²₧ ho nenßvidφ, v tvß° jeho, tak aby zahladil jej. Nebude¥ prodlΘvati; kdo₧ ho nenßvidφ, v tvß° jeho odplatφ jemu.
- Proto₧ ost°φhej p°ikßzanφ a ustanovenφ i soud∙, kterΘ₧ jß tob∞ dnes p°ikazuji, abys je Φinil.
- I bude¥ [to, ] ₧e kdy₧ poslouchati budete soud∙ t∞chto a ost°φhati i Φiniti je, [takΘ] Hospodin B∙h tv∙j ost°φhati bude tob∞ smlouvy a milosrdenstvφ, kterΘ₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m.
- A bude t∞ milovati, i po₧ehnß tob∞ a rozmno₧φ tebe. Nebo po₧ehnß plodu ₧ivota tvΘho a ·rodßm zem∞ tvΘ, obilφ tvΘmu, vφnu tvΘmu a oleji tvΘmu, plodu skot∙ tv²ch i stßd∙m brav∙ tv²ch v zemi, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m, ₧e ji tob∞ dß.
- Po₧ehnan² budeÜ nad vÜecky nßrody; nebude u tebe neplodn² aneb neplodnß, ani mezi hovady tv²mi.
- Vzdßlφ takΘ od tebe Hospodin vÜelik² neduh, a vÜecky zlΘ nemoci EgyptskΘ, kterΘ₧ znßÜ; nevzlo₧φ jich na tebe, ale vzlo₧φ je na vÜecky, kte°φ₧ t∞ nenßvidφ.
- A shladφÜ vÜecky nßrody, kterΘ₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞. Neslituje se nad nimi oko tvΘ, ani₧ slou₧iti budeÜ boh∙m jejich, neboto bylo by tob∞ osφdlem.
- ╪ekl-li bys v srdci svΘm: V∞tÜφ jsou nßrodovΘ tito ne₧li jß, kterak budu moci vyhnati je?
- Neboj se jich, [ale] piln∞ pamatuj na to, co uΦinil Hospodin B∙h tv∙j Faraonovi a vÜechn∞m Egyptsk²m,
- [Na] pokuÜenφ velikß, kterß₧ vid∞ly oΦi tvΘ, i znamenφ a zßzraky, a ruku silnou a rßm∞ vzta₧enΘ, v kterΘm₧ vyvedl t∞ Hospodin B∙h tv∙j. Tak¥ uΦinφ Hospodin B∙h tv∙j vÜechn∞m nßrod∙m, kter²ch₧ bys se obßval.
- Nadto srÜn∞ poÜle Hospodin B∙h tv∙j na n∞, dokud₧ by nezhynuli, kte°φ₧ by poz∙stali, a kte°φ₧ by se skryli p°ed tebou.
- Nelekej₧ se strachu jejich, nebo Hospodin B∙h tv∙j jest u prost°ed tebe, [B∙h] siln², velik² a hrozn².
- I vyplΘnφ Hospodin B∙h tv∙j nßrody ty od tvß°i tvΘ pomalu; nebudeÜ moci pojednou jich shladiti, aby se nerozmno₧ila proti tob∞ zv∞° polnφ.
- A vÜak dß je Hospodin B∙h tv∙j tob∞, a set°e je set°enφm velik²m, dokud₧ nebudou vyhlazeni.
- Vydß i krßle jejich v ruce tvΘ, a vyhladφÜ jmΘno jejich pod nebem; neostojφ¥ ₧ßdn² p°ed tebou, a₧ je i vyhladφÜ.
- RytΘ bohy jejich ohn∞m popßlφÜ; nepo₧ßdßÜ st°φbra a zlata, [kterΘ₧ jest] na nich, ani₧ ho sob∞ vezmeÜ, aby nebylo tob∞ osφdlem, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvΘmu.
- Ani₧ vneseÜ ohavnosti do domu svΘho, abys nebyl proklat², jako i ona; vÜelijak v ohyzdnosti a v ohavnosti budeÜ mφti ji, nebo proklatß jest.
8.kapitola (Deuteronomium)
Napomenutφ ku poslouchßnφ Boha, a vd∞Φnosti dobrodinφ jeho.
- VÜelikΘho p°ikßzanφ, kterΘ₧ jß p°ikazuji tob∞ dnes, skuteΦn∞ ost°φhejte, abyste ₧ivi byli a rozmno₧ili se, a veÜli k d∞diΦnΘmu obdr₧enφ zem∞, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil Hospodin otc∙m vaÜim.
- A rozpomφnati se budeÜ na vÜecku cestu, kterou₧ t∞ vedl Hospodin B∙h tv∙j ji₧ te∩ Φty°idceti let po pouÜti, aby ponφ₧il tebe a zkusil t∞, aby znßmΘ bylo, co [jest] v srdci tvΘm, budeÜ-li ost°φhati p°ikßzanφ jeho, Φili nic.
- I ponφ₧il t∞ a dopustil na tebe hlad, potom t∞ krmil mannou, kterΘ₧ jsi ty neznal, ani otcovΘ tvoji, aby znßmΘ uΦinil tob∞, ₧e ne sam²m chlebem ₧iv bude Φlov∞k, ale vÜφm tφm, co₧ vychßzφ z ·st Hospodinov²ch, ₧iv bude Φlov∞k.
- Roucho tvΘ nevetÜelo na tob∞, a noha tvß se neodhnetla, ji₧ [od] Φty°idceti let.
- Znej₧ tedy v srdci svΘm, ₧e jako₧ cviΦφ Φlov∞k syna svΘho, [tak] Hospodin B∙h tv∙j cviΦφ tebe.
- A ost°φhej p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, chod∞ po cestßch jeho, a boje se jeho.
- Nebo Hospodin B∙h tv∙j uvozuje t∞ do zem∞ v²bornΘ, zem∞, v nφ₧ jsou potokovΘ vod, studnice a propasti pr²Ütφcφ se po ·dolφch i po horßch,
- [Do] zem∞ hojnΘ na pÜenici a jeΦmen, na vinice a fφky a jablka zrnatß, [do] zem∞, v nφ₧ [jest hojnost] olivovφ olej p°inßÜejφcφho a medu.
- Zem∞, v nφ₧ bez nedostatku chlΘb jφsti budeÜ, a v niΦem₧ nouze trp∞ti nebudeÜ, zem∞, jejφ₧ kamenφ [jest] ₧elezo, a z hor jejφch m∞∩ sekati budeÜ.
- Kdy₧koli jφsti budeÜ a nasytφÜ se, dobro°eΦiti budeÜ Hospodina Boha svΘho za zemi v²bornou, kterou₧ dal tob∞.
- Ani₧ se kdy toho dopouÜt∞j, abys se m∞l zapomenouti na Hospodina Boha svΘho, a neost°φhati p°ikßzanφ a soud∙ jeho i ustanovenφ jeho, kterß₧ jß dnes p°ikazuji tob∞,
- Aby, kdy₧ bys jedl a nasycen byl, a dom∙ krßsn²ch nastav∞je, v nich bys bydlil,
- A volovΘ i ovce tvΘ rozmno₧eny byly by, st°φbra takΘ a zlata m∞l bys mnoho, a hojnost ve vÜech v∞cech sv²ch,
- Nepozdvihlo se srdce tvΘ, a zapomenul bys na Hospodina Boha svΘho, kter²₧ t∞ vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, z domu slu₧by,
- A vedl t∞ p°es pouÜ¥ velikou a hroznou, [na nφ₧ byli] hadovΘ ohnivφ a ÜtφrovΘ, [pouÜ¥] ₧φznivou, na nφ₧ nebylo ₧ßdnΘ vody, a vyvedl tob∞ vodu z p°etvrdΘ skßly,
- Kter²₧ t∞ krmil na pouÜti mannou, o kterΘ₧ nev∞d∞li otcovΘ tvoji, aby t∞ potrßpil a zkusil tebe, naposledy vÜak aby dob°e uΦinil tob∞.
- Ani₧ °φkej v srdci svΘm: Moc mß a sφla ruky mΘ zp∙sobila mi tato zbo₧φ,
- Ale pamatuj na Hospodina Boha svΘho, nebo on dßvß tob∞ moc k dob²vßnφ zbo₧φ, aby utvrdil smlouvu svou, kterou₧ s p°φsahou uΦinil s otci tv²mi, jako₧ to [ukazuje] dneÜnφ den.
- Pakli zapomena se na Hospodina Boha svΘho, postoupil bys po bozφch cizφch, a slou₧il bys jim a klan∞l bys se jim: osv∞dΦuji proti vßm dnes, ₧e koneΦn∞ zahynete.
- Jako pohanΘ, kterΘ₧ Hospodin zahladil p°ed tvß°φ vaÜφ, tak zahynete, proto ₧e jste neposlouchali hlasu Hospodina Boha svΘho.
9.kapitola (Deuteronomium)
IzraelÜtφ ne pro svou hodnost do zem∞ zaslφbenΘ uvedeni; 7. nebo
h°φchovΘ jejich mnozφ a t∞₧cφ byli.
- SlyÜ, Izraeli, ty p°ejdeÜ dnes p°es Jordßn, abys vejda, d∞diΦn∞ vlßdl nßrody v∞tÜφmi a siln∞jÜφmi, ne₧ jsi ty, m∞sty velik²mi a ohrazen²mi a₧ k nebi,
- Lidem velik²m a vysok²m, syny Enakov²mi, o kter²ch₧ vφÜ, a [o kter²ch₧] jsi slyÜel [praviti:] Kdo se postavφ proti syn∙m Enakov²m?
- Proto₧ v∞zi₧ dnes, ₧e Hospodin B∙h tv∙j, kter²₧ jde p°ed tebou, jest [jako] ohe≥ spalujφcφ. On vyhladφ je, a on snφ₧φ je p°ed tebou; i vy₧eneÜ je a vyhladφÜ je rychle, jako₧ mluvil tob∞ Hospodin.
- Ne°φkej₧ v srdci svΘm, kdy₧ by je zapudil Hospodin B∙h tv∙j od tvß°i tvΘ, °ka: Pro spravedlnost mou uvedl mne Hospodin, abych d∞diΦn∞ obdr₧el zemi tuto, [tak] jako pro bezbo₧nost nßrod∙ t∞ch Hospodin vyhnal je od tvß°i tvΘ.
- Ne pro spravedlnost svou a pravost srdce svΘho ty jdeÜ, abys d∞diΦn∞ obdr₧el zemi jejich, ale pro bezbo₧nost nßrod∙ t∞ch Hospodin B∙h tv∙j vyhßnφ je od tvß°i tvΘ, a aby splnil slovo, kterΘ₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m, Abrahamovi, Izßkovi a Jßkobovi.
- Proto₧ v∞zi₧, ₧e ne pro spravedlnost tvou Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞ zemi tu v²bornou, abys d∞diΦn∞ dr₧el ji, pon∞vad₧ jsi lid tvrdΘ Üφje.
- Pamatuj₧ [a] nezapomφnej, ₧e jsi k hn∞vu popouzel Hospodina Boha svΘho na pouÜti; hned od toho dne, kdy₧ jsi vyÜel z zem∞ EgyptskΘ, a₧ jste p°iÜli na mφsto toto, odporni jste byli Hospodinu.
- TakΘ [i] na OrΘb∞ popudili jste k hn∞vu Hospodina, a rozhn∞val se na vßs Hospodin, aby vßs shladil.
- Kdy₧ jsem vstoupil na horu, abych vzal dsky kamennΘ, dsky smlouvy, kterou₧ uΦinil s vßmi Hospodin, tehdß₧ jsem trval na ho°e Φty°idceti dnφ a Φty°idceti nocφ, chleba nejeda a vody nepije.
- I dal mi Hospodin dv∞ dsky kamennΘ, psanΘ prstem Bo₧φm, na nich₧ [byla] vÜecka ta slova, kterß₧ mluvil vßm Hospodin na ho°e z prost°edku ohn∞ v den shromß₧d∞nφ.
- Po skonßnφ pak Φty°idceti dn∙ a Φty°idceti nocφ dal mi Hospodin dv∞ dsky kamennΘ, dsky smlouvy.
- I °ekl mi Hospodin: Vstana, sstup rychle odsud, nebo poÜkvrnil se lid tv∙j, kter²₧ jsi vyvedl z Egypta; seÜli brzy s cesty, kterou₧ jsem jim p°ikßzal, a uΦinili sob∞ slitinu.
- Mluvil takΘ Hospodin ke mn∞, °ka: Vid∞l jsem lid ten, a jist∞ lid tvrdoÜijn² jest.
- Pus¥ mne, a¥ je setru, a zahladφm jmΘno jejich pod nebem, tebe pak uΦinφm v nßrod v∞tÜφ a siln∞jÜφ, ne₧li jest tento.
- Tedy obrßtiv se, sstoupil jsem s hory, (hora pak ho°ela ohn∞m), dv∞ dsky smlouvy maje v obou rukou sv²ch.
- Kdy₧ jsem pak pohled∞l a uz°el jsem, ₧e jste zh°eÜili Hospodinu Bohu vaÜemu, ud∞lavÜe sob∞ tele litΘ, (brzy jste byli seÜli s cesty, kterou₧ p°ikßzal vßm Hospodin):
- Pochytiv ty dv∞ dsky, povrhl jsem je z obou rukou sv²ch, a polßmal jsem je p°ed oΦima vaÜima.
- A padna, le₧el jsem p°ed Hospodinem jako i prvΘ, Φty°idceti dnφ a Φty°idceti nocφ, chleba nejeda a vody nepije, pro vÜecky h°φchy vaÜe, kter²mi₧ jste byli zh°eÜili, Φinφce to, co₧ zlΘho jest p°ed oΦima Hospodinov²ma, [a] popouzejφce jeho.
- Nebo bßl jsem se prchlivosti a hn∞vu, kter²m₧ se byl popudil Hospodin proti vßm, aby zahladil vßs, a uslyÜel mne Hospodin i tehdß₧.
- Na Arona tΘ₧ rozhn∞val se byl Hospodin nßramn∞, tak ₧e ho zahladiti cht∞l; tedy modlil jsem se takΘ za Arona tΘho₧ Φasu.
- H°φch pak vßÜ, kter²₧ jste byli uΦinili, [toti₧] tele, vzav, spßlil jsem je ohn∞m a zdrobil jsem je, tluka [je] dob°e, dokud₧ nebylo set°φno na prach. Potom vsypal jsem prach jeho do potoka, kter²₧ tekl s tΘ hory.
- Ano i v Tabbera a v Massah a v Kibrot Hattßve popouzeli jste Hospodina k hn∞vu.
- A kdy₧ vßs poslal Hospodin z Kßdesbarne, °ka: Vstupte a opanujte zemi tu, kterou₧ jsem vßm dal, odporni jste byli °eΦi Hospodina Boha svΘho, a nev∞°ili jste jemu, ani₧ jste uposlechli hlasu jeho.
- Odporni jste byli Hospodinu od [toho] dne, jak₧ jsem vßs poznal.
- A padna, le₧el jsem p°ed Hospodinem Φty°idceti dnφ a Φty°idceti nocφ, v nich₧ jsem rozprostφral se; nebo °ekl Hospodin, ₧e vßs [chce] zahladiti.
- I modlil jsem se Hospodinu, °ka: PanovnφΦe Hospodine, nezatracuj₧ lidu svΘho, a [to] d∞dictvφ svΘho, kterΘ₧ jsi vykoupil velikomocnostφ svou, kterΘ₧ jsi vyvedl z Egypta v ruce silnΘ.
- Rozpomeni₧ se na slu₧ebnφky svΘ, Abrahama, Izßka a Jßkoba; nepat°i₧ na tvrdost lidu tohoto, na bezbo₧nost jeho a na h°φchy jeho,
- Aby ne°ekli obyvatelΘ zem∞ tΘ, z nφ₧ jsi nßs vyvedl: Proto ₧e nemohl Hospodin uvΘsti jich do zem∞, kterou₧ zaslφbil jim, aneb ₧e je m∞l v nenßvisti, vyvedl je, aby je pobil na pouÜti.
- VÜak oni jsou lid tv∙j a d∞dictvφ tvΘ, kterΘ₧ jsi vyvedl v sφle svΘ velikΘ a v rameni svΘm vzta₧enΘm.
10.kapitola (Deuteronomium)
O p°ipravenφ druh²ch dvou desk. 8. O zvolenφ Levφt∙ k slu₧b∞.
12. Napomenutφ k milovßnφ Boha.
- Toho Φasu °ekl mi Hospodin: Vyhla∩ sob∞ dv∞ dsky kamennΘ, podobnΘ prvnφm, a vstup ke mn∞ na horu, a ud∞lej sob∞ truhlu d°ev∞nou.
- I napφÜi na dskßch t∞ch slova, kterß₧ byla na dskßch prvnφch, kterΘ₧ jsi rozrazil, a vlo₧φÜ je do tΘ truhly.
- Tedy ud∞lal jsem truhlu z d°φvφ setim, a vyhladiv dv∞ dsky kamennΘ, podobnΘ prvnφm, vstoupil jsem na horu, nesa ty dv∞ dsky v rukou sv²ch.
- I napsal na t∞ch dskßch, tak jak₧ prvΘ byl napsal, deset slov, kterß₧ mluvil k vßm Hospodin na ho°e z prost°edku ohn∞ v den shromß₧d∞nφ onoho, a dal je Hospodin mn∞.
- A obrßtiv se, sstoupil jsem s hory tΘ, a vlo₧il jsem ty dsky do truhly, kterou₧ jsem byl ud∞lal, a byly tam, jako₧ mi p°ikßzal Hospodin.
- SynovΘ pak IzraelÜtφ hnuli se z Beerot syn∙ Jakan do Moserah. Tam um°el Aron, a tu jest pochovßn; i konal ·°ad kn∞₧sk² na mφst∞ jeho Eleazar, syn jeho.
- Odtud tßhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, [do] zem∞ vod tekut²ch.
- Toho Φasu odd∞lil Hospodin pokolenφ LΘvφ, aby nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, [a] aby stßli p°ed Hospodinem k slu₧b∞ jemu, a k dobro°eΦenφ ve jmΘnu jeho a₧ do dneÜnφho dne.
- ProΦe₧ nem∞lo pokolenφ LΘvφ dφlu a d∞dictvφ s brat°φmi sv²mi, [nebo] Hospodin jest d∞dictvφ jeho, jako₧ mluvil k n∞mu Hospodin B∙h tv∙j.
- Jß pak z∙stal jsem na tΘ ho°e jako dn∙ prvnφch, Φty°idceti dnφ a Φty°idceti nocφ, a uslyÜel mne Hospodin i tehdß₧, [a] necht∞l shladiti tebe.
- Potom °ekl mi Hospodin: Vsta≥, jdi, p°edchßzeje lid, aby veÜli a vlßdli zemφ, kterou₧ jsem s p°φsahou zaslφbil otc∙m jejich, ₧e jim ji dßm.
- Nynφ tedy, Izraeli, Φeho ₧ßdß Hospodin B∙h tv∙j od tebe? JedinΘ abys se bßl Hospodina Boha svΘho, a chodil po vÜech cestßch jeho, a abys miloval ho, a slou₧il Hospodinu Bohu svΘmu v celΘm srdci svΘm, a ve vÜφ duÜi svΘ,
- Ost°φhaje p°ikßzanφ Hospodinov²ch a ustanovenφ jeho, kterß₧ jß p°ikazuji tob∞ dnes k tvΘmu dobrΘmu.
- Aj, Hospodina Boha tvΘho [jest] nebe i nebesa nebes, zem∞ a vÜecky v∞ci, kterΘ₧ [jsou] na nφ.
- [VÜak] toliko v otcφch tv²ch zalφbilo se Hospodinu, aby je zamiloval, a vyvolil sφm∞ jejich po nich, vßs [toti₧] ze vÜech nßrod∙, jako₧ dnes [vidφÜ.]
- Proto₧ ob°e₧te₧ neob°φzku srdce svΘho, a Üφje svΘ nezatvrzujte vφce.
- Nebo Hospodin B∙h vßÜ, on [jest] B∙h boh∙, a Pßn pßn∙, [B∙h] siln², velik², mocn² a hrozn², kter²₧ nep°ijφmß osoby, ani bΘ°e dar∙,
- ╚in∞ soud sirotku a vdov∞, miluje takΘ p°φchozφho, dßvaje mu chlΘb a od∞v.
- Proto₧ milujte host∞, nebo jste byli hostΘ v zemi EgyptskΘ.
- Hospodina Boha svΘho bßti se budeÜ, jemu slou₧iti, a jeho se p°φdr₧eti, a ve jmΘnu jeho p°isahati budeÜ.
- On¥ jest chvßla tvß, a on¥ jest B∙h tv∙j, kter²₧ uΦinil s tebou tyto velikΘ a hroznΘ v∞ci, kterΘ₧ vid∞ly oΦi tvΘ.
- V sedmdesßti duÜech sstoupili otcovΘ tvoji do Egypta, nynφ pak rozmno₧il t∞ Hospodin B∙h tv∙j, abys byl v mno₧stvφ jako hv∞zdy nebeskΘ.
