Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21.

#EVANGELIUM#

#PODLE#

#(SEPS┴N═ SVAT╔HO) JANA.#

Evangelista s. Jan vypisuje v tomto Evangelium:

I. O Kristov∞ osob∞, dvoje p°irozenφ, toti₧ Bo₧skΘ a lidskΘ

majφcφ, Φeho₧ jistΘ a nep°emo₧enΘ d∙vody klade.

II. O jeho ·°adu neb prßci, kterou₧ po t°i lΘta a n∞kter² vφce

m∞sφc konati rßΦil, i o jeho smrti a vzk°φÜenφ. Tu pak Kristovu

prßci rozd∞luje na Φas Φty° velikonocφ, kterΘ₧ od jeho k°tu a₧

do jeho usmrcenφ p°eb∞hly. Nebo co kßzal i Φinil okolo prvnφ

velikonoci (a tak prvnφho lΘta po svΘm k°tu), to zav°φno jest ve

t°ech kapitolßch p°ednφch. Co pak druhΘho lΘta ·°adu svΘho p°i

druhΘ velikonoci dobrΘho zp∙sobil, to jest obsa₧eno dv∞ma

kapitolami, toti₧ Φtvrtou a pßtou. Co se pak dßlo od tΘ druhΘ

velikonoci a₧ do t°etφ (a tak t°etφho lΘta ·°adu Kristova),

totΘ₧ p∞kn∞ jest vypsßno v kapitolßch p∞ti: od 6. a₧ do 10. neb

rad∞ji 11. P°i ΦtvrtΘ pak velikonoci a tak p°i zaΦßtku ΦtvrtΘho

lΘta po k°tu svΘm, jakΘ milostnΘ kßzßnφ i divy Pßn Φinil i jak

ohavn∞ jest z sv∞ta sveden a slavn∞ vzk°φÜen, to se poklßdß

v kapitolßch jedenßcti, od 10. a₧ do konce.

AΦkoli pak evangelista tento spolu s jin²mi ₧ivot i smrt

Kristovu vypsal, avÜak n∞kterΘ °eΦi i divy, od jin²ch

evangelist∙ mlΦenφm pominutΘ, p°ipomφnß. ╪eΦi tyto jsou:

Rozmlouvßnφ s NikodΘmem o rodu novΘm (kap. 3.), s Samaritßnkou

o vod∞ ₧ivΘ (kap. 4.), s Äidy o uzdravenφ Φlov∞ka od t°idcφti

a osmi let nemocnΘho (kap. 5.), s zßstupy o chlebu ₧ivota (kap.

6.), s Äidy v chrßm∞, kde₧ jim slepotu a zlost jejich vyΦφtß

(kap. 8.), o dobrΘm Past²°i a ovcech (kap. 10.), s Martou

o vzk°φÜenφ (kap. 11.), s uΦedlnφky p°i veΦe°i i po veΦe°i

poslednφ, obzvlßÜtn∞ o Duchu svatΘm (kap. 14., 15., 16.),

modlitba za uΦedlnφky i vÜecku cφrkev svatou Otci ob∞tovanß

(kap. 17.), rozmlouvßnφ s TomßÜem o vφ°e (kap. 20.), s Petrem

o lßsce (kap. 21.). DivovΘ pak tito jsou: DivnΘ vody v vφno

prom∞n∞nφ (kap. 2.), syna n∞jakΘmu slu₧ebnφku (kap. 4.)

a Φlov∞ka od t°idceti osmi let nemocnΘho uzdravenφ (kap. 5.),

Φlov∞ku od narozenφ slepΘmu zraku navrßcenφ (kap. 9.), Lazara

z mrtv²ch vzk°φÜenφ (kap. 11.), mno₧stvφ ryb polapenφ

(kap. 21.).

Mß kapitol 21.

1.kapitola (Evangelium S. Jana)


Sv∞dectvφ svatΘho Jana o pravΘm Bo₧stvφ i o Φlov∞Φenstvφ Krista

Pßna. 15. Sv∞dectvφ tΘ₧ i Jana K°titele o Berßnku Bo₧φm Kristu

Pßnu, jeho₧ p°edch∙dce byl; 37. povolßnφ uΦedlnφk∙ n∞kter²ch.

1. Na poΦßtku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl B∙h.
2. To bylo na poΦßtku u Boha.
3. VÜecky v∞ci skrze n∞ uΦin∞ny jsou, a bez n∞ho nic nenφ uΦin∞no, co₧ uΦin∞no jest.
4. V n∞m ₧ivot byl, a ₧ivot byl sv∞tlo lidφ.
5. A to Sv∞tlo v temnostech svφtφ, ale tmy ho neobsßhly.
6. Byl Φlov∞k poslan² od Boha, jemu₧ jmΘno bylo Jan.
7. Ten p°iÜel na sv∞dectvφ, aby sv∞dΦil o tom Sv∞tle, aby vÜickni uv∞°ili skrze n∞ho.
8. Nebyl on to Sv∞tlo, ale [poslßn byl,] aby sv∞dectvφ vydßval o tom Sv∞tle.
9. [Ten¥] byl to pravΘ Sv∞tlo, jen₧ osv∞cuje ka₧dΘho Φlov∞ka p°ichßzejφcφho na sv∞t.
10. Na sv∞t∞ byl, a sv∞t skrze n∞ho uΦin∞n jest, a sv∞t ho nepoznal.
11. Do svΘho vlastnφho p°iÜel, a vlastnφ jeho nep°ijali ho.
12. Kte°φ₧ pak koli p°ijali jej, dal jim moc syny Bo₧φmi b²ti, [toti₧] t∞m, kte°φ₧ v∞°φ ve jmΘno jeho,
13. Kte°φ₧to ne ze krvφ, ani z v∙le t∞la, ani z v∙le mu₧e, ale z Boha zplozeni jsou.
14. A Slovo to t∞lo uΦin∞no jest, a p°eb²valo mezi nßmi, (a vid∞li jsme slßvu jeho, slßvu jako₧to jednorozenΘho od Otce,) plnΘ milosti a pravdy.
15. Jan sv∞dectvφ vydßval o n∞m, a volal, °ka: Tento¥ jest, o n∞m₧ jsem pravil, ₧e po mn∞ p°iÜed, p°edÜel mne; nebo p°edn∞jÜφ jest ne₧li jß.
16. A z plnosti jeho my vÜickni vzali jsme, a [to] milost za milost.
17. Nebo zßkon skrze Moj₧φÜe dßn jest, [ale] milost a pravda skrze Je₧φÜe Krista stala se jest.
18. Boha ₧ßdn² nikdy nevid∞l, [ale] jednorozen² Syn, kter²₧ jest v l∙nu Otce, on¥ jest nßm vypravil.
19. A toto¥ jest sv∞dectvφ Janovo, kdy₧ poslali ÄidΘ z JeruzalΘma kn∞₧φ a Levφty, aby se ho otßzali: Ty kdo jsi?
20. I vyznal a nezap°el, a vyznal: Äe jß nejsem ten Kristus.
21. I otßzali se ho: Co₧ pak? ElißÜ jsi ty? I °ekl: Nejsem. [Tedy] jsi ten Prorok? Odpov∞d∞l: Nejsem.
22. I °ekli jemu: Kdo₧s [pak]? A¥ odpov∞d dßme t∞m, kte°φ₧ nßs poslali. Co pravφÜ sßm o sob∞?
23. ╪ekl: Jß [jsem] hlas volajφcφho na pouÜti: Spravte cestu Pßn∞, jako₧ pov∞d∞l IzaißÜ prorok.
24. Ti pak, kte°φ₧ byli poslßni, z farize∙ byli.
25. I otßzali se ho a °ekli jemu: ProΦe₧ tedy k°tφÜ, pon∞vad₧ ty nejsi Kristus, ani ElißÜ, ani Prorok?
26. Odpov∞d∞l jim Jan, °ka: Jß k°tφm vodou, ale uprost°ed vßs stojφ, jeho₧ vy neznßte.
27. Ten [aΦkoli] po mn∞ p°iÜel, [vÜak] p°edÜel mne, u jeho₧to obuvi jß nejsem hoden rozvßzati °emΘnka.
28. Toto v Betaba°e stalo se za Jordßnem, kde₧to Jan k°til.
29. DruhΘho [pak] dne uz°el Jan Je₧φÜe, an jde k n∞mu. I dφ: Aj, Berßnek Bo₧φ, kter²₧ snφmß h°φch sv∞ta.
30. Tento¥ jest, o kterΘm₧ jsem jß pravil, ₧e za mnou jde mu₧, kter²₧ mne p°edÜel; nebo p°edn∞jÜφ jest ne₧li jß.
31. A jß jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu IzraelskΘmu, proto jsem jß p°iÜel, k°t∞ vodou.
32. A sv∞dectvφ vydal Jan, °ka: Vid∞l sem Ducha sstupujφcφho jako holubice s nebe, a z∙stal na n∞m.
33. A jß jsem ho neznal, ale kter²₧ mne poslal k°tφti vodou, ten mi °ekl: Nad k²m₧ uz°φÜ Ducha sstupujφcφho a z∙stßvajφcφho na n∞m, ten¥ jest, kter²₧ k°tφ Duchem svat²m.
34. A jß jsem vid∞l, a sv∞dectvφ jsem vydal, ₧e on jest ten Syn Bo₧φ.
35. DruhΘho pak dne op∞t stßl Jan, a z uΦedlnφk∙ jeho dva,
36. A uz°ev Je₧φÜe, an se prochßzφ, °ekl: Aj, Berßnek Bo₧φ.
37. I slyÜeli ho dva uΦedlnφci mluvφcφho, a Üli za Je₧φÜem.
38. I obrßtiv se Je₧φÜ, a uz°ev je, ani jdou za nφm, dφ jim: [39.] Co hledßte?
39. A oni °ekli jemu: Rabbi, (jen₧ se vyklßdß: Mist°e,) kde bydlφÜ?
40. Dφ jim: Poj∩te a vizte. [I] Üli, aby vid∞li, kde by bydlil, a z∙stali u n∞ho ten den; neb bylo [ji₧] okolo desßtΘ hodiny.
41. Byl [pak] Ond°ej, bratr èimona Petra, jeden ze dvou, kte°φ₧ byli to slyÜeli od Jana, a Üli za nφm.
42. [I] nalezl ten prvnφ bratra svΘho vlastnφho èimona, a °ekl mu: Nalezli jsme MesißÜe, jen₧ se vyklßdß Kristus.
43. I p°ivedl jej k Je₧φÜovi. A pohled∞v na≥ Je₧φÜ, dφ: Ty jsi èimon, syn JonßÜ∙v, ty slouti budeÜ CΘfas, jen₧ se vyklßdß Petr.
44. Na druh² [pak] den Je₧φÜ cht∞l vyjφti do Galilee, i nalezl Filipa, a °ekl jemu: Poj∩ za mnou.
45. A byl Filip z Betsaidy, m∞sta Ond°ejova a Petrova.
46. Nalezl [takΘ] Filip Natanaele. I dφ jemu: O kterΘm₧ psal Moj₧φÜ v Zßkon∞ a Proroci, nalezli jsme Je₧φÜe, syna Jozefova z NazarΘta.
47. I °ekl jemu Natanael: [A] m∙₧e z NazarΘta co dobrΘho b²ti? ╪ekl jemu Filip: Poj∩ a viz.
48. Vida Je₧φÜ Natanaele, an jde k n∞mu, i dφ o n∞m: Aj, prßv∞ Izraelitsk², v n∞m₧to lsti nenφ.
49. ╪ekl mu Natanael: Jak₧ [ty] mne znßÜ? Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jemu: Prve ne₧li t∞ Filip zavolal, kdy₧s byl pod fφkem, vid∞l jsem tebe.
50. Odpov∞d∞l Natanael a °ekl jemu: Mist°e, ty jsi Syn Bo₧φ, ty jsi ten Krßl Izraelsk².
51. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jemu: Äe¥ jsem °ekl: Vid∞l jsem tebe pod fφkem, v∞°φÜ? V∞tÜφ v∞ci nad tyto uz°φÜ.
52. I dφ mu: Amen, amen pravφm vßm: Od tohoto Φasu uz°φte nebe otev°enΘ, a and∞ly Bo₧φ vstupujφcφ a sstupujφcφ na Syna Φlov∞ka.

2.kapitola (Evangelium S. Jana)


Svadba byla v Kßni GalilejskΘ, 13. Pßn vyhnal pen∞zom∞nce

z chrßmu. 19. Smrt svou i vzk°φÜenφ figurn∞ p°edpov∞d∞l.

1. T°etφho dne stala se svadba v Kßni GalilejskΘ, a byla matka Je₧φÜova tam.
2. A pozvßn jest takΘ Je₧φÜ i uΦedlnφci jeho na svadbu.
3. Kdy₧ se pak nedostalo vφna, °ekla matka Je₧φÜova k n∞mu: Vφna nemajφ.
4. Dφ jφ Je₧φÜ: Co mn∞ a tob∞ ₧eno? JeÜt∞ nep°iÜla hodina mß.
5. Dφ matka jeho k slu₧ebnφk∙m: Co₧ by koli vßm °ekl, uΦi≥te.
6. I bylo tu kamenn²ch stoudvφ Üest postaveno, podle [obyΦeje] oΦiÜ¥ovßnφ ÄidovskΘho, beroucφ v sebe jedna ka₧dß dv∞ nebo t°i mφry.
7. ╪ekl jim Je₧φÜ: Napl≥te ty stoudve vodou. I naplnili je a₧ do vrchu.
8. I dφ jim: NalΘvejte₧ ji₧, a neste vrchnφmu sprßvci svadby. I nesli.
9. A jak₧ okusil vrchnφ sprßvce svadby vody vφnem uΦin∞nΘ, (nev∞d∞l pak, odkud by bylo, ale slu₧ebnφci v∞d∞li, kte°φ₧ vß₧ili vodu,) povolal ₧enicha ten vrchnφ sprßvce,
10. A °ekl mu: Ka₧d² Φlov∞k nejprve dobrΘ vφno dßvß, a kdy₧ by se hojn∞ napili, tehdy to, kterΘ₧ horÜφ jest. [Ale] ty zachoval jsi vφno dobrΘ a₧ dosavad.
11. To uΦinil Je₧φÜ poΦßtek div∙ v Kßni GalilejskΘ, a zjevil slßvu svou. I uv∞°ili v n∞ho uΦedlnφci jeho.
12. Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i brat°φ jeho, i uΦedlnφci jeho, a pobyli tam nemnoho dnφ;
13. Nebo blφzko byla velikanoc Äidovskß. I vstoupil Je₧φÜ do JeruzalΘma.
14. A nalezl v chrßm∞, ano prodßvajφ voly a ovce i holubice, a pen∞zom∞nce sedφcφ.
15. A ud∞lav biΦ z provßzk∙, vÜecky vyhnal z chrßmu, i ovce i voly, a pen∞zom∞nc∙m rozsypal penφze, a stoly zp°evracel.
16. A t∞m, kte°φ₧ holuby prodßvali, °ekl: Odneste₧ tyto v∞ci odsud, a neΦi≥te domu Otce mΘho domem kupeck²m.
17. I rozpomenuli se uΦedlnφci jeho, ₧e psßno jest: Horlivost domu tvΘho sn∞dla mne.
18. Tedy odpov∞d∞li ÄidΘ a °ekli jemu: JakΘ znamenφ [toho] nßm ukß₧eÜ, ₧e tyto v∞ci ΦinφÜ?
19. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jim: ZruÜte chrßm tento, a ve t°ech dnech zase vzd∞lßm jej.
20. I °ekli ÄidΘ: ╚ty°idceti a Üest let d∞lßn jest chrßm tento, a ty ve t°ech dnech vzd∞lßÜ jej?
21. Ale on pravil o chrßmu t∞la svΘho.
22. A proto₧ kdy₧ z mrtv²ch vstal, rozpomenuli se uΦedlnφci jeho, ₧e jim to byl pov∞d∞l. I uv∞°ili Pφsmu a slovu, kterΘ₧ pov∞d∞l Je₧φÜ.
23. A kdy₧ byl v JeruzalΘm∞ na velikunoc v den svßteΦnφ, mnozφ uv∞°ili ve jmΘno jeho, vidouce divy jeho, kterΘ₧ Φinil.
24. Ale Je₧φÜ nesv∞°il sebe samΘho jim, proto₧e on znal vÜecky.
25. Ani₧ pot°eboval, aby [jemu] kdo sv∞dectvφ vydßval o Φlov∞ku; neb on v∞d∞l, co by bylo v Φlov∞ku.

3.kapitola (Evangelium S. Jana)


Kristus Pßn s NikodΘmem rozmlouval o novΘm rodu. 22. I uΦedlnφci

Kristovi i Jan k°tili. 25. Sv∞dectvφ Jana K°titele slavnΘ

o Kristu Pßnu.

1. Byl pak Φlov∞k z farize∙, jmΘnem NikodΘm, knφ₧e ÄidovskΘ.
2. Ten p°iÜel k Je₧φÜovi v noci, a °ekl jemu: Mist°e, vφme, ₧e jsi od Boha p°iÜel Mistr; nebo ₧ßdn² nem∙₧e t∞ch div∙ Φiniti, kterΘ₧ ty ΦinφÜ, leΦ by B∙h byl s nφm.
3. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jemu: Amen, amen pravφm tob∞: Nenarodφli se kdo znovu, nem∙₧ vid∞ti krßlovstvφ Bo₧φho.
4. ╪ekl jemu NikodΘm: Kterak m∙₧ Φlov∞k naroditi se, star² jsa? Zdali m∙₧e op∞t v ₧ivot matky svΘ vjφti a naroditi se?
5. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Amen, amen pravφm tob∞: Nenarodφli se kdo z vody a z Ducha [svatΘho], nem∙₧ vjφti do krßlovstvφ Bo₧φho.
6. Co₧ se narodilo z t∞la, t∞lo jest, a co₧ se narodilo z Ducha, duch jest.
7. Nedivi₧ se, ₧e jsem °ekl tob∞: Musφte se znovu zroditi.
8. Vφtr kde chce v∞je, a hlas jeho slyÜφÜ, ale nevφÜ, odkud p°ichßzφ, a kam jde. Tak¥ jest ka₧d², kdo₧ se z Ducha narodil.
9. Odpov∞d∞l NikodΘm a °ekl jemu: Kterak mohou tyto v∞ci b²ti?
10. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznßÜ?
11. Amen, amen pravφm tob∞: Äe co₧ vφme, mluvφme, a co₧ jsme vid∞li, sv∞dΦφme, ale sv∞dectvφ naÜeho nep°ijφmßte.
12. Pon∞vad₧ zemskΘ v∞ci mluvil jsem vßm, a nev∞°φte, kterak, buduli vßm praviti nebeskΘ, uv∞°φte?
13. Nebo ₧ßdn² nevstoupil v nebe, ne₧ ten, jen₧ sstoupil s nebe, Syn Φlov∞ka, kter²₧ jest v nebi.
14. A jako₧ jest Moj₧φÜ pov²Üil hada na pouÜti, tak¥ musφ pov²Üen b²ti Syn Φlov∞ka,
15. Aby ka₧d², kdo₧ v∞°φ v n∞ho, nezahynul, ale m∞l ₧ivot v∞Φn².
16. Nebo tak B∙h miloval sv∞t, ₧e Syna svΘho jednorozenΘho dal, aby ka₧d², kdo₧ v∞°φ v n∞ho, nezahynul, ale m∞l ₧ivot v∞Φn².
17. Nebo¥ jest neposlal B∙h Syna svΘho na sv∞t, aby odsoudil sv∞t, ale aby spasen byl sv∞t skrze n∞ho.
18. Kdo₧ v∞°φ v n∞ho, nebude odsouzen, ale kdo₧ nev∞°φ, ji₧¥ jest odsouzen; nebo neuv∞°il ve jmΘno jednorozenΘho Syna Bo₧φho.
19. Toto pak jest ten soud, ₧e Sv∞tlo p°iÜlo na sv∞t, ale milovali lidΘ vφce tmu ne₧li Sv∞tlo; nebo skutkovΘ jejich byli zlφ.
20. Ka₧d² zajistΘ, kdo₧ zle Φinφ, nenßvidφ sv∞tla, a nejde k sv∞tlu, aby nebyli trestßni skutkovΘ jeho.
21. Ale kdo₧ Φinφ pravdu, jde k sv∞tlu, aby zjeveni byli skutkovΘ jeho, ₧e v Bohu uΦin∞ni jsou.
22. Potom p°iÜel Je₧φÜ i uΦedlnφci jeho do zem∞ JudskΘ, a tu p°eb²val s nimi, a k°til.
23. A Jan takΘ k°til v Enon, blφzko Sßlim, nebo byly tam vody mnohΘ. I p°ichßzeli [mnozφ], a k°tili se.
24. Nebo jeÜt∞ Jan nebyl vsazen do ₧alß°e.
25. Tedy vznikla otßzka mezi Äidy a n∞kter²mi z uΦedlnφk∙ Janov²ch o oΦiÜ¥ovßnφ.
26. I p°iÜli k Janovi a °ekli jemu: Mist°e, ten, kter²₧ byl s tebou za Jordßnem, jemu₧s ty sv∞dectvφ vydal, aj, on k°tφ, a vÜickni jdou k n∞mu.
27. Odpov∞d∞l Jan a °ekl: Nem∙₧¥ Φlov∞k vzφti niΦeho₧, leΦ by jemu dßno bylo s nebe.
28. Vy sami sv∞dkovΘ jste mi, ₧e jsem pov∞d∞l: Nejsem jß Kristus, ale ₧e jsem poslßn p°ed nφm.
29. Kdo₧ mß nev∞stu, ₧enich¥ jest, p°φtel pak ₧enicha, jen₧ stojφ a slyÜφ ho, radostφ raduje se pro hlas ₧enicha. Proto₧ ta radost mß napln∞na jest.
30. On¥ musφ r∙sti, jß pak menÜiti se.
31. Kdo₧ jest sh∙ry p°iÜel, nade vÜecky¥ jest; kdo₧¥ jest z zem∞, zemsk²¥ jest, a zemskΘ v∞ci mluvφ. [Ale] ten, jen₧ s nebe p°iÜel, nade vÜecky jest.
32. A co₧ vid∞l a slyÜel, to¥ sv∞dΦφ, ale sv∞dectvφ jeho ₧ßdn² nep°ijφmß.
33. Kdo₧ [pak] p°ijφmß sv∞dectvφ jeho, zpeΦetil jest to, ₧e B∙h pravdomluvn² jest.
34. Nebo ten, kterΘho₧ B∙h poslal, slovo Bo₧φ mluvφ; nebo [jemu] ne v mφru dßvß B∙h ducha.
35. Otec miluje Syna a vÜecko dal v ruku jeho.
36. Kdo₧ v∞°φ v Syna, mß ₧ivot v∞Φn²; ale kdo₧¥ jest nev∞°φcφ Synu, neuz°φ¥ ₧ivota, ale hn∞v Bo₧φ z∙stßvß na n∞m.

