JeremißÜ


Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52.

    1.kapitola (JeremißÜ)


    Rod JeremißÜ∙v, 4. povolßnφ, 6. v²mluva, 7. posiln∞nφ, 11. ukßzßnφ

    pomsty nad Judsk²mi, 18. a op∞t posiln∞nφ jeho od Boha.

  1. Slova JeremißÜe syna HelkißÜova, z kn∞₧φ, kte°φ₧ byli v Anatot, v zemi Beniamin,
  2. K n∞mu₧ se stalo slovo Hospodinovo za dn∙ JozißÜe syna Amonova, krßle JudskΘho, t°inßctΘho lΘta kralovßnφ jeho.
  3. Byl i za dn∙ Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, a₧ do vypln∞nφ jedenßctΘho lΘta SedechißÜe syna JozißÜova, krßle JudskΘho, a₧ do zajetφ JeruzalΘma m∞sφce pßtΘho.
  4. Stalo se, pravφm, slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
  5. D°φve ne₧ jsem t∞ sformoval v ₧ivot∞, znal jsem tebe, a d°φve ne₧lis vyÜel z ₧ivota, posv∞til jsem t∞, za proroka nßrod∙m dal jsem tebe.
  6. I °ekl jsem: Ach, PanovnφΦe Hospodine, aj, neumφm mluviti, nebo dφt∞ jsem.
  7. Ale Hospodin °ekl mi: Ne°φkej, dφt∞ jsem, n²br₧ k Φemu₧ t∞ koli poÜli, jdi, a vÜe, co₧¥ p°ikß₧i, mluv.
  8. Neboj se jich, nebo¥ jsem s tebou, abych t∞ vysvobozoval, dφ Hospodin.
  9. A vztßhna ruku svou Hospodin, dotekl se ·st m²ch, a °ekl mi Hospodin: Aj, vlo₧il jsem slova svß v ·sta tvß.
  10. Hle, ustanovuji t∞ dneÜnφho dne nad nßrody a nad krßlovstvφmi, abys plΘnil a kazil, a hubil a bo°il, abys stav∞l a Üt∞poval.
  11. Potom se stalo slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ: Co vidφÜ, JeremißÜi? I °ekl jsem: Prut mandlov² vidφm.
  12. Tedy °ekl mi Hospodin: Dob°e vidφÜ; nebo pospφchßm jß s slovem sv²m, abych je vykonal.
  13. Op∞t stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞ po druhΘ, °koucφ: Co vidφÜ? I °ekl jsem: Vidφm hrnec, an v°e, a p°ednφ strana jeho k stran∞ p∙lnoΦnφ.
  14. Tedy °ekl mi Hospodin: Od p∙lnoci p°ivalφ se to zlΘ na vÜecky obyvatele tΘto zem∞.
  15. Nebo aj, jß svolßm vÜecky rodiny krßlovstvφ p∙lnoΦnφch, dφ Hospodin, aby p°itßhnouce, postavili jeden ka₧d² stolici svou v branßch JeruzalΘmsk²ch, a p°i vÜech zdech jeho v∙kol, a p°i vÜech m∞stech Judsk²ch.
  16. A tak vypovφm ·sudky svΘ proti nim, pro vÜelikou neÜlechetnost t∞ch, kte°φ₧ opustili mne, a kadili boh∙m cizφm, a sklßn∞li se dφlu rukou sv²ch.
  17. Proto₧ ty p°epaÜ bedra svß, a vstana, mluv k nim, co₧koli jß p°ikazuji tob∞. Nelekej se jich, abych t∞ nepot°el p°ed oblφΦejem jejich.
  18. Nebo aj, jß postavuji t∞ dnes jako m∞sto hrazenΘ, a jako sloup ₧elezn², a jako zdi m∞d∞nΘ proti vÜφ tΘto zemi, proti krßl∙m Judsk²m, proti knφ₧at∙m jejφm, proti kn∞₧φm jejφm, a lidu zem∞ tΘto.
  19. Kte°φ₧ bojovati budou proti tob∞, ale neodolajφ proti tob∞. Nebo jß jsem s tebou, pravφ Hospodin, abych t∞ vysvobozoval.

    2.kapitola (JeremißÜ)


    Dobrodinφ Bo₧φ Judsk²m Φin∞nß. 4. Nevd∞Φnost jich. 8. H°φchovΘ

    p°et∞₧cφ. 38. Pohr∙₧ka proti nim.

  1. I stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
  2. Jdi a volej, tak aby slyÜel JeruzalΘm, °ka: Takto pravφ Hospodin: Rozpomφnßm se na t∞ pro milosrdenstvφ mladosti tvΘ, a pro lßsku sn∞tφ tvΘho, kdy₧ jsi za mnou chodila po pouÜti v zemi, kterß₧ neb²vß osφvßna.
  3. [Tehdß₧] svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny ·rod jeho. VÜickni, kte°φ₧ jej z₧φrali, obvin∞ni byli; zlΘ v∞ci na n∞ p°iÜly, pravφ Hospodin.
  4. SlyÜte slovo Hospodinovo, dome Jßkob∙v, a vÜecky Φeledi domu IzraelskΘho.
  5. Takto pravφ Hospodin: Jakou shledali otcovΘ vaÜi p°i mn∞ nepravost, ₧e se vzdßlili ode mne, a chodφce za marnostφ, marnφ uΦin∞ni jsou,
  6. Tak ₧e ani ne°ekli: Kde jest Hospodin, kter²₧ nßs vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, kter²₧ nßs vodil po pouÜti, po zemi pustΘ a straÜlivΘ, po zemi vyprahlΘ a stφnu smrti, po zemi, skrze ni₧ nechodil ₧ßdn², a kde₧ ₧ßdn² Φlov∞k nebydlil?
  7. N²br₧, kdy₧ jsem vßs uvedl do zem∞ ·rodnΘ, abyste jedli ovoce jejφ i dobrΘ v∞ci jejφ, vÜedÜe [tam, ] poÜkvrnili jste zem∞ mΘ, a d∞dictvφ mΘ zohavili jste.
  8. Kn∞₧φ ne°ekli: Kde jest Hospodin? a ti, kte°φ₧ se obφrajφ s zßkonem, nepoznali mne, past²°i pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bßle, a za v∞cmi neu₧iteΦn²mi chodili.
  9. ProΦe₧ v₧dy nesnßz mßm s vßmi, pravφ Hospodin, i s syny syn∙ vaÜich nesnßz mφti musφm.
  10. Projd∞te ale ostrovy Citim, a pohle∩te, i [do] Cedar poÜlete, a poÜet°te piln∞, a pohle∩te, stalo-li se co takovΘho.
  11. Zdali zm∞nil [kter²] nßrod bohy, aΦkoli nejsou bohovΘ? Lid pak m∙j zm∞nil slßvu svou v v∞c neu₧iteΦnou.
  12. U₧asn∞te se nebesa nad tφm, a d∞ste se, ch°adn∞te velmi, pravφ Hospodin.
  13. Nebo dvojφ zlost spßchal lid m∙j: Mne opustili pramen vod ₧iv²ch, aby sob∞ vykopali Φisterny, Φisterny d∞ravΘ, kterΘ₧ nedr₧φ vody.
  14. Zdali otrok jest Izrael? Zdali [man] doma zplozen²? ProΦe₧ vydßn jest v loupe₧?
  15. LvφΦata °vou na n∞j, [a] vydßvajφ hlas sv∙j, a obracejφ zemi jeho v pustinu; m∞sta jeho vypßlena jsou, tak ₧e nenφ ₧ßdnΘho obyvatele.
  16. ObyvatelΘ takΘ Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvΘ.
  17. Zdali₧ toho sob∞ nep∙sobφÜ, opouÜt∞jφc Hospodina Boha svΘho v ten Φas, kdy₧ t∞ vodφ po cest∞ svΘ?
  18. A nynφ co tob∞ do cesty EgyptskΘ, ₧e pijeÜ vodu z Nφle? Aneb co tob∞ do cesty AssyrskΘ, ₧e pijeÜ vodu z °eky?
  19. Trestati t∞ bude zlost tvß, a odvrßcenφ tvß domlouvati budou tob∞. Poznej₧ tedy a viz, ₧e zlß a ho°kß v∞c jest, ₧e opouÜtφÜ Hospodina Boha svΘho, a nenφ bßzn∞ mΘ p°i tob∞, dφ Panovnφk Hospodin zßstup∙.
  20. AΦkoli dßvno polßmal jsem jho tvΘ, potrhal jsem to, Φφm jsi svßzßna byla, a °eklas: Nebudu¥ slou₧iti [modlßm, ] vÜak po ka₧dΘm pahrbku vysokΘm, a pod ka₧d²m d°evem zelen²m toulßÜ se, ≤ nev∞stko.
  21. JeÜto jsem jß t∞ vysadil vinn²m kmenem v²born²m, vÜecku napo°ßd semenem Φistotn²m, i kterak₧ jsi mi prom∞nila se v planΘ rΘvφ cizφho kmene?
  22. Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe m²dla vypot°ebovala, p°edce¥ patrnß jest nepravost tvß p°ed oblφΦejem m²m, pravφ Panovnφk Hospodin.
  23. Kterak₧ m∙₧eÜ °φci: NepoÜkvr≥ovala jsem se, za Bßli jsem nechodila? Pohle∩ na cestu svou v tomto ·dolφ, poznej, cos Φinila, dromedß°ko rychlß, kterß₧ znamenφ nechßvßÜ na cestßch sv²ch.
  24. Jsi divokß oslice, zvyklß na pouÜti, kterß₧ podlΘ lφbosti duÜe svΘ hltß vφtr, kdy₧ se jφ p°φΦina dß. Kdo jφ p°ekß₧ku uΦinφ? VÜickni ti, kte°φ₧ jφ hledajφ, nepot°ebφ se [jim] kvaltovati, naleznou¥ ji v m∞sφci jejφm.
  25. [Dφ-li¥ kdo:] Zdr₧uj nohu svou, aby bosß nebyla, a hrdlo svΘ od ₧φzn∞, tedy °φkßÜ: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizφ, a za nimi choditi budu.
  26. Jako₧ k hanb∞ p°ichßzφ zlod∞j, kdy₧ posti₧en b²vß, tak zahanben bude d∙m Izraelsk², oni, krßlovΘ jejich, knφ₧ata jejich, a kn∞₧φ jejich, i proroci jejich,
  27. Kte°φ₧ °φkajφ d°evu: Otec m∙j jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se h°betem ke mn∞ obracejφ a ne tvß°φ, ale v Φas trßpenφ svΘho °φkajφ: Vsta≥ a vysvobo∩ nßs.
  28. I kde₧ jsou bohovΘ tvoji, kter²ch₧ jsi nad∞lal sob∞? Nech¥ vstanou, budou-li t∞ moci vysvoboditi v Φas trßpenφ tvΘho, pon∞vad₧ podlΘ poΦtu m∞st sv²ch mßÜ bohy svΘ, ≤ Judo.
  29. Co se vaditi budete se mnou? Vy vÜickni odstoupili jste ode mne, dφ Hospodin.
  30. Nadarmo jsem bil syny vaÜe, kßzn∞ nep°ijali; se₧ral meΦ vßÜ proroky vaÜe jako lev, kter²₧ dßvφ.
  31. ╙ nßrode, vy posu∩te slova Hospodinova, zdali jsem byl pouÜtφ Izraelovi, zdali zemφ tmavou? ProΦ °φkß lid m∙j: Panujeme, nep°ijdeme vφce k tob∞?
  32. Zdali se zapomφnß panna na ozdoby svΘ, [a] nev∞sta na tkanice svΘ? Lid pak m∙j zapomn∞l se na mne za dny nesΦφslnΘ.
  33. ProΦ zastßvßÜ cesty svΘ, hledajφc toho, co₧ milujeÜ? ProΦe₧ i jinΘ neÜlechetnice uΦφÜ cestßm sv²m.
  34. Nad to, na podolcφch tv²ch nalΘzß se krev duÜφ chud²ch nevinn²ch. Nenesnadn∞ nalΘzßm to, nebo vid∞ti to na t∞ch vÜech [podolcφch.]
  35. A v₧dy °φkßÜ: Pon∞vad₧ nevinnß jsem, jist∞ odvrßcena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, jß v soud vejdu s tebou, proto ₧e pravφÜ: Neh°eÜila jsem.
  36. ProΦ tak b∞hßÜ, prom∞≥ujφc cestu svou? Jako₧ jsi zahanbena od Assyrsk²ch, tak i od Egyptsk²ch zahanbena budeÜ.
  37. TakΘ odtud vyjdeÜ, a ruce tvΘ budou nad hlavou tvou; nebo zamφtß Hospodin troÜtovßnφ tvß, a nepovede¥ se Ü¥astn∞ v nich.

    3.kapitola (JeremißÜ)


    TvrdoÜijnost lidu JudskΘho a IzraelskΘho. 12. Probuzenφ jich ku

    pokßnφ, 16. u₧itek, 19. i zp∙sob jeho.

  1. Dφ dßle: Propustil-li by mu₧ ₧enu svou, a ona odejduc od n∞ho, vdala by se za jinΘho mu₧e, zdali₧ se navrßtφ k nφ vφce? Zdali₧ by hrozn∞ nebyla poÜkvrn∞na zem∞ ta? Ale ty, aΦ jsi smilnila s milovnφky mnoh²mi, a vÜak navrati₧ se ke mn∞, dφ Hospodin.
  2. Pozdvihni oΦφ sv²ch k vysok²m mφst∙m, a pohle∩, kdes necizolo₧ila? Na cestßch usazovalas se jim jako Arab na pouÜti, a poÜkvrnila jsi zem∞ smilstvφm sv²m a neÜlechetnostφ svou.
  3. A aΦkoli zadr₧ßni jsou podzimnφ deÜ¥ovΘ, a deÜt∞ jarnφho neb²valo, vÜak Φelo ₧eny nev∞stky majφc, necht∞las se styd∞ti.
  4. Zdali od nyn∞jÜφho Φasu volati budeÜ ke mn∞: OtΦe m∙j, ty jsi v∙dce mladosti mΘ?
  5. Zdali₧ [B∙h] dr₧eti bude [hn∞v] na v∞Φnost? Zdali chovati [jej] bude na v∞ky? Aj, mluvφÜ i pßÜeÜ zlΘ v∞ci, jak₧ jen m∙₧eÜ.
  6. Tedy °ekl mi Hospodin za dn∙ JozißÜe krßle: Vid∞l-lis, co Φinila zpurnß dcera Izraelskß? Chodφvala na ka₧dou horu vysokou, i pod ka₧dΘ d°evo zelenΘ, a tam smilnila.
  7. A aΦkoli jsem °ekl, kdy₧ ty vÜecky v∞ci ona Φinila: Nech¥ se navrßtφ ke mn∞, vÜak se nenavrßtila. NaΦe₧ hled∞la zpronev∞°ilß sestra jejφ, dcera Judskß.
  8. ProΦe₧ vid∞lo mi se pro ty vÜecky p°φΦiny, pon∞vad₧ cizolo₧ila zpurnß dcera Izraelskß, propustiti ji, a dßti jφ lφstek zapuzenφ jejφho. VÜak se v₧dy neulekla zpronev∞°ilß sestra jejφ, dcera Judskß, ale ÜedÜi, smilnila takΘ sama.
  9. I stalo se, ₧e hanebn²m smilstvφm sv²m poÜkvrnila zem∞; nebo cizolo₧ila s kamenem i s d°evem.
  10. A vÜak s tφm se vÜφm neobrßtila se ke mn∞ zpronev∞°ilß sestra jejφ, dcera Judskß, cel²m srdcem sv²m, ale pokryt∞, pravφ Hospodin.
  11. Proto₧ °ekl Hospodin ke mn∞: Ospravedlnila duÜi svou zpurnß dcera Izraelskß, vφce ne₧li zpronev∞°ilß Judskß.
  12. Jdi a volej slovy t∞mito ku p∙lnoci, a rci: Navra¥ se, zpurnß dcero Izraelskß, dφ Hospodin, [a] neobo°φ se tvß° mß z∙°ivß na vßs; nebo jß dobrotiv² jsem, dφ Hospodin, ani₧ dr₧φm [hn∞vu] na v∞Φnost.
  13. Jen toliko poznej nepravost svou, ₧e jsi od Hospodina Boha svΘho odstoupila, a sem i tam b∞hala cestami sv²mi k cizφm pod ka₧dΘ d°evo zelenΘ, a hlasu mΘho neposlouchali jste, dφ Hospodin.
  14. Navra¥te se synovΘ zpurnφ, dφ Hospodin; nebo jß jsem man₧el vßÜ, a p°ijmu vßs, jednoho z m∞sta, a dva z Φeledi, abych vßs uvedl na Sion.
  15. Kde₧to dßm vßm past²°e podlΘ srdce svΘho, kte°φ₧ pßsti vßs budou um∞le a rozumn∞.
  16. I stane se, kdy₧ se rozmno₧φte a rozplodφte v tΘto zemi za dn∙ t∞ch, dφ Hospodin, ₧e nebudou °φkati vφce: Truhla smlouvy Hospodinovy, ani₧ jim vstoupφ na srdce, ani₧ zpomenou na ni, ani k nφ choditi, ani₧ bude vφce u vß₧nosti.
  17. V ten Φas naz²vati budou JeruzalΘm stolicφ Hospodinovou, a shromß₧dφ se tam vÜickni nßrodovΘ ke jmΘnu Hospodinovu do JeruzalΘma, a nebudou choditi vφce podlΘ zdßnφ srdce svΘho zlΘho.
  18. V t∞ch dnech p°ijdou d∙m Judsk² s domem Izraelsk²m, a p°iberou se spolu z zem∞ p∙lnoΦnφ do zem∞, kterou₧ jsem v d∞dictvφ uvedl otc∙m vaÜim;
  19. AΦ jß pravφm: Kterak₧ bych t∞ poΦφsti mohl mezi syny, a dßti tob∞ zemi ₧ßdostivou, d∞dictvφ slavnΘ zßstup∙ pohansk²ch, leΦ abys mne vz²val, [°φkaje:] OtΦe m∙j, a od nßsledovßnφ mne abys se neodvracel?
  20. Pon∞vad₧ jako₧ ₧ena zpronev∞°uje se man₧elu svΘmu, tak jste se zpronev∞°ili mn∞, dome Izraelsk², dφ Hospodin.
  21. Hlas po mφstech vysok²ch bu∩ slyÜßn, plßΦ pokornΘ modlitby syn∙ Izraelsk²ch. Nebo p°evrßtivÜe cesty svΘ, zapomn∞li se na Hospodina Boha svΘho, [°koucφho:]
  22. Navra¥te se, synovΘ zpurnφ, [a] uzdravφm odvrßcenφ vaÜe. [Rcete:] Aj, my jdeme k tob∞, nebo ty, Hospodine, jsi B∙h nßÜ.
  23. Prßv∞ marnΘ jest v pahrbcφch a v mno₧stvφ hor [doufßnφ;] zajistΘ v Hospodinu Bohu naÜem [jest] spasenφ Izraelovo.
  24. Nebo ohavnost ta z₧φrala prßci otc∙ naÜich od d∞tinstvφ naÜeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.
  25. Le₧φme v hanb∞ svΘ, a p°ikr²vß nßs pohan∞nφ naÜe, ₧e jsme proti Hospodinu Bohu svΘmu h°eÜili, my i otcovΘ naÜi, od d∞tinstvφ svΘho a₧ do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svΘho.

    4.kapitola (JeremißÜ)


    Napomenutφ ku pokßnφ. 5. Pohr∙₧ky nekajφcφm, a budoucφ zpustoÜenφ

    zem∞. 19. Na°φkßnφ proroka nad tφm zl²m. 27. Neprom∞nnost Bo₧φch

    soud∙.

  1. BudeÜ-li se mφti navrßtiti, Izraeli, dφ Hospodin, ke mn∞ se navra¥. Nebo odejmeÜ-li ohavnosti svΘ od tvß°i mΘ a nebudeÜ-li se toulati,
  2. A budeÜ-li p°isahati prßv∞, nßle₧it∞ a spravedliv∞, [°φkaje:] Äiv¥ jest Hospodin, tedy po₧ehnßnφ dßvati sob∞ v n∞m budou nßrodovΘ, a v n∞m se chlubiti.
  3. Nebo takto pravφ Hospodin mu₧∙m Judsk²m a JeruzalΘmsk²m: Zo°te sob∞ ouhor, a nerozsφvejte do trnφ.
  4. Ob°e₧te se Hospodinu, a odejm∞te neob°φzky srdce vaÜeho, mu₧i JudÜtφ a obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ, aby nevyÜla jako ohe≥ prchlivost mß, a neho°ela, tak ₧e by nebyl kdo uhasiti, pro neÜlechetnost p°edsevzetφ vaÜich.
  5. Oznamte v Judstvu, a v JeruzalΘm∞ ohlaste, a rcete: Trubte trubou v zemi, svolejte [a] sbe°te [lid, ] a rcete: Shroma₧∩te se, a vejd∞me do m∞st hrazen²ch.
  6. Vyzdvihn∞te korouhev na Sionu, zmu₧ile se m∞jte, nepostßvejte; nebo jß zlΘ v∞ci uvedu od p∙lnoci, a pot°enφ velikΘ.
  7. Vychßzφ lev z houÜt∞ svΘ, a ten, kter²₧ hubφ nßrody, vyÜed z mφsta svΘho, tßhne, aby obrßtil zemi tvou v pustinu, [a] m∞sta tvß aby zbo°ena byla, tak aby nebylo ₧ßdnΘho obyvatele.
  8. Proto₧ p°epaÜte se ₧φn∞mi, kv∞lte a na°φkejte; nebo nenφ odvrßcen hn∞v prchlivosti Hospodinovy od nßs.
  9. Stane se zajistΘ v ten den, dφ Hospodin, ₧e zhyne srdce krßlovo a srdce knφ₧at, u₧asnou se i kn∞₧φ, a proroci diviti se budou.
  10. I °ekl jsem: Ach, PanovnφΦe Hospodine, jist∞ ₧e jsi velice podvedl lid tento, i JeruzalΘm, °φkaje: Pokoj mφti budete, a vÜak pronikl meΦ a₧ k duÜi.
  11. V ten Φas °eΦeno bude lidu tomuto i JeruzalΘmu: Vφtr tuh² [z] mφst vysok²ch na pouÜti [jde] up°φmo na lid m∙j, ne aby p°evφval, ani p°eΦiÜ¥oval.
  12. Vφtr siln∞jÜφ ne₧ oni p°ijde mi, nynφ jß takΘ vypovφm jim ·sudky.
  13. Aj, jako oblakovΘ vystupuje, a jako vicher vozovΘ jeho, rychlejÜφ jsou ne₧li orlice koni jeho. B∞da nßm, nebo poplΘn∞ni jsme.
  14. Obmej od neÜlechetnosti srdce svΘ, JeruzalΘme, abys vysvobozen byl. Dokud₧ z∙stßvati budou u prost°ed tebe myÜlenφ marnosti tvΘ?
  15. Nebo hlas oznamujφcφho p°ichßzφ od Dan, a toho, kter²₧ ohlaÜuje nepravost, s hory Efraim.
  16. P°ipomφnejte t∞mto nßrod∙m, aj, ohlaÜujte JeruzalΘmsk²m, ₧e strß₧nφ tßhnou z zem∞ dalekΘ, a vydßvajφ proti m∞st∙m Judsk²m hlas sv∙j.
  17. Jako ti, kte°φ₧ hlφdajφ polφ, polo₧φ se proti n∞mu v∙kol; nebo jest mi odporn², dφ Hospodin.
  18. Cesta tvß a skutkovΘ tvoji to zp∙sobili tob∞; to¥ neÜlechetnost tvß, ₧e¥ to ho°kΘ jest, [a] ₧e dosahß a₧ do srdce tvΘho.
  19. ╙, st°eva mß, st°eva mß, bolest trpφm, ≤ osrdφ mΘ, kormoutφ se ve mn∞ srdce mΘ, nemohu¥ mlΦeti. Nebo hlas trouby slyÜφÜ, duÜe mß, [a] prok°ikovßnφ vojenskΘ.
  20. Pot°enφ za pot°enφm provolßvß se, poplΘn∞na zajistΘ bude vÜecka zem∞, nßhle poplΘn∞ni budou stanovΘ moji, v okam₧enφ kort²ny mΘ.
  21. A₧ dokud vφdati budu korouhev, sl²chati hlas trouby?
  22. Nebo blßzniv² lid m∙j neznß mne, synovΘ nemoud°φ a nerozumnφ jsou. Moud°φ jsou k Φin∞nφ zlΘho, ale Φiniti dob°e neum∞jφ.
  23. Hledφm-li na zemi, a aj, nesliΦnß jest a prßzdnß; pakli na nebe, nenφ na n∞m ₧ßdnΘho sv∞tla.
  24. Hledφm-li na hory, a aj, t°esou se, a vÜickni pahrbkovΘ pohybujφ se.
  25. Hledφm-li, a aj, nenφ ₧ßdnΘho Φlov∞ka, a vÜelikΘ ptactvo nebeskΘ zalet∞lo.
  26. Hledφm-li, a aj, pole ·rodnΘ [jest] pouÜtφ, a vÜecka m∞sta jeho zbo°ena jsou od Hospodina [a] od hn∞vu prchlivosti jeho.
  27. Nebo takto pravφ Hospodin: Spustne vÜecka zem∞, a vÜak konce jeÜt∞ neuΦinφm.
  28. Kvφliti bude nad tφm zem∞, a zasmuÜφ se na ho°e nebe, proto ₧e jsem mluvil, co jsem myslil, a nelituji, ani₧ se odvrßtφm od toho.
  29. P°ed h°motem jezdc∙ a t∞ch, kte°φ₧ st°φlejφ z luΦiÜt∞, uteΦe vÜecko m∞sto. Vejdou do hust²ch oblak∙, a na skßlφ vylezou; vÜecka m∞sta opuÜt∞na budou, a ₧ßdn² nebude bydliti v nich.
  30. Ty pak pohubena jsuc, co₧ Φiniti budeÜ? AΦkoli oblßΦφÜ se v Üarlat, aΦkoli se ozdobujeÜ ozdobou zlatou, aΦkoli lφΦφÜ tvß° svou lφΦidlem, darmo se okraÜlujeÜ. Pohrdajφ tebou frejφ°i, bez₧ivotφ tvΘho hledajφ.
  31. Nebo slyÜφm hlas jako rodiΦky, svφrßnφ jako tΘ, kterß₧ po nejprvΘ ku porodu pracuje, hlas dcery SionskΘ, ustaviΦn∞ vzdychajφcφ, [a] lomφcφ rukama sv²ma, [°φkajφcφ:] B∞da mn∞ nynφ, nebo ustala duÜe mß pro vrahy.

    5.kapitola (JeremißÜ)


    Osv∞dΦenφ h°φch∙ lidu JudskΘho, 6. i pomst Bo₧φch proti nim.

  1. Zb∞hejte ulice JeruzalΘmskΘ, pohle∩te nynφ, a zv∞zte, a hledejte v ulicφch jeho, naleznete-li mu₧e, jest-li kdo, jeÜto by Φinil soud, [a] vyhledßval toho, co₧ pravΘho jest, a odpustφm jemu.
  2. Ale i kdy₧ °φkajφ: Äiv¥ jest Hospodin, takov²m zp∙sobem k°iv∞ p°isahajφ.
  3. ╙ Hospodine, zdali₧ oΦi tvΘ [nepat°φ] na pravdu? BijeÜ je, ale necφtφ bolesti; hubφÜ je, [ale] nechtφ p°ijφmati kßzn∞. TvrdÜφ jsou tvß°e jejich ne₧ skßla, nechtφ se navrßtiti.
  4. I °ekl jsem jß: Snad tito prostφ jsou, nerozumn∞ sob∞ poΦφnajφ; nebo nejsou pov∞domi cesty Hospodinovy, soudu Boha svΘho.
  5. P∙jdu aspo≥ k p°edn∞jÜφm, a mluviti budu k nim; nebo oni pov∞domi jsou cesty Hospodinovy, soudu Boha svΘho. Ale i ti spolu polßmali jho, roztrhali svazky.
  6. Proto₧ je podßvφ lev z lesa, vlk veΦernφ pohubφ je, pardus Φφhati bude u m∞st jejich. Kdo₧koli vyjde z nich, roztrhßn bude; nebo mnohß jsou p°estoupenφ jejich, rozmohly se p°evrßcenosti jejich.
  7. Kde₧ jest to, proΦe₧ bych m∞l odpustiti tob∞? SynovΘ tvoji opouÜt∞jφ mne, a p°isahajφ skrze ty, kte°φ₧ nejsou bohovΘ. Jak₧ jsem jen nasytil je, hned cizolo₧φ, a do domu nev∞stky houfem se valφ.
  8. Rßno vstßvajφce, jsou jako koni vytylφ; ka₧d² k ₧en∞ bli₧nφho svΘho °ehce.
  9. Zdali₧ pro takovΘ v∞ci nemßm navÜtφviti? dφ Hospodin. A zdali nad nßrodem takov²m nemß mstφti duÜe mß?
  10. Vstupte na zdi jeho, a zkazte [je, ] a nep°estßvejte; svrzte Ütφtky zdφ jeho, nebo nejsou Hospodinovy.
  11. Velice zajistΘ zpronev∞°ili se mi d∙m Izraelsk² a d∙m Judsk², dφ Hospodin.
  12. SΦφtali klam na Hospodina, a °φkali: Nenφ tak, nikoli nep°ijde na nßs zlΘ, a meΦe ani hladu nepocφtφme.
  13. Ti pak proroci pominou s v∞trem, a ₧ßdnΘho slova nenφ v nich. Tak¥ se stane jim.
  14. Proto₧ takto pravφ Hospodin B∙h zßstup∙: Proto ₧e tak mluvφte, aj, jß zp∙sobφm, aby slova tvß v ·stech tv²ch byla jako ohe≥, a lid tento d°φvφm, kterΘ₧ on z₧φ°e.
  15. Aj, jß p°ivedu na vßs nßrod zdaleka, ≤ dome Izraelsk², dφ Hospodin, nßrod siln², nßrod starodßvnφ, nßrod, jeho₧ jazyka nebudeÜ um∞ti, ani rozum∞ti, co mluvφ.
  16. Jeho₧ toul jako hrob otev°en², vÜickni jsou silnφ.
  17. A vytrßvφ obilΘ tvΘ a chlΘb tv∙j, po₧erou syny tvΘ a dcery tvΘ, pojφ bravy tvΘ i skot tv∙j, pojφ vinnΘ kmeny tvΘ i fφkovφ tvΘ, m∞sta tvß hrazenß, v nich₧ ty doufßÜ, znuzφ meΦem.
  18. A vÜak ani t∞ch Φas∙, dφ Hospodin, neuΦinφm s vßmi konce.
  19. Nebo stane se, kdy₧ °eknete: ProΦ nßm Φinφ Hospodin B∙h nßÜ vÜecko toto? ₧e °ekneÜ jim: Jako₧ jste opustili mne, a slou₧ili boh∙m cizozemc∙ v zemi svΘ, tak slou₧iti budete cizozemc∙m v zemi ne svΘ.
  20. Oznamte₧ to v dom∞ Jßkobov∞, a rozhlaste v Judstvu, °kouce:
  21. SlyÜte₧ nynφ toto, lide blßzniv² a nesmysln², kte°φ₧ oΦi majφ a nevidφ, kte°φ₧ uÜi majφ a neslyÜφ:
  22. Co₧ se mne nebudete bßti? dφ Hospodin. Co₧ p°ed oblφΦejem m²m nebudete se t°ßsti? Kter²₧ jsem polo₧il pφsek za cφl mo°i ustanovenφm v∞Φn²m, jeho₧ nep°ekraΦuje. AΦkoli zmφtajφ se, vÜak neodolajφ, aΦkoli zvuΦφ vlnobitφ jeho, vÜak ho nep°echßzejφ.
  23. Ale lid tento mß srdce zarputilΘ a zpurnΘ, odstoupili a odeÜli.
  24. Ani ne°ekli v srdci svΘm: Bojme se ji₧ Hospodina Boha naÜeho, kter²₧ dßvß dΘÜ¥ jarnφ i podzimnφ Φasem sv²m, tΘhodn∙ na°φzen²ch ke ₧ni ost°φhß nßm.
  25. Nepravosti¥ vaÜe p°ekß₧ku Φinφ t∞m v∞cem, a h°φchovΘ vaÜi p°ipravujφ vßs o to dobrΘ.
  26. Nebo nalΘzajφ se v lidu mΘm bezbo₧nφci; st°e₧e jako Φi₧ebnφci, kte°φ₧ lΘcejφ, stav∞jφ osφdla, lidi lapajφ.
  27. Jako klece plnß ptßk∙, tak domovΘ jejich plnφ jsou lsti. Proto₧ zrostli a zbohatli,
  28. Vytylφ jsou, lsknou se, nadto um∞jφ se vyh²bati bφdßm. P°e nesoudφ, [ani] p°e sirotka, a vÜak Ü¥astn∞ se jim vede, aΦkoli k spravedlnosti chud²m nedopomßhajφ.
  29. Zdali₧ pro takovΘ v∞ci nemßm navÜtφviti jich? dφ Hospodin. Zdali nad nßrodem takov²m nemß mstφti duÜe mß?
  30. V∞c u₧asnutφ hodnß a hroznß d∞je se v zemi tΘto.
  31. Proroci prorokujφ l₧iv∞, a kn∞₧φ panujφ skrze n∞, a lid m∙j miluje to. ╚eho byste pak neuΦinili naposledy?

    6.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ o p°ita₧enφ Babylonsk²ch proti Judsk²m. 8. Napomenutφ jich

    ku pokßnφ. 9. Pomsta nad nekajφcφmi. 13. H°φchovΘ lidu i sprßvc∙

    jejich.

  1. Shroma₧∩te se, synovΘ Beniaminovi, z prost°edku JeruzalΘma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihn∞te korouhev; nebo vid∞ti zlΘ od p∙lnoci, a pot°enφ velikΘ.
  2. [Pann∞] krßsnΘ a rozkoÜnΘ p°ipodobnil jsem byl dceru Sionskou.
  3. [Ale] p°itßhnou k nφ past²°i s stßdy sv²mi, rozbijφ proti nφ stany v∙kol, spase ka₧d² mφsto svΘ.
  4. Vyzdvihn∞te proti nφ vßlku, vsta≥te a p°itrhn∞me o poledni. B∞da nßm, ₧e pomφjφ den, ₧e se roztßhli stφnovΘ veΦernφ.
  5. Vsta≥te a p°itrhn∞me v noci, a zkazme palßce jejφ.
  6. Takto zajistΘ pravφ Hospodin zßstup∙: Nasekejte d°φvφ, a zd∞lejte proti JeruzalΘmu nßspy. To¥ jest to m∞sto, kterΘ₧ navÜtφveno b²ti musφ; co₧ ho koli, [jen] nßtisk jest u prost°ed n∞ho.
  7. Jako₧ studnice vypryÜ¥uje vodu svou, tak ono vypryÜ¥uje zlost svou. Nßtisk a zhoubu slyÜeti v n∞m p°ed oblφΦejem m²m ustaviΦn∞, bolest i bitφ.
  8. Usmysl sob∞, ≤ JeruzalΘme, aby se neodlouΦila duÜe mß od tebe, abych t∞ neobrßtil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.
  9. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Jist∞ pab∞rovati budou jako vinn² kmen ostatek Izraele, [°φkajφce:] Sahej rukou svou jako ten, kter²₧ vφno zbφrß do putny.
  10. Komu₧ mluviti budu, a k²m osv∞dΦovati, aby slyÜeli? Aj, neob°ezanΘ jsou uÜi jejich, tak ₧e nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo majφ v posm∞chu, a nemajφ lφbosti v n∞m.
  11. Proto₧ pln² jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, dr₧e [ji] v sob∞. Vylita bude [i] na maliΦkΘ vn∞, spolu i na shromß₧d∞nφmlßdenc∙, ovÜem pak mu₧ s ₧enou jat bude, sta°ec s kmetem.
  12. A dostanou se domovΘ jejich jin²m, tΘ₧ pole i ₧eny, kdy₧ vztßhnu ruku svou na obyvatele tΘto zem∞, dφ Hospodin.
  13. Od nejmenÜφho zajistΘ z nich, a₧ do nejv∞tÜφho z nich, vÜickni napo°ßd vydali se v lakomstvφ, anobr₧ od proroka a₧ do kn∞ze vÜickni napo°ßd provodφ faleÜ.
  14. A hojφ pot°enφ dcery lidu mΘho povrchu, °φkajφce: Pokoj, pokoj, jeÜto nenφ ₧ßdnΘho pokoje.
  15. Styd∞li-li₧ se pak co proto, ₧e ohavnost pßchali? Ani₧ se [lid] co styd∞l, ani₧ jich [proroci] k zahanbenφ p°ivesti um∞li. Proto₧ padnou mezi padajφcφmi; v Φas, v n∞m₧ je navÜtφvφm, klesnou, pravφ Hospodin.
  16. Kdy₧ takto °φkßval Hospodin: Zastavte se na cestßch, a pohle∩te, a vyptejte se na stezky starΘ, kterß jest cesta dobrß, i cho∩te po nφ, a naleznete odpoΦinutφ duÜi svΘ, tedy °φkßvali: Nebudeme choditi.
  17. Kdy₧ jsem pak ustanovil nad vßmi strß₧nΘ, [°ka:] M∞jte₧ pozor na zvuk trouby, tedy °φkßvali: Nebudeme pozorovati.
  18. Proto₧ slyÜte, ≤ nßrodovΘ, a poznej, ≤ shromß₧d∞nφ, co se d∞je mezi nimi.
  19. SlyÜ, ≤ zem∞: Aj, jß uvedu zlΘ na lid tento, ovoce myÜlenφ jejich, proto ₧e nepozorujφ slov m²ch, ani zßkona mΘho, ale jφm pohrdajφ.
  20. K Φemu₧ mi kadidlo z Sßby p°ichßzφ, a vonnß t°tina v²bornß z zem∞ dalekΘ? Zßpal∙ vaÜich nelibuji sob∞, ani₧ ob∞ti vaÜe jsou mi p°φjemnΘ.
  21. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Aj, jß nakladu lidu tomuto ·raz∙, a zurß₧ejφ se o n∞ otcovΘ, tolikΘ₧ i synovΘ, soused i bli₧nφ jeho, a zahynou.
  22. Takto pravφ Hospodin: Aj, lid p°itßhne z zem∞ p∙lnoΦnφ, a nßrod velik² povstane od konΦin zem∞.
  23. LuΦiÜt∞ i kopφ pochytφ, ka₧d² ukrutn² bude, a neslitujφ se. Hlas jejich jako mo°e zvuΦeti bude, a na konφch jezditi budou, zÜikovanφ jako mu₧ k boji, proti tob∞, ≤ dcero Sionskß.
  24. Jak₧ uslyÜφme pov∞st o n∞m, opadnou ruce naÜe; ssou₧enφ zachvßtφ nßs, [a] bolest jako rodiΦku.
  25. Nevychßzejte na pole, a na cestu necho∩te; nebo meΦ nep°φtele [a] strach jest v∙kol.
  26. ╙ dcero lidu mΘho, p°epaÜ se ₧φnφ, a vßlej se v popele. Vydej se v kvφlenφ, jako po synu jednorozenΘm, v kvφlenφ p°eho°kΘ; nebo nßhle p°itßhne zhoubce na nßs.
  27. Dal jsem t∞ za v∞₧i v lidu tvΘm, a za baÜtu, abys spat°oval a zkuÜoval cesty jejich.
  28. VÜickni jsou z zarputil²ch nejzarputilejÜφ, chodφ jako utrhaΦ, jsou ocel a ₧elezo, vÜickni napo°ßd zhoubcovΘ jsou.
  29. Prahnou m∞chy, od ohn∞ mizφ olovo, nadarmo ustaviΦn∞ p°epaluje [zlatnφk;] nebo zlΘ v∞ci nemohou b²ti odd∞leny.
  30. St°φbrem faleÜn²m nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.

    7.kapitola (JeremißÜ)


    Napomenutφ lidu JudskΘho ku pokßnφ. 7. Zaslφbenφ milosti kajφcφm.

