Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150.

1.kapitola (Äalmy)


Vlastnosti 3. i Ü¥astn² prosp∞ch lidφ blahoslaven²ch. 4. Zp∙sob lidφ

bezbo₧n²ch, i cφl hrozn² jejich.

1. Blahoslaven² ten mu₧, kter²₧ nechodφ po rad∞ bezbo₧n²ch, a na cest∞ h°φÜnφk∙ nestojφ, a na stolici posm∞vaΦ∙ nesedß.
2. Ale v zßkon∞ Hospodinov∞ [jest] lφbost jeho, a v zßkon∞ jeho p°em²Ülφ dnem i nocφ.
3. Nebo bude jako strom Ütφpen² p°i tekut²ch vodßch, kter²₧ ovoce svΘ vydßvß Φasem sv²m, jeho₧to list nevadne, a co₧koli Φiniti bude, Ü¥astn∞ [mu] se povede.
4. Ne tak¥ [budou] bezbo₧nφ, ale jako plevy, kterΘ₧ rozmφtß vφtr.
5. A proto₧ neostojφ bezbo₧nφ na soudu, ani h°φÜnφci v shromß₧d∞nφ spravedliv²ch.
6. Nebo¥ znß Hospodin cestu spravedliv²ch, ale cesta bezbo₧n²ch zahyne.

2.kapitola (Äalmy)


Nep°ßtel Davidov²ch a Kristov²ch marnß usilovßnφ. 5. Ulo₧enφ Bo₧φ o

krßlovstvφ Kristovu, 10. a napomenutφ ku poddßnφ se a k slou₧enφ jemu.

1. ProΦ se bou°φ nßrodovΘ, a lidΘ daremnΘ v∞ci p°emyÜlujφ?
2. Sstupujφ se krßlovΘ zemÜtφ, a knφ₧ata se spolu radφ proti Hospodinu, a proti pomazanΘmu jeho,
3. [╪φkajφce:] Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
4. [Ale] ten, jen₧ p°eb²vß v nebesφch, sm∞je se, Pßn posmφvß se jim.
5. Tehdß₧ mluviti bude k nim v hn∞v∞ svΘm, a v prchlivosti svΘ p°ed∞sφ je, [°ka:]
6. Jߥ jsem ustanovil krßle svΘho nad Sionem, horou svatou mou.
7. Vypravovati budu ·sudek. Hospodin °ekl ke mn∞: Syn m∙j ty jsi, jß dnes zplodil jsem t∞.
8. Po₧ßdej mne, a dßm¥ nßrody, d∞dictvφ tvΘ, a konΦiny zem∞, vlßda°stvφ tvΘ.
9. RoztluΦeÜ je prutem ₧elezn²m, a jako nßdobu hrnΦφ°skou rozt°φÜtφÜ je.
10. A proto₧, krßlovΘ, nynφ srozum∞jte, vyuΦujte se, soudcovΘ zemÜtφ.
11. Slu₧te Hospodinu v bßzni, a veselte se s t°esenφm.
12. Lφbejte syna, aby se nerozhn∞val, a zhynuli byste [na] cest∞, jak₧ by se jen mßlo zapßlil hn∞v jeho. Blahoslavenφ jsou vÜickni, kte°φ₧ doufajφ v n∞ho.

3.kapitola (Äalmy)


David tou₧e sv²ch t∞₧kostφ Bohu, 4. s p°edklßdßnφm sob∞ jeho dobroty

i ochrany prvn∞jÜφ, za svΘ i vÜeho lidu spasenφ se modlφ.

1. Äalm David∙v, kdy₧ utφkal p°ed Absolonem synem sv²m. Hospodine, jak¥ jsou mnozφ nep°ßtelΘ moji! Mnozφ povstßvajφ proti mn∞.
2. Mnozφ mluvφ o duÜi mΘ: Nemߥ tento ₧ßdnΘ pomoci v Bohu.
3. Ale ty, Hospodine, [jsi] Ütφtem v∙kol mne, slßvou mou, a kter²₧ povyÜujeÜ hlavy mΘ.
4. Hlasem sv²m volal jsem k Hospodinu, a vyslyÜel mne s hory svatΘ svΘ. SΘlah.
5. Jß jsem lehl, a spal jsem, i zas procφtil; nebo mne zdr₧oval Hospodin.
6. Nebudu¥ se bßti mnoha tisφc∙ lidφ, kte°φ₧ se v∙kol kladou proti mn∞.
7. Povstani₧, Hospodine, zachovej mne, Bo₧e m∙j, kter²₧ jsi zbil vÜech nep°ßtel m²ch lφce, [a] zuby bezbo₧nφk∙ zvyrß₧el.
8. TvΘ¥, ≤ Hospodine, jest spasenφ, [a] nad lidem tv²m po₧ehnßnφ tvΘ. SΘlah.

4.kapitola (Äalmy)


David modlitbou ₧alm tento zaΦφnaje i zavφraje, 3. mezi tφm protivnφky

svΘ tresce, 4. uΦφ, 5. straÜφ a ku pokßnφ vzbuzuje.

1. P°ednφmu zp∞vßku na neginot, ₧alm David∙v. Kdy₧ volßm, vyslyÜ mne, Bo₧e spravedlnosti mΘ. [Ty] jsi mi v ·zkosti prostranstvφ zp∙soboval, smiluj se nade mnou, a vyslyÜ modlitbu mou.
2. SynovΘ lidÜtφ, dokud₧ slßva mß v potup∞ [bude? Dlouho-li₧] marnost milovati a l₧i hledati budete? SΘlah.
3. V∞zte, ₧e¥ jest odd∞lil Hospodin sob∞ milΘho. VyslyÜφ¥ mne Hospodin, kdy₧ k n∞mu volati budu.
4. Ulekn∞te₧ se a neh°eÜte, p°emyÜlujte [o tom] v srdci svΘm, na lo₧ci svΘm, a umlkn∞te. SΘlah.
5. Ob∞tujte ob∞ti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
6. Mnozφ °φkajφ: ╙ bychom vid∞ti mohli dobrΘ v∞ci. Hospodine, pozdvihni nad nßmi jasnΘho oblφΦeje svΘho,
7. I zp∙sobφÜ radost v srdci mΘm v∞tÜφ, ne₧ oni mφvajφ, kdy₧ obilΘ a vφno jejich se obrodφ.
8. [Jߥ] u pokoji i lehnu i spßti budu; nebo ty, Hospodine, sßm zp∙sobφÜ mi bydlenφ bezpeΦnΘ.

5.kapitola (Äalmy)


David S. po₧ßdav slyÜenφ, a ustaviv se v dov∞rnosti, 9. modlφ se za

ochrßn∞nφ sebe 11, a zka₧enφ Bohu odporn²ch nep°ßtel.

1. P°ednφmu zp∞vßku na nechilot, ₧alm David∙v. Slova mß slyÜ, Hospodine, porozum∞j tu₧ebnΘmu ·p∞nφ mΘmu.
2. Pozoruj hlasu volßnφ mΘho, krßli m∙j a Bo₧e m∙j; nebo se tob∞ modlφm.
3. Hospodine, v jit°e vyslyÜφÜ hlas m∙j, v jit°e p°edlo₧φm tob∞ ₧ßdost, a Üet°iti budu.
4. Nebo ty, ≤ Bo₧e siln², neoblibujeÜ bezbo₧nosti, nemß mφsta u tebe neÜlechetnφk.
5. Neostojφ blßznivφ p°ed oΦima tv²ma, v nenßvisti mßÜ vÜecky Φinitele nepravosti.
6. ZatratφÜ mluvφcφ le₧. ╚lov∞ka ukrutnΘho a lstivΘho v ohavnosti mß Hospodin.
7. Jß pak ve mno₧stvφ milosrdenstvφ tvΘho vejdu do domu tvΘho, klan∞ti se budu k svatΘmu chrßmu tvΘmu v bßzni tvΘ.
8. Hospodine, prove∩ mne v spravedlnosti svΘ, pro ty, jen₧ mne st°ehou; spravuj p°ede mnou cestu svou.
9. Nebo¥ nenφ v ·stech jejich ₧ßdnΘ up°φmnosti, vnit°nosti jejich plnΘ neÜlechetnosti, hrob otev°en² hrdlo jejich, jazykem sv²m lahodn∞ mluvφ.
10. Zkaz je, ≤ Bo₧e, necha¥ padnou od rad sv²ch; pro mno₧stvφ neÜlechetnostφ jejich rozptyl je, pon∞vad₧ odpornφ jsou tob∞.
11. A a¥ se vÜickni v t∞ doufajφcφ radujφ, na v∞ky a¥ plΘsajφ, kdy₧ je zastφrati budeÜ; a¥ se v tob∞ veselφ, kte°φ₧koli milujφ jmΘno tvΘ.
12. Nebo ty, Hospodine, po₧ehnßÜ spravedlivΘmu, [a] jako Ütφtem p°φv∞tivostφ svou v∙kol zast°eÜ jej.

6.kapitola (Äalmy)


David S. modle se, aby nemoci i smrti zproÜt∞n byl, 9. a jsa tφm

jist, ₧e bude vyslyÜßn, 11. nep°ßtel∙m sv²m zahanbenφ ₧ßdß.

1. P°ednφmu kantoru na neginot, k nφzkΘmu zp∞vu, ₧alm David∙v. Hospodine, netresci mne v hn∞v∞ svΘm, ani v prchlivosti svΘ kßrej mne.
2. Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo¥ jsem zemdlen²; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mΘ.
3. Ano i duÜe mß p°ed∞Üena jest nßramn∞, ty pak, Hospodine, a₧ dokavad?
4. Navrati₧ se, Hospodine, a vytrhni duÜi mou; spomoz mi pro milosrdenstvφ svΘ.
5. Nebo mrtvφ nezpomφnajφ na tebe, [a] v hrob∞ kdo t∞ bude oslavovati?
6. Ustßvßm v ·p∞nφ svΘm, lo₧ce svΘ ka₧dΘ noci svla₧uji, slzami sv²mi postel svou smßΦφm.
7. SÜkvrkla se zßmutkem tvß° mß, sstarala se p°φΦinou vÜech nep°ßtel m²ch.
8. Odstupte₧ ode mne vÜickni ΦinitelΘ nepravosti; nebo¥ jest vyslyÜel Hospodin hlas plßΦe mΘho.
9. VyslyÜel Hospodin pokornou modlitbu mou, Ho spodin modlitbu mou p°ijal.
10. Necha₧¥ se zastydφ a p°ed∞sφ z°ejm∞ vÜickni nep°ßtelΘ moji, necha₧¥ jsou zp∞t obrßceni a rychle zahanbeni.

7.kapitola (Äalmy)


David S. modlφ se Bohu za vysvobozenφ. 11. Za tφm ustanovil se v doufßnφ,

protivnφk∙m sv²m trestßnφm hrozφ, 18. a sßm pak od sebe vd∞Φnost zaslibuje.

1. Osv∞dΦenφ neviny Davidovy, o Φem₧ zpφval Hospodinu z p°φΦiny slov Chusi syna Jeminova. Hospodine Bo₧e m∙j, v tob∞¥ doufßm, vysvobo∩ mne ode vÜech protivnφk∙ m²ch, a vytrhni mne,
2. Aby neuchvßtil jako lev duÜe mΘ, a neroztrhal, kdy₧ by nebyl, kdo by vysvobodil.
3. Hospodine Bo₧e m∙j, uΦinil-li jsem to, jest-li nepravost p°i mn∞,
4. ╚inil-li jsem zle tomu, kdo₧ se ke mn∞ pokojn∞ choval, (n²br₧ spomßhal jsem protivφcφmu se mi bez p°φΦiny),
5. Necha¥ stihß nep°φtel duÜi mou, i popadne, a poÜlapß na zemi ₧ivot m∙j, a slßvu mou v prach uvede. SΘlah.
6. Povsta≥, Hospodine, v hn∞v∞ svΘm, vyvyÜ se proti vzteklostem m²ch nep°ßtel, a proci¥ ke mn∞, nebo jsi soud na°φdil.
7. I shrne se k tob∞ shromß₧d∞nφ lidφ; pro n∞ tedy u v²sost navra¥ se zase.
8. Hospodin souditi bude lidi. Sudi₧ mne, Hospodine, podlΘ spravedlnosti mΘ, a podlΘ nevinnosti mΘ, kterß₧ p°i mn∞ jest.
9. ╙ by ji₧ k skonΦenφ p°iÜla neÜlechetnost bezbo₧n²ch, spravedlivΘho pak abys utvrdil [ty] , kter²₧ zkuÜujeÜ srdce a ledvφ, Bo₧e spravedliv².
10. B∙h jest Ütφt m∙j, kter²₧ spaseny Φinφ up°φmΘ srdcem.
11. B∙h jest soudce spravedliv², [B∙h] siln² hn∞vß se [na bezbo₧nΘho] ka₧d² den.
12. Neobrßtφ-li se, naost°φ¥ meΦ sv∙j; luΦiÜt∞ svΘ natßhl, a nam∞°il je.
13. P°ipravil sob∞ i zbroj smrtelnou, st°ely svΘ proti Ük∙dcφm p°istrojil.
14. Aj, rodφ nepravost; nebo poΦav t∞₧kou bolest, urodφ le₧.
15. Jßmu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kter²₧ p°istrojil.
16. Obrßtφ¥ se usilovßnφ jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupφ.
17. Slaviti budu Hospodina podlΘ spravedlnosti jeho, a ₧almy zpφvati jmΘnu Hospodina nejvyÜÜφho.

8.kapitola (Äalmy)


David vyvyÜuje Bo₧skou velebnost ve vÜech v∞cech a obzvlßÜt∞ v stvo°enφ

a v napravenφ Φlov∞ka zjevenou.

1. P°ednφmu zp∞vßku na gittejsk² nßstroj, ₧alm David∙v. Hospodine Pane nßÜ, jak d∙stojnΘ jest jmΘno tvΘ na vÜφ zemi! Nebo jsi vyv²Üil slßvu svou nad nebesa.
2. Z ·st nemluv≥ßtek a t∞ch, jen₧ prsφ po₧φvajφ, mocn∞ dokazujeÜ sφly z p°φΦiny sv²ch nep°ßtel, abys p°φtr₧ uΦinil protivnφku a vymstφvajφcφmu se.
3. Kdy₧ spat°uji nebesa tvß, dφlo prst∙ tv²ch, m∞sφc a hv∞zdy, kterΘ₧ jsi tak upevnil, [°φkßm:]
4. Co jest Φlov∞k, ₧e jsi na≥ pam∞tliv, a syn Φlov∞ka, ₧e jej navÜt∞vujeÜ?
5. Nebo uΦinil jsi ho mßlo menÜφho and∞l∙, slßvou a ctφ korunoval jsi jej.
6. Pßnem jsi ho uΦinil nad dφlem rukou sv²ch, vÜecko jsi podlo₧il pod nohy jeho:
7. Ovce i voly vÜecky, takΘ i zv∞° polnφ,
8. Ptactvo nebeskΘ, i ryby mo°skΘ, [a] co₧koli chodφ stezkami mo°sk²mi.
9. Hospodine Pane nßÜ, jak d∙stojnΘ jest jmΘno tvΘ na vÜφ zemi!

9.kapitola (Äalmy)


Davidova za pora₧enφ nep°ßtel vd∞Φnost k Bohu, 12. i jin²ch k nφ napomenutφ,

14. a za tφm modlitba.

1. P°ednφmu zp∞vßku na al mutlabben, ₧alm David∙v. Oslavovati [t∞] budu, Hospodine, cel²m srdcem sv²m, vypravovati budu vÜecky divnΘ skutky tvΘ.
2. Radovati a veseliti se budu v tob∞, ₧almy zpφvati budu jmΘnu tvΘmu, ≤ NejvyÜÜφ,
3. Proto ₧e nep°ßtelΘ moji jsou nazp∞t obrßceni, ₧e klesli, a zahynuli od tvß°i tvΘ.
4. Nebo jsi vyvedl soud m∙j a p°i mou, posadils se na stolici soudce spravedliv².
5. Ohromil jsi nßrody, zatratils bezbo₧nφka, jmΘno jejich vyhladil jsi na v∞ΦnΘ v∞ky.
6. ╙ nep°φteli, ji₧-li jsou dokonßny zhouby tvΘ na v∞ky? Ji₧-li jsi m∞sta podvrßtil? Zahynula pamßtka jejich s nimi.
7. Ale Hospodin na v∞ky kraluje, p°ipravil k soudu tr∙n sv∙j.
8. On¥ soudφ sßm okrÜlek v spravedlnosti, a v²pov∞d Φinφ nßrod∙m v pravosti.
9. Hospodin zajistΘ jest ·toΦiÜt∞ chudΘho, ·toΦiÜt∞ v Φas ssou₧enφ.
10. I budou v tebe doufati, kte°φ₧ znajφ jmΘno tvΘ; nebo neopouÜtφÜ hledajφcφch t∞, Hospodine.
11. Äalmy zpφvejte Hospodinu, p°eb²vajφcφmu na Sionu, zv∞stujte mezi nßrody skutky jeho.
12. Nebo on vyhledßvß krve, rozpomφnß se na ni, ani₧ se zapomφnß na k°ik utiÜt∞n²ch.
13. Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssou₧enφ mΘ od t∞ch, kte°φ₧ mne nenßvidφ, ty, kter²₧ mne vyzdvihujeÜ z bran smrti,
14. Abych vypravoval vÜecky chvßly tvΘ v branßch dcery SionskΘ, a] veselil se v spasenφ tvΘm.
15. Poh°φ₧eni¥ jsou nßrodovΘ v jßm∞, [kterou₧] ud∞lali; v osφdle, kterΘ₧ polΘkli, uvßzla noha jejich.
16. P°iÜel¥ jest v znßmost Hospodin, pomstu uΦiniv; v dφle rukou sv²ch zapletl se bezbo₧nφk. Higgaion SΘlah.
17. Obrßceni bu∩te bezbo₧nφci do pekla, vÜickni nßrodovΘ, kte°φ₧ se zapomφnajφ nad Bohem.
18. Nebo¥ nebude dßn chud² u v∞ΦnΘ zapomenutφ; oΦekßvßnφ ssou₧en²ch nezahyne¥ na v∞ky.
19. Povstani₧, Hospodine, a¥ se nesilφ Φlov∞k; nßrodovΘ bu∩te souzeni p°ed tebou.
20. Pus¥ na n∞ strach, ≤ Hospodine, a¥ tomu porozum∞jφ nßrodovΘ, ₧e smrtelnφ jsou. SΘlah.

10.kapitola (Äalmy)


Cφrkev Bo₧φ nad opuÜt∞nφm sebe, nad p²chou, zlostφ, Üt∞stφm, i nßtisky

sv²ch nep°ßtel na°φkß, 12. a za vysvobozenφ, nep°ßtel pak ztrestßnφ

doufanliv∞ se modlφ.

1. ProΦ, ≤ Hospodine, stojφÜ zdaleka, a skr²vßÜ se v Φas ssou₧enφ?
2. Z pychu bezbo₧nφk protivenstvφ Φinφ chudΘmu. ╙ by jati byli v zl²ch radßch, kterΘ₧ vym²Ülejφ.
3. Nebo¥ se honosφ bezbo₧nφk v lφbostech ₧ivota svΘho, a lakom² [sob∞] pochlebuje, [a] Hospodina popouzφ.
4. Bezbo₧nφk pro p²chu, kterou₧ na sob∞ prokazuje, nedbß na nic; vÜecka myÜlenφ jeho [jsou, ₧e] nenφ Boha.
5. Dob°e mu se da°φ na cestßch jeho vÜelikΘho Φasu, soudovΘ tvoji vzdßleni jsou od n∞ho, [i] na vÜecky nep°ßtely svΘ foukß,
6. ╪φkaje v srdci svΘm: Nepohnu¥ se od nßrodu a₧ do pronßrodu, nebo ne [bojφm se] zlΘho.
7. ┌sta jeho plnß jsou zlo°eΦenstvφ, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trßpenφ a starost.
8. Sedφ v zßlohßch [ve] vsech a v skr²Üφch, aby zamordoval nevinnΘho; oΦima sv²ma po chudΘm Üpehuje.
9. ╚φhß v skryt∞ jako lev v jeskyni svΘ, Φφhß, aby pochytil chudΘho, uchvacuje¥ jej, a tßhne pod sφtku svou.
10. P°ipadß a stuluje se, dokud₧ by nevpadlo v silnΘ [pazoury] jeho shromß₧d∞nφ chud²ch.
11. ╪φkß v srdci svΘm: Zapomenul¥ jest B∙h siln², skryl tvß° svou, nepohledφ¥ na v∞ky.
12. Povstani₧, Hospodine Bo₧e siln², vznes ruku svou, nezapomφnej₧ se nad chud²mi.
13. ProΦ mß bezbo₧nφk Boha popouzeti, °φkaje v srdci svΘm, [₧e toho] vyhledßvati nebudeÜ?
14. DφvßÜ se [do Φasu] , nebo ty nßtisk a bolest spat°ujeÜ, abys jim odplatil rukou svou; na tebe¥ se spouÜtφ chud², sirotku ty jsi spomocnφk.
15. Pot°i rßm∞ bezbo₧nΘho, a vyhledej nepravosti zlostnΘho, tak aby neostßl.
16. Hospodin jest krßlem v∞Φn²ch v∞k∙, nßrodovΘ z zem∞ svΘ hynou.
17. Äßdost ponφ₧en²ch vysl²chßÜ, Hospodine, utvrzujeÜ srdce jejich, ucha svΘho [k nim] naklo≥ujeÜ,
18. Abys soud Φinil sirotku a ssou₧enΘmu, tak aby [jich] nessu₧oval vφce Φlov∞k bφdn² [a] zemsk².

11.kapitola (Äalmy)


David svΘ v Bohu doufßnφ, 2. a bezbo₧n²ch zahynutφ, 4. tΘ₧ Bo₧φ sv²ch

opatrovßnφ, 6. bezbo₧nφk∙ pak p°φsnΘ trestßnφ ukazuje.