4.kapitola (Evangelium S. Jana)


Rozmlouval Pßn s Samaritßnkou; 31. i s uΦedlnφky; 40. a syna

slu₧ebnφka HerodesovΘho uzdravil.

1. A jak₧ poznal Pßn, ₧e jsou slyÜeli farizeovΘ, ₧e by Je₧φÜ vφce uΦedlnφk∙ Φinil a k°til ne₧li Jan,
2. (AΦkoli Je₧φÜ sßm nek°til, ale uΦedlnφci jeho,)
3. Opustil Judstvo a odÜel op∞t do Galilee.
4. Musil pak jφti skrze Sama°φ.
5. I p°iÜel k m∞stu Sama°skΘmu, kterΘ₧ slove Sichar, vedle poplu₧φ, kterΘ₧ byl dal Jßkob Jozefovi, synu svΘmu.
6. Byla pak tu studnice Jßkobova. Proto₧ ustav na cest∞ Je₧φÜ, posadil se tak na studnici. A bylo [ji₧] okolo ÜestΘ hodiny.
7. [I] p°iÜla ₧ena z Sama°φ vß₧iti vody. KterΘ₧to °ekl Je₧φÜ: Dej mi pφti.
8. (Nebo uΦedlnφci jeho byli odeÜli do m∞sta, aby nakoupili pokrm∙.)
9. I °ekla jemu ₧ena ta Samaritßnka: Kterak₧ ty, jsa Äid, ₧ßdßÜ ode mne nßpoje od ₧eny Samaritßnky? (Nebo neobcujφ ÄidΘ s Samaritßny.)
10. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jφ: Kdybys znala ten dar Bo₧φ, a v∞d∞la, kdo jest, kter²₧ pravφ tob∞: Dej mi pφti, ty bys prosila jeho, a dal¥ by tob∞ vody ₧ivΘ.
11. I dφ jemu ₧ena: Pane, ani₧ mßÜ, Φφm bys navß₧il, a studnice jest hlubokß. Odkud₧ tedy mßÜ tu vodu ₧ivou?
12. Zdali₧ jsi ty v∞tÜφ ne₧li otec nßÜ Jßkob, kter²₧ nßm dal tuto studnici, a sßm z nφ pil, i synovΘ jeho, i dobytek jeho?
13. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jφ: Ka₧d², kdo₧ pije vodu tuto, ₧φzniti bude op∞t.
14. Ale kdo₧ by se napil vody tΘ, kterou₧ jß dßm jemu, ne₧φznil by na v∞ky, ale voda ta, kterou₧ jß dßm jemu, bude v n∞m studnicφ vody pr²Ütφcφ se k ₧ivotu v∞ΦnΘmu.
15. ╪ekla jemu ₧ena: Pane, dej mi tΘ vody, a¥ bych ne₧φznila, ani chodila sem vß₧iti.
16. ╪ekl jφ Je₧φÜ: Jdi, zavolej mu₧e svΘho, a p°ij∩ sem.
17. Odpov∞d∞la ₧ena a °ekla: Nemßm mu₧e. Dφ jφ Je₧φÜ: Dob°es °ekla: Nemßm mu₧e.
18. Nebos p∞t mu₧∙ m∞la, a nynφ kterΘho₧ mßÜ, nenφ tv∙j mu₧. To jsi pravdu pov∞d∞la.
19. ╪ekla jemu ₧ena: Pane, vidφm, ₧e jsi ty prorok.
20. OtcovΘ naÜi na tΘto ho°e modlφvali se, a vy pravφte, ₧e v JeruzalΘm∞ jest mφsto, kde₧to nßle₧φ se modliti.
21. Dφ jφ Je₧φÜ: Äeno, v∞° mi, ₧e¥ jde hodina, kdy₧to ani na tΘto ho°e, ani v JeruzalΘm∞ nebudete se modliti Otci.
22. Vy se modlφte, a nevφte, Φemu; my se [pak] modlφme, Φemu₧ vφme, nebo spasenφ z Äid∙ jest.
23. Ale jde¥ hodina, a nynφ¥ jest, kdy₧to pravφ modlitebnφci modliti se budou Otci v duchu a v pravd∞. Nebo¥ takov²ch Otec hledß, aby se modlili jemu.
24. B∙h duch [jest], a ti, kte°φ₧ se jemu modlφ, v duchu a v pravd∞ musejφ se modliti.
25. Dφ jemu ₧ena: Vφm, ₧e MesißÜ p°ijde, jen₧ slove Kristus. Ten, kdy₧ p°ijde, oznßmφ nßm vÜecko.
26. Dφ jφ Je₧φÜ: Jߥ jsem, kter²₧ mluvφm s tebou.
27. A v tom p°iÜli uΦedlnφci jeho, i divili se, ₧e by s ₧enou mluvil, avÜak ₧ßdn² [jemu] ne°ekl: NaΦ se [jφ] ptßÜ, aneb proΦ mluvφÜ s nφ?
28. I nechala tu ₧ena v∞dra svΘho, a Üla do m∞sta, a °ekla t∞m lidem:
29. Poj∩te, vizte Φlov∞ka, kter²₧ pov∞d∞l mi vÜecko, co₧ jsem koli Φinila. Nenφli on ale Kristus?
30. Tedy vyÜli z m∞sta, a p°iÜli k n∞mu.
31. Mezi tφm pak prosili ho uΦedlnφci, °kouce: Mist°e, pojez.
32. A on °ekl jim: Jߥ mßm pokrm k jφsti, kterΘho₧ vy nevφte.
33. UΦedlnφci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo p°inesl jφsti?
34. Dφ jim Je₧φÜ: M∙j¥ pokrm jest, abych Φinil v∙li toho, jen₧ mne poslal, a dokonal dφlo jeho.
35. VÜak vy pravφte, ₧e jeÜt∞ Φty°i m∞sφcovΘ jsou, a ₧e≥ p°ijde. Aj, pravφm vßm: Pozdvihn∞te oΦφ vaÜich, a pat°te na krajiny, ₧e¥ se ji₧ b∞lejφ ke ₧ni.
36. Kdo₧ pak ₧ne, odplatu¥ bΘ°e, a shroma₧∩uje u₧itek k ₧ivotu v∞ΦnΘmu, aby i ten, kdo₧ rozsφvß, spolu se radoval, i kdo ₧ne.
37. Nebo [i] v tom pravΘ jest slovo, ₧e¥ jin² jest, jen₧ rozsφvß, a jin², kter²₧ ₧ne.
38. Jߥ jsem vßs poslal ₧φti, o Φem₧ jste vy nepracovali. Jinφ¥ jsou pracovali, a vy jste v jejich prßce veÜli.
39. Z m∞sta pak toho mnozφ z Samaritßn∙ uv∞°ili v n∞ho, pro °eΦ ₧eny, sv∞dΦφcφ: Äe mi pov∞d∞l vÜecko, co₧ jsem Φinila.
40. A kdy₧ k n∞mu p°iÜli Samaritßni, prosili ho, aby s nimi z∙stal. I pobyl tu za dva dni.
41. A mnohem jich vφce uv∞°ilo pro °eΦ jeho.
42. A ₧en∞ tΘ °ekli: Äe ji₧ ne pro tvΘ vypravovßnφ v∞°φme; nebo sami jsme slyÜeli, a vφme, ₧e tento jest prßv∞ Spasitel sv∞ta, Kristus.
43. Po dvou pak dnech vyÜel odtud, a Üel do Galilee.
44. Nebo sßm Je₧φÜ byl sv∞dectvφ vydal, ₧e prorok v vlasti svΘ v vß₧nosti nenφ.
45. A kdy₧ p°iÜel do Galilee, p°ijali jej GalilejÜtφ, vÜecko vid∞vÜe, co Φinil v JeruzalΘm∞ v svßtek; nebo i oni byli p°iÜli ke dni svßteΦnφmu.
46. Tedy op∞t p°iÜel Je₧φÜ do Kßn∞ GalilejskΘ, kde₧to uΦinil byl z vody vφno. I byl jeden krßlovsk² [slu₧ebnφk] v Kafarnaum, jeho₧to syn nemocen byl.
47. Ten uslyÜev, ₧e by Je₧φÜ p°iÜel z Judstva do Galilee, Üel k n∞mu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo poΦφnal umφrati.
48. I °ekl k n∞mu Je₧φÜ: Neuz°φteli div∙ a zßzrak∙, neuv∞°φte.
49. Dφ jemu ten krßlovsk² [slu₧ebnφk]: Pane, poj∩ prve, ne₧li um°e syn m∙j.
50. Dφ jemu Je₧φÜ: Jdi, syn tv∙j ₧iv jest. I uv∞°il Φlov∞k °eΦi, kterou₧ mluvil k n∞mu Je₧φÜ, a Üel.
51. Kdy₧ pak on ji₧ Üel, potkali se s nφm slu₧ebnφci jeho a zv∞stovali [mu], °kouce: Syn tv∙j ₧iv jest.
52. Tedy otßzal se jich na hodinu, v kterou by se lΘpe m∞l. I °ekli jemu: VΦera v hodinu sedmou p°estala mu zimnice.
53. Tedy poznal otec, ₧e prßv∞ v tu hodinu [to se stalo], v kterou₧ °ekl byl jemu Je₧φÜ: Syn tv∙j ₧iv jest. I uv∞°il on i d∙m jeho vÜecken.
54. To op∞t druh² div uΦinil Je₧φÜ, p°iÜed z Judstva do Galilee.

5.kapitola (Evangelium S. Jana)


O uzdravenφ Φlov∞ka nemocφ t∞₧kou t°idceti osm let zb∞dovanΘho;

16. a o nesnßzi, kterou₧ Pßn m∞l pro ten dobr² skutek s Äidy.

1. Potom byl svßtek Äidovsk², i Üel Je₧φÜ do JeruzalΘma.
2. Byl pak v JeruzalΘm∞ [u brßny] bravnΘ rybnφk, kter²₧ slove Äidovsky Bethesda, patero p°φst°eÜφ maje.
3. Kde₧to le₧elo mno₧stvφ velikΘ nedu₧iv²ch, slep²ch, kulhav²ch, such²ch, oΦekßvajφcφch hnutφ vody.
4. Nebo and∞l [Pßn∞] jist²m Φasem sstupoval do rybnφka, a kormoutil vodu. A kdo₧ [tam] nejprve sstoupil po tom zkormoucenφ vody, uzdraven b²val, od kterΘkoli nemoci trßpen byl.
5. I byl tu Φlov∞k jeden, kter²₧ osm a t°idceti let nemocen byl.
6. Toho uz°ev Je₧φÜ le₧φcφho, a poznav, ₧e jest ji₧ dßvno [nemocen], dφ jemu: ChceÜli zdrßv b²ti?
7. Odpov∞d∞l mu nemocn²: Pane, nemßm Φlov∞ka, kter²₧ by, kdy₧ se zkormoutφ voda, uvrhl mne do rybnφka, nebo kdy₧ jß jdu, jin² p°ede mnou [ji₧] vstupuje.
8. Dφ jemu Je₧φÜ: Vsta≥, vezmi lo₧e svΘ a cho∩.
9. A hned zdrßv jest uΦin∞n Φlov∞k ten, a vzav lo₧e svΘ, i chodil. A byla sobota v ten den.
10. Tedy °ekli ÄidΘ tomu uzdravenΘmu: Sobota jest, nesluÜφ¥ tob∞ lo₧e nositi.
11. Odpov∞d∞l jim: Ten, kter²₧ mne uzdravil, on¥ mi °ekl: Vezmi lo₧e svΘ a cho∩.
12. I otßzali se ho: Kdo jest ten Φlov∞k, kter²₧ tob∞ °ekl: Vezmi lo₧e svΘ a cho∩?
13. Ten pak uzdraven² nev∞d∞l, kdo by byl. Nebo Je₧φÜ byl poodÜel od zßstupu shromß₧d∞nΘho na tom mφst∞.
14. Potom pak nalezl jej Je₧φÜ v chrßm∞, a °ekl jemu: Aj, zdrßv jsi uΦin∞n; nikoli vφc neh°eÜ, a¥ by se n∞co horÜφho nep°ihodilo.
15. OdÜel ten Φlov∞k, a pov∞d∞l Äid∙m, ₧e by Je₧φÜ byl ten, kter²₧ ho zdravΘho uΦinil.
16. A proto₧ protivili se ÄidΘ Je₧φÜovi, a hledali ho zabφti, ₧e to uΦinil v sobotu.
17. Je₧φÜ pak odpov∞d∞l jim: Otec m∙j a₧ dosavad d∞lß, i jߥ d∞lßm.
18. Tedy ÄidΘ jeÜt∞ vφc proto hledali ho zamordovati, ₧e by netoliko ruÜil sobotu, ale ₧e Otce svΘho pravil b²ti Boha, rovnΘho se Φin∞ Bohu.
19. I odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jim: Amen, amen pravφm vßm: Nem∙₧e¥ Syn sßm od sebe nic Φiniti, jedinΘ co₧ vidφ, an Otec Φinφ. Nebo co₧koli on Φinφ, to¥ i Syn tΘ₧ podobn∞ Φinφ.
20. Otec zajistΘ miluje Syna, a ukazuje mu vÜecko, co₧ sßm Φinφ; a v∞tÜφ nad to ukß₧e jemu skutky [tak], abyste vy se divili.
21. Nebo jako₧ Otec k°φsφ mrtvΘ a ob₧ivuje, tak i Syn, kterΘ₧ chce, ob₧ivuje.
22. Ani₧ zajistΘ Otec soudφ koho, ale vÜecken soud dal Synu,
23. Aby vÜickni ctili Syna, tak jak₧ Otce ctφ. Kdo nectφ Syna, nectφ ani Otce, kter²₧ ho poslal.
24. Amen, amen pravφm vßm: Äe kdo₧ slovo mΘ slyÜφ, a v∞°φ tomu, jen₧ mne poslal, mߥ ₧ivot v∞Φn², a na soud nep°ijde, ale p°eÜel¥ jest z smrti do ₧ivota.
25. Amen, amen pravφm vßm: Äe p°ijde hodina, a nynφ¥ jest, kdy₧to mrtvφ uslyÜφ hlas Syna Bo₧φho, a kte°φ₧ uslyÜφ, ₧ivi budou.
26. Nebo jako₧ Otec mß ₧ivot sßm v sob∞, tak jest dal i Synu, aby m∞l ₧ivot v samΘm sob∞.
27. A dal jemu moc i soud Φiniti, nebo Syn Φlov∞ka jest.
28. Nedivte₧ se tomu; nebo¥ p°ijde hodina, v kterou₧to vÜickni, kte°φ₧ v hrobφch jsou, uslyÜφ hlas jeho.
29. A p∙jdou ti, kte°φ₧ dobrΘ v∞ci Φinili, na vzk°φÜenφ ₧ivota, ale ti, kte°φ₧ zlΘ v∞ci Φinili, na vzk°φÜenφ soudu.
30. Nemohu¥ jß sßm od sebe nic Φiniti. [Ale] jak₧¥ slyÜφm, tak¥ soudφm, a soud m∙j spravedliv² jest. Nebo nehledßm v∙le svΘ, ale v∙le toho, jen₧ mne poslal, Otcovy.
31. Vydßmli¥ jß sv∞dectvφ sßm o sob∞, sv∞dectvφ mΘ nenφ pravΘ.
32. Jin²¥ jest, kter²₧ sv∞dectvφ vydßvß o mn∞, a vφm, ₧e pravΘ jest sv∞dectvφ, kterΘ₧ vydßvß o mn∞.
33. Vy jste byli poslali k Janovi, a [on] sv∞dectvφ vydal pravd∞.
34. Ale jߥ nep°ijφmßm sv∞dectvφ od Φlov∞ka, ne₧ toto¥ pravφm, abyste vy spaseni byli.
35. On¥ jest byl svφce ho°φcφ a svφtφcφ, vy pak cht∞li jste na Φas poradovati se v sv∞tle jeho.
36. Ale jß mßm v∞tÜφ sv∞dectvφ, ne₧li Janovo. Nebo skutkovΘ, kterΘ₧ mi dal Otec, abych je vykonal, ti¥ skutkovΘ, kterΘ₧ jß Φinφm, sv∞dΦφ o mn∞, ₧e jest mne Otec poslal.
37. A kter²₧ mne poslal, Otec, on¥ jest sv∞dectvφ vydal o mn∞, jeho₧ jste vy hlasu nikdy neslyÜeli, ani tvß°i jeho vid∞li.
38. A slova jeho nemßte v sob∞ z∙stßvajφcφho. Nebo kterΘho₧ jest on poslal, tomu vy nev∞°φte.
39. Ptejte se na Pφsma; nebo vy domnφvßte se v nich v∞Φn² ₧ivot mφti, a ta¥ sv∞dectvφ vydßvajφ o mn∞.
40. A nechcete p°ijφti ke mn∞, abyste ₧ivot m∞li.
41. Chvßly od lidφ [jߥ] nep°ijφmßm.
42. Ale poznal jsem vßs, ₧e milovßnφ Bo₧φho nemßte v sob∞.
43. Jß jsem p°iÜel ve jmΘnu Otce svΘho, a nep°ijφmßte mne. Kdyby jin² p°iÜel ve jmΘnu svΘm, toho p°ijmete.
44. Kterak vy m∙₧ete v∞°iti, chvßly jedni od druh²ch hledajφce, pon∞vad₧ chvßly, kterß₧ jest od samΘho Boha, nehledßte?
45. Nedomnφvejte se, bych¥ jß na vßs ₧alovati m∞l p°ed Otcem. Jesti¥, kdo by ₧aloval na vßs, Moj₧φÜ, v n∞m₧ vy nad∞ji mßte.
46. Nebo kdybyste v∞°ili Moj₧φÜovi, v∞°ili byste i mn∞; neb¥ jest on o mn∞ psal.
47. Ale pon∞vad₧ jeho pφsm∙m nev∞°φte, i kterak slov∙m m²m uv∞°φte?