    8. H°φchovΘ lidu rozliΦnφ; 12. osv∞dΦenφ pomst Bo₧φch proti n∞mu.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, °koucφ:
  2. Postav se v bran∞ domu Hospodinova, a ohlaÜuj tam slovo toto, a rci: SlyÜte slovo Hospodinovo vÜickni JudÜtφ, kte°φ₧ vchßzφte do bran t∞chto, abyste se klan∞li Hospodinu.
  3. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: PolepÜte cest sv²ch i p°edsevzetφ sv²ch, a zp∙sobφm to, abyste bydlili na mφst∞ tomto.
  4. Nesklßdejte nad∞je svΘ v slovφch l₧iv²ch, °φkajφce: Chrßm Hospodin∙v, chrßm Hospodin∙v, chrßm Hospodin∙v jest.
  5. Ale jestli₧e vÜelijak polepÜφte cest sv²ch, a p°edsevzetφ sv²ch, jestli₧e spravedliv∞ soud konati budete mezi mu₧em a mezi bli₧nφm jeho;
  6. P°ichozφho, sirotka a vdovy neutisknete, a krve nevinnΘ nevylejete na mφst∞ tomto, a za bohy cizφmi nebudete-li choditi k svΘmu zlΘmu:
  7. Tedy zp∙sobφm, abyste bydlili na mφst∞ tomto, v zemi, kterou₧ jsem dal otc∙m vaÜim, od v∞k∙ a₧ na v∞ky.
  8. Aj, vy sklßdßte nad∞ji svou v slovφch l₧iv²ch, kterß₧ neprospφvajφ.
  9. Zdali₧ kradouce, mordujφce a cizolo₧φce i k°iv∞ p°isahajφce a kadφce Bßlovi; tΘ₧ chodφce za bohy cizφmi, jich₧ neznßte,
  10. P°edce choditi a postavovati se budete p°ed oblφΦejem m²m v dom∞ tomto, kter²₧ nazvßn jest od jmΘna mΘho, a °φkati: VyproÜt∞ni jsme, abyste pßchali ty vÜecky ohavnosti?
  11. Co₧ peleÜφ lotrovskou jest d∙m tento p°ed oΦima vaÜima, kter²₧ nazvßn jest od jmΘna mΘho? Aj, takΘ¥ jß vidφm, dφ Hospodin.
  12. Ale jd∞te aspo≥ na mφsto mΘ, kterΘ₧ bylo v Sφlo, kde₧ jsem byl zp∙sobil p°φbytek jmΘnu svΘmu z poΦßtku, a vizte, co jsem uΦinil jemu pro neÜlechetnost lidu svΘho IzraelskΘho.
  13. Proto₧ nynφ, ₧e Φinφte vÜecky skutky tyto, dφ Hospodin, a kdy₧ mluvφm k vßm, rßno vstßvaje, a to ustaviΦn∞, tedy neposlouchßte, a kdy₧ volßm na vßs, tedy neoz²vßte se:
  14. Proto₧ uΦinφm domu tomuto, kter²₧ nazvßn jest od jmΘna mΘho, v n∞m₧ vy doufßte, i mφstu tomuto, kterΘ₧ jsem dal vßm a otc∙m vaÜim, jako jsem uΦinil Sφlo;
  15. A zavrhu vßs od tvß°i svΘ, jako jsem zavrhl brat°φ vaÜe, vÜecko sφm∞ Efraimovo.
  16. Ty tedy nemodl se za lid tento, ani₧ pozdvihuj za n∞ hlasu a modlitby, ani₧ se p°imlouvej ke mn∞; nebo t∞ nikoli nevyslyÜφm.
  17. Zdali₧ sßm nevidφÜ, co oni Φinφ v m∞stech Judsk²ch a po ulicφch JeruzalΘmsk²ch?
  18. SynovΘ zbφrajφ d°φvφ, a otcovΘ zan∞cujφ ohe≥, ₧eny pak zad∞lßvajφ t∞sto, aby pekly kolßΦe tvoru nebeskΘmu, a ob∞tovali ob∞ti mokrΘ boh∙m cizφm, aby mne popouzeli.
  19. Zdali₧ to proti mn∞ [jest, ₧e mne] oni popouzejφ? dφ Hospodin. Zdali nenφ proti nim k zahanbenφ tvß°i jejich?
  20. ProΦe₧ takto pravφ Panovnφk Hospodin: Aj, hn∞v m∙j a prchlivost mß vylita bude na mφsto toto, na lidi i na hovada, i na d°φvφ polnφ, i na ·rody zem∞, a ho°eti bude, tak ₧e neuhasne.
  21. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Zßpaly svΘ p°idejte k ob∞tem sv²m, a jezte maso.
  22. Nebo jsem nemluvil s otci vaÜimi, ani₧ jsem p°ikßzal jim v ten den, v kter²₧ jsem je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, o zßpalφch a ob∞tech.
  23. Ale toto p°ikßzal jsem jim, °ka: Poslouchejte hlasu mΘho, a budu vaÜφm Bohem, a vy budete m²m lidem, a cho∩te po vÜφ cest∞, kterou₧ jsem vßm p°ikßzal, aby vßm dob°e bylo.
  24. VÜak neposlechli, ani₧ naklonili ucha svΘho, ale chodili po radßch, [a] podlΘ zdßnφ srdce svΘho zlΘho. Obrßtili se ke mn∞ h°betem a ne tvß°φ svou.
  25. Od toho Φasu, jak₧ vyÜli otcovΘ vaÜi z zem∞ EgyptskΘ, a₧ do tohoto dne posφlal jsem k vßm vÜecky slu₧ebnφky svΘ proroky, ka₧d² den rßno vstßvaje, a to ustaviΦn∞.
  26. VÜak neposlechli mne, ani₧ naklonili ucha svΘho, ale zatvrdivÜe Üφji svou, h∙°e Φinili ne₧li otcovΘ jejich.
  27. Kdy₧ jim mluvφÜ vÜecka slova tato, ani tebe neposlouchajφ, a kdy₧ volßÜ na n∞, neohlaÜujφ se tob∞.
  28. Proto₧ rci₧ jim: Tento jest nßrod, kte°φ₧ neposlouchajφ hlasu Hospodina Boha svΘho, ani₧ p°ijφmajφ nauΦenφ. Zhynula pravda, a vymizela z ·st jejich.
  29. Ohol vlasy svΘ a zavrz, a na°φkej hlasem na mφstech vysok²ch; nebo zavrhl Hospodin a opustil rodinu, na kterou₧ se velmi hn∞vß.
  30. ╚inili zajistΘ synovΘ Judovi, co₧ zlΘho jest p°ed oΦima m²ma, dφ Hospodin. Nastav∞li ohavnostφ sv²ch v dom∞ tom, kter²₧ nazvßn jest od jmΘna mΘho, aby poÜkvrnili jej.
  31. Nadto vzd∞lali v²sosti Tofet, kterΘ₧ jest v ·dolφ syna Hinnom, aby pßlili syny svΘ i dcery svΘ ohn∞m, Φeho₧ jsem nep°ikßzal, ani₧ vstoupilo na srdce mΘ.
  32. Proto₧ aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, kdy₧to nebude slouti vφce Tofet, ani ·dolφ syna Hinnom, ale ·dolφ mordu, a pochovßvati budou v Tofet, nebo nebude dostßvati mφsta.
  33. I budou mrtvß t∞la lidu tohoto za pokrm ptactvu nebeskΘmu a Üelmßm zemsk²m, a nebude ₧ßdnΘho, kdo by odstraÜil.
  34. Zp∙sobφm takΘ, aby p°estal v m∞stech Judsk²ch a v ulicφch JeruzalΘmsk²ch hlas radosti a hlas veselΘ, hlas ₧enicha a hlas nev∞sty; nebo pustinou uΦin∞na bude zem∞.

    8.kapitola (JeremißÜ)


    Pohr∙₧ka modlß°∙m, 4. slu₧ba Judsk²m ku pokßnφ, 5. h°φchovΘ jejich,

    12. pomsta Bo₧φ nad nimi. 16. Proroctvφ o p°ita₧enφ Kaldejsk²ch.

    18. Na°φkßnφ nad zahynutφm lidu.

  1. V ten Φas, dφ Hospodin, vyberou kosti krßl∙ Judsk²ch, i kosti knφ₧at jejich, i kosti kn∞₧φ, i kosti prorok∙, ano i kosti obyvatel∙ JeruzalΘmsk²ch z hrob∙ jejich,
  2. A rozmecφ je proti slunci a m∞sφci, i proti vÜemu vojsku nebeskΘmu, kterΘ₧ milujφ, a kter²m₧ slou₧φ, a za kter²mi₧ chodφ, a kter²ch₧ hledajφ, a kter²m₧ se klan∞jφ. Nebudou sebrßny, ani pochovßny, budou mφsto hnoje na svrchku zem∞.
  3. I bude ₧ßdostiv∞jÜφ smrt ne₧li ₧ivot vÜechn∞m ostatk∙m t∞m, kte°φ₧ poz∙stanou z rodiny tΘto neÜlechetnΘ na vÜech mφstech, kde₧ by koli poz∙stali, tam kam₧ je za₧enu, dφ Hospodin zßstup∙.
  4. Proto₧ dφÜ jim: Takto pravφ Hospodin: Tak-li₧ padli, aby nemohli povstati? Tak-li₧ se odvrßtil, aby se nemohl zase navrßtiti?
  5. ProΦ se odvrßtil lid tento Jeruzalemsk² odvrßcenφm v∞Φn²m? Chytajφ se lsti, [a] nechtφ se navrßtiti.
  6. Pozoroval jsem a poslouchal. Nemluvφ, co₧ pravΘho jest; nenφ, kdo by ₧elel zlosti svΘ, °φkaje: Co₧ jsem uΦinil? Ka₧d² obrßcen jest k b∞hu svΘmu jako k∙≥, kter²₧ prudce b∞₧φ k boji.
  7. JeÜto Φßp u pov∞t°φ znß na°φzenΘ Φasy svΘ, a hrdliΦka i °e°ßb i vlaÜtovice Üet°φ Φasu p°φletu svΘho, lid pak m∙j neznß soudu Hospodinova.
  8. Jak₧ m∙₧ete °φci: Moud°φ jsme a zßkon Hospodin∙v mßme? Aj, jist∞ nadarmo d∞lß pφsa° pΘro, nadarmo jsou v zßkon∞ zb∞hlφ.
  9. Koho₧ zahanbili ti moud°φ? Kdo jsou p°ed∞Üeni a jati? Aj, slovem Hospodinov²m pohrdajφ, jakß₧ tedy jest moudrost jejich?
  10. A proto₧ dßm ₧eny jejich jin²m, pole jejich t∞m, kte°φ₧ by je opanovali; nebo od nejmenÜφho a₧ do nejv∞tÜφho vÜickni napo°ßd vydali se v lakomstvφ, od proroka a₧ do kn∞ze vÜickni napo°ßd provodφ faleÜ.
  11. Nebo hojφ pot°enφ dcery lidu mΘho po vrchu, °φkajφce: Pokoj, pokoj, jeÜto nenφ ₧ßdnΘho pokoje.
  12. Jsou-li₧ zahanbovßni, proto ₧e ohavnost pßchali? Ba ani se co ustydli, ani zahanbiti um∞li. Proto₧ padnou, kdy₧ oni padati budou; v Φas, v n∞m₧ je navÜtφvφm, klesnou, pravφ Hospodin.
  13. Do konce vyko°enφm je, dφ Hospodin. Nebude ₧ßdnΘho hroznu na vinnΘm kmenu, ani ₧ßdn²ch fφk∙ na fφku, ano i list sprchne, a co₧ dßm jim, odjato bude.
  14. ProΦ my [tu] sedφme? Shroma₧∩te se, a vejd∞me do m∞st hrazen²ch, a odpoΦineme tam. Ale Hospodin B∙h nßÜ kß₧e odpoΦφvati nßm, kdy₧ vodou jedovatou napojφ nßs, proto ₧e jsme h°eÜili proti Hospodinu.
  15. ╚ekej pokoje, ale nic dobrΘho, Φasu uzdravenφ, ale aj, hr∙za.
  16. Od Dan slyÜeti frkßnφ konφ jeho, od hlasu prok°ikovßnφ siln²ch jeho vÜecka zem∞ se t°ese, kte°φ₧ tßhnou, aby z₧φrali zemi i vÜecko, co₧ jest na nφ, m∞sto i ty, kte°φ₧ bydlejφ v n∞m.
  17. Nebo aj, jß poÜli na vßs hady nejjedovat∞jÜφ, proti nim₧ nic neprospφvß zaklφnßnφ, a Ütφpati vßs budou, dφ Hospodin.
  18. Srdce mΘ ve mn∞, kterΘ₧ by mne m∞lo obΦerstvovati v zßrmutku, mdlΘ jest.
  19. Aj, hlas k°iku dcery lidu mΘho z zem∞ velmi dalekΘ: Zdali Hospodina nenφ na Sionu? Zdali krßle jeho nenφ na n∞m? ProΦ mne popouzeli rytinami sv²mi, marnostmi cizozemc∙?
  20. Pominula ₧e≥, dokonalo se lΘto, a my nejsme vyproÜt∞ni.
  21. Pro pot°enφ dcery lidu mΘho pot°φn jsem, smutek nesu, u₧asnutφ podjalo mne.
  22. Co₧ nenφ ₧ßdnΘho lΘka°stvφ v Galßd? Co₧ nenφ ₧ßdnΘho lΘka°e tam? ProΦ tedy nenφ zhojena dcera lidu mΘho?

    9.kapitola (JeremißÜ)


    Na°φkßnφ nad zhoubou Judsk²ch, 3. h°φchovΘ jejich, 9. pomsta pro n∞.

    17. PlßΦ. 23. Chlouba v Bohu. 25. Pohr∙₧ka bezbo₧n²m.

  1. ╙ kdo [mi to] dß, aby hlava mß byla vodou, a oΦi mΘ pramenem slzφ, abych dnem i nocφ oplakati mohl zmordovan²ch dcerky lidu svΘho.
  2. ╙ kdo mne postavφ na pouÜti v hospod∞ pocestn²ch, abych opustil lid sv∙j, a odeÜel od nich; nebo vÜickni jsou cizolo₧nφci, zb∞° zpronev∞°il²ch,
  3. A natahujφ jazyka svΘho [ke] l₧i [jako] luΦiÜt∞ svΘ. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravd∞; nebo ze zlΘho ve zlΘ jdou, a mne neznajφ, pravφ Hospodin.
  4. Ka₧d² st°ez se bli₧nφho svΘho, a neka₧dΘmu bratru se dov∞°uj; nebo ka₧d² bratr hledφ vÜelijak podtrhnouti, a ka₧d² bli₧nφ jako utrhaΦ chodφ.
  5. A jeden ka₧d² bli₧nφho svΘho oklamßvß, a pravdy nemluvφ; uΦφ jazyk sv∙j mluviti le₧, neprßv∞ Φinφce, ustßvajφ.
  6. Tv∙j byt jest u prost°ed lidu p°elstivΘho; pro lest necht∞jφ mne poznati, dφ Hospodin.
  7. Z tΘ p°φΦiny takto pravφ Hospodin zßstup∙: Aj, jß p°ehßn∞je, pruboval jsem je. Jak₧ tedy ji₧ nalo₧iti mßm s dcerou lidu svΘho?
  8. St°ela zabφjejφcφ [jest] jazyk jejich, lest mluvφ. ┌sty sv²mi pokojn∞ s bli₧nφm sv²m mluvφ, ale v srdci svΘm sklßdß ·klady svΘ.
  9. Zdali pro takovΘ v∞ci nemßm jich navÜtφviti? dφ Hospodin. Zdali₧ nad nßrodem takov²m nemß mstφti duÜe mß?
  10. Pro tyto hory dßm se v plßΦ a v na°φkßnφ, a pro pastviÜt∞, kterß₧ jsou na pouÜti, v kvφlenφ; nebo popßlena budou, tak ₧e nebude ₧ßdnΘho, kdo by skrze n∞ Üel, ani₧ bude slyÜßn hlas dobytka. Od ptactva nebeskΘho a₧ do hovada vÜecko se odbΘ°e [a] odejde.
  11. A obrßtφm JeruzalΘm v hromady, p°φbytek drak∙, a m∞sta Judskß obrßtφm [v] pustinu, tak ₧e nebude obyvatele.
  12. Kdo jest ten mu₧ moudr², jeÜto by rozum∞l tomu? A k komu mluvila ·sta Hospodinova, jeÜto by oznamoval to, proΦ zahynouti mß tato zem∞, [a] vypßlena b²ti jako pouÜ¥, tak aby nebylo, kdo by skrze [ni] Üel?
  13. Nebo pravφ Hospodin: Proto ₧e opustili zßkon m∙j, kter²₧ jsem jim p°edlo₧il, a neposlouchali hlasu mΘho, ani₧ chodili za nφm,
  14. Ale chodili za myÜlΘnkami srdce svΘho a za Bßli, Φemu₧ je nauΦili otcovΘ jejich:
  15. Proto₧ takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß nakrmφm je, [toti₧] lid tento, pelynkem, a napojφm je vodou jedovatou.
  16. Nebo rozpt²lφm je mezi nßrody, kter²ch₧ neznali oni, ani otcovΘ jejich, a posφlati budu za nimi meΦ, a₧ je do konce vyhladφm.
  17. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Piln∞ pova₧te, a svolejte ty, kterΘ₧ na°φkßvajφ, a¥ p°ijdou, a k t∞m, kterΘ₧ jsou vycviΦenΘ, poÜlete, aby p°iÜly.
  18. Nech¥ pospφÜφ, a dadφ se nad nßmi v na°φkßnφ, aby slzy tekly z oΦφ naÜich, a vφΦka naÜe opl²vala vodou.
  19. Hlas zajistΘ na°φkßnφ slyÜeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydφme se nßramn∞, ₧e jsme ztratili zemi, ₧e bo°φ p°φbytky naÜe.
  20. Anobr₧ slyÜte, ₧eny, slovo Hospodinovo, a nech¥ p°ijme ucho vaÜe slovo ·st jeho, abyste uΦily dcerky svΘ na°φkßnφ, a jedna ka₧dß tovaryÜku svou kvφlenφ.
  21. Nebo vlezla smrt okny naÜimi, veÜla na palßce naÜe, aby vyhubila d∞ti z rynk∙ [a] mlßdence z ulic.
  22. (Mluv [i to:] Takto dφ Hospodin:) A padla mrtvß t∞la lidskß jako hn∙j po poli, a jako snopovΘ za ₧encem, a nenφ ₧ßdnΘho, kdo by pochoval.
  23. Takto pravφ Hospodin: Nechlub se moudr² v moudrosti svΘ, ani se chlub siln² v sφle svΘ, ani₧ se chlub bohat² v bohatstvφ svΘm.
  24. Ale v tom nech¥ se chlubφ, kdo se chlubφ, ₧e rozumφ a znß mne, ₧e jß jsem Hospodin, kter²₧ Φinφm milosrdenstvφ, soud i spravedlnost na zemi; nebo v t∞ch v∞cech lφbost mßm, dφ Hospodin.
  25. Aj, dnovΘ jdou, pravφ Hospodin, v nich₧ navÜtφvφm ka₧dΘho, ob°ezanΘho i neob°ezanΘho,
  26. EgyptskΘ i JudskΘ, a IdumejskΘ i AmmonitskΘ, a MoßbskΘ, i vÜecky, kte°φ₧ v nejzadn∞jÜφm kout∞ bydlφ na pouÜti. Nebo ti vÜickni nßrodovΘ jsou neob°ezanφ, tolikΘ₧ vÜecken d∙m Izraelsk² jest neob°ezanΘho srdce.

    10.kapitola (JeremißÜ)


    VÜelijak oÜkliv∞ modly pohanskΘ, od nich k Bohu ₧ivΘmu mysl lidu toho

    obracφ, 17. a pomsty modlß°∙m osv∞dΦiv, 23. za milostivΘ trestßnφ Bohu

    se modlφ.

  1. SlyÜte slovo toto, kterΘ₧ mluvφ k vßm Hospodin, ≤ dome Izraelsk².
  2. Takto pravφ Hospodin: Cest∞ pohan∙ neuΦte se, ani₧ se znamenφ nebesk²ch d∞ste, nebo¥ se jich d∞sφ pohanΘ.
  3. Ustanovenφ zajistΘ t∞ch nßrod∙ jsou pouhß marnost. Nebo setna d°evo sekerou v lese, dφlo rukou °emeslnφka,
  4. St°φbrem a zlatem ozdobφ je, h°ebφky a kladivy utvrzujφ je, aby se neviklalo.
  5. Jsou jako palmov² Üpalek tvrd², ani nemluvφ; noÜeni b²ti musejφ, nebo choditi nemohou. Nebojte₧ se jich, nebo zle uΦiniti nemohou, ani₧ takΘ dob°e uΦiniti mohou.
  6. Z nich₧ nenφ ₧ßdnΘho tob∞ podobnΘho, ≤ Hospodine; velik² jsi, i jmΘno tvΘ velikΘ jest v moci.
  7. Kdo₧ by se nebßl tebe, krßli nßrod∙? Na tebe¥ zajistΘ to sluÜφ, pon∞vad₧ mezi vÜemi mudrci nßrod∙, i ve vÜem krßlovstvφ jejich nikdß nebylo podobnΘho tob∞.
  8. A vÜak ze spolka zhlup∞li, a blßzni jsou; z d°eva uΦiti se jest pouhß marnost.
  9. St°φbro ta₧enΘ z zßmo°φ p°ivß₧φno b²vß, a zlato z Ufaz, dφlo °emeslnφka a rukou zlatnφka; z postavce modrΘho a Üarlatov² jest od∞v jejich, vÜecko to jest dφlo um∞l²ch.
  10. Ale Hospodin jest B∙h prav², jest B∙h ₧iv² a krßl v∞Φn², p°ed jeho₧ prchlivostφ zem∞ se t°ese, ani₧ mohou snΘsti nßrodovΘ rozhn∞vßnφ jeho.
  11. (Takto °φkejte jim: BohovΘ ti, kte°φ₧ nebe ani zem∞ neuΦinili, nech¥ zahynou z zem∞, a nech¥ jich nenφ pod nebem.)
  12. Kter²₧ uΦinil zemi mocφ svou, kter²₧ utvrdil okrÜlek sv∞ta moudrostφ svou, a opatrnostφ svou roztßhl nebesa.
  13. Kter²₧to kdy₧ vydßvß hlas, jeΦenφ vod b²vß na nebi, a kter²₧ p∙sobφ to, aby vystupovaly pßry od kraje zem∞, bl²skßnφ s deÜt∞m p°ivodφ, a vyvodφ vφtr z poklad∙ sv²ch.
  14. Tak zhlup∞l ka₧d² Φlov∞k, ₧e neznß [toho, ] ₧e zahanben b²vß ka₧d² zlatnφk pro rytinu; nebo slitina jeho jest faleÜ, a nenφ ducha v nich.
  15. Marnost jsou [a] dφlo podvod∙; v Φas, v n∞m₧ je navÜtφvφm, zahynou.
  16. Nenφ¥ podobn² t∞mto dφl Jßkob∙v, nebo on jest stvo°itel vÜeho; Izrael tolikΘ₧ jest pokolenφ d∞dictvφ toho, jeho₧ jmΘno jest Hospodin zßstup∙.
  17. Sbe° z zem∞ koupi svou, ty kterß₧ bydlφÜ v pevnosti tΘto.
  18. Nebo takto pravφ Hospodin: Aj, jß vyhodφm z praku obyvatele zem∞ tΘto pojednou, a ssou₧φm je, aby shledali toto:
  19. B∞da mn∞ pro set°enφ mΘ, p°ebolestnß jest rßna mß, jeÜto jsem jß byl °ekl: Jist∞ tuto nemoc budu moci snΘsti.
  20. Stan m∙j poplΘn∞n jest, a vÜickni provazovΘ moji potrhßni jsou. SynovΘ moji odebrali se ode mne, a nenφ ₧ßdnΘho; nenφ ₧ßdnΘho, kdo by vφce rozbφjel stan m∙j, a roztßhl kort²ny mΘ.
  21. Nebo zhlup∞li past²°i, a Hospodina se nedotazovali; proto₧ nevede se jim Ü¥astn∞, a vÜecko stßdo pastvy jejich rozpt²leno jest.
  22. Aj, pov∞st jistß p°ichßzφ, a pohnutφ velikΘ z zem∞ p∙lnoΦnφ, aby obrßcena byla m∞sta Judskß v pustinu [a] v p°φbytek drak∙.
  23. Vφm, Hospodine, ₧e nenφ v moci Φlov∞ka cesta jeho, ani₧ jest v moci mu₧e toho, kter²₧ chodφ, aby spravoval krok sv∙j.
  24. Kßrej mne, Hospodine, vÜak milostiv∞, ne v hn∞v∞ svΘm, abys neset°el mne.
  25. Vylφ hn∞v sv∙j na ty nßrody, kte°φ₧ tebe neznajφ, a na rodiny, kterΘ₧ jmΘna tvΘho nevz²vajφ; nebo z₧φrajφ Jßkoba, a tak z₧φrajφ jej, aby jej vÜeho se₧rali, a obydlφ jeho v poustku obrßtili.

    11.kapitola (JeremißÜ)


    B∙h porouΦφ proroku, aby p°idr₧el k pln∞nφ smlouvy Bo₧φ. 9. Obvi≥uje

    z p°estupovßnφ jφ, 11. i pomstou hrozφ. 18. ┌klady proroku Φin∞nΘ

    zjevuje, 21. i trestati proto chce.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, °koucφ:
  2. SlyÜte slova smlouvy tΘto, kterß₧ byste mluvili mu₧∙m Judsk²m, a obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m,
  3. A rci jim: Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Zlo°eΦen² ten Φlov∞k, kter²₧ by neposlechl slov smlouvy tΘto,
  4. Kterou₧ jsem vydal otc∙m vaÜim tehdß₧, kdy₧ jsem je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, z peci ₧eleznΘ, °ka: Poslouchejte hlasu mΘho, a Φi≥te to vÜecko, tak jak₧ p°ikazuji vßm, i budete lidem m²m, a jß budu Bohem vaÜφm,
  5. Abych splnil p°φsahu, kterou₧ jsem uΦinil otc∙m vaÜim, ₧e jim dßm zemi opl²vajφcφ mlΘkem a strdφ, jak₧ dneÜnφ den jest. Jemu₧ odpov∞d∞v, °ekl jsem: Amen, Hospodine.
  6. Potom °ekl mi Hospodin: OhlaÜuj vÜecka slova tato po m∞stech Judsk²ch, a po ulicφch JeruzalΘmsk²ch, °ka: SlyÜte slova smlouvy tΘto, a Φi≥te je.
  7. Nebo Φastokrßt osv∞dΦoval jsem se otc∙m vaÜim, od toho dne, jak₧ jsem je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, a₧ do dne tohoto; rßno p°ivstßvaje a osv∞dΦuje se, °φkßval jsem: Poslouchejte hlasu mΘho.
  8. Ale neposlouchali, ani₧ naklonili ucha svΘho, n²br₧ chodil jeden ka₧d² po zdßnφ srdce svΘho zlΘho. ProΦe₧ uvedl jsem na n∞ vÜecka slova smlouvy tΘto, kterou₧ jsem p°ikßzal plniti, ale neplnili.
  9. Tehdy °ekl mi Hospodin: NalΘzß se spiknutφ mezi mu₧i Judsk²mi, a mezi obyvateli JeruzalΘmsk²mi.
  10. Obrßtili se k nepravostem otc∙ sv²ch star²ch, kte°φ₧ necht∞li poslouchati slov m²ch. TolikΘ₧ tito chodφ za bohy cizφmi, slou₧φce jim; d∙m Izraelsk² a d∙m Judsk² zruÜili smlouvu mou, kterou₧ jsem uΦinil s otci jejich.
  11. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Aj, jß uvedu na n∞ zlΘ, z n∞ho₧ nebudou moci vyjφti. By pak volali ke mn∞, nevyslyÜφm jich.
  12. I p∙jdou m∞sta Judskß i obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ, a budou volati k boh∙m t∞m, kter²m₧ kadφ, ale nikoli nevysvobodφ jich v Φas bφdy jejich,
  13. AΦkoli podlΘ poΦtu m∞st mßÜ bohy svΘ, ≤ Judo, a podlΘ poΦtu ulic JeruzalΘmsk²ch nastav∞li jste oltß°∙ ohavnosti tΘ, oltß°∙, nanich₧ byste kadili Bßlovi.
  14. Proto₧ ty nemodl se za lid tento, ani₧ pozdvihuj za n∞ hlasu a modlitby; nebo¥ nikoli nevyslyÜφm jich v ten Φas, kdy₧ by volali ke mn∞ p°φΦinou svΘho zlΘho.
  15. Co jest milΘmu mΘmu do mΘho domu, pon∞vad₧ nestydat∞ pßÜe neÜlechetnosti s mnoh²mi, a ob∞ti svatΘ odeÜly od tebe, a ₧e v zlosti svΘ plΘÜeÜ?
  16. Bylt∞ Hospodin nazval jmΘno tvΘ olivou zelenajφcφ se, p∞knou pro ovoce uÜlechtilΘ, [ale] s zvukem bou°e velikΘ zapßlφ ji s h∙ry, kdy₧ polßmφ ratolesti jejφ.
  17. Nebo Hospodin zßstup∙, kter²₧ t∞ byl Ütφpil, vy°kl zlΘ proti tob∞, pro neÜlechetnost domu IzraelskΘho a domu JudskΘho, kterou₧ mezi sebou pßchali, aby mne popouzeli, kadφce Bßlovi.
  18. Hospodin zajistΘ oznßmil mi, i dov∞d∞l jsem se. Tehdß₧ jsi mi ukßzal p°edsevzetφ jejich,
  19. Kdy₧ jsem jß byl jako berßnek a volΦek, kter²₧ veden b²vß k zabitφ. Nebo nev∞d∞l jsem, by proti mn∞ rady sklßdali: Zkazme strom s ovocem jeho, a vyhla∩me jej z zem∞ ₧iv²ch, aby jmΘno jeho nebylo p°ipomφnßno vφce.
  20. Ale ≤ Hospodine zßstup∙, soudce spravedliv², kter²₧ zkuÜujeÜ ledvφ i srdce, nech¥ se podφvßm na pomstu tvou nad nimi; nebo jsem tob∞ zjevil p°i svou.
  21. Proto₧ takto pravφ Hospodin o Anatotsk²ch, kte°φ₧ hledajφ bez₧ivotφ tvΘho, °φkajφce: Neprorokuj ve jmΘnu Hospodinovu, abys neum°el v ruce naÜφ:
  22. Proto₧ takto pravφ Hospodin zßstup∙: Aj, jß navÜtφvφm je. Mlßdenci zbiti budou meΦem, synovΘ jejich i dcery jejich zemrou hladem,
  23. A nebudou mφti potomk∙, kdy₧ uvedu zlΘ na AnatotskΘ, Φasu toho, v n∞m₧ je navÜtφvφm.

    12.kapitola (JeremißÜ)


    Na°φkßnφ nad bezbo₧nostφ Anatotsk²ch. 5. Ukßzßnφ v∞tÜφch

    neÜlechetnostφ p°i JeruzalΘmsk²ch, s osv∞dΦenφm pomsty obojφm.

    14. Pohr∙₧ka pohan∙m, 15. a zaslφbenφm kajφcφm z Äid∙ i pohan∙.

  1. Spravedliv² z∙staneÜ, Hospodine, povedu-li odpor proti tob∞, a vÜak o soudech tv²ch mluviti budu s tebou. ProΦ se cest∞ bezbo₧nφk∙ Ü¥astn∞ vede? Majφ pokoj vÜickni, kte°φ₧ se pyÜn∞ zpronev∞°ili.
  2. èt∞pujeÜ je, ano i vko°e≥ujφ se; rostou, ano i ovoce nesou ti, jejich₧to ·st blφzko jsi, ale daleko od ledvφ jejich.
  3. Ale ty, Hospodine, znßÜ mne, prohlΘdßÜ mne, a zkusils srdce mΘho, ₧e s tebou jest, onyno pak tßhneÜ jako ovce k zabφjenφ, a p°ipravujeÜ je ke dni zabitφ.
  4. Dokud₧ by ₧alostila zem∞, a bylina vÜeho pole svadla pro zlost p°eb²vajφcφch v nφ, a hynulo ka₧dΘ hovado i ptactvo? Nebo °φkajφ: Nevidφ¥ [B∙h] skonΦenφ naÜeho.
  5. Pon∞vad₧ tebe s p∞Üφmi b∞₧φcφho k ustßnφ p°ivodφ, kterak₧ bys tedy staΦil p°i konφch? A pon∞vad₧ v zemi pokojnΘ, jφ₧ jsi se dov∞°il, [ustßvßÜ, ] co₧ pak spravφÜ p°i tom zdutΘm Jordßnu?
  6. Nebo i brat°φ tvoji i d∙m otce tvΘho zpronev∞°ili se tob∞, a ti takΘ povolßvajφ za tebou pln²mi ·sty. Nev∞° jim, by¥ pak mluvili s tebou p°ßtelsky.
  7. Opustil jsem d∙m sv∙j, zavrhl jsem d∞dictvφ svΘ, dal jsem to, co₧ velice milovala duÜe mß, v ruce nep°ßtel jeho.
  8. UΦin∞no jest mi d∞dictvφ mΘ podobnΘ lvu v lese, vydßvß proti mn∞ hlas sv∙j, proΦe₧ ho nenßvidφm.
  9. A co₧ ptßkem drav²m jest mi d∞dictvφ mΘ? Co₧ ptactvo v∙kol bude proti n∞mu? Jd∞te₧ nu, shroma₧∩te se vÜecka zvφ°ata polnφ, sejd∞te se k jφdlu.
  10. Mnozφ past²°i zkazφ vinici mou, poÜlapajφ podφl m∙j, podφl mn∞ velmi mil² obrßtφ v pouÜ¥ nejhrozn∞jÜφ,
  11. Obrßtφ jej v pustinu. Kvφliti bude, spustoÜen jsa ode mne; spustne vÜecka tato zem∞, nebo nenφ ₧ßdnΘho, kdo by to v srdci sklßdal.
  12. Na vÜecka mφsta vysokß po pouÜti potßhnou zhoubcovΘ, meΦ zajistΘ Hospodin∙v z₧φ°e od jednoho kraje zem∞ a₧ do druhΘho, nebude mφti pokoje ₧ßdnΘ t∞lo.
  13. Nasejφ pÜenice, ale trnφ ₧φti budou; bolestn∞ to ponesou, ₧e u₧itku nevezmou, a styd∞ti se budou za ·rody svΘ pro prchlivost hn∞vu Hospodinova.
  14. Takto pravφ Hospodin o vÜech m²ch sousedech zl²ch, jen₧ se dot²kajφ d∞dictvφ, kterΘ₧ jsem uvedl v d∞dictvφ lidu svΘmu IzraelskΘmu: Aj, jß vyplΘnφm je z zem∞ jejich, kdy₧ d∙m Judsk² vyplΘnφm z prost°edku jejich.
  15. Stane se vÜak, kdy₧ je vyplΘnφm, ₧e se navrßtφm a smiluji se nad nimi, a p°ivedu zase jednoho ka₧dΘho z nich k d∞dictvφ jeho, a jednoho ka₧dΘho do zem∞ jeho.
  16. Stane se takΘ, jestli₧e by se piln∞ uΦili cestßm lidu mΘho, [a] p°isahali by ve jmΘnu mΘm, °φkajφce: Äiv¥ jest Hospodin, jak₧ oni uΦφvali lid m∙j p°isahati skrze Bßle, ₧e vzd∞lßni budou u prost°ed lidu mΘho.
  17. Jestli₧e by pak neposlouchali, tedy plΘniti budu nßrod ten ustaviΦn∞ a hubiti, dφ Hospodin.

    13.kapitola (JeremißÜ)


    Uch²lenφ se Judsk²ch od Boha a hledßnφ pomoci u Assyrsk²ch,

    15. napomenutφ jich ku pokßnφ, 17. pohr∙₧ka nekajφcφm.

  1. Takto °ekl Hospodin ke mn∞: Jdi a zjednej sob∞ pßs ln∞n², a opaÜ jφm bedra svß, do vody pak nedßvej ho.
  2. Tedy zjednal jsem ten pßs podlΘ slova Hospodinova, a opßsal jsem bedra svß.
  3. Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞ podruhΘ, °koucφ:
  4. Vezmi ten pßs, kter²₧ jsi zjednal, kter²₧ jest na bedrßch tv²ch, a vstana, jdi k Eufrates, a skrej jej tam do dφry skalnφ.
  5. I Üel jsem, a skryl jsem jej u Eufrates, jak₧ mi byl p°ikßzal Hospodin.
  6. Stalo se pak po p°eb∞hnutφ dn∙ mnoh²ch, ₧e °ekl Hospodin ke mn∞: Vstana, jdi k Eufrates, a vezmi odtud ten pßs, kter²₧¥ jsem p°ikßzal skr²ti tam.
  7. I Üel jsem k Eufrates, a vykopav, vzal jsem ten pßs z mφsta toho, kde₧ jsem jej byl skryl. A aj, zka₧en² byl ten pßs, ani₧ se k Φemu hodil.
  8. Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
  9. Takto pravφ Hospodin: Tak¥ zkazφm p²chu Judsk²ch i p²chu JeruzalΘmsk²ch velikou.
  10. Lidu toho p°eneÜlechetnΘho, kte°φ₧ nechtφ poslouchati slov m²ch, kte°φ₧ chodφ podlΘ zdßnφ srdce svΘho, a chodφ za bohy cizφmi, slou₧φce jim, a klan∞jφce se jim. I bude podoben pasu tomu, kter²₧ se nehodφ k niΦemu.
  11. Nebo jako₧ se dr₧φ pßs na bedrßch mu₧e, tak jsem byl p°ipojil k sob∞ vÜecken d∙m Izraelsk² i vÜecken d∙m Judsk², dφ Hospodin, aby byli lidem m²m, a to k slßv∞, a k chvßle, i k ozdob∞, ale nebyli posluÜni.
  12. Proto₧ rci jim slovo toto: Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: VÜelikß nßdoba vinnß napl≥ovßna b²vß vφnem. Kdy₧¥ pak °eknou: Zdali₧ nevφme dob°e, ₧e vÜelikß nßdoba vinnß napl≥ovßna b²vß vφnem?
  13. I dφÜ jim: Takto pravφ Hospodin: Aj, jß naplnφm vÜecky obyvatele zem∞ tΘto i krßle, kte°φ₧ sedφ mφsto Davida na stolici jeho, i kn∞₧φ i proroky, a tolikΘ₧ vÜecky obyvatele JeruzalΘmskΘ opilstvφm,
  14. A rozrazφm jednoho o druhΘho, jako₧ otce, tak takΘ syny, dφ Hospodin. Nebudu Üanovati, ani₧ odpustφm, ani₧ se smiluji, abych zkaziti jich nem∞l.
  15. Poslouchejte a uÜima pozorujte, nepovyÜujte se, nebo¥ Hospodin mluvφ.
  16. Dejte Hospodinu Bohu svΘmu Φest, d°φv ne₧ by tmu uvedl, a d°φve ne₧li by se zurß₧ely nohy vaÜe o hory tmavΘ. I Φekali byste sv∞tla, ale obrßtil by je v stφn smrti, prom∞nil by [je] v mrßkotu.
  17. Jestli₧e pak toho neuposlechnete, v skr²Üφch plakati bude duÜe mß pro p²chu [vaÜi, ] a nßramn∞ kvφliti bude. Potekou, pravφm, z oΦφ m²ch slzy, nebo zajato bude stßdce Hospodinovo.
  18. Rci krßli i krßlovn∞: Se∩te na zemi; nebo odjata bude p°ednost vaÜe, koruna ozdoby vaÜφ.
  19. M∞sta polednφ uzavφrßna budou, tak ₧e nebude ₧ßdnΘho, kdo by otev°φti mohl. Zast∞hovßno bude vÜecko Judstvo, zast∞hovßno bude docela.
  20. Pozdvihn∞te oΦφ sv²ch, a vizte ty, kte°φ₧ tßhnou od p∙lnoci. Kde₧ jest to stßdo, kterΘ₧¥ dßno bylo, stßdce ozdoby tvΘ?
  21. Co dφÜ, kdy₧ t∞ navÜtφvφ, jeÜtos ty nauΦila je, aby byli nad tebou v∙dcovΘ p°ednφ? Zdali₧ bolesti tebe nezachvßtφ jako ₧enu rodφcφ?
  22. DφÜ-li v srdci svΘm: ProΦ by mne to potkati m∞lo? Pro mno₧stvφ nepravosti tvΘ odkryti budou podolkovΘ tvoji, nßsiln∞ odjata bude obuv tvß.
  23. M∙₧e-li zm∞niti Mou°enφn k∙₧i svou, aneb pardus pe°estost svou, takΘ vy budete moci dob°e Φiniti, nauΦivÜe se zle Φiniti.
  24. Proto₧ rozpt²lφm je, jako vφtr pouÜt∞ rozptyluje plevy.
  25. Ten bude los tv∙j [a] dφl odm∞°en² tob∞ ode mne, pravφ Hospodin, proto ₧es se zapomn∞la nade mnou, a ·falas v le₧.
  26. A tak i jß takΘ odkryji podolek tv∙j nad hlavu tvou, aby spat°φna byla hanba tvß,
  27. Cizolo₧stvφ tvß, a °ehtßnφ tvß, neÜlechetnß smilstvφ tvß, na pahrbcφch [i] na poli. Vid∞l¥ jsem ty ohavnosti tvΘ; b∞da tob∞, JeruzalΘme. A co₧ se jeÜt∞ neoΦistφÜ? I a₧ dokud pak?

    14.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ o suchu. 7. Modlitba proroka Bo₧φho. 10. Odpov∞∩ tvrdß na

    ni. 13. SΦφtßnφ viny na faleÜnΘ proroky. 15. Pohr∙₧ka sv∙dc∙m i lidu.