11.kapitola (Deuteronomium)
Vede k ost°φhßnφ zßkona, 22. ₧ehnß plnitel∙m, a zlo°eΦφ p°estupnφk∙m
jeho.
- Miluj₧ tedy Hospodina Boha svΘho a ost°φhej na°φzenφ jeho, ustanovenφ a soud∙ jeho, i p°ikßzanφ jeho po vÜecky dny.
- A znejte₧ dnes (nebo ne k [sam²m] syn∙m vaÜim [mluvφm, ] kte°φ₧ neznali [toho, ] ani nevid∞li), trestßnφ Hospodina Boha svΘho, d∙stojnost jeho, ruku jeho silnou a rßm∞ jeho vzta₧enΘ,
- A znamenφ i skutky jeho, kterΘ₧ Φinil u prost°ed Egypta Faraonovi, krßli EgyptskΘmu, i vÜφ zemi jeho,
- A co uΦinil vojsku EgyptskΘmu, ko≥∙m i voz∙m jeho, kter²₧ uvedl vody mo°e RudΘho na n∞, kdy₧ vßs honili, a shladil je Hospodin a₧ do dneÜnφho dne;
- TakΘ co uΦinil vßm na pouÜti, dokud₧ jste nep°iÜli a₧ k mφstu tomuto,
- A co uΦinil Dßtanovi a Abironovi, syn∙m Eliaba, syna Rubenova, kdy₧ zem∞ otev°ela ·sta svß, a po₧°ela je i Φeledi jejich, stany jejich se vÜφm statkem jejich, kter²₧ p°i sob∞ m∞li, u prost°ed vÜeho Izraele.
- Ale oΦi vaÜe vid∞ly vÜecky skutky Hospodinovy velikΘ, kterΘ₧ Φinil.
- Proto₧ ost°φhejte vÜech p°ikßzanφ, kterß₧ jß dnes p°ikazuji vßm, abyste zmocn∞ni byli, a vejdouce, d∞diΦn∞ obdr₧eli zemi, do kterΘ₧ vy jdete k d∞diΦnΘmu jφ obdr₧enφ,
- A aby se prodlili dnovΘ [vaÜi] na zemi, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil dßti Hospodin otc∙m vaÜim i semeni jejich, zemi mlΘkem a strdφ opl²vajφcφ.
- Nebo zem∞, do kterΘ₧ ty ji₧ vchßzφÜ, abys ji d∞diΦn∞ obdr₧el, nenφ jako zem∞ Egyptskß, z nφ₧ jsi vyÜel, v kterΘ₧ jsi rozsφval sφm∞ svΘ, a svla₧oval ji [do ustßnφ] noh sv²ch jako zahradu bylinnou:
- Ale zem∞, do kterΘ₧ vy jdete, abyste jφ d∞diΦn∞ vlßdli, jest zem∞ hornatß, [majφcφ] i ·dolφ, [kterß₧] z deÜt∞ nebeskΘho svla₧ovßna b²vß vodou,
- Zem∞, o kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j peΦuje, [a] v₧dycky oΦi Hospodina Boha tvΘho [obrßceny jsou] na ni, od poΦßtku roku a₧ do konce jeho.
- Proto₧ jestli₧e opravdov∞ poslouchati budete p°ikßzanφ m²ch, kterß₧ jß vßm dnes p°ikazuji, milujφce Hospodina Boha svΘho a slou₧φce jemu z celΘho srdce svΘho a ze vÜφ duÜe svΘ,
- Dßm dΘÜ¥ zemi vaÜφ Φasem sv²m, rannφ i pozdnφ, a sklφzeti budeÜ obilΘ svΘ, vφno svΘ i olej sv∙j.
- Dßm i pastvu na poli tvΘm pro hovada tvß, a budeÜ jφsti a₧ do sytosti.
- Vyst°φhejte₧ se tedy, aby nebylo svedeno srdce vaÜe, abyste odstupujφce, neslou₧ili boh∙m cizφm, a neklan∞li se jim.
- ProΦe₧ Hospodin velice by se na vßs rozhn∞val, a zav°el by nebe, aby deÜt∞ nedßvalo, a zem∞ aby nedßvala ·rody svΘ; i zahynuli byste rychle z zem∞ v²bornΘ, kterou₧ Hospodin vßm dßvß.
- Ale slo₧te tato slova mß v srdci svΘm a v mysli svΘ, a uva₧te je sob∞ za znamenφ na rukou sv²ch, a budou jako nßΦelnφk mezi oΦima vaÜima.
- A vyuΦujte jim syny svΘ, rozmlouvajφce o nich, kdy₧ sedneÜ v dom∞ svΘm, aneb kdy₧ p∙jdeÜ cestou, kdy₧ lehneÜ i kdy₧ vstaneÜ.
- NapφÜeÜ je takΘ na ve°ejφch domu svΘho i na branßch sv²ch,
- Aby byli rozmno₧eni dnovΘ vaÜi a dnovΘ syn∙ vaÜich na zemi, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil Hospodin otc∙m vaÜim, ₧e ji dß jim, dokud₧ nebe trvß nad zemφ.
- Nebo jestli₧e bedliv∞ ost°φhati budete vÜech p°ikßzanφ t∞chto, kterß₧ jß p°ikazuji vßm, abyste je Φinili, milujφce Hospodina Boha svΘho, a chodφce po vÜech cestßch jeho, a p°φdr₧ejφce se jeho:
- Tedy vy₧ene Hospodin vÜecky ty nßrody od tvß°i vaÜφ, a vlßdnouti budete d∞diΦn∞ nßrody v∞tÜφmi i siln∞jÜφmi, ne₧li jste vy.
- VÜelikΘ mφsto, na kterΘ₧ by vstoupila noha vaÜe, vaÜe bude; od pouÜt∞ [a] od Libßnu, [a] od °eky Eufraten a₧ k mo°i nejdalÜφmu bude pomezφ vaÜe.
- Nepostavφ se ₧ßdn² proti vßm; strach a bßze≥ vßs pustφ Hospodin B∙h vßÜ na tvß° vÜφ zem∞, po kterΘ₧ choditi budete, jako₧ jest mluvil vßm.
- Hle, jß p°edklßdßm vßm dnes po₧ehnßnφ i zlo°eΦenφ,
- Po₧ehnßnφ, budete-li poslouchati p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, kterß₧ jß dnes p°ikazuji vßm,
- Zlo°eΦenφ pak, jestli₧e byste neposlouchali p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, ale seÜli byste s cesty, o kterΘ₧ jß dnes p°ikazuji vßm, nßsledujφce boh∙ cizφch, kter²ch₧ neznßte.
- A kdy₧ by t∞ uvedl Hospodin B∙h tv∙j do zem∞, do kterΘ₧ ty jdeÜ, abys d∞diΦn∞ vlßdl jφ, tedy dßÜ po₧ehnßnφ toto na ho°e Garizim, a zlo°eΦenφ na ho°e HΘbal,
- KterΘ₧ jsou za Jordßnem, za cestou [ch²lφcφ se] k zßpadu slunce, v zemi KananejskΘho, jen₧ bydlφ na rovinßch naproti Galgala, blφzko rovin More.
- Nebo vy p∙jdete p°es Jordßn, abyste veÜli [a] d∞diΦn∞ vlßdli zemφ, kterou₧ Hospodin B∙h vßÜ dß vßm; i obdr₧φte ji d∞diΦn∞, a budete v nφ bydliti.
- Hle∩te₧ tedy, abyste Φinili vÜecka ustanovenφ a soudy, kterΘ₧ jß dnes vßm p°edklßdßm.
12.kapitola (Deuteronomium)
Velφ B∙h modlß°stvφ kaziti, 4. v mφst∞ jistΘm ob∞tovati. 23. Zapovφdß
krve jφsti 29. a pohan∙ nßsledovati.
- Tato jsou ustanovenφ a soudovΘ, kter²ch₧ ost°φhati budete, Φinφce [je] v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h otc∙ tv²ch dß tob∞, abys d∞diΦn∞ vlßdl jφ po vÜecky dny, v nich₧ ₧ivi budete na zemi.
- Zkazφte do gruntu vÜecka mφsta, na nich₧ slou₧ili nßrodovΘ, (kterΘ₧ vy d∞diΦn∞ opanujete), boh∙m sv²m, na vrÜφch vysok²ch a na pahrbcφch, a pod ka₧d²m stromem ratolestn²m.
- Oltß°e jejich zbo°te, a obrazy jejich ztlucte, hßje takΘ jejich ohn∞m spalte a rytiny boh∙ jejich stroskotejte, a vyhla∩te jmΘno jejich z mφsta toho.
- NeuΦinφte tak Hospodinu Bohu svΘmu,
- Ale kterΘ₧ by mφsto vyvolil Hospodin B∙h vßÜ ze vÜech pokolenφ vaÜich, aby polo₧il jmΘno svΘ tu, a bydlil na n∞m, hledati [ho] , a tam choditi budete.
- Tam takΘ p°inßÜeti budete zßpaly svΘ a ob∞ti i desßtky svΘ, ob∞ti rukou sv²ch i sliby svΘ, dobrovolnΘ [ob∞ti] svΘ, i prvorozenΘ z skot∙ a brav∙ sv²ch,
- A jφsti budete tam p°ed Hospodinem Bohem sv²m, a veseliti se budete v ka₧dΘ v∞ci, k nφ₧ p°iΦinφte ruky svΘ, vy i domovΘ vaÜi, v nich₧ po₧ehnal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j.
- Nebudete d∞lati tak, jak₧ my nynφ zde Φinφme, jeden ka₧d² co₧ se mu dobrΘho vidφ.
- Nebo a₧ dosavad nep°iÜli jste k odpoΦinutφ a d∞dictvφ, kterΘ₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞.
- Ale kdy₧ p°ejdouce Jordßn, bydliti budete v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h vßÜ dß vßm, abys jφ vlßdl prßvem d∞diΦn²m, a odpoΦinutφ dß vßm ode vÜech v∙kol nep°ßtel vaÜich, a bydliti budete bezpeΦn∞:
- Tedy k mφstu tomu, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin B∙h vßÜ, aby tam p°eb²valo jmΘno jeho, p°inßÜeti budete vÜecky v∞ci, kterΘ₧ jß p°ikazuji vßm, zßpaly svΘ, ob∞ti svΘ a desßtky svΘ, a ob∞ti rukou sv²ch a vÜecko, co₧ p°ednφho jest v slibφch vaÜich, kterΘ₧ byste Φinili Hospodinu.
- A veseliti se budete p°ed Hospodinem Bohem sv²m, vy i synovΘ vaÜi i dcery vaÜe, slu₧ebnφci vaÜi i d∞vky vaÜe, i Levφta, kter²₧ jest v branßch tv²ch, nebo nemajφ dφlu a d∞dictvφ s vßmi.
- Vyst°φhej se, abys neob∞toval zßpaln²ch ob∞tφ sv²ch na ₧ßdnΘm mφst∞, kterΘ₧ bys [sob∞] obhlΘdl.
- Ale na tom mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin v jednom z pokolenφ tv²ch, tam ob∞tovati budeÜ zßpaly svΘ, a tam uΦinφÜ vÜecko, co₧ jß p°ikazuji tob∞.
- A vÜak jestli₧e by se kdy zalφbilo duÜi tvΘ, zabijeÜ [sob∞, ] a jφsti budeÜ maso vedlΘ po₧ehnßnφ Hospodina Boha svΘho, kterΘ₧ by dal tob∞ ve vÜech m∞stech tv²ch; neΦist² i Φist² jφsti je bude, jako srnu i jelena.
- Krve toliko jφsti nebudete, na zemi vycedφte ji jako vodu.
- NebudeÜ moci jφsti v m∞st∞ svΘm desßtk∙ obilφ svΘho, vφna a oleje svΘho, i prvorozen²ch skot∙ a brav∙ sv²ch, i vÜeho, k Φemu₧ se slibem zavß₧eÜ, dobrovoln²ch [ob∞tφ] sv²ch a ob∞tφ rukou sv²ch.
- Ale p°ed Hospodinem Bohem sv²m jφsti je budeÜ na mφst∞, kterΘ₧ vyvolil Hospodin B∙h tv∙j, ty i syn tv∙j i dcera tvß, slu₧ebnφk tv∙j a d∞vka tvß, i Levφta, kter²₧ jest v branßch tv²ch, a veseliti se budeÜ p°ed Hospodinem Bohem sv²m ve vÜech v∞cech, k nim₧ bys p°iΦinil ruky svΘ.
- Vyst°φhej₧ se, abys neopouÜt∞l Levφt∙ v zemi svΘ po vÜecky dny svΘ.
- Kdy₧ rozÜφ°φ Hospodin B∙h tv∙j pomezφ tvΘ, jako₧ mluvil tob∞, a °ekl bys [sßm v sob∞:] Budu jφsti maso, proto ₧e ₧ßdß duÜe tvß jφsti maso, vedlΘ vÜφ lφbosti svΘ jφsti budeÜ maso.
- Jestli₧e by daleko bylo od tebe mφsto, kterΘ₧ vyvolφ Hospodin B∙h tv∙j, aby p°eb²valo tam jmΘno jeho, zabijeÜ [hovado] z skot∙ neb brav∙ sv²ch, kterΘ₧ by dal Hospodin tob∞, jak₧¥ jsem p°ikßzal tob∞, a jφsti budeÜ v m∞st∞ svΘm, vedlΘ
vÜφ lφbosti duÜe svΘ.
- Jak₧ se jφdß srna a jelen, tak je jφsti budeÜ; neΦist² i Φist² bude je jφsti.
- Toliko bu∩ stßl², abys krve nejedl; nebo krev jest duÜe, proto₧ nebudeÜ jφsti duÜe s masem jejφm.
- Nejezi₧ jφ, [ale] na zem ji vyce∩ jako vodu.
- NebudeÜ jφsti jφ, aby tob∞ dob°e bylo i syn∙m tv²m po tob∞, kdy₧ bys Φinil, co₧ dobrΘho jest p°ed oΦima Hospodinov²ma.
- Ale posv∞cenΘ v∞ci svΘ, kterΘ₧ bys m∞l, a co₧ bys slφbil, vezmeÜ, a doneseÜ na mφsto, kterΘ₧ vyvolφ Hospodin,
- A ob∞tovati budeÜ ob∞ti svΘ zßpalnΘ, maso a krev, na oltß° Hospodina Boha svΘho; ale krev [jin²ch] ob∞tφ tv²ch vylita bude na oltß° Hospodina Boha tvΘho, maso pak jφsti budeÜ.
- Ost°φhej a poslouchej vÜech slov t∞chto, kterß₧ jß p°ikazuji tob∞, aby tob∞ dob°e bylo i syn∙m tv²m po tob∞ a₧ na v∞ky, kdy₧ bys Φinil, co₧ dobrΘho a pravΘho jest, p°ed oΦima Hospodina Boha svΘho.
- Kdy₧ by [pak] vyplΘnil Hospodin B∙h tv∙j od tvß°i tvΘ nßrody ty, k nim₧ ty tudφ₧ vejdeÜ, abys d∞diΦn∞ vlßdl jimi, a d∞diΦn∞ je opanoval, a bydlil v zemi jejich,
- Vyst°φhej se, abys neuvßzl v osφdle, [jda] za nimi, kdy₧ by ji₧ vyhlazeni byli od tvß°i tvΘ. Nevyptßvej se na bohy jejich, °φkaje: Jak jsou slou₧ili nßrodovΘ ti boh∙m sv²m, tak i jß uΦinφm.
- NeuΦinφÜ tak Hospodinu Bohu svΘmu, nebo vÜecko, co₧ v ohavnosti mß Hospodin, a Φeho₧ nenßvidφ, Φinili boh∙m sv²m; takΘ i syny svΘ a dcery svΘ ohn∞m pßlili [ke cti] boh∙m sv²m.
- Co₧koli jß p°ikazuji vßm, ost°φhati budete, Φinφce [to;] nep°idßte k tomu, ani₧ co z toho ujmete.
13.kapitola (Deuteronomium)
K faleÜnΘmu proroku a sv∙dci jak se chovati nßle₧elo.
- Povstal-li by u prost°ed tebe prorok, aneb [n∞kdo, ] jeÜto by mφval sny, a ukßzal by tob∞ znamenφ aneb zßzrak,
- By¥ se pak i stalo to znamenφ aneb zßzrak, a mluvil by tob∞, °ka: Po∩me, nßsledujme boh∙ cizφch, (kter²ch₧ neznßÜ, ) a slu₧me jim:
- NeuposlechneÜ slov proroka toho, ani snß°e, nebo zkuÜuje vßs Hospodin B∙h vßÜ, aby znßmΘ bylo, milujete-li Hospodina Boha svΘho z celΘho srdce svΘho a z celΘ duÜe svΘ.
- Hospodina Boha svΘho nßsledujte, a jeho se bojte, p°ikßzanφ jeho ost°φhejte, hlasu jeho poslouchejte, jemu slu₧te a jeho se p°φdr₧te.
- Prorok pak ten aneb snß° zamordovßn bude, nebo mluvil to, Φφm₧ by odvrßtil vßs od Hospodina Boha vaÜeho, (kter²₧ vyvedl vßs z zem∞ EgyptskΘ, a vykoupil t∞ z domu slu₧by, ) aby t∞ srazil s cesty, kterou₧ p°ikßzal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j, abys chodil po nφ; a tak odejmeÜ zlΘ z prost°edku svΘho.
- Jestli₧e by t∞ tajn∞ nabßdal bratr tv∙j, syn matky tvΘ, aneb syn tv∙j, aneb dcera tvß, aneb man₧elka, [kterß₧ jest] v l∙n∞ tvΘm, aneb p°φtel tv∙j, kter²₧¥ by [mil²] byl jako duÜe tvß, °ka: Po∩me a slu₧me boh∙m cizφm, (kter²ch₧ jsi neznal ty ani otcovΘ tvoji),
- Z boh∙ pohansk²ch, kte°φ₧ v∙kol vßs jsou, bu∩ blφzko aneb daleko od tebe, od [jednoho] konce zem∞ a₧ do [druhΘho] konce jejφho,
- Nepovoluj jemu, ani₧ ho poslouchej;neodpustφ¥ mu oko tvΘ, ani₧ se slitujeÜ, ani₧ zatajφÜ ho,
- Ale bez milosti zabijeÜ jej; ruka tvß nejprv na n∞j bude [vzta₧ena, ] abys ho zabil, a potom ruce vÜeho lidu.
- A ukamenujeÜ jej a₧ do smrti, nebo cht∞l odvΘsti tebe od Hospodina Boha tvΘho, kter²₧ t∞ vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, z domu slu₧by,
- Aby vÜecken lid Izraelsk², uslyÜφce [to, ] bßli se, a neΦinili vφce n∞co podobnΘho v∞ci tΘto nejhorÜφ u prost°ed tebe.
- UslyÜel-li bys o n∞kterΘm m∞st∞ svΘm, kterΘ₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞, abys tam bydlil, ani pravφ:
- VyÜli mu₧i, lidΘ neÜlechetnφ z prost°edku tvΘho, kte°φ₧ svedli spoluobyvatele svΘ, °kouce: Po∩me, slu₧me boh∙m cizφm, kter²ch₧ neznßte:
- Tedy vyhledej a vyzv∞z a dob°e se [na to] vyptej, a jestli₧e jest pravda a jistß v∞c, [₧e] ohavnost se stala u prost°ed tebe,
- ZbijeÜ obyvatele m∞sta toho meΦem, a jako v∞c proklatou zkazφÜ je i vÜecko, co₧ by v n∞m bylo, hovada takΘ jeho meΦem [pobijeÜ.]
- A vÜecky ko°isti jeho shromß₧dφÜ u prost°ed ulice jeho, a spßlφÜ ohn∞m to m∞sto i vÜecky ko°isti jeho docela Hospodinu Bohu svΘmu, aby byla hromada [rumu] v∞Φnß; a nebude vφce staveno.
- A nevezmeÜ niΦeho₧ z v∞cφ proklat²ch, aby Hospodin odvrßtil se od hn∞vu prchlivosti svΘ, a uΦinil tob∞ milosrdenstvφ [svß, ] a smiloval se nad tebou, i rozmno₧il t∞, jako₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m.
- Proto₧ poslouchati budeÜ hlasu Hospodina Boha svΘho, ost°φhaje vÜech p°ikßzanφ jeho, kterß₧ jß dnes p°ikazuji tob∞, abys Φinil, co₧ pravΘho jest, p°ed oΦima Hospodina Boha svΘho.
14.kapitola (Deuteronomium)
ÄivoΦich∙ Φist²ch i neΦist²ch oznßmenφ, 22. a poruΦenφ o desßtcφch.
- SynovΘ jste Hospodina Boha vaÜeho, [proto₧] nebudete se °ezati, ani₧ sob∞ ud∞lßte lysiny mezi oΦima vaÜima nad mrtv²m.