6.kapitola (Evangelium S. Jana)


Kristus Pßn nasytiv p∞ti chleby a dv∞ma rybiΦkami velik² zßstup,

15. uÜel p°ed t∞mi, jen₧ jej Krßlem uΦiniti cht∞li; 19. potom po

mo°i se prochßzel; 25. za mo°em pak zßstup∙m vypravoval o chlebu

nebeskΘm; 42. nad Φφm₧ n∞kte°φ z uΦedlnφk∙ jeho zhorÜivÜe se,

odstoupili od n∞ho; 68. ale Petr s jin²mi vyznßnφ uΦinil dobrΘ.

1. Potom odÜel Je₧φÜ za mo°e GalilejskΘ, [jen₧ jest] TiberiadskΘ.
2. A Üel za nφm zßstup velik²; nebo vid∞li divy jeho, kterΘ₧ Φinil nad nemocn²mi.
3. I vÜel na horu Je₧φÜ, a tam sed∞l s uΦedlnφky sv²mi.
4. Byla pak blφzko velikanoc, svßtek Äidovsk².
5. Tedy pozdvih oΦφ Je₧φÜ a vid∞v, ₧e zßstup velik² jde k n∞mu, dφ k Filipovi: Kde nakoupφme chleb∙, aby pojedli tito?
6. (Ale to °ekl pokouÜeje ho; nebo on [sßm] v∞d∞l, co by m∞l uΦiniti.)
7. Odpov∞d∞l jemu Filip: Za dv∞ st∞ pen∞z chleb∙ nepostaΦφ jim, aby jeden ka₧d² z nich n∞co maliΦko vzal.
8. Dφ jemu jeden z uΦedlnφk∙ jeho, Ond°ej, bratr èimona Petra:
9. Jesti¥ mlßdenΦek jeden zde, kter²₧ mß p∞t chleb∙ jeΦn²ch a dv∞ rybiΦky. Ale co¥ jest to mezi tak mnohΘ?
10. I °ekl Je₧φÜ: Rozka₧te₧ lidu, a¥ se usadφ. A bylo trßvy mnoho na tom mφst∞. I posadilo se mu₧∙ v poΦtu okolo p∞ti tisφc∙.
11. Tedy Je₧φÜ vzal ty chleby, a dφky uΦiniv, rozdßval uΦedlnφk∙m, uΦedlnφci pak sedφcφm; tΘ₧ podobn∞ z t∞ch rybiΦek, jak₧ jsou mnoho cht∞li.
12. A kdy₧ byli nasyceni, °ekl uΦedlnφk∙m sv²m: Sbe°te ty drobty, kte°φ₧ z∙stali, a¥ nezhynou.
13. I sebrali a naplnili dvanßcte koÜ∙ drobt∙ z p∞ti chleb∙ jeΦn²ch, kte°φ₧ poz∙stali po t∞ch, jen₧ jedli.
14. Ti pak lidΘ, uz°evÜe ten div, kter²₧ uΦinil Je₧φÜ, pravili: Tento jest jist∞ prorok, kter²₧ m∞l p°ijφti na sv∞t.
15. Tedy Je₧φÜ v∞da, ₧e by m∞li p°ijφti a chytiti jej, aby ho uΦinili krßlem, uÜel na horu op∞t sßm jedin².
16. Kdy₧ pak byl veΦer, sstoupili uΦedlnφci jeho k mo°i.
17. A vstoupivÜe na lodφ, plavili se p°es mo°e do Kafarnaum. A bylo ji₧ tma, a nep°iÜel byl Je₧φÜ k nim.
18. Mo°e pak dutφm velikΘho v∞tru zdvihalo se.
19. A odplavivÜe se hon∙ jako p∞tmecφtma nebo t°idceti, uz°eli Je₧φÜe, an chodφ po mo°i a p°ibli₧uje se k lodφ. I bßli se.
20. On pak °ekl jim: Jߥ jsem, nebojte se.
21. I vzali ho na lodφ ochotn∞, a hned p°ib∞hla k zemi, do kterΘ₧ se plavili.
22. Nazejt°φ [pak] zßstup, kter²₧ byl za mo°em, vid∞v, ₧e jinΘ lodiΦky nebylo, ne₧ ta jedna, na kterou₧ byli vstoupili uΦedlnφci jeho, a ₧e Je₧φÜ nebyl vÜel s uΦedlnφky sv²mi na lodφ, ale sami uΦedlnφci jeho byli se plavili,
23. (JinΘ pak lodφ byly p°iplouly od Tiberiady k tomu mφstu blφzko, kde₧to byli jedli chlΘb, kdy₧ dφky uΦinil Pßn,)
24. Kdy₧ tedy uz°el zßstup, ₧e Je₧φÜe tu nenφ, ani uΦedlnφk∙ jeho, vstoupili i oni na lodφ, a p°ijeli do Kafarnaum, hledajφce Je₧φÜe.
25. A nalezÜe ho za mo°em, °ekli jemu: Mist°e, kdy jsi sem p°iÜel?
26. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ a °ekl: Amen, amen pravφm vßm: Hledßte mne, ne proto₧e jste divy vid∞li, ale ₧e jste jedli chleby a nasyceni jste.
27. Pracujte ne o pokrm, kter²₧ hyne, ale o ten pokrm, kter²₧ z∙stßvß k ₧ivotu v∞ΦnΘmu, kter²₧ Syn Φlov∞ka dß vßm. Nebo toho¥ jest potvrdil B∙h Otec.
28. Tedy °ekli jemu: Co budeme Φiniti, abychom d∞lali dφlo Bo₧φ?
29. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jim: Toto¥ jest to dφlo Bo₧φ, abyste v∞°ili v toho, kterΘho₧ on poslal.
30. I °ekli jemu: JakΘ₧ pak ty znamenφ ΦinφÜ, abychom vid∞li a v∞°ili tob∞? Co d∞lßÜ?
31. OtcovΘ naÜi jedli mannu na pouÜti, jako₧ psßno jest: ChlΘb s nebe dal jim jφsti.
32. Tedy °ekl Je₧φÜ: Amen, amen pravφm vßm: Ne Moj₧φÜ dal vßm chlΘb s nebe, ale Otec m∙j vßm dßvß ten chlΘb s nebe prav².
33. Nebo chlΘb Bo₧φ ten jest, kter²₧ sstupuje s nebe a dßvß ₧ivot sv∞tu.
34. A oni °ekli jemu: Pane, dßvej₧ nßm chlΘb ten v₧dycky.
35. I °ekl jim Je₧φÜ: Jߥ jsem ten chlΘb ₧ivota. Kdo₧ p°ichßzφ ke mn∞, nebude nikoli laΦn∞ti, a kdo₧ v∞°φ ve mne, nebude ₧φzniti nikdy.
36. Ale pov∞d∞l jsem vßm, anobr₧ vid∞li jste mne, a nev∞°φte.
37. VÜecko, co₧ mi dßvß Otec, ke mn∞ p°ijde, a toho, kdo₧ ke mn∞ p°ijde, nevyvrhu ven.
38. Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych Φinil v∙li svou, ale v∙li toho, jen₧ mne poslal.
39. Tato¥ jest pak v∙le toho, kter²₧ mne poslal, Otcova, abych vÜecko, co₧ mi dal, neztratil toho, ale vzk°φsil to v nejposledn∞jÜφ den.
40. A tato¥ jest v∙le toho, kter²₧ mne poslal, aby ka₧d², kdo₧ vidφ Syna a v∞°φ v n∞ho, m∞l ₧ivot v∞Φn². A jߥ jej vzk°φsφm v den nejposledn∞jÜφ.
41. I reptali ÄidΘ na n∞ho, ₧e °ekl: Jß jsem chlΘb, kter²₧ jsem s nebe sstoupil.
42. A pravili: Zdali₧ tento nenφ Je₧φÜ, syn Jozef∙v, jeho₧ my otce i matku znßme? Kterak pak dφ tento: S nebe jsem sstoupil?
43. Tedy odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jim: Nerepcete vespolek.
44. [VÜak] ₧ßdn² nem∙₧ p°ijφti ke mn∞, jedinΘ leΦ Otec m∙j, kter²₧ mne poslal, p°itrhl by jej; a jߥ jej vzk°φsφm v den nejposledn∞jÜφ.
45. Psßno jest v Prorocφch: A budou vÜickni uΦeni od Boha. Proto₧ ka₧d², kdo₧ slyÜel od Otce a nauΦil se, jde¥ ke mn∞.
46. Ne ₧e by kdo vid∞l Otce, jedinΘ ten, kter²₧ jest od Boha, ten¥ jest vid∞l Otce.
47. Amen, amen pravφm vßm: Kdo₧ v∞°φ ve mne, mߥ ₧ivot v∞Φn².
48. Jߥ jsem ten chlΘb ₧ivota.
49. OtcovΘ vaÜi jedli mannu na pouÜti, a zem°eli.
50. Toto¥ jest chlΘb ten s nebe sstupujφcφ. Kdo₧¥ by koli jej jedl, neum°e¥.
51. Jߥ jsem ten chlΘb ₧iv², jen₧ jsem s nebe sstoupil. Budeli kdo jφsti ten chlΘb, ₧iv bude na v∞ky. A chlΘb, kter²₧ jß dßm, t∞lo mΘ jest, kterΘ₧ jß dßm za ₧ivot sv∞ta.
52. Tedy hßdali se ÄidΘ vespolek, °kouce: Kterak tento m∙₧e dßti nßm t∞lo [svΘ] jφsti?
53. I °ekl jim Je₧φÜ: Amen, amen pravφm vßm: Nebudeteli jφsti t∞la Syna Φlov∞ka a pφti krve jeho, nemßte ₧ivota v sob∞.
54. Kdo₧ jφ mΘ t∞lo a pije mou krev, mߥ ₧ivot v∞Φn², a jߥ jej vzk°φsφm v nejposledn∞jÜφ den.
55. Nebo t∞lo mΘ prßv∞ jest pokrm, a krev mß prßv∞ jest nßpoj.
56. Kdo jφ mΘ t∞lo a pije mou krev, ve mn∞ p°eb²vß a jß v n∞m.
57. Jako₧ mne poslal ten ₧iv² Otec, a jß ₧iv jsem skrze Otce, tak kdo₧ jφ mne, i on ₧iv bude skrze mne.
58. Toto¥ jest ten chlΘb, kter²₧ s nebe sstoupil. Ne jako otcovΘ vaÜi jedli mannu, a zem°eli. Kdo₧ jφ chlΘb tento, ₧iv¥ bude na v∞ky.
59. Toto mluvil [Je₧φÜ] v Ükole, uΦe v Kafarnaum.
60. Tedy mnozφ z uΦedlnφk∙ jeho, slyÜevÜe [to], °ekli: Tvrdߥ jest toto °eΦ. Kdo ji m∙₧e slyÜeti?
61. Ale v∞da Je₧φÜ sßm v sob∞, ₧e by proto reptali uΦedlnφci jeho, °ekl jim: To vßs urß₧φ?
62. Co pak, kdybyste uz°eli Syna Φlov∞ka, an vstupuje, kde₧ prve byl?
63. Duch jest, jen₧ ob₧ivuje, t∞lo¥ nic neprospφvß. Slova, kterß₧ jß mluvφm vßm, Duch a ₧ivot jsou.
64. Ale jsou¥ n∞kte°φ z vßs, jeÜto nev∞°φ. Nebo v∞d∞l Je₧φÜ od poΦßtku, kdo by byli nev∞°φcφ, a kdo by ho m∞l zraditi.
65. I pravil: Proto₧ jsem vßm °ekl, ₧e ₧ßdn² nem∙₧e p°ijφti ke mn∞, leΦ by dßno bylo od Otce mΘho.
66. A z toho mnozφ z uΦedlnφk∙ jeho odeÜli zp∞t, a nechodili s nφm vφce.
67. Tedy °ekl Je₧φÜ ke dvanßcti: Zdali i vy chcete odjφti?
68. I odpov∞d∞l jemu èimon Petr: Pane, k komu p∙jdeme? [A ty] slova v∞ΦnΘho ₧ivota mßÜ.
69. A my jsme uv∞°ili, a poznali, ₧e jsi ty Kristus, Syn Boha ₧ivΘho.
70. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ: VÜak jsem jß vßs dvanßcte vyvolil, a jeden z vßs ∩ßbel jest.
71. A to °ekl o JidßÜovi [synu] èimona IÜkariotskΘho; nebo ten jej m∞l zraditi, byv jeden ze dvanßcti.

7.kapitola (Evangelium S. Jana)


Pßn p°iÜed tajn∞ k svßtku, 14. uΦil zjevn∞ v chrßm∞. 15. Farizee

p°emßhal ku podivenφ mnoh²m. 25. Obecn² lid pak rozliΦn∞

a rozdφln∞ o n∞m smyslili i mluvili, 45. ale uΦedlnφci

farizejÜtφ sv∞dectvφ Pßnu dobrΘ vydali; 50. k Φemu₧ se NikodΘm

p°imluvil, farize∙m nevd∞k.

1. Potom pak chodil Je₧φÜ po Galilei; nebo necht∞l b²ti v Judstvu, proto₧e ho hledali ÄidΘ zabφti.
2. A byl blφzko svßtek Äidovsk², [pamßtka] stßnk∙.
3. Tedy °ekli jemu brat°φ jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, a¥ i uΦedlnφci tvoji vidφ skutky tvΘ, kterΘ₧ ΦinφÜ.
4. Ni₧ßdn² zajistΘ v skryt∞ nic ned∞lß, kdo₧ chce vidφn b²ti. Proto₧ ty, ΦinφÜli takovΘ v∞ci, zjevi₧ se sv∞tu.
5. Nebo ani brat°φ jeho nev∞°ili v n∞ho.
6. I dφ jim Je₧φÜ: ╚as m∙j jeÜt∞ nep°iÜel, ale Φas vßÜ v₧dycky jest hotov.
7. Nem∙₧e¥ vßs sv∞t nenßvid∞ti, ale mne¥ nenßvidφ; nebo jß sv∞dectvφ vydßvßm o n∞m, ₧e skutkovΘ jeho zlφ jsou.
8. Vy jd∞te k svßtku tomuto. Jߥ jeÜt∞ nep∙jdu k svßtku tomuto, nebo Φas m∙j jeÜt∞ se nenaplnil.
9. To pov∞d∞v jim, z∙stal v Galilei.
10. A kdy₧ odeÜli brat°φ jeho, tedy i on Üel k svßtku, ne zjevn∞, ale jako ukryt∞.
11. ÄidΘ pak hledali ho v svßtek, a pravili: Kde jest onen?
12. A mnoho °eΦφ bylo o n∞m v zßstupu. Nebo n∞kte°φ pravili, ₧e dobr² jest, a jinφ pravili: Nenφ, ale svodφ zßstup.
13. Äßdn² vÜak o n∞m nemluvil zjevn∞ pro bßze≥ Äid∙.
14. Kdy₧ pak ji₧ polovici svßtku se vykonalo, vstoupil Je₧φÜ do chrßmu, a uΦil.
15. I divili se ÄidΘ, °kouce: Kterak tento Pφsmo umφ, neuΦiv se?
16. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ a °ekl: MΘ uΦenφ nenφ¥ mΘ, ale toho, jen₧ mne poslal.
17. Budeli kdo chtφti v∙li jeho Φiniti, ten¥ bude um∞ti rozeznati, jestli to uΦenφ z Boha, Φili mluvφm jß sßm od sebe.
18. Kdo¥ sßm od sebe mluvφ, chvßly svΘ vlastnφ hledß, ale kdo₧ hledß chvßly toho, kter²₧ ho poslal, ten¥ pravdomluvn² jest, a nepravosti v n∞m nenφ.
19. VÜak Moj₧φÜ dal vßm Zßkon? a ₧ßdn² z vßs neplnφ Zßkona? ProΦ mne hledßte zamordovati?
20. Odpov∞d∞l zßstup a °ekl: ╧ßbelstvφ mßÜ. Kdo t∞ hledß zamordovati?
21. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jim: Jeden skutek uΦinil jsem, a vÜickni se tomu divφte.
22. Moj₧φÜ vydal vßm ob°φzku, (ne ₧e by z Moj₧φÜe byla, ale z otc∙,) a v sobotu ob°ezujete Φlov∞ka.
23. Pon∞vad₧ Φlov∞k ob°φzku p°ijφmß [i] v sobotu, aby nebyl ruÜen Zßkon Moj₧φÜ∙v, [proΦ pak ] se na mne hn∞vßte, ₧e jsem celΘho Φlov∞ka uzdravil v sobotu?
24. Nesu∩te podle osoby, ale spravedliv² soud su∩te.
25. Tedy n∞kte°φ z JeruzalΘmsk²ch pravili: Zdali₧ toto nenφ ten, kterΘho₧ hledajφ zabφti?
26. A aj, svobodn∞ mluvφ, a nic mu ne°φkajφ. Zdali jsou ji₧ prßv∞ poznali knφ₧ata, ₧e tento jest prßv∞ Kristus?
27. Ale o tomto vφme, odkud jest, Kristus pak kdy₧ p°ijde, ₧ßdn² nebude v∞d∞ti, odkud by byl.
28. I volal Je₧φÜ v chrßm∞, uΦe a °ka: I mne znßte, i odkud jsem, vφte. A [vÜak¥] jsem nep°iÜel sßm od sebe, ale jesti¥ pravdomluvn², kter²₧ mne poslal, jeho₧ vy neznßte.
29. Ale jß znßm jej, nebo od n∞ho jsem, a on mne poslal.
30. I hledali ho jφti, ale ₧ßdn² nevztßhl ruky na n∞ho, nebo jeÜt∞ byla nep°iÜla hodina jeho.
31. Z zßstupu pak mnozφ uv∞°ili v n∞j, a pravili: Kristus kdy₧ p°ijde, zdali vφce div∙ Φiniti bude nad ty, kterΘ₧ tento Φinφ?
32. SlyÜeli pak farizeovΘ zßstup, an o n∞m takovΘ v∞ci rozmlouvß, i poslali farizeovΘ a p°ednφ kn∞₧φ slu₧ebnφky, aby jej jali.
33. Tedy °ekl jim Je₧φÜ: JeÜt∞ maliΦk² Φas jsem s vßmi, potom odejdu k tomu, jen₧ mne poslal.
34. Hledati mne budete, a nenaleznete, a kde₧ jß budu, vy [tam] nem∙₧te p°ijφti.
35. I °ekli ÄidΘ k sob∞ vespolek: Kam tento p∙jde, ₧e my ho nenalezneme? Zdali v rozpt²lenφ pohan∙ p∙jde, a bude uΦiti pohany?
36. Jakß jest to °eΦ, kterou₧ promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kde₧ jß budu, vy nem∙₧ete p°ijφti?
37. V poslednφ pak den ten velik² svßtku toho, stßl Je₧φÜ a volal, °ka: Äφznφli kdo, poj∩ ke mn∞, a napij se.
38. Kdo₧ v∞°φ ve mne, jako₧ dφ Pφsmo, °eky z ₧ivota jeho poplynou vody ₧ivΘ.
39. (A to °ekl o Duchu [svatΘm], kterΘho₧ m∞li p°ijφti v∞°φcφ v n∞ho; nebo jeÜt∞ nebyl [dßn] Duch svat², proto₧e jeÜt∞ Je₧φÜ nebyl oslaven.)
40. Tedy mnozφ z zßstupu uslyÜevÜe tu °eΦ, pravili: Tento¥ jest prßv∞ prorok.
41. Jinφ pravili: Tento¥ jest Kristus. Ale n∞kte°φ pravili: Zdali₧ od Galilee p°ijde Kristus?
42. Zda₧ nedφ pφsmo, ₧e z semene Davidova a z BetlΘma m∞steΦka, kde₧ b²val David, p°ijφti mß Kristus?
43. A tak r∙znice v zßstupu stala se pro n∞j.
44. N∞kte°φ pak z nich cht∞li ho jφti, ale ₧ßdn² nevztßhl ruky na n∞j.
45. Tedy p°iÜli slu₧ebnφci k p°ednφm kn∞₧φm a k farize∙m, i °ekli jim oni: ProΦ jste ho nep°ivedli?
46. Odpov∞d∞li slu₧ebnφci: Nikdy tak Φlov∞k nemluvil, jako tento Φlov∞k.
47. I odpov∞d∞li jim farizeovΘ: Zdali i vy jste svedeni?
48. Zdali₧ kdo z knφ₧at uv∞°il v n∞ho anebo z farize∙?
49. Ne₧ zßstup ten, kter²₧ neznß Zßkona. Zlo°eΦenφ¥ jsou.
50. [I] dφ k nim NikodΘm, ten, jen₧ byl p°iÜel k n∞mu v noci, kter²₧ byl jeden z nich:
51. Zdali Zßkon nßÜ soudφ Φlov∞ka, leΦ prve uslyÜφ od n∞ho a zvφ, co by Φinil?
52. Odpov∞d∞li a °ekli jemu: Zdali i ty Galilejsk² jsi? Ptej se, ₧e¥ [₧ßdn²] prorok od Galilee nepovstal.
53. I Üel jeden ka₧d² do domu svΘho.