    19. Modlitba za milost.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi o suchu.
  2. Kvφliti bude zem∞ Judskß, a brßny jejφ zemdlejφ, smutek ponesou na zemi, a na°φkßnφ JeruzalΘma vzejde.
  3. TakΘ nejznamenit∞jÜφ z nich rozsφlati budou [i] nejÜpatn∞jÜφ svΘ pro vodu. P°ijdouce k Φisternßm, [a] nenaleznouce vody, navrßtφ se s nßdobami sv²mi prßzdn²mi, hanbφce a stydφce se; proto₧ p°ikryjφ hlavu svou.
  4. [I] orßΦi stydφce se, p°ikryjφ hlavu svou p°φΦinou zem∞ vyprahlΘ, proto ₧e deÜt∞ nebude na zemi.
  5. Anobr₧ i la≥ na poli, co₧ porodφ, opustφ; nebo mladistvΘ trßvy nebude.
  6. A divocφ oslovΘ stojφce na vysok²ch mφstech, hltati budou vφtr jako draci; p°ehledφ se oΦi jejich, nebo nebude ₧ßdnΘ trßvy.
  7. ╙ Hospodine, pon∞vad₧ nepravosti naÜe sv∞dΦφ proti nßm, slituj se pro jmΘno svΘ. Nebo mnohß jsou odvrßcenφ naÜe, tob∞¥ jsme zh°eÜili.
  8. ╙ nad∞je Izraelova, vysvoboditeli jeho v Φas ssou₧enφ, proΦ b²ti mßÜ jako p°φchozφ v tΘto zemi, a jako pocestn² stavujφcφ se na noclehu?
  9. ProΦ se ukazujeÜ jako mu₧ ustal², jako siln², kter²₧ nem∙₧e vysvoboditi? VÜaks ty u prost°ed nßs, Hospodine, a jmΘno tvΘ nad nßmi vz²vßno jest; neopouÜt∞j₧ nßs.
  10. Takto pravφ Hospodin o lidu tomto: Tak milujφ toulky, noh sv²ch nezdr₧ujφ, a₧ Hospodin nemß v nich lφbosti, [a] nynφ zpomφnß nepravost jejich, a navÜt∞vuje h°φchy jejich.
  11. Potom °ekl ke mn∞ Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrΘmu.
  12. Kdy₧ se postiti budou, jß nikoli nevyslyÜφm volßnφ jejich, a kdy₧ ob∞tovati budou ob∞t zßpalnou a suchou, jß nikoli neoblφbφm sob∞ t∞ch v∞cφ, ale meΦem a hladem a morem jß do konce zhubφm je.
  13. Tedy °ekl jsem: Ach, PanovnφΦe Hospodine, aj, tito proroci °φkajφ jim: Neuz°φte meΦe, a hlad nep°ijde na vßs, ale pokoj prav² dßm vßm na mφst∞ tomto.
  14. I °ekl Hospodin ke mn∞: Le₧ prorokujφ ti proroci ve jmΘnu mΘm. Neposlal¥ jsem jich, ani₧ jsem p°ikßzal jim, anobr₧ ani₧ jsem mluvil k nim. Vid∞nφ l₧ivΘ a hßdßnφ, a marnΘ v∞ci i lest srdce svΘho oni prorokujφ vßm.
  15. Proto₧ takto pravφ Hospodin o prorocφch, kte°φ₧ prorokujφ ve jmΘnu mΘm, jeÜto jsem jß jich neposlal, a kte°φ₧ °φkajφ: MeΦe ani hladu nebude v zemi tΘto: MeΦem a hladem i ti sami proroci zhynou.
  16. Lid pak ten, jemu₧ oni prorokujφ, rozmetßn bude po ulicφch JeruzalΘmsk²ch hladem a meΦem, ani₧ bude, kdo by je pochovßval, je, man₧elky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na n∞ neÜlechetnost jejich.
  17. Proto₧ rci₧ jim slovo toto: Z oΦφ m²ch tekou slzy dnem i nocφ bez p°estßnφ; nebo pot°φna bude velmi velice panna dcera lidu mΘho ranou nßramn∞ bolestnou.
  18. Vyjdu-li na pole, aj, tam zbitφ meΦem; pakli vejdu do m∞sta, aj, tam nemocnφ hladem. Nebo jako₧ prorok tak kn∞z obchßzejφce, kupΦφ zemφ, a [lidΘ toho] neznajφ.
  19. Zdali₧ do konce zamφtßÜ Judu? Zdali Sion oÜklivφ sob∞ duÜe tvß? ProΦ nßs bijeÜ, tak abychom ji₧ nebyli uzdraveni? ╚ekßme-li pokoje, a aj, nic dobrΘho pakli Φasu uzdravenφ, a aj, hr∙za.
  20. Poznßvßme¥, Hospodine, bezbo₧nost svou [i] nepravost otc∙ sv²ch, ₧e jsme h°eÜili proti tob∞.
  21. Nezamφtej₧ pro jmΘno svΘ, nezlehΦuj stolice slßvy svΘ; rozpome≥ se, neruÜ smlouvy svΘ s nßmi.
  22. Zdali₧ jsou mezi marnostmi pohansk²mi ti, kte°φ₧ by dΘÜ¥ dßvali? A zdali₧ nebesa dßvajφ p°φvaly? Zdali₧ ty nejsi sßm, Hospodine, B∙h nßÜ? Proto₧ na tebe¥ oΦekßvßme, nebo ty p∙sobφÜ vÜecko to.

    15.kapitola (JeremißÜ)


    Hn∞v Bo₧φ proti Judsk²m i pomsty hroznΘ, 10. na°φkßnφ 11. i pot∞Üenφ

    proroka, 15. modlitba jeho, 19. i odpov∞∩ Bo₧φ na ni.

  1. Tedy °ekl Hospodin ke mn∞: By¥ se postavil Moj₧φÜ i Samuel p°ed oblφΦejem m²m, nikoli srdce nemohu mφti k lidu tomuto. Pus¥ je ode mne, a nech¥ jdou pryΦ.
  2. A °eknou-li¥: Kam bychom Üli? tedy dφÜ jim: Takto pravφ Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meΦi, pod meΦ, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetφ, do zajetφ.
  3. P°edstavφm zajistΘ jim to Φtvero, dφ Hospodin: MeΦ k zmordovßnφ, a psy, aby je rozsm²kali, a ptactvo nebeskΘ i zv∞° zemskou, aby je se₧rala a zkazila.
  4. A musejφ se sm²kati po vÜech krßlovstvφch zem∞ p°φΦinou Manassesa syna EzechißÜova, krßle JudskΘho, pro ty v∞ci, kterΘ₧ pßchal v JeruzalΘm∞.
  5. Nebo kdo by se slitoval nad tebou, JeruzalΘme? A kdo by t∞ politoval? Aneb kdo by p°iÜel, aby se zeptal, jak¥ se vede?
  6. Tys opustil mne, dφ Hospodin, odÜels nazp∞t; proto₧ vztßhnu ruku svou na tebe, abych t∞ zkazil. Ustal jsem, ₧eleje.
  7. Proto₧ p°et°φbφm je v∞jeΦkou skrze brßny zem∞ tΘto, na sirobu p°ivedu [a] zkazφm lid sv∙j, nebo se od cest sv²ch nenavracujφ.
  8. V∞tÜφ bude poΦet vdov jeho ne₧ pφsku mo°skΘho. P°ivedu na n∞, na matky, na mlßdence zhoubce [i] v poledne; zp∙sobφm to, aby nßhle p°ipadli na to m∞sto, i budou zd∞Üeni.
  9. Zemdlφ [i] ta, kterß₧ rodφvala po sedmerΘm; vypustφ duÜi svou, zapadne jφ slunce jeÜt∞ ve dne, hanbiti a styd∞ti se bude. Ostatek pak jich vydßm pod meΦ p°ed oblφΦejem nep°ßtel jejich, dφ Hospodin.
  10. B∞da mn∞, matko mß, ₧e jsi mne porodila, mu₧e svßru a mu₧e r∙znice vÜφ zemi. Nep∙jΦoval jsem jim, ani₧ mi oni p∙jΦovali, [a] ka₧d² mi zlo°eΦφ.
  11. [I] °ekl Hospodin: Zdali₧ tob∞, kter²₧ poz∙staneÜ, nebude dob°e? Zdali₧ nebudu tv²m zßstupcφm u nep°φtele v Φas trßpenφ a v Φas ssou₧enφ?
  12. Zdali₧ ₧elezo polßme p∙lnoΦnφ ₧elezo a ocel?
  13. Jm∞nφ tvΘ, [≤ Judo, ] i poklady tvΘ vydßm v rozchvßtßnφ darmo, po vÜech konΦinßch tv²ch, a to pro vÜelijakΘ h°φchy tvΘ.
  14. A zp∙sobφm to, ₧e musφÜ jφti s nep°ßtely sv²mi do zem∞ cizφ, kdy₧ ohe≥ zanφcen² v prchlivosti mΘ na vßs pßlati bude.
  15. Ty znßÜ mne, Hospodine, rozpome≥ se na mne, a navÜt∞v mne, a pomsti mne nad t∞mi, kte°φ₧ dotφrajφ na mne. Shovφvaje [jim, ] nezachvacuj mne; v∞z, ₧e snßÜφm pro tebe pohan∞nφ.
  16. Kdy₧ se naskytly °eΦi tvΘ, sn∞dl jsem je, a m∞l jsem slovo tvΘ za radost a pot∞Üenφ srdce svΘho, pon∞vad₧ jsi ty mne povolal sßm, ≤ Hospodine Bo₧e zßstup∙.
  17. Nesedßm v rad∞ posm∞vaΦ∙, ani₧ plΘÜi; pro p°φsnost tvou samotn² sedßm, nebo prchlivostφ naplnils mne.
  18. ProΦ mß b²ti bolest mß v∞Φnß, a rßna mß smrtelnß, kterß₧ se nechce zhojiti? ProΦ mi b²ti mßÜ naprosto jako oklamavateln², [jako] vody nestßlΘ?
  19. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Jestli₧e se obrßtφÜ, takΘ t∞ zase obrßtφm, abys stßl p°ed oblφΦejem m²m; odd∞lφÜ-li v∞c drahou od niΦemnΘ, jako ·sta mß budeÜ. Nech¥ se oni obrßtφ k tob∞, ty pak neobracej se k nim.
  20. Nebo jsem t∞ postavil proti lidu tomuto jako zed m∞d∞nou pevnou. Kte°φ₧ bojovati budou proti tob∞, ale neodolajφ tob∞; nebo jß jsem s tebou, abych t∞ vysvobozoval a vytrhoval, dφ Hospodin.
  21. Vytrhnu t∞ zajistΘ z rukou neÜlechetnφk∙, a vykoupφm t∞ z ruky nßsilnφk∙.

    16.kapitola (JeremißÜ)


    Osv∞dΦenφ pomst nad Judsk²mi 10. i h°φch∙ jejich. 14. Vysvobozenφ

    lidu z Babylona. 16. P°ita₧enφ Egyptsk²ch a Kaldejsk²ch. 19. Povolßnφ

    pohan∙.

  1. I stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
  2. Nepojφmej sob∞ ₧eny, ani₧ m∞j syn∙ neb dcer na mφst∞ tomto.
  3. Nebo takto pravφ Hospodin o synech i dcerßch zplozen²ch v mφst∞ tomto, a o matkßch jejich, kterΘ₧ zrodily je, i o jejich otcφch, kte°φ₧ zplodili je v zemi tΘto:
  4. Smrtmi p°ebolestn²mi pomrou, nebudou oplakßni, ani pochovßni; mφsto hnoje na svrchku zem∞ budou, a meΦem i hladem do konce zhubeni budou. I budou mrtvß t∞la jejich za pokrm ptactvu nebeskΘmu a Üelmßm zemsk²m.
  5. Nebo takto pravφ Hospodin: Nevchßzej do domu smutku, ani₧ cho∩ kvφliti, ani₧ jich lituj; odjal jsem zajistΘ pokoj sv∙j od lidu tohoto, dobrotivost i slitovßnφ, dφ Hospodin.
  6. Kdy₧ pomrou velicφ i malφ v zemi tΘto, nebudou pochovßni, ani₧ kvφliti budou nad nimi, ani₧ se z°e₧φ, ani₧ sob∞ lysiny zd∞lajφ pro n∞.
  7. Ani₧ jim dadφ jφsti, aby v truchlosti pot∞Üovali jich nad mrtv²m, ani₧ jich napojφ z ΦφÜe pot∞Üenφ po otci jejich neb matce jejich.
  8. TolikΘ₧ do domu hodovßnφ necho∩, abys sedati m∞l s nimi p°i jφdle a pitφ.
  9. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß zp∙sobφm, aby neb²valo na mφst∞ tomto p°ed oΦima vaÜima a za dn∙ vaÜich hlasu radosti, ani hlasu veselΘ, hlasu ₧enicha, ani hlasu nev∞sty.
  10. Kdy₧ pak oznßmφÜ lidu tomuto vÜecka slova tato, a °eknou-li¥: ProΦ vy°kl Hospodin proti nßm vÜecko zlΘ velikΘ toto, a jakß jest nepravost naÜe, aneb jak² h°φch nßÜ, jφm₧ jsme h°eÜili proti Hospodinu Bohu svΘmu?
  11. Tedy rci jim: Proto ₧e opustili mne otcovΘ vaÜi, dφ Hospodin, a chodφce za bohy cizφmi, slou₧ili jim, a klan∞li se jim, mne pak opustili, a zßkona mΘho neost°φhali.
  12. Vy pak mnohem jste h∙°e Φinili ne₧li otcovΘ vaÜi; nebo aj, vy chodφte jeden ka₧d² podlΘ zdßnφ srdce svΘho zlΘho, neposlouchajφce mne.
  13. ProΦe₧ hodφm vßmi z zem∞ tΘto do zem∞, o nφ₧ nevφte vy, ani otcovΘ vaÜi, a slou₧iti budete tam boh∙m cizφm dnem i nocφ, dokud₧ neuΦinφm vßm milosti.
  14. Proto₧ aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧ nebude °φkßno vφce: Äiv¥ jest Hospodin, kter²₧ vyvedl syny IzraelskΘ z zem∞ EgyptskΘ,
  15. Ale: Äiv¥ jest Hospodin, kter²₧ vyvedl syny IzraelskΘ z zem∞ p∙lnoΦnφ a ze vÜech zemφ, do nich₧ je byl rozehnal, kdy₧ je zase p°ivedu do zem∞ jejich, kterou₧ jsem dal otc∙m jejich.
  16. Aj, jß poÜli k rybß°∙m mnoh²m, dφ Hospodin, aby je vylovili; potom poÜli i k mnoh²m lovc∙m, aby je zlapali na vÜelikΘ ho°e, a na vÜelikΘm pahrbku, i v d∞rßch skalnφch.
  17. Hledφm na vÜecky cesty jejich, nejsou¥ tajnΘ p°ede mnou, ani₧ jest skryta nepravost jejich p°ed oΦima m²ma.
  18. I odplatφm jim prvΘ dvojnßsobn∞ za nepravost jejich a h°φch jejich, proto ₧e zemi mnou poÜkvrnili t∞ly mrtv²mi ohyzdn²mi, a ohavnostmi sv²mi naplnili d∞dictvφ mΘ.
  19. Hospodine, sφlo mß a hrade m∙j, i ·toΦiÜt∞ mΘ v den ssou₧enφ, k tob∞¥ p°ijdou nßrodovΘ od konΦin zem∞, a °eknou: Jist∞ ₧e¥ se falÜe dr₧eli otcovΘ naÜi, marnosti a prßv∞ neu₧iteΦn²ch v∞cφ.
  20. Zdali₧ ud∞lß sob∞ Φlov∞k bohy, pon∞vad₧ sami nejsou bohovΘ?
  21. Proto₧ aj, jß zp∙sobφm to, aby poznali tΘ chvφle, zp∙sobφm, aby poznali ruku mou i moc mou, a zv∞dφt, ₧e jmΘno mΘ jest Hospodin.

    17.kapitola (JeremißÜ)


    Zatvrdilost Judy 3. i pomsta pro ni. 5. Zlo°eΦen², kdo v lidech,

    7. po₧ehnan², kdo v Boha doufß. 9. Pohr∙₧ka pokrytc∙m 11. a lakomc∙m.

    13. Modlitba JeremißÜova. 19. Kßzßnφ o sobot∞.

  1. H°φch Jud∙v napsßn jest pΘrem ₧elezn²m, rafijφ kamene p°etvrdΘho, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozφch oltß°∙ vaÜich,
  2. Tak kdy₧ zpomφnajφ synovΘ jejich na oltß°e jejich i hßje jejich, pod d°φvφm zelen²m, na pahrbcφch vysok²ch.
  3. ╙ horo, s tφm polem jm∞nφ tvΘ [i] vÜecky poklady tvΘ vydßm v rozchvßtßnφ, pro h°φch v²sostφ tv²ch, ve vÜech konΦinßch tv²ch.
  4. A ty musφÜ lh∙tu dßti z strany sebe d∞dictvφ svΘmu, kterΘ₧ jsem byl dal tob∞, a podrobφm t∞ v slu₧bu nep°ßtel∙m tv²m v zemi, o nφ₧ nevφÜ; nebo jste ohe≥ zanφtili v prchlivosti mΘ, [kter²₧] a₧ na v∞ky ho°eti bude.
  5. Takto pravφ Hospodin: Zlo°eΦen² ten mu₧, kter²₧ doufß v Φlov∞ka, a kter²₧ klade t∞lo za rßm∞ svΘ, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
  6. Nebo bude podobn² v°esu na pustin∞, kter²₧ necφtφ, kdy₧ co p°ichßzφ dobrΘho, ale b²vß na vyprahl²ch mφstech na pouÜti [v] zemi slatinnΘ, a v nφ₧ se nebydlφ.
  7. Po₧ehnan² ten mu₧, kter²₧ doufß v Hospodina, a jeho₧ nad∞je jest Hospodin.
  8. Nebo podobn² bude stromu ÜtφpenΘmu p°i vodßch, a p°i potoku pouÜt∞jφcφmu ko°eny svΘ, kter²₧ necφtφ, kdy₧ p°ichßzφ vedro, ale list jeho b²vß zelen², a v rok such² nestarß se, ani₧ p°estßvß nΘsti ovoce.
  9. Nejlstiv∞jÜφ jest srdce nade vÜecko, a nejp°evrßcen∞jÜφ. Kdo vyrozumφ jemu?
  10. Jß Hospodin, kter²₧ zpytuji srdce, [a] zkuÜuji ledvφ, tak abych odplatil jednomu ka₧dΘmu podlΘ cesty jeho, podlΘ ovoce skutk∙ jeho.
  11. Koroptva Ük°eΦφ, ale nevysedφ. [Tak] kdo₧ dob²vß statku vÜak s k°ivdou, v polovici dn∙ sv²ch musφ opustiti jej, a naposledy bude blßznem.
  12. Mφsto svatyn∞ naÜφ, stolice slavnß NejvyÜÜφho, v∞Φn∞ trvß.
  13. ╙ nad∞je Izraelova, Hospodine, vÜickni, kte°φ₧ t∞ opouÜt∞jφ, nech¥ jsou zahanbeni. Kßrßnφ mß v zemi tΘto nech¥ jsou zapsßna; nebo opustili pramen vod ₧iv²ch, Hospodina.
  14. Uzdrav mne, Hospodine, a zdrßv budu; vysvobo∩ mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajistΘ chvßla mß.
  15. Aj, oni °φkajφ mi: Kde₧ jest to, co₧ p°edpovφdal Hospodin? Nech¥ ji₧ p°ijde.
  16. JeÜto jsem jß se nevet°el, abych past²°em byl tv²m, a dne bolesti nebyl¥ jsem ₧ßdostiv, ty vφÜ. Co₧koli vyÜlo z rt∙ m²ch, p°ed oblφΦejem tv²m jest.
  17. Nebudi₧ mi k strachu, ·toΦiÜt∞ mΘ jsi v Φas trßpenφ.
  18. Nech¥ jsou zahanbeni, kte°φ₧ mne stihajφ, jß pak a¥ nejsem zahanben; nech¥ se oni d∞sφ, jß pak a¥ se ned∞sφm. Uve∩ na n∞ den trßpenφ, a dvojφm set°enφm set°i je.
  19. Takto °ekl Hospodin ke mn∞: Jdi a postav se v brßn∞ lidu tohoto, skrze kterou₧ chodφvajφ krßlovΘ JudÜtφ, a skrze kterou₧ vychßzφvajφ, anobr₧ ve vÜech branßch JeruzalΘmsk²ch,
  20. A rci jim: SlyÜte slovo Hospodinovo, krßlovΘ JudÜtφ, i vÜecken Judo, a vÜickni obyvatelΘ JeruzalΘma, kte°φ₧ chodφvßte skrze brßny tyto:
  21. Takto pravφ Hospodin: Vyst°φhejte se s pilnostφ, abyste nenosili b°emen v den sobotnφ, ani vnßÜeli skrze brßny JeruzalΘmskΘ.
  22. Ani nevynßÜejte b°emen z dom∙ sv²ch v den sobotnφ, a ₧ßdnΘho dφla ned∞lejte, ale sv∞¥te den sobotnφ, jak₧ jsem p°ikßzal otc∙m vaÜim.
  23. (VÜak neuposlechli, ani₧ naklonili ucha svΘho, ale zatvrdili Üφji svou, neposlouchajφce a nep°ijφmajφce nauΦenφ.)
  24. Stane se zajistΘ, jestli₧e s ochotnostφ mne uposlechnete, dφ Hospodin, abyste nenosili b°emen skrze brßny m∞sta tohoto v den sobotnφ, ale sv∞tili den sobotnφ, ned∞lajφce v n∞m ₧ßdnΘho dφla,
  25. Äe poberou se skrze brßny m∞sta tohoto krßlovΘ i knφ₧ata sedφcφ na stolici Davidov∞, jezdφce na vozφch i na konφch, oni i knφ₧ata jejich, mu₧i JudÜtφ a obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ, a stßti bude toto m∞sto a₧ na v∞Φnost.
  26. I budou p°ichßzeti z m∞st Judsk²ch a z okolφ JeruzalΘma, jako₧ z zem∞ Beniaminovy, tak z roviny, i z tΘ hory, i od poledne, nesouce zßpal, a ob∞t i dar s kadidlem, takΘ i dφk∙ Φin∞nφ nesouce do domu Hospodinova.
  27. Jestli₧e pak neuposlechnete mne, abyste sv∞tili den sobotnφ, a nenosili b°emen, chodφce skrze brßny JeruzalΘmskΘ v den sobotnφ, tedy zanφtφm ohe≥ v branßch jeho, kter²₧to z₧φ°e palßce JeruzalΘmskΘ, a neuhasne.

    18.kapitola (JeremißÜ)


    Slu₧ba ku pokßnφ p°φhodnß. 12. Zarputilost lidu JudskΘho 16. i pomsta

    pro ni. 18. Spiknutφ Äid∙ proti proroku, 19. modlitba jeho proti nim.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, °koucφ:
  2. Vsta≥ a sejdi do domu hrnΦφ°ova, a tam zp∙sobφm to, abys slyÜel slova mß.
  3. I seÜel jsem do domu hrnΦφ°ova, a aj, on d∞lal dφlo na kruzφch.
  4. Kdy₧ se pak zkazila nßdoba v ruce hrnΦφ°ov∞, kterou₧ on d∞lal z hliny, tehdy zase ud∞lal z nφ nßdobu jinou, jakou₧ se dob°e lφbilo hrnΦφ°i ud∞lati.
  5. I stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
  6. Zdali₧ jako hrnΦφ° tento nemohl bych naklßdati s vßmi, ≤ dome Izraelsk²? dφ Hospodin. Aj, jako₧ hlina v ruce hrnΦφ°e, tak jste vy v ruce mΘ, ≤ dome Izraelsk².
  7. Mluvil-li bych proti nßrodu a proti krßlovstvφ, ₧e je v okam₧enφ vyplΘnφm a zkazφm, i vyhubφm,
  8. VÜak odvrßtil-li by se nßrod ten od neÜlechetnosti svΘ, proti n∞mu₧ bych mluvil: i jß litoval bych toho zlΘho, kterΘ₧ jsem myslil uΦiniti jemu.
  9. Zase mluvil-li bych o nßrodu a o krßlovstvφ, ₧e je v okam₧enφ vzd∞lßm a vÜtφpφm,
  10. VÜak Φinil-li by, co₧ zlΘho jest p°ed oΦima m²ma, neposlouchaje hlasu mΘho: i jß litoval bych dobrodinφ toho, kterΘ₧ bych °ekl uΦiniti jemu.
  11. Proto₧ nynφ rci mu₧∙m Judsk²m i obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m, °ka: Takto pravφ Hospodin: Aj, jß strojφm na vßs zlou v∞c, a obrßtφm na vßs pohromu; navra¥te₧ se ji₧ jeden ka₧d² od cesty svΘ zlΘ, a polepÜte cest sv²ch i p°edsevzetφ sv²ch.
  12. Kte°φ₧to °ekli: To nic, nebo za myÜlΘnkami sv²mi p∙jdeme, a jeden ka₧d² zdßnφ srdce svΘho neÜlechetnΘho vykonßvati budeme.
  13. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Vyptejte se nynφ mezi pohany, sl²chal-li kdo takovΘ v∞ci? Mrzkosti velikΘ dopustila se panna Izraelskß.
  14. Zdali₧ [kdo] pohrdß Φerstvou vodou Libßnskou z skßly? Zda₧ pohrdajφ vodami studen²mi odjinud b∞₧φcφmi?
  15. Lid pak m∙j zapomenuvÜe se na mne, kadφ marnosti. Nebo k ·razu je p°ivodφ na cestßch jejich, na stezkßch starobyl²ch, chodφce stezkami cesty neprot°enΘ,
  16. Tak abych musil obrßtiti zemi jejich v pouÜ¥ na odivu v∞Φnou; ka₧d², kdo₧ by Üel skrze ni, aby se u₧asl, a pokynul hlavou svou.
  17. V∞trem v²chodnφm rozpt²lφm je p°ed nep°φtelem; h°betem a ne tvß°φ pohledφm na n∞ v Φas bφdy jejich.
  18. I °ekli: Po∩te a vymyslme proti JeremißÜovi n∞jakou chytrost; nebo¥ nezhyne zßkon od kn∞ze, ani rada od moudrΘho, ani slovo od proroka. Po∩te a zarazme jej jazykem, a nem∞jme pozoru na ₧ßdnß slova jeho.
  19. Pozoruj mne, Hospodine, a slyÜ hlas t∞ch, kte°φ₧ se vadφ se mnou.
  20. Zdali₧ mß odplacovßno b²ti za dobrΘ zl²m, ₧e mi jßmu kopajφ? Rozpome≥ se, ₧e jsem se postavoval p°ed oblφΦejem tv²m, abych se p°imlouval k jejich dobrΘmu, [a] odvrßtil prchlivost tvou od nich.
  21. Proto₧ dopus¥ na syny jejich hlad, a zp∙sob to, a¥ jsou nßsiln∞ zmordovßnφ meΦem, a nech¥ jsou ₧eny jejich osi°elΘ a ovdov∞lΘ, a mu₧i jejich a¥ jsou ukrutn∞ zmordovßni, [a] mlßdenci jejich zbiti meΦem v boji.
  22. Nech¥ jest sl²chati k°ik z dom∙ jejich, kdy₧ p°ivedeÜ na n∞ vojsko nßhle. Nebo vykopali jßmu, aby popadli mne, a osφdla polΘkli nohßm m²m;
  23. JeÜto ty, Hospodine, pov∞dom jsi vÜφ rady jejich o mΘm usmrcenφ. Nebu∩ milostiv nepravosti jejich, a h°φchu jejich p°ed tvß°φ svou neshlazuj, ale nech¥ jsou k ·razu dostrΦeni p°ed oblφΦejem tv²m, [a] v Φas prchlivosti svΘ s nimi zachßzej.

    19.kapitola (JeremißÜ)


    OhlßÜenφ pomst Bo₧φch pro modlß°stvφ, nejprv starÜφm a v∙dc∙m

    Izraelsk²m v Tofet, 15. potom vÜemu lidu v∙bec v chrßm∞.

  1. Takto °ekl Hospodin: Jdi a zjednej bßni zßhrdlitou od hrnΦφ°e, hlin∞nou, a [pojma n∞kterΘ] z starÜφch lidu a z starÜφch kn∞₧φ,
  2. Vejdi do ·dolφ Benhinnom, kterΘ₧ jest u vrat brßny v²chodnφ, a ohlaÜuj tam slova ta, kterß₧ mluviti budu tob∞.
  3. A rci: SlyÜte slovo Hospodinovo, krßlovΘ JudÜtφ i obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß uvedu bφdu na mφsto toto, o kterΘ₧ kdokoli uslyÜφ, znφti mu bude v uÜφch jeho,
  4. Proto ₧e mne opustili, a poÜkvrnili mφsta tohoto, kadφce na n∞m boh∙m cizφm, jich₧ neznali oni, ani otcovΘ jejich, ani krßlovΘ JudÜtφ, a naplnili toto mφsto krvφ nevinn²ch.
  5. Vzd∞lali takΘ v²sosti Bßlovi, aby pßlili syny svΘ ohn∞m v zßpaly Bßlovi, Φeho₧ jsem nep°ikßzal, ani₧ jsem [o tom] mluvil, n²br₧ ani nevstoupilo na mΘ srdce.
  6. Proto₧ aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧ nebude slouti vφce toto mφsto Tofet, ani ·dolφ Benhinnom, ale ·dolφ mordu.
  7. Nebo v nic obrßtφm radu Judovu i JeruzalΘmsk²ch v mφst∞ tomto, zp∙sob∞ to, aby padli od meΦe p°ed nep°ßtely sv²mi, a od ruky t∞ch, kte°φ₧ hledajφ bez₧ivotφ jejich, i dßm mrtvß t∞la jejich za pokrm ptactvu nebeskΘmu a Üelmßm zemsk²m.
  8. Obrßtφm takΘ m∞sto toto v pouÜ¥ na odivu. Ka₧d², kdo₧koli p∙jde mimo n∞, u₧asne se, a ckßti bude pro vÜelijakΘ rßny jeho.
  9. A zp∙sobφm to, ₧e ₧rßti budou maso syn∙ sv²ch a maso dcer sv²ch, tolikΘ₧ jeden ka₧d² maso bli₧nφho svΘho ₧rßti bude, v oble₧enφ a v ssou₧enφ, kter²m₧ ssou₧φ je nep°ßtelΘ jejich, a ti, kte°φ₧ hledajφ bez₧ivotφ jejich.
  10. Potom roztluc tu zßhrdlitou bßni p°ed oΦima t∞ch lidφ, kte°φ₧ p∙jdou s tebou,
  11. A rci jim: Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Tak potluku lid tento i m∞sto toto, jako ten, kdo₧ rozrß₧φ nßdobu hrnΦφ°skou, kterß₧ nem∙₧e opravena b²ti vφce, a v Tofet pochovßvati budou, proto ₧e nebude ₧ßdnΘho mφsta ku poh°bu.
  12. Tak uΦinφm mφstu tomuto, dφ Hospodin, i obyvatel∙m jeho, a nalo₧φm s m∞stem tφmto tak jako s Tofet.
  13. Nebo budou domovΘ JeruzalΘmsk²ch i domovΘ krßl∙ Judsk²ch [tak] jako toto mφsto Tofet zaneΦiÜt∞ni se vÜechn∞mi domy t∞mi, na jejich₧ st°echßch kadili vÜemu vojsku nebeskΘmu, a ob∞tovali ob∞ti mokrΘ boh∙m cizφm.
  14. Tedy navrßtiv se JeremißÜ z Tofet, kam₧ jej byl poslal Hospodin, aby prorokoval tam, postavil se v sφ≥ci domu Hospodinova, a °ekl ke vÜemu lidu:
  15. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß uvedu na m∞sto toto i na vÜecka m∞sta jeho vÜecko to zlΘ, kterΘ₧ jsem vy°kl proti n∞mu; nebo zatvrdili Üφji svou, aby neposlouchali slov m²ch.

    20.kapitola (JeremißÜ)


    Prorok ubit² do v∞zenφ dßn, 3. p°edpovφdß pomstu pro h°φchy, 7. a

    potou₧iv nad t∞₧kostmi sv²mi i posiliv se, ₧ßdß pomsty sv²m protivnφk∙m,

    13. a napomenuv k chvßle Bo₧φ, netrp∞livost svou k v²straze vypravuje.

  1. Tedy slyÜev Paschur syn Immer∙v, kn∞z, kter²₧ byl p°ednφ sprßvce v dom∞ Hospodinov∞, JeremißÜe prorokujφcφho o t∞ch v∞cech,
  2. Ubil Paschur JeremißÜe proroka, a dal jej do v∞zenφ v brßn∞ Beniaminov∞ ho°ejÜφ, kterß₧ byla p°i dom∞ Hospodinov∞.
  3. Stalo se pak nazejt°φ, kdy₧ vyvedl Paschur JeremißÜe z v∞zenφ, ₧e °ekl jemu JeremißÜ: Nenazval Hospodin jmΘna tvΘho Paschur, ale Magor missabib.
  4. Nebo takto pravφ Hospodin: Aj, jß pustφm na tebe strach, na tebe i na vÜecky p°ßtely tvΘ, kte°φ₧ padnou od meΦe nep°ßtel sv²ch, naΦe₧ oΦi tvΘ hled∞ti budou, kdy₧ vÜecken lid Judsk² vydßm v ruku krßle BabylonskΘho, kter²₧ zavede je do Babylona, a meΦem je pobije.
  5. Vydßm i vÜelijakΘ bohatstvφ m∞sta tohoto, a vÜecko ·silΘ jeho, i vÜelijakou v∞c drahou jeho, i vÜecky poklady krßl∙ Judsk²ch vydßm v ruku nep°ßtel jejich, a rozchvßtajφ je, i poberou je, a dovezou je do Babylona.
  6. Ty pak Paschur i vÜickni, kte°φ₧ bydlφ v dom∞ tvΘm, p∙jdete do zajetφ, a do Babylona se dostaneÜ, a tam um°eÜ, i tam pochovßn budeÜ ty i vÜickni milujφcφ tebe, jim₧ jsi prorokoval l₧iv∞.
  7. Namlouvals mne, Hospodine, a dal¥ jsem se p°emluviti; siln∞jÜφs byl ne₧li jß, proto₧ zmocnils se mne. Jsem v posm∞chu ka₧d² den, ka₧d² se mi posmφvß.
  8. Nebo jak₧ jsem zaΦal mluviti, ·pφm, pro ukrutenstvφ a zhoubu k°iΦφm; slovo zajistΘ Hospodinovo jest mi ku potup∞ a ku posm∞chu ka₧dΘho dne.
  9. I °ekl jsem: Nebudu¥ ho p°ipomφnati, ani mluviti vφce ve jmΘnu jeho. Ale jest v srdci mΘm jako ohe≥ ho°φcφ, zav°en² v kostech m²ch, jeho₧ sna₧uje se zdr₧eti, vÜak nemohu,
  10. AΦkoli sl²chßm utrhßnφ mnoh²ch, [i] Magor missabiba, [°φkajφcφch:] Pov∞zte [n∞co na n∞j, ] a oznßmφme to [krßli.] VÜickni, kte°φ₧ by m∞li b²ti p°ßtelΘ moji, Φφhajφ na poklesnutφ mΘ, [°φkajφce:] Snad n∞kde podveden bude, a zmocnφme se ho, a pomstφme se nad nφm.
  11. Ale Hospodin jest se mnou jako₧to rek udatn², proto₧ ti, kte°φ₧ mne stihajφ, zurß₧ejφ se, a neodolajφ; styd∞ti se budou nßramn∞, nebo se jim Ü¥astn∞ nezvede, ani₧ potupa v∞Φnß v zapomenutφ dßna bude.
  12. Proto₧ ≤ Hospodine zßstup∙, kter²₧ zkuÜujeÜ spravedlivΘho, kter²₧ spat°ujeÜ ledvφ a srdce, nech¥ se podφvßm na pomstu tvou nad nimi, tob∞ zajistΘ zjevil jsem p°i svou.
  13. Zpφvejte Hospodinu, chvalte Hospodina, ₧e vytrhl duÜi nuznΘho z ruky neÜlechetn²ch.
  14. Zlo°eΦen² ten den, v n∞m₧to zplozen jsem, den, v n∞m₧ porodila mne matka mß, a¥ nenφ po₧ehnan².
  15. Zlo°eΦen² ten mu₧, kter²₧ zv∞stoval otci mΘmu, cht∞je zvlßÜtn∞ obradovati jej, °ka: Narodilo¥ se dφt∞ pohlavφ mu₧skΘho.
  16. A nech¥ jest ten mu₧ podobn² m∞st∙m, kterß₧ podvrßtil Hospodin, a ne₧elel; nebo slyÜel k°ik v jit°e, a provyskovßnφ v Φas polednφ.
  17. ╙ ₧e mne neusmrtil od ₧ivota, jeÜto by mi matka mß byla hrobem m²m, a ₧ivot jejφ v∞Φn∞ t∞hotn².
  18. ProΦ jsem jen z ₧ivota vyÜel, abych okouÜel t∞₧kosti a zßmutku, a aby strßveni byli v pohan∞nφ dnovΘ moji?

    21.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ o pomst∞ nad Judsk²mi, 8. rada, 11. i napomenutφ oble₧en²m

    danΘ, 13. a op∞t pohr∙₧ka o pomst∞ nastßvajφcφ.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, kdy₧ poslal k n∞mu krßl SedechißÜ Paschura syna MalkißÜova a SofonißÜe syna MaaseißÜova, kn∞ze, aby °ekli:
  2. Pora∩ se medle o nßs s Hospodinem, nebo Nabuchodonozor krßl Babylonsk² bojuje proti nßm, zdali by snad nalo₧il Hospodin s nßmi podlΘ vÜech divn²ch skutk∙ sv²ch, aby [on] odtßhl od nßs.
  3. Tedy °ekl JeremißÜ k nim: Tak rcete SedechißÜovi:
  4. Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Aj, jß odvrßtφm nßstroje vßleΦnΘ, kterΘ₧ jsou v rukou vaÜich, jimi₧ vy bojujete proti krßli BabylonskΘmu a Kaldejsk²m, kte°φ₧ oblehli vßs vn∞ za zdφ, a shromß₧dφm je do prost°ed m∞sta tohoto.
  5. Bojovati zajistΘ budu jß proti vßm rukou vzta₧enou a ramenem siln²m, a to v hn∞v∞ a v rozpßlenφ i v prchlivosti velikΘ.
  6. A ranφm obyvatele m∞sta tohoto, tak ₧e lidΘ i hovada morem velik²m pomrou.
  7. Potom pak (dφ Hospodin), dßm SedechißÜe krßle JudskΘho a slu₧ebnφky jeho i lid, toti₧ ty, kte°φ₧ poz∙stanou v m∞st∞ tomto po moru, po meΦi a po hladu, v ruku Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, a v ruku nep°ßtel jejich, a tak v ruku hledajφcφch bez₧ivotφ jejich. Kter²₧to je zbije ostrostφ meΦe, neodpustφ jim, ani₧ jich Üanovati bude, ani₧ se smiluje.
  8. Proto₧ rci lidu tomuto: Takto pravφ Hospodin: Aj, jß kladu p°ed vßs cestu ₧ivota i cestu smrti.
  9. Kdokoli z∙stane v m∞st∞ tomto, zahyne od meΦe, neb hladem, neb morem, ale kdo₧ vyjde a poddß se Kaldejsk²m, kte°φ₧ oblehli vßs, jistotn∞ ₧iv z∙stane, a bude mφti ₧ivot sv∙j mφsto ko°isti.
  10. Nebo postavil jsem z∙°ivou tvß° svou proti m∞stu tomuto k zlΘmu, a ne k dobrΘmu, dφ Hospodin. V ruku krßle BabylonskΘho vydßno bude, i vypßlφ je ohn∞m.
  11. Domu pak krßle JudskΘho [rci:] SlyÜte slovo Hospodinovo,
  12. ╙ dome David∙v, takto pravφ Hospodin: Dr₧φvejte ka₧dΘho jitra soud, a vychvacujte obloupenΘho z ruky nßsilnφka, aby nevyÜla jako ohe≥ prchlivost mß, a neho°ela, tak ₧e by nebylo ₧ßdnΘho, kdo by uhasiti mohl, pro neÜlechetnost p°edsevzetφ vaÜich.
  13. Aj jß, dφ Hospodin, na tebe, kterß₧ p°eb²vßÜ v ·dolφ tomto, skßlo roviny tΘto, kte°φ₧ °φkßte: Kdo by p°itßhl na nßs, aneb kdo by vÜel do p°φbytk∙ naÜich?
  14. Nebo trestati vßs budu podlΘ skutk∙ vaÜich, dφ Hospodin, a zanφtφm ohe≥ v lese tvΘm, kter²₧ z₧φ°e vÜecko v∙kol n∞ho.

    22.kapitola (JeremißÜ)


    Napomenutφ k konßnφ spravedlnosti a pohr∙₧kou neposluÜn²m.

    10. Proroctvφ proti Joachasovi, 13. Joakimovi 28. a JekonißÜovi,

    krßl∙m Judsk²m.