1. P°ednφmu zp∞vßku, [₧alm] David∙v. Hospodina doufßm, kterak₧ tedy °φkßte duÜi mΘ: Ule¥ s hory svΘ [jako] ptßΦe?
2. Nebo aj, bezbo₧nφci napφnajφ luΦiÜt∞, p°iklßdajφ Üφpy svΘ na t∞tivo, aby st°φleli skryt∞ na up°φmΘ srdcem.
3. Ale t∞mi usilovßnφmi zka₧eni budou; [nebo] spravedliv² co uΦinil?
4. Hospodin [jest] v chrßm∞ svatΘm svΘm, tr∙n Hospodin∙v v nebi jest; oΦi jeho hledφ, vφΦka jeho zkuÜujφ syn∙ lidsk²ch.
5. Hospodin zkuÜuje spravedlivΘho, bezbo₧nφka pak a milujφcφho nepravost nenßvidφ duÜe jeho.
6. DÜtφti bude na bezbo₧nφky uhlφm °e°av²m, ohn∞m a sirou, a duch vich°ice [bude] Φßstka kalicha jejich.
7. Nebo Hospodin spravedliv² jest, spravedlnost miluje, na up°φmΘho oΦi jeho pat°φ.

12.kapitola (Äalmy)


Vz²vaje David Boha na pomoc, nad °φdkostφ up°φmn²ch, i p°evracenostφ

bezbo₧n²ch na°φkß, 6. a pravdomluvn²mi sliby Bo₧φmi sebe i jinΘ v doufßnφ

ustavuje.

1. P°ednφmu kantoru k nφzkΘmu zp∞vu, ₧alm David∙v. Spomoz, ≤ Hospodine; nebo se ji₧ nenalΘzß milosrdnΘho, a vyhynuli v∞rnφ z syn∙ lidsk²ch.
2. Le₧ mluvφ jeden ka₧d² s bli₧nφm sv²m, rty ·lisn²mi z srdce dvojitΘho °eΦi vynßÜejφ.
3. ╙ by vyplΘnil Hospodin vÜelikΘ rty ·lisnΘ, [a] jazyk velikomluvn²,
4. Kte°φ₧ °φkajφ: Jazykem sv²m p°em∙₧eme, mßme¥ ·sta svß s sebou, kdo jest pßnem naÜφm?
5. Pro zhoubu chud²ch, pro ·p∞nφ nuzn²ch ji₧¥ povstanu, pravφ Hospodin, v bezpeΦnosti postavφm [toho] , na n∞j₧ poleΦeno bylo.
6. V²mluvnosti Hospodinovy jsou v²mluvnosti ΦistΘ, [jako] st°φbro v hlin∞nΘ peci p°ehnanΘ a sedmkrßt zprubovanΘ.
7. Ty, Hospodine, jim spomßhati budeÜ, a ost°φhati ka₧dΘho od nßrodu tohoto a₧ na v∞ky.
8. V∙kol a v∙kol bezbo₧nφ se protulujφ, kdy₧ takovφ niΦemnφ vyv²Üeni b²vajφ mezi syny lidsk²mi.

13.kapitola (Äalmy)


David v ssou₧enφ stφ₧n∞ se na Boha o prodlΘvßnφ s pomocφ domlouvß;

4. z toho zase za zachovßnφ a spomo₧enφ pokorn∞ a dov∞rn∞ jemu se

modlφ.

1. P°ednφmu zp∞vßku, ₧alm David∙v. A₧ dokud, Hospodine? [Co₧] se na v∞ky zapomeneÜ na mne? Dokud₧ tvß° svou skr²vati budeÜ p°ede mnou?
2. Dokud rady vyhledßvati budu v mysli svΘ, [a] den ode dne svφrati se v srdci svΘm? A₧ dokud se zpφnati bude nep°φtel m∙j nade mnou?
3. VzhlΘdni, vyslyÜ mne, Hospodine Bo₧e m∙j, osv∞¥ oΦi mΘ, abych neusnul [snem] smrti,
4. A aby ne°ekl nep°φtel m∙j: Svφt∞zil jsem nad nφm, a nep°ßtelΘ moji aby neplΘsali, jestli₧e bych se poklesl.
5. Jߥ zajistΘ v milosrdenstvφ tvΘm doufßm, plΘsati bude srdce mΘ v spasenφ tvΘm;
6. zpφvati budu Hospodinu, ₧e jest mi tak dob°e uΦinil.

14.kapitola (Äalmy)


Prorok obecnou vÜech lidφ zkßzu a poruÜenφ p°edklßdß, 5. pobo₧nΘ t∞Üφ,

6. bezbo₧n²m domlouvß, 7. a za vysvobozenφ v∞°φcφm ₧ßdß.

1. P°ednφmu zp∞vßku, [pφse≥] Davidova. ╪φkß blßzen v srdci svΘm: Nenφ Boha. PoruÜeni jsou, a ohavnφ v sna₧nostech; nenφ, kdo by Φinil dobrΘ.
2. Hospodin s nebe popat°il na syny lidskΘ, aby vid∞l, byl-li by kdo rozumn² [a] hledajφcφ Boha.
3. VÜickni se odvrßtili, napo°ßd neu₧iteΦnφ uΦin∞ni jsou; nenφ, kdo by Φinil dobrΘ, nenφ ani jednoho.
4. Zdali₧ nev∞dφ vÜickni ΦinitelΘ nepravosti, ₧e z₧φrajφ lid m∙j, [jako by] chlΘb jedli? Hospodina [pak] nevz²vajφ.
5. Tehdß₧ se nßramn∞ straÜiti budou; nebo B∙h [jest] v rodin∞ spravedlivΘho.
6. Radu chudΘho potupujete, ale Hospodin jest nad∞je jeho.
7. ╙ by z Siona dßno bylo spasenφ Izraelovi. Kdy₧ Hospodin zase p°ivede zajatΘ lidu svΘho, plΘsati bude Jßkob, a veseliti se Izrael.

15.kapitola (Äalmy)


David se otazuje, a B∙h odpovφdß na to, kdo by pravφ oudovΘ cφrkve svatΘ

byli, a v nebi v∞Φn∞ p°eb²vati m∞li.

1. Äalm David∙v. Hospodine, kdo bude p°eb²vati v stßnku tvΘm? Kdo bydliti bude na ho°e svatΘ tvΘ?
2. [Ten] , kdo₧ chodφ v up°φmnosti, a Φinφ spravedlnost, a mluvφ pravdu z srdce svΘho.
3. Kdo₧ neutrhß jazykem sv²m, bli₧nφmu svΘmu neΦinφ zlΘho, a potupy neuvodφ na bli₧nφho svΘho.
4. [Ten] , p°ed jeho₧ oΦima v nevß₧nosti jest zavr₧en², v poctivosti pak bojφcφ se Hospodina; a p°isßhl-li by i se Ükodou, vÜak [toho] nem∞nφ.
5. Kdo₧ pen∞z sv²ch nedßvß na lichvu, a daru proti nevinnΘmu nebΘ°e. Kdo₧ tyto v∞ci Φinφ, nepohne¥ se na v∞ky.

16.kapitola (Äalmy)


Modlitba s ukßzßnφm pravΘ d∙v∞rnosti k Bohu, 5. zatφm dobrodinφ

Bo₧φch vd∞ΦnΘ a pot∞ÜenΘ vypravovßnφ.

1. Zlat² zp∞v David∙v. Ost°φhej mne, Bo₧e siln², nebo¥ v tebe doufßm.
2. Rci₧, [duÜe mß, ] Hospodinu: Ty jsi Pßn m∙j, dobrota mß nic tob∞ neprosp∞je.
3. [Ale] svat²m, kte°φ₧ jsou na zemi, a znamenit²m, v nich₧ vÜecka lφbost mß.
4. Rozmno₧ujφ bolesti svΘ ti, kte°φ₧ k cizφmu [bohu] chvßtajφ; neokusφm ob∞tφ jejich ze krve, ani₧ vezmu jmΘna jejich ve rty svΘ.
5. Hospodin jest Φßstka dφlu mΘho a kalicha mΘho; ty zdr₧ujeÜ los m∙j.
6. ProvazcovΘ padli mi na [mφstech] vesel²ch, a d∞dictvφ rozkoÜnΘ [dostalo se] mi.
7. Dobro°eΦiti budu Hospodinu, kter²₧ mi radφ; [nebo] i v noci vyuΦujφ mne ledvφ mß.
8. P°edstavuji Hospodina p°ed oblφΦej sv∙j v₧dycky, a kdy₧¥ jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
9. Z tΘ p°φΦiny rozveselilo se srdce mΘ, a zplΘsala slßva mß, ano i t∞lo mΘ v bezpeΦnosti p°eb²vati bude.
10. Nebo nenechßÜ duÜe mΘ v pekle, ani₧ dopustφÜ svatΘmu svΘmu vid∞ti poruÜenφ.
11. Znßmou uΦinφÜ mi cestu ₧ivota; sytost hojnΘho veselφ jest p°ed oblφΦejem tv²m, [a] dokonalΘ ut∞Üenφ po pravici tvΘ a₧ na v∞ky.

17.kapitola (Äalmy)


Mu₧ svat² v ssou₧enφ svΘm porouΦφ se s svou nevinou Bohu, nep°ßtel

sv²ch vzteklost, svou pak k Bohu doufanlivost p°edklßdaje.

1. Modlitba Davidova. VyslyÜ, Hospodine, spravedlnost, [a] pozoruj volßnφ mΘho; naklo≥ uÜφ k modlitb∞ mΘ, [kterß₧] [jest] beze vÜφ rt∙ oÜemetnosti.
2. Od tvß°i tvΘ vyjdi₧ soud m∙j, oΦi tvΘ necha¥ pat°φ na up°φmnost.
3. Zkusils srdce mΘho, navÜtφvils [je] v noci; ohn∞m jsi mne zpruboval, ani₧ jsi co shledal; to, co₧ myslφm, nep°edstihß ·st m²ch.
4. Z strany [pak] skutk∙ lidsk²ch, jß podlΘ slova rt∙ tv²ch vyst°φhal jsem se stezky zhoubce.
5. Zdr₧uj kroky mΘ na cestßch sv²ch, aby se neuchylovaly nohy mΘ.
6. Jß volßm k tob∞, nebo vysl²chßÜ mne, ≤ Bo₧e siln²; naklo≥ ke mn∞ ucha svΘho, [a] slyÜ °eΦ mou.
7. Proka₧ milosrdenstvφ svß, nad∞ji majφcφch ochrßnce p°ed t∞mi, kte°φ₧ povstßvajφ proti pravici tvΘ.
8. Ost°φhej mne jako z°φtelnice oka, v stφnu k°φdel sv²ch skrej mne,
9. Od tvß°i bezbo₧n²ch t∞ch, kte°φ₧ mne hubφ, [od] nep°ßtel m²ch ·hlavnφch obkliΦujφcφch mne,
10. [Kte°φ₧] tukem sv²m zarostli, mluvφ pyÜn∞ ·sty sv²mi.
11. Ji₧¥ i kroky naÜe p°edstihajφ, oΦi svΘ obrßcenΘ majφ, aby nßs porazili na zem.
12. Ka₧d² z nich podoben jest lvu ₧ßdostivΘmu loupe₧e, a lvφΦeti sedφcφmu v skr²Üi.
13. Povstani₧, Hospodine, p°edejdi tvß°i jeho, sehni jej, [a] vytrhni duÜi mou od bezbo₧nφka meΦem sv²m,
14. Rukou svou od lidφ, ≤ Hospodine, od lidφ sv∞tsk²ch, jich₧to oddφl jest v tomto ₧ivot∞, a jejich₧ b°icho ty z Üpi₧φrny svΘ napl≥ujeÜ. [╚φm₧ i] synovΘ jejich nasyceni b²vajφ, a ostatk∙ zanechßvajφ maliΦk²m sv²m.
15. Jß pak v spravedlnosti spat°ovati budu tvß° tvou; nasycen budu obrazem tv²m, kdy₧ procφtφm.

18.kapitola (Äalmy)


Vypsav David S. vysvobozenφ sebe z rukou nep°ßtel, 47. opravdovou

vd∞Φnost za to Pßnu Bohu p°ipovφdß.

1. P°ednφmu zp∞vßku, slu₧ebnφka Hospodinova Davida, kter²₧ mluvil Hospodinu slova pφsn∞ tΘto v ten den, v n∞m₧ ho vysvobodil Hospodin z ruky vÜech nep°ßtel jeho i z ruky Saulovy, a °ekl: Z vnit°nosti srdce miluji t∞, Hospodine, sφlo mß.
2. Hospodin skßla mß a hrad m∙j, i vysvoboditel m∙j, B∙h siln² m∙j, skßla mß, v n∞m₧ nad∞ji sklßdßm, Ütφt m∙j a roh spasenφ mΘho, mΘ ·toΦiÜt∞.
3. Chvßly hodnΘho vz²val jsem Hospodina, a od nep°ßtel sv²ch byl jsem vyproÜt∞n.
4. ObklφΦily¥ mne byly bolesti smrti, a proudovΘ neÜlechetn²ch p°ed∞sili mne.
5. Byly¥ jsou mne obklφΦily bolesti hrobu, osφdla smrti zachvßtila mne.
6. V ·zkosti svΘ vz²val jsem Hospodina, a k Bohu svΘmu volal jsem, [i] vyslyÜel z chrßmu svΘho hlas m∙j, a volßnφ mΘ p°ed oblφΦejem jeho p°iÜlo v uÜi jeho.
7. Tehdy pohnula se a zat°ßsla zem∞, zßkladovΘ hor pohnuli se, a t°ßsli se pro rozhn∞vßnφ jeho.
8. D²m vystupoval z ch°φpφ jeho, a ohe≥ z₧φrajφcφ z ·st jeho, od n∞ho₧ se uhlφ rozpßlilo.
9. Nakloniv nebes, sstoupil, a mrßkota [byla] pod nohami jeho.
10. A sed∞ na cherubφnu, let∞l, let∞l na pe°φ v∞trovΘm.
11. Ud∞lal sob∞ z temnostφ skr²Üi, v∙kol sebe stßnek sv∙j z temn²ch vod a hust²ch oblak∙.
12. Od blesku p°ed nφm oblakovΘ jeho rozehnßni jsou, krupobitφ i uhlφ °e°avΘ.
13. I h°φmal na nebi Hospodin, a NejvyÜÜφ vydal zvuk sv∙j, [i] krupobitφ a uhlφ °e°avΘ.
14. Vyst°elil i st°ely svΘ, a rozpt²lil je, a bl²skßnφm Φast²m porazil je.
15. I ukßzaly se hlubiny vod, a odkryti jsou zßkladovΘ okrÜlku pro ₧ehrßnφ tvΘ, Hospodine, pro dchnutφ v∞tru ch°φpφ tv²ch.
16. Poslav s v²sosti, uchopil mne, vytßhl mne z velik²ch vod.
17. Vytrhl mne od nep°φtele mΘho silnΘho, a od t∞ch, kte°φ₧ mne nenßvid∞li, aΦkoli siln∞jÜφ mne byli.
18. P°edstihli¥ jsou mne byli v den trßpenφ mΘho, ale Hospodin byl mi podpora.
19. Kter²₧ vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sob∞ oblφbil.
20. Odplatil mi Hospodin podlΘ spravedlnosti mΘ, podlΘ Φistoty rukou m²ch nahradil mi.
21. Nebo jsem ost°φhal cest Hospodinov²ch, ani₧ jsem se bezbo₧n∞ strhl Boha svΘho.
22. VÜickni zajistΘ soudovΘ jeho [jsou] p°ede mnou, a ustanovenφ jeho neodlo₧il jsem od sebe.
23. N²br₧ up°φm∞ choval jsem se k n∞mu, a vyst°φhal jsem se nepravosti svΘ.
24. Proto₧ odplatil mi Hospodin podlΘ spravedlnosti mΘ, podlΘ Φistoty rukou m²ch, [kterß₧ jest] p°ed oΦima jeho.
25. Ty, [Pane, ] s milosrdn²m milosrdn∞ naklßdßÜ, a k Φlov∞ku up°φmΘmu up°φm∞ se mßÜ.
26. K sprostnΘmu sprostn∞ se ukazujeÜ, a s p°evrßcen²m p°evrßcen∞ zachßzφÜ.
27. Lid pak ssou₧en² vysvobozujeÜ, a oΦi vysokΘ sni₧ujeÜ.
28. Ty zajistΘ rozsv∞cujeÜ svφci mou; Hospodin B∙h m∙j osv∞cuje temnosti mΘ.
29. Nebo v tob∞ prob∞hl jsem vojsko, a v Bohu svΘm p°eskoΦil jsem [i] zed.
30. Boha tohoto silnΘho cesta jest dokonalß, v²mluvnosti Hospodinovy jsou p°eΦiÜt∞nΘ, [on¥] jest Ütφt vÜech, kte°φ₧ v n∞ho doufajφ.
31. Nebo kdo [jest] Bohem krom∞ Hospodina, a kdo skalou krom∞ Boha naÜeho?
32. Ten B∙h siln² p°epasuje mne udatnostφ, a Φinφ dokonalou cestu mou.
33. ╚inφ nohy mΘ jako lanφ, a na vysokostech m²ch postavuje mne.
34. UΦφ ruce mΘ boji, tak ₧e lßmi i luΦiÜt∞ ocelivΘ rukama sv²ma.
35. Tys mi takΘ dodal Ütφtu spasenφ svΘho, a pravice tvß podpφrala mne, a dobrotivost tvß mne zvelebila.
36. RozÜφ°il jsi krok∙m m²m mφsto pode mnou, a nepodvrtly se nohy mΘ.
37. Honil jsem nep°ßtely svΘ, a postihl jsem je, ani₧ jsem se navrßtil, a₧ jsem je vyhubil.
38. [Tak] jsem je zranil, ₧e nemohli povstati, padÜe pod nohy mΘ.
39. Ty jsi zajistΘ mne p°epßsal udatnostφ k boji, povstßvajφcφ proti mn∞ sehnul jsi pode mne.
40. N²br₧ dals mi Üφji nep°ßtel m²ch, abych ty, kte°φ₧ mne nenßvid∞li, vyplΘnil.
41. Volali¥ jsou, ale nebylo spomocnφka k Hospodinu, ale nevyslyÜel jich.
42. I pot°el jsem je jako prach u pov∞t°φ, jako blßto na ulicφch rozÜlapal jsem je.
43. Ty jsi mne vyprostil z r∙znic lidu, a postavils mne v hlavu nßrod∙m; lid, kterΘho₧ jsem neznal, slou₧il mi.
44. Jak₧ jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45. Cizozemci svadli a t°ßsli se v ohradßch sv²ch.
46. Äiv¥ jest Hospodin, a po₧ehnanß skßla mß; proto₧ bu∩ vyvyÜovßn B∙h spasenφ mΘho,
47. B∙h siln², kter²₧ mi pomsty porouΦφ, a podma≥uje mi lidi.
48. [Ty jsi] vysvoboditel m∙j z [moci] nep°ßtel m²ch, takΘ i nad povstßvajφcφ proti mn∞ vyv²Üils mne, a od Φlov∞ka ukrutnΘho vyprostils mne.
49. A proto₧ chvßliti t∞ budu mezi nßrody, ≤ Hospodine, a jmΘnu tvΘmu ₧almy prozp∞vovati,
50. Kter²₧ tak d∙stojn∞ vysvobozujeÜ krßle svΘho, a ΦinφÜ milosrdenstvφ pomazanΘmu svΘmu Davidovi, i semeni jeho a₧ na v∞ky.

19.kapitola (Äalmy)


David ukßzav, jak se B∙h v∞cmi stvo°en²mi i slovem sv²m v znßmost uvozuje,

13. modlφ se, aby ho od h°φch∙ p°edeÜl²ch oΦistil, 14. od dalÜφch zdr₧el,

15. a v Kristu sob∞ oblφbil.

1. P°ednφmu z kantor∙, ₧alm David∙v. Nebesa vypravujφ slßvu Boha silnΘho, a dφlo rukou jeho obloha zv∞stuje.
2. Den po dni vynßÜφ °eΦ, a noc po noci ukazuje um∞nφ.
3. Nenφ¥ °eΦi ani slov, [kde₧ by] nemohl slyÜßn b²ti hlas jejich.
4. Po vÜφ zemi rozchßzφ se zprßva jejich, a a₧ do konΦin okrÜlku slova jich, slunci pak [rozbil stßnek na nich.
5. KterΘ₧ jako ₧enich vychßzφ z pokoje svΘho, veselφ se jako udatn² rek, cestou b∞₧eti maje.
6. Od konΦin nebes v²chod jeho, a obchßzenφ jeho a₧ zase do konΦin jejich, a niΦeho nenφ, co₧ by se ukryti mohlo p°ed horkostφ jeho.
7. Zßkon Hospodin∙v jest dokonal², oΦerstvujφcφ duÜi, Hospodinovo sv∞dectvφ pravΘ, moudrost dßvajφcφ neum∞l²m.
8. RozkazovΘ Hospodinovi p°φmφ, obveselujφcφ srdce, p°ikßzanφ Hospodinovo ΦistΘ, osv∞cujφcφ oΦi.
9. Bßze≥ Hospodinova Φistß, z∙stßvajφcφ na v∞ky, soudovΘ Hospodinovi pravφ, a k tomu i spravedlivφ.
10. Mnohem ₧ßdostiv∞jÜφ jsou ne₧ zlato, a ne₧ mnoho ryzφho zlata, sladÜφ ne₧ med a stred z plßst∙.
11. Slu₧ebnφk tv∙j zajistΘ jimi osv∞covßn b²vß, a kdo₧ jich ost°φhß, u₧itek hojn² mß.
12. [Ale] poblouzenφm kdo vyrozumφ? [Proto₧ i] od tajn²ch oΦis¥ mne.
13. I od z·mysln²ch zdr₧uj slu₧ebnφka svΘho, aby nade mnou nepanovali, a tehdy¥ dokonal² budu, a oΦiÜt∞n² od p°estoupenφ velikΘho.
14. ╙ a¥ jsou slova ·st m²ch tob∞] p°φjemnß, i p°emyÜlovßnφ srdce mΘho p°ed tebou, Hospodine skßlo mß, a vykupiteli m∙j.