- Nebo lid svat² jsi Hospodinu Bohu svΘmu, a tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvlßÜtnφ ze vÜech nßrod∙, kte°φ₧ jsou na tvß°i zem∞.
- NebudeÜ jφsti ₧ßdnΘ v∞ci ohavnΘ.
- Tato jsou hovada, kterß₧ jφsti budete: Voly, ovce a kozy,
- Jelena, dannele, srnu, kamsφka, jezevce, b∙vola a losa.
- Ka₧dΘ hovado, kterΘ₧ mß kopyta rozd∞lenß, tak aby rozdvojenß byla, a p°e₧φvß mezi hovady, jφsti je budete.
- A vÜak ne vÜech p°e₧φvajφcφch, aneb t∞ch, kterß₧ kopyta rozd∞lenß majφ, budete jφsti, [jako] velblouda, zajφce a krßlφka; nebo aΦ p°e₧φvajφ, vÜak kopyta rozd∞lenΘho nemajφ, neΦistß jsou vßm.
- TΘ₧ svin∞, nebo rozd∞lenΘ majφc kopyto, nep°e₧φvß, neΦistß vßm bude; masa jejφho jφsti nebudete, a mrchy jejφ se nedotknete.
- Ze vÜech [pak ₧ivoΦich∙, ] kte°φ₧ u vodßch jsou, tyto jφsti budete: Co₧koli mß plejtvy a Üupiny, jφsti budete.
- Co₧ pak nemß plejtvφ a Üupin, [toho] jφsti nebudete; neΦistΘ vßm bude.
- VÜecko ptactvo ΦistΘ jφsti budete.
- T∞chto pak jφsti nebudete: Orla, noha, orlice mo°skΘ,
- A sokola, supa a lu≥ßka vedlΘ pokolenφ jeho,
- A ₧ßdnΘho krkavce vedlΘ pokolenφ jeho,
- Pstrosa, sovy, vodnφ kßn∞ a krahulce vedlΘ pokolenφ jeho,
- Raroha, kalousa a labuti,
- Pelikßna, porfirißna a k°eha°e,
- ╚ßpa, volavky vedlΘ pokolenφ jejφho, dedka a netop²°e.
- A vÜelik² zem∞plaz lΘtajφcφ neΦist² bude vßm, nebudete ho jφsti.
- Ka₧dΘho ptßka ΦistΘho jφsti budete.
- ÄßdnΘ umrliny jφsti nebudete; p°φchozφmu, kter²₧ jest v branßch tv²ch, dßÜ ji, a jφsti ji bude, aneb prodßÜ cizozemci, nebo lid svat² jsi Hospodinu Bohu svΘmu. NebudeÜ va°iti kozelce v mlΘce matky jeho.
- Ochotn∞ dßvati budeÜ desßtky ze vÜech u₧itk∙ semene svΘho, kte°φ₧¥ by p°iÜli s pole ka₧dΘho roku.
- A jφsti budeÜ p°ed Hospodinem Bohem sv²m, (na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil, aby tam p°eb²valo jmΘno jeho, ) desßtky z obilφ, vφna i oleje svΘho, a prvorozenΘ z vol∙ sv²ch a drobnΘho dobytka svΘho, abys se uΦil bßti Hospodina Boha svΘho po vÜecky dny.
- Jestli₧e by pak dalekß byla cesta, a nemohl bys donΘsti toho, proto ₧e daleko jest od tebe to mφsto, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin B∙h tv∙j k p°eb²vßnφ tam jmΘna svΘho, kdy₧ po₧ehnß tob∞ Hospodin B∙h tv∙j:
- Tedy zpen∞₧φÜ je, a svßzanΘ penφze [vezma] v ruku svou, p∙jdeÜ k mφstu, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin B∙h tv∙j,
- A vynalo₧φÜ ty penφze na vÜecko, Φeho₧ ₧ßdß duÜe tvß, na voly, na ovce, na vφno, aneb jin² nßpoj siln², a na vÜecko, Φeho₧ by sob∞ ₧ßdala duÜe tvß, a jφsti budeÜ tam p°ed Hospodinem Bohem sv²m, a veseliti se budeÜ ty i d∙m tv∙j.
- Levφty pak, kter²₧ by v branßch tv²ch bydlil, neopustφÜ, nebo nemß dφlu a d∞dictvφ s tebou.
- Ka₧dΘho lΘta t°etφho odd∞lφÜ vÜecky desßtky z u₧itk∙ sv²ch toho lΘta, a slo₧φÜ je v branßch sv²ch.
- I p°ijde Levφta, (nebo nemß dφlu a d∞dictvφ s tebou), a host a sirotek i vdova, kte°φ₧ jsou v branßch tv²ch, i budou jφsti a nasytφ se, aby po₧ehnal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j p°i vÜelikΘm dφle rukou tv²ch, kterΘ₧ bys d∞lal.
15.kapitola (Deuteronomium)
OdpuÜt∞nφ dluh∙. 7. Opatrovßnφ chud²ch. 12. PropouÜt∞nφ koupen²ch.
19. Na°φzenφ o prvorozen²ch.
- Ka₧dΘho lΘta sedmΘho odpouÜt∞ti budeÜ.
- Tento pak [bude] zp∙sob odpuÜt∞nφ, aby odpustil ka₧d² v∞°itel, kter²₧ rukou svou p∙jΦil [to, Φeho₧] p∙jΦil bli₧nφmu svΘmu; nebude upomφnati bli₧nφho svΘho aneb bratra svΘho, nebo vyhlßÜeno jest odpuÜt∞nφ Hospodinovo.
- Cizozemce upomφnati budeÜ, ale to, co₧ bys m∞l u bratra svΘho, propustφ ruka tvß.
- Toliko aby nuzn²m [n∞kdo] nebyl p°φΦinou tvou, pon∞vad₧ hojn∞ po₧ehnß tob∞ Hospodin v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞ v d∞dictvφ, abys jφ d∞diΦn∞ vlßdl:
- Jestli₧e vÜak piln∞ poslouchati budeÜ hlasu Hospodina Boha svΘho, tak abys hled∞l Φiniti ka₧dΘ p°ikßzanφ toto, kterΘ₧ jß tob∞ dnes p°ikazuji.
- Hospodin zajistΘ B∙h tv∙j po₧ehnß tob∞, jako₧ mluvil tob∞, tak ₧e budeÜ moci p∙jΦovati nßrod∙m mnoh²m, tob∞ pak nebude pot°eba vyp∙jΦovati; i budeÜ panovati nad nßrody mnoh²mi, ale [oni] nad tebou nebudou panovati.
- Byl-li by u tebe nuzn² n∞kdo z brat°φ tv²ch, v n∞kterΘm m∞st∞ tvΘm, v zemi tvΘ, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞, nezatvrdφÜ srdce svΘho, a nezav°eÜ ruky svΘ p°ed nuzn²m bratrem sv²m:
- Ale Üt∞d°e otev°eÜ jemu ruku svou, a ochotn∞ p∙jΦφÜ jemu, jak₧ by mnoho pot°eboval toho, v Φem₧ by nouzi m∞l.
- Vyst°φhej se, aby nebylo n∞co nepravΘho v srdci tvΘm, a °ekl bys: Blφ₧φ se rok sedm², [jen₧ jest] rok odpuÜt∞nφ, a bylo by neÜlechetnΘ oko tvΘ k bratru tvΘmu nuznΘmu, tak ₧e bys neud∞lil jemu, proΦe₧ by volal proti tob∞ k Hospodinu, a byl by na tob∞ h°φch:
- [Ale] ochotn∞ dßÜ jemu, a nebude srdce tvΘ neup°φmΘ, kdy₧ bys dßval jemu; nebo tou p°φΦinou po₧ehnß tob∞ Hospodin B∙h tv∙j ve vÜech skutcφch tv²ch a ve vÜem dφle, k kterΘmu₧ bys vztßhl ruku svou.
- Nebo nebudete bez chud²ch v zemi vaÜφ; proto₧ p°ikazuji tob∞, °ka: Abys ochotn∞ otvφral ruku svou bratru svΘmu, chudΘmu svΘmu a nuznΘmu svΘmu v zemi svΘ.
- Jestli₧e by prodßn byl tob∞ bratr tv∙j Äid aneb Äidovka, a slou₧il by tob∞ za Üest let, sedmΘho lΘta propustφÜ jej od sebe svobodnΘho.
- A kdy₧ jej propustφÜ svobodnΘho od sebe, nepustφÜ ho prßzdnΘho.
- èt∞d°e darovati jej budeÜ [dary] z dobytka svΘho, z stodoly a z vinice svΘ; v Φem₧ po₧ehnal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j, [z toho] dßÜ jemu.
- A pamatuj, ₧e jsi slu₧ebnφkem byl v zemi EgyptskΘ, a ₧e t∞ vykoupil Hospodin B∙h tv∙j, proto₧ jß to dnes tob∞ p°ikazuji.
- Pakli¥ by °ekl: Nep∙jdu od tebe, proto ₧e by t∞ miloval i d∙m tv∙j, [a] ₧e mu dob°e u tebe,
- Tedy vezma Üpici, probodneÜ ucho jeho na dve°φch, a bude u tebe slu₧ebnφkem na v∞ky. Tak₧ podobn∞ i d∞vce svΘ uΦinφÜ.
- Nech¥ nenφ za t∞₧kΘ p°ed oΦima tv²ma, kdy₧ bys ho svobodnΘho propustil od sebe, nebo dvojnßsob vφce, [ne₧] ze mzdy nßjemnφk, slou₧il tob∞ Üest let; i po₧ehnß tob∞ Hospodin ve vÜech v∞cech, kterΘ₧ Φiniti budeÜ.
- VÜeho prvorozenΘho, co₧ se narodφ z skot∙ tv²ch neb z brav∙ tv²ch, samce posv∞tφÜ Hospodinu Bohu svΘmu. NebudeÜ d∞lati prvorozen²m volkem sv²m, a nebudeÜ holiti prvorozen²ch ovec sv²ch.
- P°ed Hospodinem Bohem sv²m budeÜ je jφsti na ka₧d² rok na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin, ty i Φeled tvß.
- Pakli¥ by na n∞m byla vada, [₧e by] kulhavΘ aneb slepΘ [bylo, aneb m∞lo by] jakoukoli Ükodlivou vadu, nebudeÜ ho ob∞tovati Hospodinu Bohu svΘmu.
- V branßch sv²ch budeÜ je jφsti, bu∩to Φist² neb neΦist², rovn∞ jako srnu aneb jelena;
- Toliko krve jeho nebudeÜ jφsti, [ale] na zem vycedφÜ ji jako vodu.
16.kapitola (Deuteronomium)
O t°ech slavnostech v²roΦnφch, 18. a ustanovenφ soudc∙.
- Ost°φhej m∞sφce Abib, abys slavil Fßze Hospodinu Bohu svΘmu, nebo toho m∞sφce Abib vyvedl t∞ Hospodin B∙h tv∙j z Egypta v noci.
- A ob∞tovati budeÜ Fßze Hospodinu Bohu svΘmu z brav∙ i skot∙ na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin, aby tam p°eb²valo jmΘno jeho.
- NebudeÜ v n∞m jφsti nic kvaÜenΘho. Za sedm dnφ jφsti budeÜ p°esnice, chlΘb trßpenφ, (nebo s chvßtßnφm vyÜel jsi z zem∞ EgyptskΘ), abys pamatoval na den, v kterΘm₧ jsi vyÜel z zem∞ EgyptskΘ, po vÜecky dny ₧ivota svΘho.
- Ani₧ spat°φn bude u tebe kvas ve vÜech konΦinßch tv²ch za sedm dnφ, a nez∙stane nic p°es noc masa [toho, ] kterΘ₧ bys ob∞toval u veΦer toho dne prvnφho, a₧ do jitra.
- NebudeÜ moci ob∞tovati Fßze v ka₧dΘm m∞st∞ svΘm, kterΘ₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞,
- Ale na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin B∙h tv∙j, aby p°eb²valo tam jmΘno jeho, tu ob∞tovati budeÜ Fßze, [a to] u veΦer, p°i zßpadu slunce v jist² Φas vyjitφ tvΘho z Egypta.
- PΘci pak budeÜ a jφsti na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin B∙h tv∙j, a rßno navracuje se, p∙jdeÜ do stan∙ sv²ch.
- èest dnφ jφsti budeÜ p°esnice, dne pak sedmΘho bude slavnost Hospodinu Bohu tvΘmu; niΦeho₧ [v nφ] d∞lati nebudeÜ.
- Sedm tΘhodn∙ seΦteÜ sob∞; od zaΦßtku ₧n∞ zaΦneÜ poΦφtati sedm tΘhodn∙.
- Tehdy slaviti budeÜ slavnost tΘhodn∙ Hospodinu Bohu svΘmu; seΦ budeÜ moci b²ti, to dßÜ dobrovoln∞ vedlΘ toho, jak₧¥ by po₧ehnal Hospodin B∙h tv∙j.
- I veseliti se budeÜ p°ed Hospodinem Bohem sv²m, ty i syn tv∙j i dcera tvß, slu₧ebnφk tv∙j a d∞vka tvß, i Levφta, kter²₧ by byl v branßch tv²ch, a p°φchozφ, sirotek i vdova, kte°φ₧ by byli u prost°ed tebe, na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil
Hospodin B∙h tv∙j k p°eb²vßnφ tam jmΘna svΘho.
- A tak rozpomφnati se budeÜ, ₧e jsi byl slu₧ebnφkem v Egypt∞, kdy₧ ost°φhati a vykonßvati budeÜ ustanovenφ tato.
- Slavnost stan∙ sv∞titi budeÜ za sedm dnφ, kdy₧ shromß₧dφÜ s pole svΘho a z vinice svΘ.
- I budeÜ se veseliti v slavnosti svΘ, ty i syn tv∙j i dcera tvß, slu₧ebnφk tv∙j a slu₧ebnice tvß, Levφta i p°φchozφ, sirotek i vdova, kte°φ₧ [by byli] v branßch tv²ch.
- Sedm dnφ svßtek sv∞titi budeÜ Hospodinu Bohu svΘmu na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin, kdy₧ po₧ehnß tob∞ Hospodin B∙h tv∙j ve vÜech ·rodßch tv²ch, a ve vÜelikΘ prßci rukou tv²ch, a tak budeÜ vesel.
- T°ikrßt v roce postavφ se ka₧d² pohlavφ mu₧skΘho p°ed Hospodinem Bohem tv²m na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil, na slavnost p°esnic, na slavnost tΘhodn∙ a na slavnost stan∙, a neukß₧e¥ se p°ed Hospodinem prßzdn²;
- Ka₧d² podlΘ daru sob∞ danΘho, vedlΘ po₧ehnßnφ Hospodina Boha tvΘho, jeho₧ [on] ud∞lil tob∞.
- Soudce a sprßvce ustanovφÜ sob∞ ve vÜech m∞stech sv²ch, kterß₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞ v ka₧dΘm pokolenφ tvΘm, kte°φ₧ souditi budou lid soudem spravedliv²m.
- Neuch²lφÜ soudu, a nebudeÜ Üet°iti osoby, ani₧ p°ijmeÜ daru; nebo dar oslepuje oΦi moudr²ch, a p°evracφ slova spravedliv²ch.
- Spravedliv∞ spravedlnosti nßsledovati budeÜ, abys ₧iv byl, a d∞diΦn∞ vlßdl zemφ, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞.
- NevysadφÜ sob∞ hßje jak²mkoli d°φvφm u oltß°e Hospodina Boha svΘho, kter²₧ ud∞lßÜ sob∞,
- Ani vyzdvihneÜ sob∞ modly, co₧ v ohavnosti mß Hospodin B∙h tv∙j.
17.kapitola (Deuteronomium)
Ob∞ti vadnΘ. 2. Pomsta nad modlß°i. 8. Soud nesnadn². 14. Ustanovenφ
krßle.
- NebudeÜ ob∞tovati Hospodinu Bohu svΘmu vola aneb dobytΦete, na n∞m₧ by vada byla, [aneb] jakßkoli v∞c zlß, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvΘmu.
- Bude-li nalezen u prost°ed tebe v n∞kterΘm m∞st∞ tvΘm, kterß₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞, mu₧ aneb ₧ena, jeÜto by se dopouÜt∞l zlΘho p°ed oΦima Hospodina Boha tvΘho, p°estupuje smlouvu jeho,
- A odejda, slou₧il by boh∙m cizφm, a klan∞l by se jim, bu∩ slunci neb m∞sφci, aneb kterΘmu rytφ°stvu nebeskΘmu, Φeho₧ jsem nep°ikßzal,
- A bylo by pov∞dφno tob∞, a slyÜel bys [o tom, ] tedy vyptßÜ se piln∞ [na to, ] a jestli₧e bude pravda a v∞c jistß, [₧e] by se stala takovß ohavnost v Izraeli:
- Bez lφtosti vyvedeÜ mu₧e toho aneb ₧enu tu, kte°φ₧ to zlΘ pßchali, k branßm sv²m, mu₧e toho aneb ₧enu, a kamenφm je uhßzφÜ, a¥ zemrou.
- V ·stech dvou aneb t°φ sv∞dk∙ zabit bude ten, kdo₧ um°φti mß, nebude¥ pak zabit podlΘ vyznßnφ sv∞dka jednoho.
- Ruka sv∞dk∙ nejprv bude proti n∞mu k zabitφ jeho, a potom ruce vÜeho lidu, a tak odejmeÜ zlΘ z prost°edku svΘho.
- Bylo-li by p°i soudu n∞co nesnadnΘho, mezi krvφ a krvφ, mezi p°φ a p°φ, mezi ranou a ranou, [v] jakΘkoli rozep°i v branßch tv²ch, tedy vstana, p∙jdeÜ k mφstu, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin B∙h tv∙j,
- A p°ijdeÜ k kn∞₧φm LevφtskΘho [pokolenφ] aneb k soudci, kter²₧ by tehdß₧ byl, i budeÜ se [jich] ptßti, a oznßmφ¥ v²pov∞d soudu.
- UΦinφÜ tedy vedlΘ nauΦenφ, kterΘ₧ by vynesli z mφsta toho, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin, a hle∩, abys vÜecko, Φemu₧ by t∞ uΦili, tak vykonal.
- PodlΘ vyrΦenφ zßkona, kterΘmu₧ by t∞ nauΦili, a podlΘ rozsudku, kter²₧¥ by vypov∞d∞li, uΦinφÜ; neuch²lφÜ se od slova sob∞ oznßmenΘho ani na pravo ani na levo.
- Jestli₧e by pak kdo v zpouru se vydal, tak ₧e by neposlechl kn∞ze postavenΘho tam k slu₧b∞ p°ed Hospodinem Bohem tv²m, aneb soudce, tedy a¥ um°e Φlov∞k ten, a odejmeÜ zlΘ z Izraele,
- Aby vÜecken lid uslyÜφce, bßli se, a vφce v zpouru se nevydßvali.
- Kdy₧ vejdeÜ do zem∞, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞, abys ji d∞diΦn∞ obdr₧el, a budeÜ v nφ bydliti, a °ekneÜ: Ustanovφm nad sebou krßle, jako i jinφ nßrodovΘ [majφ, ] kte°φ₧ jsou v∙kol mne:
- Toho toliko ustanovφÜ nad sebou krßle, kterΘho₧ by vyvolil Hospodin B∙h tv∙j. Z prost°edku brat°φ sv²ch ustanovφÜ nad sebou krßle; nebudeÜ moci ustanoviti nad sebou Φlov∞ka cizozemce, kter²₧ by nebyl bratr tv∙j.
- A vÜak a¥ nemφvß mnoho ko≥∙, a a¥ neobracφ zase lidu do Egypta, z p°φΦiny rozmno₧enφ ko≥∙, zvlßÜt∞ pon∞vad₧ Hospodin vßm °ekl: Nevracujte se zase cestou touto vφce.
- Nebude¥ takΘ mφti mnoho ₧en, aby se neodvrßtilo srdce jeho; st°φbra takΘ aneb zlata a¥ sob∞ p°φliÜ nerozmno₧uje.
- Kdy₧ pak dosedne na stolici krßlovstvφ svΘho, vypφÜe sob∞ p°ipomenut² zßkon tento do knihy z tΘ, [kterß₧ bude] p°ed oblφΦejem kn∞₧φ Levφtsk²ch.
- A bude jej mφti p°i sob∞, a Φφsti jej bude po vÜecky dny ₧ivota svΘho, aby se nauΦil bßti Hospodina Boha svΘho, [a] aby ost°φhal vÜech slov zßkona tohoto i ustanovenφ t∞ch, a Φinil je,
- Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad brat°φ jeho, a neuch²lilo se od p°ikßzanφ na pravo aneb na levo, aby dlouho ₧iv byl v krßlovstvφ svΘm, on i synovΘ jeho u prost°ed Izraele.
18.kapitola (Deuteronomium)
D∞dictvφ Levφt∙ jakΘ b²ti m∞lo. 9. Ohavnosti pohanskΘ zapov∞dφny.