  1. Takto °ekl Hospodin: Sejdi do domu krßle JudskΘho, a mluv tam slovo toto,
  2. A rci: SlyÜ slovo Hospodinovo, krßli Judsk², kter²₧ sedφÜ na stolici Davidov∞, ty i slu₧ebnφci tvoji i lid tv∙j, kte°φ₧ chodφte skrze brßny tyto.
  3. Takto pravφ Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupenΘho z ruky nßsilnφka; p°φchozφmu tolikΘ₧, sirotku, ani vdov∞ neΦi≥te k°ivdy, ani₧ jich utiskujte, a krve nevinnΘ nevylΘvejte na mφst∞ tomto.
  4. Nebo budete-li to piln∞ vykonßvati, jist∞ ₧e poberou se skrze brßny domu tohoto krßlovΘ, sedφcφ mφsto Davida na stolici jeho, jezdφce na vozφch, neb na konφch, krßl s slu₧ebnφky sv²mi i s lidem sv²m.
  5. Jestli₧e pak neuposlechnete slov t∞chto, skrze sebe p°isahßm, dφ Hospodin, ₧e pouÜ¥ bude d∙m tento.
  6. Nebo takto pravφ Hospodin o domu krßle JudskΘho: Byl jsi mi [jako] Galßd a vrch Libßnsk², ale obrßtφm t∞ jistotn∞ v pouÜ¥ [jako] m∞sta, v nich₧ se bydliti nem∙₧e.
  7. A p°istrojφm na tebe zhoubce, jednoho ka₧dΘho se zbrojφ jeho, kte°φ₧to zpodtφnajφ nejv²born∞jÜφ cedry tvΘ, a vmecφ na ohe≥.
  8. A kdy₧ p∙jdou nßrodovΘ mnozφ mimo m∞sto toto, a °ekne jeden druhΘmu: ProΦ tak uΦinil Hospodin m∞stu tomuto velikΘmu?
  9. Tedy °eknou: Proto ₧e opustili smlouvu Hospodina Boha svΘho, a klan∞li se boh∙m cizφm a slou₧ili jim.
  10. NeplaΦte₧ mrtvΘho, ani₧ ho litujte, [ale] ustaviΦn∞ plaΦte p°φΦinou toho, kter²₧ odchßzφ; nebo¥ se nenavrßtφ vφce, aby pohled∞l na zemi, v nφ₧ se narodil.
  11. Nebo takto pravφ Hospodin o Sallumovi synu JozißÜe, krßle JudskΘho, kter²₧ kraluje mφsto JozißÜe otce svΘho: Kdy₧ vyjde z mφsta tohoto, nenavrßtφ se sem vφce.
  12. Ale tam v tom mφst∞, kam₧ jej zast∞hujφ, um°e, a tak zem∞ tΘto neuz°φ vφce.
  13. B∞da tomu, kdo₧ stavφ d∙m sv∙j s ·tiskem, a palßce svΘ s k°ivdou, kter²₧ bli₧nφho svΘho v slu₧bu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedßvß jemu;
  14. Kter²₧ °φkß: Vystavφm sob∞ d∙m velik² a palßce prostrannΘ, kter²₧ prolamuje sob∞ okna, a tafluje cedrovφm, a maluje barvou.
  15. Zdali₧ kralovati budeÜ, ₧e se pleteÜ v to cedrovΘ stavenφ? Otec tv∙j zdali₧ nejφdal a nepφjel? Kdy₧ konal soud a spravedlnost, tedy dob°e bylo jemu.
  16. Kdy₧ soudφval p°i chudΘho a nuznΘho, tedy dob°e bylo. Zdali₧ mn∞ to nenφ znßmΘ? dφ Hospodin.
  17. Ale oΦi tvΘ i srdce tvΘ nehledφ ne₧ lakomstvφ tvΘho, a abys krev nevinnou prolΘval, a nßtisk a k°ivdu Φinil.
  18. Proto₧ takto pravφ Hospodin o Joakimovi synu JozißÜe, krßle JudskΘho: Nebudou¥ ho kvφliti: Ach, brat°e m∙j, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvφliti: Ach, pane, aneb ach, kde₧ d∙stojnost jeho?
  19. Poh°bem osliΦφm poh°ben bude, vyvleΦen a vyvr₧en jsa za brßny JeruzalΘmskΘ.
  20. Vstup na Libßn a k°iΦ, i na [ho°e] Bßzan vydej hlas sv∙j; k°iΦ takΘ p°es brody, kdy₧ pot°φni budou vÜickni milovnφci tvoji.
  21. Mluvφval jsem s tebou v nejv∞tÜφm Üt∞stφ tvΘm, °φkßvalas: Nebudu¥ poslouchati. Ta¥ jest cesta tvß od d∞tinstvφ tvΘho; neuposlechlas zajistΘ hlasu mΘho.
  22. VÜecky past²°e tvΘ zpase vφtr, a milovnφci tvoji v zajetφ p∙jdou. Tehdß₧ jist∞ hanbiti a styd∞ti se budeÜ za vÜelikou neÜlechetnost svou.
  23. ╙ ty, kterß₧ jsi usadila se na Libßnu, jen₧ se hnφzdφÜ na cedrovφ, jak milostnß budeÜ, kdy₧ na t∞ p°ijdou svφrßnφ a bolest jako rodiΦky!
  24. Äiv¥ jsem jß, dφ Hospodin, ₧e by¥ pak byl KonißÜ syn Joakima, krßle JudskΘho, prstenem peΦetnφm na mΘ ruce pravΘ, vÜak t∞ i odtud strhnu.
  25. A vydßm t∞ v ruku t∞ch, kte°φ₧ hledajφ bez₧ivotφ tvΘho, a v ruku t∞ch, jejich₧ ty se oblφΦeje lekßÜ, toti₧ v ruku Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, a v ruku Kaldejsk²ch.
  26. A hodφm tebou i matkou tvou, kterß₧ t∞ porodila, do zem∞ cizφ, tam, kde₧ jste se nezrodili, a tam zem°ete.
  27. Do zem∞ pak, po nφ₧ tou₧iti budete, abyste se navrßtili tam, tam se nenavrßtφte.
  28. Zdali₧ modlou niΦemnou, kterß₧ rozt°φskßna b²vß, bude mu₧ tento KonißÜ? Zdali nßdobou, v nφ₧ nenφ ₧ßdnΘ lφbosti? ProΦ by vyhßzφni byli on i sφm∞ jeho, a uvr₧eni do zem∞, o nφ₧ nev∞dφ?
  29. ╙ zem∞, zem∞, zem∞, slyÜ slovo Hospodinovo.
  30. Takto pravφ Hospodin: ZapiÜte to, ₧e mu₧ tento bez d∞tφ bude, a ₧e se jemu nepovede Ü¥astn∞ za dn∙ jeho. Anobr₧ nepovede se Ü¥astn∞ [i] tomu mu₧i, kter²₧ by z semene jeho sed∞l na stolici Davidov∞, a panoval jeÜt∞ nad Judou.

    23.kapitola (JeremißÜ)


    Pohr∙₧ka sprßvc∙m lidu. 3. Zaslφbenφ vykoupenφ. 9. Na°φkßnφ nad proroky

    faleÜn²mi, 15. pomsta Bo₧φ proti nim 33. i ruhaΦ∙m slova pravdy.

    35. Napomenutφ k vß₧enφφ sob∞ Bo₧φho slova.

  1. B∞da past²°∙m hubφcφm a rozptylujφcφm stßdce pastvy mΘ, dφ Hospodin.
  2. Proto₧ takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk² o past²°φch, kte°φ₧ pasou lid m∙j: Vy rozptylujete ovce mΘ, anobr₧ rozhßnφte je, a nenavÜt∞vujete jich; aj, jß navÜtφvφm vßs pro neÜlechetnost p°edsevzetφ vaÜich, dφ Hospodin.
  3. Ostatek pak ovcφ sv²ch jß shromß₧dφm ze vÜech zemφ, do nich₧ jsem je rozehnal, a p°ivedu je zase do ovΦinc∙ jejich, kde₧to ploditi a mno₧iti se budou.
  4. Nadto ustanovφm nad nimi past²°e, kte°φ₧ by je pßsli, aby se nebßly vφce, ani strachovaly, ani hynuly, dφ Hospodin.
  5. Aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧ vzbudφm Davidovi v²st°elek spravedliv², i kralovati bude krßl, a Ü¥astn∞ se jemu povede; soud zajistΘ a spravedlnost na zemi konati bude.
  6. Za dn∙ jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpeΦn∞, a to¥ jest jmΘno jeho, kter²m₧ [ho] naz²vati bude: Hospodin spravedlnost naÜe.
  7. Proto₧ aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧ nebude °φkßno vφce: Äiv¥ jest Hospodin, kter²₧ vyvedl syny IzraelskΘ z zem∞ EgyptskΘ,
  8. Ale: Äiv¥ jest Hospodin, kter²₧ vyvedl a kter²₧ zprovodil sφm∞ domu IzraelskΘho z zem∞ p∙lnoΦnφ i ze vÜech zemφ, do nich₧ jsem byl je rozehnal, kdy₧ se osadφ v zemi svΘ.
  9. P°φΦinou prorok∙ pot°φno jest srdce mΘ ve mn∞, pohnuly se vÜecky kosti mΘ; jsem jako Φlov∞k opil², a jako mu₧, kterΘho₧ rozeÜlo vφno, pro Hospodina a pro slova svatosti jeho.
  10. Nebo cizolo₧nφk∙ plnß jest tato zem∞, a p°φΦinou k°iv²ch p°φsah kvφlφ zem∞, usvadla pastviska na pouÜti; jest zajistΘ utiskovßnφ t∞chto neÜlechetnΘ, a moc jejich nepravß.
  11. Nebo jako₧ prorok, tak kn∞z pokrytstvφ pßchajφ. TakΘ v dom∞ svΘm nachßzφm neÜlechetnost jejich, dφ Hospodin.
  12. ProΦe₧ budou mφti cestu svou podobnou plzkosti v mrßkot∞, na nφ₧ postrΦeni budou a padnou, kdy₧ uvedu na n∞ bφdu v Φas navÜtφvenφ jejich, dφ Hospodin.
  13. P°i prorocφch zajistΘ Sama°sk²ch vid∞l jsem nesmyslnost; prorokovali skrze Bßle, a svodili lid m∙j Izraelsk².
  14. Ale p°i prorocφch JeruzalΘmsk²ch vidφm hroznou v∞c, ₧e cizolo₧φce a se l₧φ se obchßzejφce, posil≥ujφ takΘ rukou neÜlechetnφk∙, aby se neobrßtil ₧ßdn² od neÜlechetnosti svΘ. Mßm vÜecky za podobnΘ Sodom∞, a obyvatele jeho za podobnΘ Gomo°e.
  15. Proto₧ takto pravφ Hospodin zßstup∙ o prorocφch t∞chto: Aj, jß nakrmφm je pelynkem, a napojφm je vodami jedovat²mi; nebo od prorok∙ JeruzalΘmsk²ch vyÜla poÜkvrna na vÜecku tuto zemi.
  16. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Neposlouchejte₧ slov t∞ch prorok∙, jen₧ prorokujφ vßm, prßzdn²ch vßs zanechßvajφce. Vid∞nφ srdce svΘho mluvφ, ne z ·st Hospodinov²ch.
  17. UstaviΦn∞ °φkajφ t∞m, kte°φ₧ mnou pohrdajφ: Pravil Hospodin: Pokoj mφti budete, a ka₧dΘmu chodφcφmu podlΘ zdßnφ srdce svΘho °φkajφ: Nep°ijde¥ na vßs nic zlΘho.
  18. Nebo kdo₧ jest stßl v rad∞ Hospodinov∞, a vid∞l neb slyÜel slovo jeho? Kdo pozoroval slova jeho, neb vyslechl je?
  19. Aj, vich°ice Hospodinova [s] prchlivostφ vyjde, a to vich°ice trvajφcφ; nad hlavou neÜlechetn²ch trvati bude.
  20. Neodvrßtφ¥ se hn∞v Hospodin∙v, dokud₧ neuΦinφ a nevykonß ·myslu srdce svΘho. A tehdß₧ porozumφte tomu cele,
  21. Äe¥ jsem neposφlal t∞ch prorok∙, ale sami b∞₧eli, ₧e jsem nemluvil k nim, a vÜak oni prorokovali.
  22. Nebo by¥ byli stßli v rad∞ mΘ, jist∞ ₧e by byli ohlaÜovali slova mß lidu mΘmu, a byli¥ by je odvraceli od cesty jejich zlΘ, a od neÜlechetnosti p°edsevzetφ jejich.
  23. Zdali₧ jsem jß B∙h jen z blφzka? dφ Hospodin. A nejsem B∙h i z daleka?
  24. Zda₧ se ukryje kdo v skr²Üφch, abych jß ho neshlΘdl? dφ Hospodin. Zdali₧ nebe i zem∞ jß nenapl≥uji? dφ Hospodin.
  25. Sl²chßvßm¥, co °φkajφ ti proroci, kte°φ₧ prorokujφ le₧ ve jmΘnu mΘm, °φkajφce: M∞l jsem sen, m∞l jsem sen.
  26. I dokud₧ [to bude] ? Zdali₧ v srdci t∞ch prorok∙, kte°φ₧ prorokujφ, nenφ le₧? Anobr₧ jsou proroci lsti srdce svΘho,
  27. Kte°φ₧ obm²Ülejφ to, jak by vyrazili z pam∞ti lidu mΘmu jmΘno mΘ sny sv²mi, kterΘ₧ vypravujφ jeden ka₧d² bli₧nφmu svΘmu, jako se zapomn∞li otcovΘ jejich na jmΘno mΘ za p°φΦinou Bßle.
  28. Prorok, kter²₧ mß sen, nech¥ vypravuje sen, ale kter²₧ mß slovo mΘ, nech¥ mluvφ slovo mΘ prßv∞. Co jest tΘ plev∞ do pÜenice? dφ Hospodin.
  29. Zdali₧ nenφ slovo mΘ takovΘ jako ohe≥, dφ Hospodin, a jako kladivo rozrß₧ejφcφ skßlu?
  30. Proto₧ aj jß, dφ Hospodin, proti t∞m prorok∙m, kte°φ₧ ukrßdajφ slova mß jeden ka₧d² p°ed bli₧nφm sv²m.
  31. Aj jß, dφ Hospodin, proti t∞m prorok∙m, kte°φ₧ chlubn∞ mluvφ, °φkajφce: Pravφ [Hospodin.
  32. Aj jß, dφ Hospodin, proti t∞m, kte°φ₧ prorokujφ sny l₧ivΘ, a vypravujφce je, svodφ lid m∙j l₧mi sv²mi a ₧vavostφ svou, jeÜto jsem jß jich neposlal, ani₧ jsem jim p°ikßzal. ProΦe₧ naprosto nic neprospφvajφ lidu tomuto, dφ Hospodin.
  33. Proto₧, kdy₧ by se tßzal tebe lid tento, neb n∞kter² prorok neb kn∞z, °ka: JakΘ jest b°φm∞ Hospodinovo? tedy rci jim: JakΘ b°φm∞? I to: Opustφm vßs, dφ Hospodin.
  34. Nebo proroka a kn∞ze toho i lid ten, kter²₧ by °ekl: B°φm∞ Hospodinovo, jist∞ trestati budu mu₧e toho i d∙m jeho.
  35. Ale takto °φkejte jeden ka₧d² bli₧nφmu svΘmu a jeden ka₧d² bratru svΘmu: Co odpov∞d∞l Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?
  36. B°emene pak Hospodinova nep°ipomφnejte vφce, sic by b°emenem bylo jednomu ka₧dΘmu slovo jeho, kdy₧ byste p°evraceli slova Boha ₧ivΘho, Hospodina zßstup∙, Boha naÜeho.
  37. Takto °φkati budeÜ proroku: Co¥ odpov∞d∞l Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?
  38. Ale pon∞vad₧ °φkßte: B°φm∞ Hospodinovo, tedy takto pravφ Hospodin: Pon∞vad₧ °φkßte slovo to: B°φm∞ Hospodinovo, jeÜto jsem posφlal k vßm, °φkaje: Ne°φkejte: B°φm∞ Hospodinovo,
  39. Proto₧ aj, jß jist∞ zapomenu se na vßs do konce, a zavrhu vßs i to m∞sto, kterΘ₧ jsem byl dal vßm i otc∙m vaÜim, od tvß°i svΘ,
  40. A uvedu na vßs pohan∞nφ v∞ΦnΘ i potupu v∞Φnou, kterß₧ nep°ijde v zapomenutφ.

    24.kapitola (JeremißÜ)


    Vid∞nφ o navrßcenφ lidu z Babylona. 8. Zajetφ SedechißÜe krßle i

    ostatk∙ poz∙stal²ch v JeruzalΘm∞.

  1. Ukßzal mi Hospodin, a aj, dva koÜovΘ fφk∙ postaveni byli p°ed chrßmem Hospodinov²m, kdy₧ byl p°est∞hoval Nabuchodonozor krßl Babylonsk² JekonißÜe syna Joakimova, krßle JudskΘho, a knφ₧ata Judskß, i tesa°e a kovß°e z JeruzalΘma, a p°ivedl je do Babylona.
  2. Jeden koÜ byl fφk∙ velmi dobr²ch, jacφ₧ b²vajφ fφkovΘ rannφ, druh² pak koÜ fφk∙ velmi zl²ch, jak²ch₧ nelze jφsti pro trpkost.
  3. Tedy °ekl mi Hospodin: Co vidφÜ, JeremißÜi? I °ekl jsem: Fφky, dobrΘ fφky, a to velmi dobrΘ, zlΘ pak, a to velmi zlΘ, jich₧ nelze jφsti pro trpkost.
  4. I stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
  5. Takto pravφ Hospodin, B∙h Izraelsk²: Jako fφkovΘ tito dob°φ, tak mn∞ p°φjemnφ budou zajatφ JudÜtφ, kterΘ₧ jsem zaslal z mφsta tohoto do zem∞ KaldejskΘ k dobrΘmu.
  6. Obrßtφm zajistΘ oΦi svΘ k nim k dobrΘmu, a p°ivedu je zase do zem∞ tΘto, kde₧to vzd∞lßm je, a nezkazφm, Ütφpφm je, a nevyplΘnφm.
  7. Nebo dßm jim srdce, aby znali mne, ₧e jß jsem Hospodin. I budou m²m lidem, a jß budu jejich Bohem, kdy₧ se obrßtφ ke mn∞ cel²m srdcem sv²m.
  8. Naodpor, jako fφky zlΘ, kter²ch₧ nelze jφsti pro trpkost, tak zavrhu (to¥ zajistΘ pravφ Hospodin), SedechißÜe krßle JudskΘho s knφ₧aty jeho, a ostatek JeruzalΘmsk²ch poz∙stal²ch v zemi tΘto, i ty, kte°φ₧ bydlφ v zemi EgyptskΘ.
  9. Vydßm je, pravφm, v posm²kßnφ k zlΘmu po vÜech krßlovstvφch zem∞, v pohan∞nφ a v p°φslovφ, v rozprßvku a v proklφnßnφ po vÜech t∞ch mφstech, kam₧ je roz₧enu.
  10. A budu posφlati na n∞ meΦ, hlad a mor, dokud₧ by do konce vyhlazeni nebyli z zem∞, kterou₧ jsem byl dal jim i otc∙m jejich.

    25.kapitola (JeremißÜ)


    Na°φkßnφ nad zarputilostφ Äid∙, 8. i ohlßÜenφ jim trestßnφ.

    11. Pohr∙₧ka Babylonsk²m, 18. JeruzalΘmsk²m, 19. Egyptsk²m i jin²m

    nßrod∙m.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi proti vÜemu lidu JudskΘmu, lΘta ΦtvrtΘho Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, (jen₧ jest prvnφ rok Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho),
  2. KterΘ₧ mluvil JeremißÜ prorok ke vÜemu lidu JudskΘmu, i ke vÜechn∞m obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m, °ka:
  3. Od t°inßctΘho lΘta JozißÜe syna Amonova, krßle JudskΘho, a₧ do tohoto dne, po t∞chto t°imecφtma let, b²valo slovo Hospodinovo ke mn∞, kterΘ₧ jsem vßm mluvφval, rßno p°ivstßvaje, a to ustaviΦn∞, ale neposlouchali jste.
  4. Posφlal takΘ Hospodin k vßm vÜecky slouhy svΘ proroky, rßno p°ivstßvaje, a to ustaviΦn∞, (jich₧to neposlouchali jste, ani₧ jste naklonili ucha svΘho, abyste slyÜeli).
  5. Kte°φ₧ °φkali: Navra¥te₧ se ji₧ jeden ka₧d² z cesty svΘ zlΘ a od neÜlechetnosti p°edsevzetφ sv²ch, a tak osazujte se v tΘ zemi, kterou₧ dal Hospodin vßm i otc∙m vaÜim od v∞k∙ a₧ na v∞ky.
  6. A necho∩te za bohy cizφmi, abyste slou₧iti m∞li jim, ani₧ se jim klan∞jte, ani₧ hn∞vejte mne dφlem rukou sv²ch, a neuΦinφm¥ vßm zle.
  7. Ale neposlouchali jste mne, dφ Hospodin, abyste jen hn∞vali mne dφlem rukou sv²ch k svΘmu zlΘmu.
  8. Proto₧ takto pravφ Hospodin zßstup∙: Proto ₧e jste neuposlechli slov m²ch,
  9. Aj, jß poÜli, a pojmu vÜecky nßrody p∙lnoΦnφ, dφ Hospodin, i k Nabuchodonozorovi krßli BabylonskΘmu, slu₧ebnφku svΘmu, a p°ivedu je na zemi tuto i na obyvatele jejφ, i na vÜecky nßrody tyto okolnφ, kterΘ₧ jako proklatΘ vyhladφm, a zp∙sobφm to, aby byli k u₧asnutφ, na odivu, a poustkou v∞Φnou.
  10. TakΘ zp∙sobφm to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselΘ, hlas ₧enicha i hlas nev∞sty, hluk ₧ernovu i sv∞tlo svφce.
  11. I bude vÜecka zem∞ tato pustinou a pouÜtφ, a slou₧iti budou nßrodovΘ tito krßli BabylonskΘmu sedmdesßte let.
  12. Potom pak po vypln∞nφ sedmdesßti let trestati budu na krßli BabylonskΘm a na tom nßrodu, dφ Hospodin, nepravost jejich, toti₧ na zemi KaldejskΘ, tak ₧e obrßtφm ji v pustiny v∞ΦnΘ.
  13. A uvedu na zemi tu vÜecka slova svß, kterß₧ jsem mluvil o nφ, vÜecko, co₧ psßno jest v knize tΘto, co₧koli prorokoval JeremißÜ o vÜech nßrodech.
  14. Kdy₧ je v slu₧bu podrobφ, i jinΘ nßrody mnohΘ a krßle velikΘ, tehdß₧ odplatφm jim podlΘ skutk∙ jejich a podlΘ Φin∙ rukou jejich.
  15. Nebo takto mi °ekl Hospodin, B∙h Izraelsk²: Vezmi kalich vφna prchlivosti tΘto z ruky mΘ, a napßjej jφm vÜecky ty nßrody, k kter²m₧ jß poÜli tebe,
  16. Aby pili a potßceli se, anobr₧ blßznili p°φΦinou meΦe, kter²₧ jß poÜli mezi n∞.
  17. I vzal jsem kalich z ruky Hospodinovy, a napßjel jsem vÜecky ty nßrody, k nim₧ mne poslal Hospodin,
  18. JeruzalΘmskΘ i m∞sta zem∞ JudskΘ, a krßle jejφ i knφ₧ata jejφ, abych je oddal v pustinu a v zpuÜt∞nφ, na odivu, i k proklφnßnφ tohoto dneÜnφho dne,
  19. Faraona krßle EgyptskΘho i slu₧ebnφky jeho, i knφ₧ata jeho, i vÜecken lid jeho,
  20. I vÜecku tu sm∞sici, toti₧ vÜecky krßle zem∞ Uz, vÜecky takΘ krßle zem∞ FilistinskΘ, i AÜkalon, i Gßzy, i Akaron, i ostatek Azotu,
  21. IdumejskΘ, i MoßbskΘ, i syny Ammon,
  22. I vÜecky krßle TyrskΘ, i vÜecky krßle SidonskΘ, i krßle krajiny tΘ, kterß₧ jest p°i mo°i,
  23. Dedana a Temu, a Buzu i vÜecky p°eb²vajφcφ v koutech nejzadn∞jÜφch,
  24. I vÜecky krßle ArabskΘ, i vÜecky krßle tΘ sm∞sice, kte°φ₧ bydlφ na pouÜti,
  25. VÜecky takΘ krßle ZamritskΘ, i vÜecky krßle ElamitskΘ, tΘ₧ vÜecky krßle MΘdskΘ,
  26. Anobr₧ vÜecky krßle p∙lnoΦnφ, blφzkΘ i dalekΘ, jednoho jako druhΘho, vÜecka takΘ krßlovstvφ zem∞, kterß₧koli jsou na svrchku zem∞. Krßl pak Sesßk pφti bude po nich.
  27. A rci jim: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Pφte₧ a opojte se, anobr₧ vyvracejte z sebe, a padejte, tak abyste nepovstali pro meΦ, kter²₧ jß poÜli mezi vßs.
  28. Jestli₧e by pak necht∞li vzφti kalichu z ruky tvΘ, aby pili, tedy dφÜ jim: Takto pravφ Hospodin zßstup∙: KoneΦn∞ ₧e pφti musφte.
  29. Nebo pon∞vad₧ na to m∞sto, kterΘ₧ nazvßno jest od jmΘna mΘho, jß zaΦφnßm uvozovati zlΘ v∞ci, a vy abyste bez hodnΘ pomsty byli? Nebudete bez pomsty, nebo jß zavolßm meΦe na vÜecky obyvatele tΘ zem∞, dφ Hospodin zßstup∙.
  30. Proto₧ ty prorokuj proti nim vÜecka slova tato, a rci jim: Hospodin s v²sosti °vßti bude, a z p°φbytku svatosti svΘ vydß hlas sv∙j, mocn∞ °vßti bude z obydlφ svΘho. K°ik ponoukajφcφch se, jako presovnφk∙, rozlΘhati se bude proti vÜechn∞m obyvatel∙m tΘ zem∞,
  31. [I] pr∙jde h°mot a₧ do konce zem∞. Nebo rozep°i mß Hospodin s t∞mi nßrody, v soud vchßzφ sßm se vÜelik²m t∞lem; bezbo₧nφky vydß pod meΦ, dφ Hospodin.
  32. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Aj, bφda p∙jde z nßrodu na nßrod, a vich°ice velikß strhne se od konΦin zem∞.
  33. I budou zbiti od Hospodina v ten Φas od konce zem∞ a₧ do konce zem∞; nebudou oplakßni, ani sklizeni, ani pochovßni, mφsto hnoje na svrchku zem∞ budou.
  34. Kv∞lte past²°i a k°iΦte, anobr₧ vßlejte se v popele, vy nejznamenit∞jÜφ toho stßda; nebo naplnili se dnovΘ vaÜi, abyste zbiti byli, a abyste rozpt²leni byli, i budete padati jako nßdoba drahß.
  35. I zahyne ·toΦiÜt∞ past²°∙m a utφkßnφ nejznamenit∞jÜφm toho stßda.
  36. Hlas ₧alostn² past²°∙ a kvφlenφ nejznamenit∞jÜφch toho stßda; nebo zkazφ Hospodin pastvu jejich.
  37. Zka₧ena budou i pastviska pokoj majφcφ, pro prchlivost hn∞vu Hospodinova,
  38. Jako lev opustφ jeskyni svou; nebo p°ijde zem∞ jejich na spuÜt∞nφ, pro prchlivost zhoubce a pro prchlivost hn∞vu jeho.

    26.kapitola (JeremißÜ)


    Pohr∙₧ka m∞st∙m Judsk²m. 7. Protivenstvφ od kn∞₧φ a prorok∙ jin²ch

    JeremißÜovi od kn∞₧φ Φin∞nΘ, 16. i zastßvßnφ jeho od knφ₧at a starÜφch

    lidu.

  1. Na poΦßtku kralovßnφ Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, stalo se slovo toto od Hospodina, °koucφ:
  2. Takto pravφ Hospodin: Postav se v sφ≥ci domu Hospodinova, a mluv ke vÜechn∞m m∞st∙m Judsk²m, p°ichßzejφcφm klan∞ti se v dom∞ Hospodinov∞, vÜecka slova, kterß₧ tob∞ p°ikazuji mluviti k nim, neujφmej₧ slova,
  3. Zdali by aspo≥ uposlechli, a odvrßtili se jeden ka₧d² od cesty svΘ zlΘ, abych litoval zlΘho kterΘ₧ myslφm uΦiniti jim pro neÜlechetnost p°edsevzetφ jejich.
  4. Rci₧ tedy jim: Takto pravφ Hospodin: Neuposlechnete-li mne, abyste chodili v zßkon∞ mΘm, kter²₧ jsem p°edlo₧il vßm,
  5. Poslouchajφce slov slu₧ebnφk∙ m²ch prorok∙, kterΘ₧ jß posφlßm k vßm, jako₧ jste, kdy₧ jsem [je, ] rßno p°ivstßvaje posφlal, neposlouchali:
  6. Jist∞ ₧e¥ nalo₧φm s domem tφmto jako s Sφlo, a m∞sto toto vydßm v proklφnßnφ vÜechn∞m nßrod∙m zem∞.
  7. SlyÜeli pak kn∞₧φ a proroci, i vÜecken lid JeremißÜe mluvφcφho slova ta v domu Hospodinovu.
  8. I stalo se, ₧e hned, jak₧ p°estal JeremißÜ mluviti vÜeho, co₧koli p°ikßzal Hospodin mluviti ke vÜemu lidu, jali jej ti kn∞₧φ a proroci i vÜecken lid ten, °kouce: Smrtφ um°eÜ.
  9. ProΦ jsi prorokoval ve jmΘnu Hospodinovu, °ka: Stane se jako Sφlo domu tomuto, a m∞sto toto tak spustne, ₧e nebude v n∞m ₧ßdnΘho obyvatele? Shroma₧∩oval se pak vÜecken lid k JeremißÜovi do domu Hospodinova.
  10. Tedy uslyÜavÜe knφ₧ata Judskß ty v∞ci, p°iÜli z domu krßlovskΘho do domu Hospodinova, a posadili se u dve°φ brßny Hospodinovy novΘ.
  11. I °ekli kn∞₧φ a proroci t∞m knφ₧at∙m a vÜemu lidu, °kouce:Hoden jest smrti mu₧ tento; nebo prorokoval proti m∞stu tomuto, jak₧ jste slyÜeli v svΘ uÜi.
  12. Tedy promluvil JeremißÜ ke vÜechn∞m knφ₧at∙m t∞m i ke vÜemu lidu, °ka: Hospodin poslal mne, abych prorokoval o domu tomto i o m∞st∞ tomto vÜecky ty v∞ci, kterΘ₧ jste slyÜeli.
  13. Proto₧ nynφ polepÜte cest sv²ch a p°edsevzetφ sv²ch, a poslouchejte hlasu Hospodina Boha svΘho, i bude litovati Hospodin toho zlΘho, kterΘ₧ vy°kl proti vßm.
  14. Jß pak aj, v rukou vaÜich jsem, uΦi≥te mi, co₧ se vßm za dobrΘ a spravedlivΘ vidφ.
  15. Ale vÜak jistotn∞ v∞zte, usmrtφte-li mne, ₧e krev nevinnou na sebe uvedete, i na m∞sto toto, i na obyvatele jeho; nebo v pravd∞ poslal mne Hospodin k vßm, abych mluvil v uÜi vaÜe vÜecka slova tato.
  16. I °ekli knφ₧ata i vÜecken lid kn∞₧φm a t∞m prorok∙m: Nemߥ nikoli mu₧ tento odsuzovßn b²ti na smrt, pon∞vad₧ ve jmΘnu Hospodina Boha naÜeho mluvil nßm.
  17. Tedy povstali n∞kte°φ z starÜφch tΘ zem∞, a promluvili ke vÜemu shromß₧d∞nφ lidu, °kouce:
  18. MicheßÜ MoraÜtick² prorokoval za Φasu EzechißÜe krßle JudskΘho, a pravil vÜemu lidu JudskΘmu, °ka: Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Sion jako pole orßn bude, a JeruzalΘm jako hromady, hora pak domu tohoto jako lesovΘ vysocφ.
  19. Zdali₧ hned proto usmrtil jej EzechißÜ krßl Judsk² a vÜecken Juda? Zdali₧ neulekl se Hospodina, a nemodlil se Hospodinu? I litoval Hospodin toho zlΘho, kterΘ₧ vy°kl proti nim. Proto₧ my Φinφme velmi zlou v∞c proti duÜem sv²m.
  20. A byl takΘ mu₧ prorokujφcφ ve jmΘnu Hospodinovu, UrißÜ syn SemaißÜ∙v z Kariatjeharim, kter²₧ prorokoval o m∞st∞ tomto i o zemi tΘto v tß₧ vÜecka slova jako JeremißÜ.
  21. A kdy₧ uslyÜel krßl Joakim a vÜickni udatnφ jeho, i vÜecka knφ₧ata slova jeho, hned usiloval krßl usmrtiti jej. O Φem₧ uslyÜev UrißÜ, bßl se, a utφkaje, p°iÜel do Egypta.
  22. Ale poslal krßl Joakim n∞kterΘ do Egypta, Elnatana syna Achborova i jinΘ s nφmdo Egypta.
  23. Kte°φ₧ vyvedÜe UrißÜe z Egypta, p°ivedli jej k krßli Joakimovi. I zabil jej meΦem, a vhodil t∞lo jeho do hrob∙ lidu obecnΘho.
  24. A vÜak ruka Achikamova syna Safanova byla p°i JeremißÜovi, aby ho nevydßval v ruku lidu k usmrcenφ jeho.

    27.kapitola (JeremißÜ)


    P°edukazovßnφ, kter²ch nßrod∙ pßnem b²ti m∞l Nabuchodonozor.

    4. Napomenutφ jich, 12. a₧ i SedechißÜe, aby se tomu neprotivili,

    14. a faleÜn²ch prorok∙ neposlouchali.

  1. Na poΦßtku kralovßnφ Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, stalo se slovo toto k JeremißÜovi od Hospodina, °koucφ:
  2. Takto °ekl Hospodin ke mn∞: Zd∞lej sob∞ obojeΦky a jha, a dej je na Üφji svou.
  3. Potom je poÜli k krßli IdumejskΘmu, a k krßli MoßbskΘmu, a k krßli syn∙ Ammonov²ch, a k krßli TyrskΘmu, a k krßli SidonskΘmu po t∞ch poslφch, kte°φ₧ p°ijedou do JeruzalΘma k SedechißÜovi krßli JudskΘmu.
  4. A p°ika₧ jim, a¥ pßn∙m sv²m °eknou: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Tak rcete pßn∙m sv²m:
  5. Jß jsem uΦinil zemi, Φlov∞ka i hovada, kterß₧koli jsou na svrchku zem∞, mocφ svou velikou a ramenem sv²m vzta₧en²m. Proto₧ dßvßm ji, komu₧ se mi dob°e lφbφ.
  6. Jako nynφ jß dal jsem vÜecky zem∞ tyto v ruku Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, slu₧ebnφka svΘho, ano i ₧ivoΦichy polnφ dal jsem jemu, aby slou₧ili jemu.
  7. Proto₧ budou¥ slou₧iti jemu vÜickni ti nßrodovΘ, i synu jeho, i synu syna jeho, dokud₧ by nep°iÜel Φas zem∞ jeho i jeho samΘho, kdy₧ v slu₧bu podrobφ jej sob∞ nßrodovΘ znamenitφ a krßlov∞ velicφ.
  8. Stane se pak, ₧e nßrod ten i krßlovstvφ to, kterΘ₧ by neslou₧ilo jemu, Nabuchodonozorovi krßli BabylonskΘmu, a kter²₧ by nepoddal Üφje svΘ pod jho krßle BabylonskΘho, meΦem a hladem i morem navÜtφvφm nßrod ten, dφ Hospodin, doku₧ bych do konce nevyplΘnil jich rukou jeho.
  9. Proto₧ vy neposlouchejte prorok∙ sv²ch, ani hadaΦ∙ sv²ch, ani sn∙ sv²ch, ani planetß°∙ sv²ch, ani kouzedlnφk∙ sv²ch, kte°φ₧ mluvφvajφ k vßm, °φkajφce: Nebudete slou₧iti krßli BabylonskΘmu.
  10. Nebo oni vßm le₧ prorokujφ, abych vzdßlil vßs od zem∞ vaÜφ, a vyhnal vßs, abyste zahynuli.
  11. Nßrodu pak, kter²₧ sklonφ Üφji svou pod jho krßle BabylonskΘho a slou₧iti bude jemu, toho zajistΘ nechßm v zemi jeho, dφ Hospodin, aby d∞lal ji, a bydlil v nφ.
  12. SedechißÜovi takΘ, krßli JudskΘmu, mluvil jsem naskrze ta vÜecka slova, °ka: Sklo≥te Üφje svΘ pod jho krßle BabylonskΘho, a slu₧te jemu i lidu jeho, a bu∩te ₧ivi.
  13. ProΦ mßte zahynouti, ty i lid tv∙j, meΦem, hladem a morem, jak₧ mluvil Hospodin o nßrodu, kter²₧ by neslou₧il krßli BabylonskΘmu?
  14. Neposlouchejte₧ tedy slov prorok∙ t∞ch, kte°φ₧ mluvφce k vßm, °φkajφ: Nebudete slou₧iti krßli BabylonskΘmu. Nebo oni vßm le₧ prorokujφ.
  15. Neposla¥ jsem jich zajistΘ, dφ Hospodin, a vÜak oni prorokujφ ve jmΘnu mΘm l₧iv∞, abych zahnal vßs, kde₧ byste zahynuli vy i ti proroci, kte°φ₧ prorokujφ vßm.
  16. Kn∞₧φm takΘ i vÜemu lidu tomu mluvil jsem, °ka: Takto pravφ Hospodin: Neposlouchejte slov prorok∙ sv²ch, kte°φ₧ prorokujφ vßm, °φkajφce: Aj, nßdobφ domu Hospodinova navrßcena budou z Babylona ji₧ brzo. Nebo¥ le₧ oni prorokujφ vßm.
  17. Neposlouchejte₧ jich, slu₧te krßli BabylonskΘmu a ₧ivi bu∩te. ProΦ mß b²ti toto m∞sto pouÜtφ?
  18. Jestli₧e pak oni jsou proroci, a jestli₧e slovo Hospodinovo jest v nich, nech¥ se medle p°imluvφ k Hospodinu zßstup∙, a¥ nßdobφ to, poz∙stßvajφcφ v dom∞ Hospodinov∞ a v dom∞ krßle JudskΘho a v JeruzalΘm∞, nedostßvß se do Babylona.
  19. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙ o t∞ch sloupφch, a o tom mo°i, a o t∞ch podstavcφch, i o ostatku nßdobφ poz∙stßvajφcφm v m∞st∞ tomto,
  20. KterΘho₧ nepobral Nabuchodozor krßl Babylonsk², kdy₧ p°est∞hoval JekonißÜe syna Joakimova, krßle JudskΘho, z JeruzalΘma do Babylona, a vÜecky nejp°edn∞jÜφ JudskΘ i JeruzalΘmskΘ,
  21. Takto zajistΘ dφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk², o t∞ch nßdobßch, poz∙stßvajφcφch v dom∞ Hospodinov∞ a v dom∞ krßle JudskΘho i v JeruzalΘm∞:
  22. Do Babylona zavezeny budou, a tam budou a₧ do dne toho, v n∞m₧ je navÜtφvφm, dφ Hospodin, a rozkß₧i je p°ivezti, a zase navrßtφm je na mφsto toto.

    28.kapitola (JeremißÜ)


    FaleÜnΘ proroctvφ ChananißÜovo o vysvobozenφ z Babylona. 5. Odpor

    jemu uΦin∞n, 12. i stvrzen. 16. ChananißÜ um°el.

  1. Stalo se pak lΘta toho, na poΦßtku kralovßnφ SedechißÜe krßle JudskΘho, lΘta toti₧ ΦtvrtΘho, m∞sφce pßtΘho, mluvil ke mn∞ ChananißÜ syn Azur∙v, prorok, kter²₧ byl z Gabaon, v dom∞ Hospodinov∞, p°ed oΦima kn∞₧φ i vÜeho lidu, °ka:
  2. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk², °ka: Polßmal jsem jho krßle BabylonskΘho.
  3. Po dvou letech jß navrßtφm zase na mφsto toto vÜecka nßdobφ domu Hospodinova, kterß₧ pobral Nabuchodonozor krßl Babylonsk² z mφsta tohoto, a zavezl je do Babylona.
  4. JekonißÜe takΘ syna Joakimova, krßle JudskΘho, i vÜecky zajatΘ JudskΘ, kte°φ₧ se dostali do Babylona, jß zase p°ivedu na mφsto toto, dφ Hospodin; nebo polßmi jho krßle BabylonskΘho.
  5. Tedy °ekl JeremißÜ prorok ChananißÜovi proroku tomu p°ed oΦima kn∞₧φ a p°ed oΦima vÜeho lidu, kte°φ₧ stßli v dom∞ Hospodinov∞,
  6. ╪ekl, pravφm, JeremißÜ prorok: Amen, uΦini₧ tak Hospodin. Potvrdi₧ Hospodin slov tv²ch, kterß₧ jsi prorokoval o navrßcenφ nßdobφ domu Hospodinova, a vÜech zajat²ch z Babylona na mφsto toto.
  7. Ale vÜak poslechni medle slova tohoto, kterΘ₧ jß mluvφm p°i tvΘ p°φtomnosti a p°i p°φtomnosti vÜeho tohoto lidu.
  8. Proroci, kte°φ₧ b²vali p°ede mnou i p°ed tebou od v∞k∙, ti prorokovali proti zemφm znamenit²m a proti krßlovstvφm velik²m o vßlce a o ssou₧enφ a o moru.
  9. Prorok ten, kter²₧ prorokuje o pokoji, kdy₧ dojde slovo toho proroka, ten prorok znßm b²vß, ₧e jej poslal Hospodin v pravd∞.
  10. Tedy s≥al ChananißÜ prorok to jho z Üφje JeremißÜe proroka, a polßmal je.
  11. A mluvil ChananißÜ p°ed oΦima vÜeho lidu, °ka: Takto pravφ Hospodin: Tak polßmi jho Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho po dvou letech z Üφje vÜech nßrod∙. I poΦal jφti JeremißÜ prorok cestou svou.
  12. Ale stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi, kdy₧ polßmal ChananißÜ prorok to jho z Üφje JeremißÜe proroka, °koucφ:
  13. Jdi a mluv k ChananißÜovi, °ka: Takto pravφ Hospodin: Jha d°ev∞nß jsi polßmal, proto₧ zd∞lej mφsto nich jha ₧eleznß.
  14. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Jho ₧eleznΘ vlo₧φm na Üφji vÜech nßrod∙ t∞chto, aby slou₧ili Naduchodonozorovi krßli BabylonskΘmu, a budou¥ slou₧iti jemu. TakΘ i ₧ivoΦichy polnφ dßm jemu.
  15. Zatφm °ekl JeremißÜ prorok ChananißÜovi proroku: SlyÜi₧ nynφ, ChananißÜi: Neposlal tebe Hospodin, ale ty jsi k tomu p°ivedl, aby lid tento ve l₧i sklßdal doufßnφ.
  16. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Aj, jß sklidφm t∞ se svrchku zem∞, tento rok ty um°eÜ; nebo jsi mluvil to, Φφm₧ bys odvrßtil lid od Hospodina.
  17. I um°el ChananißÜ prorok roku toho m∞sφce sedmΘho.

    29.kapitola (JeremißÜ)


    Prorok zajat²m ukazuje, jak by se chovati m∞li v Babylon∞. 16. Pomstou

    hrozφ poz∙stal²m v JeruzalΘm∞, 21. i ze jmΘna dv∞ma prorok∙m faleÜn²m

    spolu, 24. i potom SemißÜovi obzvlßÜt∞.