20.kapitola (Äalmy)


Modlitba za krßle, 7. a pot∞ÜenΘ sv∞dectvφ o napln∞nφ jφ, 8. s dolo₧enφm

p°φΦin toho, 10. i kratiΦk²m tΘ₧ modlitby obnovenφm.

1. P°ednφmu zp∞vßku, ₧alm David∙v. VyslyÜi₧ t∞ Hospodin v den ssou₧enφ, k zv²Üenφ t∞ p°ive∩ jmΘno Boha Jßkobova.
2. SeÜli₧ tob∞ pomoc z svatyn∞, a z Siona utvrzuj t∞.
3. Rozpomeni₧ se na vÜecky ob∞ti tvΘ, a zßpaly tvΘ v popel obra¥. SΘlah.
4. Dej₧ tob∞ [vÜe] podlΘ srdce tvΘho, a vÜelikou radu tvou vypl≥.
5. I budeme prozp∞vovati o spasenφ tvΘm, a ve jmΘnu Boha naÜeho korouhve vyzdvihneme; naplni₧ Hospodin vÜecky prosby tvΘ.
6. Nynφ¥ jsme poznali, ₧e Hospodin zachoval svΘho pomazanΘho, a ₧e jej vyslyÜel s nebe svatΘho svΘho; [nebo] v jeho p°esilnΘ pravici jest spasenφ.
7. Tito v vozφch, jinφ v konφch [doufajφ] , ale my jmΘno Hospodina Boha naÜeho sob∞ p°ipomφnßme.
8. [A proto₧] oni sehnuti jsou, a padli, ale my povstali jsme, a zmu₧ile stojφme.
9. Hospodine, zachovßvej₧ [nßs] , i krßl a¥ slyÜφ nßs, kdy₧ [k n∞mu] volati budeme.

21.kapitola (Äalmy)


David p°edlo₧iv dobrodinφ Bo₧φ sob∞ uΦin∞nß, 8. ano i budoucφ sv∙j zp∙sob,

9. nep°ßtel∙m zahynutφ osv∞dΦuje, 14. a za rozÜφ°enφ slßvy Bo₧φ se modlφ.

1. P°ednφmu z kantor∙, ₧alm David∙v. Hospodine, v sφle tvΘ raduje se krßl, a v spasenφ tvΘm veselφ se p°enßramn∞.
2. Äßdost srdce jeho dal jsi jemu, a prosb∞ rt∙ jeho neodep°el jsi. SΘlah.
3. P°edÜel jsi jej zajistΘ hojn²m po₧ehnßnφm, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzφho zlata.
4. Äivota po₧ßdal od tebe, a dal jsi mu prodlenφ dn∙ na v∞ky v∞k∙.
5. Velikß jest slßva jeho v spasenφ tvΘm, d∙stojnostφ a krßsou p°iod∞l jsi jej.
6. Nebo jsi jej vystavil [za p°φklad] hojnΘho po₧ehnßnφ a₧ na v∞ky, rozveselil jsi jej radostφ oblφΦeje svΘho.
7. A pon∞vad₧ krßl doufß v Hospodina, a v milosrdenstvφ NejvyÜÜφho, nepohne¥ se.
8. Najde¥ ruka tvß vÜecky nep°ßtely svΘ, dosßhne pravice tvß t∞ch, kte°φ₧ t∞ nenßvidφ.
9. Uvr₧eÜ je jako do peci ohnivΘ v Φas rozhn∞vßnφ svΘho; Hospodin v prchlivosti svΘ sehltφ je, a ohe≥ s₧φ°e je.
10. PlΘm∞ jejich z zem∞ vyhladφÜ, a sφm∞ jejich z syn∙ lidsk²ch,
11. Nebo jsou proti tob∞ uklßdali zlost, myslili na neÜlechetnost, [aΦ ji dovesti] nemohli.
12. Proto₧ je vystavφÜ za cφl, na t∞tiva svß p°iklßdati budeÜ proti tvß°i jejich.
13. Zjevi₧ se, ≤ Hospodine, v sφle svΘ, a budeme¥ zpφvati a oslavovati udatnost tvou.

22.kapitola (Äalmy)


Prorokuje o ·trpenφch Kristov²ch, v nich₧ horliv∞ se modliv, ₧e vyslyÜßn

jest, sv∞dΦφ, 23. v kn∞₧stvφ a krßlovstvφ jeho v∞ΦnΘ ke vÜφ cφrkvi ₧e

p°inßle₧φ, ukazuje.

1. P°ednφmu zp∞vßku k Φasu jit°nφmu, ₧alm David∙v. Bo₧e m∙j, Bo₧e m∙j, proΦe₧ jsi mne opustil? Vzdßlils se od spasenφ mΘho a od slov na°φkßnφ mΘho.
2. Bo₧e m∙j, p°es [cel²] den volßm, a neslyÜφÜ, i v noci, a nemohu se utajiti.
3. Ty zajistΘ [jsi] svat², z∙stßvajφcφ v₧dycky k velikΘ chvßle Izraelovi.
4. V tob∞¥ doufali otcovΘ naÜi, doufali, a vysvobozovals je.
5. K tob∞ volßvali, a spomßhals jim; v tob∞ doufali, a neb²vali zahanbeni.
6. Jß pak Φerv jsem, a ne Φlov∞k, ·tr₧ka lidskß a povrhel v∙bec.
7. VÜickni, kte°φ₧ mne vidφ, posmφvajφ se mi, oÜklebujφ se, a hlavami pot°ßsajφ, [°φkajφce:]
8. Spustilt∞ se na Hospodina, nech¥ ho vysvobodφ; necha¥ jej vytrhne, pon∞vad₧ se mu v n∞m zalφbilo.
9. JeÜto ty jsi, kter²₧ jsi mne vyvedl z ₧ivota, ustaviv mne v doufßnφ p°i prsφch matky mΘ.
10. Na tebe¥ jsem uvr₧en od narozenφ svΘho, od ₧ivota matky mΘ B∙h m∙j ty jsi.
11. Nevzdaluj₧ se ode mne, nebo ssou₧enφ blφzkΘ jest, a nemßm spomocnφka.
12. ObkliΦujφ¥ mne b²kovΘ mnozφ, silnφ [volovΘ] z Bßzan obstupujφ mne.
13. Otvφrajφ na mne ·sta svß, [jako] lev rozsapßvajφcφ a °voucφ.
14. Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se vÜecky kosti mΘ, a srdce mΘ jako vosk rozpustilo se u prost°ed vnit°nostφ m²ch.
15. Vyprahla jako st°epina sφla mß, a jazyk m∙j p°ilnul k dßsnφm m²m, anobr₧ v prachu smrti polo₧ils mne.
16. Nebo psi obskoΦili mne, rota zlostnφk∙ oblehla mne, zprobijeli ruce mΘ i nohy mΘ.
17. Mohl bych sΦφsti vÜecky kosti svΘ, oni [pak] hledφ na mne, a dφvajφ se mi.
18. D∞lφ mezi sebou roucha mß, a o m∙j od∞v mecφ los.
19. Ale ty, Hospodine, nevzdaluj₧ se, sφlo mß, p°isp∞j k spomo₧enφ mΘmu.
20. Vychva¥ od meΦe duÜi mou, a z moci ps∙ jedinkou mou.
21. Zachovej mne od ·st lva, a od roh∙ jednoro₧cov²ch vypros¥ mne.
22. [I] budu vypravovati brat°φm sv²m o jmΘnu tvΘm, u prost°ed shromß₧d∞nφ chvßliti t∞ budu, [°ka:]
23. Kte°φ₧ se bojφte Hospodina, chvalte jej, vÜecko sφm∞ Jßkobovo ct∞te jej, a boj se ho vÜecka rodino Izraelova.
24. Nebo nepohrdß, ani se odvracφ od trßpenφ ztrßpenΘho, ani₧ skr²vß tvß°i svΘ od n∞ho, n²br₧ kdy₧ k n∞mu volß, vysl²chß [jej.]
25. O tob∞ chvßla mß v shromß₧d∞nφ velikΘm, sliby svΘ plniti budu p°ed t∞mi, kte°φ₧ se bojφ tebe.
26. Jφsti budou tiÜφ a nasyceni budou, chvßliti budou Hospodina ti, kte°φ₧ ho hledajφ, ₧ivo bude srdce vaÜe na v∞ky.
27. Rozpomenou a obrßtφ se k Hospodinu vÜecky konΦiny zem∞, a sklßn∞ti se budou p°ed nφm vÜecky Φeledi nßrod∙.
28. Nebo Hospodinovo jest krßlovstvφ, a on¥ panuje nad nßrody.
29. Jφsti budou a sklßn∞ti se p°ed nφm vÜickni tuΦnφ zem∞, jemu se klan∞ti budou vÜickni sstupujφcφ do prachu, a kte°φ₧ duÜe svΘ nemohou p°i ₧ivotu zachovati.
30. Sφm∞ [jejich] slou₧iti mu bude, [a] p°iΦteno bude ku Pßnu v ka₧dΘm v∞ku.
31. P°ijdou¥, a lidu, kter²₧ z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo [ji skutkem] vykonal.

23.kapitola (Äalmy)


Prorok Boha past²°em sv²m, sebe pak ovcφ b²ti vyznßvaje, 2. vypravuje

pΘΦi jeho, 6. i nad∞ji o dalÜφm opatrovßnφ se ustavuje.

1. Äalm David∙v. Hospodin jest m∙j past²°, nebudu mφti nedostatku.
2. Na pastvßch zelen²ch pase mne, k vodßm tich²m mne p°ivodφ.
3. DuÜi mou oΦerstvuje, vodφ mne po stezkßch spravedlnosti pro jmΘno svΘ.
4. By¥ mi se dostalo jφti p°es ·dolφ stφnu smrti, nebudu¥ se bßti zlΘho, nebo ty se mnou jsi; prut tv∙j a h∙l tvß, to¥ mne pot∞Üuje.
5. StrojφÜ st∙l p°ed oblφΦejem m²m naproti m²m nep°ßtel∙m, pomazujeÜ olejem hlavy mΘ, kalich m∙j [nalΘvßÜ, ] a₧ opl²vß.
6. Nadto i dobrota a milosrdenstvφ nßsledovati mne budou po vÜecky dny ₧ivota mΘho, a p°eb²vati budu v dom∞ Hospodinov∞ za dlouhΘ Φasy.

24.kapitola (Äalmy)


Ukßzav prorok, kdo a jak² krßl jest Hospodin, 3. tΘ₧ kdo spolu obyvatelΘ

a lid jeho, 7. k stavenφ chrßmu a truhly Bo₧φ do n∞ho vnesenφ napomφnß.

1. Äalm David∙v. Hospodinova jest zem∞, a plnost jejφ, okrÜlek zem∞, i ti, kte°φ₧ ob²vajφ na n∞m.
2. Nebo on ji na mo°i zalo₧il, a na °ekßch upevnil ji.
3. Kdo vstoupφ na horu Hospodinovu? A kdo stane na mφst∞ svatΘm jeho?
4. [Ten, kdo₧ jest] rukou nevinn²ch, a srdce ΦistΘho, kdo₧ neobracφ duÜe svΘ k marnosti, a nep°isahß lstiv∞.
5. [Ten] p°ijme po₧ehnßnφ od Hospodina, a spravedlnost od Boha spasitele svΘho.
6. To¥ jest nßrod hledajφcφch jeho, hledajφcφch tvß°i tvΘ, [≤ Bo₧e] Jßkob∙v. SΘlah.
7. Pozdvihn∞te₧, ≤ brßny, svrchk∙ sv²ch, pozdvihn∞te₧ se vrata v∞Φnß, aby vjφti mohl krßl slßvy.
8. Kdo₧ jest to ten krßl slßvy? Hospodin siln² a mocn², Hospodin udatn² vßleΦnφk.
9. Pozdvihn∞te₧, ≤ brßny, svrchk∙ sv²ch, pozdvihn∞te se vrata v∞Φnß, aby vjφti mohl krßl slßvy.
10. Kdo₧ jest to ten krßl slßvy? Hospodin zßstup∙, on¥ jest krßl slßvy. SΘlah.

25.kapitola (Äalmy)


Modlitba za to, aby B∙h Davida slovem i duchem sv²m spravoval.

8. Velebenφ dobroty Bo₧φ a Üt∞stφ bojφcφch se Boha, 16. a op∞t modlitba.

1. [Äalm] David∙v. K tob∞¥, Hospodine, duÜe svΘ pozdvihuji.
2. Bo₧e m∙j, v tob∞¥ nad∞ji sklßdßm, nech¥ nejsem zahanben, aby se neradovali nep°ßtelΘ moji nade mnou.
3. A tak¥ i vÜickni, kte°φ₧ na t∞ oΦekßvajφ, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kte°φ₧ se p°evrßcen∞ majφ bez p°φΦiny.
4. Cesty svΘ, Hospodine, uve∩ mi v znßmost, [a] stezkßm sv²m vyuΦ mne.
5. Dej₧, a¥ chodφm v pravd∞ tvΘ, a pouΦuj mne; nebo ty jsi B∙h spasitel m∙j, na tebe¥ oΦekßvßm dne ka₧dΘho.
6. Rozpome≥ se na slitovßnφ svß, Hospodine, a na milosrdenstvφ svß, kterß₧ jsou od v∞k∙.
7. H°φch∙ mladosti mΘ a p°estoupenφ m²ch nezpomφnej, [ale] podlΘ milosrdenstvφ svΘho pam∞tliv bu∩ na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8. Dobr² a p°φm² [jest] Hospodin, a proto₧ vyuΦuje h°φÜnφky cest∞ [svΘ.]
9. P∙sobφ to, aby tiÜφ chodili v soudu, a vyuΦuje tichΘ cest∞ svΘ.
10. VÜecky stezky Hospodinovy [jsou] milosrdenstvφ a pravda t∞m, kte°φ₧ ost°φhajφ smlouvy jeho a sv∞dectvφ jeho.
11. Pro jmΘno svΘ, Hospodine, odpus¥ nepravost mou, nebo¥ jest velikß.
12. Kter² jest Φlov∞k, jeÜto se bojφ Hospodina, jeho₧ vyuΦuje, kterou by cestu vyvoliti m∞l?
13. DuÜe jeho v dobrΘm p°eb²vati bude, a sφm∞ jeho d∞diΦn∞ obdr₧φ zemi.
14. Tajemstvφ Hospodinovo [zjevnΘ jest] t∞m, kte°φ₧ se jeho bojφ, a v znßmost jim uvodφ smlouvu svou.
15. OΦi mΘ v₧dycky [pat°φ] k Hospodinu, on zajistΘ z leΦi vyvodφ nohy mΘ.
16. Popat°i₧ na mne, a smiluj se nade mnou, nebo¥ jsem opuÜt∞n² a strßpen².
17. Ssou₧enφ srdce mΘho rozmno₧ujφ se, z ·zkostφ m²ch vyve∩ mne.
18. Viz trßpenφ mΘ a bφdu mou, a odpus¥ vÜecky h°φchy mΘ.
19. Viz nep°ßtely mΘ, jak mnozφ jsou, a nenßvistφ neÜlechetnou nenßvidφ mne.
20. Ost°φhej duÜe mΘ, a vytrhni mne, a¥ nejsem zahanben, nebo¥ v tebe doufßm.
21. Sprostnost a up°φmnost necha¥ mne ost°φhajφ, nebo na t∞ oΦekßvßm.
22. Vykup, ≤ Bo₧e, Izraele ze vÜelijak²ch ·zkostφ jeho.

26.kapitola (Äalmy)


Modlφ se tuto David S. za vysvobozenφ z moci nep°ßtel, 3. p°i Φem₧ svou

nevinnost a p°i Bo₧φ slu₧b∞ celost osv∞dΦuje, 12. tΘ₧ i vd∞Φnost zaslibuje.

1. Äalm David∙v. Su∩ mne, Hospodine, nebo jß v up°φmnosti svΘ chodφm, a v [t∞] Hospodina doufßm, nepohnu¥ se.
2. Zprubuj₧ mne, Hospodine, a zkus mne, p°epal ledvφ mß i srdce mΘ.
3. Milosrdenstvφ tvΘ zajistΘ p°ed oΦima m²ma jest, a chodφm stßle v pravd∞ tvΘ.
4. S lidmi marn²mi nesedßm, a s pokrytci [v spolek] nevchßzφm.
5. V nenßvisti mßm shromß₧d∞nφ zlostnφk∙, a s bezbo₧n²mi se neusazuji.
6. Um²vßm v nevinnosti ruce svΘ, postavuji se p°i oltß°i tvΘm, Hospodine,
7. Abych [t∞] hlasit∞ chvßlil, a vypravoval vÜecky divnΘ skutky tvΘ.
8. Hospodine, jߥ miluji obydlφ domu tvΘho, a mφsto p°φbytku slßvy tvΘ.
9. Nezahrnuj₧ s h°φÜn²mi duÜe mΘ, a s lidmi vra₧edln²mi ₧ivota mΘho,
10. V jejich₧ rukou [jest] neÜlechetnost, a pravice jejich vzßtk∙ plnß.
11. Jß pak v up°φmnosti svΘ chodφm, vykupi₧ mne, a smiluj se nade mnou.
12. Noha mß stojφ na rovin∞, v shromß₧d∞nφch [svat²ch] dobro°eΦiti budu Hospodinu.

27.kapitola (Äalmy)


David S. moc svΘho v Bohu doufßnφ p°edklßdaje, 4. za volnost k chozenφ

do domu Pßn∞, 9. za pomoc, 11. uΦenφ a vedenφ, tΘ₧ za zachovßnφ od

nep°ßtel se modlφ, 14. a k oΦekßvßnφ na Hospodina napomφnß.

1. David∙v. Hospodin sv∞tlo mΘ a spasenφ mΘ, koho₧ se budu bßti? Hospodin sφla ₧ivota mΘho, koho₧ se budu straÜiti?
2. ┌tok uΦinivÜe na mne zlostnφci, k se₧rßnφ t∞la mΘho, protivnφci moji a nep°ßtelΘ moji, sami se potkli a padli.
3. [Proto₧] by¥ i stany svΘ proti mn∞ rozbili, nebude se lekati srdce mΘ; by¥ se pozdvihla proti mn∞ [i] vßlka, na to¥ se jß spouÜtφm.
4. JednΘ v∞ci ₧ßdal jsem od Hospodina, tΘ¥ [v₧dy] hledati budu: Abych p°eb²val v dom∞ Hospodinov∞ po vÜecky dny ₧ivota svΘho, a spat°oval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrßm∞ jeho.
5. Nebo [tu] mne ukryje v stßnku svΘm, v den zl² schovß mne v skr²Üi stanu svΘho, a na skßlu vyzdvihne mne.
6. A tak vyv²Üena bude hlava mß nad nep°ßtely m²mi, kte°φ₧ mne obklφΦili; i budu ob∞tovati v stßnku jeho ob∞ti plΘsßnφ, prozp∞vovati a chvßly vzdßvati budu Hospodinu.
7. SlyÜ mne, Hospodine, hlasem volajφcφho, a smiluj se nade mnou, i vyslyÜ mne.
8. O tob∞ p°em²Ülφ srdce mΘ, [₧e velφÜ, °ka:] Hledejte tvß°i mΘ, [a proto₧] tvß°i tvΘ, Hospodine, hledati budu.
9. Neskr²vej₧ tvß°i svΘ p°ede mnou, ani₧ zamφtej v hn∞v∞ slu₧ebnφka svΘho; spomo₧enφ mΘ b²val jsi, neopouÜt∞j mne, ani₧ se mne zhoÜ¥uj, Bo₧e spasenφ mΘho.
10. AΦkoli otec m∙j a matka mß mne opustili, Hospodin vÜak mne [k sob∞] p°ivine.
11. VyuΦ mne, Hospodine, cest∞ svΘ, a ve∩ mne po stezce p°φmΘ pro ty, jen₧ mne st°ehou.
12. Nevydßvej₧ mne lφbosti protivnφk∙ m²ch, nebo¥ by ostßli proti mn∞ sv∞dkovΘ l₧ivφ, i ten, jen₧ d²Üe ukrutnostφ.
13. Bych¥ nev∞°il, ₧e u₧φvati budu dobroty Hospodinovy v zemi ₧iv²ch, [nikoli bych neostßl.]
14. OΦekßvej₧ na Hospodina, posil≥ se, a [on¥] posilnφ srdce tvΘho; proto₧ oΦekßvej na Hospodina.

28.kapitola (Äalmy)


David S. modlil se za to, aby nebyl trestßn s bezbo₧nφky, 4. ale oni aby

zaslou₧enou mzdu svou vzali. 6. VyslyÜßn pak jsa, Bohu d∞kuje, 9. a

cφrkvi dobr²ch v∞cφ ₧ßdß.