15. Prorok velik² zaslφben.
- Nebudou mφti kn∞₧φ LevφtÜtφ a vÜecko pokolenφ LevφtskΘ dφlu a d∞dictvφ s [jin²m lidem] Izraelsk²m, ob∞ti ohnivΘ Hospodinovy a d∞dictvφ jeho jφsti budou.
- D∞dictvφ nebudou mφti u prost°ed brat°φ sv²ch, Hospodin jest d∞dictvφ jejich, jako₧ jim mluvil.
- Toto pak nßle₧eti bude kn∞₧φm od lidu, od ob∞tujφcφch ob∞t, bu∩ vola neb dobytΦe: Dßno bude kn∞zi plece, a lφce a ₧aludek.
- Prvotiny obilΘ svΘho, vφna a oleje svΘho, i prvotiny vlny z ovec sv²ch dßÜ jemu.
- Nebo jej vyvolil Hospodin B∙h tv∙j ze vÜech pokolenφ tv²ch, aby stßl k slu₧b∞ ve jmΘnu Hospodina, on i synovΘ jeho po vÜecky dny.
- Kdy₧ by pak p°iÜel kter² Levφta z n∞kterΘho m∞sta tvΘho, ze vÜeho Izraele, kde₧ bydlil, a p°iÜel by s velikou ₧ßdostφ duÜe svΘ na mφsto, kterΘ₧ by vyvolil Hospodin:
- Slou₧iti bude ve jmΘnu Hospodina Boha svΘho, jako i jinφ brat°φ jeho LevφtovΘ, kte°φ₧ tu stojφ p°ed Hospodinem.
- Dφl rovn² jφsti budou, (bez Ükody toho, co₧ by ka₧d² z nich prodal, ) vedlΘ [Φeledi] otc∙.
- Kdy₧ vejdeÜ do zem∞, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, neuΦ se Φiniti podlΘ ohavnostφ nßrod∙ t∞ch.
- Nebude nalezen v tob∞, kdo₧ by vedl syna svΘho aneb dceru svou skrz ohe≥, ani v∞Üt∞c, ani planΘtnφk, ani Φarod∞jnφk, ani kouzedlnφk.
- Ani losnφk, ani zaklinaΦ, ani hadaΦ, ani Φernokn∞₧nφk.
- Nebo ohavnost jest Hospodinu, kdo₧koli Φinφ to, a pro takovΘ ohavnosti Hospodin B∙h tv∙j vymφtß je od tvß°i tvΘ.
- Dokonal² budeÜ p°ed Hospodinem Bohem sv²m.
- Nebo nßrodovΘ ti, kter²mi₧ vlßdnouti budeÜ, planetß°∙ a v∞Ü¥c∙ poslouchajφ, tob∞ pak toho nedopouÜtφ Hospodin B∙h tv∙j.
- Proroka z prost°edku tvΘho, z brat°φ tv²ch, jako jß jsem, vzbudφ tob∞ Hospodin B∙h tv∙j; jeho poslouchati budete,
- PodlΘ vÜeho toho, jak₧ jsi ₧ßdal od Hospodina Boha svΘho, na OrΘb∞, v den shromß₧d∞nφ, °ka: A¥ vφce neslyÜφm hlasu Hospodina Boha svΘho, ani vφce vidφm ohn∞ toho velikΘho, abych neum°el.
- ProΦe₧ mi °ekl Hospodin: Dob°e mluvili, co₧ jsou mluvili.
- Proroka vzbudφm jim z prost°edku brat°φ jejich, jako jsi ty, a polo₧φm slova mß v ·sta jeho, a bude jim mluviti vÜecko, co₧ mu p°ikß₧i.
- I bude¥, ₧e kdo by koli neposlouchal slov m²ch, kterß₧ mluviti bude ve jmΘnu mΘm, jß vyhledßvati budu na n∞m.
- Prorok pak, kter²₧ by pyÜn∞ se vystavoval, mluv∞ slovo ve jmΘnu mΘm, kterΘho₧ jsem mluviti jemu nep°ikßzal, a kter²₧ by mluvil ve jmΘnu boh∙ cizφch, takov² prorok a¥ um°e.
- Jestli₧e pak dφÜ v srdci svΘm: Kterak poznßme slovo to, jeho₧ by nemluvil Hospodin?
- Kdy₧ by mluvil [n∞co] prorok ve jmΘnu Hospodinovu, a vÜak by se toho nestalo, ani₧ by p°iÜlo, to¥ jest to slovo, jeho₧ nemluvil Hospodin; z pychu¥ jest to mluvil prorok ten, neboj₧ se ho.
19.kapitola (Deuteronomium)
Odd∞lenφ m∞st k utφkßnφ 15. a pomsta na sv∞dka faleÜnΘho.
- Kdy₧ by vyhladil Hospodin B∙h tv∙j nßrody, jejich₧to zemi Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, a opanoval bys je d∞diΦn∞, a bydlil bys v m∞stech jejich i v domφch jejich:
- Odd∞lφÜ sob∞ t°i m∞sta u prost°ed zem∞ svΘ, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, abys ji d∞diΦn∞ obdr₧el.
- SpravφÜ sob∞ cesty, a rozd∞lφÜ na t°i dφly [vÜecku] krajinu zem∞ svΘ, kterou₧ v d∞dictvφ dß tob∞ Hospodin B∙h tv∙j, i bude utφkati tam ka₧d² vra₧edlnφk:
- (Toto¥ pak bude prßvo vra₧edlnφka, kter²₧ by tam utekl, aby ₧iv byl: Kdo₧ by zabil bli₧nφho svΘho necht∞, ani₧ by ho nenßvid∞l prvΘ.
- Jako vejda n∞kdo s bli₧nφm sv²m do lesa sekati d°φvφ, rozvedl by rukou svou sekeru, aby u¥al d°evo, a ona by spadla s topo°iÜt∞, a trefila by bli₧nφho jeho, tak ₧e by um°el, ten uteΦe do n∞kterΘho z m∞st t∞chto, a ₧iv bude.)
- Aby p°φtel zabitΘho, stihaje vra₧edlnφka toho, kdy₧ by se rozpßlilo srdce jeho, nedohonil ho na dalekΘ cest∞, a ranil smrtedln∞, jeÜto by nebyl hoden smrti, pon∞vad₧ ho prvΘ nem∞l v nenßvisti.
- Proto₧ jß p°ikazuji tob∞, °ka: T°i m∞sta odd∞lφÜ sob∞.
- Pakli by rozÜφ°il Hospodin B∙h tv∙j konΦiny tvΘ, jako₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m, a dal by tob∞ vÜecku tu zemi, kterou₧ °ekl dßti otc∙m tv²m:
- (Kdy₧ bys ost°φhal vÜech p°ikßzanφ t∞chto, Φin∞ je, kterß₧ jß dnes p°ikazuji tob∞, abys miloval Hospodina Boha svΘho, a chodil po cestßch jeho po vÜecky dny), tedy p°idßÜ sob∞ jeÜt∞ t°i m∞sta mimo t°i onano,
- Aby nebyla vylita krev nevinnß u prost°ed zem∞ tvΘ, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dß tob∞ v d∞dictvφ, a aby nebyla na tob∞ krev.
- Ale byl-li by kdo, maje v nenßvisti bli₧nφho svΘho, a Φinil by ·klady jemu, a povstana proti n∞mu, ranil by ho smrtedln∞, tak ₧e by um°el, a utekl by do n∞kterΘho z t∞ch m∞st:
- Tedy poÜlφ starÜφ m∞sta toho, a vezmou jej odtud, a dajφ v ruce p°φtele toho zabitΘho, aby um°el.
- Neodpustφ jemu oko tvΘ, ale svedeÜ krev nevinnou z Izraele, i bude dob°e tob∞.
- Nep°eneseÜ meze bli₧nφho svΘho, kterou₧ vymezili p°edkovΘ v d∞dictvφ tvΘm, kterΘ₧ obdr₧φÜ v zemi, ji₧to Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, abys ji d∞diΦn∞ obdr₧el.
- Nepovstane sv∞dek jeden proti n∞komu z p°φΦiny jakΘkoli nepravosti, a jakΘhokoli h°φchu ze vÜech h°φch∙, kter²mi₧ by kdo h°eÜil; v ·stech dvou sv∞dk∙ aneb v ·stech t°φ sv∞dk∙ stane slovo.
- Povstal-li by sv∞dek faleÜn² proti n∞komu, aby sv∞dΦil proti n∞mu, ₧e odstoupil [od Boha, ]
- Tedy postavφ se ti dva mu₧i, kte°φ₧ tu rozep°i majφ p°ed Hospodinem, p°ed kn∞₧φmi aneb p°ed soudci, kte°φ₧ by za dn∙ t∞ch byli.
- A kdy₧ se piln∞ vyptajφ soudcovΘ, poznajφ-li, ₧e sv∞dek ten jest sv∞dek l₧iv², mluv∞ faleÜnΘ sv∞dectvφ proti bli₧nφmu svΘmu,
- Tak jemu uΦi≥te, jak₧ on myslil uΦiniti bratru svΘmu. I odejmeÜ zlΘ z prost°edku svΘho.
- A kte°φ₧ z∙stanou, slyÜφce to, bßti se budou, a nikoli vφce nedopustφ se takov²ch zl²ch v∞cφ u prost°ed tebe.
- A neslituje se oko tvΘ; ₧ivot za ₧ivot, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu [bude.]
20.kapitola (Deuteronomium)
╪ßd p°i ta₧enφ na vojnu, a dob²vßnφ m∞st.
- Kdy₧ bys vytßhl na vojnu proti nep°ßtel∙m sv²m, a uz°el bys kon∞ a vozy, [a] lid v∞tÜφ, ne₧li ty [mßÜ, ] neboj se jich, nebo Hospodin B∙h tv∙j s tebou jest, kter²₧ t∞ vyvedl z zem∞ EgyptskΘ.
- A kdy₧ byste se ji₧ pot²kati m∞li, p°istoupφ kn∞z, a mluviti bude k lidu,
- A dφ jim: SlyÜ, Izraeli, vy jdete dnesk boji proti nep°ßtel∙m sv²m, nebudi₧ straÜlivΘ srdce vaÜe, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.
- Nebo Hospodin B∙h vßÜ, kter²₧ jde s vßmi, bojovati bude za vßs proti nep°ßtel∙m vaÜim, aby zachoval vßs.
- Potom mluviti budou hejtmanΘ k lidu, °kouce: Jest-li kdo z vßs, jeÜto vystav∞l d∙m nov², a jeÜt∞ nepoΦal bydliti v n∞m, odejdi a navra¥ se do domu svΘho, aby nezahynul v bitv∞, a n∞kdo jin² aby nezaΦal bydliti v n∞m.
- A kdo jest, jeÜto Ütφpil vinici, a jeÜt∞ nep°iÜla k obecnΘmu u₧φvßnφ, odejdi a navra¥ se k domu svΘmu, aby snad nezahynul v bitv∞, aby n∞kdo jin² k obecnΘmu u₧φvßnφ nep°ivedl jφ.
- A kdo jest, jeÜto by m∞l zasnoubenou man₧elku, a jeÜt∞ by jφ nepojal, odejdi a navra¥ se do domu svΘho, aby neum°el v boji, a n∞kdo jin² nevzal jφ.
- P°idadφ i toto hejtmanΘ, mluvφce k lidu, a °eknou: Kdo jest bßzliv² a lekavΘho srdce, odejdi a navra¥ se do domu svΘho, aby nezemdlil srdce brat°φ sv²ch, jako jest srdce jeho.
- A kdy₧ p°estanou hejtmanΘ mluviti k lidu, tedy p°edstavφ lidu v∙dce houf∙.
- Kdy₧ p°itßhneÜ k [n∞kterΘmu] m∞stu, abys ho dob²val, podßÜ jemu pokoje.
- Jestli₧e pokoj sob∞ podan² p°ijmou a otevrou tob∞, vÜecken lid, kter²₧ by nalezen byl v n∞m, pod plat uvedeni jsouce, tob∞ slou₧iti budou.
- Pakli by v pokoj s tebou neveÜli, ale bojovali proti tob∞, oblehneÜ je;
- A kdy₧ by je Hospodin B∙h tv∙j dal v ruku tvou, tedy zbijeÜ v n∞m ostrostφ meΦe vÜecky pohlavφ mu₧skΘho.
- Äeny pak, dφtky a hovada, i co₧koli bylo by v m∞st∞, vÜecky ko°isti jeho rozbitujeÜ sob∞, a u₧φvati budeÜ ko°istφ nep°ßtel sv²ch, kterΘ₧ by dal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j.
- Tak uΦinφÜ vÜechn∞m m∞st∙m daleko vzdßlen²m od tebe, kterß₧ nejsou z m∞st nßrod∙ t∞chto.
- Z m∞st pak lidu toho, kter²₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞ v d∞dictvφ, ₧ßdnΘ duÜe ₧iviti nebudeÜ,
- Ale dokonce vyhladφÜ je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jako₧ p°ikßzal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j,
- Aby vßs neuΦili Φiniti vedlΘ vÜech ohavnostφ sv²ch, kterΘ₧ Φinφ boh∙m sv²m, i h°eÜili byste proti Hospodinu Bohu svΘmu.
- Kdy₧ oblehneÜ m∞sto n∞kterΘ, za dlouh² Φas dob²vaje ho, abys je vzal, nezkazφÜ strom∙ jeho, sekerou je vytφnaje, nebo z nich [ovoce] jφsti budeÜ; proto₧ jich nevysekßÜ, (nebo [potrava] Φlov∞ka jest strom polnφ), cht∞je u₧φvati jich k obran∞ svΘ.
- A vÜak stromovφ, kterΘ₧ znßÜ, ₧e nenese [ovoce ku] pokrmu, pohubφÜ a posekßÜ, a vzd∞lßÜ ohrady proti m∞stu tomu, kterΘ₧ s tebou bojuje, dokud₧ ho sob∞ nepodmanφÜ.
21.kapitola (Deuteronomium)
O Φlov∞ku nev∞dom∞ zabitΘm. 10. O pojetφ ₧eny zajatΘ.
15. O prvorozenstvφ, ₧e se z nemil²ch na milΘ p°enßÜeti nemß.
18. O synu zpurnΘm. 22. O poh°bu ob∞ÜenΘho na d°ev∞.
- Kdy₧ by nalezen byl zabit² (v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, abys d∞diΦn∞ vlßdl jφ), le₧φcφ na poli, a nebylo by v∞dφno, kdo by ho zabil,
- Tedy vyjdou starÜφ tvoji a soudcovΘ tvoji, a m∞°iti budou k m∞st∙m, kterß₧ jsou v∙kol toho zabitΘho.
- A kdy₧ nalezeno bude m∞sto nejbli₧Üφ toho zabitΘho, tedy vezmou starÜφ m∞sta toho jalovici z stßda, kterΘ₧ jeÜt∞ nebylo u₧φvßno, [a] kterß₧ netßhla ve jhu.
- I uvedou starÜφ toho m∞sta jalovici tu do ·dolφ pustΘho, kterΘ₧ nikdy nebylo d∞lßno aneb oseto, a setnou Üφji jalovice v tom ·dolφ.
- Potom p°istoupφ kn∞₧φ synovΘ LΘvφ; (nebo je Hospodin B∙h tv∙j vyvolil, aby p°isluhovali jemu, a po₧ehnßnφ dßvali ve jmΘnu Hospodinovu, vedlΘ jejich₧ v²pov∞di stane vÜelikß rozep°e a ka₧dß rßna.)
- VÜickni takΘ starÜφ toho m∞sta, kte°φ₧ jsou nejbli₧Üφ toho zabitΘho, umyjφ ruce svΘ nad jalovicφ s¥atou v tom ·dolφ,
- A osv∞dΦovati budou, °kouce: Nevylily¥ jsou ruce naÜe krve tΘ, ani₧ oΦi naÜe vid∞ly [vra₧edlnφka.]
- OΦis¥ lid sv∙j Izraelsk², kter²₧ jsi vykoupil, Hospodine, a nep°iΦφtej krve nevinnΘ lidu svΘho IzraelskΘmu. I bude s≥ata s nich vina tΘ krve.
- Ty pak odejmeÜ krev nevinnou z prost°edku svΘho, kdy₧ uΦinφÜ, co₧ pravΘho [jest] p°ed oΦima Hospodinov²ma.
- Kdy₧ bys vytßhl na vojnu proti nep°ßtel∙m sv²m, a dal by je Hospodin B∙h tv∙j v ruce tvΘ, a zajal bys z nich mnohΘ;
- Uz°φÜ-li mezi zajat²mi ₧enu krßsnΘho oblφΦeje, a zamilujeÜ ji, tak abys ji sob∞ vzal za man₧elku:
- UvedeÜ ji do domu svΘho, i oholφ sob∞ hlavu, a ob°e₧e nehty svΘ;
- A slo₧φc roucho svΘ s sebe, v kterΘm₧ jest jata, z∙stane v dom∞ tvΘm, a plakati bude otce svΘho i matky svΘ za cel² m∞sφc; a potom vejdeÜ k nφ, a budeÜ jejφ man₧el, a ona bude man₧elka tvß.
- Pakli¥ by se nelφbila, tedy propustφÜ ji svobodnou; ale nikoli neprodßvej jφ za penφze, ani nekupΦ jφ, pon∞vad₧ jsi jφ ponφ₧il.
- M∞l-li by kdo dv∞ ₧eny, jednu v milosti a druhou v nenßvisti, a zplodily by mu syny, milß i nemilß, a byl-li by syn prvorozen² nemilΘ:
- Tedy kdy₧ d∞dice ustavovati bude nad tφm, co₧ by m∞l, nebude moci dßti prßva prvorozenstvφ synu milΘ p°ed synem prvorozen²m nemilΘ,
- Ale prvorozenΘho syna nemilΘ [p°i prvorozenstvφ] z∙stavφ, a dß jemu dva dφly ze vÜeho, co₧ by m∞l; nebo on jest poΦßtek sφly jeho, jeho jest prßvo prvorozenstvφ.
- M∞l-li by kdo syna zpurnΘho a protivnΘho, jeÜto by neposlouchal hlasu otce svΘho a hlasu matky svΘ, a jsa trestßn, neuposlechl by jich:
- Tedy vezmouce ho otec i matka jeho, vyvedou jej k starÜφm m∞sta svΘho, k brßn∞ mφsta [p°eb²vßnφ] svΘho,
- A °eknou starÜφm m∞sta svΘho: Syn nßÜ tento, jsa zpurn² a protivn², neposlouchß hlasu naÜeho, ₧rßΦ a opilec jest.
- Tehdy vÜickni lidΘ m∞sta toho uhßzejφ jej kamenφm a um°e¥; a tak odejmeÜ zlΘ z prost°edku svΘho, a vÜecken Izrael uslyÜφce, bßti se budou.
- Kdy₧ by kdo zh°eÜil, ₧e by hoden byl smrti, a byl by odsouzen k nφ a pov∞sil bys ho na d°ev∞:
- Nez∙stane p°es noc t∞lo jeho na d°ev∞, ale hned v ten den pochovßÜ jej, nebo zlo°eΦen² jest p°ed Bohem pov∞Üen²; proto₧ nepoÜkvr≥uj zem∞ svΘ, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞ v d∞dictvφ.
22.kapitola (Deuteronomium)
Jak se mφti p°i v∞cech bli₧nφho; 5. tΘ₧ p°i od∞vu, 6. ptßcφch,
8. stavenφ 9. a osφvßnφ rolφ. 13. ┌sudek o ₧en∞ narΦenΘ,
22. o cizolo₧nicφch a pann∞ poruÜenΘ.
- Jestli₧e bys uz°el vola aneb dobytΦe bratra svΘho, an bloudφ, nepomineÜ jich, [ale] p°ivedeÜ je a₧ k bratru svΘmu.
- By¥ pak nebyl blφzk² bratr tv∙j a neznal bys ho, uvedeÜ je vÜak do domu svΘho, a bude u tebe, dokud₧ by se po n∞m neptal bratr tv∙j, a navrßtφÜ mu je.
- TolikΘ₧ uΦinφÜ s oslem jeho, s od∞vem jeho, takΘ i se vÜelikou v∞cφ ztracenou bratra svΘho, kterß₧ by mu zhynula; kdy₧ bys ji nalezl, nepomineÜ jφ.
- Vida osla bratra svΘho aneb vola jeho [pod b°emenem] le₧φcφ na cest∞, nepomineÜ jich, ale i hned ho s nφm pozdvihneÜ.
- Äena nebude nositi od∞vu mu₧skΘho, ani₧ se oblßΦeti bude mu₧ v roucho ₧enskΘ, nebo ohavnost p°ed Hospodinem Bohem tv²m jest, kdo₧koli Φinφ to.
- Kdy₧ bys naÜel hnφzdo ptaΦφ p°ed sebou na cest∞, na jakΘmkoli stromu aneb na zemi, s mlad²mi neb vejci, a matka sed∞la by na mlad²ch aneb na vejcφch: nevezmeÜ matky s mlad²mi,
- Ale hned pustφÜ matku a mladΘ vezmeÜ sob∞, aby tob∞ dob°e bylo, a abys prodlil dn∙ [sv²ch.]