8.kapitola (Evangelium S. Jana)


O ₧en∞ popadenΘ v cizolo₧stvu. 12. Sv∞dectvφ pravΘ o Pßnu, kdo

by a co byl. 22. ÄidΘ se Pßnem se hßdajφce, rouhajφ se jemu,

59. a ukamenovati jej cht∞jφ.

1. Je₧φÜ pak odÜel na horu Olivetskou.
2. Potom na ·svit∞ zase p°iÜel do chrßmu, a vÜecken lid sÜel se k n∞mu. A [on] posadiv se, uΦil je.
3. I p°ivedli k n∞mu zßkonφci a farizeovΘ ₧enu v cizolo₧stvu popadenou; a postavivÜe ji v prost°edku,
4. ╪ekli jemu: Mist°e, tato ₧ena jest posti₧ena p°i skutku, kdy₧ cizolo₧ila.
5. A v Zßkon∞ Moj₧φÜ p°ikßzal nßm takovΘ kamenovati. Ty pak co pravφÜ?
6. A to °ekli, pokouÜejφce ho, aby jej mohli ob₧alovati. Je₧φÜ pak skloniv se dol∙, prstem psal na zemi.
7. A kdy₧ se nep°estßvali otazovati jeho, zdvihl se a °ekl jim: Kdo jest z vßs bez h°φchu, nejprv ho∩ na ni kamenem.
8. A op∞t sch²liv se, psal na zemi.
9. A oni uslyÜevÜe to a v sv∞domφch sv²ch obvin∞ni jsouce, jeden po druhΘm odchßzeli, poΦavÜe od starÜφch a₧ do poslednφch. [I] z∙stal tu Je₧φÜ sßm, a ₧ena uprost°ed stojeci.
10. A pozdvih se Je₧φÜ a ₧ßdnΘho nevid∞v, ne₧ ₧enu, °ekl jφ: Äeno, kde jsou ti, kte°φ₧ na tebe ₧alovali? Äßdn²li t∞ neodsoudil?
11. Kterß₧to °ekla: Äßdn², Pane. I °ekl jφ Je₧φÜ: Ani₧ jß tebe odsuzuji. Jdi₧ a neh°eÜ vφce.
12. Tedy Je₧φÜ op∞t jim mluvil, °ka: Jß jsem Sv∞tlo sv∞ta. Kdo₧ mne nßsleduje, nebude¥ choditi v temnostech, ale bude¥ mφti Sv∞tlo ₧ivota.
13. I °ekli jemu farizeovΘ: Ty sßm o sob∞ sv∞dectvφ vydßvßÜ, sv∞dectvφ tvΘ nenφ pravΘ.
14. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jim: AΦkoli jß sv∞dectvφ vydßvßm sßm o sob∞, [vÜak] pravΘ jest sv∞dectvφ mΘ; nebo vφm, odkud jsem p°iÜel a kam jdu. Ale vy nevφte, odkud jsem p°iÜel, anebo kam jdu.
15. Vy podle t∞la soudφte, jß nesoudφm ₧ßdnΘho.
16. A bych¥ pak i soudil jß, soud m∙j jesti¥ prav²; nebo nejsem sßm, ale [jsem] jß a ten, kter²₧ mne poslal, Otec.
17. A v Zßkon∞ vaÜem psßno jest: Äe dvou Φlov∞k∙ sv∞dectvφ pravΘ jest.
18. Jߥ sv∞dectvφ vydßvßm sßm o sob∞, a sv∞dectvφ vydßvß o mn∞ ten, kter²₧ mne poslal, Otec.
19. Tedy °ekli jemu: Kde₧ jest ten tv∙j Otec? Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Ani₧ mne znßte, ani Otce mΘho. Kdybyste mne znali, i Otce mΘho znali byste.
20. Tato slova mluvil Je₧φÜ u pokladnice, uΦe v chrßm∞, a ₧ßdn² ho nejal, nebo jeÜt∞ byla nep°iÜla hodina jeho.
21. I °ekl jim op∞t Je₧φÜ: Jß jdu, a hledati budete mne, a v h°φchu vaÜem zem°ete. Kam jß jdu, vy nem∙₧ete p°ijφti.
22. I pravili ÄidΘ: Zdali se sßm zabije, ₧e pravφ: Kam jß jdu, vy nem∙₧ete p°ijφti?
23. I °ekl jim: Vy z d∙lu jste, jß s h∙ry jsem. Vy jste z tohoto sv∞ta, jß nejsem z sv∞ta tohoto.
24. Proto₧ jsem °ekl vßm: Äe zem°ete v h°φÜφch sv²ch. Nebo jestli₧e nebudete v∞°iti, ₧e jß jsem, zem°ete v h°φÜφch vaÜich.
25. I °ekli jemu: Kdo jsi ty? I °ekl jim Je₧φÜ: To, co₧ [hned] s poΦßtku pravφm vßm.
26. Mnoho¥ mßm o vßs mluviti a souditi, ale ten, kter²₧ mne poslal, pravdomluvn² jest, a jß, co₧ jsem slyÜel od n∞ho, to mluvφm na sv∞t∞.
27. [A oni] neporozum∞li, ₧e by o [Bohu] Otci pravil jim.
28. Proto₧ °ekl jim Je₧φÜ: Kdy₧ pov²Üφte Syna Φlov∞ka, tehdy poznßte, ₧e jß jsem. A sßm od sebe nic neΦinφm, ale jak₧ mne nauΦil Otec m∙j, tak¥ mluvφm.
29. A ten, kter²₧ mne poslal, se mnou¥ jest, a neopustil mne samΘho Otec; nebo co₧ jest jemu libΘho, to jß Φinφm v₧dycky.
30. Ty v∞ci kdy₧ mluvil, mnozφ uv∞°ili v n∞ho.
31. Tedy °ekl Je₧φÜ t∞m Äid∙m, kte°φ₧ uv∞°ili jemu: Jestli₧e vy z∙stanete v °eΦi mΘ, prßv∞ uΦedlnφci moji budete.
32. A poznßte pravdu, a pravda vßs vysvobodφ.
33. [I] odpov∞d∞li jemu: Sφm∞ Abrahamovo jsme, a ₧ßdnΘmu jsme neslou₧ili nikdy. I kterak₧ ty dφÜ: Äe svobodnφ budete?
34. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ: Amen, amen pravφm vßm: Äe ka₧d², kdo₧ Φinφ h°φch, slu₧ebnφk jest h°φcha.
35. A slu₧ebnφk nez∙stßvß v domu na v∞ky; [ale] Syn z∙stßvß na v∞ky.
36. Proto₧ jestli₧e¥ vßs vysvobodφ Syn, prßv∞ svobodnφ budete.
37. Vφm, ₧e jste sφm∞ Abrahamovo, ale hledßte mne zabφti; nebo °eΦ mß nemß mφsta u vßs.
38. Jß, co₧ jsem vid∞l u Otce svΘho, [to] mluvφm; a i vy, co jste vid∞li u otce vaÜeho, [to] Φinφte.
39. Odpov∞d∞li a °ekli jemu: Otec nßÜ jest Abraham. Dφ jim Je₧φÜ: Kdybyste synovΘ Abrahamovi byli, Φinili byste skutky Abrahamovy.
40. Ale nynφ hledßte mne zabφti, Φlov∞ka toho, kter²₧ jsem pravdu mluvil vßm, kterou₧ jsem slyÜel od Boha. Toho¥ jest Abraham neΦinil.
41. Vy Φinφte skutky otce svΘho. I °ekli jemu: My¥ z smilstva nejsme zplozeni, jednoho¥ Otce mßme, [toti₧] Boha.
42. Tedy °ekl jim Je₧φÜ: By¥ B∙h Otec vßÜ byl, milovali byste mne. Nebo jß jsem z Boha poÜel, a p°iÜel jsem; ani₧ jsem sßm od sebe p°iÜel, ale on mne poslal.
43. ProΦ mluvenφ mΘho nechßpßte? Proto₧e [hned] slyÜeti nem∙₧ete °eΦi mΘ.
44. Vy z otce ∩ßbla jste, a ₧ßdosti otce vaÜeho chcete Φiniti. On byl vra₧ednφk od poΦßtku, a v pravd∞ nestßl; nebo pravdy v n∞m nenφ. Kdy₧ mluvφ le₧, z svΘho vlastnφho mluvφ; nebo lhß° jest a otec l₧i.
45. Jß pak ₧e pravdu pravφm, nev∞°φte mi.
46. Kdo z vßs bude mne obvi≥ovati z h°φchu? A pon∞vad₧ pravdu pravφm, proΦ vy mi nev∞°φte?
47. Kdo z Boha jest, slova Bo₧φ slyÜφ; proto₧ vy neslyÜφte, ₧e z Boha nejste.
48. Tedy odpov∞d∞li ÄidΘ a °ekli jemu: Zdali₧ my dob°e nepravφme, ₧e jsi ty Samaritßn, a ∩ßbelstvφ mßÜ?
49. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Jߥ ∩ßbelstvφ nemßm, ale ctφm Otce svΘho; ne₧ vy jste mne neuctili.
50. Jߥ pak nehledßm chvßly svΘ; jesti¥, kdo hledß a soudφ.
51. Amen, amen pravφm vßm: Budeli kdo zachovßvati slovo mΘ, smrti neuz°φ na v∞ky.
52. Tedy °ekli mu ÄidΘ: Nynφ jsme poznali, ₧e ∩ßbelstvφ mßÜ. Abraham um°el i proroci, a ty pravφÜ: Budeli kdo zachovßvati °eΦ mou, smrti neokusφ na v∞ky.
53. Zdali jsi ty v∞tÜφ otce naÜeho Abrahama, kter²₧ um°el? I proroci zem°eli jsou. K²m ty se ΦinφÜ?
54. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Chvßlφmli¥ jß se sßm, chvßla mß nic nenφ. Jesti¥ kter²₧ mne chvßlφ, Otec m∙j, o n∞m₧ vy pravφte, ₧e B∙h vßÜ jest.
55. A nepoznali jste ho, ale jß jej znßm. A kdybych °ekl, ₧e ho neznßm, byl bych podobn² vßm, lhß°. Ale znßm¥ jej, a °eΦ jeho zachovßvßm.
56. Abraham, otec vßÜ, veselil se, aby vid∞l den m∙j, i vid∞l, a radoval se.
57. Tedy °ekli jemu ÄidΘ: Padesßti let jeÜt∞ nemßÜ, a Abrahama jsi vid∞l?
58. ╪ekl jim Je₧φÜ: Amen, amen pravφm vßm: Prve ne₧li Abraham byl, jß jsem.
59. I zchßpali [ÄidΘ] kamenφ, aby hßzeli na n∞j. Je₧φÜ pak skryl se, a proÜed skrze n∞, vyÜel z chrßmu, a tak [jich] znikl.

9.kapitola (Evangelium S. Jana)


Slep² od narozenφ jsa uzdraven ode Pßna, 23. velikou nesnßz o to

m∞l s farizeji.

1. Pomφjeje [Je₧φÜ], uz°el Φlov∞ka slepΘho od narozenφ.
2. I otßzali se uΦedlnφci jeho, °kouce: Mist°e, kdo jest zh°eÜil, tentoli, Φili rodiΦovΘ jeho, ₧e se slep² narodil?
3. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Ani tento nezh°eÜil, ani rodiΦovΘ jeho, ale aby zjeveni byli skutkovΘ Bo₧φ na n∞m.
4. Jߥ musφm d∞lati dφlo toho, kter²₧ mne poslal, dokud₧ den jest. P°ichßzφ¥ noc, kdy₧to ₧ßdn² nebude moci d∞lati.
5. Dokud₧ jsem na sv∞t∞, Sv∞tlo jsem sv∞ta.
6. To pov∞d∞v, plinul na zemi, a uΦinil blßto z sliny, i pomazal tφm blßtem oΦi slepΘho.
7. A °ekl jemu: Jdi, umej se v rybnφku Siloe, jen₧ se vyklßdß: Poslan². A on Üel a umyl se, i p°iÜel, vida.
8. SousedΘ pak a ti, kte°φ₧ jej prve vφdali slepΘho, °ekli: VÜak tento jest, kter²₧ sedßval a ₧ebral?
9. Jinφ pravili, ₧e ten jest, a jinφ, ₧e jest podoben k n∞mu. [Ale] on pravil: Jß jsem.
10. Tedy °ekli jemu: Kterak jsou otev°φny oΦi tvΘ?
11. On odpov∞d∞l a °ekl: ╚lov∞k ten, kter²₧ slove Je₧φÜ, blßto uΦinil a pomazal oΦφ m²ch, a °ekl mi: Jdi k rybnφku Siloe, a umej se. I odÜed a umyv se, prohlΘdl jsem.
12. I °ekli jemu: Kde jest ten [Φlov∞k]? ╪ekl: Nevφm.
13. [Tedy] p°ivedli toho, kter²₧ n∞kdy byl slep², k farize∙m.
14. Byla pak sobota, kdy₧ Je₧φÜ uΦinil blßto a otev°el oΦi jeho.
15. I tßzali se ho op∞t i farizeovΘ, kterak by proz°el. On pak °ekl jim: Blßto polo₧il mi na oΦi, a umyl jsem se, i vidφm.
16. Tedy n∞kte°φ z farize∙ °ekli: Tento Φlov∞k nenφ z Boha, nebo neost°φhß soboty. Jinφ pravili: Kterak m∙₧e Φlov∞k h°φÜn² takovΘ divy Φiniti? I byla r∙znice mezi nimi.
17. [Tedy] °ekli op∞t slepΘmu: Co ty o n∞m pravφÜ, ₧e otev°el oΦi tvΘ? A on °ekl: Äe prorok jest.
18. I nev∞°ili ÄidΘ o n∞m, by slep² byl a proz°el, a₧ povolali rodiΦ∙ toho, kter²₧ byl proz°el.
19. A otßzali se jich, °kouce: Jestli ten syn vßÜ, o kterΘm₧ vy pravφte, ₧e by se slep² narodil? Kterak₧ pak nynφ vidφ?
20. Odpov∞d∞li jim rodiΦovΘ jeho a °ekli: Vφme¥, ₧e tento jest syn nßÜ a ₧e se slep² narodil.
21. Ale kterak nynφ vidφ, nevφme; aneb kdo jest otev°el oΦi jeho, my¥ nevφme. VÜak mß lΘta, ptejte se ho, on sßm za sebe mluviti bude.
22. Tak mluvili rodiΦovΘ jeho, ₧e se bßli Äid∙; nebo ji₧ tak byli ulo₧ili ÄidΘ, kdo₧ by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcovßn ze Ükoly.
23. Proto₧ °ekli rodiΦovΘ jeho: Mߥ lΘta, ptejte se jeho.
24. I zavolali po druhΘ Φlov∞ka toho, kter²₧ b²val slep², a °ekli jemu: Vzdej chvßlu Bohu. My vφme, ₧e Φlov∞k ten h°φÜnφk jest.
25. I odpov∞d∞l on a °ekl: Jestli h°φÜnφk, nevφm, ne₧ to vφm, ₧e byv slep², [ji₧] nynφ vidφm.
26. I °ekli jemu op∞t: Co¥ uΦinil? Kterak otev°el oΦi tvΘ?
27. Odpov∞d∞l jim: Ji₧ jsem vßm pov∞d∞l, a neslyÜeli jste? Co₧ op∞t chcete slyÜeti? Zdali₧ i vy chcete uΦedlnφci jeho b²ti?
28. I zlo°eΦili jemu a °ekli: Budi₧ ty sßm uΦedlnφkem jeho, ale my¥ jsme Moj₧φÜovi uΦedlnφci.
29. My vφme, ₧e Moj₧φÜovi mluvil B∙h, tento pak nevφme, odkud jest.
30. Odpov∞d∞l ten Φlov∞k a °ekl jim: To¥ jest jist∞ divnß v∞c, ₧e vy nevφte, odkud jest, a otev°el oΦi mΘ.
31. Vφme pak, ₧e B∙h h°φÜnφk∙ neslyÜφ, ale kdo by byl ctitel Bo₧φ a v∙li jeho Φinil by, toho slyÜφ.
32. Od v∞ku nenφ sl²chßno, aby kdo otev°el oΦi slepΘho [tak] narozenΘho.
33. By¥ tento nebyl od Boha, nemohl¥ by nic uΦiniti.
34. Odpov∞d∞li a °ekli jemu: Ty jsi vÜecken se v h°φÜφch narodil, a ty nßÜ uΦφÜ? I vyhnali jej ven.
35. UslyÜel [pak] Je₧φÜ, ₧e jsou jej vyhnali ven. A kdy₧ jej nalezl, °ekl jemu: V∞°φÜli₧ ty v Syna Bo₧φho?
36. Odpov∞d∞l on a °ekl: I kdo₧ jest, Pane, abych v∞°il v n∞ho?
37. I °ekl jemu Je₧φÜ: I vid∞l jsi ho, a kter²₧ mluvφ s tebou, on¥ jest.
38. A on °ekl: V∞°φm, Pane, a klan∞l se jemu.
39. I °ekl jemu Je₧φÜ: Na soud p°iÜel jsem jß na tento sv∞t, aby ti, kte°φ₧ nevidφ, vid∞li, a ti, jen₧ vidφ, aby slepφ byli.
40. I slyÜeli to n∞kte°φ z farize∙, kte°φ₧ s nφm byli, a °ekli jemu: Zdali i my slepφ jsme?
41. ╪ekl jim Je₧φÜ: Byste slepφ byli, h°φchu byste nem∞li; ale nynφ pravφte: Vidφme, proto₧ h°φch vßÜ z∙stßvß.

10.kapitola (Evangelium S. Jana)


O dobrΘm past²°i, 12. nßjemnφku, 16. ovΦinci,

22. a o rozmlouvßnφ Pßn∞ v sφ≥ci èalomounov∞ s Äidy, 39. p°ed

nimi₧ potom ujφti musil.