1. David∙v. K tob∞¥, Hospodine, volßm, skßlo mß, neodmlΦuj₧ mi se, abych, neozval-li bys mi se, nebyl podobn² uΦin∞n t∞m, kte°φ₧ sstupujφ do hrobu.
2. Vysl²chej hlas pokorn²ch modliteb m²ch, kdy₧koli k tob∞ volßm, kdy₧ pozdvihuji rukou sv²ch k svatyni svatosti tvΘ.
3. Nezahrnuj mne s bezbo₧nφky, a s t∞mi, kte°φ₧ pßÜφ nepravost, kte°φ₧ mluvφvajφ pokoj s bli₧nφmi sv²mi, ale p°evrßcenost jest v srdcφch jejich.
4. Dej₧ jim podlΘ skutk∙ jejich, a podlΘ zlosti neÜlechetnostφ jejich; podlΘ prßce rukou jejich dej jim, zapla¥ jim zaslou₧enou mzdu jejich.
5. Nebo nechtφ mysli p°ilo₧iti k skutk∙m Hospodinov²m, a k dφlu rukou jeho; [proto₧] podvrßtφ je, a nebude jich vzd∞lßvati.
6. Po₧ehnan² Hospodin, nebo vyslyÜel hlas pokorn²ch modliteb m²ch.
7. Hospodin jest sφla mß a Ütφt m∙j, v n∞m¥ jest slo₧ilo nad∞ji srdce mΘ, a dßna mi pomoc; proto₧ se veselφ srdce mΘ, a pφsniΦkou svou oslavovati jej budu.
8. Hospodin jest sφla sv²ch, a sφla hojnΘho spasenφ pomazanΘho svΘho on jest.
9. Spas lid sv∙j, [Hospodine, ] a po₧ehnej d∞dictvφ svΘmu, a pas je, i vyvyÜ je a₧ na v∞ky.

29.kapitola (Äalmy)


Vzbuzuje k oslavovßnφ Boha z toho, ₧e se zjevuje 3. i skrze v∞ci p°irozenΘ

jako h°φmßnφ, 9. i skrze zvlßÜtnφ milost, jφ₧ podßvß cφrkvi v slovu svΘm.

1. Äalm David∙v. Vzdejte Hospodinu, velikomocnφ, vzdejte Hospodinu Φest a sφlu.
2. Vzdejte Hospodinu slßvu jmΘna jeho, sklßn∞jte se Hospodinu v ozdob∞ svatosti.
3. Hlas Hospodin∙v nad vodami, B∙h siln² slßvy h°φmßnφ vzbuzuje, Hospodin [to Φinφ] nad vodami mnoh²mi.
4. Hlas Hospodin∙v [p°ichßzφ] s mocφ, hlas Hospodin∙v s velebnostφ.
5. Hlas Hospodin∙v lßme cedry, rozrß₧φ¥ Hospodin cedry LibßnskΘ.
6. A Φinφ, aby skßkali jako telata, Libßn a Sirion, jako mlad² jednoro₧ec.
7. Hlas Hospodin∙v rozk°esßvß plamen ohn∞.
8. Hlas Hospodin∙v k bolesti p°ivodφ pouÜ¥, k bolesti p°ivodφ Hospodin pouÜ¥ Kßdes.
9. Hlas Hospodin∙v to Φinφ, ₧e lan∞ plodu pozb²vajφ, obna₧uje i lesy, ale v chrßm∞ svΘm vÜecku svou slßvu vypravuje.
10. Hospodin nad potopou sed∞l, a bude¥ sed∞ti Hospodin, [jsa] krßlem [i] na v∞ky.
11. Hospodin silou lid sv∙j da°φ, Hospodin po₧ehnß lidu svΘmu v pokoji.

30.kapitola (Äalmy)


David vysvobozen jsa z rukou Absolonov²ch, Boha slavφ, 5. a pobo₧n²ch

k tΘmu₧ pobφzφ, 8. bφdy p°edeÜlΘ, 12. i navrßcenφ svΘ k prvnφ d∙stojnosti

vypravuje, a slib vd∞Φnosti Bohu Φinφ.

1. Äalm pφsn∞, p°i posv∞cenφ domu Davidova. VyvyÜovati t∞ budu, Hospodine, nebo jsi vyv²Üil mne, ani₧ jsi obradoval nep°ßtel m²ch nade mnou.
2. Hospodine Bo₧e m∙j, k tob∞¥ jsem volal, a uzdravil jsi mne.
3. Hospodine, vyvedl jsi z pekla duÜi mou, ob₧ivil jsi mne, abych s jin²mi nesstoupil do hrobu.
4. Äalmy zpφvejte Hospodinu svatφ jeho, a oslavujte pamßtku svatosti jeho.
5. Nebo na kratiΦko trvß v hn∞v∞ svΘm, [vÜecken pak] ₧ivot v dobrΘ lφbeznosti svΘ; z veΦera potrvß plßΦ, ale z jitra navrßtφ se prozp∞vovßnφ.
6. I jߥ jsem °ekl, kdy₧ mi se Ü¥astn∞ vedlo: Nepohnu se na v∞ky.
7. [Nebo] ty, Hospodine, podlΘ dob°e lφbeznΘ v∙le svΘ silou upevnil jsi horu mou, [ale jak₧] jsi skryl tvß° svou, byl jsem p°estraÜen.
8. I volal jsem k tob∞, Hospodine, Pßnu pokorn∞ jsem se modlil, [°ka:]
9. Jak² [bude] u₧itek z mΘ krve, jestli₧e sstoupφm do jßmy? Zdali₧ t∞ prach oslavovati bude? Zdali₧ zv∞stovati bude pravdu tvou?
10. VyslyÜi₧, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budi₧ m∙j spomocnφk.
11. I obrßtil jsi mi plßΦ m∙j v plΘsßnφ, odvßzal jsi pytel m∙j, a p°epßsals mne veselφm.
12. Proto₧ tob∞ ₧almy zpφvati bude jazyk [m∙j] , a nebude mlΦeti. Hospodine Bo₧e m∙j, na v∞ky t∞ oslavovati budu.

31.kapitola (Äalmy)


David v ssou₧enφ Bohu se modlφ, 11. a t∞₧kosti svΘ p°edklßdaje,

protivnφk∙m zahynutφ ₧ßdß. 20. Potom Boha z dobrodinφ nejedn∞ch dobro°eΦe,

24. pobo₧n²ch k milovßnφ a poct∞ Bo₧φ napomφnß.

1. P°ednφmu zp∞vßku, ₧alm David∙v.
2. V tebe, Hospodine, doufßm, nedej₧ mi zahanbenu b²ti na v∞ky, pro spravedlnost svou vysvobo∩ mne.
3. Naklo≥ ke mn∞ ucha svΘho, rychle vytrhni mne; budi₧ mi pevnou skalou a domem ohra₧en²m, abys mne zachoval.
4. Nebo skßla mß a hrad m∙j ty jsi, proto₧ pro jmΘno svΘ ve∩ i dove∩ mne.
5. Vyve∩ mne z leΦi, kterou₧ polΘkli na mne; nebo sφla mß ty jsi.
6. V ruce tvΘ porouΦφm ducha svΘho, [nebo] jsi mne vykoupil, Hospodine, Bo₧e siln² [a] v∞rn².
7. Nenßvidφm t∞ch, kte°φ₧ nßsledujφ pouh²ch marnostφ, nebo jß v Hospodinu nad∞ji sklßdßm.
8. PlΘsati a radovati se budu v milosrdenstvφ tvΘm, ₧e jsi vzez°el na mΘ trßpenφ, [a] poznal jsi v ssou₧enφ duÜi mou.
9. Ani₧ jsi mne zav°el v ruce nep°φtele, [ale] postavil jsi na Üirokosti nohy mΘ.
10. Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssou₧en, tak ₧e usvadla zßmutkem tvß° mß, duÜe mß, i ₧ivot m∙j.
11. Äalostφ zajistΘ zhynulo zdravφ mΘ, a lΘta mß od ·p∞nφ, zemdlena bφdou mou sφla mß, a kosti mΘ vyprahly.
12. U vÜech nep°ßtel sv²ch jsem v pohan∞nφ, a nejvφce u soused∙, znßm²m pak sv²m [jsem] straÜidlem; kte°φ₧ mne vφdajφ vn∞, utφkajφ p°ede mnou.
13. VyÜel jsem z pam∞ti tak, jako mrtv², uΦin∞n jsem jako nßdoba rozra₧enß.
14. Nebo sl²chßm utrhßnφ mnoh²ch, strach odevÜad, kdy₧ se proti mn∞ spolu puntujφ, lstiv∞ p°em²Ülejφce, jak by odjali duÜi mou.
15. Ale jß v tob∞ nad∞ji sklßdßm, Hospodine; °ekl jsem: B∙h m∙j jsi ty.
16. V rukou tv²ch jsou ΦasovΘ moji, vytrhni mne z ruky nep°ßtel m²ch a t∞ch, kte°φ₧ mne stihajφ.
17. Osv∞¥ tvß° svou nad slu₧ebnφkem sv²m, zachovej mne pro milosrdenstvφ svΘ.
18. Hospodine, a¥ nejsem zahanben, nebo jsem t∞ vz²val; necha¥ jsou zahanbeni bezbo₧nφci, a skroceni v pekle.
19. On∞m∞jte rtovΘ l₧ivφ, kte°φ₧ mluvφ proti spravedlivΘmu tvrd∞, pyÜn∞ a s potupou.
20. [╙] jak velikß jest dobrotivost tvß, kterou₧ jsi odlo₧il t∞m, jen₧ se bojφ tebe, [a kterou₧] jsi Φinφval doufajφcφm v tebe p°ed syny lidsk²mi.
21. Ty je skr²vßÜ v skr²Üi oblφΦeje svΘho p°ed vysokomyslnostφ Φlov∞ka, skr²vßÜ je [jako] v stanu p°ed jazyky svßrliv²mi.
22. Po₧ehnan² bu∩ Hospodin, nebo prokßzal ke mn∞ divnΘ milosrdenstvφ svΘ [jako] v m∞st∞ ohra₧enΘm.
23. Jß zajistΘ kdy₧ jsem pospφchal, °ekl jsem: Zavr₧en¥ jsem od oΦφ tv²ch, ale ty jsi vyslyÜel hlas pokorn²ch modliteb m²ch, kdy₧ jsem k tob∞ volal.
24. Milujte₧ Hospodina vÜickni svatφ jeho, [nebo¥] ost°φhß v∞°φcφch Hospodin, a tΘ₧ odplacφ vrchovat∞ tomu, kdo₧ p²chu provodφ.
25. Zmu₧ile sob∞ Φi≥te, (a posilnφ [B∙h] srdce vaÜeho), vÜickni, kte°φ₧ nad∞ji mßte v Hospodinu.

32.kapitola (Äalmy)


Prorok k blahoslavenstvφ v odpuÜt∞nφ h°φch∙ p°edklßdaje, 3. a p°φkladem

vlastnφm toho dotvrzuje, 6. uΦφ, jak by se ten chovati m∞l, kdo by tΘho₧

dojφti cht∞l, neb i doÜel.

1. [Äalm] David∙v vyuΦujφcφ. Blahoslaven² [jest] ten, jemu₧ odpuÜt∞no p°estoupenφ, [a] jeho₧ h°φch p°ikryt jest.
2. Blahoslaven² Φlov∞k, jemu₧ nepoΦφtß Hospodin nepravosti, a v jeho₧ duchu lsti nenφ.
3. [Jß] kdy₧ jsem mlΦel, prahly kosti mΘ v ·p∞nφ mΘm ka₧dΘho dne.
4. Nebo dnem i nocφ obtφ₧ena byla nade mnou ruka tvß, tak ₧e p°irozenß vlhkost mß obrßtila se v sucho letnφ. SΘlah.
5. [Proto₧] h°φch sv∙j oznßmil jsem tob∞, a nepravosti svΘ jsem neukryl. ╪ekl jsem: Vyznßm na sebe Hospodinu p°estoupenφ svß, a ty jsi odpustil nepravost h°φchu mΘho. SΘlah.
6. Za to se tob∞ bude modliti ka₧d² svat², v Φasu p°φhodnΘm k nalezenφ [tebe;] proΦe₧ vody mnohΘ v rozvodn∞nφ k n∞mu nedosßhnou.
7. Ty jsi skr²Üe mß, od ssou₧enφ zachovßÜ mne, [a] plΘsßnφm vφt∞zn²m obda°φÜ. SΘlah.
8. [Jß] tob∞ k srozum∞nφ poslou₧φm, a vyuΦφm t∞ cest∞, po nφ₧ bys choditi m∞l; dßm¥ radu, oΦi svΘ na t∞ [obrßt∞.]
9. Neb²vejte jako k∙≥ [a] jako mezek, kte°φ₧ rozumu nemajφ, jejich₧ ·sta uzdou a udidly sev°φti musφÜ, aby tob∞ neÜkodili.
10. MnohΘ bolesti [jsou] bezbo₧nφka, ale toho, jen₧ nad∞ji sklßdß v Hospodinu, milosrdenstvφ obklφΦφ.
11. Radujte se v Hospodinu, a plΘsejte spravedlivφ, a prozp∞vujte vÜickni srdce up°φmΘho.

33.kapitola (Äalmy)


Prorok k Bo₧φ chvßle vzbuzuje 4. skutky jeho p°irozen²mi i zßzraΦn²mi,

13. a dot²kaje ze jmΘna Bo₧φ v sv∞t∞ sprßvy, 20. k Φemu pov∞domost

jφ pobo₧n²m slou₧φ, ukazuje.

1. Veselte se spravedlivφ v Hospodinu, na up°φmΘ¥ p°φsluÜφ chvßlenφ.
2. Oslavujte Hospodina na harf∞, na loutn∞, [a] na nßstroji o desφti strunßch, ₧almy zpφvejte jemu.
3. Zpφvejte jemu pφse≥ novou, a hu∩te dob°e [a] zvuΦn∞.
4. Nebo pravΘ jest slovo Hospodinovo, a vÜelikΘ dφlo jeho stßlΘ.
5. Miluje¥ spravedlnost a soud, milosrdenstvφ Hospodinova plnß jest zem∞.
6. Slovem Hospodinov²m nebesa uΦin∞na jsou, a duchem ·st jeho vÜecko vojsko jejich.
7. On¥ shrnul jako na hromadu vody mo°skΘ, a slo₧il na poklad propasti.
8. Boj se Hospodina vÜecka zem∞, d∞ste₧ se p°ed nφm vÜickni obyvatelΘ okrÜlku zemskΘho.
9. Nebo on °ekl, a stalo se, on rozkßzal, a postavilo se.
10. Hospodin ruÜφ rady nßrod∙, a v nic obracφ p°emyÜlovßnφ lidskß.
11. Rada [pak] Hospodinova na v∞ky trvß, myÜlenφ srdce jeho od nßrodu do pronßrodu.
12. Blahoslaven² nßrod, kterΘho₧ Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kter²₧ sob∞ [on] vyvolil za d∞dictvφ.
13. Hospodin pat°e s nebe, vidφ vÜecky syny lidskΘ,
14. Z p°φbytku tr∙nu svΘho dohlΘdß ke vÜechn∞m obyvatel∙m zem∞.
15. Ten, kter²₧ stvo°il srdce jednoho ka₧dΘho z nich, spat°uje vÜecky skutky jejich.
16. Neb²vß krßl zachovßn skrze mnoh² zßstup, ani udatn² rek vysvobozen skrze velikou moc [svou.]
17. Oklamavateln² jest k∙≥ k spomo₧enφ, ani₧ ve mno₧stvφ sφly svΘ vytrhuje.
18. Aj, oΦi Hospodinovy [pat°φ] na ty, kte°φ₧ se ho bojφ, [a] na ty, kte°φ₧ oΦekßvajφ milosrdenstvφ jeho,
19. Aby vyprostil od smrti duÜe jejich, a ₧ivil je v [Φas] hladu.
20. DuÜe naÜe oΦekßvß na Hospodina, on jest spomo₧enφ naÜe, a pavΘza naÜe.
21. V n∞m zajistΘ rozveselφ se srdce naÜe, nebo ve jmΘnu jeho svatΘm nad∞ji sklßdßme.
22. Budi₧ milosrdenstvφ tvΘ nad nßmi, Hospodine, jako₧ nad∞ji mßme v tob∞.

34.kapitola (Äalmy)


David t∞₧kΘho nebezpeΦenstvφ zproÜt∞n² od Boha slavφ, 4. jinΘ k tΘmu₧

vzbuzuje, 12. zatφm vede k ₧ivotu ÜlechetnΘmu, 16. a k rozjφmßnφ Bo₧φ

p°i lidech sprßvy i ochrany.

1. David∙v, kdy₧ prom∞nil oblφΦej sv∙j p°ed Abimelechem; proΦe₧ jsa od n∞ho vyhnßn, odÜel. Dobro°eΦiti budu Hospodinu ka₧dΘho Φasu, v₧dycky chvßla jeho v ·stech m²ch.
2. V Hospodinu chlubiti se bude duÜe mß, [co₧] uslyÜφc tiÜφ, budou se veseliti.
3. Zvelebujte₧ se mnou Hospodina, a jmΘno jeho spoleΦn∞ vyvyÜujme.
4. Hledal jsem Hospodina, a vyslyÜel mne, a ze vÜech p°φstrach∙ m²ch vytrhl mne.
5. [ProΦe₧] k n∞mu pat°iti budou, a sbφhati se, a nebudou zahanbeny tvß°i jejich, [ale °kou:]
6. Tento chud² volal a Hospodin vyslyÜel, i ze vÜech ·zkostφ jeho vysvobodil jej.
7. Vojensky se klade and∞l Hospodin∙v okolo t∞ch, kte°φ₧ se ho bojφ, a zastßvß jich.
8. Okuste a vizte, jak dobr² jest Hospodin. Blahoslaven² Φlov∞k, kter²₧ doufß v n∞ho.
9. Bojte₧ se Hospodina svatφ jeho; nebo¥ nemφvajφ nedostatku ti, kdo₧ se ho bojφ.
10. LvφΦßtka nedostatek a hlad trpφvajφ, ale ti, kte°φ₧ hledajφ Hospodina, nemφvajφ nedostatku ve vÜem dobrΘm.
11. Po∩te₧, dφtky, poslouchejte mne, bßzni Hospodinov∞ vyuΦovati vßs budu.
12. Kter² Φlov∞k ₧ßdostiv jest ₧ivota, [a] miluje dny, [aby] u₧φval dobr²ch v∞cφ?
13. Zdr₧uj jazyk sv∙j od zlΘho, a rty svΘ od mluvenφ lsti.
14. Odstup od zlΘho, a Φi≥ dobrΘ, hledej pokoje, a stφhej jej.
15. OΦi Hospodinovy [obrßcenΘ jsou] k spravedliv²m, a uÜi jeho k volßnφ jejich:
16. [Ale] z∙°iv² oblφΦej Hospodin∙v proti t∞m, kte°φ₧ pßÜφ zlΘ v∞ci, aby vyplΘnil z zem∞ pamßtku jejich.
17. Volajφ-li [spravedlivφ] , Hospodin vysl²chß, a ze vÜech jejich ·zkostφ je vytrhuje.
18. [Nebo] blφzko jest Hospodin t∞m, kte°φ₧ jsou srdce skrouÜenΘho, a pot°en²m v duchu spomßhß.
19. MnohΘ ·zkosti jsou spravedlivΘho, ale Hospodin ze vÜech jej vytrhuje.
20. On¥ ost°φhß vÜech kostφ jeho, ₧ßdnß z nich neb²vß zlßmßna.
21. Bezbo₧nφka zahubφ zlost, a ti, kte°φ₧ nenßvidφ spravedlivΘho, zka₧eni budou.
22. Slu₧ebnφk∙ [pak] sv²ch duÜe vykoupφ Hospodin, a nebudou zka₧eni, kte°φ₧ doufajφ v n∞ho.

35.kapitola (Äalmy)


David S. ₧ßdaje pomsty nep°ßtel∙m, 11. k°ivdy sob∞ Φin∞nΘ i jejich

p°evrßcenost vypisuje, 17. a hledaje u Boha ochrany, s nimi rozeznßn

b²ti ₧ßdß, pro Bo₧φ slßvu a pobo₧n²ch pot∞Üenφ.