  1. Tato jsou slova listu, kter²₧ poslal JeremißÜ prorok z JeruzalΘma k ostatku starÜφch zajat²ch a k kn∞₧φm i k prorok∙m i ke vÜemu lidu, kter²₧ p°est∞hoval Nabuchodonozor z JeruzalΘma do Babylona,
  2. Kdy₧ vyÜel JekonißÜ krßl a krßlovna, i komornφci, knφ₧ata Judskß i JeruzalΘmskß, tolikΘ₧ tesa°i i kovß°i z JeruzalΘma,
  3. Po Elasovi synu Safanovu, a GemarißÜovi synu HelkißÜovu, (kterΘ₧ byl poslal SedechißÜ krßl Judsk² k krßli BabylonskΘmu do Babylona), °ka:
  4. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk², vÜechn∞m zajat²m, kterΘ₧ jsem p°est∞hoval z JeruzalΘma do Babylona:
  5. Stav∞jte domy, a osazujte se, Üt∞pujte takΘ Üt∞pnice, a jezte ovoce jejich.
  6. Pojφmejte ₧eny, a plo∩te syny i dcery, dßvejte takΘ syn∙m sv²m ₧eny, dcery tΘ₧ svΘ dßvejte za mu₧e, a¥ rodφ syny a dcery; mno₧te se tam, a nebe°te umenÜenφ.
  7. A hledejte pokoje m∞sta toho, do kterΘho₧ jsem zast∞hoval vßs, a modlφvejte se za n∞ Hospodinu; nebo v pokoji jeho budete mφti pokoj.
  8. Takto zajistΘ pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Nech¥ vßs nesvodφ proroci vaÜi, kte°φ₧ jsou mezi vßmi, ani hadaΦi vaÜi, a nespravujte se sny sv²mi, jich₧ vy p°φΦinou jste, aby je mφvali.
  9. Nebo vßm oni l₧iv∞ prorokujφ ve jmΘnu mΘm; neposlal¥ jsem jich, dφ Hospodin.
  10. Takto zajistΘ pravφ Hospodin: Äe jak₧ se jen vyplnφ Babylonu sedmesßte let, navÜtφvφm vßs, a potvrdφm vßm slova svΘho v²bornΘho o navrßcenφ vßs na mφsto toto.
  11. Nebo jß nejlΘpe znßm myÜlenφ, kterß₧ myslφm o vßs, dφ Hospodin, myÜlenφ o pokoji, a ne o trßpenφ, abych uΦinil vaÜemu oΦekßvßnφ konec p°e₧ßdostiv².
  12. Kdy₧ mne vz²vati budete, a p∙jdete, a modliti se mn∞ budete, tedy vyslyÜφm vßs.
  13. A hledajφce mne, naleznete, kdy₧ mne hledati budete cel²m srdcem sv²m.
  14. Dßm se zajistΘ nalezti vßm, dφ Hospodin, a p°ivedu zase zajatΘ vaÜe, a shromß₧dφm vßs ze vÜech nßrod∙ i ze vÜech mφst, kam₧koli jsem zahnal vßs, dφ Hospodin, a uvedu vßs zase na mφsto toto, odkud₧ jsem vßs zast∞hoval,
  15. Kdy₧ °eknete: Vzbuzoval¥ nßm Hospodin proroky v Babylon∞.
  16. Nebo takto pravφ Hospodin o krßli sedφcφm na stolici Davidov∞, a o vÜem lidu ob²vajφcφm v m∞st∞ tomto, brat°φch vaÜich, kte°φ₧ nevyÜli s vßmi v tom zajetφ,
  17. Takto dφ Hospodin zßstup∙: Aj, jß poÜli na n∞ meΦ, hlad a mor, a nalo₧φm s nimi jako s fφky trpk²mi, kter²ch₧ nelze jφsti pro trpkost.
  18. Nebo stihati je budu meΦem, hladem i morem, a vydßm je ku posm²kßnφ po vÜech krßlovstvφch zem∞, k proklφnßnφ, a k u₧asnutφ, anobr₧ na odivu, a k utrhßnφ mezi vÜemi nßrody, tam kde₧ je vypudφm,
  19. Proto ₧e neposlouchajφ slov m²ch, dφ Hospodin, kdy₧ posφlßm k nim slu₧ebnφky svΘ proroky, rßno p°ivstßvaje, a to ustaviΦn∞, a neposlouchali jste, dφ Hospodin.
  20. Proto₧ slyÜte₧ vy slovo Hospodinovo, vÜickni zajatφ, kterΘ₧ jsem vyslal z JeruzalΘma do Babylona.
  21. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk², o Achabovi synu KolaißÜovu, a o SedechißÜovi synu MaaseißÜovu, kte°φ₧ prorokujφ vßm ve jmΘnu mΘm le₧: Aj, jß vydßm je v ruku Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, aby je zbil p°ed oΦima vaÜima.
  22. I bude vzato na nich klnutφ mezi vÜecky zajatΘ JudskΘ, kte°φ₧ jsou v Babylon∞, aby °φkali: Nech¥ naklßdß Hospodin s tebou, jako s SedechißÜem a jako s Echabem, kterΘ₧ upekl krßl Babylonsk² na ohni,
  23. Proto ₧e pßchali neÜlechetnost v Izraeli, cizolo₧φce s ₧enami bli₧nφch sv²ch, a mluvφce slovo ve jmΘnu mΘm l₧iv∞, Φeho₧ jsem nep°ikßzal jim. Jß pak o tom vφm, a jsem toho i sv∞dkem, dφ Hospodin.
  24. SemaißÜovi NechelamitskΘmu mluv, °ka:
  25. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk², °ka: Proto ₧e jsi poslal jmΘnem sv²m listy ke vÜemu lidu, kter²₧ jest v JeruzalΘm∞, a SofonißÜovi synu MaaseißÜovu kn∞zi i ke vÜechn∞m kn∞₧φm, °ka:
  26. Hospodin dal t∞ za kn∞ze na mφsto Joiady kn∞ze, abyste pozor m∞li [v] dom∞ Hospodinov∞ na ka₧dΘho mu₧e poÜetilΘho a vystavujφcφho se za proroka, a abys dal takovΘho do ₧alß°e a do klady.
  27. ProΦe₧ jsi pak nynφ neok°ikl JeremißÜe AnatotskΘho, kter²₧ se vßm vystavuje za proroka?
  28. Nebo posφlal k nßm do Babylona, °ka: Protßhne¥ se to dlouho, stav∞jte domy, a osazujte se, Üt∞pujte takΘ Üt∞pnice, a jezte ovoce jejich.
  29. Nebo SofonißÜ kn∞z Φetl ten list p°ed JeremißÜem prorokem.
  30. I stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi, °koucφ:
  31. PoÜli ke vÜechn∞m zajat²m, °ka: Takto pravφ Hospodin o SemaißÜovi NechelamitskΘm: Proto ₧e prorokuje vßm SemaißÜ, jeÜto jsem jß ho neposlal, a p°ivodφ vßs k tomu, abyste doufßnφ sklßdali ve l₧i,
  32. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Aj, jß trestati budu SemaißÜe NechelamitskΘho i sφm∞ jeho. Nebude mφti ₧ßdnΘho, kdo by bydlil u prost°ed lidu tohoto, ani₧ uz°φ toho dobrΘho, kterΘ₧ jß uΦinφm lidu svΘmu, dφ Hospodin; nebo mluvil to, Φφm₧ by odvrßtil [lid] od Hospodina.

    30.kapitola (JeremißÜ)


    Prorok jako₧ velikΘ t∞₧kosti zajat²m i p°φΦiny jich, 8. tak i milostnß

    Bo₧φ zaslφbenφ o budoucφm vysvobozenφ jich odtud p°edklßdß.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, °koucφ:
  2. Takto pravφ Hospodin, B∙h Izraelsk², °ka: SpiÜ sob∞ do knihy vÜecka slova, kterß₧¥ jsem mluvil.
  3. Aj, dnovΘ zajistΘ jdou, dφ Hospodin, p°ivedu zase zajatΘ lidu svΘho IzraelskΘho i JudskΘho, pravφ Hospodin, a uvedu je do zem∞, kterou₧ jsem byl dal otc∙m jejich, a d∞diΦn∞ ji obdr₧φ,
  4. Tato¥ pak jsou slova, kterß₧ mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:
  5. Takto zajistΘ pravφ Hospodin: Hlas p°ed∞Üenφ a hr∙zy slyÜφme, a ₧e nenφ ₧ßdnΘho pokoje.
  6. Ptejte se nynφ, a vizte rodφvß-li samec. ProΦe₧ tedy vidφm, an ka₧d² mu₧ rukama sv²ma dr₧φ se za bedra svß jako rodiΦka, a obrßcenΘ vÜechn∞ch oblφΦeje v zsinalost?
  7. Ach, nebo velik² jest den tento, tak ₧e nebylo ₧ßdnΘho jemu podobnΘho. Ale jak¥ koli Φas jest ssou₧enφ Jßkobova, p°edce¥ z n∞ho vysvobozen bude.
  8. Stane se zajistΘ v ten den, dφ Hospodin zßstup∙, ₧e polßmi jho jeho z Üφje tvΘ, a svazky tvΘ potrhßm, i nebudou ho vφce v slu₧bu podrobovati cizozemci.
  9. Ale slou₧iti budou Hospodinu Bohu svΘmu, a Davidovi krßli svΘmu, kterΘho₧ jim vzbudφm.
  10. Proto₧ ty neboj se, slu₧ebnφΦe m∙j Jßkobe, dφ Hospodin, ani₧ se strachuj, ≤ Izraeli, nebo aj, jß vysvobodφm t∞ zdaleka, i sφm∞ tvΘ z zem∞ zajetφ jejich. I navrßtφ se Jßkob, aby odpoΦφval, a pokoj m∞l, a nebude ₧ßdnΘho, kdo by [jej] p°ed∞sil.
  11. Nebo¥ jß s tebou jsem, dφ Hospodin, abych t∞ vysvobodil, kdy₧ uΦinφm konec vÜechn∞m nßrod∙m, mezi kterΘ₧ t∞ rozpt²lφm. Tob∞ vÜak neuΦinφm konce, ale budu t∞ trestati v soudu, aΦkoli t∞ bez trestßnφ naprosto nenechßm.
  12. Takto zajistΘ pravφ Hospodin: P°et∞₧kΘ bude pot°enφ tvΘ, p°ebolestnß rßna tvß.
  13. Nebude, kdo by p°isoudil p°i tvou k ulΘΦenφ; lΘka°stvφ platnΘho ₧ßdnΘho mφti nebudeÜ.
  14. VÜickni, kte°φ₧ t∞ milujφ, zapomenou se nad tebou, ani₧ t∞ navÜtφvφ, kdy₧ t∞ ranφm ranou nep°φtele, a trestßnφm p°φsn²m pro mnohou nepravost tvou a nesΦφslnΘ h°φchy tvΘ.
  15. ProΦ k°iΦφÜ nad sv²m pot°enφm a t∞₧kou bolestφ svou? Pro mnohou nepravost tvou [a] nesΦφslnΘ h°φchy tvΘ to Φinφm tob∞.
  16. A vÜak vÜickni, kte°φ₧ z₧φrajφ tebe, se₧rßni budou, a vÜickni, kte°φ₧ utiskajφ tebe, vÜickni, pravφm, do zajetφ p∙jdou, a kte°φ₧ t∞ poÜlapßvajφ, poÜlapßni budou, a vÜecky, kte°φ₧ t∞ loupφ, v loupe₧ vydßm,
  17. Tehdß₧ kdy₧ tob∞ navrßtφm zdravφ, a na rßny tvΘ zhojφm t∞, dφ Hospodin, proto ₧e zahnanou naz²vali tebe, [°φkajφce:] Tato jest Sion, nenφ ₧ßdnΘho, kdo by ji navÜtφvil.
  18. Takto pravφ Hospodin: Aj, jß zase p°ivedu zajatΘ stßnk∙ Jßkobov²ch, a nad p°φbytky jeho slituji se, i bude¥ zase vzd∞lßno m∞sto na prvnφm mφst∞ svΘm, a palßc podlΘ zp∙sobu svΘho vystaven.
  19. A bude pochßzeti od nich dφk∙ Φin∞nφ a hlas veselφcφch se; nebo je rozmno₧φm, a nebudou umenÜenφ brßti, zvelebφm je, a nebudou snφ₧eni.
  20. A budou synovΘ jeho tak jako i prvΘ, a shromß₧d∞nφ jeho p°ede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu vÜecky, kte°φ₧ jej ssu₧ujφ.
  21. A povstane z n∞ho nejd∙stojn∞jÜφ jeho, a panovnφk jeho z prost°edku jeho vyjde, kterΘmu₧ rozkß₧i p°iblφ₧iti se, aby p°edstoupil p°ede mne. Nebo kdo jest ten, jeÜto by slφbil za sebe, ₧e p°edstoupφ p°ede mne? dφ Hospodin.
  22. I budete m²m lidem, a jß budu vaÜφm Bohem.
  23. Aj, vicher Hospodin∙v [s] prchlivostφ vyjde, vicher trvajφcφ nad hlavou neÜlechetn²ch trvati bude.
  24. Neodvrßtφ¥ se prchlivost hn∞vu Hospodinova, dokud₧ neuΦinφ toho, a dokud₧ nevykonß ·myslu srdce svΘho. Tehdß₧ porozumφte tomu.

    31.kapitola (JeremißÜ)


    Zaslφbenφ o vysvobozenφ Judy z Babylona. 31. O novΘ smlouv∞, 38. a o

    vzd∞lßnφ t∞lesnΘho i duchovnφho JeruzalΘma.

  1. Toho Φasu, dφ Hospodin, budu Bohem vÜech Φeledφ Izraelov²ch, a oni budou m²m lidem.
  2. Takto pravφ Hospodin: Lid z t∞ch poz∙stal²ch po meΦi nalezl milost na pouÜti, kdy₧ jsem chodil p°ed nφm, abych odpoΦinutφ zp∙sobil Izraelovi.
  3. Za starodßvna¥ se mi ukazoval Hospodin. [I] vÜak milovßnφm v∞Φn²m miluji t∞, proΦe₧ ustaviΦn∞ Φinφm tob∞ milosrdenstvφ.
  4. JeÜt∞ v₧dy vzd∞lßvati t∞ budu, a vzd∞lßna budeÜ, panno Izraelskß; jeÜt∞ se obveselovati budeÜ bubny sv²mi, a vychßzeti s houfem plΘsajφcφch.
  5. JeÜt∞ Üt∞povati budeÜ vinice v horßch Sama°sk²ch, Üt∞povati budou Üt∞pa°i i jφsti.
  6. Nebo nastane den, v n∞m₧ volati budou strß₧nφ na ho°e Efraimov∞: Vsta≥te a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svΘmu.
  7. Takto zajistΘ pravφ Hospodin: Prozp∞vujte Jßkobovi o v∞cech vesel²ch, prok°ikujte zjevn∞ p°ed t∞mi nßrody; dejte se slyÜeti, chvßlu vzdßvejte, a rcete: Vysvobo∩, Hospodine, ostatek lidu svΘho IzraelskΘho.
  8. Aj, jß p°ivedu je z zem∞ p∙lnoΦnφ, a shromß₧dφm je ze [vÜech] stran zem∞, s nimi spolu slepΘho i kulhavΘho, t∞hotnou i rodφcφ; shromß₧d∞nφ velikΘ sem se navrßtφ.
  9. KterΘ₧to s plßΦem jdoucφ a s pokorn²mi modlitbami zase p°ivedu, [a] povedu je podlΘ tekut²ch vod cestou p°φmou, na nφ₧ by se nepoklesli; nebo¥ jsem Izrael∙v otec, a Efraim jest prvorozen² m∙j.
  10. SlyÜte slovo Hospodinovo, ≤ nßrodovΘ, a zv∞stujte na ostrovφch dalek²ch, a rcete: Ten, kter²₧ rozpt²lil Izraele, shromß₧dφ jej, a ost°φhati ho bude jako past²° stßda svΘho.
  11. Nebo¥ vykoupil Hospodin Jßkoba, proto₧ vysvobodφ jej z ruky toho, kter²₧ siln∞jÜφ jest nad n∞j.
  12. [I] p°ijdou, a prozp∞vovati budou na v²sosti Siona, a pohrnou se k dobrot∞ Hospodinov∞ s obilφm, a s vφnem, a s olejem, a s plodem skot∙ a brav∙, duÜe pak jejich bude podobnß zahrad∞ svla₧enΘ, a nebudou¥ se rmoutiti vφce.
  13. Tehdß₧ veseliti se bude panna s plΘsßnφm, a mlßdenci i starci spolu; obrßtφm zajistΘ kvφlenφ jejich v radost, a pot∞Üφm jich, a obveselφm je po zßmutku jejich.
  14. Rozvla₧φm i duÜi kn∞₧φ tukem, a lid m∙j dobroty mΘ nasytφ se, dφ Hospodin.
  15. Takto pravφ Hospodin: Hlas v Rßma slyÜßn jest, na°φkßnφ [a] plßΦ p°eho°k². Rßchel plaΦeci syn∙ sv²ch, nedala se pot∞Üiti po synech sv²ch, proto ₧e ₧ßdnΘho nenφ.
  16. Takto pravφ Hospodin: Zdr₧ hlas sv∙j od plßΦe, a oΦi svΘ od slz, nebo budeÜ mφti mzdu za prßci svou, pravφ Hospodin, ₧e se navrßtφ z zem∞ nep°ßtelskΘ.
  17. Jest, pravφm, Φßka, ₧e¥ se potom, dφ Hospodin, navrßtφ synovΘ do svΘho kraje.
  18. V pravd∞ slyÜφm Efraima, an sob∞ st²Üt∞, [prav∞:] Trestals mne, abych strestßn byl jako telßtko neup°ßhanΘ; obra¥ mne, abych obrßcen byl, ty jsi zajistΘ, Hospodine, B∙h m∙j.
  19. Nebo po obrßcenφ svΘm pokßnφ Φiniti budu, a kdy₧ mi k znßmosti sebe poslou₧eno bude, ude°φm se v bedra. Stydφm¥ se, anobr₧ i p²°φm, ₧e snßÜφm ·tr₧ku d∞tinstvφ svΘho.
  20. Zdali Efraim jest m²m synem mil²m, aneb dφt∞ velmi milostnΘ? A vÜak jak₧ jsem mluvil proti n∞mu, ustaviΦn∞ se v₧dy na n∞j rozpomφnßm. ProΦe₧ pohybujφ se vnit°nosti mΘ p°φΦinou jeho; jist∞ ₧e¥ se slituji nad nφm, dφ Hospodin.
  21. Nastav∞j sob∞ pam∞tn²ch znamenφ, nakla∩ sob∞ hromad kamenφ, pamatuj na tu silnici a cestu, kterou₧ jsi Üla; navra¥ se, panno Izraelskß, navra¥ se k m∞st∙m sv²m t∞mto.
  22. Dokud₧ se toulati budeÜ, ≤ dcero zpurnß? Nebo¥ uΦinφ Hospodin novou v∞c na zemi: Äena bude v∙kol obchßzeti mu₧e.
  23. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: JeÜt∞¥ °φkati budou slovo toto v zemi Judov∞ a v m∞stech jeho, kdy₧ zase p°ivedu zajatΘ jejich: Po₧ehnej₧ tob∞ Hospodin, ≤ p°φbytku spravedlnosti, horo svatosti.
  24. Nebo osazovati se budou v zemi JudskΘ, ve vÜech m∞stech jeho spolu orßΦi, a kte°φ₧ zachßzejφ s stßdem.
  25. Rozvla₧φm zajistΘ duÜi ustalou, a vÜelikou duÜi truchlou nasytφm.
  26. V tom jsem procφtil, a ohlΘdl se, a ten m∙j sen byl mi vd∞Φn².
  27. Aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧to oseji d∙m Izraelsk² a d∙m Judsk² semenem lidsk²m a semenem hovad.
  28. I stane se, ₧e jako₧ jsem se sna₧oval, abych je plΘnil, a bo°il, a kazil a hubil, a trßpil, tak se sna₧φm, abych je vzd∞lal a rozsazoval, dφ Hospodin.
  29. T∞ch Φas∙ nebudou °φkati vφce: OtcovΘ jedli hrozen trpk², proΦe₧ zubovΘ syn∙ laskominy majφ,
  30. N²br₧ rad∞ji: Jeden ka₧d² pro nepravost svou um°e. Ka₧dΘho Φlov∞ka, kter²₧ by jedl hrozen trpk², laskominy mφti budou zubovΘ jeho.
  31. Aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧ uΦinφm s domem Izraelsk²m a s domem Judsk²m smlouvu novou.
  32. Ne takovou smlouvu, jakou₧ jsem uΦinil s otci jejich v ten den, v kter²₧ jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ. Kterou₧to smlouvu mou oni zruÜili, a jß abych z∙stati m∞l man₧elem jejich? dφ Hospodin.
  33. Ale tato¥ jest smlouva, kterou₧ uΦinφm s domem Izraelsk²m po t∞chto dnech, dφ Hospodin: Dßm zßkon sv∙j do vnit°nosti jejich, a na srdci jejich napφÜi jej; i budu Bohem jejich, a oni budou m²m lidem.
  34. A nebudou uΦiti vφce jeden ka₧d² bli₧nφho svΘho, a jeden ka₧d² bratra svΘho, °φkajφce: Poznejte Hospodina. VÜickni zajistΘ napo°ßd znßti mne budou, od nejmenÜφho z nich a₧ do nejv∞tÜφho z nich, dφ Hospodin; milostiv zajistΘ budu nepravosti jejich, a na h°φch jejich nezpomenu vφce.
  35. Takto pravφ Hospodin, kter²₧ dßvß slunce za sv∞tlo ve dne, z°φzenφ m∞sφce a hv∞zd za sv∞tlo v noci, kter²₧ rozd∞luje mo°e, a zvuΦφ vlnobitφ jeho, jeho₧ jmΘno jest Hospodin zßstup∙:
  36. Jestli₧e se pohnou ta na°φzenφ p°ed oblφΦejem m²m, dφ Hospodin, takΘ¥ sφm∞ Izraelovo p°estane b²ti nßrodem p°ed oblφΦejem m²m po vÜecky dny.
  37. Takto pravφ Hospodin: Budou-li moci b²ti zm∞°ena nebesa zh∙ru, a vyhledßni zßkladovΘ zem∞ dol∙, takΘ¥ jß zavrhu docela sφm∞ Izraelovo pro vÜecko to, co₧ Φinili, dφHospodin.
  38. Aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧ vystaveno bude m∞sto toto Hospodinu, od v∞₧e Chananeel a₧ k brßn∞ ·hlu.
  39. A p∙jde jeÜt∞ Ü≥∙ra m∞°φcφ naproti nφ, ku pahrbku Gareb, a p°itoΦφ se k Gou.
  40. A vÜecko ·dolφ t∞l mrtv²ch a popela, i vÜecko to pole a₧ ku potoku Cedron, a₧ k ·hlu brßny v²chodnφ ko≥skΘ posv∞cenΘ bude Hospodinu; nebude¥ plΘn∞no, ani ka₧eno vφce na v∞ky.

    32.kapitola (JeremißÜ)


    Prorok v Φas oble₧enφ JeruzalΘma na Bo₧φ rozkaz dv∙r sob∞ koupil.

    16. nad Φφm₧ kdy₧ v modlitb∞ svΘ tou₧il, 26. jest v tom od Boha zpraven,

    36. ano i u vφ°e o budoucφm vysvobozenφ z Babylona utvrzen.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina lΘta desßtΘho SedechißÜe krßle JudskΘho, kter²₧to rok jest osmnßct² Nabuchodonozor∙v.
  2. (Bylo pak tehdß₧ vojsko krßle BabylonskΘho oblehlo JeruzalΘm, a JeremißÜ prorok byl zav°φn v sφni strß₧e, kterß₧ byla v dom∞ krßle JudskΘho.
  3. Nebo dal jej byl vsaditi SedechißÜ krßl Judsk², °ka: ProΦ ty prorokujeÜ, prßv∞: Takto pravφ Hospodin: Aj, jß dßm m∞sto toto v ruku krßle BabylonskΘho, aby je vzal.
  4. SedechißÜ takΘ krßl Judsk² neznikne ruky Kaldejsk²ch, ale jistotn∞ vydßn bude v ruku krßle BabylonskΘho, a budou mluviti ·sta jeho s ·sty jeho, a oΦi jeho uz°φ oΦi jeho.
  5. N²br₧ do Babylona zavede SedechißÜe, aby tam byl, a₧ ho navÜtφvφm, dφ Hospodin. Pon∞vad₧ bojujete s Kaldejsk²mi, nepovede se vßm Ü¥astn∞.)
  6. Tehdy °ekl JeremißÜ: Stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
  7. Aj, Chanameel syn Salluma, str²ce tvΘho, jde k tob∞, a¥by °ekl: Kup sob∞ dv∙r m∙j, kter²₧ jest v Anatot; nebo tob∞ prßvem p°φbuznosti nßle₧φ koupiti jej.
  8. Kdy₧ pak p°iÜel ke mn∞ Chanameel syn str²ce mΘho, podlΘ slova Hospodinova, do sφn∞ strß₧e, a °ekl ke mn∞: Kup medle dv∙r m∙j, kter²₧ [jest] v Anatot, jen₧ jest v zemi Beniaminov∞; nebo tv∙j jest prßvem d∞diΦn²m, a [prßvem] p°φbuznosti, kupi₧ [jej] sob∞: tedy porozum∞v, ₧e jest to slovo Hospodinovo,
  9. I koupil jsem od Chanameele syna str²ce svΘho ten dv∙r, kter²₧ jest v Anatot, a odvß₧il jsem jemu pen∞z sedmnßcte lot∙ st°φbra.
  10. A zapsav to do cedule, zapeΦetil jsem, a osv∞dΦil jsem sv∞dky, odvß₧iv penφze na vßze.
  11. Potom vzal jsem, podlΘ p°ikßzanφ a ustanovenφ, cedule tΘ koup∞ zapeΦet∞nou i otev°enou,
  12. A dal jsem ceduli tΘ koup∞ Bßruchovi synu NerißÜovu, synu MaaseißÜovu, p°ed oΦima Chanameele str²ce svΘho, a p°ed oΦima sv∞dk∙, kte°φ₧ se podepsali v ceduli tΘ koup∞, p°ed oΦima vÜech Judsk²ch, kte°φ₧ se byli posadili v sφni strß₧e.
  13. A p°ikßzal jsem Bßruchovi p°ed oΦima jejich, °ka:
  14. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli tΘ koup∞, jako₧ zapeΦet∞nou, tak ceduli otev°enou tuto, a vlo₧ je do nßdoby hlin∞nΘ, aby trvaly za mnohß lΘta.
  15. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: JeÜt∞¥ kupovßni budou domovΘ, a rolφ, i vinice v zemi tΘto.
  16. Potom modlil jsem se Hospodinu, kdy₧ jsem dal ceduli tΘ koup∞ Bßruchovi synu NerißÜovu, °ka:
  17. Ach, PanovnφΦe Hospodine, aj, ty jsi uΦinil nebe i zemi mocφ svou velikou a ramenem sv²m vzta₧en²m, nem∙₧e¥ skryta b²ti p°ed tebou ₧ßdnß v∞c.
  18. ╚inφÜ milosrdenstvφ nad tisφci, a odplacφÜ za nepravost otc∙ do l∙na syn∙ jejich po nich, B∙h velik², siln², mocn², jeho₧ jmΘno Hospodin zßstup∙,
  19. Velik² v rad∞ a znamenit² v sprßv∞, pon∞vad₧ oΦi tvΘ otev°enΘ jsou na vÜecky cesty syn∙ lidsk²ch, abys odplatil jednomu ka₧dΘmu podlΘ cest jeho, a podlΘ ovoce p°edsevzetφ jeho.
  20. Kter²₧ jsi Φinil divy a zßzraky v zemi EgyptskΘ a₧ do tohoto dne, jako₧ v Izraelovi tak mezi jin²mi lidmi, a dobyls sob∞ jmΘna, jakΘ₧ jest po dneÜnφ den.
  21. Nebo vyvedl jsi lid sv∙j Izraelsk² z zem∞ EgyptskΘ v divφch a v zßzracφch, a rukou silnou, a ramenem vzta₧en²m, a v strachu velikΘm,
  22. A dals jim zemi tuto, kterou₧ jsi p°isßhl dßti otc∙m jejich, zemi opl²vajφcφ mlΘkem a strdφ.
  23. Ale ₧e vÜedÜe do nφ, a d∞diΦn∞ ujavÜe ji, neposlouchali hlasu tvΘho, a v zßkon∞ tvΘm nechodili, vÜeho, co₧ jsi koli p°ikßzal jim Φiniti, neΦinili, proto₧ zp∙sobils to, aby je potkalo vÜecko toto zlΘ.
  24. Aj, st°elci p°itßhli na m∞sto, aby je vzali, a m∞sto skrze meΦ a hlad a mor dßno jest v ruku Kaldejsk²ch, bojujφcφch proti n∞mu; a tak, co₧ jsi koli promluvil, d∞je se, jak₧ to sßm vidφÜ.
  25. Ty pak pravφÜ mi, PanovnφΦe Hospodine: Zjednej sob∞ dv∙r tento za penφze, a osv∞dΦ to sv∞dky, ano ji₧ m∞sto toto dßno jest v ruku Kaldejsk²ch.
  26. I stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi, °koucφ:
  27. Aj, jß jsem Hospodin B∙h vÜelikΘho t∞la, zdali₧ p°ede mnou m∙₧e b²ti skryta kterß v∞c?
  28. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Aj, jß dßvßm toto m∞sto v ruku Kaldejsk²ch a v ruku Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, aby je vzal.
  29. A vejdouce KaldejÜtφ, kte°φ₧ bojujφ proti m∞stu tomuto, zapßlφ ohn∞m toto m∞sto, a vypßlφ je, i domy ty, na jejich₧ st°echßch kadφvali Bßlovi, a ob∞tovali ob∞ti mokrΘ boh∙m cizφm, aby mne hn∞vali.
  30. Nebo synovΘ IzraelÜtφ a synovΘ JudÜtφ od d∞tinstvφ svΘho jen toliko Φinφ to, co₧ jest zlΘho p°ed oΦima m²ma; synovΘ, pravφm, IzraelÜtφ jen toliko hn∞vajφ mne dφlem rukou sv²ch, dφ Hospodin.
  31. Toto zajistΘ m∞sto od toho dne, jak₧ je vystav∞li, a₧ do tohoto dne k hn∞vu mΘmu a prchlivosti mΘ popouzφ mne, tak ₧e je sklidφm od tvß°i svΘ,
  32. Pro vÜelikou neÜlechetnost syn∙ Izraelsk²ch a syn∙ Judsk²ch, kterou₧ pßchali, aby mne k hn∞vu popouzeli, oni, krßlovΘ jejich, knφ₧ata jejich, kn∞₧φ jejich i proroci jejich, jako₧ mu₧i JudÜtφ, tak obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ,
  33. Obracejφce se ke mn∞ h°betem, a ne tvß°φ. A kdy₧ je uΦφm, rßno p°ivstßvaje, a to ustaviΦn∞, vÜak nikoli neposlouchajφ, aby p°ijφmali nauΦenφ.
  34. Nadto nastav∞li ohavnostφ sv²ch v dom∞ tom, kter²₧ nazvßn jest od jmΘna mΘho, aby jej zaneΦistili.
  35. Nastav∞li, pravφm, v²sostφ Bßlovi, kterΘ₧ jsou v ·dolφ Benhinnom, aby vodili syny svΘ a dcery svΘ Molochovi, jeÜto jsem jim toho nep°ikßzal, ani₧ vstoupilo na srdce mΘ, aby pßchati m∞li tu ohavnost, a Judu k h°eÜenφ p°ivodili.
  36. A nynφ z p°φΦiny tΘ takto dφ Hospodin. B∙h Izraelsk², o m∞st∞ tomto, o kterΘm₧ vy °φkßte: Dßno¥ jest v ruku krßle BabylonskΘho skrze meΦ a hlad a mor:
  37. Aj, jß shromß₧dφm je ze vÜech zemφ, do nich₧ jsem je rozehnal v hn∞v∞ svΘm, a v rozpßlenφ svΘm, i v prchlivosti velikΘ, a p°ivedu je zase na toto mφsto, a zp∙sobφm to, aby bydlili bezpeΦn∞.
  38. I budou lidem m²m, a jß budu jejich Bohem.
  39. Dßm zajistΘ jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne bßli po vÜecky dny, tak aby jim dob°e bylo i syn∙m jejich po nich.
  40. A uΦinφm s nimi smlouvu v∞Φnou, ₧e se neodvrßtφm od nich, abych jim nem∞l dob°e Φiniti; nadto bßze≥ svou dßm v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne.
  41. I veseliti se budu z nich, dob°e jim Φin∞, kdy₧ je Ütφpφm v zemi tΘto pevn∞, cel²m srdcem sv²m a vÜφ duÜφ svou.
  42. Nebo takto pravφ Hospodin: Jako₧ jsem uvedl vÜecko toto zlΘ velikΘ na lid tento, tak uvedu na n∞ vÜecko to dobrΘ, o n∞m₧ jim mluvφm.
  43. Tehdß₧ kupovßno bude pole v zemi tΘto, o nφ₧ vy °φkßte: Pustß jest, tak ₧e nenφ v nφ ₧ßdnΘho Φlov∞ka ani hovada, dßna¥ jest v ruku Kaldejsk²ch.
  44. Pole za penφze kupovati budou, a zapisovati do cedulφ, a zpeΦetφce, sv∞dky osv∞dΦovati v zemi Beniaminov∞ a v∙kol JeruzalΘma v m∞stech Judsk²ch, jako₧ v m∞stech, kterß₧ jsou p°i horßch, tak v m∞stech na rovinßch, a v m∞stech polednφch, kdy₧ zase p°ivedu zajatΘ jejich, dφ Hospodin.

    33.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ o porß₧ce Judsk²ch. 6. Pot∞Üenφ pobo₧n²m. 14. Zaslφbenφ o

    Kristu Pßnu. 19. Ustavenφ v doufßnφ v∞°φcφch.

  1. Potom stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi po druhΘ, kdy₧ jeÜt∞ zav°φn byl v sφni strß₧e, °koucφ:
  2. Takto pravφ Hospodin, kter²₧ uΦinφ to, Hospodin, kter²₧ sformuje to, potvrdφ toho, Hospodin jmΘno jeho:
  3. Volej ke mn∞, a ohlßsφm¥ se, a oznßmφm¥ v∞ci velikΘ a tajnΘ, o nich₧ nevφÜ.
  4. Nebo takto pravφ Hospodin, B∙h Izraelsk², o domφch m∞sta tohoto, a o domφch krßl∙ Judsk²ch, kte°φ₧ zka₧eni b²ti majφ berany vßleΦn²mi a meΦem:
  5. Potßhnou¥ k boji proti Kaldejsk²m, ale aby naplnili tyto [domy] mrtv²mi t∞ly lidsk²mi, kterΘ₧ zbiji v hn∞v∞ svΘm a v prchlivosti svΘ, pro jejich₧ vÜelikou neÜlechetnost skryl jsem tvß° svou od m∞sta tohoto.
  6. Aj, jß zopravuji je a vzd∞lßm, a uzdravφm obyvatele, a zjevφm jim hojnost pokoje, a to stßlΘho.
  7. Nebo p°ivedu zase zajatΘ JudskΘ a zajatΘ IzraelskΘ, a vzd∞lßm je jako prvΘ,
  8. A oΦistφm je od vÜelikΘ nepravosti jejich, kterou₧ h°eÜili proti mn∞, a odpustφm vÜecky nepravosti jejich, kter²mi₧ h°eÜili proti mn∞, a jimi₧ zpronev∞°ovali se mn∞.
  9. A to¥ mi bude k jmΘnu, k radosti, k chvßle, a k zvelebenφ mezi vÜemi nßrody zem∞, kte°φ₧ uslyÜφ o vÜem tom dobrΘm, kterΘ₧ jß jim uΦinφm, a d∞sφce se, t°ßsti se budou nade vÜφm tφm dobr²m a nade vÜφm pokojem tφm, kter²₧ jß jim zp∙sobφm.
  10. Takto pravφ Hospodin: Na tomto mφst∞, o kterΘm₧ vy °φkßte: PoplΘn∞no jest, tak ₧e nenφ ani Φlov∞ka ani ₧ßdnΘho hovada v m∞stech Judsk²ch a na ulicφch JeruzalΘmsk²ch zpustl²ch, tak ₧e nenφ ₧ßdnΘho Φlov∞ka, ani ₧ßdnΘho obyvatele, ani ₧ßdnΘho hovada,
  11. JeÜt∞¥ bude sl²chßn hlas radosti a hlas veselΘ, hlas ₧enicha a hlas nev∞sty, hlas °koucφch: Oslavujte Hospodina zßstup∙, nebo dobr² jest Hospodin, nebo na v∞ky milosrdenstvφ jeho, [a] ob∞tujφcφch dφkΦin∞nφ [v] dom∞ Hospodinov∞, kdy₧ zase p°ivedu zajatΘ zem∞ tΘto jako na poΦßtku, pravφ Hospodin.
  12. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Na mφst∞ tomto poplΘn∞nΘm, tak ₧e nenφ ₧ßdnΘho Φlov∞ka ani hovada, i ve vÜech m∞stech jeho bude jeÜt∞ obydlΘ past²°∙, kde₧ by chovali stßda.
  13. V m∞stech p°i horßch, v m∞stech na rovinßch a v m∞stech v stran∞ polednφ, tolikΘ₧ v zemi Beniaminov∞ a v∙kol JeruzalΘma, i v m∞stech Judsk²ch, jeÜt∞ prochßzφvati budou stßda skrze ruce poΦφtajφcφho, pravφ Hospodin.
  14. Aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, v nich₧ vykonßm slovo to v²bornΘ, kterΘ₧ jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.
  15. V t∞ch dnech a za Φasu toho zp∙sobφm to, aby zrostl Davidovi v²st°elek spravedliv², kter²₧ konati bude soud a spravedlnost na zemi.
  16. V t∞ch dnech spasen bude Juda, a JeruzalΘm bydliti bude bezpeΦn∞, a to¥ jest, co₧ jemu p°ivolß Hospodin, spravedlnost naÜe.
  17. Nebo takto pravφ Hospodin: Nebude¥ vyplΘn∞n mu₧ z rodu Davidova, jeÜto by nesed∞l na stolici domu JudskΘho.
  18. Z kn∞₧φ takΘ Levφtsk²ch nebude vyplΘn∞n mu₧ od tvß°i mΘ, jeÜto by neob∞toval zßpalu, a zapaloval suchou ob∞t, a ob∞toval ob∞t po vÜecky dny.
  19. Potom stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi, °koucφ:
  20. Takto pravφ Hospodin: Jestli₧e budete moci zruÜiti smlouvu mou [se] dnem, a smlouvu mou [s] nocφ, aby neb²valo dne ani noci Φasem sv²m:
  21. TakΘ¥ smlouva mß zruÜena bude s Davidem slu₧ebnφkem m²m, aby nem∞l syna, kter²₧ by kraloval na stolici jeho, a s Levφtsk²mi kn∞₧φmi, aby nebyli slu₧ebnφky m²mi.
  22. [A] jako₧ nem∙₧e seΦteno b²ti vojsko nebeskΘ, ani zm∞°en b²ti pφsek mo°sk², tak rozmno₧φm sφm∞ Davida slu₧ebnφka svΘho, a Levφt∙ mn∞ p°isluhujφcφch.
  23. Op∞t stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi, °koucφ:
  24. Co₧ nesoudφÜ, co lid tento mluvφ, °φkaje: Äe dvojφ Φeled, kterou₧ byl vyvolil Hospodin, ji₧ ji zavrhl, a lidem m²m ₧e pohrdajφ, jako by nebyl vφce nßrodem p°ed oblφΦejem jejich.
  25. Takto pravφ Hospodin: Nebude-li¥ smlouva mß se dnem a nocφ, a ustanovenφ nebes i zem∞ zdr₧ßno,
  26. TakΘ sφm∞ Jßkobovo a Davida slu₧ebnφka svΘho zavrhu, abych nebral z semene jeho t∞ch, kte°φ₧ by panovati m∞li nad semenem Abrahamov²m, Izßkov²m a Jßkobov²m, kdy₧ zase p°ivedu zajatΘ jejich, a smiluji se nad nimi.

    34.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ o vydßnφ JeruzalΘma i SedechißÜe v ruce Babylonsk²m.