1. Amen, amen pravφm vßm: Kdo₧ nevchßzφ dve°mi do ovΦince ovcφ, ale vchßzφ jinudy, ten zlod∞j jest a lotr.
2. Ale kdo₧ vchßzφ dve°mi, past²° jest ovcφ.
3. Tomu¥ vrßtn² otvφrß, a ovce hlas jeho slyÜφ, a [on] sv²ch vlastnφch ovec ze jmΘna povolßvß, a vyvodφ je.
4. A jak₧ ovce svΘ vlastnφ ven vypustφ, p°ed nimi jde, a ovce jdou za nφm; nebo znajφ hlas jeho.
5. Ale cizφho nikoli nßsledovati nebudou, ale utekou od n∞ho; nebo neznajφ hlas∙ cizφch.
6. To p°φslovφ pov∞d∞l jim Je₧φÜ, ale oni nev∞d∞li, co by to bylo, co₧ jim mluvil.
7. Tedy op∞t °ekl jim Je₧φÜ: Amen, amen pravφm vßm: Äe jß jsem dve°e ovcφ.
8. VÜickni, koliko₧ jich koli p°ede mnou p°iÜlo, zlod∞ji jsou a lot°i, ale neslyÜely jich ovce.
9. Jß jsem dve°e. Skrze mne vÜelli by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
10. Zlod∞j nep°ichßzφ, jedinΘ aby kradl a mordoval a hubil; jß jsem p°iÜel, aby ₧ivot m∞ly, a hojn∞ [aby] m∞ly.
11. Jß jsem ten past²° dobr². Dobr² past²° duÜi svou poklßdß za ovce.
12. Ale nßjemnφk a ten, kter²₧ nenφ past²°, jeho₧ nejsou ovce vlastnφ, vida vlka, an jde, i opouÜtφ ovce i utφkß, a vlk lapß a rozhßnφ ovce.
13. Nßjemnφk pak utφkß; nebo nßjemnφk jest, a nemß pΘΦe o ovce.
14. Jß jsem ten dobr² past²°, a znßm¥ [ovce] svΘ, a znajφ¥ mne mΘ.
15. Jako₧ mne znß Otec, tak i jß znßm Otce, a duÜi svou poklßdßm za ovce.
16. A mßm¥ [i] jinΘ ovce, kterΘ₧ nejsou z tohoto ovΦince. I ty¥ musφm p°ivΘsti, a hlas m∙j slyÜeti budou. A bude¥ jeden ovΦinec [a] jeden past²°.
17. Proto₧ mne Otec miluje, ₧e jß poklßdßm duÜi svou, abych ji zase vzal.
18. Ni₧ßdn²¥ jφ nebΘ°e ode mne, ale jß poklßdßm ji sßm od sebe. Mßm moc polo₧iti ji, a mßm moc zase vzφti ji. To p°ikßzßnφ vzal jsem od Otce svΘho.
19. Tedy stala se op∞t r∙znice mezi Äidy pro ty °eΦi.
20. A pravili mnozφ z nich: ╧ßbelstvφ mß a blßznφ. Co ho poslouchßte?
21. Jinφ pravili: Tato slova nejsou ∩ßbelstvφ majφcφho. Zdali₧ ∩ßbelstvφ m∙₧e slep²ch oΦi otvφrati?
22. I bylo posvφcenφ v JeruzalΘm∞, a zima byla.
23. I prochßzel se Je₧φÜ v chrßm∞ po sφ≥ci èalomounov∞.
24. Tedy obstoupili jej ÄidΘ, a °ekli jemu: Dokud₧ duÜi naÜi dr₧φÜ? Jestli₧e jsi ty Kristus, pov∞z nßm zjevn∞.
25. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ: Pov∞d∞l jsem vßm, a nev∞°φte. SkutkovΘ, kterΘ₧ jß Φinφm ve jmΘnu Otce svΘho, ti¥ sv∞dectvφ vydßvajφ o mn∞.
26. Ale vy nev∞°φte, nebo nejste z ovcφ m²ch, jako₧ jsem vßm pov∞d∞l.
27. [Nebo] ovce mΘ hlas m∙j slyÜφ, a jß je znßm, a nßsledujφ¥ mne.
28. A jߥ ₧ivot v∞Φn² dßvßm jim, a nezahynou¥ na v∞ky, ani₧ jich kdo vytrhne z ruky mΘ.
29. Otec m∙j, kter²₧ mi [je] dal, v∞tÜφ¥ jest nade vÜecky, a ₧ßdn²¥ jich nem∙₧e vytrhnouti z ruky Otce mΘho.
30. Jß a Otec jedno jsme.
31. Tedy zchßpali op∞t kamenφ ÄidΘ, aby jej kamenovali.
32. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ: MnohΘ dobrΘ skutky ukßzal jsem vßm od Otce svΘho. Pro kter² z t∞ch skutk∙ kamenujete mne?
33. Odpov∞d∞li jemu ÄidΘ, °kouce: Pro dobr² skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhßnφ, toti₧ ₧e ty, Φlov∞k jsa, d∞lßÜ se Bohem.
34. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ: VÜak psßno jest v Zßkon∞ vaÜem: Jß jsem °ekl: BohovΘ jste.
35. Pon∞vad₧ ty nazval bohy, k nim₧to °eΦ Bo₧φ stala se, a nem∙₧e¥ zruÜeno b²ti Pφsmo,
36. [Kterak₧ tedy o mn∞,] kterΘho₧ posv∞til Otec a poslal na sv∞t, vy pravφte, ₧e se rouhßm, ₧e jsem °ekl: Syn Bo₧φ jsem?
37. NeΦinφmli¥ skutk∙ Otce svΘho, nev∞°te mi.
38. Pakli¥ Φinφm, [tedy] byste pak mn∞ nev∞°ili, [aspo≥] skutk∙m v∞°te, abyste poznali a v∞°ili, ₧e Otec ve mn∞ jest, a jß v n∞m.
39. Tedy op∞t hledali ho jφti, ale on vyÜel z rukou jejich.
40. I odÜel op∞t za Jordßn na to mφsto, kde₧ nejprv Jan k°til, a poz∙stal tam.
41. I p°iÜli k n∞mu mnozφ, a pravili: Jan zajistΘ ₧ßdnΘho divu neuΦinil, ale vÜecko, co₧koli mluvil Jan o tomto, pravΘ bylo.
42. A mnozφ tam uv∞°ili v n∞ho.

11.kapitola (Evangelium S. Jana)


Vzk°φsil Pßn Lazara. 46. Kn∞₧φ pak a farizeovΘ radu dr₧eli proti

Kristu Pßnu; 55. ale on tajn∞ uÜel do m∞sta Efraim, 57. a oni na

n∞j vydali mandßt.

1. Byl pak nemocen [Φlov∞k] n∞jak² [jmΘnem] Lazar z Betany, [toti₧] z m∞steΦka Marie a Marty, sestry jejφ.
2. (A to byla ta Maria, kterß₧ pomazala Pßna mastφ a vyt°ela nohy jeho vlasy sv²mi, jejφ₧to bratr Lazar byl nemocen.)
3. Tedy poslaly k n∞mu sestry jeho, °kouce: Pane, aj, ten, kterΘho₧ milujeÜ, nemocen jest.
4. A uslyÜav [to] Je₧φÜ, °ekl: Nemoc ta nenφ¥ k smrti, ale pro slßvu Bo₧φ, aby oslaven byl Syn Bo₧φ skrze ni.
5. Miloval pak Je₧φÜ Martu i sestru jejφ i Lazara.
6. A jak₧ uslyÜel, ₧e by nemocen byl, i poz∙stal za dva dni na tom mφst∞, kde₧ byl.
7. Potom pak dφ uΦedlnφk∙m: Poj∩me zase do Judstva.
8. ╪ekli jemu uΦedlnφci: Mist°e, nynφ hledali t∞ ÄidΘ kamenovati, a [ty] zase tam chceÜ jφti?
9. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: VÜak dvanßcte hodin za den jest. Chodφli kdo ve dne, neurazφ se; nebo sv∞tlo tohoto sv∞ta vidφ.
10. Pakli¥ by kdo chodil v noci, urazφ¥ se; nebo sv∞tla nenφ v n∞m.
11. To pov∞d∞l, a potom dφ jim: Lazar, p°φtel nßÜ, spφ, ale jdu¥, abych jej ze sna probudil.
12. I °ekli uΦedlnφci jeho: Pane, spφli¥, zdrßv bude.
13. Ale Je₧φÜ °ekl o smrti jeho, oni pak domnφvali se, ₧e by o spßnφ sna mluvil.
14. Tedy °ekl jim Je₧φÜ zjevn∞: Lazar um°el.
15. A raduji se pro vßs, ₧e jsem tam nebyl, abyste v∞°ili. Ale poj∩me k n∞mu.
16. I °ekl TomßÜ, kter²₧ slove Didymus, spoluuΦedlnφk∙m: Poj∩me i my, abychom zem°eli s nφm.
17. Tedy p°iÜel Je₧φÜ, i nalezl ho ji₧ Φty°i dni v hrob∞ pochovanΘho.
18. Byla pak Betany blφzko od JeruzalΘma, okolo hon∙ patnßcte.
19. Mnozφ pak z Äid∙ byli p°iÜli k Mart∞ a Mariji, aby je t∞Üili pro [smrt] bratra jejich.
20. Tedy Marta, jak₧ uslyÜela, ₧e Je₧φÜ jde, vyÜla proti n∞mu, ale Maria doma sed∞la.
21. I °ekla Marta k Je₧φÜovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr m∙j byl by neum°el.
22. Ale i nynφ¥ vφm, ₧e co₧koli po₧ßdal bys od Boha, dß tob∞ B∙h.
23. Dφ jφ Je₧φÜ: Vstane¥ bratr tv∙j.
24. ╪ekla jemu Marta: Vφm, ₧e vstane p°i vzk°φÜenφ v den nejposledn∞jÜφ.
25. ╪ekl jφ Je₧φÜ: Jß jsem vzk°φÜenφ i ₧ivot. Kdo v∞°φ ve mne, by¥ pak i um°el, ₧iv bude.
26. A ka₧d², kdo₧ jest ₧iv, a v∞°φ ve mne, neum°e¥ na v∞ky. V∞°φÜli tomu?
27. ╪ekla jemu: OvÜem, Pane, jß jsem uv∞°ila, ₧e jsi ty Kristus, Syn Bo₧φ, kter²₧ m∞l p°ijφti na sv∞t.
28. A kdy₧ to pov∞d∞la, odeÜla a zavolala tajn∞ Marie, sestry svΘ, °kuci: Mistr zde jest, a volß tebe.
29. Ona jak₧ to uslyÜela, vstala rychle, a Üla k n∞mu.
30. (JeÜt∞ pak byl Je₧φÜ nep°iÜel do m∞steΦka, ale byl na tom mφst∞, kde₧ vyÜla byla proti n∞mu Marta.)
31. Tedy ÄidΘ, kte°φ₧ s nφ byli v dom∞ a t∞Üili ji, vid∞vÜe Mariji, ₧e jest rychle vstala a vyÜla, Üli za nφ, °kouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32. Ale Maria, kdy₧ tam p°iÜla, kde₧ byl Je₧φÜ, uz°evÜi jej, padla k nohßm jeho, a °ekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr m∙j byl by neum°el.
33. Je₧φÜ pak jak₧ uz°el, ana plßΦe, i Äidy, kte°φ₧ byli s nφ p°iÜli, ani plaΦφ, zastonal duchem, a zkormoutil se.
34. A °ekl: Kde₧ jste jej polo₧ili? ╪kou jemu: Pane, poj∩ a pohle∩.
35. I zaplakal Je₧φÜ.
36. Tedy °ekli ÄidΘ: Aj, kterak ho miloval!
37. N∞kte°φ pak z nich °ekli: Nemohlli₧ jest tento, kter²₧ otev°el oΦi slepΘho, uΦiniti [i toho], aby tento neum°el?
38. Je₧φÜ pak op∞t zastonav sßm v sob∞, p°iÜel k hrobu. Byla pak jeskyn∞, a kßmen byl svrchu polo₧en na ni.
39. [I] dφ Je₧φÜ: Zdvihn∞te kßmen. ╪ekla jemu Marta, sestra toho mrtvΘho: Pane, ji₧¥ smrdφ; nebo Φty°i dni v hrob∞ jest.
40. Dφ jφ Je₧φÜ: VÜak¥ jsem °ekl, ₧e budeÜli v∞°iti, uz°φÜ slßvu Bo₧φ.
41. Tedy zdvihli kßmen, kde₧ byl mrtv² pochovßn. Je₧φÜ pak pozdvihl vzh∙ru oΦφ a °ekl: OtΦe, d∞kuji tob∞, ₧e jsi mne slyÜel.
42. Jß zajistΘ vφm, ₧e [ty] mne v₧dycky slyÜφÜ, ale pro zßstup, kter²₧ okolo stojφ, °ekl jsem, aby v∞°ili, ₧e jsi ty mne poslal.
43. A to pov∞d∞v, zavolal hlasem velik²m: Laza°e, poj∩ ven!
44. I vyÜel, kter²₧ byl um°el, maje svßzanΘ ruce i nohy rouchami, a tvß° jeho Üatem byla obvinuta. ╪ekl jim Je₧φÜ: Rozv∞₧te₧ jej, a nechte, a¥ odejde.
45. Tedy mnozφ z Äid∙, kte°φ₧ byli p°iÜli k Mariji, vid∞vÜe, co jest uΦinil Je₧φÜ, uv∞°ili v n∞ho.
46. N∞kte°φ pak z nich odeÜli k farize∙m a pov∞d∞li jim, co jest uΦinil Je₧φÜ.
47. I seÜli se p°ednφ kn∞₧φ a farizeovΘ v radu, a pravili: Co Φinφme? Tento Φlov∞k divy mnohΘ Φinφ.
48. Nechßmeli ho tak, vÜickni uv∞°φ v n∞ho, i p°ijdou ╪φmanΘ, a odejmou mφsto naÜe i lid.
49. Jeden pak z nich, [jmΘnem] KaifßÜ, nejvyÜÜφm kn∞zem jsa toho lΘta, °ekl jim: Vy nic nevφte,
50. Ani₧ co [o tom] p°emyÜlujete, ₧e jest u₧iteΦnΘ nßm, aby jeden Φlov∞k um°el za lid, a ne, [aby] vÜecken tento nßrod zahynul.
51. Toho pak ne°ekl sßm od sebe, ale nejvyÜÜφm kn∞zem byv lΘta toho, prorokoval, ₧e jest m∞l Je₧φÜ um°φti za tento nßrod,
52. A netoliko za tento nßrod, ale takΘ, aby syny Bo₧φ rozpt²lenΘ shromß₧dil v jedno.
53. Proto₧ od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
54. Je₧φÜ pak ji₧ nechodil zjevn∞ mezi Äidy, ale odÜel odtud do krajiny, [kterß₧ byla] blφzko pouÜt∞, do m∞sta, jen₧ slove Efraim, a tu bydlil s uΦedlnφky sv²mi.
55. Byla pak blφzko velikanoc Äidovskß. I Üli mnozφ do JeruzalΘma z krajiny tΘ p°ed velikonocφ, aby se oΦistili.
56. I hledali Je₧φÜe, a rozmlouvali vespolek, v chrßm∞ stojφce: Co se vßm zdß, ₧e nep°iÜel k svßtku?
57. Vydali pak byli p°ednφ kn∞₧φ a farizeovΘ mandßt, jestli₧e by kdo zv∞d∞l, kde by byl, aby pov∞d∞l, aby jej jali.

12.kapitola (Evangelium S. Jana)


O pomazßnφ mastφ drahou noh Pßn∞, 4. proΦe₧ JidßÜ reptal.

12. O p°φjezdu Pßn∞ do JeruzalΘma, 20. p°φchodu ╪ek∙, 28. hlasu

s nebe slyÜanΘm, 37. a o oslepenΘm i zatvrzenΘm srdci ÄidovskΘm.

1. Tedy Je₧φÜ Üest² den p°ed velikonocφ p°iÜel do Betany, kde₧to byl Lazar, ten kter²₧ byl um°el, jeho₧ vzk°φsil z mrtv²ch.
2. I p°ipravili jemu tu veΦe°i, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolφcφch s nimi.
3. Maria pak vzavÜi libru masti drahΘ z nardu v²bornΘho, pomazala noh Je₧φÜov²ch, a vyt°ela vlasy sv²mi nohy jeho. I napln∞n jest d∙m v∙nφ tΘ masti.
4. Tedy °ekl jeden z uΦedlnφk∙ jeho, JidßÜ, [syn] èimona IÜkariotskΘho, kter²₧ jej m∞l zraditi:
5. ProΦ tato mast nenφ prodßna za t°i sta pen∞z, a nenφ dßno chud²m?
6. To pak °ekl, ne ₧e by m∞l pΘΦi o chudΘ, ale ₧e zlod∞j byl, a m∞Üec m∞l, a to, co₧ [do n∞ho] kladeno bylo, nosil.
7. Tedy °ekl Je₧φÜ: Nech jφ, ke dni poh°ebu mΘho zachovala to.
8. ChudΘ zajistΘ v₧dycky mßte s sebou, ale mne ne v₧dycky mφti budete.
9. Zv∞d∞l pak zßstup velik² z Äid∙ [o n∞m], ₧e by tu byl. I p°iÜli [tam], ne pro Je₧φÜe toliko, ale takΘ, aby Lazara vid∞li, kterΘho₧ byl vzk°φsil z mrtv²ch.
10. Radili se pak p°ednφ kn∞₧φ, aby i Lazara zamordovali.
11. Nebo mnozφ z Äid∙ odchßzeli pro n∞ho, a uv∞°ili v Je₧φÜe.
12. Potom nazejt°φ mnoh² zßstup, kter²₧ byl p°iÜel k svßtku [velikonoΦnφmu], kdy₧ uslyÜeli, ₧e Je₧φÜ jde do JeruzalΘma,
13. Nabrali ratolestφ palmov²ch, a vyÜli proti n∞mu, a volali: Spas nßs! Po₧ehnan², jen₧ se bΘ°e ve jmΘnu Pßn∞, Krßl Izraelsk².
14. I dostav Je₧φÜ oslßtka, vsedl na n∞, jako₧ psßno jest:
15. Neboj se, dcero Sionskß, aj, Krßl tv∙j bΘ°e se, na oslßtku sed∞.
16. Tomu pak nesrozum∞li uΦedlnφci jeho zprvu, ale kdy₧ oslaven byl Je₧φÜ, tedy se rozpomenuli, ₧e jest to psßno bylo o n∞m a ₧e jemu to uΦinili.
17. Vydßval pak o n∞m sv∞dectvφ zßstup, kter²₧ byl s nφm, ₧e Lazara povolal z hrobu a vzk°φsil jej z mrtv²ch.
18. Proto₧ i v cestu vyÜel jemu zßstup, kdy₧ slyÜeli, ₧e by ten div uΦinil.
19. Tedy farizeovΘ pravili mezi sebou: Vidφte, ₧e nic neprospφvßte? Aj, [vÜecken] sv∞t postoupil po n∞m.
20. Byli pak n∞kte°φ ╪ekovΘ z t∞ch, kte°φ₧ p°ichßzφvali, aby se modlili v svßtek.
21. Ti takΘ p°istoupili k Filipovi, kter²₧ byl od Betsaidy GalilejskΘ, a prosili ho, °kouce: Pane, cht∞li bychom Je₧φÜe vid∞ti.
22. P°iÜel Filip a pov∞d∞l Ond°ejovi, Ond°ej pak a Filip pov∞d∞li Je₧φÜovi.
23. A Je₧φÜ odpov∞d∞l jim, °ka: P°iÜla¥ jest hodina, aby oslaven byl Syn Φlov∞ka.
24. Amen, amen pravφm vßm: Zrno pÜeniΦnΘ padna v zemi, neum°eli, ono¥ samo z∙stane, a pakli¥ um°e, mnoh² u₧itek p°inese.
25. Kdo₧ miluje duÜi svou, ztratφ¥ ji; a kdo₧ nenßvidφ duÜe svΘ na tomto sv∞t∞, k ₧ivotu v∞ΦnΘmu ost°φhß jφ.
26. Slou₧φli mi kdo, nßsleduj₧ mne; a kde₧ jsem jß, tu¥ i m∙j slu₧ebnφk bude. A budeli mi kdo slou₧iti, poctφ¥ ho Otec [m∙j].
27. Nynφ duÜe mß zkormoucena jest, a co₧ dφm? OtΦe, vysvobo∩ mne z tΘto hodiny. Ale proto jsem p°iÜel k hodin∞ tΘto.
28. OtΦe, oslavi₧ jmΘno svΘ. Tedy p°iÜel hlas s nebe [°koucφ]: I oslavil jsem, i jeÜt∞ oslavφm.
29. Ten pak zßstup, kter²₧ tu stßl a to slyÜel, pravil: Zah°m∞lo. Jinφ pravili: And∞l k n∞mu mluvil.
30. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl: Ne pro mne¥ hlas tento se stal, ale pro vßs.
31. Nynφ¥ jest soud sv∞ta tohoto, nynφ knφ₧e sv∞ta tohoto vyvr₧eno bude ven.
32. A jß buduli¥ pov²Üen od zem∞, vÜecky potßhnu k sob∞.
33. (To pak pov∞d∞l, znamenaje, kterou by smrtφ m∞l um°φti.)
34. Odpov∞d∞l jemu zßstup: My jsme slyÜeli z Zßkona, ₧e Kristus z∙stßvß na v∞ky, a kterak₧ ty pravφÜ, ₧e musφ b²ti pov²Üen Syn Φlov∞ka? Kdo jest to Syn Φlov∞ka?
35. Tedy °ekl jim Je₧φÜ: JeÜt∞ na mal² Φas Sv∞tlo s vßmi jest. Cho∩te, dokud Sv∞tlo mßte, a¥ vßs tma nezachvßtφ; nebo kdo chodφ ve tmßch, nevφ, kam jde.
36. Dokud Sv∞tlo mßte, v∞°te v Sv∞tlo, abyste synovΘ Sv∞tla byli. Toto pov∞d∞l Je₧φÜ, a odÜed, skryl se p°ed nimi.
37. A aΦkoli tak mnohß znamenφ Φinil p°ed nimi, [vÜak] jsou neuv∞°ili v n∞ho,
38. Aby se naplnila °eΦ IzaißÜe proroka, kterou₧ pov∞d∞l: Pane, kdo uv∞°il kßzanφ naÜemu a rßm∞ Pßn∞ komu jest zjeveno?
39. [Ale] proto¥ jsou nemohli v∞°iti, neb op∞t IzaißÜ °ekl:
40. Oslepil oΦi jejich a zatvrdil srdce jejich, aby oΦima nevid∞li a srdcem nerozum∞li a neobrßtili se, abych jich neuzdravil.
41. To pov∞d∞l IzaißÜ, kdy₧ vid∞l slßvu jeho a mluvil o n∞m.
42. A aΦkoli mnozφ z knφ₧at uv∞°ili v n∞ho, vÜak pro farizee nevyznßvali ho, aby ze Ükoly nebyli vyobcovßni.
43. Nebo milovali slßvu lidskou vφce ne₧ slßvu Bo₧φ.
44. Je₧φÜ pak zvolal a °ekl: Kdo v∞°φ ve mne, ne ve mne¥ v∞°φ, ale v toho, jen₧ mne poslal.
45. A kdo₧ vidφ mne, vidφ toho, kter²₧ mne poslal.
46. Jß Sv∞tlo na sv∞t jsem p°iÜel, aby ₧ßdn², kdo₧ v∞°φ ve mne, ve tm∞ nez∙stal.
47. A slyÜelli¥ by kdo slova mß, a nev∞°il by, jߥ ho nesoudφm; nebo nep°iÜel jsem, abych soudil sv∞t, ale abych spasen uΦinil sv∞t.
48. Kdo₧ mnou pohrdß a nep°ijφmß slov m²ch, mߥ, kdo by jej soudil. Slova, kterß₧ jsem mluvil, ta¥ jej souditi budou v nejposledn∞jÜφ den.
49. Nebo jß sßm od sebe jsem nemluvil, ale ten, jen₧ mne poslal, Otec, on mi p°ikßzanφ dal, co bych m∞l praviti a mluviti.
50. A vφm, ₧e p°ikßzßnφ jeho jest ₧ivot v∞Φn². A proto₧, co₧ jß mluvφm, jak₧ mi pov∞d∞l Otec, tak¥ mluvφm.