1. [Äalm] David∙v. Su∩ se, Hospodine, s t∞mi, kte°φ₧ se se mnou soudφ; bojuj proti t∞m, kte°φ₧ proti mn∞ bojujφ.
2. Pochy¥ Ütφt a pavΘzu, a povsta≥ mi ku pomoci.
3. Vezmi i kopφ, a vyjdi vst°φc t∞m, kte°φ₧ tßhnou proti mn∞. Rci₧ duÜi mΘ: Spasenφ tvΘ jߥ jsem.
4. Necha¥ se zahanbφ a zap²°φ ti, kte°φ₧ hledajφ duÜe mΘ; zp∞t a¥ jsou obrßceni a zahanbeni ti, kte°φ₧ mi zlΘ obm²Ülejφ.
5. A¥ jsou jako plevy p°ed v∞trem, a and∞l Hospodin∙v rozptyluj₧ je.
6. Cesta jejich budi₧ temnß a plzkß, a and∞l Hospodin∙v stihej je.
7. Nebo jsou bez p°φΦiny polΘkli v jßm∞ osφdlo svΘ, bez p°φΦiny vykopali [jßmu] duÜi mΘ.
8. P°ipadni₧ na n∞ set°enφ, jeho₧ se nenadßli, a sφt jejich, kterou₧ ukryli, a¥ je ulovφ; s h°motem a¥ do nφ vpadnou.
9. DuÜe mß pak a¥ se veselφ v Hospodinu, a a¥ raduje se v spasenφ jeho.
10. [A tu¥] vÜecky kosti mΘ °eknou: Hospodine, kdo jest podobn² tob∞, jeÜto vytrhujeÜ ztrßpenΘho z [moci toho] , kter²₧ nad n∞j siln∞jÜφ jest, tolikΘ₧ chudΘho a nuznΘho od toho, kter²₧ ho nßsiln∞ loupφ?
11. Povstßvajφ sv∞dkovΘ l₧ivφ, a na to, o Φem₧ nevφm, dotazujφ se mne.
12. Zl²m za dobrΘ mi se odplacujφ, duÜe mΘ zbaviti [mne chtφce] ,
13. Je₧to jß v nemoci jejich pytlem jsem se p°iodφval, duÜi svou postem trßpil, a sßm u sebe za n∞ Φasto se modlil.
14. Jako k p°φteli, jako k bratru vlastnφmu jsem chodφval; jako₧to ten, kter²₧ po matce kvφlφ, smutek nesa, tak jsem se poni₧oval.
15. Ale oni z mΘho zlΘho radovali se, a rotili se; shroma₧∩ovali se proti mn∞ [i ti] nejnevß₧n∞jÜφ, o Φem₧ jsem nev∞d∞l; utrhali [mi] , a nemlΦeli.
16. S pokrytci, posm∞vaΦi, fatkß°i Ük°ip∞li na mne zuby sv²mi.
17. Pane, dlouho-li₧ se dφvati budeÜ? Vytrhni duÜi mou od zhouby jejich, od lv∙ jedinkou mou.
18. [I] budu t∞ oslavovati v shromß₧d∞nφvelikΘm, ve mno₧stvφ lidu tebe chvßliti budu.
19. Necha₧¥ se nade mnou neradujφ ti, kte°φ₧ bezprßvn∞ ke mn∞ se nep°ßtelsky majφ; ti, kte°φ₧ mne nenßvidφ bez p°φΦiny, a¥ nemhourajφ oΦima.
20. Nebo¥ nemluvφ [ku] pokoji, ale proti pokojn²m na zemi slova lstivß vym²Ülejφ.
21. Anobr₧ rozdφrajφ proti mn∞ ·sta svß, a °φkajφ: Hahß, hahß, [ji₧¥] vidφ oko naÜe.
22. VidφÜ [ty to] , Hospodine, neodmlΦuj₧ se, Pane, nevzdaluj₧ se ode mne.
23. Probudi₧ se a proci¥ k soudu mΘmu, Bo₧e m∙j a Pane m∙j, k [obhßjenφ] p°e mΘ.
24. Su∩ mne podlΘ spravedlnosti svΘ, Hospodine Bo₧e m∙j, a¥ se neradujφ nade mnou.
25. A¥ ne°φkajφ v srdci svΘm: M∞hod∞k duÜi naÜφ; a¥ ne°φkajφ: Sehltili jsme jej.
26. [Ale] a¥ se zahanbφ a zap²°φ vÜickni radujφcφ se mΘmu zlΘmu, v stud a hanbu a¥ jsou obleΦeni ti, kte°φ₧ se zpφnajφ proti mn∞.
27. Ti [pak] , kte°φ₧ mi p°ejφ mΘ spravedlnosti, a¥ plΘsajφ, a radujφ se, a a¥ °φkajφ v₧dycky: Veleslaven budi₧ Hospodin, kter²₧ p°eje pokoje slu₧ebnφku svΘmu.
28. I m∙j jazyk ohlaÜovati bude spravedlnost tvou, a na ka₧d² den chvßlu tvou.

36.kapitola (Äalmy)


David vypisuje neÜlechetnost lidφ bezbo₧n²ch, 6. Bo₧φ sprßvu p°i v∞cech

stvo°en²ch i p°i cφrkvi jeho velebφ, 11. a dobr²ch v∞cφ sob∞ i lidu Bo₧φmu

₧ßdß.

1. P°ednφmu z kantor∙, slu₧ebnφka Hospodinova Davida. P°evrßcenost bezbo₧nφka pojiÜ¥uje u vnit°nosti srdce mΘho, ₧e nenφ ₧ßdnΘ bßzn∞ Bo₧φ p°ed oΦima jeho.
2. Nebo mu [ona] pochlebuje p°ed oΦima jeho, aby vykonal nepravost svou a₧ do zoÜklivenφ.
3. Slova ·st jeho jsou nepravß a lstivß, p°estal srozumφvati, aby dob°e Φinil.
4. Nepravost sm²Ülφ [i] na lo₧ci svΘm, ustavuje se na cest∞ nedobrΘ, zlΘho se nevaruje.
5. Hospodine, a₧ do nebes milosrdenstvφ tvΘ, pravda tvß a₧ do nejvyÜÜφch oblak∙.
6. Spravedlnost tvß jako nejvyÜÜφ hory, soudovΘ tvoji [jako] hlubokost nesmφrnß; lidi i hovada [sßm] zachovßvßÜ, Hospodine.
7. Jak p°evelmi drahΘ jest milosrdenstvφ tvΘ, Bo₧e, a proto₧ synovΘ lidÜtφ v stφnu k°φdel tv²ch doufajφ.
8. TuΦnostφ domu tvΘho rozvla₧ovßni b²vajφ, a potokem rozkoÜφ sv²ch napßjφÜ je.
9. Nebo u tebe jest studnice ₧ivota, a v sv∞tle tvΘm sv∞tlo vidφme.
10. Rozprost°i milosrdenstvφ svΘ na ty, kte°φ₧ tebe znajφ, a spravedlnost tvou na up°φmΘ srdcem.
11. Necha₧¥ nedotφrß na mne noha pyÜn²ch, a ruka bezbo₧nφk∙ a¥ mne nezavozuje.
12. Tam, kde₧ padajφ ΦinitelΘ nepravosti, pora₧eni b²vajφ, a nemohou povstati.

37.kapitola (Äalmy)


Prorok aby pobo₧nφ bozbo₧n²m jejich ΦasnΘho dobrΘho bydla nezßvid∞li,

2. ale na Bo₧φm opatrovßnφ p°estßvajφce v n∞ho doufati se uΦili,

9. bezbo₧n²ch b∞h i cφl ₧ivota ₧alostn², pobo₧n²ch pak pot∞Üen²

p°edklßdaje, 27. k utφkßnφ zlΘho a p°idr₧enφ se dobrΘho je vzbuzuje.

1. [Äalm] David∙v. Nehn∞vej se p°φΦinou zlostnφk∙, necht∞j zßvid∞ti t∞m, kte°φ₧ pßÜφ nepravost.
2. Nebo jako trßva v nßhle pod¥ati budou, a jako zelenß bylina uvadnou.
3. Doufej v Hospodina, a
4. T∞Ü se v Hospodinu, a dß tob∞ ₧ßdosti srdce tvΘho.
5. Uval na Hospodina cestu svou, a slo₧ v n∞m nad∞ji, on¥ zajistΘ [vÜecko] spravφ.
6. A vyvede¥ spravedlnost tvou jako sv∞tlo, a nevinu tvou jako poledne.
7. MlΦeliv∞ se m∞j k Hospodinu, a oΦekßvej na n∞j peΦliv∞. Nekormu¥ se p°φΦinou toho, jemu₧ se da°φ na cest∞ jeho, p°φΦinou Φlov∞ka, kter²₧ provodφ, co₧koli umyslil.
8. Pus¥ mimo sebe hn∞v, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle Φiniti cht∞l.
9. Nebo zlostnφci vyplΘn∞ni budou, ale ti, kte°φ₧ oΦekßvajφ na Hospodina, d∞diΦn∞ zemφ vlßdnouti budou.
10. Po malΘ chvφli zajistΘ, an¥ bezbo₧nφka nebude, a pohledφÜ na mφsto jeho, an¥ ho ji₧ nenφ.
11. Ale tiÜφ d∞diΦn∞ obdr₧φ zemi, a rozkoÜ mφti budou ve mno₧stvφ pokoje.
12. Zle myslφ bezbo₧nφk o spravedlivΘm, a Ük°ipφ na n∞j zuby sv²mi,
13. [Ale] Hospodin sm∞je se jemu; nebo vidφ, ₧e se p°ibli₧uje den jeho.
14. Vytrhujφ¥ bezbo₧nφci meΦ, a natahujφ luΦiÜt∞ svΘ, aby porazili chudΘho a nuznΘho, aby hubili ty, kte°φ₧ jsou ctnΘho obcovßnφ;
15. [Ale] meΦ jejich vejde v jejich srdce, a luΦiÜt∞ jejich budou polßmßna.
16. LepÜφ jest mßlo, co₧ mß spravedliv², ne₧ velikß bohatstvφ bezbo₧nφk∙ mnoh²ch.
17. Nebo ramena bezbo₧n²ch polßmßna budou, spravedlivΘ pak zdr₧uje Hospodin.
18. Znߥ Hospodin dny up°φm²ch, proto₧ d∞dictvφ jejich na v∞ky z∙stane.
19. Nebudou¥ zahanbeni v Φas zl², a ve dnech hladu nasyceni budou;
20. Ale bezbo₧nφci zahynou, a nep°ßtelΘ Hospodinovi, jak tuk beran∙ s dymem mizφ, [tak] zmizejφ.
21. Vyp∙jΦuje bezbo₧nφk, a nemß co oplatiti, ale spravedliv² milost Φinφ, a rozdßvß.
22. Nebo po₧ehnanφ ode Pßna zemφ vlßdnouti budou, ale zlo°eΦenφ od n∞ho budou vyplΘn∞ni.
23. KrokovΘ Φlov∞ka [spravedlivΘho] od Hospodina spravovßni b²vajφ, a cestu jeho libuje.
24. Jestli₧e by upadl, neurazφ se; nebo Hospodin dr₧φ jej za ruku jeho.
25. Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a nevid∞l jsem spravedlivΘho opuÜt∞nΘho, ani semene jeho ₧ebrati chleba.
26. Ka₧dΘho dne milost Φinφ, i p∙jΦuje, a vÜak sφm∞ jeho [jest] v po₧ehnßnφ.
27. Odstup od zlΘho, a Φi≥ dobrΘ, a bydliti budeÜ na v∞ky.
28. Nebo Hospodin miluje soud, a neopouÜtφ svat²ch sv²ch, na v∞ky v strß₧i jeho budou; sφm∞ pak bezbo₧nφk∙ bude vyplΘn∞no.
29. [Ale] spravedlivφ ujmou zemi d∞diΦn∞, a na v∞ky v nφ p°eb²vati budou.
30. ┌sta spravedlivΘho mluvφ moudrost, a jazyk jeho vynßÜφ soud.
31. Zßkon Boha jeho [jest] v srdci jeho, proΦe₧ nepodvrtnou se nohy jeho.
32. èpehuje¥ bezbo₧nφk po spravedlivΘm, a hledß ho zahubiti;
33. [Ale] Hospodin ho nenechß v ruce jeho, ani₧ ho dopustφ potupiti, kdy₧ by souzen byl.
34. OΦekßvej₧ [tedy] na Hospodina, a ost°φhej cesty jeho, a on t∞ pov²Üφ, abys d∞diΦn∞ obdr₧el zemi, [z nφ₧] ₧e vyko°en∞ni budou bezbo₧nφci, uhlΘdßÜ.
35. Vid∞l jsem bezbo₧nφka hroznΘ sφly, an se rozlo₧il jako zelen² samorostl² [strom.]
36. Ale [tudφ₧] pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a nenφ nalezen.
37. Pozor m∞j na pobo₧nΘho, a viz up°φmΘho, ₧e¥ [takovΘho] Φlov∞ka poslednφ v∞ci jsou pot∞ÜenΘ,
38. P°estupnφci pak ₧e tolikΘ₧ vyhlazeni budou, a bezbo₧nφci naposledy vy¥ati.
39. Ale spasenφ spravedliv²ch [jest] od Hospodina, [on¥ jest] sφla jejich v Φasu ssou₧enφ.
40. Spomßhߥ jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbo₧nφk∙, a zachovßvß je; nebo doufajφ v n∞ho.

38.kapitola (Äalmy)


David jsa v ·zkosti, h°φchy vyznßvß, nad nemocφ ducha i t∞la,

12. opuÜt∞nφm od p°ßtel, i nad zlostφ nep°ßtel na°φkß, 14. a p°edlo₧iv

svou trp∞livost i v Bohu doufanlivost, 22. za spomo₧enφ Boha prosφ.

1. Äalm David∙v k p°ipomφnßnφ. Hospodine, v prchlivosti svΘ netresci mne, ani v hn∞v∞ svΘm kßrej mne.
2. Nebo st°ely tvΘ uvßzly ve mn∞, a ruka tvß na mne t∞₧ce dolehla.
3. Nic nenφ celΘho v t∞le mΘm pro tvou hn∞vivost, nemajφ pokoje kosti mΘ pro h°φch m∙j.
4. Nebo nepravosti mΘ vzeÜly nad hlavu mou, jako b°φm∞ t∞₧kΘ nemo₧nΘ jsou mi k unesenφ.
5. Zahnojily se, a kyÜφ rßny mΘ pro blßznovstvφ mΘ.
6. Pohrben² a sklφΦen² jsem nßramn∞, ka₧dΘho dne v smutku chodφm.
7. Nebo ledvφ mß plnß jsou mrzkosti, a nic nenφ celΘho v t∞le mΘm.
8. Zemdlen jsem a pot°φn p°evelice, °vu pro ·zkost srdce svΘho.
9. Pane, p°ed tebou jest vÜecka ₧ßdost mß, a vzdychßnφ mΘ nenφ p°ed tebou skryto.
10. Srdce mΘ zmφtß se, opustila mne sφla mß, i to sv∞tlo oΦφ m²ch nenφ se mnou.
11. Ti, kte°φ₧ mne milovali, a tovaryÜi moji, Ütφtφ se ran m²ch, a p°φbuznφ moji zdaleka stojφ.
12. Ti [pak] , kte°φ₧ stojφ o bez₧ivotφ mΘ, osφdla lΘcejφ, a kte°φ₧ mΘho zlΘho hledajφ, mluvφ p°evrßcen∞, a p°es cel² den lest a chytrost sm²Ülejφ.
13. Ale jß jako hluch² neslyÜφm, a jako n∞m², kter²₧ neotvφrß ·st sv²ch;
14. Tak jsem, jako Φlov∞k, kter²₧ neslyÜφ, a v jeho₧ ·stech nenφ ₧ßdnΘho odporu.
15. Nebo na t∞, Hospodine, oΦekßvßm, ty [za mne] odpovφÜ, Pane Bo₧e m∙j.
16. Nebo jsem °ekl: A¥ se neradujφ ze mne, poklesla-li by se noha mß, a¥ se pyÜn∞ nepozdvihujφ nade mnou,
17. Pon∞vad₧ k [snßÜenφ] bφd hotov jsem, anobr₧ bolest mß v₧dycky jest p°ede mnou.
18. A ₧e nepravosti svΘ vyznßvßm, a pro h°φch sv∙j tesklφm.
19. ProΦe₧ nep°ßtelΘ moji veseli jsouce, silφ se, a rozmno₧ujφ se ti, kte°φ₧ mne bez p°φΦiny nenßvidφ.
20. A zl²m za dobrΘ mi se odplacujφce, Φinφ mi protivenstvφ, proto ₧e dobrΘho nßsleduji.
21. NeopouÜt∞j₧ mne, Hospodine Bo₧e m∙j, nevzdaluj₧ se ode mne.
22. P°isp∞j k spomo₧enφ mΘmu, Pane spasenφ mΘho.

39.kapitola (Äalmy)


AΦ sob∞ David ulo₧il v pokoji a trp∞livosti ₧iv b²ti, vÜak t∞₧kostmi

v mysli svΘ jsa znepokojen, i v reptßnφ proti Bohu se vydal; 8. potom

sßm k sob∞ p°iÜed, za milost prosil.

1. P°ednφmu zp∞vßku Jedutunovi, ₧alm David∙v. ╪ekl jsem: Ost°φhati budu cest sv²ch, abych nezh°eÜil jazykem sv²m; pojmuv uzdu ·sta svß, dokud₧ [bude] bezbo₧nφk p°ede mnou.
2. MlΦenφm byl jsem k n∞mΘmu [podobn²] , umlΦel jsem se [i] spravedlivΘho [odporu] , ale bolest mß vφce zbou°ena jest.
3. Ho°elo ve mn∞ srdce mΘ, roznφcen jest ohe≥ v p°emyÜlovßnφ mΘm, [tak ₧e] jsem mluvil jazykem sv²m, [°ka:]
4. Dej mi znßti, Hospodine, konec [₧ivota] mΘho, a odm∞°enφ dn∙ m²ch jakΘ jest, abych v∞d∞l, jak dlouho trvati mßm.
5. Aj, na dla≥ odm∞°il jsi mi dn∙, a v∞k m∙j jest jako nic p°ed tebou, a jist∞ ₧e¥ nenφ ne₧ pouhß marnost ka₧d² Φlov∞k, [jakkoli] pevn∞ stojφcφ. SΘlah.
6. Jist∞ tak pomφjφ Φlov∞k jako stφn, nadarmo zajistΘ kvaltuje se; shroma₧∩uje, a nevφ, kdo to pobΘ°e.
7. NaΦe₧ bych tedy nynφ oΦekßval, Pane? OΦekßvßnφ mΘ jest na tebe.
8. [A proto₧] ode vÜech p°estoupenφ m²ch vysvobo∩ mne, za posm∞ch blßznu nevystavuj mne.
9. On∞m∞l jsem, a neotev°el ·st sv²ch, proto ₧e jsi ty uΦinil to.
10. Odejmi ode mne metlu svou, [nebo] od Üvihßnφ ruky tvΘ docela zhynul jsem.
11. Ty, [kdy₧] ₧ehrßnφm pro nepravost tresceÜ Φlov∞ka, hned jako mol k zetlenφ p°ivodφÜ zdßrnost jeho; marnost zajistΘ jest vÜelik² Φlov∞k. SΘlah.
12. VyslyÜi₧ modlitbu mou, Hospodine, a volßnφ mΘ p°ijmi v uÜi [svΘ;] neodmlΦuj₧ se kvφlenφ mΘmu, nebo jsem p°φchozφ a podruh u tebe, jako [i] vÜickni otcovΘ moji.
13. Ponechej mne, a¥ se posilφm, prvΘ ne₧ bych se odebral, a ji₧ [zde vφce] nebyl.

40.kapitola (Äalmy)


David p°edeÜl²mi dobrodinφmi, jich₧ i sßm 5. i s jin²mi v∞rn²mi okusil,

9. a stßlostφ svou p°i Bohu v dov∞rnosti se ustaviv, 12. sob∞ milosti a

pomoci, 15. bezbo₧n²m vyhlazenφ, dobr²m pot∞Üenφ od Boha ₧ßdß.

1. P°ednφmu zp∞vßku, David∙v ₧alm. Äßdostiv∞ oΦekßval jsem na Hospodina, i naklonil se ke mn∞, a vyslyÜel mΘ volßnφ.
2. A vytßhl mne z Φisterny hluΦφcφ, i z blßta bahnivΘho, a postavil na skßle nohy mΘ, a kroky mΘ utvrdil.
3. A tak vlo₧il v ·sta mß pφse≥ novou, chvßlu Bohu naÜemu, [co₧] kdy₧ uhlΘdajφ mnozφ, i bßti se, i doufßnφ sklßdati budou v Hospodinu.
4. Blahoslaven² ten Φlov∞k, kter²₧ sklßdß v Hospodinu svou nad∞ji, a neohlΘdß se na pyÜnΘ, ani na ty, kte°φ₧ se ke l₧i uchylujφ.
5. MnohΘ v∞ci ΦinφÜ ty, Hospodine Bo₧e m∙j, [a] divnφ [jsou] skutkovΘ tvoji i myÜlenφ tvß o nßs; nenφ, kdo by je po°ßd vyΦφsti mohl p°ed tebou. [Jß] cht∞l-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem vφce jich jest, ne₧li vypraveno b²ti m∙₧e.
6. Ob∞ti a daru neoblφbils, [ale] uÜi jsi mi otev°el; zßpalu a ob∞ti za h°φch ne₧ßdal jsi.
7. Tehdy °ekl jsem: Aj, jdu¥, [jako₧] v knihßch psßno jest o mn∞.
8. Abych Φinil v∙li tvou, Bo₧e m∙j, lφbost mßm; nebo zßkon tv∙j [jest] u prost°ed vnit°nostφ m²ch.
9. OhlaÜoval jsem spravedlnost v shromß₧d∞nφ velikΘm; aj, rt∙ sv²ch [₧e] jsem nezdr₧oval, ty znßÜ, Hospodine.
10. Spravedlnosti tvΘ neukryl jsem u prost°ed srdce svΘho, pravdu tvou a spasenφ tvΘ vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenstvφ tvΘho a pravdy tvΘ v shromß₧d∞nφ velikΘm.
11. Ty [pak] , Hospodine, nevzdaluj slitovßnφ sv²ch ode mne; milosrdenstvφ tvΘ a pravda tvß v₧dycky a¥ mne ost°φhajφ.
12. Nebo¥ jsou mne obklφΦily zlΘ v∞ci, jim₧ poΦtu nenφ; dostihly mne mΘ nepravosti, tak ₧e prohlΘdnouti nemohu; rozmno₧ily se nad [poΦet] vlas∙ hlavy mΘ, a srdce mΘ opustilo mne.
13. RaΦi₧ ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, posp∞Üi₧ ku pomoci mΘ.
14. Zahanbeni bu∩te, a zapy°te se vÜickni, kte°φ₧ hledajφ duÜe mΘ, aby ji zahladili; zp∞t obrßceni a v potupu dßni bu∩te, kte°φ₧ lφbost majφ v neÜt∞stφ mΘm.
15. P°ijdi₧ na n∞ spuÜt∞nφ za to, ₧e mne k hanb∞ p°ivΘsti usilujφ, °φkajφce: Hahß, hahß.
16. [Ale] a¥ radujφ a veselφ se v tob∞ vÜickni hledajφcφ tebe, a milujφcφ spasenφ tvΘ a¥ °φkajφ v₧dycky: Veleslaven budi₧ Hospodin.
17. Jß pak [aΦkoli] chud² a nuzn² jsem, Pßn [vÜak] peΦuje o mne. Pomoc mß a vysvoboditel m∙j ty jsi. Bo₧e m∙j, neprodlΘvej₧.

41.kapitola (Äalmy)


David blahoslavenstvφ t∞ch, kte°φ₧ nad bφdn²mi lφstost majφ, ukßzav,

6. nad neup°φmnostφ nep°ßtel sv²ch na°φkß, 11. a za vysvobozenφ i

strestßnφ takov²ch lidφ Bohu se modlφ.