    8. Proti ruÜitel∙m smlouvy, z strany propuÜt∞nφ slu₧ebnφk∙ stalΘ,

    pomsty osv∞dΦenφ.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, (kdy₧ Nabuchodonozor krßl Babylonsk², a vÜecko vojsko jeho, i vÜecka krßlovstvφ zem∞ pod moc jeho p°inßle₧ejφcφ, vÜickni takΘ nßrodovΘ bojovali proti JeruzalΘmu a proti vÜechn∞m m∞st∙m jeho), °koucφ:
  2. Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Jdi a rci SedechißÜovi krßli JudskΘmu, rci, pravφm, jemu: Takto dφ Hospodin: Aj, jß dßm toto m∞sto v ruku krßle BabylonskΘho, aby je vypßlil ohn∞m.
  3. I ty neznikneÜ ruky jeho, ale jistotn∞ jat a v ruku jeho vydßn budeÜ, a oΦi tvΘ uz°φ oΦi krßle BabylonskΘho, i ·sta jeho s ·sty tv²mi mluviti budou, a do Babylona se dostaneÜ.
  4. A vÜak slyÜ slovo Hospodinovo, SedechißÜi krßli Judsk²: Takto pravφ Hospodin o tob∞: Neum°eÜ od meΦe,
  5. V pokoji um°eÜ. A jako₧ pßlφvali otc∙m tv²m, krßl∙m p°edeÜl²m, kte°φ₧ byli p°ed tebou, tak pßliti budou tob∞, a [°φkajφce:] Ach, pane, kvφliti budou nad tebou; nebo slovo [toto] jß mluvil jsem, dφ Hospodin.
  6. I mluvil JeremißÜ prorok SedechißÜovi, krßli JudskΘmu, vÜecka slova ta v JeruzalΘm∞,
  7. Kdy₧ vojsko krßle BabylonskΘho bojovalo proti JeruzalΘmu a proti vÜechn∞m m∞st∙m Judsk²m ostatnφm, proti Lachis a proti Azeku; nebo ta byla poz∙stala z m∞st Judsk²ch m∞sta hrazenß.
  8. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, kdy₧ uΦinil krßl SedechißÜ smlouvu se vÜφm lidem, kter²₧ byl v JeruzalΘm∞, o vyhlßÜenφ jim svobody,
  9. Aby propustil jeden ka₧d² slu₧ebnφka svΘho a jeden ka₧d² d∞vku svou, HebrejskΘho neb Hebrejskou, svobodnΘ, aby nepodroboval sob∞ v slu₧bu Äida, bratra svΘho, ni₧ßdn².
  10. Tedy uposlechla vÜecka knφ₧ata a vÜecken lid, kter²₧ byl v smlouvu vÜel, aby propustil jeden ka₧d² slu₧ebnφka svΘho a jeden ka₧d² d∞vku svou svobodnΘ, aby nepodroboval jich v slu₧bu vφce; uposlechli, pravφm, a propustili.
  11. Potom pak rozmyslivÜe se, zase pobrali slu₧ebnφky svΘ a d∞vky svΘ, kterΘ₧ byli propustili svobodnΘ, a podrobili je sob∞ za slu₧ebnφky a d∞vky.
  12. I stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi od Hospodina, °koucφ:
  13. Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Jß jsem uΦinil smlouvu s otci vaÜimi toho dne, kdy₧ jsem je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, z domu slu₧ebnφk∙, °ka:
  14. Po vypln∞nφ sedmi let propouÜtφvejte jeden ka₧d² bratra svΘho Äida, kter²₧ by prodßn byl tob∞, a slou₧il¥ by Üest let, propus¥, pravφm, jej svobodnΘho od sebe. Ale neuposlechli otcovΘ vaÜi mne, ani₧ naklonili ucha svΘho.
  15. Vy zajistΘ usmyslivÜe sob∞ dnes, uΦinili jste to, co₧ jest spravedlivΘho p°ed oΦima m²ma, ₧e jste vyhlßsili svobodu jeden ka₧d² bli₧nφmu svΘmu, uΦinivÜe smlouvu p°ed oblφΦejem m²m v dom∞ tom, kter²₧ nazvßn jest od jmΘna mΘho.
  16. Ale zase zpßΦivÜe se, zlehΦili jste jmΘno mΘ, ₧e jste vzali zase jeden ka₧d² slu₧ebnφka svΘho a jeden ka₧d² d∞vku svou, kterΘ₧ jste byli propustili svobodnΘ podlΘ ₧ßdosti jejich, a podrobili jste je, aby byli vaÜi slu₧ebnφci a d∞vky.
  17. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Vy neuposlechli jste mne, abyste vyhlßsili svobodu jeden ka₧d² bratru svΘmu, a jeden ka₧d² bli₧nφmu svΘmu, aj, jß vyhlaÜuji proti vßm svobodu, dφ Hospodin, meΦi, moru a hladu, a vydßm vßs ku posm²kßnφ po vÜech krßlovstvφch zem∞.
  18. Vydßm zajistΘ ty lidi, jen₧ p°estoupili smlouvu mou, kte°φ₧ nevykonali slov smlouvy tΘ, kterou₧ uΦinili p°ed oblφΦejem m²m, kdy₧ tele roz¥ali na dvΘ, a proÜli mezi dφly jeho,
  19. [Toti₧] knφ₧ata Judskß a knφ₧ata JeruzalΘmskß, komornφci, a kn∞₧φ, i vÜecken lid tΘ zem∞, kte°φ₧ proÜli mezi dφly toho telete.
  20. Vydßm je, pravφm, v ruku nep°ßtel jejich, a v ruku hledajφcφch bez₧ivotφ jejich, i budou t∞la mrtvß jejich za pokrm ptactvu nebeskΘmu, a Üelmßm zemsk²m.
  21. SedechißÜe takΘ krßle JudskΘho, i knφ₧ata jeho vydßm v ruku nep°ßtel jejich, a v ruku hledajφcφch bez₧ivotφ jejich, v ruku, pravφm, vojska krßle BabylonskΘho, kte°φ₧ odtßhli od vßs.
  22. Aj, jß p°ikß₧i, dφ Hospodin, a p°ivedu je zase na m∞sto toto, aby bojovali proti n∞mu, a vezmouce je, vypßlili je ohn∞m; m∞sta takΘ Judskß obrßtφm v pouÜ¥, tak ₧e nebude ₧ßdnΘho obyvatele.

    35.kapitola (JeremißÜ)


    P°φkladem posluÜenstvφ Rechabitsk²ch 12. neposluÜenstvφ Judsk²ch

    stφ₧eno. 17. Pomsta t∞mto pro neposluÜenstvφ, 18. Rechabitsk²m pak

    milost ohlßÜena.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina za dn∙ Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, °koucφ:
  2. Jdi mezi RechabitskΘ, a promluv∞ s nimi, dove∩ je [k] domu Hospodinovu do jednoho [z] pokoj∙, a dej jim pφti vφna.
  3. Tedy pojav JazanißÜe syna JeremißÜova, syna ChabacinißÜova, a brat°φ jeho i vÜecky syny jeho se vÜφ rodinou Rechabitsk²ch,
  4. Dovedl jsem je [k] domu Hospodinovu do pokoje syn∙ Chanana syna IgdalißÜova, mu₧e Bo₧φho, kter²₧ byl p°i pokoji knφ₧at, jen₧ byl nad pokojem MaaseißÜe syna Sallumova, ost°φhajφcφho prahu.
  5. Potom postav∞ p°ed syny domu Rechabitsk²ch koflφky plnΘ vφna a ΦφÜe, i °ekl jsem jim: Pφte vφno.
  6. Kte°φ₧ °ekli: Nepφjφme vφna. Nebo Jonadab syn Rechab∙v, otec nßÜ, zapov∞d∞l nßm, °ka: Nepφjejte vφna, vy, ani synovΘ vaÜi na v∞ky.
  7. A domu nestav∞jte, ani semene nerozsφvejte, vinice takΘ neÜt∞pujte, ani mφvejte, ale v stanφch p°eb²vejte po vÜecky dny vaÜe, abyste ₧ivi byli mnoho dn∙ na tvß°i zem∞, v nφ₧ pohostinu jste.
  8. Proto₧ uposlechli jsme hlasu Jonadaba syna Rechabova, otce naÜeho, ve vÜem, co₧ p°ikßzal nßm, abychom nepili vφna po vÜecky dny svΘ, my, man₧elky naÜe, synovΘ naÜi, i dcery naÜe,
  9. Abychom nestav∞li dom∙ k bydlenφ svΘmu, a vinice, ani rolφ, ani nic osßtΘho nemφvali.
  10. Ale abychom bydlili v stanφch. Uposlechli jsme, pravφm, a d∞lßme vÜecko, jak₧ p°ikßzal nßm Jonadab otec nßÜ.
  11. Stalo se pak, kdy₧ vtrhl Nabuchodonozor krßl Babylonsk² do zem∞, ₧e jsme °ekli: Po∩te, a ujd∞me do JeruzalΘma p°ed vojskem Kaldejsk²m, a p°ed vojskem Syrsk²m. Tak₧ bydlφme v JeruzalΘm∞.
  12. Tedy stalo se slovo Hospodinovo k JeremißÜovi, °koucφ:
  13. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Jdi a rci mu₧∙m Judsk²m a obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m: Co₧ nep°ijmete nauΦenφ, abyste poslouchali slov m²ch? dφ Hospodin.
  14. K vykonßnφ p°ichßzφ vÜelikΘ slovo Jonadaba syna Rechabova, kter²₧ p°ikßzal syn∙m sv²m, aby nepili vφna. Nepili zajistΘ a₧ do tohoto dne, nebo poslouchajφ p°ikßzanφ otce svΘho. Jß pak mluvφm k vßm, rßno p°ivstßvaje, a to ustaviΦn∞, a vÜak neposlouchßte mne.
  15. Nadto posφlßm k vßm vÜecky slu₧ebnφky svΘ proroky, rßno p°ivstßvaje, a to ustaviΦn∞, °φkaje: Navra¥te se ji₧ jeden ka₧d² z cesty svΘ zlΘ, a polepÜte p°edsevzetφ sv²ch, a necho∩te za bohy cizφmi, slou₧φce jim, a tak p°eb²vejte v zemi tΘto, kterou₧ jsem dal vßm i otc∙m vaÜim: vÜak nenaklo≥ujete uÜφ sv²ch, ani₧ mne poslouchßte.
  16. JeÜto synovΘ Jonadabovi syna Rechabova plnφ p°ikßzanφ otce svΘho, kterΘ₧ p°ikßzal jim, lid pak tento neposlouchajφ mne.
  17. Proto₧ takto pravφ Hospodin B∙h zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß uvedu na Judu a na vÜecky obyvatele JeruzalΘmskΘ vÜecko to zlΘ, kterΘ₧ jsem vy°kl proti nim, proto ₧e jsem mluvφval k nim, a neposlouchali, a volßval jsem na n∞, ale neohlßsili se.
  18. Rodin∞ pak Rechabitsk²ch °ekl JeremißÜ: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Proto₧e poslouchßte p°ikßzanφ Jonadaba otce vaÜeho, a ost°φhßte vÜech p°ikßzanφ jeho, anobr₧ d∞lßte vÜecko, jak₧ p°ikßzal vßm,
  19. Proto₧ takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Nebude¥ vyplΘn∞n mu₧ z rodu Jonadabova syna Rechabova, jeÜto by nestßl p°ed oblφΦejem m²m po vÜecky dny.

    36.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ JeremißÜov²ch do knihy z rozkazu Bo₧φho vepsßnφ,

    23. od Joakima jφ spßlenφ, 29. pomsty jemu proto osv∞dΦenφ, 32. a

    t²ch₧ proroctvφ do jinΘ knihy sepsßnφ.

  1. Stalo se pak lΘta ΦtvrtΘho Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, stalo se slovo toto k JeremißÜovi od Hospodina, °koucφ:
  2. Vezmi sob∞ knihu, a zapiÜ do nφ vÜecka slova, kterß₧ jsem mluvil tob∞ proti Izraelovi, a proti Judovi, i vÜechn∞m nßrod∙m od toho dne, jak₧ jsem mluvφval s tebou, ode dn∙ JozißÜov²ch, a₧ do dne tohoto,
  3. Zdali aspo≥ uslyÜφce d∙m Judsk² o vÜem tom zlΘm, kterΘ₧ jß myslφm uΦiniti jim, navrßtφ se jeden ka₧d² z cesty svΘ zlΘ, abych odpustil nepravost jejich a h°φch jejich.
  4. Proto₧ zavolal JeremißÜ Bßrucha syna NerißÜova, i sepsal Bßruch do knihy z ·st JeremißÜov²ch vÜecka slova Hospodinova, kterß₧ mluvil jemu.
  5. Potom p°ikßzal JeremißÜ Bßruchovi, °ka: Jß zßpov∞d maje, nemohu jφti do domu Hospodinova.
  6. Proto₧ jdi ty, a Φti v knize tΘto, co₧ jsi napsal z ·st m²ch, slova Hospodinova, p°i p°φtomnosti lidu v dom∞ Hospodinov∞, v den postu, tΘ₧ takΘ p°i p°φtomnosti vÜech Judsk²ch, kte°φ₧ by se z m∞st sv²ch seÜli, Φti je,
  7. Zda by snad ponφ₧en∞ a pokorn∞ modlΘce se p°ed Hospodinem, i navrßtili by se jeden ka₧d² z cesty svΘ zlΘ; nebo¥ jest velik² hn∞v a prchlivost, v nφ₧ mluvil Hospodin proti lidu tomuto.
  8. I uΦinil Bßruch syn NerißÜ∙v vÜecko, jak₧ p°ikßzal jemu JeremißÜ prorok, Φta v knize tΘ slova Hospodinova [v] dom∞ Hospodinov∞.
  9. Stalo se pak lΘta pßtΘho za Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, m∞sφce devßtΘho, ₧e vyhlßsili p∙st p°ed Hospodinem vÜemu lidu v JeruzalΘm∞, a vÜemu lidu, kte°φ₧ se byli seÜli z m∞st Judsk²ch do JeruzalΘma.
  10. I Φetl Bßruch z knihy slova JeremißÜova v dom∞ Hospodinov∞, v pokoji GemarißÜe syna Safanova, pφsa°e, na sφni ho°ejÜφ, u dve°φ brßny domu Hospodinova novΘ, p°i p°φtomnosti vÜeho lidu.
  11. Kdy₧ pak vyslyÜel MicheßÜ syn GemarißÜ∙v, syna Safanova, vÜecka slova Hospodinova z tΘ knihy,
  12. Hned Üel do domu krßlovskΘho, do pokoje kanclΘ°ova, a aj, tam vÜecka knφ₧ata sed∞la: Elisama ten kanclΘ°, a DelaißÜ syn SemaißÜ∙v, a Elnatan syn Achbor∙v, a GemarißÜ syn Safan∙v, a SedechißÜ syn ChananißÜ∙v, i vÜecka knφ₧ata.
  13. A oznßmil jim MicheßÜ vÜecka slova, kterß₧ slyÜel, kdy₧ Φetl Bßruch v knize p°i p°φtomnosti lidu.
  14. Proto₧ poslala vÜecka knφ₧ata k Bßruchovi Judu syna NetanißÜova, syna SelemißÜova, syna Chuzova, aby °ekl: Tu knihu, v nφ₧ jsi Φetl p°i p°φtomnosti lidu, vezmi do ruky svΘ a po∩. I vzal Bßruch syn NerißÜ∙v tu knihu do ruky svΘ, a p°iÜel k nim.
  15. Kte°φ₧ °ekli jemu: Se∩ medle a Φti ji p°ed nßmi. [I] Φetl Bßruch p°ed nimi.
  16. Stalo se pak, kdy₧ uslyÜeli vÜecka slova ta, ₧e p°ed∞Üeni byli vÜickni, a °ekli Bßruchovi: Jistotn∞ oznßmφme krßli vÜecka slova tato.
  17. Potom otßzali se Bßrucha, °kouce: Oznam ji₧ nßm, jak jsi vÜecka slova ta sepsal z ·st jeho?
  18. Jim₧ °ekl Bßruch: Z ·st sv²ch pravil mi vÜecka slova tato, a jß psal jsem na knihßch Φernidlem.
  19. Tedy °ekla ta knφ₧ata Bßruchovi: Jdi schovej se ty i JeremißÜ, a¥ ₧ßdn² nevφ, kde jste.
  20. Potom veÜli k krßli na sφ≥, kdy₧ tu knihu schovati dali v pokoji Elisama kanclΘ°e, a oznßmili krßli vÜecka slova ta.
  21. I poslal krßl Judu, aby vzal tu knihu. Kter²₧to vzal ji z pokoje Elisama kanclΘ°e, a Φetl ji Juda p°i p°φtomnosti krßle, a p°i p°φtomnosti vÜech knφ₧at stojφcφch p°ed krßlem.
  22. Krßl pak sed∞l v dom∞, v n∞m₧ v zim∞ b²val, m∞sφce devßtΘho, a na ohniÜti p°ed nφm ho°elo.
  23. Tedy stalo se, jak₧ jen p°eΦtl Juda t°i listy neb Φty°i, ₧e po°ezal ji Ükriptorßlem, a hßzel na ohe≥, kter²₧ byl na ohniÜti, a₧ sho°ela vÜecka kniha ta ohn∞m tφm, kter²₧ byl na ohniÜti.
  24. Ale neulekli se, ani₧ roztrhl roucha svß krßl a vÜickni slu₧ebnφci jeho, kte°φ₧ slyÜeli vÜecka slova ta.
  25. N²br₧ jeÜt∞ kdy₧ Elnatan a DelaißÜ a GemarißÜ p°imlouvali se k krßli, aby nepßlil tΘ knihy, tedy neuposlechl jich.
  26. Ale p°ikßzal krßl Jerachmeelovi synu krßlovu, a SaraißÜovi synu Azrielovu, a SelemißÜovi synu Abdeelovu, aby jali Bßrucha pφsa°e a JeremißÜe proroka. Ale skryl je Hospodin.
  27. Stalo se pak slovo Hospodinovo k JeremißÜovi, kdy₧ spßlil krßl tu knihu a slova, kterß₧ byl sepsal Bßruch z ·st JeremißÜov²ch, °koucφ:
  28. Vezmi sob∞ zase knihu jinou, a napiÜ na nφ vÜecka slova prvnφ, kterß₧ byla v tΘ knize prvn∞jÜφ, kterou₧ spßlil Joakim krßl Judsk².
  29. O Joakimovi pak krßli JudskΘm rci: Takto pravφ Hospodin: Ty jsi spßlil knihu tuto, prav∞: ProΦ jsi psal v nφ, °ka: Jistotn∞ p°itßhne krßl Babylonsk², a zkazφ zemi tuto, a vyhladφ z nφ lidi i hovada?
  30. Proto₧ takto pravφ Hospodin o Joakimovi krßli JudskΘm: Nebude mφti, kdo by sed∞l na stolici Davidov∞, a t∞lo jeho mrtvΘ bude vyvr₧eno na horko ve dne a na mrßz v noci.
  31. Nebo trestati budu na n∞m, a na semeni jeho, i na slu₧ebnφcφch jeho nepravost jejich, a uvedu na n∞, a na obyvatele JeruzalΘmskΘ, i na mu₧e JudskΘ vÜecko to zlΘ, o kterΘm₧ jsem mluvφval jim, a neposlouchali.
  32. I vzal JeremißÜ knihu jinou, a dal ji Bßruchovi synu NerißÜovu, pφsa°i, kter²₧ sepsal do nφ z ·st JeremißÜov²ch vÜecka slova tΘ knihy, kterou₧ byl spßlil Joakim krßl Judsk² ohn∞m. A jeÜt∞ p°idßno jest k t∞m slov∙m mnoho t∞m podobn²ch.

    37.kapitola (JeremißÜ)


    Prorok p°φΦinou poselstvφ SedechißÜova o vypßlenφ JeruzalΘma

    prorokuje, 11. cht∞je pak odjφti z JeruzalΘma lapen jest, ubit a do

    v∞zenφ t∞₧kΘho, 21. potom do lehΦejÜφho dßn.

  1. Potom kraloval krßl SedechißÜ syn JozißÜ∙v mφsto KonißÜe syna Joakimova, kterΘho₧ ustanovil krßlem Nabuchodonozor krßl Babylonsk² v zemi JudskΘ.
  2. Ale neposlouchal on, ani slu₧ebnφci jeho, ani lid tΘ zem∞ slov Hospodinov²ch, kterß₧ mluvil skrze JeremißÜe proroka.
  3. AΦ byl poslal SedechißÜ Jehuchale syna SelemißÜova a SofonißÜe syna MaaseißÜova, kn∞ze, k JeremißÜovi proroku, aby °ekli: Modl se medle za nßs Hospodinu Bohu naÜemu.
  4. Nebo JeremißÜ jeÜt∞ bydlil svobodn∞ u prost°ed lidu, ani₧ ho jeÜt∞ byli dali do ₧alß°e.
  5. A vojsko Faraonovo bylo vytßhlo z Egypta; (nebo uslyÜavÜe KaldejÜtφ, kte°φ₧ oblehli byli JeruzalΘm, pov∞st o nich, odtrhli od JeruzalΘma).
  6. Stalo se pak slovo Hospodinovo k JeremißÜovi proroku, °koucφ:
  7. Toto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Takto rcete krßli JudskΘmu, kter²₧ vßs poslal ke mn∞, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kterΘ₧ potßhne vßm na pomoc, navrßtφ se zase do zem∞ svΘ EgyptskΘ.
  8. KaldejÜtφ pak navrßtφ se zase, a bojovati budou proti m∞stu tomuto, a vezmouce je, vypßlφ je ohn∞m.
  9. Takto pravφ Hospodin: Nesvo∩te sami sebe, °φkajφce: KoneΦn∞ odtrhnou od nßs KaldejÜtφ, nebo¥ neodtrhnou.
  10. N²br₧ byste pobili vÜecko vojsko Kaldejsk²ch bojujφcφch s vßmi, tak ₧e by poz∙stali z nich toliko ran∞nφ, [ti¥] z stan∙ sv²ch povstanou, a toto m∞sto ohn∞m vypßlφ.
  11. Stalo se pak, kdy₧ odtrhlo vojsko KaldejskΘ od JeruzalΘma p°ed vojskem Faraonov²m,
  12. Äe vychßzel JeremißÜ z JeruzalΘma, jφti cht∞je do zem∞ Beniaminovy, aby tak vynikl z prost°edku lidu.
  13. Kdy₧ pak byl v brßn∞ BeniaminskΘ, byl tu hejtman nad strß₧φ, jmΘnem JirißÜ syn SelemißÜe, syna ChananißÜova, kter²₧ jal JeremißÜe proroka, °ka: K Kaldejsk²m ty ustupujeÜ.
  14. Jemu₧ °ekl JeremißÜ: Nenφ pravda, neustupuji¥ jß k Kaldejsk²m. Ale necht∞l ho slyÜeti, n²br₧ jal JirißÜ JeremißÜe, a dovedl jej k knφ₧at∙m.
  15. Tedy rozhn∞vavÜe se knφ₧ata na JeremißÜe, ubili jej, a dali jej do v∞zenφ, do domu Jonatana pφsa°e; nebo z n∞ho byli ud∞lali ₧alß°.
  16. Kdy₧ pak veÜel JeremißÜ do tΘ jßmy a do sklφpk∙ jejφch, a sed∞l tam JeremißÜ mnoho dnφ.
  17. Teprv poslav krßl SedechißÜ, vzal jej, a tßzal se ho krßl v dom∞ svΘm tajn∞, °ka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemu₧ °ekl JeremißÜ: Stalo. Potom °ekl: V ruku krßle BabylonskΘho vydßn budeÜ.
  18. P°i tom °ekl JeremißÜ krßli SedechißÜovi: Co¥ jsem zavinil aneb slu₧ebnφk∙m tv²m, aneb lidu tomuto, ₧e jste mne dali do ₧alß°e tohoto?
  19. A kde₧ jsou proroci vaÜi, kte°φ₧ prorokujφ vßm, °φkajφce: Nep°itßhne¥ krßl Babylonsk² na vßs, ani na zemi tuto?
  20. Nynφ tedy slyÜ, ₧ßdßm, pane m∙j krßli, nech¥, prosφm, mφsto mß p°ed tebou pokornß prosba mß; nedopouÜt∞j mne zase voditi do domu Jonatana pφsa°e, abych tam neum°el.
  21. I p°ikßzal krßl SedechißÜ, aby vsadili JeremißÜe do sφn∞ strß₧e, a dßvali jemu pecnφk chleba na den z ulice peka°∙, dokud₧ by nebyl vytrßven vÜecken chlΘb v m∞st∞. A tak sed∞l JeremißÜ v sφni strß₧e.

    38.kapitola (JeremißÜ)


    Uvr₧enφ JeremißÜe od knφ₧at do velmi nezvolnΘho v∞zenφ, 7. pomo₧enφ

    jemu odtud, 14. a krßle s nφm rozmlouvßnφ.

  1. SlyÜel pak SefatißÜ syn Matan∙v, a GedalißÜ syn Paschur∙v, a Juchal syn SelemißÜ∙v, a Paschur syn MalkißÜ∙v slova, kterß₧ JeremißÜ mluvil ke vÜemu lidu, °ka:
  2. Takto pravφ Hospodin: Kdo by z∙stal v m∞st∞ tomto, zahyne meΦem, hladem aneb morem, ale kdo₧ by vyÜel k Kaldejsk²m, ₧e bude ₧iv, a ₧e bude mφti ₧ivot sv∙j mφsto ko°isti, a ₧iv z∙stane.
  3. Takto pravφ Hospodin: Jistotn∞ vydßno bude m∞sto toto v ruku vojska krßle BabylonskΘho, a vezme je.
  4. Proto₧ °ekla ta knφ₧ata krßli: Nech¥ jest usmrcen mu₧ ten, pon∞vad₧ zemdlφvß ruce mu₧∙ bojovn²ch, poz∙stal²ch v m∞st∞ tomto, i ruce vÜeho lidu, mluv∞ jim slova takovß; nebo mu₧ ten nikoli neobm²Ülφ pokoje lidu tomuto, ale zlΘ.
  5. Tedy °ekl krßl SedechißÜ: Aj, v ruce vaÜφ jest, nebo¥ krßl zhola nic nem∙₧e proti vßm.
  6. I vzali JeremißÜe, kter²₧ byl v sφni strß₧e, a uvrhli jej do jßmy MalkißÜovy, syna krßlova, a spustili JeremißÜe po provazφch. V tΘ pak jßm∞ nebylo nic vody, ale blßto, tak ₧e JeremißÜ tonul v tom blßt∞.
  7. Ale jak₧ uslyÜel Ebedmelech Mou°enφn, dvo°an, kter²₧ byl v dom∞ krßlovskΘm, ₧e dali JeremißÜe do tΘ jßmy, (krßl pak sed∞l v brßn∞ BeniaminskΘ),
  8. Hned vyÜel Ebedmelech z domu krßlovskΘho, a mluvil s krßlem, °ka:
  9. Pane m∙j, krßli, zle uΦinili mu₧i tito vÜecko, co₧ uΦinili JeremißÜovi proroku, ₧e jej uvrhli do tΘ jßmy; nebo¥ by byl um°el i na prvnφm mφst∞ hladem, pon∞vad₧ ji₧ nenφ ₧ßdnΘho chleba v m∞st∞.
  10. Proto₧ poruΦil krßl Ebedmelechovi Mou°enφnu, °ka: Vezmi s sebou odsud t°idceti mu₧∙, a vytßhni JeremißÜe proroka z tΘ jßmy, prvΘ ne₧ by um°el.
  11. Tedy vzal Ebedmelech ty mu₧e s sebou, a vÜel do domu krßlovskΘho pod pokladnici, a nabral star²ch hadr∙ strhan²ch, hadr∙, pravφm, zka₧en²ch, kterΘ₧ spustil k JeremißÜovi do tΘ jßmy po provazφch.
  12. A °ekl Ebedmelech Mou°enφn JeremißÜovi: Nu, podlo₧ ty starΘ, strhanΘ hadry a zka₧enΘ pod pa₧e rukou sv²ch s provazy. I uΦinil tak JeremißÜ.
  13. Tak₧ vytßhli JeremißÜe po provazφch, a dobyli jej z tΘ jßmy. I sed∞l JeremißÜ v sφni strß₧e.
  14. Potom poslav krßl SedechißÜ, vzal JeremißÜe proroka k sob∞ do t°etφho pr∙chodu, kter²₧ byl p°i domu Hospodinovu, a °ekl krßl JeremißÜovi: Zeptßm se tebe na n∞co, netaj p°ede mnou niΦeho₧.
  15. I °ekl JeremißÜ SedechißÜovi: Oznßmφm-li¥, zdali₧ mne koneΦn∞ neusmrtφÜ? A poradφm-li¥, neuposlechneÜ mne.
  16. Tedy p°isßhl krßl SedechißÜ JeremißÜovi tajn∞, °ka: Äiv¥ jest Hospodin, kter²₧ uΦinil nßm ₧ivot tento, ₧e t∞ neusmrtφm, ani₧ t∞ vydßm v ruku mu₧∙ t∞ch, kte°φ₧ hledajφ bez₧ivotφ tvΘho.
  17. I °ekl JeremißÜ SedechißÜovi: Takto pravφ Hospodin B∙h zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Jestli₧e dobrovoln∞ vyjdeÜ k knφ₧at∙m krßle BabylonskΘho, i duÜe tvß ₧iva bude, i m∞sto toto nebude vypßleno ohn∞m, a tak ₧iv z∙staneÜ ty i d∙m tv∙j.
  18. Jestli₧e pak nevyjdeÜ k knφ₧at∙m krßle BabylonskΘho, jist∞ ₧e vydßno bude m∞sto toto v ruku Kaldejsk²ch, a vypßlφ je ohn∞m, ano i ty neznikneÜ ruky jejich.
  19. Tedy °ekl krßl SedechißÜ JeremißÜovi: Velmi se bojφm Äid∙, kte°φ₧ ustoupili k Kaldejsk²m, aby mne snad nevydali v ruku jejich, i uΦinili by sob∞ ze mne posm∞ch.
  20. Ale JeremißÜ °ekl: Nevydadφ. Uposlechni, prosφm, hlasu Hospodinova, o kterΘm₧ jß mluvφm tob∞, a bude dob°e tob∞, i duÜe tvß ₧iva bude.
  21. Jestli₧e pak nebudeÜ chtφti vyjφti, toto jest slovo to, kterΘ₧ mi ukßzal Hospodin,
  22. Äe aj, vÜecky ₧eny, kterΘ₧ poz∙staly v dom∞ krßle JudskΘho, p°ivedeny budou knφ₧at∙m krßle BabylonskΘho, a samy¥ °φkati budou: Nabßdali¥ jsou t∞, a obdr₧eli na tob∞ ti, kte°φ₧ t∞ troÜtovali pokojem; uvßzly¥ v bahn∞ nohy tvΘ, [a] nazp∞t obrßceny.
  23. VÜecky takΘ man₧elky tvΘ i syny tvΘ dovedou k Kaldejsk²m, i ty sßm neznikneÜ ruky jejich, ale rukou krßle BabylonskΘho jat budeÜ, a m∞sto toto vypßlφÜ ohn∞m,
  24. Tedy °ekl SedechißÜ JeremißÜovi: Äßdn² a¥ nevφ o v∞cech t∞chto, abys neum°el.
  25. Pakli uslyÜφce knφ₧ata, ₧e jsem mluvil s tebou, p°iÜli by k tob∞, a °ekli¥ by: Oznam medle nßm, cos mluvil s krßlem, netaj p°ed nßmi, a neusmrtφme t∞, a co mluvil s tebou krßl?
  26. Tedy rci jim: P°edklßdal jsem ponφ₧enou a pokornou prosbu svou p°ed krßle, aby mne nedal zase voditi do domu Jonatanova, abych tam neum°el.
  27. I seÜla se vÜecka knφ₧ata k JeremißÜovi, aby se ho tßzali. Kter²₧to oznßmil jim podlΘ toho vÜeho, jak₧ p°ikßzal krßl. Tak₧ mlΦkem odeÜli od n∞ho, kdy₧ nebylo slyÜeti o tΘ v∞ci.
  28. JeremißÜ pak sed∞l v sφni strß₧e a₧ do toho dne, v n∞m₧ dobyt jest JeruzalΘm, kde₧to byl, kdy₧ dob²vßn byl JeruzalΘm.

    39.kapitola (JeremißÜ)


    JeruzalΘm dobyt od Kaldejsk²ch, 5. SedechißÜ jas a zaveden s lidem do

    Babylona, 11. JeremißÜ 16. i Ebedmelech ochrßn∞ni.

  1. LΘta devßtΘho SedechißÜe krßle JudskΘho, m∞sφce desßtΘho, p°itßhl Nabuchodonozor krßl Babylonsk² se vÜφm vojskem sv²m k JeruzalΘmu, a oblehli jej.
  2. JedenßctΘho pak lΘta SedechißÜova, m∞sφce ΦtvrtΘho, devßtΘho [dne] m∞sφce, prolomeno jest m∞sto.
  3. I veÜla tam vÜecka knφ₧ata krßle BabylonskΘho, a posadila se v brßn∞ prost°ednφ: NergalÜaretser, Samgarnebu, Sarsechim, Rabsaris, NergalÜaretser, Rabmag, a vÜecka jinß knφ₧ata krßle BabylonskΘho.
  4. Stalo se pak, kdy₧ je uz°el SedechißÜ krßl Judsk², a ₧e vÜickni mu₧i bojovnφ utekli, a vyÜli v noci z m∞sta cestou zahrady krßlovskΘ skrze brßnu mezi dv∞ma zdmi, uÜel takΘ cestou pouÜt∞.
  5. I honilo je vojsko KaldejskΘ, a postihli SedechißÜe na rovinßch JeriÜsk²ch, a jali jej a p°ivedli ho k Nabuchodonozorovi krßli BabylonskΘmu do Ribla, do zem∞ Emat. Kde₧to uΦinil soud.
  6. Nebo zmordoval krßl Babylonsk² syny SedechißÜovy v Ribla p°ed oΦima jeho, i vÜecky nejp°edn∞jÜφ JudskΘ zmordoval krßl Babylonsk².
  7. OΦi pak SedechißÜovy oslepil, a svßzav ho °et∞zy oceliv²mi, dovedl jej do Babylona.
  8. D∙m takΘ krßlovsk² i domy toho lidu vypßlili KaldejÜtφ ohn∞m, a zdi JeruzalΘmskΘ pobo°ili.
  9. Ostatek pak lidu, kter²₧ byl z∙stal v m∞st∞, i pob∞hlce, kte°φ₧ byli ustoupili k n∞mu, a jin² lid poz∙stal² zavedl Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, do Babylona.
  10. Toliko nejchatern∞jÜφch z lidu, kte°φ₧ nikde₧ nem∞li nic, zanechal Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, v zemi JudskΘ, jim₧ rozdal vinice a rolφ v ten den.
  11. P°ikßzal pak Nabuchodonozor krßl Babylonsk² o JeremißÜovi Nebuzardanovi, hejtmanu nad ₧oldnΘ°i, °ka:
  12. Vezmi jej, a piln∞ ho opatruj, ani₧ jemu Φi≥ co zlΘho, ale jak₧ tob∞ °ekne, tak nalo₧ s nφm.
  13. Proto₧ poslav Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, a NebuÜazban, Rabsaris, a NergalÜaretser, Rabmag, a vÜickni hejtmanΘ krßle BabylonskΘho,
  14. PoslavÜe, pravφm, vzali JeremißÜe z sφn∞ strß₧e, a dali jej GodolißÜovi synu Achikamovu, syna Safanova, aby jej dom∙ dovedl. Tak₧ bydlil u prost°ed lidu.
  15. Stalo se pak k JeremißÜovi slovo Hospodinovo, kdy₧ jeÜt∞ byl zav°φn v sφni strß₧e, °koucφ:
  16. Jdi a rci Ebedmelechovi Mou°enφnu, °ka: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß zp∙sobφm to, aby doÜla slova mß na m∞sto toto ke zlΘmu a ne k dobrΘmu, a splnφ se p°ed oblφΦejem tv²m v ten den.
  17. Ale vysvobodφm t∞ v ten den, dφ Hospodin, ani₧ budeÜ vydßn v ruku mu₧∙ t∞ch, jejich₧ oblφΦeje se lekßÜ.
  18. Nebo jistotn∞ vychvßtφm t∞, abys od meΦe nepadl, a budeÜ mφti ₧ivot sv∙j mφsto ko°isti, proto ₧e jsi nad∞ji slo₧il ve mn∞, dφ Hospodin.

    40.kapitola (JeremißÜ)


    PropuÜt∞nφ JeremißÜe, 6. i z∙stßnφ jeho v zemi JudskΘ. 7. Shromß₧d∞nφ

    se k GodolißÜovi hejtmanu ostatk∙ lidu JudskΘho. 13. ┌kladovΘ Izmaelovi

    o bez₧ivotφ GodolißÜovo.

  1. Slovo to, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi od Hospodina, kdy₧ jej propustil Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, z Rßma, vzav jej, kdy₧ byl svßzan² °et∞zy u prost°ed vÜech zajat²ch JeruzalΘmsk²ch a Judsk²ch, zajat²ch do Babylona.
  2. Tedy vzal hejtman nad ₧oldnΘ°i JeremißÜe, a °ekl jemu: Hospodin B∙h tv∙j byl vy°kl zlΘ toto proti mφstu tomuto.
  3. Proto₧ [je] uvedl a uΦinil Hospodin, jak₧ mluvil; nebo jste h°eÜili proti Hospodinu, a neposlouchali jste hlasu jeho, proΦe₧ stala se vßm v∞c tato.
  4. Ji₧ tedy, aj, rozvazuji t∞ dnes z °et∞z∙ t∞ch, kte°φ₧ jsou na rukou tv²ch. Vidφ-li¥ se za dobrΘ jφti se mnou do Babylona, po∩, a budu t∞ piln∞ opatrovati; jestli₧e¥ se pak nevidφ za dobrΘ jφti se mnou do Babylona, nech tak. Aj, vÜecka tato zem∞ jest p°ed tebou; kam₧¥ se za dobrΘ a sluÜnΘ vidφ jφti, tam jdi.
  5. Pakli, (pon∞vad₧ se nenavracuje), obra¥ se k GodolißÜovi synu Achikamovu, syna Safanova, kterΘho₧ ustanovil krßl Babylonsk² nad m∞sty Judsk²mi, a z∙sta≥ s nφm u prost°ed lidu, aneb kam₧¥ se koli dob°e lφbφ jφti, jdi. I dal jemu hejtman nad ₧oldnΘ°i na cestu, a dar, a propustil jej.
  6. Tak₧ p°iÜel JeremißÜ k GodolißÜovi synu Achikamovu do Masfa, a bydlil s nφm u prost°ed lidu poz∙stalΘho v zemi.
  7. UslyÜeli pak vÜickni hejtmanΘ vojsk, kte°φ₧ byli na poli, oni i vÜecken lid jejich, ₧e ustanovil krßl Babylonsk² GodolißÜe syna Achikamova nad tou zemφ, a ₧e jemu poruΦil mu₧e a ₧eny i d∞ti, a to z nejchatern∞jÜφch tΘ zem∞, z t∞ch kte°φ₧ nebyli zajati do Babylona.
  8. Proto₧ p°iÜli k GodolißÜovi do Masfa, toti₧ Izmael syn NetanißÜ∙v, tΘ₧ Jochanan a Jonatan, synovΘ Kareachovi, a SaraißÜ syn Tanchumet∙v, a synovΘ Efai NetofatskΘho, a JazanißÜ syn Machat∙v, oni i lid jejich.
  9. Tedy p°isßhl jim GodolißÜ syn Achikam∙v, syna Safanova, i lidu jejich, °ka: Nebojte se slu₧by Kaldejsk²ch, z∙sta≥te v zemi, a slu₧te krßli BabylonskΘmu, a dob°e vßm bude.
  10. Nebo aj, jß bydlφm v Masfa, abych slou₧il Kaldejsk²m, kte°φ₧ p°ichßzejφ k nßm, vy pak slφzejte vφno a letnφ ovoce i olej, a sklßdejte do nßdob sv²ch, a z∙sta≥te v m∞stech sv²ch, kterß₧ dr₧φte.
  11. Tak i vÜickni JudÜtφ, kte°φ₧ byli u Moßbsk²ch a mezi Ammonitsk²mi, a mezi Idumejsk²mi, a kte°φ₧ byli ve vÜech zemφch, uslyÜavÜe, ₧e by poz∙stavil krßl Babylonsk² ostatek Judsk²ch, a ₧e by ustanovil nad nimi GodolißÜe syna Achikamova, syna Safanova,
  12. Navrßtili se vÜickni JudÜtφ ze vÜech mφst, kam₧ rozehnanφ byli, a p°iÜli do zem∞ JudskΘ k GodolißÜovi do Masfa. I nazbφrali vφna a letnφho ovoce velmi mnoho.
  13. Jochanan pak syn Kareach∙v, a vÜecka knφ₧ata vojsk, kterß₧ byla v poli, p°iÜli k GodolißÜovi do Masfa,
  14. A °ekli jemu: VφÜ-li co o tom, ₧e Baalis krßl Ammonitsk² poslal Izmaele syna NetanißÜova, aby t∞ zabil? Ale nev∞°il jim GodolißÜ syn Achikam∙v.
  15. Nadto Jochanan syn Kareach∙v °ekl GodolißÜovi tajn∞ v Masfa, °ka: Nech¥ jdu medle, a zabiji Izmaele syna NetanißÜova, vÜak ₧ßdn² nezvφ. ProΦ mß zabiti tebe, a majφ rozpt²leni b²ti vÜickni JudÜtφ, kte°φ₧ shromß₧d∞ni jsou k tob∞, a zahynouti ostatek Judsk²ch?
  16. Ale °ekl GodolißÜ syn Achikam∙v Jochananovi synu Kareachovu: NeΦi≥ toho, nebo le₧ ty mluvφÜ o Izmaelovi.

    41.kapitola (JeremißÜ)


    Zmordovßnφ GodolißÜe a jin²ch n∞kter²ch Äid∙ i Kaldejsk²ch od Izmaele.