13.kapitola (Evangelium S. Jana)


Kristus Pßn umyv nohy uΦedlnφk∙ sv²ch, 18. zrßdce svΘho i slovem

i skutkem oznßmil, 34. a p°ikßzßnφ svΘ novΘ o spoleΦnΘm svatΘm

milovßnφ vydal.

1. P°ed svßtkem pak velikonoΦnφm, v∞da Je₧φÜ, ₧e p°iÜla hodina jeho, aby Üel z tohoto sv∞ta k Otci, milovav svΘ, kte°φ₧ byli na sv∞t∞, a₧ do konce je miloval.
2. A kdy₧ veΦe°eli, (a ∩ßbel ji₧ byl vnukl v srdce JidßÜe èimona IÜkariotskΘho, aby jej zradil,)
3. V∞da Je₧φÜ, ₧e jemu Otec vÜecko v ruce dal a ₧e od Boha vyÜel a k Bohu jde,
4. Vstal od veΦe°e, a slo₧il roucho svΘ, a vzav rouchu, p°epßsal se.
5. Potom nalil vody do medenice, i poΦal um²vati nohy uΦedlnφk∙ a vytφrati rouchou, kterou₧ byl p°epßsßn.
6. Tedy p°iÜel k èimonovi Petrovi. A on °ekl jemu: Pane, ty mi chceÜ nohy m²ti?
7. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jemu: Co jß Φinφm, ty nevφÜ nynφ, ale potom zvφÜ.
8. Dφ jemu Petr: NebudeÜ ty m²ti noh m²ch na v∞ky. Odpov∞d∞l jemu Je₧φÜ: Neumyjili¥ tebe, nebudeÜ mφti dφlu se mnou.
9. Dφ jemu èimon Petr: Pane, netoliko nohy mΘ, ale i ruce i hlavu.
10. ╪ekl jemu Je₧φÜ: Kdo₧ jest umyt, nepot°ebuje, ne₧ aby nohy umyl; nebo Φist jest vÜecken. I vy Φistφ jste, ale ne vÜickni.
11. Nebo v∞d∞l o zrßdci svΘm; proto₧ °ekl: Ne vÜickni Φistφ jste.
12. Kdy₧ pak umyl nohy jejich a vzal [na sebe] roucho svΘ, posadiv se za st∙l zase, °ekl jim: Vφteli₧, co jsem uΦinil vßm?
13. Vy naz²vßte mne Mistrem a Pßnem, a dob°e pravφte, jsem¥ zajistΘ.
14. Pon∞vad₧ tedy jß umyl jsem nohy vaÜe, Pßn a Mistr, i vy mßte jeden druhΘmu nohy um²vati.
15. P°φklad zajistΘ dal jsem vßm, abyste, jako₧ jsem jß uΦinil vßm, i vy tΘ₧ Φinili.
16. Amen, amen pravφm vßm: Nenφ slu₧ebnφk v∞tÜφ pßna svΘho, ani posel v∞tÜφ ne₧li ten, kdo₧ jej poslal.
17. Znßteli tyto v∞ci, blahoslavenφ jste, budeteli je Φiniti.
18. Ne o vÜech¥ vßs pravφm. Jß vφm, kterΘ jsem vyvolil, ale [musφ to b²ti,] aby se naplnilo pφsmo: Ten, jen₧ jφ chlΘb se mnou, pozdvihl proti mn∞ paty svΘ.
19. Nynφ pravφm vßm, prve ne₧ by se to stalo, abyste, kdy₧ se stane, uv∞°ili, ₧e jß jsem.
20. Amen, amen pravφm vßm: Kdo p°ijφmß toho, koho₧ bych jß poslal, mne¥ p°ijφmß; a kdo₧ mne p°ijφmß, p°ijφmß toho, kter²₧ mne poslal.
21. A to pov∞d∞v Je₧φÜ, zkormoutil se v duchu, a osv∞dΦil, °ka: Amen, amen pravφm vßm, ₧e jeden z vßs mne zradφ.
22. Tedy uΦedlnφci vzhlΘdali na sebe vespolek, pochybujφce, o kom by to pravil.
23. Byl pak jeden z uΦedlnφk∙ Je₧φÜov²ch, kter²₧ zpolehl na klφn∞ jeho, jeho₧ miloval Je₧φÜ.
24. Proto₧ tomu nßv∞Ütφ dal èimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o n∞m₧ pravφ?
25. A on odpoΦφvaje na prsech Je₧φÜov²ch, °ekl jemu: Pane, kdo jest?
26. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Ten jest, komu₧ jß omoΦenΘ skyvy chleba podßm. A omoΦiv skyvu chleba, podal JidßÜovi, [synu] èimona IÜkariotskΘho.
27. A hned po [vzetφ toho] chleba vstoupil do n∞ho satan. I °ekl jemu Je₧φÜ: Co ΦinφÜ, Φi≥ sp∞Ün∞.
28. Tomu pak ₧ßdn² z p°φsedφcφch nerozum∞l, k Φemu by jemu to °ekl.
29. Nebo n∞kte°φ se domnφvali, pon∞vad₧ JidßÜ m∞Üec m∞l, ₧e by jemu °ekl Je₧φÜ: Nakup t∞ch v∞cφ, kter²ch₧ jest nßm pot°ebφ k svßtku, anebo aby n∞co chud²m dal.
30. A on vzav skyvu chleba, hned vyÜel. A byla [ji₧] noc.
31. Kdy₧ pak on vyÜel, dφ Je₧φÜ: Nynφ¥ oslaven jest Syn Φlov∞ka, a B∙h oslaven jest v n∞m.
32. A pon∞vad₧ B∙h oslaven jest v n∞m, i B∙h oslavφ jej sßm v sob∞, a to hned oslavφ jej.
33. SynßΦkovΘ, jeÜt∞ maliΦko s vßmi jsem. Hledati mne budete, a jako₧ jsem °ekl Äid∙m: Kam jß jdu, vy nem∙₧ete p°ijφti, tak i vßm pravφm nynφ.
34. P°ikßzßnφ novΘ dßvßm vßm, abyste se milovali vespolek; jako₧ [jß] miloval jsem vßs, tak abyste i vy milovali jeden druhΘho.
35. Po tom¥ poznajφ vÜickni, ₧e jste moji uΦedlnφci, budeteli mφti lßsku jedni k druh²m.
36. Dφ jemu èimon Petr: Pane, kam jdeÜ? Odpov∞d∞l mu Je₧φÜ: Kam jß jdu, nem∙₧eÜ ty nynφ jφti za mnou, ale p∙jdeÜ potom.
37. Dφ jemu Petr: Pane, proΦ bych nemohl nynφ jφti za tebou? [A jß] duÜi svou za tebe polo₧φm.
38. Odpov∞d∞l jemu Je₧φÜ: DuÜi svou za mne polo₧φÜ? Amen pravφm tob∞: Nezazpφvߥ kohout, a₧ mne t°ikrßt zap°φÜ.

14.kapitola (Evangelium S. Jana)


Pßn za tou poslednφ veΦe°φ uΦedlnφk∙ sv²ch mnoh²mi °eΦmi

i pot∞Üoval i napomφnal 16. a Ducha svatΘho p°φchod p°edpov∞d∞l.

1. Nermuti₧ se srdce vaÜe. V∞°φte v Boha, i ve mne v∞°te.
2. V domu Otce mΘho p°φbytkovΘ mnozφ jsou. By¥ nebylo tak, pov∞d∞l bych vßm. [3.] Jdu¥, abych vßm p°ipravil mφsto.
3. A odejduli¥, a p°ipravφm vßm mφsto, zase¥ p°ijdu, a poberu vßs k sob∞ samΘmu, abyste, kde jsem jß, i vy byli.
4. A kam jß jdu, vφte, i cestu vφte.
5. Dφ jemu TomßÜ: Pane, nevφme, kam jdeÜ. A kterak m∙₧eme cestu v∞d∞ti?
6. Dφ jemu Je₧φÜ: Jß jsem cesta, i pravda, i ₧ivot. Äßdn² nep°ichßzφ k Otci ne₧ skrze mne.
7. Byste znali mne, takΘ i Otce mΘho znali byste; a ji₧ nynφ jej znßte, a vid∞li jste ho.
8. ╪ekl jemu Filip: Pane, uka₧ nßm Otce, a dosti¥ jest nßm.
9. Dφ jemu Je₧φÜ: Tak dlouh² Φas s vßmi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdo₧ vidφ mne, vidφ Otce, a kterak ty pravφÜ: Uka₧ nßm Otce?
10. [A co₧] nev∞°φÜ, ₧e jß v Otci a Otec ve mn∞ jest? Slova, kterß₧ jß mluvφm vßm, sßm od sebe nemluvφm, ale Otec ve mn∞ p°eb²vaje, on¥ Φinφ skutky.
11. V∞°te₧ mi, ₧e [jsem] jß v Otci a Otec ve mn∞; nebo aspo≥ pro samy skutky v∞°te mi.
12. Amen, amen pravφm vßm: Kdo₧ v∞°φ ve mne, skutky, kterΘ₧ jß Φinφm, i on Φiniti bude, a v∞tÜφ nad ty Φiniti bude. Nebo jß jdu k Otci svΘmu.
13. A jestli₧e byste co prosili ve jmΘnu mΘm, to¥ uΦinφm, aby oslaven byl Otec v Synu.
14. Budeteli zaΦ prositi ve jmΘnu mΘm, jߥ uΦinφm.
15. Milujeteli mne, p°ikßzßnφ m²ch ost°φhejte.
16. A jߥ prositi budu Otce, a jinΘho Ut∞Üitele dß vßm, aby s vßmi z∙stal na v∞ky,
17. Ducha pravdy, jeho₧ sv∞t nem∙₧e p°ijφti. Nebo nevidφ ho, ani₧ ho znß, ale vy znßte jej, neb¥ u vßs p°eb²vß a v vßs bude.
18. Neopustφm¥ vßs sirotk∙, p°ijdu¥ k vßm.
19. JeÜt∞ maliΦko, a sv∞t mne ji₧ neuz°φ, ale vy uz°φte mne; nebo jß ₧iv jsem, [a] i vy ₧ivi budete.
20. V ten den vy poznßte, ₧e jß jsem v Otci svΘm, a vy ve mn∞, a jß v vßs.
21. Kdo₧ by m∞l p°ikßzanφ mß a ost°φhal jich, on¥ jest ten, kter²₧ mne miluje. A kdo₧ mne miluje, milovßn bude od Otce mΘho, a jߥ jej budu milovati a zjevφm jemu samΘho sebe.
22. ╪ekl jemu Judas, ne onen IÜkariotsk²: Pane, jak₧ jest to, ₧e sebe nßm zjeviti chceÜ, a ne sv∞tu?
23. Odpov∞d∞l Je₧φÜ a °ekl jemu: Milujeli mne kdo, slova mΘho ost°φhati bude, a Otec m∙j bude jej milovati, a k n∞mu p°ijdeme, a p°φbytek u n∞ho uΦinφme.
24. Kdo₧ [pak] nemiluje mne, slov m²ch neost°φhß; a slovo, kterΘ₧ slyÜφte, nenφ¥ mΘ, ale toho, kter²₧ mne poslal, Otcovo.
25. Toto mluvil jsem vßm, u vßs p°eb²vaje.
26. Ut∞Üitel pak, ten Duch svat², kterΘho₧ poÜle Otec ve jmΘnu mΘm, on¥ vßs nauΦφ vÜemu a p°ipomene¥ vßm vÜecko, co₧ jsem koli mluvil vßm.
27. Pokoj z∙stavuji vßm, pokoj m∙j dßvßm vßm; ne jako sv∞t dßvß, jß dßvßm vßm. Nermuti₧ se srdce vaÜe, ani strachuj.
28. SlyÜeli jste, ₧e jß °ekl jsem vßm: Jdu, a zase p°ijdu k vßm. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jist∞, ₧e jsem °ekl: Jdu k Otci; nebo Otec v∞tÜφ mne jest.
29. A nynφ pov∞d∞l jsem vßm, prve ne₧li by se stalo, abyste, kdy₧ se stane, uv∞°ili.
30. Ji₧ nemnoho mluviti budu s vßmi; nebo¥ jde Knφ₧e tohoto sv∞ta, ale nemߥ nic na mn∞.
31. Ale aby poznal sv∞t, ₧e miluji Otce, a jako₧ mi p°ikßzßnφ dal Otec, tak Φinφm. Vsta≥te, poj∩me odtud.

15.kapitola (Evangelium S. Jana)


Podobenstvφ o vinnΘm kmenu p°edlo₧il Pßn, 9. a k nßsledovßnφ

sebe 12. i k spoleΦnΘmu milovßnφ p°eut∞Üen²mi °eΦmi piln∞

i s pohr∙₧kou napomφnal

1. Jß jsem ten vinn² kmen prav², a Otec m∙j vina° jest
2. Ka₧dou ratolest, kterß₧ ve mn∞ nenese ovoce, od°ezuje, a ka₧dou, kterß₧ nese ovoce, Φistφ, aby hojn∞jÜφ ovoce nesla.
3. Ji₧ vy Φisti jste pro °eΦ, kterou₧ jsem mluvil vßm.
4. Z∙sta≥te₧ ve mn∞, a jß v vßs. Jako₧ ratolest nem∙₧e nΘsti ovoce sama od sebe, nez∙stalali by p°i kmenu, tak₧ ani vy, leΦ z∙stanete ve mn∞.
5. Jß jsem vinn² kmen a vy ratolesti. Kdo z∙stßvß ve mn∞, a jß v n∞m, ten nese ovoce mnohΘ; nebo beze mne nic nem∙₧ete uΦiniti.
6. Nez∙stalli by kdo ve mn∞, vyvr₧en bude ven jako ratolest, a uschne¥, a sberou¥ ty [ratolesti] a na ohe≥ uvrhou a sho°φ¥.
7. Z∙staneteli ve mn∞, a slova mß z∙stanouli¥ v vßs, co₧ byste koli cht∞li, proste, a stane¥ se vßm.
8. V tom¥ b²vß oslaven Otec m∙j, kdy₧ ovoce nesete hojnΘ, a tak¥ budete moji uΦedlnφci.
9. Jako₧ miloval mne Otec, tak i jß miloval jsem vßs. Z∙sta≥te₧ v milovßnφ mΘm.
10. Budeteli zachovßvati p°ikßzanφ mß, z∙stanete v mΘm milovßnφ, jako₧ i jß p°ikßzßnφ Otce svΘho zachoval jsem, i z∙stßvßm v jeho milovßnφ.
11. Toto mluvil jsem vßm, aby radost mß z∙stala v vßs, a radost vaÜe [aby] byla plnß.
12. Toto¥ jest p°ikßzßnφ mΘ, abyste se milovali vespolek, jako [i jß] miloval jsem vßs.
13. V∞tÜφho milovßnφ nad to ₧ßdn² nemß, ne₧ aby duÜi svou polo₧il za p°ßtely svΘ.
14. Vy p°ßtelΘ moji jste, uΦinφteli to, co₧ jß p°ikazuji vßm.
15. [Ji₧] vßs nebudu vφce naz²vati slu₧ebnφky, nebo slu₧ebnφk nevφ, co by Φinil pßn jeho. Ale vßs jsem nazval p°ßteli, nebo vÜecko, co₧ jsem koli slyÜel od Otce svΘho, oznßmil jsem vßm.
16. Ne vy jste mne vyvolili, ale jß jsem vßs vyvolil a postavil, abyste Üli a ovoce p°inesli, a ovoce vaÜe aby z∙stalo, aby zaΦ byste koli prosili Otce ve jmΘnu mΘm, dal vßm.
17. To p°ikazuji vßm, abyste se milovali vespolek.
18. Jestli₧e¥ vßs sv∞t nenßvidφ, vφte, ₧e¥ jest mne prve ne₧ vßs v nenßvisti m∞l.
19. Byste byli z sv∞ta, sv∞t, co₧ jest jeho, miloval by; ₧e pak nejste z sv∞ta, ale jß z sv∞ta vyvolil jsem vßs, proto₧ vßs sv∞t nenßvidφ.
20. Pamatujte na °eΦ mou, kterou₧ jsem jß mluvil vßm: Nenφ¥ slu₧ebnφk v∞tÜφ ne₧li pßn jeho. Pon∞vad₧ se mn∞ protivili, i vßm¥ se protiviti budou; pon∞vad₧ jsou °eΦi mΘ Üet°ili, i vaÜφ Üet°iti budou.
21. Ale toto vÜecko uΦinφ vßm pro jmΘno mΘ; nebo neznajφ toho, jen₧ mne poslal.
22. Kdybych byl nep°iÜel a nemluvil jim, h°φchu by nem∞li; ale nynφ v²mluvy nemajφ z h°φchu svΘho.
23. Kdo₧ mne nenßvidφ, i Otce¥ mΘho nenßvidφ.
24. Bych byl skutk∙ neΦinil mezi nimi, jich₧to ₧ßdn² jin² neΦinil, h°φchu by nem∞li; ale nynφ jsou i vid∞li, i nenßvid∞li, i mne i Otce mΘho.
25. Ale [musilo tak b²ti], aby se naplnila °eΦ, kterß₧ v Zßkon∞ jejich napsßna jest: Äe v nenßvisti m∞li mne bez p°φΦiny.
26. Kdy₧ pak p°ijde Ut∞Üitel, kterΘho₧ jß poÜli vßm od Otce, Duch pravdy, kter²₧ od Otce pochßzφ, ten¥ sv∞dectvφ vydßvati bude o mn∞.
27. Ano i vy sv∞dectvφ vydßvati budete, nebo od poΦßtku se mnou jste.