1. P°ednφmu zp∞vßku, ₧alm David∙v. Blahoslaven², kdo₧ proz°eteln² soud Φinφ o chudΘm; v den zl² vysvobodφ jej Hospodin.
2. Hospodin ho ost°e₧e, a ob₧ivφ jej; bla₧en² bude na zemi, ani₧ ho vydß lφbosti nep°ßtel jeho.
3. Hospodin ho na lo₧ci ve mdlob∞ posilφ, vÜecko le₧enφ jeho v nemoci jeho prom∞nφ.
4. Jß °ekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duÜi mou, nebo jsem tob∞ zh°eÜil.
5. Nep°ßtelΘ moji mluvili zle o mn∞, [°kouce:] Skoro-li₧ um°el, a zahyne jmΘno jeho?
6. A jestli₧e [kdo z nich] p°ichßzφ, aby mne navÜtφvil, pochlebenstvφ mluvφ; srdce jeho sbφrß sob∞ nepravost, a vyjda ven, roznßÜφ [ji.]
7. SÜeptßvajφ se spolu proti mn∞ vÜickni, kte°φ₧ mne nenßvidφ, a p°iΦφtajφ mi zlΘ v∞ci, [°φkajφce:]
8. Pomsta [pro] neÜlechetnost p°ichytila se ho, a kdy₧t∞ se slo₧il nepovstane¥ zase.
9. TakΘ i ten, s nφm₧ jsem byl v p°ßtelstvφ, jemu₧ jsem se dov∞°oval, a kter²₧ jφdal chlΘb m∙j, pozdvihl paty proti mn∞.
10. Ale ty, Hospodine, smiluj se nademnou, a pozdvihni mne, a odplatφm jim;
11. Abych odtud poznal, ₧e mne sob∞ libujeÜ, kdy₧ by se neradoval nade mnou nep°φtel m∙j.
12. Mne pak v up°φmnosti mΘ zachovßÜ, a postavφÜ p°ed oblφΦejem sv²m na v∞ky.
13. Po₧ehnan² Hospodin B∙h Izraelsk², od v∞k∙ a₧ na v∞ky, Amen i Amen.

42.kapitola (Äalmy)


David S. slu₧eb Bo₧φch jsa zbaven a p°φΦinou tou od nep°ßtel potupn∞

dot²kßn, Hospodinu toho tou₧φ, 6. zatφm jak² sßm v sob∞ o tu v∞c boj

m∞l, v n∞m₧ vφra s mdlobou t∞la se tak pot²kala, ₧e v₧dy naposledy

zvφt∞zila, o tom vypravuje.

1. P°ednφmu zp∞vßku [z] syn∙ Ch≤re, [₧alm] vyuΦujφcφ. Jako₧ jelen °ve, [dycht∞] po tekut²ch vodßch, tak duÜe mß °ve k tob∞, ≤ Bo₧e.
2. Äφznφ duÜe mß Boha, Boha ₧ivΘho, [a °φkß:] Skoro-li₧ p∙jdu, a ukß₧i se p°ed oblφΦejem Bo₧φm?
3. Slzy mΘ jsou mi mφsto chleba dnem i nocφ, kdy₧ mi °φkajφ ka₧dΘho dne: Kde₧ jest B∙h tv∙j?
4. Na to kdy₧ se rozpomφnßm, tΘm∞° duÜi svou sßm v sob∞ vylΘvßm, ₧e jsem chodφval s mnoh²mi, [a] ubφrßval jsem se s nimi do domu Bo₧φho s hlasit²m zpφvßnφm, a dφkΦin∞nφm v zßstupu plΘsajφcφch.
5. ProΦ jsi smutnß, duÜe mß, a proΦ se kormoutφÜ? PoseΦkej na Boha, nebo¥ jeÜt∞ vyznßvati jej budu, [i] hojnΘ spasenφ tvß°i jeho.
6. M∙j Bo₧e, jak tesklφ duÜe mß! Proto₧ se na t∞ rozpomφnßm v krajin∞ JordßnskΘ a HermonskΘ, na ho°e Mitsar.
7. Propast propasti se oz²vß k hluΦenφ trub tv²ch, vÜecka vlnobitφ tvß a rozvodn∞nφ tvß na mne se svalila.
8. [V∞°φm vÜak] , ₧e¥ mi ud∞lφ ve dne Hospodin milosrdenstvφ svΘho, a v noci pφsniΦka jeho se mnou, [a] modlitba mß k Bohu ₧ivota mΘho.
9. Dφm k Bohu silnΘmu, skßle svΘ: ProΦe₧ jsi zapomenul se nade mnou? ProΦ pro ssou₧enφ [od] nep°φtele v smutku mßm choditi?
10. Jako rßna v kostech m²ch [jest to] , kdy₧ mi utrhajφ nep°ßtelΘ moji, °φkajφce mi ka₧dΘho dne: Kde₧ jest B∙h tv∙j?
11. ProΦ jsi smutnß, duÜe mß, a proΦ se kormoutφÜ ve mn∞? PoseΦkej na Boha, nebo¥ jeÜt∞ vyznßvati jej budu; [on¥ jest] hojnΘ spasenφ tvß°i mΘ a B∙h m∙j.

43.kapitola (Äalmy)


David zjevnß nßsilφ i lstivΘ ·klady od protivnφk∙ trp∞, prosφ Boha za

vysvobozenφ, 5. a v nad∞ji se ustavuje.

1. Su∩ mne, ≤ Bo₧e, a zasa∩ se o mou p°i; od nßrodu nemilosrdnΘho, a od Φlov∞ka lstivΘho a nepravΘho vytrhni mne.
2. Nebo ty jsi B∙h mΘ sφly. ProΦ jsi mne zapudil? ProΦ pro ssou₧enφ [od] nep°φtele v smutku mßm ustaviΦn∞ choditi?
3. SeÜli₧ sv∞tlo svΘ a pravdu svou, to a¥ mne vodφ [a] zprovodφ na horu svatosti tvΘ a do p°φbytk∙ tv²ch,
4. Abych p°istoupil k oltß°i Bo₧φmu, k Bohu radostnΘho plΘsßnφ mΘho, a budu t∞ oslavovati na harf∞, ≤ Bo₧e, Bo₧e m∙j.
5. ProΦ jsi smutnß, duÜe mß, a proΦ se kormoutφÜ ve mn∞? PoseΦkej na Boha, nebo¥ jeÜt∞ vyznßvati jej budu; [on¥ jest] hojnΘ spasenφ tvß°i mΘ a B∙h m∙j.

44.kapitola (Äalmy)


Cφrkev p°φklady p°edk∙ sv²ch, smlouvou i v∙lφ Bo₧φ utvrzenß, 10. sv²ch

t∞₧kostφ Bohu tou₧φ, 18. a ₧e to pro jeho jmΘno snßÜφ, ukazujφc,

24. pomoci k spasenφ svΘmu ₧ßdß.

1. P°ednφmu zp∞vßku z syn∙ Ch≤re, vyuΦujφcφ. Bo₧e, uÜima sv²ma sl²chali jsme, [a] otcovΘ naÜi vypravovali nßm o skutcφch, [kterΘ₧] jsi Φinφval za dn∙ jejich, za dn∙ starodßvnφch.
2. Tys sßm rukou svou vyhnal pohany, a vÜtφpil jsi je; pot°el jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3. Nebo¥ jsou neopanovali zem∞ meΦem sv²m, ani₧ jim rßm∞ jejich spomohlo, ale pravice tvß a rßm∞ tvΘ, a sv∞tlost oblφΦeje tvΘho, proto ₧e jsi je zamiloval.
4. Ty jsi sßm krßl m∙j, ≤ Bo₧e, udφlej₧ hojnΘho spasenφ Jßkobova.
5. V tob∞¥ jsme protivnφky naÜe potφrali, [a] ve jmΘnu tvΘm poÜlapßvali jsme povstßvajφcφ proti nßm.
6. Nebo¥ jsem v luΦiÜti svΘm nad∞je nesklßdal, ani₧ mne [kdy] obrßnil meΦ m∙j.
7. Ale ty jsi nßs vysvobozoval od nep°ßtel naÜich, a kte°φ₧ nßs nenßvidφ, ty jsi zahanboval.
8. [A proto₧] chvßlφme [t∞] Boha na ka₧d² den, a jmΘno tvΘ ustaviΦn∞ oslavujeme. SΘlah.
9. Ale [nynφ] jsi nßs zahnal i zahanbil, a nevychßzφÜ s vojsky naÜimi.
10. Obrßtil jsi nßs nazp∞t, a ti, kte°φ₧ nßs nenßvidφ, rozchvßtali mezi sebou [jm∞nφ naÜe.]
11. Oddal jsi nßs, jako ovce [k] sn∞denφ, i mezi pohany rozpt²lil jsi nßs.
12. Prodal jsi lid sv∙j bez pen∞z, a nenadsadils mzdy jejich.
13. Vydal jsi nßs k utrhßnφ soused∙m naÜim, ku posm∞chu a ku potup∞ t∞m, kte°φ₧ jsou v∙kol nßs.
14. Uvedl jsi nßs v p°φslovφ mezi nßrody, a mezi lidmi, aby nad nßmi hlavou zmφtßno bylo.
15. Na ka₧d² den styd∞ti se musφm, a hanba tvß°i mΘ p°ikr²vß mne,
16. A to z p°φΦiny °eΦi utrhajφcφho a han∞jφcφho, z p°φΦiny nep°φtele a vymstφvajφcφho se.
17. VÜecko to p°iÜlo na nßs, a vÜak jsme se nezapomenuli na t∞, ani₧ jsme zruÜili smlouvy tvΘ.
18. Neobrßtilo se nazp∞t srdce naÜe, ani₧ se uch²lil krok nßÜ od stezky tvΘ,
19. AΦkoli jsi nßs byl pot°el na mφst∞ drak∙, a p°ikryl jsi nßs stφnem smrti.
20. Kdybychom se byli zapomenuli na jmΘno Boha svΘho, a pozdvihli rukou sv²ch k bohu cizφmu,
21. Zdali₧ by toho B∙h byl nevyhledßval? Nebo on znß skrytosti srdce.
22. Anobr₧ pro tebe mordovßni b²vßme ka₧dΘho dne, jmφni jsme jako ovce k zabitφ oddanΘ.
23. Prociti₧, proΦ spφÜ, ≤ Pane? Probudi₧ se, a nezahßn∞j [nßs] na v∞ky.
24. I proΦe₧ tvß° svou skr²vßÜ, a zapomφnßÜ se na trßpenφ a ssou₧enφ naÜe?
25. Nebot∞ se [ji₧] sklonila a₧ k prachu duÜe naÜe, p°ilnul k zemi ₧ivot nßÜ.
26. Povstani₧ [k] naÜemu spomo₧enφ, a vykup nßs pro svΘ milosrdenstvφ.

45.kapitola (Äalmy)


Krista Pßna samΘho pravΘho cφrkve ₧enicha, 10. tΘ₧ i cφrkve jako n∞v∞stky

a choti jeho, i s povinnostmi jejφmi vypsßnφ.

1. P°ednφmu kantoru z syn∙ Ch≤re, na ÜoÜannim, vyuΦujφcφ. Pφse≥ o lßsce. Vyneslo srdce mΘ slovo dobrΘ, vypravovati budu pφsn∞ svΘ o krßli, jazyk m∙j [jako] pΘro hbitΘho pφsa°e.
2. Krßsn∞jÜφ jsi nad [vÜecky] syny lidskΘ, rozlita jest i milost ve rtech tv²ch, proto ₧e jest tob∞ po₧ehnal B∙h a₧ na v∞ky.
3. P°ipaÜ meΦ sv∙j na bedra, ≤ reku udatn², [proka₧] d∙stojnost a slßvu svou.
4. A v tΘ slßv∞ svΘ Ü¥astn∞ vyjφ₧d∞j s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokß₧e pravice tvß hrozn²ch v∞cφ.
5. St°ely tvΘ jsou ostrΘ, padati budou [od nich] p°ed tebou nßrodovΘ, [proniknou] a₧ k srdci nep°ßtel krßlovsk²ch.
6. Tr∙n tv∙j, ≤ Bo₧e, [jest] v∞Φn² a stßl², berla krßlovstvφ tvΘho [jesti¥] berla nejup°φm∞jÜφ.
7. MilujeÜ spravedlnost, a nenßvidφÜ bezbo₧nosti, proto₧ pomazal t∞, Bo₧e, B∙h tv∙j olejem veselΘ nad ·Φastnφky tvΘ.
8. Mirra, aloe a kassia, vÜecka roucha tvß [vonφ] z palßc∙, z kostφ slonov²ch vzd∞lan²ch, nad ty, jen₧ t∞ obveselujφ.
9. Dcery krßl∙ jsou mezi vzßcn²mi tv²mi, p°φstojφ¥ [i] man₧elka tob∞ po pravici v ryzφm zlat∞.
10. SlyÜi₧, dcerko, a viz, a naklo≥ ucha svΘho, a zapome≥ na lid sv∙j a na d∙m otce svΘho.
11. I zalφbφ se krßli tvß krßsa; on¥ jest zajistΘ Pßn tv∙j, proto₧ sklßn∞j se p°ed nφm.
12. Tu¥ i TyrÜtφ s dary, p°ed oblφΦejem tv²m ko°iti se budou bohatφ nßrodovΘ.
13. VÜecka slavnß [jest] dcera krßlovskß u vnit°ku, roucho zlatem vytkßvanΘ jest od∞v jejφ.
14. V rouÜe krumpovanΘm p°ivedena bude krßli, i panny za nφ, dru₧iΦky jejφ, p°ivedeny budou k tob∞.
15. P°ivedeny budou s radostφ velikou a plΘsßnφm, a vejdou na palßc krßlovsk².
16. Mφsto otc∙ sv²ch budeÜ mφti syny svΘ, kterΘ₧ postavφÜ za knφ₧ata po vÜφ zemi.
17. V pam∞t uvoditi budu jmΘno tvΘ po vÜecky v∞ky, proΦe₧ oslavovati t∞ budou nßrodovΘ na v∞ky v∞k∙.

46.kapitola (Äalmy)


ObyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ dφky Φinφ Bohu, ₧e je p°ed nep°ßtely ochrßnil,

9. a vespolek se k rozva₧ovßnφ toho napomenuvÜe, 12. p°φtomnostφ Bo₧φ

pot∞Üen∞ se chlubφ.

1. P°ednφmu kantoru z syn∙ Ch≤re, pφse≥ na alamot. B∙h [jest] naÜe ·toΦiÜt∞ i sφla, ve vÜelikΘm ssou₧enφ pomoc v₧dycky hotovß.
2. A proto₧ nebudeme se bßti, by¥ se pak i zem∞ podvrßtila, a zp°evracely se hory do prost°ed mo°e.
3. By¥ i jeΦely, [a] kormoutily se vody jeho, a hory se rozrß₧ely od dutφ jeho. SΘlah.
4. Potok [a] pramenovΘ jeho obveselujφ m∞sto Bo₧φ, nejsv∞t∞jÜφ z p°φbytk∙ NejvyÜÜφho.
5. B∙h jest u prost°ed n∞ho, nepohne¥ se; p°isp∞je¥ jemu B∙h na pomoc hned v jit°e.
6. Kdy₧ hluΦeli nßrodovΘ, [a] pohnula se krßlovstvφ, vydal hlas sv∙j, [a] rozplynula se zem∞.
7. Hospodin zßstup∙ [jest] s nßmi, hradem vysok²m [jest] nßm B∙h Jßkob∙v. SΘlah.
8. Po∩te, vizte skutky Hospodinovy, jak²ch¥ jest pustin nad∞lal na zemi.
9. P°φtr₧ Φinφ boj∙m a₧ do konΦin zem∞, luΦiÜt∞ lßme, kopφ posekßvß, a vozy spaluje ohn∞m,
10. [Mluv∞:] Upokojte₧ se, a v∞zte, ₧e¥ jsem jß B∙h, kter²₧ vyv²Üen budu mezi nßrody, vyv²Üen budu na zemi.
11. Hospodin zßstup∙ [jest] s nßmi, hradem vysok²m [jest] nßm B∙h Jßkob∙v. SΘlah.

47.kapitola (Äalmy)


Cφrkev Izraelskß vzbuzuje pohany k radosti v Kristu, aby jej chvßlili

z toho, 4. ₧e jich k spasenφ povolal, 8. i mocnou sprßvu a ochranu

v krßlovstvφ svΘm nad nimi vede.

1. P°ednφmu zp∞vßku z syn∙ Ch≤re, ₧alm. VÜickni nßrodovΘ plΘsejte rukama, trubte Bohu s hlasit²m prozp∞vovßnφm.
2. Nebo Hospodin nejvyÜÜφ, hrozn², [jest] krßl velik² nade vÜφ zemi.
3. Uvozuje lidi v moc naÜi, a nßrody pod nohy naÜe.
4. Odd∞lil nßm za d∞dictvφ naÜe slßvu Jßkobovu, kterΘho₧ miloval. SΘlah.
5. Vstoupil B∙h s troubenφm, Hospodin s zvukem trouby.
6. Äalmy zpφvejte Bohu, zpφvejte; zpφvejte ₧almy krßli naÜemu, zpφvejte.
7. Nebo krßl vÜφ zem∞ B∙h [jest] , zpφvejte ₧almy rozumn∞.
8. Kraluje¥ B∙h nad nßrody, B∙h sedφ na tr∙nu svΘm svatΘm.
9. Knφ₧ata nßrod∙ p°ipojili se [k] lidu Boha Abrahamova; nebo pavΘzy zem∞ Bo₧φ jsou, [proΦe₧] [on] nßramn∞ vyv²Üen jest.

48.kapitola (Äalmy)


M∞Ü¥anΘ JeruzalΘmÜtφ chvßlφ Boha, ₧e jest je ochrßnil, bu∩ p°ed

Senacheribem a Assyrsk²mi, za Φasu EzechißÜe, aneb p°ed Moßbsk²mi,

za dn∙ Jozafatov²ch.

1. Pφse≥ ₧almu syn∙ Ch≤re. Velik² jest Hospodin, a p°evelmi chvalitebn² v m∞st∞ Boha naÜeho, [na] ho°e svatosti svΘ.
2. Ozdoba krajiny, ·t∞cha vÜφ zem∞ jesti¥ hora Sion, [k] stran∞ p∙lnoΦnφ, m∞sto krßle velikΘho.
3. B∙h na palßcφch jeho, [a] znajφ ho b²ti vysok²m hradem.
4. Nebo aj, krßlovΘ kdy₧ se shromß₧dili [a] spolu tßhli,
5. Sami to uz°evÜe, velmi se divili, [a] p°ed∞Üeni byvÜe, nßhle utφkali.
6. Tu¥ jest je strach popadl, [a] bolest jako ₧enu rodφcφ.
7. V∞trem v²chodnφm rozrß₧φÜ lodφ TarskΘ.
8. Jak₧ jsme sl²chali, tak jsme spat°ili, v m∞st∞ Hospodina zßstup∙, v m∞st∞ Boha naÜeho. B∙h upevnφ je a₧ na v∞ky.
9. Rozjφmßme, ≤ Bo₧e, milosrdenstvφ tvΘ u prost°ed chrßmu tvΘho.
10. Jako₧ jmΘno tvΘ, Bo₧e, tak i chvßla tvß a₧ do konΦin zem∞; pravice tvß zajistΘ plnß jest spravedlnosti.
11. Raduj se, horo Sione, plΘsejte, dcery JudskΘ, z p°φΦiny soud∙ Bo₧φch.
12. Obejd∞te Sion, a obstupte jej, seΦt∞te v∞₧e jeho.
13. P°ilo₧te mysl svou k ohrad∞, popat°te na palßce jeho, abyste um∞li vypravovati v∞ku potomnφmu,
14. Äe tento B∙h jest B∙h nßÜ na v∞ΦnΘ v∞ky, [a ₧e] on v∙dce nßÜ bude a₧ do smrti.

49.kapitola (Äalmy)


Prorok ku pomazßnφ slov sv²ch probudiv, 6. napomenutφ Φinφ pobo₧n²m,

aby u vφ°e nemdleli, kdy₧ by ode Pßna trestßni byli, ani se nad Φasn²m

Üt∞stφm bezbo₧n²ch nekormoutili, ₧ivotech v∞Φn²m jisti jsouce.

1. P°ednφmu kantoru z syn∙ Ch≤re, ₧alm. SlyÜte to vÜickni nßrodovΘ, pozorujte vÜickni obyvatelΘ zemÜtφ.
2. Tak z lidu obecnΘho, jako z pov²Üen²ch, tak bohat², jako chud².
3. ┌sta mß mluviti budou moudrost, a p°emyÜlovßnφ srdce mΘho rozumnost.
4. Naklonφm k p°φslovφ ucha svΘho, a p°i harf∞ vyklßdati budu p°φpovφdku svou.
5. I proΦ se bßti mßm ve dnech zl²ch, [aby] nepravost t∞ch, kte°φ₧ mi na paty Ülapajφ, mne obklφΦiti m∞la?
6. Kte°φ₧ doufajφ v svß zbo₧φ, a mno₧stvφm bohatstvφ svΘho se chlubφ.
7. Äßdn² bratra svΘho nijak₧ vykoupiti nem∙₧e, ani Bohu za n∞j dßti mzdy vyplacenφ,
8. (Nebo¥ by velmi drahΘ musilo b²ti vyplacenφ duÜe jejich, proto₧ nedovede¥ [toho] na v∞ky),
9. Aby ₧iv byl v∞Φn∞, a nevid∞l poruÜenφ.
10. Nebo se vφdß, ₧e i moud°φ umφrajφ, blßzen a hovadn² Φlov∞k zarove≥ hynou, zbo₧φ svΘho i cizφm zanechßvajφce.
11. MyÜlenφ jejich [jest] , ₧e domovΘ jejich v∞Φnφ jsou, a p°φbytkovΘ jejich od nßrodu do pronßrodu; [proΦe₧ je] po krajinßch naz²vajφ jmΘny sv²mi.
12. Ale Φlov∞k v slßv∞ netrvß, jsa podobn² hovad∙m, kterß₧ hynou.
13. Takovß sna₧nost jejich jest blßznovstvφm p°i nich, vÜak potomci jejich ·sty sv²mi to schvalujφ. SΘlah.
14. Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je ₧rßti bude, ale up°φmφ panovati budou nad nimi v jit°e; zp∙sob pak on∞chno aby zvetÜel, z p°φbytku svΘho [octnou se] v hrob∞.
15. Ale B∙h vykoupφ duÜi mou z moci pekla, kdy₧ mne p°ijme. SΘlah.
16. Neboj se, kdy₧ by n∞kdo zbohatl, a kdy₧ by se rozmno₧ila slßva domu jeho.
17. P°i smrti zajistΘ niΦeho nevezme, ani₧ sstoupφ za nφm slßva jeho.
18. AΦ¥koli duÜi svΘ, pokud₧ jest ₧iv, lahodφ; k tomu chvßlφ jej [i jinφ] , kdy₧ sob∞ Φist∞ povoluje:
19. A vÜak musφ se odebrati za v∞kem otc∙ sv²ch, a na v∞ky sv∞tla neuz°φ.
20. [Summou:] ╚lov∞k jsa ve cti, neusrozumφ-li [sob∞] , b²vß uΦin∞n podobn² hovad∙m, kterß₧ hynou.