    11. Vßlka Jochanova proti Izmaelovi i vφt∞zstvφ jeho nad nφm.

  1. Stalo se pak m∞sφce sedmΘho, ₧e p°iÜel Izmael syn NetanißÜ∙v, syna Elisamova z semene krßlovskΘho, a hejtmanΘ krßlovÜtφ, toti₧ deset mu₧∙ s nφm, k GodolißÜovi synu Achikamovu do Masfa, a jedli tam chlΘb spolu v Masfa.
  2. Potom vstav Izmael syn NetanißÜ∙v, a deset mu₧∙, kte°φ₧ byli s nφm, zabili GodolißÜe syna Achikamova, syna Safanova, meΦem; zamordoval, pravφm, toho, kterΘho₧ ustanovil krßl Babylonsk² nad tou zemφ.
  3. VÜecky takΘ Äidy, kte°φ₧ byli s nφm, s GodolißÜem, v Masfa, i ty KaldejskΘ, kte°φ₧ posti₧eni byli tam, mu₧e bojovnΘ, pobil Izmael.
  4. Stalo se pak druhΘho dne, jak₧ zamordoval GodolißÜe, (o Φem₧ ₧ßdn² nezv∞d∞l),
  5. Äe p°iÜli n∞kte°φ z Sichem, z Sφlo a z Sama°φ, mu₧∙ osmdesßte, oholivÜe bradu, a roztrhÜe roucha, a °e₧φce se, kte°φ₧to suchou ob∞t a kadidlo v rukou sv²ch m∞li, aby je nesli do domu Hospodinova.
  6. Tedy Izmael syn NetanißÜ∙v vyÜel jim vst°φc z Masfa, ustaviΦn∞ jda a plaΦe. Stalo se pak, kdy₧ je potkal, ₧e °ekl jim: Po∩te k GodolißÜovi synu Achikamovu.
  7. Ale stalo se, kdy₧ p°iÜli do prost°ed m∞sta, ₧e pobiv je Izmael syn NetanißÜ∙v, [vmetal je] do prost°ed jßmy, on i mu₧i, kte°φ₧ s nφm byli.
  8. Deset pak mu₧∙ nalezlo se mezi nimi, kte°φ₧ °ekli Izmaelovi: Nemorduj nßs; nebo mßme sklady skrytΘ v poli, pÜenice a jeΦmene, tΘ₧ oleje a medu. I nechal tak, a nemordoval jich u prost°ed brat°φ jejich.
  9. Jßma pak, do nφ₧ Izmael vmetal k GodolißÜovi vÜecka t∞la mu₧∙ t∞ch, kterΘ₧ pobil, ta jest, kterou₧ ud∞lal krßl Aza, boje se Bßzy krßle IzraelskΘho. Kterou₧ naplnil Izmael syn NetanißÜ∙v zbit²mi.
  10. A zajal Izmael vÜecken ostatek lidu, kte°φ₧ byli v Masfa, dcery krßlovskΘ a vÜecken lid, kte°φ₧ byli poz∙stali v Masfa, nad nimi₧ byl ustanovil Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, GodolißÜe syna Achikamova. KterΘ₧to zajav Izmael syn NetanißÜ∙v, Üel, aby se dopravil k Ammonitsk²m.
  11. V tom uslyÜel Jochanan syn Kareach∙v, i vÜickni hejtmanΘ t∞ch vojsk, kte°φ₧ s nφm byli, o vÜem tom zlΘm, kterΘ₧ uΦinil Izmael syn NetanißÜ∙v.
  12. I vzali vÜecken sv∙j lid, a tßhli k boji proti Izmaelovi synu NetanißÜovu, jeho₧ nalezli p°i vodßch velik²ch, kterΘ₧ jsou v Gabaon.
  13. Stalo se pak, ₧e kdy₧ uz°el vÜecken lid, kter²₧ byl s Izmaelem, Jochanana syna Kareachova a vÜecka knφ₧ata vojsk, kte°φ₧ s nφm byli, zradovali se.
  14. A obrßtiv se vÜecken ten lid, kter²₧ byl zajal Izmael z Masfa, navrßtil se zase, a p°iÜel k Jochananovi synu Kareachovu.
  15. Izmael pak syn NetanißÜ∙v uÜel p°ed Jochananem s osmi mu₧i, a p°iÜel k Ammonitsk²m.
  16. Proto₧ vzal Jochanan syn Kareach∙v, a vÜecka knφ₧ata vojsk, kte°φ₧ s nφm byli, vÜecken ostatek lidu, kter²₧ zase p°ivedl od Izmaele syna NetanißÜova z Masfa, kdy₧ zabil GodolißÜe syna Achikamova, mu₧e bojovnΘ, tΘ₧ ₧eny a d∞ti i komornφky, kterΘ₧ zase p°ivedl z Gabaon,
  17. A odÜedÜe, pobyli v hospod∞ Chimhamov∞, kterß₧ jest u BetlΘma, aby jdouce, veÜli do Egypta,
  18. P°ed Kaldejsk²mi. Nebo bßli se jich, proto ₧e zabil Izmael syn NetanißÜ∙v GodolßÜe syna Achikamova, kterΘho₧ byl ustanovil krßl Babylonsk² nad tou zemφ.

    42.kapitola (JeremißÜ)


    Dotazovßnφ se knφ₧at Judsk²ch na v∙li Bo₧φ; 7. odpov∞d na to skrze

    proroka s dostateΦn²m osv∞dΦenφm danß.

  1. Potom p°istoupili vÜecka knφ₧ata vojsk, i Jochanan syn Kareach∙v i JazanißÜ syn HosaißÜ∙v, i vÜecken lid, od nejmenÜφho a₧ do nejv∞tÜφho,
  2. A °ekli JeremißÜovi proroku: UslyÜ medle nßs v ponφ₧enΘ prosb∞ naÜφ, a modl se za nßs Hospodinu Bohu svΘmu, za vÜecken ostatek tento, nebo nßs maliΦko z∙stalo z mnoh²ch, jak₧ oΦi tvΘ nßs vidφ,
  3. A¥ nßm oznßmφ Hospodin B∙h tv∙j cestu, po nφ₧ bychom jφti, a co Φiniti m∞li.
  4. Jim₧ °ekl JeremißÜ prorok: UslyÜel jsem. Aj, jß modliti se budu Hospodinu Bohu vaÜemu podlΘ slov vaÜich, a co₧koli vßm odpovφ Hospodin, oznßmφm vßm; nezatajφm p°ed vßmi slova.
  5. Oni zase °ekli JeremißÜovi: Nech¥ jest Hospodin mezi nßmi sv∞dkem prav²m a v∞rn²m, jestli₧e podlΘ ka₧dΘho slova, pro n∞₧ poslal t∞ Hospodin B∙h tv∙j k nßm, tak se chovati nebudeme.
  6. Bu∩ dobrΘ aneb zlΘ, hlasu Hospodina Boha naÜeho, pro nej₧ t∞ vysφlßme k n∞mu, uposlechneme, aby nßm dob°e bylo, kdy₧ uposlechneme hlasu Hospodina Boha naÜeho.
  7. Stalo se pak po p°eb∞hnutφ desφti dn∙, kdy₧ se stalo slovo Hospodinovo k JeremißÜovi,
  8. Äe povolal Jochanana syna Kareachova, a vÜech knφ₧at vojsk, kte°φ₧ s nφm byli, i vÜeho lidu, od nejmenÜφho a₧ do nejv∞tÜφho,
  9. A °ekl jim: Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk², k n∞mu₧ jste mne poslali, abych rozprostφral ponφ₧enou prosbu vaÜi p°ed oblφΦejem jeho:
  10. Jestli₧e navrßtφce se, z∙stanete v zemi tΘto, zajistΘ ₧e vzd∞lßm vßs, a nezkazφm, anobr₧ vÜtφpφm vßs, a nevyplΘnφm; nebo¥ lituji toho zlΘho, kterΘ₧ jsem uΦinil vßm.
  11. Nebojte₧ se krßle BabylonskΘho, jeho₧ se bojφte, nebojte se ho, dφ Hospodin; nebo¥ s vßmi jsem, abych vßs vysvobozoval, a vytrhoval vßs z ruky jeho.
  12. Nadto zp∙sobφm vßm milost, aby se slitoval nad vßmi, a dal se vßm navrßtiti do zem∞ vaÜφ.
  13. Ale °eknete-li: Nez∙staneme v zemi tΘto, neposlouchajφce hlasu Hospodina boha svΘho,
  14. [A] °φkajφce: Nikoli, ale do zem∞ EgyptskΘ vejdeme, kde₧ neuz°φme boje, ani zvuku trouby neuslyÜφme, a chleba laΦn∞ti nebudeme, proΦe₧ tam se osadφme:
  15. Proto₧ nynφ slyÜte₧ slovo Hospodinovo, ostatkovΘ JudÜtφ: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Jestli₧e vy zarputile na tom z∙stanete, abyste veÜli do Egypta, a vejdete-li, abyste tam pobyli,
  16. Jist∞ stane se to, ₧e meΦ, kterΘho₧ se bojφte, tam v zemi EgyptskΘ vßs postihne, a hlad, jeho₧ se obßvßte, p°ijde na vßs v Egypt∞, a tam pom°ete.
  17. Tak se stane vÜechn∞m t∞m mu₧∙m, kte°φ₧ ulo₧ili p°edce jφti do Egypta, aby tam byli pohostinu, ₧e zhynou meΦem, hladem a morem, a nez∙stane z nich ₧ßdnΘho, ani₧ kdo znikne toho zlΘho, kterΘ₧ jß uvedu na n∞.
  18. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Jako₧ vylit jest hn∞v m∙j a prchlivost mß na obyvatele JeruzalΘmskΘ, tak vylita bude prchlivost mß na vßs, kdy₧ vejdete do Egypta, a budete k proklφnßnφ, a k u₧asnutφ, a k zlo°eΦenφ, a za ·tr₧ku; nadto neuz°φte vφce mφsta tohoto.
  19. K vßm¥ mluvφ Hospodin, ≤ ostatkovΘ JudÜtφ: Nevchßzejte do Egypta. Jistotn∞ v∞zte, (nebo¥ se vßm dnes osv∞dΦuji),
  20. Pon∞vad₧ jste se neup°φm∞ ke mn∞ m∞li v myÜlenφch sv²ch, poslavÜe mne k Hospodinu Bohu vaÜemu, °kouce: Modl se za nßs Hospodinu Bohu naÜemu, a vÜecko, jak₧¥ koli dφ Hospodin B∙h nßÜ, tak nßm oznam, a uΦinφme,
  21. Kdy₧ pak oznamuji vßm dnes, vÜak neposlouchßte hlasu Hospodina Boha vaÜeho hned v niΦem₧, proΦe₧ mne k vßm poslal:
  22. Proto₧ pravφm, v∞zte jistotn∞, ₧e meΦem, hladem a morem pom°ete v tom mφst∞, kam₧ se vßm zacht∞lo jφti, abyste tam byli pohostinu.

    43.kapitola (JeremißÜ)


    Zep°enφ se zjevnΘ v∙li Bo₧φ knφ₧at Judsk²ch, a obrßcenφ se do Egypta.

    8. Proroctvφ JeremißÜovo proti Egyptu.

  1. Stalo se pak, kdy₧ p°estal JeremißÜ mluviti ke vÜemu lidu vÜech slov Hospodina Boha jejich, s nimi₧ poslal jej Hospodin B∙h jejich k nim, vÜech, pravφm, slov t∞ch,
  2. Äe °ekl AzarißÜ syn HosaißÜ∙v, a Jochanan syn Kareach∙v, i vÜickni mu₧i ti pyÜnφ, °kouce JeremißÜovi: Le₧ ty mluvφÜ, neposlal¥ tebe Hospodin B∙h nßÜ, abys °ekl: Nevchßzejte do Egypta, abyste tam byli pohostinu.
  3. Ale Bßruch syn NerißÜ∙v ponoukß t∞ proti nßm, aby vydal nßs v ruku Kaldejsk²ch k usmrcenφ nßs, aneb zajetφ nßs do Babylona.
  4. I neuposlechl Jochanan syn Kareach∙v, i vÜecka knφ₧ata vojsk, tΘ₧ i vÜecken lid hlasu Hospodinova, aby z∙stal v zemi JudskΘ.
  5. Ale Jochanan syn Kareach∙v, a vÜecka knφ₧ata vojsk vzali vÜecken ostatek Judsk²ch, kte°φ₧ se byli navrßtili ze vÜech nßrod∙, kam₧ byli rozehnßni, k ob²vßnφ v zemi JudskΘ,
  6. Mu₧e i ₧eny, tΘ₧ dφtky a dcery krßlovskΘ, i vÜelikou duÜi, kter²ch₧ Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, s GodolißÜem synem Achikamov²m, syna Safanova, zanechal, i s JeremißÜem prorokem a Bßruchem synem NerißÜov²m,
  7. A Üli do zem∞ EgyptskΘ, (nebo neuposlechli hlasu Hospodinova), a p°iÜli a₧ do Tachpanches.
  8. Stalo se pak slovo Hospodinovo k JeremißÜovi v Tachpanches, °koucφ:
  9. Nabe° do ruky svΘ kamenφ velikΘho, a schovej je v hlin∞ v cihelni, kterß₧ jest u brßny domu Faraonova v Tachpanches, p°ed oΦima mu₧∙ Judsk²ch.
  10. A rci jim: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß poÜli, a vezmu Nabuchodonozora krßle babylonskΘho, slu₧ebnφka svΘho, a postavφm stolici jeho na tomto kamenφ, kterΘ₧ jsem schoval, i rozbije majestßt sv∙j na n∞m.
  11. Nebo p°itßhne a poplΘnφ zemi Egyptskou: Kte°φ₧ k smrti, k smrti, a kte°φ₧ k zajetφ, do zajetφ, a kte°φ₧ pod meΦ,
  12. A zanφtφm ohe≥ v domφch boh∙ Egyptsk²ch, aby je popßlil, a zajal je. A p°iod∞je se zemφ Egyptskou, tak jako se odφvß past²° rouchem sv²m, a vyjde odtud s pokojem,
  13. Kdy₧ polßme sochy Betsemes, kterΘ₧ jest v zemi EgyptskΘ, a domy boh∙ Egyptsk²ch popßlφ ohn∞m.

    44.kapitola (JeremißÜ)


    Obvin∞nφ Judsk²ch v Egypt∞ bydlφcφch 7. z modlß°stvφ 9. a nekajφcnosti

    jich. 15. Zjevnß zpoura jejich proti Bohu. 26. Proroctvφ o dobytφ

    Egypta od Kaldejsk²ch.

  1. Slovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi proti vÜechn∞m Judsk²m bydlφcφm v zemi EgyptskΘ, kte°φ₧ bydlili v Magdol a v Tachpanches, a v Nof, a v zemi Patros, °koucφ:
  2. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Vy jste vid∞li vÜecko to zlΘ, kterΘ₧ jsem uvedl na JeruzalΘm a na vÜecka m∞sta Judskß, ₧e aj, pustß jsou podnes, tak ₧e v nich nenφ ₧ßdnΘho obyvatele,
  3. Pro neÜlechetnost jejich, kterou₧ pßchali, aby jen popouzeli mne, chodφce kaditi [a] slou₧iti boh∙m cizφm, jich₧ neznali sami, vy, ani otcovΘ vaÜi,
  4. JeÜto posφlal jsem k vßm vÜecky slu₧ebnφky svΘ proroky, rßno p°ivstßvaje, a to ustaviΦn∞, °φkaje: NeΦi≥te medle tΘto v∞ci ohavnΘ, kterΘ₧ nenßvidφm.
  5. Ale neuposlechli, ani₧ naklonili ucha svΘho, aby se navrßtili od neÜlechetnosti svΘ, [a] aby nekadili boh∙m cizφm.
  6. Proto₧ vylita jest prchlivost mß i hn∞v m∙j, a rozpßlil se v m∞stech Judsk²ch i po ulicφch JeruzalΘmsk²ch, tak ₧e obrßcena jsou v pouÜ¥ [a] v pustinu, jak₧ [vid∞ti] v dneÜnφ den.
  7. Nynφ pak takto pravφ Hospodin B∙h zßstup∙, B∙h Izraelsk²: ProΦ vy Φinφte zlΘ p°evelikΘ proti duÜem sv²m, abyste vyplΘnili z sebe mu₧e i ₧enu, dφt∞ i prsφ po₧φvajφcφho z prost°edku Judy, abyste nepoz∙stavili sob∞ ostatk∙,
  8. Popouzejφce mne dφlem ruku sv²ch, kadφce boh∙m cizφm v zemi EgyptskΘ, do nφ₧ jste veÜli, abyste tam byli pohostinu, abyste vyplΘnili sebe, a byli k zlo°eΦenφ a za ·tr₧ku u vÜech nßrod∙ zem∞?
  9. Zdali jste zapomenuli na neÜlechetnosti otc∙ sv²ch, a na neÜlechetnosti krßl∙ Judsk²ch, a na neÜlechetnosti man₧elek jejich, a na neÜlechetnosti svΘ, i na neÜlechetnosti man₧elek sv²ch, kterΘ₧ pßchali v zemi JudskΘ a po ulicφch JeruzalΘmsk²ch?
  10. Neko°ili se a₧ do tohoto dne, ani₧ se bßli, ani₧ chodili v zßkon∞ mΘm a v ustanovenφch m²ch, kterß₧ p°edklßdßm vßm jako i otc∙m vaÜim.
  11. Proto₧ takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß obracφm tvß° svou proti vßm k zlΘmu, toti₧ abych vyplΘnil vÜecky JudskΘ.
  12. Zhubφm zajistΘ ostatek Judsk²ch, kte°φ₧ svΘvoln∞ veÜli do zem∞ EgyptskΘ, aby tam byli pohostinu, tak ₧e zhynou docela vÜickni v zemi EgyptskΘ. Padnou od meΦe, hladem docela zhynou, od nejmenÜφho a₧ do nejv∞tÜφho, meΦem a hladem pomrou; nadto budou k proklφnßnφ a k u₧asnutφ, a k zlo°eΦenφ a za ·tr₧ku.
  13. Nebo navÜtφvφm ty, kte°φ₧ bydlφ v zemi EgyptskΘ, jako jsem navÜtφvil JeruzalΘm meΦem, hladem a morem,
  14. Tak ₧e nebude, kdo by uÜel, neb poz∙stal z ostatk∙ Judsk²ch, kte°φ₧ p°iÜli do zem∞ EgyptskΘ, aby tam byli pohostinu, aby se zase navrßtiti mohli do zem∞ JudskΘ. ╚φm₧ se vÜak troÜtujφ, ₧e se zase navrßtφ, aby p°eb²vali tam, ale nenavrßtφ¥ se, ne₧ ti, kte°φ₧ sami ujdou.
  15. Tedy odpov∞d∞li JeremißÜovi vÜickni ti mu₧i, v∞d∞vÜe, ₧e kadφvaly man₧elky jejich boh∙m cizφm, ty vÜecky ₧eny, jich₧ stßl velik² zßstup, i vÜecken lid p°eb²vajφcφ v zemi EgyptskΘ v Patros, °kouce:
  16. [V] tΘ v∞ci, o kterΘ₧ jsi nßm mluvil ve jmΘnu Hospodinovu, neuposlechneme tebe.
  17. Ale dosti Φiniti chceme ka₧dΘmu slovu, kterΘ₧ by poÜlo z ·st naÜich, kadφce tvoru nebeskΘmu, a ob∞tujφce jemu ob∞ti mokrΘ, jak₧ jsme Φinφvali my i otcovΘ naÜi, krßlovΘ naÜi i knφ₧ata naÜe po m∞stech Judsk²ch a po ulicφch JeruzalΘmsk²ch; nebo nasyceni jsme b²vali chlebem, a b²vali jsme veseli, zlΘho pak neokouÜeli jsme.
  18. Ale jak₧ jsme p°estali kaditi tvoru nebeskΘmu, a ob∞tovati jemu ob∞ti mokrΘ, nedostatek trpφme ve vÜem, a meΦem i hladem hyneme.
  19. Äe pak kadφme tvoru nebeskΘmu, a ob∞tujeme jemu ob∞ti mokrΘ, zdali₧ bez znamenit²ch mu₧∙ naÜich peΦeme jemu kolßΦe, slu₧bu jemu konajφce, a ob∞tujφce jemu ob∞ti mokrΘ?
  20. Tedy °ekl JeremißÜ vÜemu lidu, mu₧∙m i ₧enßm a vÜemu lidu, kte°φ₧ jemu to odpov∞d∞li, °ka:
  21. Zdali₧ na kadidlo, jφm₧ jste kadφvali po m∞stech Judsk²ch a po ulicφch JeruzalΘmsk²ch vy i otcovΘ vaÜi, krßlovΘ vaÜi i knφ₧ata vaÜe i lid zem∞, nerozpomenul se Hospodin, a [zda₧] jφm to nepohnulo,
  22. Tak ₧e nemohl Hospodin vφce snßÜeti neÜlechetnosti p°edsevzetφ vaÜich [a] ohavnostφ, kterΘ₧ jste Φinili? ProΦe₧ obrßcena jest zem∞ vaÜe v pouÜ¥ a v pustinu a v zlo°eΦenstvφ, tak ₧e nenφ v nφ ₧ßdnΘho obyvatele, jak₧ dneÜnφ den jest.
  23. Proto ₧e jste kadφvali, a ₧e jste h°eÜili proti Hospodinu, a neposlouchali jste hlasu Hospodinova, a tak v zßkon∞ jeho a v ustanovenφch jeho ani v sv∞dectvφch jeho nechodili jste, proto₧ potkalo vßs zlΘ toto, jak₧ [vid∞ti] dneÜnφ den.
  24. Nadto °ekl JeremißÜ vÜemu tomu lidu i vÜechn∞m t∞m ₧enßm: SlyÜte slovo Hospodinovo vÜickni JudÜtφ, kte°φ₧ jste v zemi EgyptskΘ:
  25. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk², °ka: Vy i ₧eny vaÜe ·sty sv²mi jste mluvili, a rukami doplnili, °φkajφce: KoneΦn∞¥ budeme plniti sliby svΘ, kterΘ₧ jsme slφbili, kadφce tvoru nebeskΘmu, a ob∞tujφce jemu ob∞ti mokrΘ, a tak vÜφ sna₧nostφ vypl≥ujete sliby vaÜe, a vÜelijak slib∙m vaÜim dosti Φinφte.
  26. Proto₧ slyÜte slovo Hospodinovo vÜickni JudÜtφ, kte°φ₧ bydlφte v zemi EgyptskΘ: Aj, jß p°isahßm skrze jmΘno svΘ velikΘ, pravφ Hospodin, ₧e nebude vφce vz²vßno jmΘno mΘ ·sty ₧ßdnΘho mu₧e JudskΘho po vÜφ zemi EgyptskΘ, kter²₧ by °ekl: Äiv¥ jest Panovnφk Hospodin.
  27. Aj, jß bdφti budu nad nimi k zlΘmu a ne k dobrΘmu, i budou plΘn∞ni vÜickni mu₧i JudÜtφ, kte°φ₧ jsou v zemi EgyptskΘ, meΦem a hladem, dokud₧ by docela nezhynuli.
  28. Kte°φ₧ pak ujdou meΦe, navrßtφ se z zem∞ EgyptskΘ do zem∞ JudskΘ, lidu mal² poΦet. I zv∞dφ¥ vÜickni ostatkovΘ JudÜtφ, kte°φ₧ p°iÜli do zem∞ EgyptskΘ, aby tam byli pohostinu, Φφ slovo ostojφ, mΘ-li Φili jejich.
  29. A toto m∞jte za znamenφ, dφ Hospodin, ₧e jß trestati budu vßs v mφst∞ tomto, abyste v∞d∞li, ₧e jistotn∞ ostojφ slova mß proti vßm k zlΘmu.
  30. Takto pravφ Hospodin: Aj, jß vydßm Faraona Chofra krßle EgyptskΘho v ruku nep°ßtel jeho a v ruku hledajφcφch bez₧ivotφ jeho, jako jsem vydal SedechißÜe krßle JudskΘho v ruku Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, nep°φtele jeho, a hledajφcφho bez₧ivotφ jeho.

    45.kapitola (JeremißÜ)


    Potrestßnφ Bßrucha od Boha z bßzn∞. 5. Pot∞Üenφ jeho.

  1. Slovo, kterΘ₧ promluvil JeremißÜ prorok k Bßruchovi synu NerißÜovu, kdy₧ spisoval slova tato do knihy z ·st JeremißÜov²ch, lΘta ΦtvrtΘho Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho, °ka:
  2. Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk² o tob∞, ≤ Bßruchu.
  3. ╪ekls: Ji₧t∞ mi b∞da, nebo p°iΦinφ Hospodin zßmutku k bolesti mΘ. Ustßvßm v ·p∞nφ svΘm, a odpoΦinutφ nenalΘzßm.
  4. Takto rci jemu: Takto pravφ Hospodin: Aj, co₧ jsem vystav∞l, jß bo°φm, a co₧ jsem vÜtφpil, jß plΘnφm, toti₧ vÜecku zemi tuto.
  5. A ty bys hledal sob∞ velik²ch v∞cφ? Nehledej. Nebo aj, jß uvedu bφdu na vÜelikΘ t∞lo, dφ Hospodin, ale dßm tob∞ ₧ivot tv∙j mφsto ko°isti na vÜech mφstech, kam₧ p∙jdeÜ.

    46.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ o vybojovßnφ Egypta. 27. Zaslφbenφ lidu JudskΘho o budoucφm

    vysvobozenφ z zajetφ.

  1. Slovo Hospodinovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi proroku proti nßrod∙m t∞mto:
  2. O Egyptsk²ch. Proti vojsku Faraona NΘchy krßle EgyptskΘho, (jen₧ bylo p°i °ece Eufrates u Charkemis, kterΘ₧ zbil Nabuchodonozor krßl Babylonsk²), lΘta ΦtvrtΘho Joakima syna JozißÜova, krßle JudskΘho:
  3. P°ipravte₧ Ütφt a pavΘzu, a jd∞te k boji.
  4. Zap°ßhejte kon∞, a vsedejte jezdci, postavte se s lebkami, vytφrejte kopφ, zoblßΦejte se v pancφ°e.
  5. ProΦ vidφm tyto zd∞ÜenΘ, zp∞t obrßcenΘ, a nejsiln∞jÜφ jejich pot°enΘ, anobr₧ prudce utφkajφcφ, tak ₧e se ani neohlΘdnou? Strach jest v∙kol, dφ Hospodin,
  6. Aby neutekl Φerstv², a neuÜel siln², aby na p∙lnoci o b°eh °eky Eufrates zavadili a padli.
  7. Kdo se to valφ jako potok, jako °eky, jejich₧ vody sebou zmφtajφ?
  8. Egypt jako potok se valφ a jako °eky, kdy₧ se vody h²bajφ, tak prav∞: Potßhnu, p°ikryji zemi, zkazφm m∞sto i p°eb²vajφcφ v n∞m.
  9. K°epΦte₧, ≤ koni, a b∞₧te s h°motem, ≤ vozovΘ; nech¥ vytßhnou i silnφ, Mou°enφnovΘ a PutÜtφ, kte°φ₧ u₧φvajφ pavΘzy, i LudimÜtφ, kte°φ₧ u₧φvajφ a natahujφ luΦiÜt∞.
  10. A vÜak ten den Panovnφka Hospodina zßstup∙ bude den pomsty, aby uvedl pomstu na nep°ßtely svΘ, kterΘ₧to z₧φ°e meΦ a nasytφ se, anobr₧ opojφ se krvφ jejich; nebo ob∞t Panovnφka Hospodina zßstup∙ bude v zemi p∙lnoΦnφ u °eky Eufrates.
  11. Vyprav se do Galßd, a nabe° masti, panno dcero Egyptskß, nadarmo vÜak u₧φvßÜ mnohΘho lΘka°stvφ, nebo ty zhojena b²ti nem∙₧eÜ.
  12. SlyÜφ¥ nßrodovΘ o zlehΦenφ tvΘm, a na°φkßnφ tvΘho plnß jest zem∞, proto ₧e siln² na silnΘm se ustrkuje, tak ₧e spolu zarove≥ padajφ.
  13. Slovo, kterΘ₧ mluvil Hospodin k JeremißÜovi proroku o p°ita₧enφ Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, aby zkazil zemi Egyptskou.
  14. Oznamte v Egypt∞, a ohlaste v Magdol, rozhlaste takΘ v Nof, i v Tachpanches rcete: Post∙j a p°iprav se, ale vÜak z₧φ°e meΦ vÜecko, co₧ v∙kol tebe jest.
  15. ProΦ pora₧en jest ka₧d² z nejsiln∞jÜφch tv²ch? Nem∙₧e ostßti, proto ₧e Hospodin pudφ jej.
  16. Mnoho¥ bude t∞ch, kte°φ₧ klesnou a padnou jeden na druhΘho, a °eknou: Vsta≥, a navra¥me se k lidu svΘmu, a do zem∞, v nφ₧ jsme se zrodili, p°ed meΦem toho zhoubce.
  17. Budou k°iΦeti tam: Faraona krßle EgyptskΘho nenφ ne₧ sßm ch°est, ji₧¥ pominul voln² jeho Φas.
  18. Äiv¥ jsem jß, (dφ krßl ten, jeho₧ jmΘno Hospodin zßstup∙), ₧e jak₧ jest Tßbor mezi horami, a jako Karmel p°i mo°i, [tak toto] p°ijde.
  19. P°ipravi₧ sob∞ to, co bys s sebou vyst∞hovati m∞la, ≤ ty, kterß₧ jsi usadila se, dcero Egyptskß; nebo¥ Nof v pouÜ¥ obrßcen a vypßlen bude, tak ₧e nebude tam ₧ßdnΘho obyvatele.
  20. Velmi p∞knß jalovice jest Egypt, ale zabitφ [jejφ] od p∙lnoci jistotn∞ p°ijde.
  21. Ano i nßjemnφci jeho u prost°ed n∞ho jsou jako telata vytylß, ale takΘ¥ i ti obrßtφce se, utekou. Neostojφ, kdy₧ den bφdy jejich p°ijde na n∞, [v] Φas navÜtφvenφ jejich.
  22. Hlas jeho jako hadφ sipt∞ti bude, kdy₧ s vojskem p°itßhnou, a s sekerami p°ijdou na n∞j jako ti, kte°φ₧ sekajφ d°φvφ.
  23. Posekajφ les jeho, dφ Hospodin, aΦkoli mu konce nenφ; vφce jest jich ne₧ kobylek, ani₧ majφ poΦtu.
  24. Zahanbena¥ bude dcera Egyptskß, vydßna bude v ruku lidu p∙lnoΦnφho.
  25. Pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß navÜtφvφm lidnΘ m∞sto No, tΘ₧ Faraona i Egypt s bohy jeho a krßlφky jeho, Faraona, pravφm, a ty, kte°φ₧ v n∞m doufajφ.
  26. A vydßm je v ruku t∞ch, kte°φ₧ hledajφ bez₧ivotφ jejich, toti₧ v ruku Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, a v ruku slu₧ebnφk∙ jeho; potom vÜak bydleno bude [v n∞m, ] jako za dn∙ starodßvnφch, dφ Hospodin.
  27. Ale ty neboj se, slu₧ebnφΦe m∙j Jßkobe, ani₧ se strachuj, ≤ Izraeli; nebo aj, jß vysvobodφm t∞ zdaleka, i sφm∞ tvΘ z zem∞ zajetφ jejich. I navrßtφ se Jßkob, aby odpoΦφval a pokoj m∞l, a aby nebylo ₧ßdnΘho, kdo by p°ed∞sil.
  28. Ty, [pravφm, ] neboj se, slu₧ebnφΦe m∙j Jßkobe, dφ Hospodin; nebo¥ jsem s tebou. UΦinφm zajistΘ konec vÜechn∞m nßrod∙m, mezi kterΘ₧ t∞ za₧enu, tob∞ pak neuΦinφm konce, ale budu t∞ trestati v soudu, aΦkoli t∞ naprosto bez trestßnφ nenechßm.

    47.kapitola (JeremißÜ)


    Pohr∙₧ka Bo₧φ Filistinsk²m, 4. Tyrsk²m a Sidonsk²m.

  1. Slovo Hospodinovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi proroku proti Filistinsk²m, prvΘ ne₧ dobyl Farao Gßzy.
  2. Takto pravφ Hospodin: Aj, vody vystupujφ od p∙lnoci, a obrßtφ se v potok rozvodnil², tak ₧e zatopφ zemi, i co₧koli jest na nφ, m∞sto i ty, kte°φ₧ bydlφ v n∞m; proΦe₧ k°iΦeti budou lidΘ, a kvφliti vÜelik² obyvatel tΘ zem∞;
  3. Pro zvuk dusßnφ kopyt siln²ch jeho, pro h°mot voz∙ jeho, a hrΦenφ kol jeho, neohlΘdnou se otcovΘ na syny, majφce opuÜt∞nΘ ruce;
  4. Pro ten den, kter²₧ p°ijφti mß, aby pohubil vÜecky FilistinskΘ, aby zahladil T²r a Sidon, i vÜelikou poz∙stßvajφcφ pomoc, kdy₧ hubiti bude Hospodin FilistinskΘ, ostatek krajiny Kaftor.
  5. P°ijde lysina na Gßzu, vyplΘn∞n bude AÜkalon [i] ostatek ·dolφ jejich. Dokud₧ se °ezati budeÜ?
  6. Ach, meΦi Hospodin∙v, dokud₧ se nespokojφÜ? Navra¥ se do poÜvy svΘ, utiÜ se, a zastav se.
  7. I jak₧ by se spokojil? VÜak Hospodin p°ikßzal jemu. Proti AÜkalon a proti b°ehu mo°skΘmu, tam postavil jej.

    48.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ proti Moßbsk²m. 7. H°φchovΘ jejich. 47. Zaslφbenφ jim

    uΦin∞nΘ.

  1. Proti Moßbovi. Takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: B∞da [m∞stu] NΘbo, nebo¥ poplΘn∞no bude; zahanbeno [a] vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a d∞siti se bude.
  2. Nebude¥ mφti vφce ₧ßdnΘ pochvaly Moßb z Ezebon, obm²Ülejφ proti n∞mu zlΘ: Po∩te, a vyhla∩me je z nßrodu. I ty, ≤ Madmen, vyplΘn∞no budeÜ, p∙jde za tebou meΦ.
  3. Hlas ₧alostn² z Choronaim: ╙ poplΘn∞nφ a pot°enφ velikΘ.
  4. Pot°φn bude Moßb, slyÜßn bude k°ik maliΦk²ch jeho.
  5. Proto ₧e na cest∞ LuchitskΘ ustaviΦn² bude plßΦ, [a] ₧e kudy₧ se chodφ k Choronaim, nep°ßtelΘ k°ik hrozn² slyÜeti budou:
  6. Utecte, vysvobo∩te ₧ivot sv∙j, a bu∩te jako v°es na pouÜti.
  7. Nebo proto, ₧e doufßÜ v statku svΘm a v pokladφch sv²ch, takΘ ty jat budeÜ; i p∙jde Chßmos do zajetφ, kn∞₧φ jeho, tΘ₧ i knφ₧ata jeho.
  8. P°itßhne zajistΘ zhoubce na ka₧dΘ m∞sto, ani₧ ho kterΘ m∞sto znikne; zahyne i ·dolφ, a zahlazena bude rovina, jak₧ pravφ Hospodin.
  9. Dejte brky Moßbovi, a¥ rychle uletφ; nebo m∞sta jeho v pouÜ¥ obrßcena budou, tak ₧e nebude ₧ßdnΘho obyvatele v nich.
  10. Zlo°eΦen² ten, kdo₧ d∞lß dφlo Hospodinovo lstiv∞, a zlo°eΦen² ten, kdo₧ zdr₧uje meΦ sv∙j od krve.
  11. M∞l¥ jest pokoj Moßb od d∞tinstvφ svΘho, a usadil se na kvasnicφch sv²ch, ani₧ b²val p°elφvßn z nßdoby do nßdoby, toti₧ do zajetφ nechodφval; proΦe₧ z∙stala v n∞m chu¥ jeho, a v∙n∞ jeho nenφ prom∞n∞na.
  12. Proto₧ aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, ₧e poÜli na n∞j ty, kte°φ₧ vpßdy Φinφ, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprßzdnφ, a nßdoby jeho rozt°φÜtφ.
  13. I zahanben bude Moßb od Chßmos, jako zahanbeni jsou d∙m Izraelsk² od Bethel nad∞je svΘ.
  14. Kterak₧ °φkßte: Silnφ jsme a mu₧i stateΦnφ k boji?
  15. Pohuben bude Moßb a [z] m∞st sv²ch vyjde, a nejv²born∞jÜφ mlßdenci jeho p∙jdou k zabitφ, dφ krßl, jeho₧ jmΘno Hospodin zßstup∙.
  16. Blφzko¥ jest bφda Moßbova, aby p°iÜla, a trßpenφ jeho pospφchß velice.
  17. Litujte ho vÜickni okolnφ jeho, a vÜickni, kte°φ₧ vφte o jmΘnu jeho, rcete: Jak polßmßna jest h∙l nejpevn∞jÜφ, prut nejozdobn∞jÜφ?
  18. Sejdi z slßvy svΘ, a se∩ v ₧φni, ≤ ty, kterß₧s se usadila, dcero Dibonskß; nebo¥ zhoubce Moßb∙v p°itßhne proti tob∞, zkazφ ohrady tvΘ.
  19. Postav se na cest∞, a ohlΘdni se piln∞, obyvatelkyn∞ Aroer; vyptej se toho, kdo₧ utφkß, a tΘ, kterß₧ uchßzφ, rci: Co se d∞je?
  20. Stydφ se Moßb, ₧e jest pot°φn. Kv∞lte a k°iΦte, oznamte u Arnon, ₧e hubφ Moßba.
  21. Nebo soud p°iÜel na zemi tΘ roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,
  22. I na Dibon a NΘbo, a na Betdiblataim,
  23. I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,
  24. A na Kariot, a na Bozru i na vÜecka m∞sta zem∞ MoßbskΘ, dalekß i blφzkß.
  25. Od¥at bude roh Moßb∙v, a rßm∞ jeho zlßmßno bude, dφ Hospodin.
  26. Opojte jej, pon∞vad₧ se proti Hospodinu zpφnal, a₧ by se vßlel Moßb v v²vratku svΘm, a byl za smφch i on takΘ.
  27. Nebo zdali v posm∞chu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zlod∞ji zasti₧en jest, ₧e jak₧ jen promluvφÜ o n∞m, poskakujeÜ?
  28. Zanechte m∞st, a p°eb²vejte v skßle, ≤ obyvatelΘ MoßbÜtφ, a bu∩te podobni holubici hnφzdφcφ se daleko v rozsedlinßch.
  29. Sl²chali¥ jsme o p²Üe Moßbov∞, ₧e velmi pyÜn² jest, o vysokomyslnosti jeho a p²Üe jeho, i o nadutosti jeho, a povyÜovßnφ se srdce jeho.
  30. Znßm¥ jß, dφ Hospodin, vzteklost jeho, ale Üpatnߥ jest ona k tomu; l₧i jeho nedovedou¥ toho.
  31. Proto₧ nad Moßbsk²mi kvφlφm, a nade vÜφm Moßbem k°iΦφm, pro obyvatele Kircheres ·pφ [srdce.]
  32. Vφce ne₧ plakßno bylo Jazersk²ch, plaΦi tebe, ≤ vinn² kmene Sibma. RozvodovΘ tvoji dostanou¥ se za mo°e, a₧ k mo°i JazerskΘmu dosßhnou; na letnφ ovoce tvΘ a na vinobranφ tvΘ zhoubce p°ipadne.
  33. I p°estane veselΘ a plΘsßnφ nad polem ·rodn²m v zemi MoßbskΘ, a vφnu z presu p°φtr₧ uΦinφm; nebudou ho tlaΦφvati s prok°ikovßnφm. Prok°ikovßnφ nebude¥ prok°ikovßnφm.
  34. Vφce k°iΦeti budou ne₧ EzebonÜtφ, a₧ do Eleale, a₧ do Jasa vydßvati budou hlas sv∙j, od SΘgor a₧ do Choronaim [jako] jalovice t°φletß; nebo takΘ i vody Nimrim vymizejφ.
  35. A tak uΦinφm, dφ Hospodin, p°φtr₧ Moßbovi, ob∞tujφcφmu na v²sosti a kadφcφmu boh∙m jeho.
  36. Proto₧ srdce mΘ nad Moßbem jako pφÜ¥alky znφti bude, srdce mΘ i nad obyvateli Kircheres jako pφÜ¥alky znφti bude, proto ₧e [i] zbo₧φ nashromß₧d∞nß se v nic obrßtφ.
  37. Nebo na ka₧dΘ hlav∞ bude lysina, a ka₧dß brada oholena, na vÜech rukou °ezßnφ, a na bedrßch ₧φn∞.
  38. Na vÜech st°echßch Moßbov²ch i po ulicφch jeho vÜudy jen kvφlenφ; nebo rozrazφm Moßba jako nßdobu neu₧iteΦnou, dφ Hospodin.
  39. Kvφliti budou: Jak¥ jest pot°φn, jak se obrßtil zp∞t Moßb s hanbou! A jest Moßb v posm∞chu a k p°ed∞Üenφ vÜechn∞m, kte°φ₧ jsou v∙kol n∞ho.
  40. Nebo takto pravφ Hospodin: Aj, jako orlice p°iletφ a roztßhne k°φdla svß na Moßba.
  41. Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrßny budou, a bude srdce siln²ch Moßbsk²ch v ten den podobnΘ srdci ₧eny svφrajφcφ se.
  42. I vyhlazen bude Moßb z lidu, proto ₧e se proti Hospodinu zpφnal.
  43. Strach a jßma a osφdlo nad tebou, ≤ obyvateli Moßbsk², pravφ Hospodin.
  44. Kdo uteΦe p°ed strachem, vpadne do jßmy, a kdo vyleze z jßmy, osφdlem lapen bude; nebo uvedu na n∞j, [toti₧] na Moßba, rok navÜtφvenφ jejich, dφ Hospodin.
  45. Stßvali¥ jsou v stφnu Ezebon ti, kte°φ₧ utφkßvali p°ed nßsilφm, ale ohe≥ vyjde z Ezebon, a plamen z prost°ed Seon, a z₧φ°e kout Moßb∙v a vrch hlavy t∞ch, kte°φ₧ jen bou°φ.
  46. B∞da tob∞, Moßbe, zahyne¥ lid Chßmos∙v; nebo pobrßni budou synovΘ tvoji do zajetφ, i dcery tvΘ do zajetφ.
  47. A vÜak zase p°ivedu zajatΘ MoßbskΘ v poslednφch dnech, dφ Hospodin. A₧ potud soud o Moßbovi.