- Kdy₧ bys stav∞l d∙m nov², ud∞lej zabradla [v∙kol] st°echy svΘ, abys neuvedl viny krve na d∙m sv∙j, kdy₧ by kdo upadl s n∞ho.
- NeposejeÜ vinice svΘ sm∞sicφ rozliΦnΘho semene, aby nebyl poÜkvrn∞n u₧itek semene, kterΘ₧ jsi vsel, i ovoce vinice.
- NebudeÜ orati volem a oslem spolu.
- NeobleΦeÜ roucha z rozdφln²ch v∞cφ, z vlny a lnu setkanΘho.
- Pr²my zd∞lßÜ sob∞ na Φty°ech rozφch od∞vu svΘho, jφm₧ se odφvßÜ.
- Kdy₧ by pojal n∞kdo ₧enu, a vÜel by k nφ, a [potom] m∞l by ji v nenßvisti,
- A dal by p°φΦinu k °eΦem o nφ, v zlou pov∞st ji oblßΦeje a mluv∞: Äenu tuto vzal jsem, a vÜed k nφ, nenalezl jsem jφ pannou:
- Tedy otec d∞veΦky a matka jejφ vezmouce p°inesou [znamenφ] panenstvφ d∞veΦky k starÜφm m∞sta svΘho k brßn∞.
- A dφ otec d∞veΦky k starÜφm: Dceru svou dal jsem mu₧i tomuto za man₧elku, kter²₧ ji v nenßvisti mß.
- A hle, sßm p°φΦinu dal °eΦem [o nφ, ] mluv∞: Nenalezl jsem p°i dce°i tvΘ panenstvφ, a te∩ hle, znamenφ panenstvφ dcery mΘ. I roztßhnou roucho to p°ed starÜφmi m∞sta.
- Tedy starÜφ m∞sta toho jmou mu₧e a trestati ho budou,
- A ulo₧φ jemu pokutu sto [lot∙] st°φbra, kterΘ₧ dajφ otci d∞veΦky, proto ₧e vynesl zlou pov∞st proti pann∞ IzraelskΘ. I bude ji mφti za man₧elku, kterΘ₧ nebude moci propustiti po vÜecky dny svΘ.
- JinßΦ byla-li by pravß ₧aloba ta, a nebylo by nalezeno panenstvφ p°i d∞veΦce:
- Tedy vyvedou d∞veΦku ke dve°φm otce jejφho, a uhßzejφ ji lidΘ m∞sta toho kamenφm, a um°e; nebo dopustila se neÜlechetnosti v Izraeli, smilnivÜi v dom∞ otce svΘho. Tak odejmeÜ zlΘ z prost°edku sebe.
- Kdyby kdo posti₧en byl, ₧e ob²val s ₧enou man₧elkou cizφ, tedy umrou oni oba dva, mu₧, kter²₧ ob²val s tou ₧enou, i ₧ena takΘ; i odejmeÜ zlΘ z Izraele.
- Byla-li by d∞veΦka panna zasnoubenß mu₧i, a nalezna ji n∞kdo v m∞st∞, ob²val by s nφ:
- Vyvedete oba dva k brßn∞ m∞sta toho, a uhßzφte je kamenφm, a umrou, d∞veΦka, proto ₧e nek°iΦela, [jsuci] v m∞st∞, a mu₧ proto, ₧e ponφ₧il ₧eny bli₧nφho svΘho; a odejmeÜ zlΘ z prost°edku svΘho.
- Pakli na poli nalezl by mu₧ d∞veΦku zasnoubenou, a nßsilφ jφ uΦin∞, ob²val by s nφ: smrtφ um°e mu₧ ten sßm,
- D∞veΦce pak nic neuΦinφÜ. Nedopustila se h°φchu hodnΘho smrti; nebo jako₧ povstßvß n∞kdo proti bli₧nφmu svΘmu a morduje ₧ivot jeho, tak i p°i tΘto v∞ci.
- Na poli zajistΘ nalezl ji; k°iΦela d∞veΦka zasnoubenß, a ₧ßdn² tu nebyl, kdo by ji vysvobodil.
- Jestli₧e by nalezl n∞kdo d∞veΦku pannu, kterß₧ by zasnoubena nebyla, a vezma ji, ob²val by s nφ, a byli by posti₧eni:
- Tedy dß mu₧ ten, kter²₧ by ob²val s nφ, otci d∞veΦky padesßte st°φbrn²ch, a bude jeho man₧elka, proto₧e ponφ₧il jφ; nebude moci jφ propustiti po vÜecky dny svΘ.
- Nevezme ₧ßdn² man₧elky otce svΘho, a neodkryje podolka otce svΘho.
23.kapitola (Deuteronomium)
Kte°φ do shromß₧d∞nφ Bo₧φho nenßle₧eli. 9. O Φistot∞, 15. pob∞hlcφch,
19. lichv∞, 21. slibu, 24. zobßnφ hrozn∙ a trhßnφ klas∙ bli₧nφho.
- Nevejde do shromß₧d∞nφ Hospodinova, kdo₧ by m∞l stluΦenΘ aneb od≥atΘ l∙no.
- Ani₧ vejde do shromß₧d∞nφ Hospodinova syn postrannφ; takΘ i desßtΘ koleno jeho nevejde do shromß₧d∞nφ Hospodinova.
- Ammonitsk² [tolikΘ₧] ani Moßbsk² nevejde do shromß₧d∞nφ Hospodinova, ani desßtΘ koleno jejich nevejde do shromß₧d∞nφ Hospodinova a₧ na v∞ky.
- Proto ₧e proti vßm nevyÜli s chlebem a s vodou na cest∞, kdy₧ jste Üli z Egypta, a ₧e ze mzdy najal proti tob∞ Balßma, syna Beor, z Petor Mezopotamie SyrskΘ, aby zlo°eΦil tob∞:
- (AΦkoli necht∞l Hospodin B∙h tv∙j slyÜeti Balßma, ale obrßtil Hospodin B∙h tv∙j tob∞ zlo°eΦenφ v po₧ehnßnφ, nebo miloval tebe Hospodin B∙h tv∙j.)
- NebudeÜ hledati pokoje jejich ani dobrΘho jejich po vÜecky dny svΘ na v∞ky.
- NebudeÜ mφti v ohavnosti IdumejskΘho, nebo bratr tv∙j jest, ani₧ EgyptskΘho v ohavnosti mφti budeÜ, nebo jsi byl pohostinu v zemi jeho.
- SynovΘ, kte°φ₧ se jim zrodφ v t°etφm kolenu, vejdou do shromß₧d∞nφ Hospodinova.
- Kdy₧ bys vytßhl vojensky proti nep°ßtel∙m sv²m, vyst°φhej se od vÜelikΘ zlΘ v∞ci.
- Bude-li mezi vßmi kdo, jeÜto by poÜkvrn∞n byl p°φhodou noΦnφ, vyjde ven z stan∙, a nevejde do nich;
- Ale kdy₧ bude k veΦerou, umyje se vodou, a po zßpadu slunce vejde do stan∙.
- TakΘ mφsto budeÜ mφti vn∞ za stany, abys tam chodφval ven;
- A budeÜ mφti kolφk mezi [jin²mi] nßstroji sv²mi, a kdy₧ bys cht∞l sednouti vn∞, vykopßÜ jφm [d∙lek, ] a obrßt∞ se, zahrabeÜ neΦistotu svou.
- Nebo Hospodin B∙h tv∙j chodφ u prost°ed stan∙ tv²ch, aby t∞ vysvobodil, a dal tob∞ nep°ßtely tvΘ; proto₧ a¥ jest p°φbytek tv∙j svat², tak aby nespat°il p°i tob∞ mrzkosti n∞jakΘ, proΦe₧ by se odvrßtil od tebe.
- NevydßÜ slu₧ebnφka pßnu jeho, kter²₧ k tob∞ utekl od pßna svΘho.
- S tebou bydliti bude u prost°ed tebe na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil v n∞kterΘm m∞st∞ tvΘm, kde₧koli jemu se lφbiti bude; nebudeÜ ho mocφ utiskati.
- Nebude nev∞stka ₧ßdnß z dcer Izraelsk²ch, ani neΦist² smilnφk z syn∙ Izraelsk²ch.
- Nep°ineseÜ mzdy nev∞stky, a mzdy psa do domu Hospodina Boha svΘho z jakΘhokoli slibu, nebo to obΘ ohavnost jest Hospodinu Bohu tvΘmu.
- NedßÜ na lichvu bratru svΘmu ani pen∞z, ani pokrmu, ani jakΘkoli v∞ci, kterß₧ se dßvß na lichvu.
- Cizφmu p∙jΦφÜ na lichvu, ale bratru svΘmu nedßÜ na lichvu, aby po₧ehnal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j p°i vÜech v∞cech, k kter²m₧ bys vztßhl ruku svou v zemi, do nφ₧ vejdeÜ, abys d∞diΦn∞ obdr₧el ji.
- Kdy₧ bys uΦinil slib Hospodinu Bohu svΘmu, neprodlΘvej splniti ho; nebo koneΦn∞ toho vyhledßvati bude Hospodin B∙h tv∙j od tebe, a byl by na tob∞ h°φch.
- Pakli nebudeÜ slibovati, nebude na tob∞ h°φchu.
- Co₧ [jednou] vyÜlo z ·st tv²ch, [to] splnφÜ, a uΦinφÜ, jak₧ jsi slφbil Hospodinu Bohu svΘmu dobrovoln∞, co₧ jsi vynesl ·sty sv²mi.
- VÜel-li bys do vinice bli₧nφho svΘho, jφsti budeÜ hrozny podlΘ ₧ßdosti svΘ do sytosti svΘ, ale do nßdoby svΘ nevlo₧φÜ.
- VÜel-li bys do obilφ bli₧nφho svΘho, natrhßÜ sob∞ klas∙ rukou svou, ale srpem nebudeÜ ₧φti obilφ bli₧nφho svΘho.
24.kapitola (Deuteronomium)
Zprßva o man₧elφch, 7. lidokradcφch, 8. malomocenstvφ, 10. zßkladu
branφ. 14. Zßpov∞d o utiskovßnφ, 19. a rozkaz o pab∞rcφh.
- Pojal-li by mu₧ ₧enu a byl by man₧elem jejφm, p°ihodilo by se pak, ₧e by nenaÜla milosti p°ed oΦima jeho pro n∞jakou mrzkost, kterou₧ by nalezl na nφ, i napsal by jφ lφstek zapuzenφ a dal v ruku jejφ, a vyhnal by ji z domu svΘho;
- A vyjduci z domu jeho, odeÜla by a vdala se za druhΘho mu₧e;
- A ten takΘ mu₧ poslednφ v nenßvisti maje ji, napsal by lφstek zapuzenφ a dal v ruce jejφ, a vyhnal by ji z domu svΘho; aneb um°el by mu₧ jejφ poslednφ, kter²₧ vzal ji sob∞ za man₧elku:
- Nebude moci man₧el jejφ prvnφ, kter²₧ ji vyhnal, zase ji vzφti sob∞ za man₧elku, kdy₧ ji₧ [p°φΦinou jeho] poÜkvrn∞na jest; nebo ohavnost jest p°ed Hospodinem. Proto₧ nedopouÜt∞j h°eÜiti [lidu] zem∞, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞ [v] d∞dictvφ.
- Kdy₧ by n∞kdo v nov∞ pojal ₧enu, nevyjde k boji, ani₧ na n∞j vzklßdßna bude jakß [obecnφ] prßce; svoboden bude v dom∞ svΘm za jeden rok, a veseliti se bude s man₧elkou svou, kterou₧ pojal.
- [Äßdn²] nevezme v zßstav∞ svrchnφho i spodnφho ₧ernovu, nebo takov² bral by duÜi v zßkladu.
- Byl-li by posti₧en n∞kdo, ₧e ukradl Φlov∞ka z brat°φ sv²ch syn∙ Izraelsk²ch, a k zisku by sob∞ jej p°ivedl aneb prodal jej: um°e zlod∞j ten, a odejmeÜ zlΘ z prost°edku svΘho.
- èet° se p°i rßn∞ malomocenstvφ, abys ost°φhal piln∞ a Φinil vÜecko, jak₧ uΦiti budou vßs kn∞₧φ LevφtovΘ; jako₧ p°ikßzal jsem jim, ost°φhati toho budete a [tak] Φiniti.
- Pomni na ty v∞ci, kterΘ uΦinil Hospodin B∙h tv∙j Marii na cest∞, kdy₧ jste vyÜli z Egypta.
- P∙jΦil-li bys bli₧nφmu svΘmu n∞Φeho, nevejdeÜ do domu jeho, abys vzal n∞co v zßstav∞ od n∞ho.
- [Ale] vn∞ staneÜ, a Φlov∞k, jemu₧ jsi p∙jΦil, vynese tob∞ zßklad sv∙j ven.
- Jestli₧e by pak byl Φlov∞k chud², nebudeÜ spßti s zßkladem jeho.
- Bez prodlΘvßnφ navrßtφÜ jemu zastavenou v∞c jeho p°i zßpadu slunce, aby le₧e v Üatech sv²ch, dobro°eΦil tob∞, a bude to za spravedlnost tob∞ p°ed Hospodinem Bohem tv²m.
- NeutiskneÜ nßjemnφka chudΘho a nuznΘho, [tak] z brat°φ sv²ch jako z p°φchozφch, kte°φ₧ jsou v zemi tvΘ v branßch tv²ch.
- Na [ka₧d²] den dßÜ jemu mzdu jeho, prvΘ ne₧li by slunce zapadlo; nebo chud² jest, a tφm se ₧ivφ, aby ne·p∞l proti tob∞ k Hospodinu, a byl by na tob∞ h°φch.
- Nebudou na hrdle trestßni otcovΘ za syny, ani synovΘ trestßni budou na hrdle za otce, jeden ka₧d² za sv∙j h°φch um°e.
- Nep°evrßtφÜ soudu p°φchozφmu neb sirotku, ani vezmeÜ v zßkladu roucha vdovy,
- Ale pamatuj, ₧e jsi byl slu₧ebnφkem v Egypt∞, a ₧e t∞ vykoupil Hospodin B∙h tv∙j odtud; proto₧ p°ikazuji¥, abys Φinil toto.
- Kdy₧ bys ₧al obilφ svΘ na poli svΘm, a zapomenul bys tam n∞kterΘho snopu, nenavrßtφÜ se, abys jej vzal; p°φchozφmu, sirotku a vdov∞ [to] bude, aby po₧ehnal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j p°i vÜelikΘm dφle rukou tv²ch.
- Kdy₧ bys t°ßsl olivy svΘ, nebudeÜ shledßvati po ka₧dΘ ratolesti za sebou; p°φchozφmu, sirotku a vdov∞ [to] z∙stane.
- Kdy₧ bys sbφral vφno na vinici svΘ, nebudeÜ pab∞rovati jahodek za sebou; p°φchozφmu, sirotku a vdov∞ [to] bude.
- Pamatuj, ₧e jsi byl slu₧ebnφkem v zemi EgyptskΘ; proto₧ p°ikazuji¥, abys to Φinil.
25.kapitola (Deuteronomium)
O trestßnφ neprav²ch. 5. O vdov∞ bez d∞tφ poz∙stalΘ, kdo ji pojφti m∞l.
13. O mφ°e a vßze spravedlivΘ. 17. Rozkaz o vyhlazenφ Amalechitsk²ch.
- Vznikla-li by jakß nesnßz mezi n∞kter²mi, a p°istoupili by k soudu, aby je rozsoudili, tedy spravedlivΘho ospravedlnφ, a nepravΘho odsoudφ.
- Bude-li pak hoden mrskßnφ neprav², tedy kß₧e ho polo₧iti soudce a mrskati p°ed sebou, vedlΘ nepravosti jeho v jist² poΦet [ran.]
- ╚ty°idcetikrßt kß₧e ho mrÜtiti, ani₧ p°idß vφce, aby, jestli₧e by jej nadto mrskal ranami mnoh²mi, nebyl p°φliÜ zlehΦen bratr tv∙j p°ed oΦima tv²ma.
- Nezavφ₧eÜ [·st] vola mlßtφcφho.
- Kdy₧ by brat°φ spolu bydlili, a um°el by jeden z nich, nemaje syna, nevdß se ven ₧ena toho mrtvΘho za jinΘho mu₧e; bratr jeho vejde k nφ, a vezme ji sob∞ za man₧elku, a prßvem Üvragrovstvφ p°i₧enφ se k nφ.
- Prvorozen² pak, kterΘho₧ by porodila, nazvßn bude jmΘnem bratra jeho mrtvΘho, aby nebylo vyhlazeno jmΘno jeho z Izraele.
- Necht∞l-li by pak mu₧ ten pojφti p°φbuznΘ svΘ, tedy p°ijde p°φbuznß jeho k brßn∞ p°ed starÜφ a °ekne: Nechce p°φbuzn² m∙j vzbuditi bratru svΘmu jmΘna v Izraeli, [a] nechce podlΘ prßva Üvragrovstvφ pojφti mne.
- Tedy povolajφ ho starÜφ m∞sta toho, a mluviti budou s nφm; a stoje, °ekl-li by: Nechci jφ pojφti,
- P°istoupφ p°φbuznß jeho k n∞mu p°ed starÜφmi, a szuje st°evφc jeho s nohy jeho, a pline mu na tvß° a odpovφ, °kuci: Tak se mß stßti mu₧i tomu, kter²₧ by necht∞l vzd∞lati domu bratra svΘho.
- I bude nazvßno jmΘno jeho v Izraeli: D∙m bosΘho.
- Kdy₧ by se svadili n∞kte°φ spolu jeden s druh²m, a p°istoupila by ₧ena jednoho, aby vysvobodila mu₧e svΘho z ruky bijφcφho jej, i vztßhla by ruku svou a uchopila by ho za l∙no:
- Tedy utneÜ ruku jejφ, neslituje se [nad nφ] oko tvΘ.
- NebudeÜ mφti v pytlφku svΘm nejednostejnΘho kamene, v∞tÜφho a menÜφho.
- Ani₧ budeÜ mφti v dom∞ svΘm nejednostejnΘho korce, v∞tÜφho a menÜφho.
- Vßhu celou a spravedlivou mφti budeÜ, [tΘ₧] mφru celou a spravedlivou budeÜ mφti, aby se prodlili dnovΘ tvoji v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞.
- Nebo v ohavnosti jest Hospodinu Bohu tvΘmu, kdo₧koli Φinφ ty v∞ci, vÜelik² Φinφcφ nepravost.
- Pamatuj na to, co¥ uΦinil Amalech na cest∞, kdy₧ jste Üli z Egypta:
- Kterak vyÜed tob∞ v cestu, zadnφ houf tv∙j vÜech mdl²ch, kte°φ₧ Üli za tebou, pobil, kdy₧ jsi ty byl zemdlen² a ustal², a nebßl se Boha.
- Proto₧ kdy₧ byl Hospodin B∙h tv∙j dal tob∞ odpoΦinutφ ode vÜech nep°ßtel tv²ch v∙kol v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞ v d∞dictvφ, abys d∞diΦn∞ obdr₧el ji, vyhladφÜ pamßtku Amalecha pod nebem; nezapomφnej₧ [na to.]
26.kapitola (Deuteronomium)
O ob∞tovßnφ prvotin 12. a dßvßnφ desßtk∙.
- Kdy₧ pak vejdeÜ do zem∞, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞ [v] d∞dictvφ, a opanuje ji, bydliti v nφ budeÜ:
- VezmeÜ prvotin vÜeho ovoce zem∞ tΘ, kterΘ₧ ob∞tovati budeÜ z zem∞ svΘ, ji₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, a vlo₧e do koÜe, p∙jdeÜ k mφstu, kterΘ₧ by Hospodin B∙h tv∙j k p°eb²vßnφ tam jmΘnu svΘmu vyvolil.
- A p°ijda k kn∞zi, kter²₧ t∞ch dn∙ bude, dφÜ jemu: Vyznßvßm dnes Hospodinu Bohu svΘmu, ₧e jsem vÜel do zem∞, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil Hospodin otc∙m naÜim, ₧e ji nßm dß.
- I vezma kn∞z z ruky tvΘ koÜ, postavφ jej p°ed oltß°em Hospodina Boha tvΘho.
- A mluviti budeÜ p°ed Hospodinem Bohem sv²m, °ka: Syrsk² chud² otec m∙j sstoupil do Egypta s nemnoh²mi osobami, a byv tam pohostinu, vzrostl v nßrod velik², siln² a mnoh².
- A kdy₧ zle naklßdali s nßmi EgyptÜtφ, trßpφce nßs, a vzklßdajφce na nßs slu₧bu t∞₧kou,
- Volali jsme k Hospodinu Bohu otc∙ naÜich, a vyslyÜev Hospodin hlas nßÜ, popat°il na trßpenφ naÜe, prßci naÜi a ssou₧enφ naÜe.