50.kapitola (Äalmy)


Boha na Sionu p°eb²vajφcφho d∙stojnost, slßvu, skutky i slovo prorok

vyvyÜuje, 7. pravΘ Bo₧φ poct∞ vyuΦuje, 16. a bezbo₧nΘ z h°φch∙ tresce,

22. i ku pokßnφ jim slou₧φ.

1. Äalm Azafovi. B∙h siln², B∙h Hospodin mluvil, a p°ivolal zemi od v²chodu slunce i od zßpadu jeho.
2. Z Siona v dokonalΘ krßse B∙h zastkv∞l se.
3. BΘ°e¥ se B∙h nßÜ, a nebude mlΦeti; ohe≥ p°ed nφm [vÜe] z₧φrati bude, a v∙kol n∞ho vich°ice nßramnß.
4. Zavolal nebes s h∙ry i zem∞, aby soudil lid sv∙j, [°ka:]
5. Shroma₧∩te mi svatΘ mΘ, kte°φ₧ smlouvu se mnou uΦinili p°i ob∞tech.
6. I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sßm B∙h soudce jest. SΘlah.
7. SlyÜ, lide m∙j, a budu¥ mluviti, Izraeli, a budu¥ tebou osv∞dΦovati. Jß [zajistΘ] B∙h, B∙h tv∙j jsem.
8. Nechci t∞ obvi≥ovati z p°φΦiny ob∞tφ tv²ch, ani zßpal∙ tv²ch, ₧e by v₧dycky p°ede mnou [nebyli.]
9. Nevezmu¥ z domu tvΘho volka, ani z chlΘv∙ tv²ch kozl∙.
10. Nebo mß jest vÜecka zv∞° lesnφ, i hovada na tisφci horßch.
11. Jß znßm vÜecko ptactvo po horßch, a zv∞° polnφ p°ed sebou mßm.
12. ZlaΦnφm-li, nic tob∞ o to nedφm; nebo m∙j jest okrÜlek zemsk² i plnost jeho.
13. Zdali₧ jφdßm maso [z] vol∙, a pijφm krev kozlovou?
14. Ob∞tuj Bohu [ob∞t] chvßly, a pl≥ NejvyÜÜφmu svΘ sliby;
15. A vz²vej mne v den ssou₧enφ, vytrhnu t∞, a ty mne budeÜ slaviti.
16. Sic jinak bezbo₧nφku pravφ B∙h: Co₧ tob∞ do toho, ₧e ty vypravujeÜ ustanovenφ mß, a bΘ°eÜ smlouvu mou v ·sta svß,
17. Pon∞vad₧ jsi vzal v nenßvist kßze≥, a zavrhl jsi za sebe slova mß.
18. VidφÜ-li zlod∞je, hned s nφm b∞₧φÜ, a s cizolo₧nφky dφl sv∙j mßÜ.
19. ┌sta svß pouÜtφÜ ke zlΘmu, a jazyk tv∙j sklßdß lest.
20. UsazujeÜ se, a mluvφÜ proti bratru svΘmu, a na syna matky svΘ lehkost uvodφÜ.
21. To jsi Φinil, a jß mlΦel jsem. M∞l-li₧ jsi ty se domnφvati, ₧e jß tob∞ podobn² budu? [N²br₧] trestati t∞ budu, a p°edstavφm¥ [to] p°ed oΦi tvΘ.
22. Srozum∞jte₧ tomu ji₧ aspo≥ vy, kte°φ₧ se zapomφnßte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23. Kdo₧ ob∞tuje [ob∞t] chvßly, ten¥ mne uctφ, a tomu, kdo₧ napravuje cestu [svou] , ukß₧i spasenφ Bo₧φ.

51.kapitola (Äalmy)


David obvin∞n jsa skrze proroka, zamilost pokorn∞ prosφ, 12. a aby Ducha

S. mahe, i Bo₧φ slßvu rozÜi°ovati mohl. 20. Modlφ se takΘ za spasenφ lidu,

i vd∞Φnost slibuje.

1. P°ednφmu z kantor∙, ₧alm David∙v, Kdy₧ k n∞mu p°iÜel Nßtan prorok, po [jeho] vjitφ k BetsabΘ. Smiluj se nade mnou, Bo₧e, podlΘ milosrdenstvφ svΘho, podlΘ mno₧stvφ slitovßnφ sv²ch shla∩ p°estoupenφ mß.
2. Dokonale obmej mne od nepravosti mΘ, a od h°φchu mΘho oΦis¥ mne.
3. Nebo jß znßm p°estoupenφ svß, a h°φch m∙j p°ede mnou jest ustaviΦn∞.
4. Tob∞, tob∞ samΘmu, zh°eÜil jsem, a zlΘho se p°ed oΦima tv²ma dopustil, abys spravedliv² z∙stal v °eΦech sv²ch, a bez ·hony v soudech sv²ch.
5. Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v h°φchu poΦala mne matka mß.
6. Aj, ty libujeÜ pravdu u vnit°nostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
7. VyΦis¥ mne yzopem, a oΦiÜt∞n budu, umej mne, a nad snφh b∞lejÜφ budu.
8. Dej mi slyÜeti radost a pot∞Üenφ, tak a¥ zplΘÜφ kosti [mΘ] , kterΘ₧ jsi pot°el.
9. Odvra¥ tvß° svou p°φsnou od h°φÜnostφ m²ch, a vyma₧ vÜecky nepravosti mΘ.
10. Srdce ΦistΘ stvo° mi, ≤ Bo₧e, a ducha p°φmΘho obnov u vnit°nostech m²ch.
11. Nezamφtej mne od tvß°i svΘ, a Ducha svatΘho svΘho neodjφmej ode mne.
12. Navra¥ mi radost spasenφ svΘho, a duchem dobrovoln²m utvr∩ mne.
13. I budu vyuΦovati p°estupnφky cestßm tv²m, aby h°φÜnφci k tob∞ se obraceli.
14. Vytrhni mne z pomsty pro vylitφ krve, ≤ Bo₧e, Bo₧e spasiteli m∙j, a bude¥ s veselφm prozp∞vovati jazyk m∙j o spravedlnosti tvΘ.
15. Pane, rty mΘ otev°i, i budou ·sta mß zv∞stovati chvßlu tvou.
16. Nebo neoblφbil bys ob∞ti, bych¥ [ji] i dal, ani₧ bys zßpalu p°ijal.
17. Ob∞ti Bo₧φ duch skrouÜen²; srdcem skrouÜen²m a pot°ebn²m, Bo₧e, nezhrzφÜ.
18. Dobrotiv∞ naklßdej z milosti svΘ s Sionem, vzd∞lej zdi JeruzalΘmskΘ.
19. A tehdß₧ sob∞ zalφbφÜ ob∞ti spravedlnosti, zßpaly a pßlenφ cel²ch ob∞tφ, tehdß₧¥ voly na oltß°i tvΘm ob∞tovati budou.

52.kapitola (Äalmy)


David domlouvß Doegovi pro jeho neÜlechetnosti. 7. Osv∞dΦuje mu zahynutφ

a potupu, 10. naposledy t∞sφ se Bo₧φ dobrotou, a ₧e s v∞°φcφmi pocty jeho

vykonßvati bude.

1. P°ednφmu z kantor∙, vyuΦujφcφ [₧alm] David∙v. Kdy₧ p°iÜel Doeg Idumejsk², a zv∞stoval Saulovi, a pov∞d∞l mu, ₧e David vÜel do domu Achimelechova. ProΦ se chlubφÜ neÜlechetnostφ, ty mocn²? Milosrdenstvφ¥ Boha silnΘho [trvß] ka₧dΘho dne.
2. T∞₧kosti obm²Ülφ jazyk tv∙j, tak jako b°itva nabrouÜenß lest provodφ.
3. MilujeÜ zlΘ vφce ne₧ dobrΘ, rad∞ji le₧ mluvφÜ ne₧ spravedlnost. SΘlah.
4. MilujeÜ vÜelijakΘ °eΦi k sehlcenφ, a jazyk oÜemetn².
5. I tebe¥ B∙h siln² zkazφ na v∞ky, pochytφ t∞, a vytrhne t∞ z stßnku, a vyko°enφ z zem∞ ₧iv²ch. SΘlah.
6. Co₧ spravedlivφ vidouce, budou se bßti a jemu posmφvati:
7. Aj, to¥ jest ten Φlov∞k, kter²₧ nesklßdal v Bohu sφly svΘ, ale doufaje ve mno₧stvφ bohatstvφ sv²ch, zmoc≥oval se v zlosti svΘ.
8. Jß pak [budu] jako oliva zelenajφcφ se v dom∞ Bo₧φm; [nebo¥] jsem nad∞ji slo₧il v milosrdenstvφ Bo₧φm na v∞ky v∞k∙.
9. Oslavovati t∞ budu, [Pane] , na v∞ky, ₧e jsi [to] uΦinil, a poshovφm na jmΘno tvΘ, nebo¥ jest vzßcnΘ p°ed oblφΦejem svat²ch tv²ch.

53.kapitola (Äalmy)


O tΘm₧ jako ₧alm 14.

1. P°ednφmu z kantor∙ na machalat, vyuΦujφcφ [₧alm] David∙v. ╪φkß blßzen v srdci svΘm: Nenφ Boha. PoruÜeni jsou, a ohavnou pßÜφ nepravost; nenφ, kdo by Φinil dobrΘ.
2. B∙h s nebe popat°il na syny lidskΘ, aby vid∞l, byl-li by kdo rozumn² [a] hledajφcφ Boha.
3. [Aj, ] ka₧d² z nich nazp∞t odÜel, napo°ßd neu₧iteΦnφ uΦin∞ni jsou; nenφ, kdo by Φinil dobrΘ, nenφ ani jednoho.
4. Zdali₧ nev∞dφ vÜickni ΦinitelΘ nepravosti, lid m∙j s₧φrajφce, jako by chlΘb jedli? Boha [pak] nevz²vajφ.
5. Tu¥ se nßramn∞ straÜiti budou, kde₧ nenφ strachu. B∙h zajistΘ rozpt²lφ kosti t∞ch, kte°φ₧ t∞ vojensky oblehli; zahanbφÜ [je] , nebo B∙h pohrdl jimi.
6. ╙ by z Siona dßno bylo spasenφ Izraelovi. Kdy₧ B∙h zase p°ivede zajatΘ lidu svΘho, plΘsati bude Jßkob, a veseliti se Izrael.

54.kapitola (Äalmy)


David vyzrazen jsa od Zifejsk²ch, sob∞ ochrany, neÜlechetnφk∙m pomsty

od Boha ₧ßdß, 8. a p°i°φkß za tu milost Bohu slou₧iti a jej slaviti.

1. P°ednφmu z kantor∙ na neginot, vyuΦujφcφ [₧alm] David∙v, Kdy₧ p°iÜli ZifejÜtφ, a °ekli Saulovi: NevφÜ-li₧, ₧e se David pokr²vß u nßs? Bo₧e, spasena mne uΦi≥ pro jmΘno svΘ, a v moci svΘ ve∩ p°i mou.
2. Bo₧e, slyÜ modlitbu mou, pozoruj °eΦi ·st m²ch.
3. Nebo¥ jsou cizφ povstali proti mn∞, a ukrutnφci hledajφ duÜe mΘ, nep°edstavujφce sob∞ Boha p°ed oblφΦej sv∙j. SΘlah.
4. Aj, B∙h¥ jest spomocnφk m∙j; Pßn s t∞mi jest, kte°φ₧ jsou podp∙rcovΘ ₧ivota mΘho.
5. Odpla¥ zl²m nep°ßtel∙m m²m, v pravd∞ svΘ vyple≥ je, [≤ Pane.]
6. I budu¥ dobrovoln∞ ob∞ti ob∞tovati, slaviti budu jmΘno tvΘ, Hospodine, proto ₧e jest dobrΘ.
7. Nebo z ssou₧enφ vÜelikΘho vytrhl mne [B∙h] , n²br₧ i [pomstu] nad nep°ßtely m²mi vid∞lo oko mΘ.

55.kapitola (Äalmy)


David z p°φΦiny puntu Absolonova sob∞ ochrany, protivnφk∙m pak pomsty

od Boha ₧ßdß, 16. jistoty, ₧e se to stane, p°ipomφnaje, vφru toti₧ svou a

Bo₧φ dobrotivost, z strany pak nep°ßtel bezbo₧nost a ukrutnost jejich.

1. P°ednφmu kantoru na neginot, vyuΦujφcφ [₧alm] David∙v. SlyÜ, ≤ Bo₧e, modlitbu mou, a neskr²vej se p°ed prosbou mou.
2. Pozoruj a vyslyÜ mne, [nebo¥] na°φkßm v ·p∞nφ svΘm, a kormoutφm se,
3. [A to] pro k°ik nep°φtele, pro nßtisk bezbo₧nφka; nebo¥ sΦφtajφ na mne l₧ivΘ v∞ci, a s vzteklostφ se proti mn∞ postavujφ.
4. Srdce mΘ bolestφ ve mn∞, a strachovΘ smrti p°ipadli na mne.
5. Bßze≥ a strach p°iÜel na mne, a hr∙za p°ikvaΦila mne.
6. I °ekl jsem: ╙ bych m∞l k°φdla jako holubice, zalet∞l bych a poodpoΦinul.
7. Aj, daleko bych se vzdßlil, a p°eb²val bych na pouÜti. SΘlah.
8. PospφÜil bych ujφti v∞tru prudkΘmu a vich°ici.
9. Zkaz [je] , ≤ Pane, zm∞¥ jazyk jejich, nebo¥ jsem spat°il bezprßvφ a rozbroj v m∞st∞.
10. Dnem i nocφ ty [v∞ci] je obkliΦujφ po zdech jeho, a v prost°edku jeho jest nepravost a p°evrßcenost.
11. T∞₧kosti jsou u prost°ed n∞ho, ani₧ vychßzφ chytrost a lest z ulic jeho.
12. Nebo ne [n∞jak²] nep°φtel ·tr₧ky mi Φinil, sic jinak snesl bych [to;] ani ten, kdo₧ mne nenßvidφ, pozdvihl se proti mn∞, nebo skryl bych se p°ed nφm:
13. Ale ty, Φlov∞Φe mn∞ rovn², v∙dce m∙j a domßcφ m∙j;
14. JeÜto jsme spolu mile tajnΘ rady dr₧φvali, [a] do domu Bo₧φho spoleΦn∞ chodφvali.
15. ╙ by je smrt nßhle p°ikvaΦila, tak aby za ₧iva sstoupiti musili do pekla; nebo jest neÜlechetnost v p°φbytcφch jejich a u prost°ed nich.
16. Jß [pak] k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodφ mne.
17. U veΦer, [i] rßno, tΘ₧ o poledni modliti se, a nezbedn∞ volati budu, a₧ i vyslyÜφ hlas m∙j.
18. Vykoupφ¥ duÜi mou, tak aby v pokoji byla p°ed vßlkou proti mn∞; nebo velikΘ mno₧stvφ bylo jich p°i mn∞.
19. VyslyÜφ¥ B∙h siln², a je ssou₧φ, (nebo¥ sedφ odv∞Φnosti, SΘlah), proto ₧e nenapravujφ, ani₧ se bojφ Boha.
20. Vztßhl ruce svΘ na ty, kte°φ₧ s nφm pokoj m∞li, a zruÜil smlouvu svou.
21. Lib∞jÜφ ne₧ mßslo byla] slova [·st jeho, ale v srdci boj; m∞kΦejÜφ nad olej °eΦi jeho, a vÜak byly jako] meΦovΘ.
22. Uvrz na Hospodina b°φm∞ svΘ, a on¥ opatrovati t∞ bude, ani₧ dopustφ, aby na v∞ky pohnut byl spravedliv².
23. Ale onyno, ty Bo₧e, svedeÜ do jßmy zatracenφ; lidΘ [zajistΘ] vra₧edlnφ a lstivφ nedojdou polovice dn∙ sv²ch, jß pak v tebe doufati budu.

56.kapitola (Äalmy)


David utφkaje p°ed Saulem, upadl v ruce Filistinsk²ch, proΦe₧ za

vysvobozenφ ₧ßdß, a nep°ßtel∙m pomstou hrozφ, 4. doufßnφm v Boha se

chlubφ, 9. a z napln∞nφ slib∙ jej slavφ, i dalÜφch oΦekßvß.

1. P°ednφmu z kantor∙, o n∞mΘ holubici v [mφstech] vzdßlen²ch, zlat² [₧alm] David∙v, kdy₧ ho jali FilistinÜtφ v Gßt. Smiluj se nade mnou, ≤ Bo₧e, nebo mne sehltiti chce Φlov∞k; ka₧dΘho dne boj veda, ssu₧uje mne.
2. Sehltiti mne usilujφ na ka₧d² den moji nep°ßtelΘ; jist∞ ₧e¥ jest mnoho vßlΦφcφch proti mn∞, ≤ NejvyÜÜφ.
3. KterΘhokoli dne strach mne obkliΦuje, v tebe doufßm.
4. Boha chvßliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, ani₧ se budu bßti, aby mi co mohlo uΦiniti t∞lo.
5. Na ka₧d² den slova mß p°evracejφ, proti mn∞ jsou vÜecka myÜlenφ jejich ke zlΘmu.
6. Spolu se schßzejφ, skr²vajφ se, a Ülep∞jφ m²ch Üet°φ, Φφhajφce na duÜi mou.
7. Za neÜlechetnost-li₧ zniknou [pomsty] ? V prchlivosti, ≤ Bo₧e, smeceÜ lidi [ty.]
8. Ty mß utφkßnφ v poΦtu mßÜ, schovej slzy mΘ do lßhvice svΘ, a co₧ bys jich v poΦtu nem∞l?
9. A tehdy¥ obrßceni budou zp∞t nep°ßtelΘ moji v ten den, kdy₧ volati budu; to¥ vφm, ₧e B∙h p°i mn∞ [stojφ.]
10. Jߥ budu Boha chvßliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova [jeho.]
11. V Boha doufßm, nebudu se bßti, aby mi co uΦiniti mohl Φlov∞k.
12. Tob∞ jsem, Bo₧e, uΦinil sliby, [a proto₧] tob∞ vzdßm chvßly.
13. Nebo jsi vytrhl z smrti duÜi mou, a nohy mΘ od poklesnutφ, tak abych stßle chodil p°ed Bohem v sv∞tle ₧iv²ch.

57.kapitola (Äalmy)


David p°ed Saulem uchßzeje, 4. svΘ doufßnφ v Boha, nep°ßtel pak

ukrutnost p°edklßdß, 9. a toho ₧ßdß, aby B∙h jemu pro slßvu svou

spomohl, nep°ßtely pak strestal.

1. P°ednφmu kantoru, [jako:] Nevyhlazuj, zlat² [₧alm] David∙v, kdy₧ utekl p°ed Saulem do jeskyn∞. Smiluj se nade mnou, ≤ Bo₧e, smiluj se nade mnou; nebo¥ v tebe doufß duÜe mß, a v stφnu k°φdel tv²ch schrßnφm se, a₧ p°ejde ssou₧enφ.
2. Volati budu k Bohu nejvyÜÜφmu, k Bohu silnΘmu, kter²₧ dokonßvß za mne.
3. On¥ poÜle s nebe, a zachovß mne [od] potupy usilujφcφho mne sehltiti. SΘlah. PoÜle B∙h milosrdenstvφ svΘ a pravdu svou.
4. DuÜe mß jest u prost°ed lv∙, bydlφm mezi paliΦi, mezi lidmi, jejich₧ zubovΘ kopφ a st°ely, a jazyk jejich jako ostr² meΦ.
5. VyvyÜi₧ se nad nebesa, ≤ Bo₧e, a nade vÜecku zemi slßva tvß.
6. Tenata roztßhli nohßm m²m, sklφΦili duÜi mou, vykopali p°ede mnou jßmu, [ale sami] upadli do nφ. SΘlah.
7. Hotovo jest srdce mΘ, Bo₧e, hotovo jest srdce mΘ, zpφvati a oslavovati t∞ budu.
8. Probu∩ se, slßvo mß, probu∩ se, loutno a harfo, kdy₧ v svitßnφ povstßvßm.
9. Slaviti t∞ budu mezi lidmi, Pane, ₧almy prozp∞vovati tob∞ budu mezi nßrody.
10. Nebo velikΘ jest a₧ k nebi milosrdenstvφ tvΘ, a a₧ k nejvyÜÜφm oblak∙m pravda tvß.
11. VyvyÜi₧ se nad nebesa, ≤ Bo₧e, a nade vÜecku zemi slßva tvß.