16.kapitola (Evangelium S. Jana)


P°edpovφdß Pßn hroznß pokuÜenφ sv²m 6. a pot∞Üuje jich

23. i napomφnß k modlitbßm.

1. Toto mluvil jsem vßm, abyste se nezhorÜili.
2. Vypov∞dφ¥ vßs ze Ükol, ano p°ijde¥ Φas, ₧e vÜelik², kdo₧ vßs mordovati bude, domnφvati se bude, ₧e tφm Bohu slou₧φ.
3. A to¥ uΦinφ vßm proto, ₧e nepoznali Otce ani mne.
4. Ale toto mluvil jsem vßm, abyste, kdy₧ p°ijde ten Φas, rozpomenuli se na to, ₧e jsem jß [to] p°edpov∞d∞l vßm. Toho¥ jsem vßm s poΦßtku nemluvil, neb jsem byl s vßmi.
5. Nynφ pak jdu k tomu, kter²₧ mne poslal, a ₧ßdn² z vßs neptß se mne: Kam jdeÜ?
6. Ale ₧e jsem vßm tyto v∞ci mluvil, zßmutek naplnil srdce vaÜe.
7. Jß pak pravdu pravφm vßm, ₧e jest vßm u₧iteΦnΘ, abych jß odÜel. Nebo neodejduli¥, Ut∞Üitel nep°ijde k vßm; a pakli¥ odejdu, poÜli ho k vßm.
8. A on¥ p°ijda, obvi≥ovati bude sv∞t z h°φchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
9. Z h°φchu zajistΘ, ₧e nev∞°φ ve mne;
10. A z spravedlnosti, ₧e jdu k Otci, a ji₧ vφce neuz°φte mne;
11. Z soudu pak, ₧e Knφ₧e tohoto sv∞ta ji₧ jest odsouzeno.
12. JeÜt∞¥ bych m∞l mnoho mluviti vßm, ale nem∙₧ete snΘsti nynφ.
13. Ale kdy₧ p°ijde ten Duch pravdy, uvede¥ vßs ve vÜelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sßm od sebe, ale co₧koli uslyÜφ, to¥ mluviti bude; ano i budoucφ v∞ci zv∞stovati bude vßm.
14. On¥ mne oslavφ; nebo z mΘho vezme, a zv∞stuje vßm.
15. VÜecko, co₧koli mß Otec, mΘ jest. Proto₧ jsem °ekl, ₧e z mΘho vezme, a zv∞stuje vßm.
16. MaliΦko, a neuz°φte mne, a op∞t maliΦko, a uz°φte mne; nebo jß jdu k Otci.
17. I °ekli [n∞kte°φ] z uΦedlnφk∙ jeho mezi sebou: Co jest to, ₧e pravφ nßm: MaliΦko, a neuz°φte mne, a op∞t maliΦko, a uz°φte mne, a ₧e jß jdu k Otci?
18. Proto₧ pravili: Co jest to, ₧e pravφ: MaliΦko? Nevφme, co pravφ.
19. I poznal Je₧φÜ, ₧e se ho cht∞li otßzati. I °ekl jim: O tom tφ₧ete mezi sebou, ₧e jsem °ekl: MaliΦko, a neuz°φte mne, a op∞t maliΦko, a uz°φte mne?
20. Amen, amen pravφm vßm, ₧e plakati a kvφliti budete vy, ale sv∞t se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zßmutek vßÜ obrßtφ¥ se v radost.
21. Äena, kdy₧ rodφ, zßmutek mß, nebo p°iÜla hodina jejφ; ale kdy₧ porodφ dφt∞, ji₧ nepamatuje na sou₧enφ, pro radost, ₧e se narodil Φlov∞k na sv∞t.
22. Proto₧ i vy zßmutek mßte nynφ, ale op∞t uz°φm vßs, a radovati se bude srdce vaÜe, a radosti vaÜφ ₧ßdn² neodejme od vßs.
23. A v ten den nebudete se mne tßzati o niΦem₧. Amen, amen pravφm vßm: Äe zaΦ byste koli prosili Otce ve jmΘnu mΘm, dߥ vßm.
24. A₧ dosavad za nic jste neprosili ve jmΘnu mΘm. Proste₧, a vezmete, aby radost vaÜe dopln∞na byla.
25. Toto v p°φslovφch mluvil jsem vßm; p°ijde¥ hodina, kdy₧ ji₧ ne v p°φslovφch budu mluviti vßm, ale zjevn∞ o Otci svΘm zv∞stovati budu vßm.
26. V ten den ve jmΘnu mΘm prositi budete, a nepravφm¥ vßm, ₧e jß budu prositi Otce za vßs.
27. Nebo sßm Otec miluje vßs, [proto] ₧e jste vy mne milovali, a uv∞°ili, ₧e jsem jß od Boha vyÜel.
28. VyÜel¥ jsem od Otce, a p°iÜel jsem na sv∞t; a op∞t opouÜtφm sv∞t, a jdu k Otci.
29. ╪kou jemu uΦedlnφci jeho: Aj, nynφ zjevn∞ mluvφÜ, a p°φslovφ ₧ßdnΘho nepravφÜ.
30. Nynφ vφme, ₧e vφÜ vÜecko, a nepot°ebujeÜ, aby se kdo tebe tßzal. Skrze to v∞°φme, ₧e jsi od Boha p°iÜel.
31. Odpov∞d∞l jim Je₧φÜ: Nynφ v∞°φte.
32. Aj, p°ijde¥ hodina, anobr₧ ji₧ p°iÜla, ₧e se rozprchnete jeden ka₧d² k svΘmu, a mne samΘho nechßte. Ale nejsem¥ sßm, nebo Otec se mnou jest.
33. Tyto v∞ci mluvil jsem vßm, abyste ve mn∞ pokoj m∞li. Na sv∞t∞ sou₧enφ mφti budete, ale doufejte₧, jߥ jsem p°emohl sv∞t.

17.kapitola (Evangelium S. Jana)


Horlivß modlitba Krista Pßna, kterou₧ k Otci svΘmu milΘmu za

uΦedlnφky svΘ 20. i jejich potomky v∞rnΘ Φinil.

1. To pov∞d∞v Je₧φÜ, i pozdvihl oΦφ sv²ch k nebi a °ekl: OtΦe, p°iÜla¥ jest hodina, oslavi₧ Syna svΘho, aby i Syn tv∙j oslavil tebe;
2. Jako₧ jsi dal jemu moc nad ka₧d²m Φlov∞kem, aby t∞m vÜechn∞m, kterΘ₧ jsi dal jemu, on ₧ivot v∞Φn² dal.
3. Toto¥ jest pak v∞Φn² ₧ivot, aby poznali tebe samΘho pravΘho Boha, a kterΘho₧ jsi poslal, Je₧φÜe Krista.
4. Jߥ jsem oslavil tebe na zemi; dφlo jsem vykonal, kterΘ₧ jsi mi dal, abych Φinil.
5. A nynφ oslavi₧ ty mne, OtΦe, u sebe samΘho, slßvou, kterou₧ jsem m∞l u tebe, prve ne₧li sv∞t byl.
6. Oznßmil jsem jmΘno tvΘ lidem, kterΘ₧ jsi mi dal z sv∞ta. Tvoji¥ jsou byli, a mn∞ jsi je dal, a °eΦ tvou zachovali.
7. [A] nynφ poznali, ₧e vÜecky v∞ci, kterΘ₧ jsi mi dal, od tebe jsou.
8. Nebo slova, kterß₧ jsi mi dal, dal jsem jim; a oni p°ijali, a poznali vpravd∞, ₧e jsem od tebe vyÜel, a uv∞°ili, ₧e jsi ty mne poslal.
9. Jß za n∞ prosφm, ne za sv∞t prosφm, ale za ty, kterΘ₧ jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
10. A vÜecky v∞ci mΘ tvΘ jsou, a tvΘ mΘ jsou, a [jß] oslaven jsem v nich.
11. [Ji₧] pak vφce nejsem na sv∞t∞, ale oni jsou na sv∞t∞, a jß k tob∞ jdu. OtΦe svat², ost°φhej₧ jich ve jmΘnu svΘm, kterΘ₧ jsi mi dal, a¥ by byli jedno jako i my.
12. Dokud₧ jsem s nimi byl na sv∞t∞, jß jsem jich ost°φhal ve jmΘnu tvΘm. KterΘ₧ jsi mi dal, zachoval jsem, a ₧ßdn² z nich nezahynul, ne₧ syn zatracenφ, aby #se Pφsmo naplnilo.
13. Ale nynφ k tob∞ jdu, a toto mluvφm na sv∞t∞, aby m∞li radost mou plnou v sob∞.
14. Jß jsem jim dal slovo tvΘ, a sv∞t jich nenßvid∞l; nebo nejsou z sv∞ta, jako [i] jß nejsem z sv∞ta.
15. Neprosφm¥, abys je vzal z sv∞ta, ale abys jich zachoval od zlΘho.
16. Z sv∞ta¥ nejsou, jako₧ i jß nejsem z sv∞ta.
17. Posv∞ti₧ jich v pravd∞ svΘ, slovo tvΘ pravda jest.
18. Jako₧ jsi mne poslal na sv∞t, i jß jsem je poslal na sv∞t.
19. A jß posv∞cuji sebe samΘho za n∞, aby i oni posv∞ceni byli v pravd∞.
20. Ne za tyto¥ pak toliko prosφm, ale i za ty, kte°φ₧ skrze slovo jejich majφ uv∞°iti ve mne,
21. Aby vÜickni jedno byli, jako ty, OtΦe, ve mn∞, a jß v tob∞, aby i oni v nßs jedno byli, aby uv∞°il sv∞t, ₧e jsi ty mne poslal.
22. A jß slßvu, kterou₧ jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako₧ i my jedno jsme.
23. Jß v nich, a ty ve mn∞, aby dokonßni byli v jedno, a aby poznal sv∞t, ₧e jsi ty mne poslal, a [₧e] jsi je miloval, jako₧s [i] mne miloval.
24. OtΦe, kterΘ₧ jsi mi dal, chci¥, kde₧ jsem jß, aby i oni byli se mnou, aby hled∞li na slßvu mou, kterou₧s mi dal; nebo jsi mne miloval p°ed ustanovenφm sv∞ta.
25. OtΦe spravedliv², tebe¥ jest sv∞t nepoznal, ale jß jsem tebe poznal, a [i] tito poznali, ₧e jsi ty mne poslal.
26. A znßmΘ¥ jsem jim uΦinil jmΘno tvΘ, a [jeÜt∞] znßmo uΦinφm, aby to milovßnφ, kter²m₧ jsi mne miloval, bylo v nich, a [i] jß v nich.

18.kapitola (Evangelium S. Jana)


Kristus pßn do zahrady Üel 6. a tam nep°ßtely svΘ slovem

porazil, 11. Petrovi nedal sebe brßniti, 12. potom jat² veden

k AnnßÜovi, 24. k KaifßÜovi, 26. kde₧ Petr Pßna zapφral, 28. ale

Pßn veden odtud ku Pilßtovi.

1. To kdy₧ pov∞d∞l Je₧φÜ, vyÜel s uΦedlnφky sv²mi p°es potok Cedron, kde₧ byla zahrada; do kterΘ₧to vÜel on i uΦedlnφci jeho.
2. V∞d∞l pak i JidßÜ, zrßdce jeho, to mφsto; nebo Φasto chodφval tam Je₧φÜ s uΦedlnφky sv²mi.
3. Proto₧ JidßÜ pojav [s sebou] zßstup, a od p°ednφch kn∞₧φ a farize∙ slu₧ebnφky, p°iÜel tam s lucernami a s pochodn∞mi a s zbrojφ.
4. Je₧φÜ pak v∞da vÜecko, co₧ p°ijφti m∞lo na n∞j, vyÜed [proti nim], °ekl jim: Koho hledßte?
5. Odpov∞d∞li jemu: Je₧φÜe NazaretskΘho. ╪ekl jim Je₧φÜ: Jߥ jsem. Stßl pak s nimi i JidßÜ, zrßdce jeho.
6. A jak₧ °ekl jim: Jß jsem, postoupili nazp∞t, a padli na zem.
7. I otßzal se jich op∞t: Koho hledßte? A oni °ekli: Je₧φÜe NazaretskΘho.
8. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Pov∞d∞l jsem vßm, ₧e jß jsem. Pon∞vad₧ tedy mne hledßte, nechte₧ t∞chto, a¥ odejdou.
9. Aby se naplnila °eΦ, kterou₧ byl pov∞d∞l: Äe kterΘ jsi mi dal, neztratil jsem z nich ₧ßdnΘho.
10. Tedy èimon Petr, maje meΦ, vytrhl jej a ude°il slu₧ebnφka nejvyÜÜφho kn∞ze a u¥al mu ucho jeho pravΘ. A bylo jmΘno slu₧ebnφka toho Malchus.
11. I °ekl Je₧φÜ Petrovi: Schovej meΦ sv∙j do poÜvy. Co₧ nemßm pφti kalicha, kter²₧ mi dal Otec?
12. Tedy zßstup a hejtman a slu₧ebnφci ÄidovÜtφ jali Je₧φÜe, a svßzali jej.
13. A vedli ho k AnnßÜovi nejprve; nebo byl test KaifßÜ∙v, kter²₧ byl nejvyÜÜφm kn∞zem toho lΘta.
14. KaifßÜ pak byl ten, kter²₧ byl radu dal Äid∙m, ₧e by u₧iteΦnΘ bylo, aby Φlov∞k jeden um°el za lid.
15. èel pak za Je₧φÜem èimon Petr a jin² uΦedlnφk. A ten uΦedlnφk byl znßm nejvyÜÜφmu kn∞zi, i vÜel s Je₧φÜem do sφn∞ nejvyÜÜφho kn∞ze.
16. Ale Petr stßl u dve°φ vn∞. I vyÜel ten druh² uΦedlnφk, kter²₧ byl znßm nejvyÜÜφmu kn∞zi, a promluvil s vrßtnou, i uvedl [tam] Petra.
17. Tedy °ekla Petrovi d∞veΦka vrßtnß: Nejsili₧ i ty z uΦedlnφk∙ Φlov∞ka toho? ╪ekl on: Nejsem.
18. Stßli pak [tu] slu₧ebnφci a pacholci, kte°φ₧ ohe≥ ud∞lali, nebo zima bylo, i zh°φvali se. A byl s nimi takΘ i Petr, stoje [tu] a zh°φvaje se.
19. Tedy nejvyÜÜφ kn∞z tßzal se Je₧φÜe o uΦedlnφcφch jeho a o uΦenφ jeho.
20. Odpov∞d∞l jemu Je₧φÜ: Jß zjevn∞ mluvil jsem sv∞tu, jß v₧dycky uΦφval jsem v Ükole a v chrßm∞, kde₧to se odevÜad ÄidΘ schßzejφ, a tajn∞ jsem nic nemluvil,
21. Co se mne ptßÜ? Ptej se t∞ch, kte°φ₧ mne sl²chali, co jsem jim mluvil. Aj, ti¥ v∞dφ, co jsem jß mluvil.
22. A kdy₧ on to pov∞d∞l, jeden z slu₧ebnφk∙, stoje tu, dal poliΦek Je₧φÜovi, °ka: Takli₧ odpovφdßÜ nejvyÜÜφmu kn∞zi?
23. Odpov∞d∞l mu Je₧φÜ: Mluvilli jsem zle, sv∞dectvφ vydej o zlΘm; pakli dob°e, proΦ mne tepeÜ?
24. I poslal jej AnnßÜ svßzanΘho k KaifßÜovi nejvyÜÜφmu kn∞zi.
25. Stßl pak èimon Petr, a zh°φval se. Tedy °ekli jemu: Nejsili₧ i ty z uΦedlnφk∙ jeho? Zap°el on a °ekl: Nejsem.
26. Dφ jemu jeden z slu₧ebnφk∙ nejvyÜÜφho kn∞ze, p°φbuzn² toho, kterΘmu₧ Petr u¥al ucho: Zda₧ jsem jß tebe nevid∞l s nφm v zahrad∞?
27. Tedy Petr op∞t zap°el. A hned kohout zazpφval.
28. I vedli Je₧φÜe od KaifßÜe do radnΘho domu, a bylo rßno. Oni pak neveÜli do radnΘho domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli berßnka.
29. Tedy vyÜel k nim Pilßt ven a °ekl: Jakou ₧alobu vedete proti Φlov∞ku tomuto?
30. Odpov∞d∞li a °ekli jemu: By¥ tento nebyl zloΦinec, nedali bychom ho tob∞.
31. I °ekl jim Pilßt: Vezm∞te vy jej, a podle Zßkona vaÜeho su∩te ho. I °ekli mu ÄidΘ: Nßm¥ nesluÜφ zabφti ₧ßdnΘho.
32. Aby se °eΦ Je₧φÜova naplnila, kterou₧ °ekl, znamenaje, kterou by smrtφ m∞l um°φti.
33. Tedy Pilßt vÜel op∞t do radnΘho domu, i povolal Je₧φÜe a °ekl jemu: Tyli jsi Krßl Äidovsk²?
34. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Sßmli od sebe to pravφÜ, Φili jinφ tob∞ pov∞d∞li o mn∞?
35. Odpov∞d∞l Pilßt: Zdali₧ jsem jß Äid? Nßrod tv∙j a p°ednφ kn∞₧φ dali mi tebe. Co jsi uΦinil?
36. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Krßlovstvφ mΘ nenφ z tohoto sv∞ta. By¥ z tohoto sv∞ta bylo krßlovstvφ mΘ, slu₧ebnφci moji brßnili by [mne], abych nebyl vydßn Äid∙m. Ale nynφ mΘ krßlovstvφ nenφ odsud.
37. I °ekl jemu Pilßt: Tedy krßl jsi ty? Dφ Je₧φÜ: Ty pravφÜ, ₧e jß krßl jsem. Jߥ jsem se k tomu narodil, a proto jsem na sv∞t p°iÜel, abych sv∞dectvφ vydal pravd∞. Ka₧d², kdo₧ jest z pravdy, slyÜφ hlas m∙j.
38. Dφ jemu Pilßt: Co jest pravda? A kdy₧ to °ekl, op∞t vyÜel k Äid∙m, a dφ jim: Jß na n∞m ₧ßdnΘ viny nenalΘzßm.
39. Ale jest obyΦej vßÜ, abych vßm propustil jednoho [v∞zn∞] na velikunoc. Chceteli₧ tedy, a¥ vßm propustφm Krßle ÄidovskΘho?
40. I zk°ikli op∞t vÜickni, °kouce: Ne toho, ale BarabbßÜe. Byl pak BarabbßÜ lotr.

19.kapitola (Evangelium S. Jana)


Pßn ubiΦovan² 2. korunovßn, 3. posmφvßn, 16. na smrt odsouzen,

18. uk°i₧ovßn, 20. um°el, 38. od Jozefa a NikodΘma mastmi

vonn²mi pomazßn 41. a poh°ben.