- I vyvedl nßs Hospodin z Egypta v ruce silnΘ a v rameni vzta₧enΘm, v strachu velikΘm, a znamenφch i zßzracφch.
- A uvedl nßs na toto mφsto, a dal nßm zemi tuto opl²vajφcφ mlΘkem a strdφ.
- Proto₧ nynφ, hle, p°inesl jsem prvotiny ·rod zem∞, kterou₧ jsi mi dal, ≤ Hospodine. I nechßÜ toho p°ed Hospodinem Bohem sv²m, a poklonφÜ se p°ed nφm.
- I veseliti se budeÜ ve vÜech dobr²ch v∞cech, kterΘ₧ by tob∞ dal Hospodin B∙h tv∙j, i domu tvΘmu, ty i Levφta i p°φchozφ, kter²₧ jest u prost°ed tebe.
- Kdy₧ bys pak vyplnil vÜecky desßtky ze vÜech ·rod sv²ch lΘta t°etφho, [jen₧] rok desßtk∙ jest, a dal bys Levφtovi, p°φchozφmu, sirotku i vdov∞, a jedli by v branßch tv²ch a nasyceni byli:
- Tedy dφÜ p°ed Hospodinem Bohem sv²m: Vynesl jsem, co₧ posv∞cenΘho bylo, z domu [svΘho, ] a dal jsem takΘ Levφtovi, p°φchozφmu, sirotku a vdov∞ vedlΘ vÜelikΘho p°ikßzanφ tvΘho, kterΘ₧ jsi mi p°ikßzal; nep°estoupil jsem [₧ßdnΘho] z p°ikßzanφ tv²ch, ani₧ jsem zapomenul [na n∞.]
- Nejedl jsem v zßmutku svΘm z toho, a neujal jsem z toho k v∞ci obecnΘ, ani₧ jsem dal [n∞co] odtud ku poh°bu; poslechl jsem hlasu Hospodina Boha svΘho, uΦinil jsem podlΘ vÜeho, co₧ jsi mi p°ikßzal.
- Popat°i₧ z p°φbytku svatΘho svΘho s nebe, a po₧ehnej lidu svΘmu IzraelskΘmu a zemi, kterou₧ jsi dal nßm, jako₧ jsi s p°φsahou zaslφbil otc∙m naÜim, zemi opl²vajφcφ mlΘkem a strdφ.
- Dnes Hospodin B∙h tv∙j p°ikazuje tob∞, abys ost°φhal ustanovenφ t∞chto a soud∙; ost°φhej₧ tedy a Φi≥ je z celΘho srdce svΘho a ze vÜφ duÜe svΘ.
- Dnes [i ty] p°ipov∞d∞ls se k Hospodinu, ₧e jej budeÜ mφti za Boha, a choditi budeÜ po cestßch jeho, a ost°φhati ustanovenφ jeho, a p°ikßzanφ i soud∙ jeho, a poslouchati hlasu jeho.
- Hospodin takΘ p°ipov∞d∞l se k tob∞ dnes, ₧e t∞ bude mφti za lid zvlßÜtnφ, jako₧ mluvil tob∞, abys ost°φhal vÜech p°φkßzanφ jeho,
- A ₧e t∞ vyv²Üφ nade vÜecky nßrody, kterΘ₧ uΦinil, abys byl vzßcn∞jÜφ, slovoutn∞jÜφ a slavn∞jÜφ [nad n∞, ] a tak lid svat² Hospodinu Bohu svΘmu, jako₧ jest mluvil.
27.kapitola (Deuteronomium)
O vyzdvi₧enφ kamenφ a vzd∞lßnφ oltß°e za Jordßnem. 9. Napomenutφ
k ost°φhßnφ zßkona. 11. Vydßvßnφ zlo°eΦenφ na p°estupnφky jeho.
- I p°ikßzal Moj₧φÜ a starÜφ IzraelÜtφ lidu, °kouce: Ost°φhej₧ ka₧dΘho p°ikßzanφ, kterΘ₧ jß p°ikazuji vßm dnes.
- A kdy₧ p°ejdeÜ p°es Jordßn do zem∞, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, vyzdvihneÜ sob∞ kameny velikΘ, a obvr₧eÜ je vßpnem.
- A napφÜeÜ na nich vÜecka slova zßkona tohoto, kdy₧ p°ejdeÜ, abys vÜel do zem∞, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞, [do] zem∞ opl²vajφcφ mlΘkem a strdφ, jako₧ jest mluvil Hospodin B∙h otc∙ tv²ch tob∞.
- Kdy₧ tedy p°ejdeÜ Jordßn a vyzdvihneÜ ty kameny, kterΘ₧ jß p°ikazuji vßm dnes, na ho°e HΘbal, a obvr₧eÜ je vßpnem,
- A vzd∞lßÜ tam oltß° Hospodinu Bohu svΘmu: oltß° z kamen∙, jich₧ nebudeÜ tesati ₧elezem,
- Z kamenφ celΘho vzd∞lßÜ oltß° Hospodinu Bohu svΘmu, abys na n∞m ob∞toval ob∞ti zßpalnΘ Hospodinu Bohu svΘmu.
- Ob∞tovati budeÜ i ob∞ti pokojnΘ, a jφsti tu a veseliti se p°ed Hospodinem Bohem sv²m.
- NapφÜeÜ pak na t∞ch kamenφch vÜecka slova zßkona toho dob°e [a] z°eteln∞.
- I mluvil Moj₧φÜ a kn∞₧φ LevφtÜtφ ke vÜemu Izraelovi, °kouce: Pozoruj a slyÜ, Izraeli, dnes uΦin∞n jsi lidem Hospodina Boha svΘho.
- Proto₧ poslouchej hlasu Hospodina Boha svΘho, a zachovßvej p°ikßzanφ jeho i ustanovenφ jeho, kterß₧ jß tob∞ dnes p°ikazuji.
- I p°ikßzal Moj₧φÜ v ten den lidu, °ka:
- Tito stanou, aby dobro°eΦili lidu na ho°e Garizim, kdy₧ byste p°eÜli Jordßn: Simeon, LΘvφ, Juda, Izachar, Jozef a Beniamin.
- Tito pak stanou, aby zlo°eΦili na ho°e HΘbal: Ruben, Gßd, Asser, Zabulon, Dan a Neftalφm.
- I budou osv∞dΦovati LevφtovΘ, a °eknou ke vÜechn∞m mu₧∙m Izraelsk²m vysok²m hlasem:
- Zlo°eΦen² Φlov∞k, kter²₧ by ud∞lal rytinu aneb v∞c slitou, ohavnost Hospodinu, dφlo rukou °emeslnφka, by ji pak i do skr²Üe odlo₧il. I odpovφ vÜecken lid a °ekne: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ sob∞ zlehΦuje otce svΘho a matku svou; i °ekne vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ p°enßÜφ meznφk bli₧nφho svΘho; i °ekne vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ zavodφ slepΘho, aby bloudil po cest∞; i °ekne vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ p°evracφ spravedlnost p°φchozφho, sirotka a vdovy; a odpovφ vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ by ob²val s man₧elkou otce svΘho, nebo odkryl podolek otce svΘho; i °ekne vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ by ob²val s kter²mkoli hovadem; i dφ vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ by ob²val s sestrou svou, dcerou otce svΘho, aneb dcerou matky svΘ; i °ekne vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ by ob²val s svegruÜφ svou; i odpovφ vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ by zbil bli₧nφho svΘho tajn∞; i °ekne vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ by vzal dary, aby zabil Φlov∞ka nevinnΘho; i dφ vÜecken lid: Amen.
- Zlo°eΦen², kdo₧ by nez∙stal v °eΦech zßkona tohoto a neΦinil jich; a °ekne vÜecken lid: Amen.
28.kapitola (Deuteronomium)
Po₧ehnßnφ plnitel∙m, 15. a zlo°eΦenφ p°estupnφk∙m zßkona.
- Jestli₧e pak opravdov∞ posluÜen budeÜ hlasu Hospodina Boha svΘho, ost°φhaje [a] Φin∞ vÜecka p°ikßzanφ jeho, kterß₧ jß dnes p°ikazuji tob∞, vyv²Üφ t∞ Hospodin B∙h tv∙j nade vÜecky nßrody zem∞.
- A p°ijdou na t∞ vÜecka po₧ehnßnφ tato, a vyplnφ se p°i tob∞, kdy₧ jen posluÜen budeÜ hlasu Hospodina Boha svΘho.
- Po₧ehnan² budeÜ v m∞st∞, po₧ehnan² i na poli.
- Po₧ehnan² plod ₧ivota tvΘho, ·rody zem∞ tvΘ, i plod dobytka tvΘho, provorozenΘ skot∙ tv²ch i stßda brav∙ tv²ch.
- Po₧ehnan² koÜ tv∙j i dφ₧e tvß.
- Po₧ehnan² budeÜ vchßzeje, po₧ehnan² i vychßzeje.
- A uΦinφ Hospodin, ₧e nep°ßtelΘ tvoji, kte°φ₧ by povstali proti tob∞, pora₧eni budou p°ed tebou; jednou cestou vytßhnou proti tob∞, a sedmi cestami p°ed tebou utφkati budou.
- P°ikß₧e Hospodin po₧ehnßnφ [svΘmu, ] aby s tebou bylo v Üpi₧φrnßch tv²ch a p°i vÜem, k Φemu bys koli p°iΦinil ruku svou, a po₧ehnß tob∞ v zemi, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dßvß tob∞.
- Vystavφ t∞ sob∞ Hospodin za lid svat², jako₧ zap°isßhl tob∞, kdy₧ ost°φhati budeÜ p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, a choditi po cestßch jeho.
- I uz°φ vÜickni nßrodovΘ zem∞, ₧e jmΘno Hospodinovo vz²vßno jest nad tebou, a budou se bßti tebe.
- UΦinφ takΘ Hospodin, ₧e hojnost mφti budeÜ [vÜeho] dobrΘho, plodu ₧ivota svΘho, i plodu dobytk∙ sv²ch, i ·rod zemsk²ch v zemi, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m, ₧e ji tob∞ dß.
- Otev°e Hospodin tob∞ poklad sv∙j v²born², nebe, aby vydalo dΘÜ¥ zemi tvΘ Φasem sv²m, a po₧ehnß vÜelikΘmu dφlu ruky tvΘ, tak ₧e mnoh²m nßrod∙m p∙jΦovati budeÜ, sßm pak [nic] nevyp∙jΦφÜ.
- I ustanovφ t∞ Hospodin za hlavu a ne za ocas, a budeÜ v₧dycky vyÜÜφ, a nikdy ni₧Üφ, kdy₧ poslouchati budeÜ p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, kterß₧ jß dnes tob∞ p°ikazuji, abys ost°φhal a Φinil [je.]
- A neuch²lφÜ se od ₧ßdnΘho slova, kterß₧ jß dnes p°ikazuji tob∞, ani na pravo ani na levo, odchßzeje po bozφch cizφch, abys jim slou₧il.
- Jestli₧e pak hlasu Hospodina Boha svΘho poslouchati, [a] vÜech p°ikßzanφ a ustanovenφ jeho, kterß₧ jß dnes p°ikazuji tob∞, ost°φhati a Φiniti nebudeÜ, p°ijdou na t∞ vÜecka zlo°eΦenstvφ tato a postihnou t∞.
- Zlo°eΦen² budeÜ v m∞st∞, zlo°eΦen² i na poli.
- Zlo°eΦen² koÜ tv∙j, a zlo°eΦenß dφ₧e tvß.
- Zlo°eΦen² plod ₧ivota tvΘho i ·rody zem∞ tvΘ, prvorozenΘ skot∙ tv²ch i stßda brav∙ tv²ch.
- Zlo°eΦen² budeÜ vchßzeje, zlo°eΦen² i vychßzeje.
- PoÜle Hospodin na t∞ zlo°eΦenφ, zkormoucenφ a bφdu p°i vÜem, k Φemu₧ bys koli p°iΦinil ruky svΘ a co₧ bys koli d∞lal, dokud₧ nebudeÜ vyhlazen, a nezahyneÜ v nßhle pro zlΘ skutky tvΘ, skrze n∞₧ jsi opustil mne.
- Dopustφ Hospodin, aby se p°φdr₧ely tebe mornφ bolesti, a₧ t∞ i vyplΘnφ z zem∞, do nφ₧ se bΘ°eÜ, abys ji d∞diΦn∞ opanoval.
- Bφti t∞ bude Hospodin souchotinami, zimnicφ, pßlivostφ, horkem, meΦem, suchem a rudou, a budou t∞ stφhati, a₧ t∞ i zkazφ.
- I to nebe, kterΘ₧ jest nad hlavou tvou, bude m∞d∞nΘ, a zem∞, kterß₧ jest pod tebou, ₧eleznß.
- Dß Hospodin zemi tvΘ [mφsto] deÜt∞ prach a popel, [a to¥] s nebe sstoupφ na t∞, dokud₧ bys nebyl vyhlazen.
- UΦinφ [i to] Hospodin, ₧e pora₧en budeÜ od nep°ßtel sv²ch; jednou cestou vytßhneÜ proti nim, a sedmi cestami utφkati budeÜ od tvß°i jejich, a musφÜ se sm²kati po vÜech krßlovstvφch zem∞.
- I budou t∞la vaÜe mrtvß [za] pokrm vÜemu ptactvu nebeskΘmu, a Üelmßm zemsk²m, a nebude, kdo by je odehnal.
- Ranφ t∞ Hospodin v°edem Egyptsk²m, neduhy na zadku, praÜivinami a svrabem nezhojiteln²m.
- Ranφ t∞ Hospodin pominutφm smyslu, slepotou a tupostφ srdce,
- Tak ₧e o poledni makati budeÜ, jako makß slep² ve tm∞, a nebudeÜ mφti prosp∞chu na cestßch sv²ch; k tomu takΘ utiskßn budeÜ, a loupen po vÜecky dny, a nebude, kdo by t∞ vysvobodil.
- Man₧elku [sob∞] zasnoubφÜ, a jin² s nφ ob²vati bude; d∙m vystavφÜ, a nebudeÜ bydliti v n∞m; vinici ÜtφpφÜ, a sbφrati na nφ nebudeÜ.
- V∙l tv∙j p°ed tv²ma oΦima zabit bude, a ty jeho jφsti nebudeÜ; osel tv∙j uchvßcen bude p°ed tvß°φ tvou, ani₧¥ se zase navrßtφ; dobytek tv∙j vydßn bude nep°ßtel∙m tv²m, a ₧ßdn² ho nevysvobodφ.
- SynovΘ tvoji a dcery tvΘ cizφmu nßrodu vydßni budou, a oΦi tvΘ na to hledφce, umdlφvati budou pro n∞ celΘho dne, a nebude sφly v ruce tvΘ.
- ┌rody zem∞ tvΘ i vÜecko ·silφ tvΘ s₧φ°e nßrod, kterΘho₧ ty neznßÜ, a nebudeÜ ne₧ potlaΦen² a pot°en² po vÜecky dny.
- A omßmen² budeÜ nad t∞mi v∞cmi, kterΘ₧ vid∞ti budou oΦi tvΘ.
- Ranφ t∞ Hospodin v°edem nejhorÜφm na kolenou i na l²tkßch, tak ₧e se nebudeÜ moci zhojiti, od spodku nohy tvΘ a₧ do vrchu hlavy.
- Zavede t∞ Hospodin i krßle tvΘho, kterΘho₧ ustanovφÜ nad sebou, do nßrodu, kterΘho₧ jsi ty neznal, ani p°edkovΘ tvoji, a slou₧iti tam budeÜ boh∙m cizφm, d°evu a kameni.
- A budeÜ k u₧asnutφ a p°φslovφ i v rozprßvku vÜechn∞m nßrod∙m, mezi kterΘ₧ zavede t∞ Hospodin.
- Mnoho semene vyneseÜ na pole [k rozsφvßnφ, ] a mßlo shromß₧dφÜ, nebo s₧erou to kobylky.
- Vinice ÜtφpφÜ a d∞lati je budeÜ, ale vφna pφti ani sbφrati nebudeÜ, nebo Φerv s₧φ°e je.
- Olivovφ hojnost mφti budeÜ ve vÜech konΦinßch sv²ch, a vÜak olejem se pomazovati nebudeÜ, nebo sprchne [ovoce] s olivy tvΘ.
- Syn∙ a dcer naplodφÜ, a nebudeÜ jich mφti, nebo zajati budou.
- VÜecko stromovφ tvΘ i ·rody zem∞ tvΘ kobylky zkazφ.
- Cizozemec, kter²₧ s tebou p°eb²vß, vzroste nad tebe, ty pak velice poni₧ovati se musφÜ.
- On p∙jΦovati bude tob∞, a ty nebudeÜ mφti, co bys p∙jΦil jemu; on bude p°edn∞jÜφ, a ty posledn∞jÜφ.
- A p°ijdou na tebe vÜecka zlo°eΦenstvφ tato a stφhati t∞ budou, a obklφΦφ t∞, a₧ i zahyneÜ, jestli₧e bys neuposlechl hlasu Hospodina Boha svΘho, a neost°φhal p°ikßzanφ a ustanovenφ jeho, kterß₧ p°ikßzal tob∞.
- A budou [rßny tyto] znamenφm a zßzrakem na tob∞ i semeni tvΘm a₧ na v∞ky,
- Proto ₧e jsi neslou₧il Hospodinu Bohu svΘmu s pot∞Üenφm a veselφm srdce, maje hojnost vÜech v∞cφ.
- A proto₧ nep°φteli svΘmu, kterΘho₧ poslal na tebe Hospodin, slou₧iti musφÜ v hladu, ₧φzni, v nahot∞ a v nedostatku vÜech v∞cφ; a vlo₧φ na Üφji tvou jho ₧eleznΘ, dokud₧ t∞ neset°e.
- P°ivede Hospodin na tebe nßrod z daleka, od nejdalÜφch konΦin zem∞, jako letφ orlice, nßrod, jeho₧ jazyku nerozumφÜ,
- Nßrod nestydat², kter²₧ ani starce nebude Üanovati, a nad dφt∞tem se neslituje.
- A s₧φ°e plod dobytk∙ tv²ch i ·rody zem∞ tvΘ, dokud₧ nebudeÜ vyhlazen; a nezanechß tob∞ obilφ, vφna mladΘho a oleje, prvorozenΘho z skot∙ tv²ch, ani stßda brav∙ tv²ch, a₧ t∞ i vyhladφ.
- A oblehne t∞ ve vÜech m∞stech tv²ch, dokud₧ by nepadly zdi tvΘ vysokΘ a pevnΘ, v nich₧ ty doufßÜ po vÜφ zemi svΘ; oble₧en, pravφm, budeÜ ve vÜech m∞stech sv²ch, po vÜφ zemi svΘ, kterou₧ Hospodin B∙h tv∙j dal tob∞,
- Tak ₧e v oble₧enφ a ssou₧enφ, jφm₧ ssou₧φ t∞ nep°φtel tv∙j, jφsti budeÜ plod ₧ivota svΘho, maso syn∙ sv²ch a dcer sv²ch, kterΘ₧ by dal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j.
- ╚lov∞k mezi vßmi rozmazan² a v rozkoÜi schovan² zßvid∞ti bude bratru svΘmu, i vlastnφ ₧en∞ svΘ, i ostatnφm syn∙m sv²m, kter²ch₧ jeÜt∞ zanechal,
- Tak ₧e neud∞lφ ₧ßdnΘmu z nich masa syn∙ sv²ch, kterΘ₧ jφsti bude, proto ₧e nez∙stalo jemu nic jinΘho v oble₧enφ a v ssou₧enφ, jφm₧ ssou₧φ t∞ nep°φtel tv∙j ve vÜech m∞stech tv²ch.
- Rozmazanß mezi vßmi a v rozkoÜi schovanß [₧ena, ] kterß₧ rozmazanostφ a rozkoÜφ [velikou] ledva nohou zem∞ se dotkla, vlastnφmu mu₧i svΘmu a synu svΘmu i dce°i svΘ,
- TakΘ i l∙₧ka svΘho, kterΘ₧ z nφ vychßzφ p°i porodu, ano i syn∙ sv²ch, kterΘ₧ zplodφ, zßvid∞ti bude; nebo jφsti je bude tajn∞ pro nedostatek vÜech v∞cφ v oble₧enφ a ssou₧enφ, jφm₧ ssou₧φ t∞ nep°φtel tv∙j v m∞stech tv²ch.
- NebudeÜ-li ost°φhati a Φiniti vÜech slov zßkona tohoto, kterß₧ psßna jsou v knize tΘto, abys se bßl toho veleslavnΘho a hroznΘho jmΘna Hospodina Boha svΘho:
- Rozmno₧φ ku podivenφ Hospodin rßny tvΘ, a rßny semene tvΘho, rßny velikΘ a trvßnlivΘ, i nemoci t∞₧kΘ a dlouhΘ.
- A obrßtφ na tebe vÜecky neduhy EgyptskΘ, jich₧s se straÜil, a p°ichytφ se tebe.