    49.kapitola (JeremißÜ)


    Proroctvφ proti Ammonitsk²m, 7. Idumejsk²m, 23. DamaÜsk²m,

    28. Cedarskßm a Azorsk²m, 34. i Elamitsk²m.

  1. Proti Ammonitsk²m. Takto pravφ Hospodin: Co₧ nemß ₧ßdn²ch syn∙ Izrael? Co₧ d∞dice ₧ßdnΘho nemß? ProΦ d∞diΦn∞ opanoval krßl jejich Gßdu, a lid jeho v m∞stech tohoto bydlφ?
  2. Proto₧ aj, dnovΘ jdou, dφ Hospodin, ₧e zp∙sobφm, aby slyÜßno bylo proti Rabba Ammonitsk²ch troubenφ vßleΦnΘ, a aby bylo obrßceno v hromadu rumu, a jinß m∞sta jeho ohn∞m vypßlena. I opanuje Izrael ty, kte°φ₧ jej byli opanovali, pravφ Hospodin.
  3. Kv∞l Ezebon, kdy₧ poplΘn∞no bude Hai, k°iΦte, ≤ dcery Rabba, p°epaÜte se ₧φn∞mi, plaΦte, a b∞₧te p°es ploty; nebo krßl vßÜ do zajetφ p∙jde, kn∞₧φ jeho i knφ₧ata jeho spolu.
  4. Co₧ se chlubφÜ ·dolφmi, kdy₧ opl²vß ·dolφ tvΘ, ≤ dcero zpurnß, kterß₧ doufßÜ v pokladech sv²ch, [°φkajφc:] Kdo by tßhl na mne?
  5. Aj, jß uvedu na tebe strach, pravφ Panovnφk Hospodin zßstup∙, ze vÜeho v∙kolφ tvΘho, jφm₧ rozehnßni budete vÜickni, a nebude ₧ßdnΘho, kdo by shromß₧dil toulajφcφ se.
  6. A vÜak potom zase p°ivedu zajatΘ AmmonitskΘ, dφ Hospodin.
  7. Proti Idumejsk²m. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Co₧ nenφ vφce moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumn²ch? Zma°ena moudrost jejich?
  8. Utφkejte, obra¥e se, a hluboko se schovejte, obyvatelΘ Dedan; nebo bφdu uvedu na Ezau v Φas navÜtφvenφ jeho.
  9. Kdyby ti, kte°φ₧ zbφrajφ vφno, p°iÜli na tebe, zda₧ by nepoz∙stavili pab∞rk∙? Pakli zlod∞ji v noci, zda₧ by Ükodili vφce nad pot°ebu svou?
  10. Ale jß obna₧φm Ezau, zodkr²vßm skr²Üe jeho, tak ₧e se nebude moci ukryti. Pohubeno¥ bude sφm∞ jeho i brat°φ jeho i sousedΘ jeho, tak ₧e nebude naprosto, kdo by °ekl:
  11. Zanech sirotk∙ sv²ch, jß ₧iviti [je] budu, a vdov sv²ch mn∞ se dov∞°te.
  12. Takto zajistΘ pravφ Hospodin: Aj, ti, kte°φ₧ nemajφ ₧ßdnΘho prßva pφti kalichu tohoto, p°edce pijφ, ty pak sßm abys toho naprosto prßzen byl? NebudeÜ prßzen, ale jistotn∞ pφti budeÜ.
  13. Nebo skrze sebe p°isahßm, dφ Hospodin, ₧e pustinou, ·tr₧kou, pouÜtφ a prokletφm bude Bozra, a vÜecka m∞sta jeho budou pouÜtφ v∞Φnou.
  14. Pov∞st slyÜel jsem od Hospodina, ₧e posel k nßrod∙m poslßn jest: Shroma₧∩te se, a tßhn∞te proti n∞mu; nu₧e, vsta≥te k boji.
  15. Nebo aj, zp∙sobφm to, abys byl za nejÜpatn∞jÜφho mezi nßrody, v nevß₧nosti mezi lidmi.
  16. To, ₧e jsi hrozn², zklamß t∞, [i] p²cha srdce tvΘho, ≤ ty, kter²₧ bydlφÜ v rozsedlinßch skalnφch, kter²₧ se dr₧φÜ vysok²ch pahrbk∙. Bys pak vysoko ud∞lal hnφzdo svΘ jako orlice, i odtud t∞ strhnu, dφ Hospodin.
  17. I bude zem∞ Idumejskß pustinou. Ka₧d², kdo₧ p∙jde skrze ni, u₧asne se, a diviti se bude nade vÜemi ranami jejφmi;
  18. Jako podvrßcenφ Sodomy a Gomory a soused∙ jejich, pravφ Hospodin. Neosadφ se tam ₧ßdn², ani₧ bydliti bude v nφ syn Φlov∞ka.
  19. Aj, jako lev vystupuje [i] vφce ne₧ zdutφ Jordßna proti p°φbytku Nejsiln∞jÜφho, a vÜak v okam₧enφ za₧enu jej z tΘto [zem∞, ] a toho, kter²₧ jest vyvolen², ustanovφm nad nφ. Nebo kdo jest mn∞ rovn²? A kdo mi slo₧φ rok? A kdo jest ten past²°, kter²₧ by se postavil proti mn∞?
  20. Proto₧ slyÜte radu Hospodinovu, kterou₧ zav°el o Idumejsk²ch, a to, co₧ myslil proti obyvatel∙m Temansk²m: ZajistΘ ₧e¥ je vyvlekou nejmenÜφ tohoto stßda, zajistΘ ₧e je poplΘnφ [i] p°φbytky jejich.
  21. Od h°motu pßdu jejich t°ßsti se bude ta zem∞, hlas [a] k°ik jejich slyÜßn bude u mo°e RudΘho.
  22. Aj, jako orlice p°itßhne a p°iletφ, a roztßhne k°φdla svß na Bozru, i bude srdce siln²ch Idumejsk²ch v ten den podobnΘ srdci ₧eny svφrajφcφ se.
  23. Proti DamaÜku. Zastydφ se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyÜφ, [a] u₧asnou se, tak ₧e se i mo°e zkormoutφ, ani₧ se bude moci upokojiti.
  24. Oslßbne DamaÜek, obrßtφ se k utφkßnφ, a hr∙za podejme jej, svφrßnφ a bolesti zachvßtφ jej jako rodiΦku.
  25. [Ale °kou:] Jak₧ by nem∞lo ostßti m∞sto slovoutnΘ, m∞sto radosti mΘ?
  26. Proto₧ padnou mlßdenci jeho na ulicφch jeho, a vÜickni mu₧i bojovnφ vyplΘn∞ni budou v ten den, dφ Hospodin zßstup∙.
  27. A zanφtφm ohe≥ ve zdi DamaÜskΘ, kter²₧ do konce zkazφ palßce Benadadovy.
  28. Proti Cedar a krßlovstvφm Azor, kterß₧ pohubiti mß Nabuchodonozor krßl Babylonsk². Takto pravφ Hospodin: Vsta≥te, tßhn∞te proti Cedar, a vyple≥te nßrody v²chodnφ.
  29. Stany jejich i stßda jejich vezmou, kort²ny jejich se vÜφm nßdobφm jejich, i velbloudy jejich poberou sob∞, a volati budou na n∞: Strach jest v∙kol.
  30. Utecte, rozprchn∞te se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelΘ Azor, dφ Hospodin, nebo¥ Nabuchodonozor krßl Babylonsk² slo₧il proti vßm radu, a vymyslil proti vßm chytrost.
  31. Vsta≥te, tßhn∞te proti nßrodu upokojenΘmu, kter²₧ sedφ bezpeΦn∞, pravφ Hospodin. Nemß ani vrat ani zßvory, [a] samotnφ bydlejφ.
  32. Budou zajistΘ velbloudi jejich v loupe₧, a mno₧stvφ dobytk∙ jejich v ko°ist, a rozpt²lφm na vÜelik² vφtr ty, kte°φ₧ i v nejzadn∞jÜφch koutech bydlejφ, a ze vÜech stran uvedu bφdu na n∞, dφ Hospodin.
  33. I bude Azor p°φbytkem drak∙, pustinou a₧ na v∞ky; neosadφ se tam ₧ßdn², ani₧ bude bydleti v n∞m syn Φlov∞ka.
  34. Slovo Hospodinovo, kterΘ₧ se stalo k JeremißÜovi proroku proti Elamitsk²m, na poΦßtku kralovßnφ SedechißÜe krßle JudskΘho, °koucφ:
  35. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Aj, jß polßmi luΦiÜt∞ Elamitsk²ch, nejv∞tÜφ sφlu jejich.
  36. Uvedu zajistΘ na ElamitskΘ Φty°i v∞try ode Φty° stran sv∞ta, a rozpt²lφm je na vÜecky ty v∞try, tak ₧e nebude nßrodu, do n∞ho₧ by se nedostal [n∞kdo z] vyhnan²ch Elamitsk²ch.
  37. A p°ed∞sφm ElamitskΘ p°ed nep°ßtely jejich a p°ed t∞mi, kte°φ₧ hledajφ bez₧ivotφ jejich. Uvedu, pravφm, na n∞ zlΘ, prchlivost hn∞vu svΘho, dφ Hospodin, a budu posφlati za nimi meΦ, dokud₧ jim konce neuΦinφm.
  38. I postavφm stolici svou mezi Elamitsk²mi, a vyplΘnφm odtud krßle i knφ₧ata, pravφ Hospodin.
  39. A vÜak stane se v poslednφch dnech, ₧e zase p°ivedu zajatΘ ElamitskΘ, dφ Hospodin.

    50.kapitola (JeremißÜ)


    Soud Bo₧φ proti Babylonsk²m, a mezi tφm zaslφbenφ o vysvobozenφ odtud

    lidu JudskΘho.

  1. Slovo, kterΘ₧ mluvil Hospodin proti Babylonu [a] proti zemi KaldejskΘ skrze JeremißÜe proroka:
  2. Oznamujte mezi nßrody a rozhlaÜujte, zdvihn∞te korouhev, rozhlaÜujte, netajte, rcete: Vzat bude Babylon, zahanben bude BΘl, pot°φn bude Merodach, zahanbeny budou modly jeho, pot°φni budou ukydanφ bohovΘ jeho.
  3. Nebo p°itßhne na n∞j nßrod od p∙lnoci, kter²₧ obrßtφ zemi jeho v pustinu, tak ₧e nebude obyvatele v nφ. Od Φlov∞ka a₧ do hovada vyst∞hujφ se, odejdou.
  4. V t∞ch dnech a toho Φasu, dφ Hospodin, p°ijdou synovΘ IzraelÜtφ, oni i synovΘ JudÜtφ spolu; plaΦφce, ochotn∞ p∙jdou, a Hospodina Boha svΘho hledati budou.
  5. Na cestu k Sionu ptßti se budou, a obrßtφce se tam, [°eknou:] Po∩te a p°ipojte se k Hospodinu smlouvou v∞Φnou, nep°ichßzejφcφ v zapomenutφ.
  6. Ovce hynoucφ jsou lid m∙j, past²°i jejich p∙sobφ to, aby bloudily, [a] po horßch se toulaly, s h∙ry na pahrbek chodily, zapomenuvÜe na p°φbytky svΘ.
  7. VÜickni, kte°φ₧ je nalΘzajφ, z₧φrajφ je, a nep°ßtelΘ jejich °φkajφ: Nebudeme nic vinni, proto ₧e h°eÜφ proti Hospodinu. P°φbytek spravedlnosti a otc∙ jejich nad∞je jest Hospodin.
  8. Vyst∞hujte se z prost°edku Babylona, a z zem∞ KaldejskΘ vyjd∞te, a bu∩te jako kozlovΘ p°ed stßdem.
  9. Nebo aj, jß vzbudφm a p°ivedu na Babylon shromß₧d∞nφ nßrod∙ velik²ch z zem∞ p∙lnoΦnφ, kte°φ₧to sÜikujφ se proti n∞mu, [i] bude dobyt odtud. Kter²ch₧to st°ely jsou jako silnΘho, jen₧ sirobu uvodφ; ₧ßdnߥ se nenavrßtφ na prßzdno.
  10. I bude [zem∞] Kaldejsk²ch v loupe₧; vÜickni, kte°φ₧ ji loupiti budou, nasytφse, dφ Hospodin.
  11. Proto ₧e se veselφte, proto ₧e plΘÜete, ≤ drßΦi d∞dictvφ mΘho, proto ₧e jste zbujn∞li jako jalovice vytylß, a provyskujete jako rekovΘ,
  12. Zahanbena bude matka vaÜe velice, a zap²°φ se rodiΦka vaÜe: Aj, nejzadn∞jÜφ [z] nßrod∙, pouÜ¥, zem∞ vyprahlß a pustina.
  13. Pro prchlivost Hospodinovu nebude v nφ bydleno, ale velmi spustne vÜecko. Ka₧d², kdo₧ p∙jde mimo Babylon, u₧asne se, a diviti se bude nade vÜemi ranami jeho.
  14. SÜikujte se proti Babylonu v∙kol vÜickni, kte°φ₧ natahujete luΦiÜt∞, st°φlejte proti n∞mu, nelitujte st°ely; nebo h°eÜil proti Hospodinu.
  15. K°iΦte proti n∞mu v∙kol: Poddal se, padli zßkladovΘ jeho, pobo°eny jsou zdi jeho. Nebo pomsta Hospodinova jest, uve∩te pomstu na n∞j; jak₧ Φinφval, uΦi≥te jemu.
  16. Vyple≥te rozsevaΦe z Babylona, i dr₧φcφho srp v Φas ₧n∞; p°ed meΦem hubφcφm ka₧d² nech¥ se k lidu svΘmu obrßtφ, a ka₧d² do zem∞ svΘ nech¥ uteΦe.
  17. Hovßdko zahnanΘ jest Izrael, [kterΘ₧] lvovΘ splaÜili. NejprvΘ z₧φral je krßl Assyrsk², tento pak posledn∞jÜφ, Nabuchodonozor krßl Babylonsk², kosti jeho pot°el.
  18. Proto₧ toto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Aj, jß navÜtφvφm krßle BabylonskΘho i zemi jeho, jako jsem navÜtφvil krßle AssyrskΘho.
  19. A p°ivedu zase Izraele do p°φbytku jeho, aby se pßsl na Karmeli a Bßzan, a na ho°e Efraim, a [v] Galßd aby se sytila duÜe jeho.
  20. V t∞ch dnech a toho Φasu, dφ Hospodin, byla-li by vyhledßvßna nepravost Izraelova, nebude ₧ßdnΘ, a h°φchovΘ Judovi, vÜak nebudou nalezenφ; nebo odpustφm t∞m, kterΘ₧ poz∙stavφm.
  21. Proti tΘ zemi zpurn²ch tßhni, a proti obyvatel∙m pomsty; zhub [je] a zahla∩ jako proklatΘ i utφkajφcφ, dφ Hospodin. UΦini₧, pravφm, vÜecko, jak₧ p°ikazuji tob∞,
  22. [A¥ jest] hluk boje v tΘ zemi a pot°enφ velikΘ.
  23. Jak₧ by posekßno a polßmßno b²ti mohlo kladivo vÜφ zem∞? Jak by k u₧asnutφ Babylon b²ti mohl mezi nßrody?
  24. PolΘkl jsem na t∞, ≤ Babylone, proΦe₧ vzat budeÜ, ne₧ zvφÜ. Nalezen, ano i polapen budeÜ, proto ₧e jsi sm∞l pot²kati se s Hospodinem.
  25. Otev°el Hospodin poklad sv∙j, a vynesl nßstroje hn∞vu svΘho; nebo dφlo toto jest Panovnφka Hospodina zßstup∙ v zemi KaldejskΘ.
  26. P°itßhn∞te na ni od konce [zem∞, ] zotvφrejte obilnice jejφ, Ülapejte po nφ jako po stozφch, a zahla∩te ji jako proklatou, tak aby z nφ niΦeho nepoz∙stalo.
  27. Zbφte meΦem vÜecky volky jejφ, nech¥ sstoupφ k zabitφ; b∞da jim, kdy₧ p°ijde den jejich, Φas navÜtφvenφ jejich.
  28. Hlas utφkajφcφch a uchßzejφcφch z zem∞ babylonskΘ, aby oznßmili na Sionu pomstu Hospodina Boha naÜeho, pomÜt∞nφ chrßmu jeho.
  29. Shroma₧∩te proti babylonu nejudatn∞jÜφ, vÜickni natahujφcφ luΦiÜt∞, polo₧te se proti n∞mu v∙kol, a¥ nelze jemu ujφti. Odpla¥te jemu podlΘ skutk∙ jeho, vÜecko, jak₧ d∞lßval, uΦi≥te jemu; nebo proti Hospodinu p²chal, proti SvatΘmu IzraelskΘmu.
  30. Proto₧ padnou mlßdenci jeho na ulicφch jeho, a vÜickni mu₧i bojovnφ jeho vyplΘn∞ni budou v ten den, dφ Hospodin.
  31. Aj, jß jsem proti tob∞, ≤ p²cho, pravφ Panovnφk Hospodin zßstup∙; nebo¥ p°iÜel den tv∙j, Φas, abych t∞ navÜtφvil.
  32. Poklesne se zajistΘ ten pyÜn² a padne, a nebude ₧ßdnΘho, kdo by jej zdvihl; a zanφtφm ohe≥ v m∞stech jeho, kter²₧to z₧φ°e vÜecka v∙kolφ jeho.
  33. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: UtiÜt∞ni jsou synovΘ IzraelÜtφ, i s syny Judsk²mi, a vÜickni, kte°φ₧ je zjφmali, dr₧φ je, nechtφ propustiti jich.
  34. [Ale] vykupitel jejich siln², jeho₧ jmΘno jest Hospodin zßstup∙, jistotn∞ povede p°i jejich, aby pokoj zp∙sobil tΘto zemi, a pohnul obyvateli Babylonsk²mi.
  35. MeΦ na KaldejskΘ, dφ Hospodin, a na obyvatele BabylonskΘ, i na knφ₧ata jeho i na mudrce jeho.
  36. MeΦ na lhß°e, aby se zblßznili, meΦ na silnΘ jeho, aby pot°φni byli.
  37. MeΦ na kon∞ jeho a na vozy jeho, i na vÜecku tu sm∞sici, kterß₧ jest u prost°ed n∞ho, aby byli jako ₧eny; meΦ na poklady jeho, aby rozchvßtßni byli.
  38. Sucho na vody jeho, aby vyschly; nebo zem∞ [plnß] jest rytin, a p°i modlßch blßznφvajφ.
  39. Proto₧ bydliti budou tam Üelmy s hrozn²mi potvorami, bydliti budou v nφ i mladΘ sovy; a nebude tam bydleno na v∞ky, ani p°eb²vßno od nßrodu a₧ do pronßrodu.
  40. Podobnß bude k podvrßcenφ hroznΘmu Sodomy a Gomory i soused∙ jejich, dφ Hospodin; neosadφ se tam ₧ßdn², ani₧ bydliti bude v nφ syn Φlov∞ka.
  41. Aj, lid p°itßhne od p∙lnoci, a nßrod velik², i krßlovΘ znamenitφ, vzbuzeni jsouce od stran zem∞.
  42. LuΦiÜt∞ a kopφ pochytφ, ukrutnφ budou, a neslitujφ se; hlas jejich jako mo°e zvuΦeti bude, a na konφch pojedou, sÜikovanφ jako mu₧ udatn² k boji proti tob∞, ≤ dcero Babylonskß.
  43. Krßl Babylonsk² jak₧ uslyÜφ pov∞st o nich, opadnou ruce jeho, ·zkost zachvßtφ jej, bolest jako rodiΦku.
  44. Aj, jako lev vystupuje, vφce ne₧ zdutφ Jordßna proti p°φbytku Nejsiln∞jÜφho, a vÜak v okam₧enφ za₧enu jej z tΘto [zem∞, ] a toho, kter²₧ jest vyvolen², ustanovφm nad nφ. Nebo kdo jest mn∞ rovn²? A kdo mi slo₧φ rok? A kdo jest ten past²°, kter²₧ by se postavil proti mn∞?
  45. Proto₧ slyÜte radu Hospodinovu, kterou₧ zav°el o Babylonu, a to, co₧ myslil proti zemi KaldejskΘ: ZajistΘ ₧e¥ je vyvlekou nejmenÜφ tohoto stßda, zajistΘ ₧e je poplΘnφ [i] p°φbytek jejich.
  46. Od zvuku p°i dob²vßnφ Babylona t°ßsti se bude ta zem∞, a k°ik mezi nßrody slyÜßn bude.

    51.kapitola (JeremißÜ)


    O tΘm₧ jako i p°edchozφ, krom∞ ₧e p°i konci 59. proroctvφ toho jistotu

    a znamenφm viditeln²m speΦet∞nφ vypravuje.

  1. Takto pravφ Hospodin: Aj, jß vzbudφm proti Babylonu a proti t∞m, kte°φ₧ bydlejφ u prost°ed povstßvajφcφch proti mn∞, vφtr hubφcφ.
  2. A poÜli na Babylon ty, jen₧ v∞jφ, kte°φ₧to p°evφvati budou jej, a vyprßzdnφ zemi jeho, kdy₧ budou proti n∞mu v∙kol v den bφdy.
  3. Natahujφcφmu, kter²₧ siln∞ natahuje luΦiÜt∞ svΘ, a krßΦφ v pancφ°i svΘm, [dφm:] Neslitovßvejte₧ se nad mlßdenci jeho, zahla∩te jako proklatΘ vÜecko vojsko jeho.
  4. A¥ padnou zbitφ v zemi KaldejskΘ, a probodnutφ na ulicφch jeho.
  5. Nebo nenφ opuÜt∞n Izrael a Juda od Boha svΘho, od Hospodina zßstup∙, aΦkoli zem∞ jejich plnß jest provin∞nφ proti SvatΘmu IzraelskΘmu.
  6. Utecte z prost°edku babylona, a zachovejte jeden ka₧d² ₧ivot sv∙j, abyste nebyli vyplΘn∞ni v nepravosti jeho. Nebo Φas bude pomsty Hospodinovy, sßm odplatu dß jemu.
  7. Bylt∞ koflφkem zlat²m Babylon v ruce Hospodinov∞, opojujφcφm vÜecku zemi; vφno jeho pili nßrodovΘ, proto₧ se zblßznili nßrodovΘ.
  8. [Ale] v nßhle padne Babylon, a pot°φn bude. Kv∞lte nad nφm, nabe°te masti pro bolesti jeho, snad bude moci zhojen b²ti.
  9. Hojili jsme babylon, ale nenφ zhojen, opus¥me jej, a po∩me jeden ka₧d² do zem∞ svΘ; nebo a₧ k nebi dosahß soud jeho, a vznesen jest a₧ k nejvyÜÜφm oblak∙m.
  10. Vyvedl Hospodin p°i naÜi; po∩te, a vypravujme na Sionu dφlo Hospodina Boha naÜeho.
  11. Vyt°ete st°ely, shledejte, co₧ nejvφc m∙₧ete, pavΘz, Hospodin vzbudil ducha krßl∙ MΘdsk²ch, proto ₧e proti Babylonu usouzenφ jeho jest, aby jej zkazil; pomsta zajistΘ jest Hospodinova, pomÜt∞nφ chrßmu jeho.
  12. Na zdech babylonsk²ch zdvihn∞te korouhev, osa∩te strß₧, postavte strß₧nΘ, p°ipravte zßlohy; nebo i myslil Hospodin, i uΦinφ, co₧ °ekl proti obyvatel∙m Babylonsk²m.
  13. ╙ ty, kter²₧ bydlφÜ p°i vodßch velik²ch, ≤ kter²₧ mßÜ mno₧stvφ poklad∙, p°iÜlo¥ skonΦenφ tvΘ, cφl lakomstvφ tvΘho.
  14. P°isßhl¥ jest Hospodin zßstup∙ skrze samΘho sebe: Jistotn∞ naplnφm t∞ lidmi jako brouky, kte°φ₧ by prok°ikovali nad tebou radostn∞:
  15. Ten, kter²₧ uΦinil zemi mocφ svou, kter²₧ utvrdil okrÜlek sv∞ta moudrostφ svou, a opatrnostφ svou roztßhl nebesa,
  16. Kter²₧to, kdy₧ vydßvß hlas, jeΦφ vody na nebi, a kter²₧ p∙sobφ to, aby vystupovaly pßry od kraje zem∞, bl²skßnφ s deÜt∞m p°ivodφ, a vyvodφ vφtr z poklad∙ sv²ch.
  17. Tak zhlup∞l ka₧d² Φlov∞k, ₧e neznß [toho, ] ₧e zahanben b²vß ka₧d² zlatnφk od rytiny; nebo faleÜ jest slitina jeho, a nenφ ducha v nich.
  18. Marnost jsou [a] dφlo podvod∙; v Φas, v n∞m₧ navÜtφveni budou, zahynou.
  19. Nenφ¥ jim podobn² dφl Jßkob∙v; nebo on jest stvo°itelem vÜeho, a Φßstka d∞dictvφ jeho, Hospodin zßstup∙ jest jmΘno jeho.
  20. Ty jsi m²m kladivem rozrß₧ejφcφm, nßstroji vßleΦn²mi, abych rozrß₧el skrze tebe nßrody, a kazil skrze tebe krßlovstvφ,
  21. Abych rozrß₧el skrze tebe kon∞ s jezdcem jeho, abych rozrß₧el skrze tebe v∙z s tφm, kdo₧ jezdφ na n∞m.
  22. Abych rozrß₧el skrze tebe mu₧e i ₧enu, abych rozrß₧el skrze tebe starΘho i dφt∞, abych rozrß₧el skrze tebe mlßdence i pannu,
  23. Abych rozrß₧el skrze tebe past²°e s stßdem jeho, abych rozrß₧el skrze tebe orßΦe s sp°e₧enφm jeho, abych rozrß₧el skrze tebe v²vody a knφ₧ata.
  24. [Ale] ji₧¥ odplatφm Babylonu i vÜechn∞m obyvatel∙m Kaldejsk²m za vÜecko bezprßvφ jejich, kterΘ₧ Φinili Sionu p°ed oΦima vaÜima, dφ Hospodin.
  25. Aj, jß jsem proti tob∞, ≤ horo, kterß₧ hubφÜ, dφ Hospodin, kterß₧ hubφÜ vÜecku zemi; a vztßhna ruku svou na tebe, svalφm t∞ z t∞ch skal, a obrßtφm t∞ v horu spßlenou.
  26. A nevezmou z tebe kamene k ·hlu, ani kamene k zßklad∙m; nebo pustinou v∞Φnou budeÜ, pravφ Hospodin.
  27. Vyzdvihn∞te korouhev v zemi, trubte trubou mezi nßrody, p°ipravte proti n∞mu nßrody, svolejte proti n∞mu krßlovstvφ Ararat, Minni, Ascenez, ustanovte hejtmana proti n∞mu, p°ive∩te konφ jako brouk∙ poΦet nesΦφsln².
  28. P°ipravte proti Babylonu nßrody, krßle zem∞ MΘdskΘ, v²vody jejφ a vÜecka knφ₧ata jejφ, i vÜecku zemi panovßnφ jejich.
  29. I bude se t°ßsti zem∞ a bolestiti, kdy₧ vykonßvßno bude usouzenφ Hospodinovo proti Babylonu, aby obrßtil zemi Babylonskou v pustinu, v nφ₧ by se ₧ßdn² neosazoval.
  30. P°estanou silnφ BabylonÜtφ bojovati, sed∞ti budou v ohradßch, zhyne sφla jejich, budou jako ₧eny, zapßlφ p°φbytky jejich, polßmßny budou zßvory jejich.
  31. PoÜta jedna druhou potkß, a posel posla, aby oznßmeno bylo krßli BabylonskΘmu, ₧e vzato jest m∞sto jeho na kraji,
  32. A ₧e brodovΘ vzati, i jezera vypßlena ohn∞m, a mu₧i bojovnφ p°ed∞Üeni.
  33. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙, B∙h Izraelsk²: Dcera Babylonskß jest jako humno, jeho₧ nabφjenφ Φas; jeÜt∞ maliΦko, a p°ijde Φas ₧n∞ jejφ.
  34. Vyjφdß mne, potφrß mne Nabuchodonozor krßl Babylonsk², vystavuje mne nßdobu prßzdnou, po₧φrß mne jako drak, napl≥uje b°ich sv∙j rozkoÜemi m²mi, vyhßnφ mne.
  35. NßsilΘ, kterΘ₧ se mn∞ a mΘmu t∞lu d∞je, [p°ijdi₧] na Babylon, pravφ obyvatelkyn∞ Sionskß, a krev mß na obyvatele zem∞ KaldejskΘ, pravφ JeruzalΘm.
  36. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Aj, jß vyvedu p°i tvou, a pomstφm t∞; nebo vysuÜφm mo°e jeho, vysuÜφm i vrchoviÜt∞ jeho.
  37. I bude Babylon v hromady, v p°φbytek drak∙, [v] u₧asnutφ a ckßnφ, tak ₧e nebude v n∞m ₧ßdnΘho obyvatele.
  38. Jako lvovΘ spolu °vßti budou, skuΦeti budou jako lvφΦata.
  39. Kdy₧ se rozpßlφ, uΦinφm jim hody, a tak je opojφm, ₧e zk°iknouti a snem v∞Φn²m zesnouti musejφ, tak aby neprocφtili, dφ Hospodin.
  40. Povedu je jako berany k zabitφ, jako skopce s kozly.
  41. Jak₧ by dobyt b²ti mohl Sesßk? Jak₧ by vzata b²ti mohla chvßla vÜφ zem∞? Jak₧ by p°ijφti mohl na spuÜt∞nφ Babylon mezi nßrody?
  42. Vystoupφ proti Babylonu mo°e, mno₧stvφm vlnobitφ jeho p°ikryt bude.
  43. M∞sta jeho budou pustinou, zemφ vyprahlou a pustou, zemφ, v jejφch₧ m∞stech neosadφ se ₧ßdn², ani₧ projde skrze n∞ syn Φlov∞ka.
  44. NavÜtφvφm takΘ BΘle v Babylon∞, a vytrhnu, co₧ sehltil, z ·st jeho, i nepohrnou se k n∞mu vφce nßrodovΘ; takΘ i zdi BabylonskΘ padnou.
  45. Vyjd∞te z prost°edku jeho, lide m∙j, a vysvobo∩te jeden ka₧d² duÜi svou od prchlivosti hn∞vu Hospodinova.
  46. A nebu∩te₧ choulostivΘho srdce, ani₧ se bojte pov∞sti, kterß₧ slyÜßna bude v tΘ zemi, kdy₧ p°ijde tohoto roku pov∞st, a potom druhΘho roku pov∞st, i ukrutenstvφ v zemi, [a] pßn na pßna.
  47. Proto₧ aj, dnovΘ p°ijdou, ₧e navÜtφvφm rytiny BabylonskΘ, a vÜecka zem∞ jeho zahanbena bude, i vÜickni zbitφ jeho padnou u prost°ed n∞ho.
  48. I budou prozp∞vovati nad Babylonem nebesa i zem∞, a co₧koli v nich jest, kdy₧ na n∞j od p∙lnoci p°itßhnou ti zhoubcovΘ, dφ Hospodin.
  49. Ano i Babylon padnouti musφ, ≤ zbitφ Izraelovi, i s Babylonem padnou zbitφ vÜφ zem∞ jeho.
  50. ╙ kdo₧ jste znikli meΦe, jd∞te, nezastavujte se; zpomφnejte, daleko jsouce, na Hospodina, a JeruzalΘm nech¥ vstupuje na srdce vaÜe.
  51. [Rcete:] Stydφme¥ se, ₧e sl²chßme ·tr₧ku, hanbφ se tvß°e naÜe, ₧e cizozemci chodφ do svatynφ domu Hospodinova.
  52. Proto₧ aj, dnovΘ p°ijdou, dφ Hospodin, ₧e navÜtφvφm rytiny jeho, a po vÜφ zemi jeho stonati bude zran∞n².
  53. By¥ pak vstoupil Babylon na nebe, a by¥ pak ohradil velmi vysokou pevnost svou, p°itßhnou ode mne na n∞j zhoubcovΘ, pravφ Hospodin.
  54. Zvuk k°iku z Babylona, a pot°enφ velikΘ z zem∞ KaldejskΘ.
  55. Nebo Hospodin poplΘnφ Babylon, a vyhladφ z n∞ho h°mot velik², by¥ pak zvuΦela vlnobitφ jejich jako vody mnohΘ, vydßvßn byl hluk hlasu jejich,
  56. Kdy₧ p°itßhne na n∞j, na Babylon zhoubce. I budou jati silnφ jeho, pot°φno bude luΦiÜt∞ jejich; nebo B∙h siln² odplatφ, Hospodin vrchovat∞ odplatφ.
  57. Opojφm knφ₧ata jeho i moudrΘ jeho, v²vody jeho i znamenit∞jÜφ jeho i silnΘ jeho, aby zesnuli snem v∞Φn²m, a neprocφtili, dφ krßl, jeho₧ jmΘno jest Hospodin zßstup∙.
  58. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Oboje zed Babylonskß velmi Üirokß do gruntu zbo°ena bude, a brßny jeho vysokΘ ohn∞m spßleny budou, a tak nadarmo pracovati budou lidΘ a nßrodovΘ p°i ohni, a₧ ustanou.
  59. Slovo, kterΘ₧ p°ikßzal JeremißÜ prorok SaraißÜovi synu NerißÜovu, synu MaaseißÜovu, kdy₧ se vypravil od SedechißÜe krßle JudskΘho do Babylona, lΘta ΦtvtΘho kralovßnφ jeho, (byl pak SaraißÜ knφ₧e MenuchskΘ),
  60. Kdy₧ sepsal JeremißÜ vÜecko zlΘ, kterΘ₧ p°ijφti m∞lo na Babylon, do knihy jednΘ, vÜecka ta slova, kterß₧ jsou psßna proti Babylonu.
  61. I °ekl JeremißÜ SaraißÜovi: Kdy₧ p°ijdeÜ do Babylona, a uz°φÜ [jej, ] tedy Φti vÜecka ta slova.
  62. A rci: ╙ Hospodine, ty jsi mluvil o mφst∞ tomto, ₧e je zkazφÜ, tak ₧e nebude v n∞m obyvatele, od Φlov∞ka a₧ do hovada, ale ₧e hrozn∞ zpuÜt∞no na v∞ky bude.
  63. Kdy₧ pak do konce p°eΦteÜ knihu tuto, p°iva₧ k nφ kßmen, a ho∩ ji do prost°ed Eufrates,
  64. A rci: Tak potopen bude Babylon, a nepovstane z toho zlΘho, kterΘ₧ jß uvedu na n∞j, aΦkoli ustßvati budou. A₧ potud slova JeremißÜova.

    52.kapitola (JeremißÜ)


    SedechißÜ zprotivil se krßli BabylonskΘmu. 4. JeruzalΘm dobyt.

    8. SedechißÜ i lid jeho zajat. 31. Joachin od Evilmerodacha zv²Üen.

  1. V jedenmecφtma letech byl SedechißÜ, kdy₧ poΦal kralovati, a jedenßcte let kraloval v JeruzalΘm∞. JmΘno matky jeho bylo Chamutal, dcera JeremißÜova z Lebna.
  2. I Φinil to, co₧ jest zlΘho p°ed oΦima Hospodinov²ma, vÜecko tak, jak₧ byl d∞lal Joakim.
  3. Nebo se to dßlo pro rozhn∞vßnφ Hospodinovo proti JeruzalΘmu a Judovi, a₧ je i zavrhl od tvß°i svΘ. V tom zprotivil se SedechißÜ krßli BabylonskΘmu.
  4. Stalo se pak lΘta devßtΘho kralovßnφ jeho, m∞sφce desßtΘho, v desßt² [den] tΘho₧ m∞sφce, ₧e p°itßhl Nabuchodonozor krßl Babylonsk² se vÜφm vojskem sv²m k JeruzalΘmu, a polo₧ili se u n∞ho, a vzd∞lali proti n∞mu hradbu v∙kol.
  5. A bylo m∞sto oble₧eno a₧ do jedenßctΘho lΘta krßle SedechißÜe.
  6. V kterΘm₧to, m∞sφce ΦtvrtΘho, devßtΘho [dne] tΘho₧ m∞sφce, rozmohl se hlad v m∞st∞, a nem∞l chleba lid zem∞.
  7. I prolomeny jsou [zdi] m∞stskΘ, a vÜickni mu₧i bojovnφ utekli, a vyÜli z m∞sta v noci skrze brßnu mezi dv∞ma zdmi, u zahrady krßlovskΘ, (KaldejÜtφ pak le₧eli okolo m∞sta), a uÜli cestou pouÜt∞.
  8. I honilo vojsko KaldejskΘ krßle, a postihli SedechißÜe na rovinßch JeriÜsk²ch, a vÜecko vojsko jeho rozprchlo se od n∞ho.
  9. A tak javÜe krßle, p°ivedli ho k krßli BabylonskΘmu do Ribla v zemi Emat, kde₧to uΦinil o n∞m soud.
  10. I zmordoval krßl Babylonsk² syny SedechißÜovy p°ed oΦima jeho, ano i vÜecka knφ₧ata Judskß zmordoval v Ribla.
  11. OΦi pak SedechißÜovy oslepil, a svßzav ho °et∞zy oceliv²mi krßl Babylonsk², dal jej dovΘsti do Babylona, a dal jej do v∞zenφ a₧ do dne smrti jeho.
  12. Potom m∞sφce pßtΘho, desßtΘho [dne] tΘho₧ m∞sφce, lΘta devatenßctΘho kralovßnφ Nabuchodonozora krßle BabylonskΘho, p°itßhl Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, kter²₧ slou₧φval krßli BabylonskΘmu, do JeruzalΘma.
  13. A zapßlil d∙m Hospodin∙v, i d∙m krßlovsk², i vÜecky domy v JeruzalΘm∞, a tak vÜecky domy velikΘ vypßlil ohn∞m.
  14. VÜecky takΘ zdi JeruzalΘmskΘ v∙kol pobo°ilo vÜecko vojsko KaldejskΘ, kterΘ₧ bylo s tφm hejtmanem nad ₧oldnΘ°i.
  15. P°itom z chaternΘho lidu, toti₧ ostatek lidu, kter²₧ byl z∙stal v m∞st∞, i pob∞hlce, kte°φ₧ byli ustoupili k krßli BabylonskΘmu, a jin² obecn² lid zavedl Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i.
  16. Toliko n∞co chaternΘho [lidu] zem∞ zanechal Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, aby byli vina°i a orßΦi.
  17. Nadto sloupy m∞d∞nΘ, kte°φ₧ byli v dom∞ Hospodinov∞, i podstavky i mo°e m∞d∞nΘ, kterΘ₧ bylo v dom∞ Hospodinov∞, ztloukli KaldejÜtφ, a odvezli vÜecku m∞∩ z nich do Babylona.
  18. TΘ₧ hrnce. lopaty a nßstroje hudebnΘ, a kotlφky a kadidlnice, i vÜecky nßdoby m∞d∞nΘ, jimi₧ slou₧ili, pobrali.
  19. I medenice a nßdoby k ohark∙m, s kotlφky a hrnci, a svφcny, a kadidlnice a koflφky, a co₧koli zlatΘho a st°φbrnΘho bylo, pobral hejtman nad ₧oldnΘ°i;
  20. Sloupy dva, mo°e jedno, a vol∙ dvanßct m∞d∞n²ch, kte°φ₧ [byli] pod podstavky, jich₧ byl nad∞lal krßl èalomoun do domu Hospodinova. Nebylo vßhy m∞di vÜech t∞ch nßdob.
  21. Nebo sloup∙ t∞ch, osmnßcti loket byla v²Üka sloupu jednoho, kter²₧ okolek m∞l dvanßcti lokt∙, ztlouÜtφ pak Φty° prst∙ byl dut².
  22. A makovice na n∞m m∞d∞nß, a makovice jednΘ v²Üka p∞ti loket, a m°e₧ovßnφ i jablka zrnatß na tΘ makovici v∙kol; vÜecko bylo m∞d∞nΘ. Takov²₧ byl i sloup druh² s zrnat²mi jablky.
  23. A bylo jablek zrnat²ch devadesßt a Üest po [ka₧dΘ] stran∞; vÜudy jablek zrnat²ch bylo po stu na m°e₧ovßnφ v∙kol.
  24. Vzal takΘ hejtman nad ₧oldnΘ°i SaraißÜe kn∞ze p°ednφho, a SofonißÜe kn∞ze ni₧Üφho, a t°i strß₧nΘ prahu.
  25. A z m∞sta vzal komornφka jednoho, kter²₧ byl hejtmanem nad mu₧i bojovn²mi, a sedm mu₧∙, jen₧ b²vali p°i krßli, kte°φ₧ nalezeni byli v m∞st∞, a p°ednφho spisovatele vojska, kter²₧ popisoval vojsko z lidu zem∞, a Üedesßte mu₧∙ z lidu zem∞, kte°φ₧ nalezeni byli v m∞st∞.
  26. Zjφmav tedy je Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, p°ivedl je k krßli BabylonskΘmu do Ribla.
  27. I pobil je krßl Babylonsk², a zmordoval je v Ribla v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z zem∞ svΘ.
  28. Ten¥ jest lid, kter²₧ zavedl Nabuchodonozor lΘta sedmΘho, Judsk²ch t°i tisφce a t°imecφtma.
  29. LΘta osmnßctΘho Nabuchodonozora zavedl z JeruzalΘma duÜφ osm set t°idceti a dv∞.
  30. LΘta t°imecφtmΘho Nabuchodonozora zavedl Nebuzardan, hejtman nad ₧oldnΘ°i, JudskΘ, duÜφ sedm set Φty°idceti a p∞t, vÜech duÜφ Φtyry tisφce a Üest set.
  31. Stalo se takΘ t°idcßtΘho sedmΘho lΘta po zajetφ Joachina krßle JudskΘho, dvanßctΘho m∞sφce, dvadcßtΘho pßtΘho [dne] tΘho₧ m∞sφce, pov²Üil Evilmerodach krßl Babylonsk² toho lΘta, kdy₧ poΦal kralovati, Joachina krßle JudskΘho, pustiv ho z ₧alß°e.
  32. A mluvil s nφm dobrotiv∞, i stolici jeho postavil nad stolice krßl∙, kte°φ₧ s nφm byli v Babylon∞.
  33. Zm∞nil tΘ₧ roucho jeho, kterΘ₧ m∞l v ₧alß°i, a jφdal chlΘb p°ed nφm v₧dycky, po vÜecky dny ₧ivota svΘho.
  34. Nebo vym∞°en² pokrm ustaviΦn∞ dßvßn byl jemu od krßle BabylonskΘho, a to na ka₧d² den, a₧ do dne smrti jeho, po vÜecky dny ₧ivota jeho.
Zp∞t na obsah...