1. Tedy vzal Pilßt Je₧φÜe, a zbiΦoval jej.
2. A ₧oldnΘ°i zpletÜe korunu z trnφ, vstavili na hlavu jeho, a plßÜt∞m Üarlatov²m p°iod∞li jej.
3. A °φkali: Zdrßv bu∩, Krßli Äidovsk². A dßvali jemu poliΦky.
4. I vyÜel op∞t ven Pilßt, a °ekl jim: Aj, vyvedu jej vßm ven, abyste poznali, ₧e¥ na n∞m ₧ßdnΘ viny nenalΘzßm.
5. Tedy vyÜel Je₧φÜ ven, nesa trnovou korunu a plßÜ¥ Üarlatov². I °ekl jim [Pilßt]: Aj, Φlov∞k.
6. A jak₧ jej uz°eli p°ednφ kn∞₧φ a slu₧ebnφci [jejich], zk°ikli °kouce: Uk°i₧uj, uk°i₧uj [ho]. Dφ jim Pilßt: Vezm∞te₧ vy jej a uk°i₧ujte, nebo jß na n∞m viny nenalΘzßm.
7. Odpov∞d∞li jemu ÄidΘ: My Zßkon mßme, a podle Zßkona naÜeho mߥ um°φti, nebo Synem Bo₧φm se Φinil.
8. A kdy₧ Pilßt uslyÜel tuto °eΦ, vφce se obßval.
9. I vÜel do radnΘho domu zase, a °ekl Je₧φÜovi: Odkud jsi ty? Ale Je₧φÜ nedal jemu odpov∞di.
10. Tedy °ekl jemu Pilßt: NemluvφÜ se mnou? NevφÜli₧, ₧e mßm moc uk°i₧ovati t∞ a moc mßm propustiti tebe?
11. Odpov∞d∞l Je₧φÜ: Nem∞l bys nade mnou moci ni₧ßdnΘ, by¥ nebylo dßno s h∙ry; proto₧, kdo¥ jest mne tob∞ vydal, v∞tÜφ¥ h°φch mß.
12. Od tΘ [chvφle] hledal Pilßt propustiti ho. Ale ÄidΘ volali °kouce: PropustφÜli tohoto, nejsi p°φtel cφsa°∙v; [nebo] ka₧d², kdo₧ se krßlem Φinφ, protivφ se cφsa°i.
13. Tedy Pilßt uslyÜev tu °eΦ, vyvedl ven Je₧φÜe, a sedl na soudnΘ stolici na mφst∞, kterΘ₧ slove Litostrotos, a Äidovsky Gabbata.
14. A byl [den] p°ipravovßnφ p°ed velikonocφ, okolo ÜestΘ hodiny. I °ekl Äid∙m: Aj, krßl vßÜ.
15. Oni pak zk°ikli: Vezmi, vezmi [a] uk°i₧uj jej. ╪ekl jim Pilßt: Krßle vaÜeho uk°i₧uji? Odpov∞d∞li p°ednφ kn∞₧φ: Nemßme¥ krßle, ne₧ cφsa°e.
16. Tedy vydal jim ho, aby byl uk°i₧ovßn. I pojali Je₧φÜe a vedli [jej ven].
17. A [on] nesa k°φ₧ sv∙j, Üel [a₧] na mφsto, kterΘ₧ slove popravnΘ, a Äidovsky Golgota.
18. Kde₧to uk°i₧ovali ho, a s nφm jinΘ dva s obou stran, a v prost°edku Je₧φÜe.
19. Napsal pak i nßpis Pilßt, a vstavil na k°φ₧. A bylo napsßno: Je₧φÜ Nazaretsk², Krßl Äidovsk².
20. Ten pak nßpis mnozφ z Äid∙ Φtli; nebo blφzko m∞sta bylo to mφsto, kde₧ uk°i₧ovßn byl Je₧φÜ. A bylo psßno Äidovsky, ╪ecky [a] Latin∞.
21. Tedy p°ednφ kn∞₧φ ÄidovÜtφ °ekli Pilßtovi: NepiÜ: Krßl Äidovsk², ale ₧e on °ekl: Krßl Äidovsk² jsem.
22. Odpov∞d∞l Pilßt: Co jsem psal, psal jsem.
23. ÄoldnΘ°i pak, kdy₧ Je₧φÜe uk°i₧ovali, vzali roucha jeho, a uΦinili Φty°i dφly, ka₧dΘmu rytφ°i dφl [jeden, vzali takΘ] i sukni, kterß₧to sukn∞ byla nesÜφvanß, [ale] odvrchu vÜecka naskrze setkanß.
24. I °ekli mezi sebou: Neroztrhujme jφ, ale losujme o ni, Φφ bude. Aby se naplnilo pφsmo, °koucφ: Rozd∞lili sob∞ roucho mΘ, a o m∙j od∞v metali los. A ₧oldnΘ°i zajistΘ tak uΦinili.
25. Stßly pak blφzko k°φ₧e Je₧φÜova matka jeho a sestra matky jeho, Maria, [man₧elka] KleofßÜova, a Maria MagdalΘna.
26. Tedy Je₧φÜ uz°ev matku a uΦedlnφka tu stojφcφho, kterΘho₧ miloval, °ekl k matce svΘ: Äeno, aj, syn tv∙j.
27. Potom °ekl uΦedlnφkovi: Aj, matka tvß. A od tΘ hodiny p°ijal ji uΦedlnφk ten k sob∞.
28. Potom v∞da Je₧φÜ, ₧e ji₧ vÜecko [jinΘ] dokonßno jest, aby se naplnilo pφsmo, °ekl: Äφznφm.
29. Byla pak tu postavena nßdoba plnß octa. Tedy oni naplnili houbu octem, a oblo₧ivÜe yzopem, podali k ·st∙m jeho.
30. A kdy₧ okusil Je₧φÜ octa, °ekl: Dokonßno¥ jest. A nakloniv hlavy, ducha [Otci] poruΦil.
31. ÄidΘ pak, aby nez∙stala na k°φ₧i t∞la na sobotu, pon∞vad₧ byl den p°ipravovßnφ, (byl zajistΘ velik² ten den sobotnφ,) prosili Pilßta, aby zlßmßni byli hnßtovΘ jejich a [aby] byli slo₧eni.
32. I p°iÜli ₧oldnΘ°i, a prvnφmu zajistΘ zlßmali hnßty, i druhΘmu, kter²₧ uk°i₧ovßn byl s nφm.
33. Ale k Je₧φÜovi p°iÜedÜe, jak₧ uz°eli jej ji₧ mrtvΘho, nelßmali hnßt∙ jeho.
34. Ale jeden z ₧oldnΘ°∙ bok jeho kopφm otev°el, a hned vyÜla krev a voda.
35. A ten, jen₧ vid∞l, sv∞dectvφ vydal, a pravΘ jest sv∞dectvφ jeho; on¥ vφ, ₧e pravΘ v∞ci pravφ, abyste i vy v∞°ili.
36. Stalo se pak to, aby se naplnilo Pφsmo: Kost jeho [₧ßdnß] nebude zlßmßna.
37. A op∞t jinΘ Pφsmo dφ: Uz°φ¥, v koho jsou bodli.
38. Potom pak prosil Pilßta Jozef z Arimatie, (kter²₧ byl uΦedlnφk Je₧φÜ∙v, ale tajn², pro strach Äidovsk²,) aby s≥al t∞lo Je₧φÜovo. I dopustil Pilßt. A on p°iÜed, i s≥al t∞lo Je₧φÜovo.
39. P°iÜel pak i NikodΘm, (kter²₧ byl prve p°iÜel k Je₧φÜovi v noci,) nesa smφÜenφ mirry a aloes okolo sta liber.
40. Tedy vzali t∞lo Je₧φÜovo, a obvinuli je prost∞radly s vonn²mi v∞cmi, jak₧ obyΦej jest Äid∙m se pochovßvati.
41. A byla na tom mφst∞, kde₧ uk°i₧ovßn byl, zahrada, a v zahrad∞ hrob nov², v n∞m₧to jeÜt∞ ₧ßdn² nebyl pochovßn.
42. Proto₧ tu pro den p°ipravovßnφ Äidovsk², ₧e blφzko byl hrob, polo₧ili Je₧φÜe.

20.kapitola (Evangelium S. Jana)


Kristus Pßn z mrtv²ch vstal, 14. a ukßzal se Mariji

19. i apoÜtol∙m vÜechn∞m, 22. kter²m₧, (napraviv je k vφ°e

pravΘ,) poselstvφ svΘ sv∞°il.

1. Prvnφ pak den po sobot∞ Maria MagdalΘna p°iÜla rßno k hrobu, kdy₧ jeÜt∞ tma bylo. I uz°ela kßmen odvalen² od hrobu.
2. I b∞₧ela [odtud] a p°iÜla k èimonovi Petrovi a k jinΘmu uΦedlnφku, jeho₧ miloval Je₧φÜ, a °ekla jim: Vzali Pßna z hrobu, a nevφme, kde jsou jej polo₧ili.
3. Tedy vyÜel Petr a jin² uΦedlnφk, a Üli k hrobu.
4. I b∞₧eli oba spolu. Ale ten druh² uΦedlnφk p°edb∞hl Petra, a p°iÜel prve k hrobu.
5. A nach²liv se, uz°el prost∞radla polo₧enß, ale vÜak tam nevÜel.
6. Tedy p°iÜel èimon Petr, za nφm jda, a vÜel do hrobu. I uz°el prost∞radla polo₧enß,
7. A rouchu, kterß₧ byla na hlav∞ jeho, ne s prost∞radly polo₧enou, ale obzvlßÜtn∞ svinutou na jednom mφst∞.
8. Potom vÜel i ten druh² uΦedlnφk, kter²₧ byl prve p°iÜel k hrobu, i uz°el a uv∞°il.
9. Nebo jeÜt∞ neznali Pφsma, ₧e m∞l [Kristus] z mrtv²ch vstßti.
10. I odeÜli zase ti uΦedlnφci tam, kde₧ prve byli.
11. Ale Maria stßla u hrobu vn∞, plaΦici. A kdy₧ plakala, naklonila se do hrobu.
12. A uz°ela dva and∞ly v bφlΘm [rouÜe] sedφcφ, jednoho u hlavy a druhΘho u noh, tu kde₧ bylo polo₧eno t∞lo Je₧φÜovo.
13. Kte°φ₧to °ekli jφ: Äeno, co plßΦeÜ? I dφ jim: Vzali Pßna mΘho, a nevφm, kde ho polo₧ili.
14. To kdy₧ °ekla, obrßtila se zpßtkem, a uz°ela Je₧φÜe, an stojφ, ale nev∞d∞la, by Je₧φÜ byl.
15. Dφ jφ Je₧φÜ: Äeno, co plßΦeÜ? Koho hledßÜ? Ona domnφvajici se, ₧e by zahradnφk byl, °ekla jemu: Pane, vzallis ty jej, pov∞z mi, kdes ho polo₧il, a¥ jß jej vezmu.
16. ╪ekl jφ Je₧φÜ: Maria. ObrßtivÜi se ona, °ekla jemu: Rabb≤ni, jen₧ se vyklßdß: Mist°e.
17. Dφ jφ Je₧φÜ: Nedot²kej₧ se mne; neb jsem jeÜt∞ nevstoupil k Otci svΘmu. Ale jdi₧ k brat°φm m²m, a pov∞z jim: Vstupuji k Otci svΘmu, a k Otci vaÜemu, k Bohu svΘmu, a k Bohu vaÜemu.
18. I p°iÜla Maria MagdalΘna, zv∞stujici uΦedlnφk∙m, ₧e by vid∞la Pßna a ₧e jφ to pov∞d∞l.
19. Kdy₧ pak byl veΦer toho dne, kter²₧ jest prvnφ po sobot∞, a dve°e byly zav°φny, kde₧ byli uΦedlnφci shromß₧d∞ni, pro strach Äidovsk², p°iÜel Je₧φÜ, a stßl u prost°ed, a °ekl jim: Pokoj vßm.
20. A to pov∞d∞v, ukßzal jim ruce i bok sv∙j. I zradovali se uΦedlnφci, vidouce Pßna.
21. Tedy °ekl jim op∞t: Pokoj vßm. Jako₧ mne poslal Otec, tak i jß posφlßm vßs.
22. To pov∞d∞v, dechl, a °ekl jim: P°ijm∞te Ducha svatΘho.
23. Kter²m₧koli odpustili byste h°φchy, odpouÜt∞jφ¥ se jim; a kter²m₧koli zadr₧eli byste [je], zadr₧ßni¥ jsou.
24. TomßÜ pak jeden ze dvanßcti, jen₧ sloul Didymus, nebyl s nimi, kdy₧ byl p°iÜel Je₧φÜ.
25. I °ekli jemu jinφ uΦedlnφci: Vid∞li jsme Pßna. A on °ekl jim: LeΦ uz°φm v rukou jeho bodenφ h°eb∙, a vpustφm prst sv∙j v mφsto h°eb∙, a ruku svou vlo₧φm v bok jeho, nikoli neuv∞°φm.
26. A po osmi dnech op∞t uΦedlnφci jeho byli vnit°, a TomßÜ s nimi. P°iÜel Je₧φÜ, a dve°e byly zav°φny, i stßl uprost°ed a °ekl: Pokoj vßm.
27. Potom °ekl k TomßÜovi: Vlo₧i₧ prst sv∙j sem, a viz ruce mΘ, a vztßhni ruku svou, a vpus¥ v bok m∙j, a nebudi₧ nev∞°φcφ, ale v∞°φcφ.
28. I odpov∞d∞l TomßÜ a °ekl jemu: Pßn m∙j a B∙h m∙j.
29. Dφ jemu Je₧φÜ: Äes mne vid∞l, TomßÜi, uv∞°il jsi. Blahoslavenφ, kte°φ₧ nevid∞li, a uv∞°ili.
30. MnohΘ zajistΘ i jinΘ divy Φinil Je₧φÜ p°ed obliΦejem uΦedlnφk∙ sv²ch, kterΘ₧ nejsou psßny v knize tΘto.
31. Ale toto psßno jest, abyste v∞°ili, ₧e Je₧φÜ jest Kristus, Syn Bo₧φ, a abyste v∞°φce, ₧ivot [v∞Φn²] m∞li ve jmΘnu jeho.

21.kapitola (Evangelium S. Jana)


Op∞t ukßzal se Pßn sedmi uΦedlnφk∙m p°i lovenφ ryb; 15. po jφdle

pak ptal se Petra po t°ikrßt, milujeli ho, potom mu berßnky

i ovce svΘ, aby je pßsl, poruΦil, 18. a zp∙sob smrti jeho

p°edpov∞d∞l.

1. Potom [op∞t] zjevil se Je₧φÜ uΦedlnφk∙m u mo°e TiberiadskΘho. A zjevil se takto:
2. Byli spolu èimon Petr a TomßÜ, jen₧ sloul Didymus, a Natanael, jen₧ byl z Kßny GalilejskΘ, a synovΘ Zebedeovi, a jinφ z uΦedlnφk∙ jeho dva.
3. Dφ jim èimon Petr: P∙jdu ryb loviti. ╪ekli jemu: P∙jdeme i my s tebou. I Üli, a vstoupili na lodφ hned; a tΘ noci nic nepopadli.
4. A kdy₧ bylo ji₧ rßno, stßl Je₧φÜ na b°ehu. Nev∞d∞li vÜak uΦedlnφci, by Je₧φÜ byl.
5. Tedy dφ jim Je₧φÜ: Dφtky, mßteli jakou krmiΦku? Odpov∞d∞li jemu: Nemßme.
6. On pak °ekl jim: Zavrzte₧ sφt na pravou stranu lodφ, a naleznete. I zavrhli [sφt] a hned nemohli jφ tßhnouti pro mno₧stvφ ryb.
7. I °ekl uΦedlnφk ten, kterΘho₧ miloval Je₧φÜ, Petrovi: Pßn jest. A èimon Petr, jak₧ uslyÜel, ₧e Pßn jest, opßsal se po koÜili, (nebo byl nah,) a pustil se do mo°e.
8. Jinφ takΘ uΦedlnφci na lodφ plavili se, (nebo nedaleko byli od b°ehu, asi okolo dvou set loket,) tßhnouce sφt [plnou] ryb.
9. A jak₧ vystoupili na b°eh, uz°eli °e°avΘ uhlφ a rybu svrchu polo₧enou a chlΘb.
10. ╪ekl jim Je₧φÜ: P°ineste z ryb, kter²ch₧ jste nalapali nynφ.
11. Vstoupil [pak] èimon Petr a vytßhl sφt na zem, plnou ryb velik²ch, [jich₧ bylo] sto padesßte a t°i. A aΦkoli jich tak mnoho bylo, [vÜak] neztrhala se sφt.
12. ╪ekl jim Je₧φÜ: Poj∩te, ob∞dujte. Äßdn² pak z uΦedlnφk∙ neodvß₧il se ho otßzati: Ty kdo jsi? v∞douce, ₧e Pßn jest.
13. I p°iÜel Je₧φÜ, a vzal chlΘb, a dßval jim, i rybu tΘ₧.
14. To ji₧ po t°etφ ukßzal se Je₧φÜ uΦedlnφk∙m sv²m, vstav z mrtv²ch.
15. A kdy₧ poob∞dvali, °ekl Je₧φÜ èimonovi Petrovi: èimone, [synu] JonßÜ∙v, milujeÜli mne vφce ne₧li tito? ╪ekl jemu: OvÜem, Pane, ty vφÜ, ₧e t∞ miluji. Dφ jemu: Pasi₧ berßnky mΘ.
16. ╪ekl jemu op∞t po druhΘ: èimone JonßÜ∙v, milujeÜli mne? ╪ekl jemu: OvÜem, Pane, ty vφÜ, ₧e t∞ miluji. Dφ jemu: Pasi₧ ovce mΘ.
17. ╪ekl jemu po t°etφ: èimone JonßÜ∙v, milujeÜli mne? I zarmoutil se Petr [proto], ₧e jemu °ekl po t°etφ: MilujeÜli mne? A odpov∞d∞l jemu: Pane, ty znßÜ vÜecko, ty vφÜ, ₧e t∞ miluji. ╪ekl jemu Je₧φÜ: Pasi₧ ovce mΘ.
18. Amen, amen pravφm tob∞: Kdy₧ jsi byl mladÜφ, opasovals se a chodφval jsi, kams cht∞l; ale kdy₧ se zstarßÜ, ztßhneÜ ruce svΘ, a jin² t∞ opßÜe, a povede, kam₧ ty nechceÜ.
19. To pak pov∞d∞l, znamenaje, kterou by smrtφ m∞l oslaviti Boha. A to pov∞d∞v, °ekl jemu: Poj∩ za mnou.
20. I obrßtiv se Petr, uz°el toho uΦedlnφka, kterΘho₧ miloval Je₧φÜ, an jde za nφm, kter²₧ i odpoΦφval za veΦe°φ na prsech jeho, a byl °ekl: Pane, kdo jest ten, kter²₧ t∞ zradφ?
21. Toho vid∞v Petr, dφ k Je₧φÜovi: Pane, co pak tento?
22. ╪ekl jemu Je₧φÜ: Chcili ho nechati, dokud₧ nep°ijdu, co tob∞ po tom? Ty poj∩ za mnou.
23. I vyÜla °eΦ ta mezi brat°φ, ₧e by uΦedlnφk ten nem∞l um°φti. A ne°ekl byl jemu Je₧φÜ, ₧e by nem∞l um°φti, ale [°ekl]: Chcili ho nechati, dokud₧ nep°ijdu, co tob∞ po tom?
24. To¥ jest uΦedlnφk ten, kter²₧ sv∞dectvφ vydßvß o t∞chto v∞cech, a napsal toto, a vφme, ₧e pravΘ jest sv∞dectvφ jeho.
25. Jesti¥ pak i jin²ch mnoho v∞cφ, kterΘ₧ Φinil Je₧φÜ, kterΘ₧ kdyby m∞ly vÜecky, [ka₧dß] obzvlßÜtn∞, psßny b²ti, mßm za to, ₧e by ten sv∞t nemohl p°ijφti t∞ch knih, kterΘ₧ by napsßny byly. Amen.