- VÜelijak² takΘ neduh a vÜelikou rßnu, kterß₧ nenφ psßna v knize zßkona tohoto, uvede Hospodin na tebe, dokud₧ nebudeÜ vyhlazen.
- A z∙stane vßs maliΦko, jeÜto vßs prvΘ bylo mnoho, jako hv∞zd nebesk²ch, proto ₧e jsi neposlouchal hlasu Hospodina Boha svΘho.
- I stane se, ₧e jako₧ se veselil Hospodin nad vßmi, dob°e vßm Φin∞ a rozmno₧uje vßs, tak veseliti se bude Hospodin nad vßmi, kdy₧ vßs zkazφ a vyhladφ, a vyplΘn∞ni budete z zem∞, do kterΘ₧ jdete, abyste d∞diΦn∞ vlßdli jφ.
- A rozpt²lφ t∞ Hospodin mezi vÜecky nßrody, od [jednoho] konce zem∞ a₧ do druhΘho, a budeÜ tam slou₧iti boh∙m cizφm, kter²ch₧ ty neznßÜ, ani otcovΘ tvoji, d°evu a kameni.
- A mezi nßrody t∞mi neoddechneÜ, ani₧ bude mφti odpoΦinutφ spodek nohy tvΘ; tam takΘ dß Hospodin tob∞ srdce lekavΘ, a oΦi blφkavΘ, a truchlost mysli.
- I bude ₧ivot tv∙j nejist² p°ed tebou, a straÜiti se budeÜ v noci i ve dne, a nikde₧ nebudeÜ jist sv²m ₧ivotem.
- Rßno dφÜ: ╙ by ji₧ byl veΦer! a veΦer dφÜ: ╙ by ji₧ bylo jitro! pro strach srdce svΘho, jφm₧ se lekßÜ, a pro ty v∞ci, na n∞₧ oΦima sv²ma hled∞ti musφÜ.
- A zavede t∞ Hospodin do Egypta na lodech, cestou, o nφ₧ jsem °ekl tob∞: NebudeÜ jφ vid∞ti vφce; a tam prodßvati se budete nep°ßtel∙m sv²m za slu₧ebnφky a d∞vky, a nebude, kdo by koupil.
29.kapitola (Deuteronomium)
Obnovenφ smlouvy.
- Tato jsou slova smlouvy, kterß₧ p°ikßzal Hospodin Moj₧φÜovi uΦiniti s syny Izraelsk²mi v zemi MoßbskΘ, mimo onu smlouvu, kterou₧ uΦinil s nimi na OrΘb∞.
- I svolav Moj₧φÜ vÜecken lid Izraelsk², °ekl jim: Vy sami vid∞li jste vÜecky v∞ci, kterΘ₧ uΦinil Hospodin p°ed oΦima vaÜima v zemi EgyptskΘ, Faraonovi, i vÜechn∞m slu₧ebnφk∙m jeho, i vÜφ zemi jeho,
- ZkuÜovßnφ velikß, kterß₧ vid∞ly oΦi tvΘ, znamenφ i zßzraky ty velikΘ.
- A vÜak nedal vßm Hospodin srdce k srozum∞nφ, a oΦφ k vid∞nφ, a uÜφ k slyÜenφ a₧ do tohoto dne.
- A vedl jsem vßs Φty°idceti let po pouÜti, nezvetÜela roucha vaÜe na vßs, a obuv vaÜe neztrhala se na nohßch vaÜich.
- Chleba jste nejedli, vφna a nßpoje opojnΘho jste nepili, abyste poznali, ₧e jß jsem Hospodin B∙h vßÜ.
- A kdy₧ jste p°iÜli na toto mφsto, vytßhl Seon, krßl Ezebon, a Og, krßl Bßzan, proti nßm k boji, a porazili jsme je,
- A vzali jsme zemi jejich, i dali jsme ji v d∞dictvφ [pokolenφ] Rubenovu a Gßdovu, a polovici pokolenφ Manassesova.
- Ost°φhejte₧ tedy slov smlouvy tΘto a Φi≥te je, aby se vßm Ü¥astn∞ vedlo vÜecko, co₧ byste Φinili.
- Vy vÜickni dnes stojφte p°ed Hospodinem Bohem sv²m, knφ₧ata vaÜe v pokolenφch vaÜich, starÜφ vaÜi a ·°ednφci vaÜi, vÜickni mu₧i IzraelÜtφ,
- Dφtky vaÜe i ₧eny vaÜe, i p°φchozφ vaÜi, kte°φ₧ bydlejφ u prost°ed stan∙ vaÜich, i ten, kter²₧ d°φvφ sekß, i ten, kter²₧ vß₧φ vodu,
- Abyste veÜli v smlouvu Hospodina Boha svΘho, a v p°φsahu jeho, v kterou₧to [smlouvu] Hospodin B∙h tv∙j dnes vchßzφ s tebou,
- Aby t∞ sob∞ dnes postavil za lid, a on byl tob∞ za Boha, jako₧ mluvil tob∞, a jako₧ s p°φsahou zaslφbil otc∙m tv²m, Abrahamovi, Izßkovi a Jßkobovi.
- A ne s vßmi sam²mi Φinφm smlouvu tuto a p°φsahu tuto,
- Ale i s [ka₧d²m] tφm, jen₧ tuto dnes s nßmi stojφ p°ed Hospodinem Bohem naÜφm, i s tφm, jeho₧ nenφ tuto dnes s nßmi.
- Nebo vy vφte, kterak jsme bydlili v zemi EgyptskΘ, a kterak jsme Üli prost°edkem t∞ch nßrod∙, a₧ jsme naskrze proÜli.
- A vid∞li jste ohavnosti jejich i modly jejich, d°evo i kßmen, st°φbro i zlato, kterΘ₧ jest p°i nich.
- [Hle∩te₧, ] a¥ neb²vß mezi vßmi mu₧e, aneb ₧eny, aneb Φeledi, aneb pokolenφ, jeho₧ by srdce odvrßtilo se dnes od Hospodina Boha naÜeho, a Üel by slou₧iti boh∙m t∞ch nßrod∙; a¥ neb²vß mezi vßmi ko°ene plodφcφho jed a ho°kost.
- I stalo by se, ₧e uslyÜe [takov²] slova zlo°eΦenφ tohoto, dobro°eΦil by sob∞ v srdci svΘm, °ka: Pokoj mφti budu, bych¥ pak i chodil podlΘ ₧ßdosti srdce svΘho; i p°idal by opilou ₧φznivΘ.
- Nechce¥ Hospodin odpustiti takovΘmu, nebo tehdß₧ rozpßlφ se prchlivost Hospodinova a z∙°ivost jeho proti takovΘmu Φlov∞ku, tak ₧e p°ipadne na n∞j vÜelikΘ zlo°eΦenφ, o kterΘm₧ psßno jest v knize tΘto; i vyhladφ Hospodin jmΘno jeho pod nebem.
- A odlouΦφ jej Hospodin s jeho zl²m ode vÜech pokolenφ Izraelsk²ch, vedlΘ vÜech zlo°eΦenφ smlouvy zapsanΘ v tΘto knize zßkona,
- Tak ₧e °ekne v∞k potomnφ, synovΘ vaÜi, kte°φ₧ povstanou po vßs, i cizozemec, kter²₧ p°ijde z zem∞ dalekΘ, (kdy₧ uz°φ rßny zem∞ tΘto, i neduhy jejφ, kterΘ₧ uvedl na ni Hospodin,
- Sirou a solφ vypßlenou vÜecku tu zemi, [a ₧e] se nem∙₧ sφti, ani co vzchßzeti, ani jakΘ byliny r∙sti na nφ, rovn∞ jako na mφst∞, kde₧ jest podvrßcena Sodoma a Gomora, Adama a Seboim, kterΘ₧ podvrßtil Hospodin v hn∞v∞ svΘm a v prchlivosti svΘ),
- ╪eknou vÜickni nßrodovΘ: ProΦ jest tak uΦinil Hospodin zemi tΘto? Kterak² jest to hn∞v prchlivosti jeho nßramnΘ?
- A bude odpov∞dφno: Proto ₧e opustili smlouvu Hospodina Boha otc∙ sv²ch, kterou₧ uΦinil s nimi, kdy₧ je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ.
- Nebo odchßzejφce, slou₧ili boh∙m cizφm a klan∞li se jim, boh∙m, kter²ch₧ neznali, kte°φ₧ se s nimi takΘ niΦφm₧ dobr²m nezd∞lili.
- I rozhn∞vala se prchlivost Hospodinova na tu zemi, tak ₧e uvedl na ni vÜecko zlo°eΦenφ zapsanΘ v knize tΘto.
- Proto₧ vyplΘnil je Hospodin z zem∞ jejich v hn∞v∞, v rozpßlenφ a v prchlivosti velikΘ, a vyvrhl je do zem∞ jinΘ, jak₧ to [ukazuje] dneÜnφ den.
- V∞ci skrytΘ [jsou] Hospodina Boha naÜeho, v∞ci pak zjevenΘ [ty jsou] naÜe a syn∙ naÜich, abychom plnili vÜecka slova zßkona tohoto.
30.kapitola (Deuteronomium)
Milost zablφbena lidem kajφcφm, 8. a odplata plnitel∙m zßkona.
- Kdy₧ pak p°ijdou na t∞ vÜecka slova tato, po₧ehnßnφ i zlo°eΦenstvφ, kterß₧¥ jsem p°edlo₧il, a rozpomeneÜ se v srdci svΘm, kde₧ bys koli byl mezi nßrody, do kter²ch₧ by t∞ rozehnal Hospodin B∙h tv∙j,
- A obrßt∞ se k Hospodinu Bohu svΘmu, poslouchal bys hlasu jeho ve vÜem, jak₧ jß p°ikazuji tob∞ dnes, ty i synovΘ tvoji, z celΘho srdce svΘho a ze vÜφ duÜe svΘ:
- Tehdy p°ivede zase Hospodin B∙h tv∙j zajatΘ tvΘ a smiluje se nad tebou, a obrßt∞ se, shromß₧dφ t∞ ze vÜech nßrod∙, mezi n∞₧ rozpt²lil t∞ Hospodin B∙h tv∙j.
- By¥ pak n∞kdo z tv²ch i na konec sv∞ta zahnßn byl, odtud zase shromß₧dφ t∞ Hospodin B∙h tv∙j, a odtud p∙jme t∞,
- A uvede t∞ zase Hospodin B∙h tv∙j do zem∞, kterou₧ d∞diΦn∞ vlßdli otcovΘ tvoji, a opanujeÜ ji, a dob°e¥ uΦinφ a rozmno₧φ t∞ vφce ne₧li otce tvΘ.
- A ob°e₧e Hospodin B∙h tv∙j srdce tvΘ a srdce semene tvΘho, abys miloval Hospodina Boha svΘho z celΘho srdce svΘho, a ze vÜφ duÜe svΘ, abys ₧iv byl.
- VÜecka pak zlo°eΦenstvφ tato obrßtφ Hospodin B∙h tv∙j na nep°ßtely tvΘ a na ty, jen₧ v nenßvisti m∞li tebe, a protivili se tob∞.
- Ty tedy obrßt∞ se, kdy₧ poslouchati budeÜ hlasu Hospodina Boha svΘho, a Φiniti vÜecka p°ikßzanφ jeho, kterß₧ jß tob∞ dnes p°ikazuji:
- Dߥ Hospodin B∙h tv∙j prosp∞ch p°i vÜem dφle rukou tv²ch, v plodu ₧ivota tvΘho i v plodu dobytka tvΘho, a v ·rodßch zem∞ tvΘ, [tob∞] k dobrΘmu. Nebo zase veseliti se bude Hospodin z tebe, dob°e Φin∞ [tob∞] , jako₧ veselil se z otc∙ tv²ch,
- Jestli₧e bys vÜak poslouchal hlasu Hospodina Boha svΘho, a ost°φhal p°ikßzanφ jeho a ustanovenφ jeho, napsan²ch v knize zßkona tohoto, kdy₧ bys se obrßtil k Hospodinu Bohu svΘmu cel²m srdcem sv²m a celou duÜφ svou.
- Nebo p°ikßzanφ toto, kterΘ₧ p°ikazuji tob∞ dnes, nenφ skrytΘ p°ed tebou, ani vzdßlenΘ od tebe.
- Nenφ na nebi, abys °ekl: Kdo nßm vstoupφ do nebe, aby vezma, [p°inesl] a oznßmil je nßm, abychom je plnili?
- Ani za mo°em jest, abys °ekl: Kdo se nßm p°eplavφ za mo°e, aby je p°inesl a oznßmil nßm, abychom plnili je?
- Ale velmi blφzko tebe jest slovo, v ·stech tv²ch a v srdci tvΘm, abys Φinil to:
- (Hle, p°edlo₧il jsem tob∞ dnes ₧ivot a dobrΘ, smrt i zlΘ),
- Co₧ jß p°ikazuji tob∞ dnes, abys miloval Hospodina Boha svΘho, chod∞ po cestßch jeho a ost°φhaje p°ikßzanφ jeho, ustanovenφ a soud∙ jeho, abys ₧iv jsa, rozmno₧en byl, a po₧ehnal tob∞ Hospodin B∙h tv∙j v zemi, do kterΘ₧ jdeÜ, abys ji
d∞diΦn∞ obdr₧el.
- Pakli se odvrßtφ srdce tvΘ, a nebudeÜ poslouchati, ale p°iveden jsa [k tomu, ] klan∞ti se budeÜ boh∙m cizφm a jim slou₧iti:
- OhlaÜuji vßm dnes, ₧e jistotn∞ zahynete, ani₧ prodlφte dn∙ [sv²ch] v zemi, do kterΘ₧ se p°es Jordßn bΘ°eÜ, abys ji d∞diΦn∞ obdr₧el.
- Osv∞dΦuji proti tob∞ dnes nebem a zemφ, ₧e¥ jsem ₧ivot i smrt p°edlo₧il, po₧ehnßnφ i zlo°eΦenstvφ; vyvoli₧ [sob∞] tedy ₧ivot, abys ₧iv byl ty i sφm∞ tvΘ,
- A miloval Hospodina Boha svΘho, poslouchaje hlasu jeho a p°φdr₧e se jeho, (nebo on jest ₧ivot tv∙j, a dlouhost dn∙ tv²ch), abys bydlil v zemi, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil Hospodin otc∙m tv²m Abrahamovi, Izßkovi a Jßkobovi, ₧e jim ji
dß.
31.kapitola (Deuteronomium)
Z°φzenφ Jozue na mφsto Moj₧φÜe. 9. Sepsßnφ zßkona a poruΦenφ o n∞m.
- P°iÜed tedy Moj₧φÜ, mluvil slova ta ke vÜemu Izraelovi,
- A °ekl jim: Ve stu a ve dvadcφti letech jsem dnes, nemohu¥ ji₧ vφce vychßzeti a vchßzeti; a takΘ °ekl Hospodin ke mn∞: Nep°ejdeÜ Jordßnu tohoto.
- Hospodin B∙h tv∙j p°edchßzejφcφ tebe vyhladφ ty nßrody od tvß°i tvΘ, a ty d∞diΦn∞ je opanujeÜ, [a] Jozue tento p∙jde p°ed tebou, jako₧ °ekl Hospodin.
- I uΦinφ Hospodin jim, jako₧ uΦinil Seonovi a Ogovi krßl∙m Amorejsk²m a zemi jejich, kterΘ₧ vyhladil.
- Proto₧ kdy₧ je dß Hospodin vßm, tedy uΦinφte jim vedlΘ ka₧dΘho p°ikßzanφ, kterΘ₧ jsem p°ikßzal vßm.
- Bu∩te silnφ a zmu₧ile se m∞jte, nebojte se, ani se lekejte tvß°i jejich, nebo Hospodin B∙h tv∙j, on jde s tebou, neopustφ¥ a nezanechß tebe.
- Tedy povolal Moj₧φÜ Jozue a °ekl jemu p°ed oΦima vÜeho Izraele: Budi₧ siln² a zmu₧ile se m∞j, nebo ty vejdeÜ s lidem tφmto do zem∞, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil Hospodin otc∙m jejich, ₧e ji dß jim, a ty ji rozd∞lφÜ jim v d∞dictvφ.
- Hospodin pak p°edchßzejφcφ t∞, on¥ bude s tebou, neopustφ t∞, ani₧ t∞ zanechß; neboj se, ani se strachuj.
- I napsal Moj₧φÜ zßkon tento a dal jej kn∞₧φm, syn∙m LΘvφ, kte°φ₧ nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a vÜechn∞m starÜφm Izraelsk²m,
- A p°ikßzal jim Moj₧φÜ, °ka: Ka₧dΘho lΘta sedmΘho, v jist² Φas lΘta odpuÜt∞nφ, v svßtek stan∙,
- Kdy₧ p°ijde vÜecken Izrael a postavφ se p°ed Hospodinem Bohem tv²m na mφst∞, kterΘ₧ by vyvolil, Φφsti budeÜ zßkon tento p°ede vÜφm Izraelem v uÜφch jejich,
- Shromß₧d∞ lid, mu₧e i ₧eny, i d∞ti, i p°φchozφ svΘ, kte°φ₧ jsou v branßch tv²ch, aby slyÜφce, uΦili se a bßli se Hospodina Boha vaÜeho, a hled∞li Φiniti vÜecka slova zßkona tohoto.
- SynovΘ takΘ jejich, kte°φ₧ [jeÜt∞ toho] nepoznali, a¥ slyÜφ a uΦφ se bßti Hospodina Boha vaÜeho po vÜecky dny, v nich₧ ₧ivi budete na zemi, do nφ₧, p°ejdouce Jordßn, vejdete, abyste ji d∞diΦn∞ obdr₧eli.
- I °ekl Hospodin Moj₧φÜovi: Aj, ji₧ se p°iblφ₧ili dnovΘ tvoji, abys um°el. Povolej Jozue, a postavte se oba v stßnku ·mluvy, a p°ikß₧i jemu. èel tedy Moj₧φÜ a Jozue, a postavili se v stßnku ·mluvy.
- I ukßzal se Hospodin v stßnku v sloup∞ oblakovΘm, a postavil se sloup oblakov² nade dve°mi stßnku.
- ╪ekl pak Hospodin Moj₧φÜovi: Aj, ty ji₧ usneÜ s otci sv²mi, potom lid tento vstana, smilniti bude, nßsleduje boh∙ cizozemc∙ zem∞ tΘto, do nφ₧ vchßzφ, [aby bydlil] u prost°ed nφ; tu mne opustφ a zruÜφ smlouvu mou, kterou₧ jsem uΦinil
s nφm.
- Proto₧ rozhn∞vß se na n∞j prchlivost mß v ten den, a opustφm je, i skryji tvß° svou od nich, a bude se₧rßn, i p°ijdou na n∞j mnohΘ v∞ci zlΘ a ·zkosti. I °ekne v ten den: Zdali₧ ne proto p°iÜly na mne tyto zlΘ v∞ci, ₧e B∙h m∙j nenφ u
prost°ed mne?
- Jß pak daleko skryji tvß° svou v ten den pro vÜecko to zlΘ, kterΘ₧ pßchal, jak₧ se obrßtil k boh∙m cizφm.
- Proto₧ nynφ napiÜte sob∞ pφse≥ tuto, a uΦ jφ syny IzraelskΘ; vlo₧ ji v ·sta jejich, aby ta pφse≥ byla mi za sv∞dka proti syn∙m Izraelsk²m.
- Nebo uvedu jej do zem∞, kterou₧ jsem s p°φsahou zaslφbil otc∙m jeho, opl²vajφcφ mlΘkem a strdφ, kde₧to bude jφsti a nasytφ se a ztuΦnφ. Tehdy obrßtφ se k boh∙m cizφm a slou₧iti bude jim, i popudφ mne a zruÜφ smlouvu mou.
- A kdy₧ p°ijdou na n∞j mnohΘ zlΘ v∞ci a ·zkosti, tehdy bude jemu tato pφse≥ na sv∞dectvφ, (nebo nep°ijde v zapomenutφ, ani₧ [odejde] od ·st semene jeho). Znßm¥ zajistΘ myÜlenφ jeho, [a] co on [jeÜt∞] dnes Φiniti bude, prvΘ ne₧li jej uvedu do zem∞, kterou₧ jsem s p°φsahou zaslφbil.
- Tedy napsal Moj₧φÜ tu pφse≥ v ten den a uΦil jφ syny IzraelskΘ.
- Potom dal p°ikßzanφ Jozue, synu Nun, °ka: Budi₧ siln², a m∞j se zmu₧ile, nebo ty uvedeÜ syny IzraelskΘ do zem∞, kterou₧ jsem jim s p°φsahou zaslφbil, a jß budu s tebou.
- Stalo se pak, kdy₧ napsal Moj₧φÜ slova zßkona tohoto v knize, a dokonal je,
- Äe p°ikßzal Levφt∙m, kte°φ₧ nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, °ka:
- Vezm∞te tu knihu zßkona a vlo₧te ji v stran∞ truhly smlouvy Hospodina Boha vaÜeho, a¥ jest tam proti vßm na sv∞dectvφ.
- Nebo jß znßm zpouru tvou a zatvrdilost Üφje tvΘ. Aj, pon∞vad₧, kdy₧ jsem jß jeÜt∞ ₧iv nynφ s vßmi, zpurnφ jste b²vali Hospodinu, Φφm tedy vφce, kdy₧ jß umru?
- Shroma₧∩te ke mn∞ vÜecky starÜφ pokolenφ sv²ch a sprßvce vaÜe, abych mluvil v uÜi jejich slova tato, a osv∞dΦil proti nim nebem i zemφ.
- Nebo vφm, ₧e po mΘ smrti velmi poruÜφte se a vystoupφte z cesty, kterou₧ jsem p°ikßzal vßm; proΦe₧ p°ijde na vßs toto zlΘ v poslednφch dnech, kdy₧ byste Φinili to, co₧ se nelφbφ Hospodinu, popouzejφce ho dφlem rukou sv²ch.
- Mluvil tedy Moj₧φÜ v uÜi vÜeho shromß₧d∞nφ IzraelskΘho slova pφsn∞ tΘto, a₧ je i dokonal.
32.kapitola (Deuteronomium)
Pφse≥ Moj₧φÜova, 48. a p°edpov∞d∞nφ jemu od Boha smrti jeho.
- Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyÜ i zem∞ v²mluvnostφ ·st m²ch.
- Sstupi₧ jako dΘÜ¥ nauΦenφ mΘ, spadni₧ jako rosa v²mluvnost mß, jako tich² dΘÜ¥ na mladistvou trßvu, a jako p°φval na odrostlou bylinu,
- Nebo jmΘno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejte₧ velebnost Bohu naÜemu,
- Skßle tΘ, jejφ₧ skutkovΘ jsou dokonalφ, nebo vÜecky cesty jeho jsou spravedlivΘ. [B∙h] siln², pravdomluvn², a nenφ nepravosti [v n∞m, ] spravedliv² a p°φm² jest.
- [Ale] pokolenφ p°evrßcenΘ a zavilΘ zpronev∞°ilo se jemu mrzkostφ vlastnφ svou, [jakß₧] vzdßlena jest od syn∙ jeho.
- Tφm-li₧ jste se odplacovati m∞li Hospodinu, lide blßzniv² a nemoudr²? Zdali₧ on nenφ otec tv∙j, kter²₧ t∞ sob∞ dobyl? On uΦinil tebe a utvrdil t∞.
- Rozpome≥ se na dny starΘ, pova₧te let ka₧dΘho v∞ku; vzeptej se otce svΘho, a oznßmφ tob∞, starc∙ sv²ch, a pov∞dφ tob∞.
- Kdy₧ d∞dictvφ rozd∞loval NejvyÜÜφ nßrod∙m, kdy₧ rozsadil syny Adamovy, rozm∞°il meze nßrod∙m vedlΘ poΦtu syn∙ Izraelsk²ch.
- Nebo dφl Hospodin∙v jest lid jeho, Jßkob provazec d∞dictvφ jeho.
- Nalezl jej v zemi pustΘ, a na pouÜti velikΘ a hroznΘ; v∙kol vedl jej, vyuΦil jej, a ost°φhal ho, jako z°φtedlnice oka svΘho.
- Jako orlice ponoukß orliΦßtek sv²ch, sedφ na mlad²ch sv²ch, roztahuje k°φdla svß, bΘ°e je, [a] nosφ je na k°φdlßch sv²ch:
- [Tak] Hospodin sßm vedl jej, a nebylo s nφm boha cizozemc∙.
- Zprovodil jej na vysokß mφsta zem∞, aby jedl ·rody polnφ, a uΦinil, aby ssßl med z skßly, a olej z kamene p°etvrdΘho,
- Mßslo od krav a mlΘko od ovcφ, s nejtuΦn∞jÜφmi berßnky a skopci z Bßzan a kozly s jßdrem zrn p°eniΦn²ch, a ΦervenΘ vφno v²bornΘ [aby] pil.
- Tak₧ Izrael ztuΦn∞v, zpφΦil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvo°itele svΘho, a zlehΦil [sob∞] Boha spasenφ svΘho.
- K horlenφ popudili ho cizφmi [bohy, ] ohavnostmi zdrß₧dili jej.
- Ob∞tovali ∩ßbl∙m, ne Bohu, boh∙m, jich₧ neznali, nov²m, [kte°φ₧] z blφzka p°iÜli, jich₧to se nic nestraÜili otcovΘ vaÜi.
- Na skßlu, kterß₧ zplodila t∞, zapomenul jsi; zapomn∞l jsi na [Boha] silnΘho, stvo°itele svΘho.
- To kdy₧ vid∞l Hospodin, popudil se hn∞vem proti syn∙m a dcerßm sv²m,
- A °ekl: Skryji p°ed nimi tvß° svou, podφvßm se poslednφm v∞cem jejich; nebo nßrod p°evrßcen² jest, synovΘ, v nich₧ nenφ ₧ßdnΘ vφry.
- Oni¥ jsou mne popudili k horlenφ skrze [to, co₧] nenφ [B∙h] siln², rozhn∞vali mne sv²mi marnostmi. I jߥ popudφm jich k zßvisti skrze [ty, kte°φ₧] nejsou lid, skrze nßrod blßzniv² k hn∞vu jich popudφm.
- Nebo ohe≥ zßpalen jest v prchlivosti mΘ, a ho°eti bude a₧ do nejhlubÜφho pekla, a s₧φ°e zemi i ·rody jejφ, a zapßlφ zßklady hor.
- Shromß₧dφm na n∞ zlΘ v∞ci, st°ely svΘ vyst°φlφm na n∞.
- Hladem usvadnou, a neduhy pßlΦiv²mi a naka₧enφm mornφm p°eho°k²m ₧rßni budou; takΘ zuby Üelm poÜli na n∞ s jedem had∙ zemsk²ch.
- MeΦ uvede sirobu vn∞, a v pokojφch [bude] strach, tak na mlßdenci jako pann∞, [dφt∞ti] prsφ po₧φvajφcφm i mu₧i ÜedivΘm.
- [Ano, ] °ekl bych:Rozpt²lφm je po koutech, rozkß₧i p°estati mezi lidmi pam∞ti jejich,
- Bych se p²chy nep°φtele neobßval, aby spat°φce to nep°ßtelΘ jejich, ne°ekli: Ruka naÜe nep°emo₧enß byla, neuΦinil¥ jest Hospodin niΦeho z t∞ch v∞cφ.
- Nebo nßrod ten nesmysln² jest a nemajφcφ rozumnosti.
- ╙ by moud°φ byli, rozum∞li¥ by tomu, prohlΘdali by na poslednφ v∞ci svΘ.
- Jak by jich jeden honiti mohl tisφc, a dva pryΦ zahnati deset tisφc∙? JedinΘ ₧e [B∙h] skßla jejich prodal je, a Hospodin vydal je.
- Nebo [B∙h] skßla naÜe nenφ jako skßla jejich, co₧ nep°ßtelΘ naÜi [sami] souditi mohou.
- Nebo z kmene SodomskΘho kmen jejich, a z rΘvφ Gomorsk²ch hroznovΘ jejich, hroznovΘ jedovatφ, zrnφ ho°kosti plnΘ.
- Jed drak∙ vφno jejich, a jed lφt² nejjedovat∞jÜφho hada.
- Zdali₧ to nenφ schovßno u mne? zapeΦet∞no v pokladnicφch m²ch?
- Mߥ jest pomsta a odplata, Φasem¥ [sv²m] klesne noha jejich; nebo blφzko jest den zahynutφ jejich, a budoucφ v∞ci [zlΘ] rychle p°ipadnou na n∞.
- Souditi zajistΘ bude Hospodin lid sv∙j, a nad slu₧ebnφky sv²mi lφtost mφti bude, kdy₧ uz°φ, ₧e odeÜla sφla, a ₧e jako₧ zajat² tak i zanechan² s nic b²ti nem∙₧e.
- I dφ: Kde jsou bohovΘ jejich? skßla, v nφ₧ nad∞ji m∞li?
- Z jejich₧to ob∞tφ tuk jφdali, a vφno z ob∞tφ jejich mokr²ch pφjeli? Necha¥ vstanou a spomohou vßm, nech¥ vßm skrejÜφ jest [skßla ta.]
- Pohle∩te₧ ji₧ [aspo≥, ] ₧e jß jsem, jß jsem sßm, a ₧e nenφ Boha krom∞ mne. Jß mohu usmrtiti i ob₧iviti, jß raniti i uzdraviti, a nenφ ₧ßdnΘho, kdo by vytrhl z ruky mΘ.
- Nebo jß pozdvihßm k nebi ruky svΘ, a pravφm: Äiv jsem jß na v∞ky.
- Jak₧ nabrousφm ost°φ meΦe svΘho, a uchopφ soud ruka mß, uΦinφm pomstu nad nep°ßtely sv²mi, a t∞m, jen₧ v nenßvisti mne m∞li, odplatφm.
- Opojφm st°ely svΘ krvφ, a meΦ m∙j s₧ere maso, [a to] krvφ ran∞n²ch a zajat²ch, jak₧ jen zaΦnu pomsty [uvoditi] na nep°ßtely.
- Veselte se pohanΘ s lidem jeho, nebo¥ pomstφ krve slu₧ebnφk∙ sv²ch, a uvede pomstu na nep°ßtely svΘ, a oΦistφ zemi svou a lid sv∙j.
- I p°iÜel Moj₧φÜ, a mluvil vÜecka slova pφsn∞ tΘto v uÜi lidu, on a Jozue, syn Nun.
- A kdy₧ dokonal Moj₧φÜ mluvenφ vÜech slov t∞ch ke vÜemu mno₧stvφ IzraelskΘmu,
- ╪ekl jim: P°ilo₧te₧ srdce svß ke vÜechn∞m slov∙m, kterß₧ jß dnes osv∞dΦuji vßm, a p°ika₧te to syn∙m sv²m, aby ost°φhali vÜech slov zßkona tohoto, a Φinili je.
- Nebo nenφ daremnΘ slovo, abyste jφm pohrdnouti m∞li, ale jest ₧ivot vßÜ; a v slovu tom prodlφte dn∙ sv²ch na zemi, kterou₧ abyste d∞diΦn∞ obdr₧eli, p∙jdete p°es Jordßn.
- TΘho₧ dne mluvil Hospodin k Moj₧φÜovi, °ka:
- Vstup na horu tuto Abarim, na vrch NΘbo, kterß₧ jest v zemi MoßbskΘ naproti Jerichu, a spat° zemi Kananejskou, kterou₧ jß dßvßm syn∙m Izraelsk²m prßvem d∞diΦn²m.
- A um°eÜ na vrchu, na kter²₧ vejdeÜ, a p°ipojen budeÜ k lidu svΘmu, jako um°el Aron, bratr tv∙j, na ho°e [°eΦenΘ] Hor, a p°ipojen jest k lidu svΘmu.
- Nebo jste zh°eÜili proti mn∞ u prost°ed syn∙ Izraelsk²ch, p°i vodßch odpφrßnφ v Kßdes, na pouÜti Tsin, proto ₧e jste neposv∞tili mne u prost°ed syn∙ Izraelsk²ch.
- P°ed sebou zajistΘ uz°φÜ zemi [tu, ] ale tam nevejdeÜ do zem∞ tΘ, kterou₧ dßvßm syn∙m Izraelsk²m.
33.kapitola (Deuteronomium)
Po₧ehnßnφ Moj₧φÜovo, kterΘ₧ p°ed smrtφ svou dvanßcteru IzraelskΘmu
pokolenφ dßval.
- Toto pak jest po₧ehnßnφ, kter²m₧ po₧ehnal Moj₧φÜ, mu₧ Bo₧φ, syn∙ Izraelsk²ch p°ed svou smrtφ,
- A °ekl: Hospodin z Sinai p°iÜel, a vzeÜel jim z Seir, zastkv∞l se s hory Fßran, a p°iÜel s desφti tisφci svat²ch, z jeho₧to pravice ohe≥ zßkona [svφtil] jim.
- Jak velice milujeÜ lidi! VÜickni svatφ jeho [jsou] v ruce tvΘ, oni takΘ p°ivinuli se k nohßm tv²m, vezmou¥ [prosp∞ch] z v²mluvnostφ tv²ch.
- Zßkon vydal nßm Moj₧φÜ, d∞diΦn² shromß₧d∞nφ Jßkobovu,
- (Nebo byl v Izraeli jako krßl), kdy₧ p°ednφ z lidu shromß₧dili se, i [vÜecka] pokolenφ Izraelskß.
- Bu∩ ₧iv Ruben a neumφrej, a mu₧i jeho a¥ jsou [bez] poΦtu.
- TolikΘ₧ [po₧ehnal] i Judovi a °ekl: VyslyÜ, Hospodine, hlas Jud∙v, a k lidu svΘmu jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za n∞j, a ty jemu spomßhati budeÜ proti nep°ßtel∙m jeho.
- O LΘvφ takΘ °ekl: Thumim tvΘ a urim tvΘ [bylo, Pane, ] p°i mu₧i svatΘm tvΘm, kterΘho₧ jsi zkusil v pokuÜenφ, a kter²₧ podlΘ tebe m∞l nesnßz p°i vodßch Meribah,
- Kter²₧ °ekl otci svΘmu a matce svΘ: NeohlΘdßm se na vßs; a brat°φ sv²ch neznal, a o synech sv²ch nev∞d∞l; nebo ost°φhajφ v²mluvnostφ tv²ch, a smlouvu tvou zachovßvajφ.
- VyuΦovati budou soud∙m tv²m Jßkoba, a zßkonu tvΘmu Izraele, a klßsti budou kadidlo p°ed tvß°φ tvou, a ob∞t zßpalnou na oltß°i tvΘm.
- Po₧ehnej₧, Hospodine, ryt∞°ovßnφ jeho, a v prßci rukou jeho zalib se tob∞. Zlomuj ledvφ nep°ßtel jeho a t∞ch, kte°φ₧ ho nenßvidφ, aby nepovstali.
- A o Beniaminovi °ekl: Mil² [jest] Hospodinu, bezpeΦn∞ s nφm bydliti bude; ochra≥ovati jej bude ka₧dΘho dne, a mezi rameny jeho p°eb²vati.
- O Jozefovi pak °ekl: Po₧ehnanß zem∞ jeho od Hospodina pro nejlepÜφ v∞ci nebeskΘ, pro rosu a vrchoviÜt∞ zespod se pr²Ütφcφ,
- A pro nejlepÜφ ·rody sluncem [vyzralΘ, ] a pro nejlepÜφ v∞ci [Φasem] m∞sφc∙ doÜlΘ,
- I pro [rozkoÜe] hor nejstarÜφch, a pro rozkoÜe pahrbk∙ v∞Φn²ch,
- Pro nejlepÜφ v∞ci zem∞ i plnost jejφ, vypl²vajφcφ z milosti ve k°i p°eb²vajφcφho. P°ijdi₧ [to po₧ehnßnφ] na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy odd∞lenΘho [z jin²ch] brat°φ jeho.
- PrvorozenΘho, vola toho krßsa velikß bude, a rohovΘ jednoro₧ce rohovΘ jeho, jimi₧ on trkati bude nßrody napo°ßd [a₧ do] konΦin zem∞. A to¥ jsou mnozφ tisφcovΘ Efraimovi a tisφcovΘ Manassesovi.
- O Zabulonovi takΘ °ekl: Vesel se Zabulon u vychßzenφ svΘm, a Izachar v stanφch sv²ch.
- Lidi na horu [Bo₧φ] svolajφ, [a] budou ob∞tovati ob∞ti spravedlnosti; nebo hojnost mo°skou ssßti budou, a skrytΘ poklady v pφsku.
- Gßdovi pak °ekl: Po₧ehnan², kter²₧ rozÜi°uje Gßda. [On¥] jako₧to lev bydliti bude, a uchvßtφ rameno i s hlavou.
- Kter²₧ opat°il ho prvotinami; nebo tam podφlem skrze vydavatele zßkona ubezpeΦen jest. Proto₧ pobΘ°e¥ se s knφ₧aty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonßvati bude.
- O Danovi pak °ekl: Dan [jako] lvφΦe lvovΘ vyskakovati bude z Bßzan.
- A Neftalφmovi °ekl: ╙ Neftalφme, syt² p°φznφ [Pßn∞, ] pln² po₧ehnßnφ Hospodinova, zßpadnφ a polednφ stranu p°ijmi za d∞dictvφ.
- O Asserovi takΘ °ekl: Asser po₧ehnan² nad [jinΘ] syny, bude¥ mil² brat°φm sv²m, omoΦφ v oleji nohu svou.
- Äelezo a m∞∩ pod Ülep∞jemi tv²mi; pokud₧ trvati budou dnovΘ tvoji, slovoutn² budeÜ.
- Nenφ¥ ₧ßdnΘho, jako [B∙h] siln², ≤ Izraeli, kter²₧ se vznßÜφ na nebesφch ku pomoci tob∞, a u velebnosti svΘ na oblacφch nejvyÜÜφch.
- Ochrana [tvß bu∩] B∙h v∞Φn², a zespod ramena v∞Φnosti, kter²₧ vy₧ene nep°ßtely p°ed tebou, aneb °ekne: Vyhla∩ [je, ]
- Aby sßm bezpeΦn∞ bydlil Izrael, rodina Jßkobova, [a to] v zemi obilφm a vφnem [opl²vajφcφ, ] jeho₧ nebesa takΘ i rosu vydßvati budou.
- Blahoslaven² jsi, Izraeli. Kdo jest podobn² tob∞, lide vysvobozen² skrze Hospodina, jen₧ jest pavΘza spomo₧enφ tvΘho a meΦ d∙stojnosti tvΘ? Tvoji zajistΘ nep°ßtelΘ ponφ₧eni budou, ale ty po [vÜech] vyv²Üenostech jejich Ülapati budeÜ.
34.kapitola (Deuteronomium)
Moj₧φÜ s vrchu hory Fazga spat°iv zemi Kananejskou, um°el. 6. Hrob
a poh°eb jemu bez lidskΘho v∞domφ sßm Pßn zp∙sobil; 8. lid ho za
mnohΘ dny plakal. 9. Jozue mφsto jeho po n∞m obdr₧el.
- Tedy vstoupil Moj₧φÜ z rovin Moßbsk²ch na horu NΘbo, na vrch hory, kterß₧ [jest] proti Jerichu, a ukßzal jemu Hospodin vÜecku zemi Galßd a₧ do Dan,
- I vÜecku Neftalφm, a zemi Efraim a Manasse, a vÜecku zemi Juda a₧ k mo°i nejdalÜφmu,
- Polednφ takΘ [stranu] a roviny ·dolφ Jericha, m∞sta palmovφm [osazenΘho, ] a₧ do Segor.
- A °ekl jemu Hospodin: Tato jest zem∞, kterou₧ s p°φsahou zaslφbil jsem Abrahamovi, Izßkovi a Jßkobovi, °ka: Semeni tvΘmu dßm ji. Zp∙sobil jsem [to, ] abys [ji] vid∞l oΦima sv²ma, vÜak do nφ nevejdeÜ.
- I um°el tam Moj₧φÜ, slu₧ebnφk Hospodin∙v, v zemi MoßbskΘ, vedlΘ °eΦi Hospodinovy.
- A pochoval jej v Gai, v zemi MoßbskΘ naproti Betfegor, a ₧ßdn² nezv∞d∞l o jeho hrobu a₧ do tohoto dne.
- Byl pak Moj₧φÜ ve stu a dvadcφti letech, kdy₧ um°el, a nepoÜly oΦi jeho, ani₧ sφla odeÜla od n∞ho.
- I plakali synovΘ IzraelÜtφ Moj₧φÜe na rovinßch Moßbsk²ch t°idceti dnφ, a vypln∞ni jsou dnovΘ plßΦe [a] kvφlenφ nad Moj₧φÜem.
- Jozue pak, syn Nun, napln∞n jest duchem moudrosti; nebo byl vlo₧il Moj₧φÜ ruce svΘ na n∞j. I poslouchali ho synovΘ IzraelÜtφ, a Φinili, jako₧ p°ikßzal Hospodin skrze Moj₧φÜe.
- Ale nepovstal vφce prorok v Izraeli podobn² Moj₧φÜovi, (kterΘho₧ by tak znal Hospodin tvß°φ v tvß°),
- Ve vÜech znamenφch a zßzracφch, pro n∞₧ poslal jej Hospodin, aby Φinil je v zemi EgyptskΘ, p°ed Faraonem a p°ede vÜechn∞mi slu₧ebnφky jeho, a vÜφ zemφ jeho,
- TakΘ i ve vÜech [skutcφch] ruky silnΘ, a ve vÜelikΘ hr∙zi velikΘ, kterΘ₧to [v∞ci] Φinil Moj₧φÜ p°ed oΦima vÜeho Izraele.
Zp∞t na obsah...