58.kapitola (Äalmy)


David Saulov²m radßm domlouvß pro nepravosti jejich, 7. Bo₧φch soud∙

na n∞ ₧ßdß, a jimi hrozφ. 11. Naposledy p°edpovφdß dobr²m ut∞Üenφ.

1. P°ednφmu z kantor∙, [jako:] Nevyhlazuj, David∙v [₧alm] zlat². Prßv∞-li₧ vy, ≤ shromß₧d∞nφ, spravedlnost vypovφdßte? Up°φmn∞-li₧ soudy Φinφte, vy synovΘ lidÜtφ?
2. Anobr₧ rad∞ji nepravosti v srdci uklßdßte, [a] nßsilφ rukou sv²ch v zemi tΘto odva₧ujete.
3. Uch²lili se bezbo₧nφci hned od narozenφ, pobloudili hned od ₧ivota matky, mluvφce le₧.
4. Jed v sob∞ majφ jako jedovat² had, jako lφt² had hluch², kter²₧ zacpßvß ucho svΘ,
5. Aby neslyÜel hlasu zaklinaΦ∙, a Φarod∞jnφka v Φß°φch vycviΦenΘho.
6. ╙ Bo₧e, pot°i jim zuby v ·stech jejich, st°enovnφ zuby lvφΦat [t∞ch] polßmej, Hospodine.
7. Nech¥ se rozplynou jako voda, a zmizejφ; a¥ jsou jako ten, kter²₧ napφnß [luk] , jeho₧ vÜak st°ely se lßmφ,
8. Jako hlemej₧∩, kter²₧ tratφ se a mizφ, jako nedoch∙dΦe ₧eny, jeÜto nespat°ilo slunce.
9. PrvΘ ne₧ [lidΘ] pocφtφ trnφ jejich [a] bodlßku, hned za ₧iva zapßlenφm jako vich°icφ zachvßceni budou.
10. I bude se veseliti spravedliv², kdy₧ uz°φ pomstu, nohy svΘ umyje ve krvi bezbo₧nφka.
11. Ano dφ ka₧d²: V pravd∞, ₧e¥ mß u₧itek spravedliv², jist∞, ₧e¥ jest B∙h soudce na zemi.

59.kapitola (Äalmy)


David od nßhonΦφ Saulov²ch jsa obskoΦen, sob∞ vysvobozenφ, 6. jim pak

set°enφ, 14. pro Bo₧φ slßvu ₧ßdß.

1. P°ednφmu z kantor∙, [jako:] Nevyhlazuj₧, David∙v [₧alm] zlat², kdy₧ poslal Saul, aby st°ehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nep°ßtel m²ch, Bo₧e m∙j; p°ed t∞mi, kte°φ₧ povstßvajφ proti mn∞, bezpeΦna mne uΦi≥.
2. Vytrhni mne od t∞ch, kte°φ₧ pßÜφ nepravost, a od mu₧∙ vra₧edln²ch zachovej mne.
3. Neb aj, zßlohy Φinφ duÜi mΘ, sbφrajφ se proti mn∞ mocnφ, bez mΘho provin∞nφ a bez h°φchu mΘho, ≤ Hospodine.
4. Beze vÜφ [mΘ] nepravosti sbφhajφ se, a strojφ; povstani₧ mn∞ vst°φc, a popat°.
5. Sßm ty, Hospodine Bo₧e zßstup∙, Bo₧e Izraelsk², proci¥, abys navÜtφvil vÜecky nßrody, ani₧ se smilovßvej nad kter²m z t∞ch p°evrßcenc∙ neÜlechetn²ch. SΘlah.
6. Navracejφ se k veΦerou, Üt∞kajφ jako psi, a b∞hajφ okolo m∞sta.
7. Aj, [co¥] vynßÜejφ ·sty sv²mi! MeΦovΘ jsou ve rtech jejich, nebo [°φkajφ:] Zdali₧ kdo slyÜφ?
8. Ale ty, Hospodine, sm∞jeÜ se jim, posmφvßÜ se vÜechn∞m nßrod∙m.
9. Kdy₧ on moc provozuje, na tebe pozor mφti budu, nebo [ty] , Bo₧e, [jsi] hrad m∙j vysok².
10. B∙h mn∞ milosrdn² p°edejde¥ mne, B∙h dß mi vid∞ti [pomstu] nad nep°ßtely m²mi.
11. Nezbijej jich, aby nezapomn∞l lid m∙j, [ale] zmφtej jimi mocφ svou, a shßzej je, pavΘzo naÜe, ≤ Pane.
12. H°φch ·st sv²ch, slova rt∙ sv²ch, (posti₧eni jsouce v p²Üe svΘ, pro prokletφ a ch°adnutφ), a¥ vypravujφ.
13. Zahla∩ v prchlivosti, zahla∩ [je] , a¥ jich nenφ, a¥ poznajφ, ₧e B∙h panuje v Jßkobovi i do konΦin zem∞. SΘlah.
14. I necha₧¥ se pak zase navracejφ k veΦerou, Üt∞kajφ jako psi, a b∞hajφ okolo m∞sta.
15. Necha¥ t∞kajφ, a potravy [hledajφ] , vÜak hladovitφ jsouce, ulo₧iti se musejφ.
16. Jß pak zpφvati budu o sφle tvΘ, hned z jitra hlasit∞ slaviti budu milosrdenstvφ tvΘ, nebo jsi byl hrad m∙j vysok², a ·toΦiÜt∞ v den ssou₧enφ mΘho.
17. [A] posilen jsa, ₧almy tob∞ zpφvati budu; nebo [jsi] B∙h, vysok² hrad m∙j, B∙h mn∞ milosrdn².

60.kapitola (Äalmy)


David SyrskΘ poraziv, pomoci proti Idumejsk²m ₧ßdß, ssou₧enφ p°edeÜlß

p°ipomφnaje; 6. potom sliby i skutky Bo₧φ sob∞ p°edlo₧iv, bojovnφk∙

k udatnosti napomφnß.

1. P°ednφmu z kantor∙ na ÜuÜan eduth, zlat² [₧alm] David∙v, k vyuΦovßnφ, Kdy₧ vßlku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdy₧to navrßtil se Joßb, pobiv Idumejsk²ch v ·dolφ slanΘm dvanßcte tisφc∙. Bo₧e, zavrhl jsi byl nßs, roztrhls nßs [a] hn∞vals se, navrati₧ se zase k nßm.
2. Zat°ßsl jsi byl zemφ a roztrhls ji, uzdravi₧ rozsedliny jejφ, nebo¥ se chv∞je.
3. Ukazoval jsi lidu svΘmu tvrdΘ v∞ci, napßjels nßs vφnem zkormoucenφ.
4. [Ale nynφ] dal jsi t∞m, kte°φ₧ se tebe bojφ, korouhev, aby [ji] vyzdvihli pro pravdu [tvou.] SΘlah.
5. A¥ jsou vysvobozeni milφ tvoji, zachovßvej₧ jich pravicφ svou, a vyslyÜ mne.
6. B∙h mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu d∞liti Sichem, a ·dolφ Sochot rozm∞°φm.
7. M∙j¥ [jest] Galßd, m∙j i Manasses, a Efraim sφla hlavy mΘ, Juda uΦitel m∙j.
8. Moßb medenice k um²vßnφ mΘmu, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mn∞, Palestino, trub.
9. Kdo mne uvede do m∞sta ohra₧enΘho? Kdo mne zprovodφ a₧ do Idumee?
10. Zdali ne ty, ≤ Bo₧e, kter²₧ jsi nßs byl zavrhl, a nevychßzels, Bo₧e, s vojsky naÜimi?
11. Ud∞li₧ nßm pomoci p°ed nep°φtelem, nebo marnß jest pomoc lidskß.
12. V Bohu udatn∞ sob∞ poΦφnati budeme, a on¥ poÜlapß nep°ßtely naÜe.

61.kapitola (Äalmy)


David krßl jsa do nejzadn∞jÜφ krajiny vytiÜt∞n, prosφ, aby B∙h rozpomrna

se na p°edeÜlß dobrodinφ, jeho retoval. 7. Zr∙stu krßlovstvφ Kristova ₧ßdß,

9. a vd∞Φnost slibuje.

1. P°ednφmu z kantor∙ na neginot, David∙v. SlyÜ, ≤ Bo₧e, volßnφ mΘ, pozoruj modlitby mΘ.
2. Od konce zem∞ v sev°enφ srdce svΘho k tob∞ volßm, na skßlu nade mne vyÜÜφ uvedi₧ mne.
3. Nebo jsi b²val mΘ ·toΦiÜt∞, a pevnß v∞₧e p°ed tvß°φ nep°φtele.
4. Budu¥ bydliti v stßnku tvΘm na v∞ky, schrßnφm se v skr²Üi k°φdel tv²ch. SΘlah.
5. Ty jsi zajistΘ, Bo₧e, vyslyÜel ₧ßdosti mΘ, dal jsi d∞dictvφ bojφcφm se jmΘna tvΘho.
6. Ke dn∙m krßle [vφce] dn∙ p°idej, a¥ jsou lΘta jeho od nßrodu do pronßrodu,
7. A¥ bydlφ na v∞ky p°ed tvß°φ Bo₧φ; milosrdenstvφ a pravdu nastroj, a¥ ho ost°φhajφ.
8. A tak ₧almy zpφvati budu jmΘnu tvΘmu na v∞ky, a sliby svΘ plniti budu den po dni.

62.kapitola (Äalmy)


David jakΘ doufßnφ v Boha m∞l, kdy₧ ssou₧en byl, oznßmiv, 4. protivnφky

tresce, 6. sebe i jinΘ v∞°φcφ v doufßnφ ustavuje, 11. a od spolΘhßnφ v

marn²ch v∞cech odvozuje.

1. P°ednφmu z kantor∙ Jedutunovi, ₧alm David∙v. V₧dy p°edce k Bohu mß se mlΦeliv∞ duÜe mß, od n∞ho¥ jest spasenφ mΘ.
2. V₧dy¥ p°edce on jest skßla mß, mΘ spasenφ, vysok² hrad m∙j, nepohnu¥ se Ükodliv∞.
3. A₧ dokud zlΘ obm²Ületi budete proti Φlov∞ku? VÜickni vy zahubeni budete, jako zed navß₧enß a st∞na nach²lenß [jste.]
4. VÜak nic mΘn∞ radφ se o to, jak by [jej] odstrΦili, aby nebyl vyv²Üen; le₧ oblibujφ, ·sty sv²mi dobro°eΦφ, ale u vnit°nosti svΘ proklφnajφ. SΘlah.
5. V₧dy p°edce m∞j se k Bohu mlΦeliv∞, duÜe mß, nebo od n∞ho jest oΦekßvßnφ mΘ.
6. On¥ jest zajistΘ skßla mß, mΘ spasenφ, vysok² hrad m∙j, nepohnu¥ se.
7. V Bohu [jest] spasenφ mΘ a slßva mß; skßla sφly mΘ, doufßnφ mΘ v Bohu jest.
8. Nad∞ji v n∞m sklßdejte vÜelikΘho Φasu, ≤ lidΘ, vylΘvejte p°ed oblφΦejem jeho srdce vaÜe, B∙h ·toΦiÜt∞ naÜe. SΘlah.
9. Jist∞ ₧e¥ [jsou] marnost synovΘ lidÜtφ, a synovΘ mocn²ch l₧ivφ. Budou-li spolu na vßhu vlo₧eni, lehΦejÜφ budou ne₧li marnost.
10. Nedoufejte₧ v utiskovßnφ, ani v loupe₧i, [a] neb²vejte marnφ; statku p°ib²valo-li by, nep°iklßdejte srdce.
11. Jednou mluvil B∙h, dvakrßt jsem to slyÜel, ₧e Bo₧φ jest moc,
12. A ₧e tvΘ, Pane, jest milosrdenstvφ, a [₧e] ty odplatφÜ jednomu ka₧dΘmu podlΘ skutk∙ jeho.

63.kapitola (Äalmy)


P°edklßdaje svou vroucφ ₧ßdost k spat°ovßnφ zase slßvy Bo₧φ v chrßm∞

jeho, 9. p°itomnou milostφ Mo₧φ se t∞Üφ, 10. nep°ßtel∙m zahynutφ, sob∞

pak radost p°edpovφdß.

1. Äalm David∙v, kdy₧ byl na pouÜti JudskΘ. Bo₧e, B∙h siln² m∙j ty jsi, tebe¥ hned v jit°e hledßm, tebe ₧φznφ duÜe mß, po tob∞ tou₧φ t∞lo mΘ, v zemi ₧φznivΘ a vyprahlΘ, v nφ₧ nenφ vody,
2. Abych t∞ v svatyni tvΘ spat°oval, a vid∞l sφlu tvou a slßvu tvou,
3. (Nebo¥ jest lepÜφ milosrdenstvφ tvΘ, ne₧li ₧ivot), aby t∞ chvßlili rtovΘ moji,
4. A tak abych tob∞ dobro°eΦil, pokud₧ jsem ₧iv, a ve jmΘnu tvΘm pozdvihoval rukou sv²ch.
5. Jako tukem a sßdlem sytila by se [tu] duÜe mß, a s radostn²m rt∙ prozp∞vovßnφm chvßlila by [t∞] ·sta mß.
6. Jist∞ ₧e¥ na t∞ pam∞tliv jsem i na lo₧ci svΘm, ka₧dΘho bd∞nφ noΦnφho p°em²Ülφm o tob∞.
7. Nebo jsi mi b²val ku pomoci, proto₧ v stφnu k°φdel tv²ch prozp∞vovati budu.
8. P°ilnula duÜe mß k tob∞, pravice tvß zdr₧uje mne.
9. ProΦe₧ ti, kte°φ₧ hledajφ pßdu duÜe mΘ, sami vejdou do nejv∞tÜφ hlubokosti zem∞.
10. Zabijφ ka₧dΘho z nich ostrostφ meΦe, i budou liÜkßm za podφl.
11. Krßl pak veseliti se bude v Bohu, i ka₧d², kdo₧ skrze n∞ho p°isahß, chlubiti se bude; nebo ·sta mluvφcφch le₧ zacpßna budou.

64.kapitola (Äalmy)


David se Bohu modlφ, aby jej p°ed ·klady protivnφk∙ ochrßnil. 8. Za tφm

dßvß sob∞ dobrou nad∞ji, ₧e to B∙h uΦiniti, a onyno strestati rßΦφ.

1. P°ednφmu z kantor∙, ₧alm David∙v. SlyÜ, ≤ Bo₧e, hlas m∙j, kdy₧ na°φkßm, p°ed hr∙zou nep°φtele ost°φhej ₧ivota mΘho.
2. Skrej mne p°ed ·klady zlostnφk∙, p°ed zbou°enφm t∞ch, kte°φ₧ pßÜφ nepravost,
3. Kte°φ₧ naost°ili jako meΦ jazyk sv∙j, nam∞°ili st°elu svou, °eΦ p°eho°kou.
4. Aby st°φleli z skr²Üφ na up°φmΘho; nenadßle na≥ vyst°elujφ, ani₧ se koho bojφ.
5. Zatvrzujφ se ve zlΘm, smlouvajφ se, jak by polΘci mohli osφdla, a °φkajφ: Kdo je spat°φ?
6. Vyhledßvajφ sna₧n∞ neÜlechetnosti, hyneme od ran p°elstiv²ch; tak¥ vnit°nost a srdce Φlov∞ka hlubokΘ jest.
7. Ale jak₧ B∙h vyst°elφ na n∞ prudkou st°elu, pora₧eni budou.
8. A ku pßdu je p°ivede vlastnφ jazyk jejich; vzdßlφ se jich ka₧d², kdo₧ by je vid∞l.
9. I budou se bßti vÜickni lidΘ, a ohlaÜovati skutek Bo₧φ, a k srozumφvßnφ dφlu jeho p°φΦinu dadφ.
10. Spravedliv² [pak] veseliti se bude v Hospodinu, a v n∞m doufati, anobr₧ chlubiti se budou vÜickni, kte°φ₧ jsou up°φmΘho srdce.

65.kapitola (Äalmy)


David Boha velebφ i z duchovnφho po₧ehnßnφ, kterΘho₧ cφrkvi udφlφ,

8. i z ΦasnΘho, kterΘ₧ aΦ na vÜecken okrÜlek zemsk², vÜak nejvφce na

sv∙j lid vylΘvati rßΦφ.

1. P°ednφmu z kantor∙ ₧alm, Davidova pφse≥. Na tob∞ p°estßvati [sluÜφ] , ≤ Bo₧e, tebe na Sionu chvßliti, a [tu] tob∞ slib vypl≥ovati.
2. [Tu] k tob∞ modlitbu vysl²chajφcφmu vÜelikΘ t∞lo p°ichßzeti bude.
3. MnohΘ nepravosti, kterΘ₧ se zmocnily nßs, [a] p°estoupenφ naÜe ty oΦistφÜ.
4. Blahoslaven², [koho₧] vyvolujeÜ, a p°ivodφÜ, [aby] ob²val v sφ≥cφch tv²ch. [Tu¥] nasyceni budeme dobr²m domu tvΘho, [v] svatyni chrßmu tvΘho.
5. P°edivnΘ v∞ci podlΘ spravedlnosti nßm mluvφÜ, Bo₧e spasenφ naÜeho, nad∞je vÜech konΦin zem∞ i mo°e dalekΘho,
6. Kter²₧ upev≥ujeÜ hory mocφ svou, silou jsa p°epßsßn,
7. Kter²₧ skrocujeÜ zvuk mo°e, jeΦenφ vlnobitφ jeho, i bou°enφ se nßrod∙,
8. Tak ₧e se bßti musejφ obyvatelΘ konΦin zßzrak∙ tv²ch, [kterΘ₧] nastßvßnφm jitra a veΦera k plΘsßnφ p°ivodφÜ.
9. NavÜt∞vujeÜ zemi a svla₧ujeÜ ji, hojn∞ ji obohacujeÜ. Potok Bo₧φ napl≥ovßn b²vß vodami, i nastrojujeÜ obilΘ jejich, kdy₧ ji tak spravujeÜ.
10. Zßhony jejφ svla₧ujeÜ, brßzdy jejφ sni₧ujeÜ, deÜti ji obm∞kΦujeÜ, a zrostlinßm jejφm po₧ehnßnφ dßvßÜ.
11. KorunujeÜ rok dobrotivostφ svou, a Ülep∞je tvΘ kropφ tuΦnostφ;
12. Skropujφ pastviÜt∞ po pustinßch, tak ₧e i pahrbkovΘ plΘsßnφm p°epasovßni b²vajφ.
13. P°iodφny b²vajφ roviny dobytkem, a ·dolφ p°ist°φna obilφm, [tak ₧e] radostφ prok°ikujφ, a prozp∞vujφ.

66.kapitola (Äalmy)


Prorok k oslavovßnφ Boha vÜech lidφ ponoukß 5. i divn²m Bo₧φm vÜech v∞cφ,

9. zlßÜ¥ cφrkve svatΘ °φzenφm, 13. i sebe samΘho za p°φklad p°edstavenφm.

1. P°ednφmu z kantor∙, pφse≥ ₧almu. PlΘsej Bohu vÜecka zem∞.
2. Zpφvejte ₧almy [k] slßv∞ jmΘna jeho, ohlaÜujte slßvu [a] chvßlu jeho.
3. Rcete Bohu: Jak hrozn² [jsi] v skutcφch sv²ch! Pro velikost sφly tvΘ lhßti budou tob∞ nep°ßtelΘ tvoji.
4. VÜecka zem∞ sklßn∞ti se tob∞ a prozp∞vovati bude, ₧almy zpφvati bude jmΘnu tvΘmu. SΘlah.
5. Po∩te a vizte skutky Bo₧φ, jak hrozn² jest v sprßv∞ p°i synech lidsk²ch.
6. Obrßtil mo°e v suchost, °eku p°eÜli nohou [po suÜe] , tu¥ jsme se veselili v n∞m.
7. Panuje v sφle svΘ nade [vÜφm] sv∞tem, oΦi jeho spat°ujφ nßrody, zpurnφ nebudou mφti zniku. SΘlah.
8. Dobro°eΦte nßrodovΘ Bohu naÜemu, a ohlaÜujte hlas chvßly jeho.
9. Zachoval p°i ₧ivotu duÜi naÜi, ani₧ dopustil, aby se poklesla noha naÜe.
10. Nebo jsi nßs zpruboval, ≤ Bo₧e, p°eΦistil jsi nßs, tak jako p°eΦiÜt∞no b²vß st°φbro.
11. Uvedl jsi nßs byl do leΦi, krut∞ jsi bedra naÜe ssou₧il,
12. Vsadils Φlov∞ka na hlavu naÜi, veÜli jsme byli do ohn∞ i do vody, a vÜak jsi nßs vyvedl do rozvla₧enφ.
13. [A proto₧] vejdu do domu tvΘho s zßpaln²mi ob∞tmi, a plniti tob∞ budu sliby svΘ,
14. KterΘ₧ vy°kli rtovΘ moji, a vynesla ·sta mß, kdy₧ jsem byl v ssou₧enφ.
15. Zßpaly tuΦn²ch beran∙ ob∞tovati budu tob∞ s kad∞nφm, vol∙ i kozl∙ nastrojφm tob∞. SΘlah.
16. Po∩te, slyÜte, a vypravovati budu, kte°φ₧ se koli bojφte Boha, co jest uΦinil duÜi mΘ.
17. ┌sty sv²mi k n∞mu jsem volal, a vyvyÜoval jsem [ho] jazykem sv²m.
18. Bych¥ byl pat°il k nepravosti srdcem sv²m, nebyl by vyslyÜel Pßn.
19. Ale vyslyÜel¥ B∙h, a pozoroval hlasu modlitby mΘ.
20. Po₧ehnan² B∙h, kter²₧ neodstrΦil modlitby mΘ, a milosrdenstvφ svΘho ode mne [neodjal.]

67.kapitola (Äalmy)


Krßlovstvφ Bo₧φ aby se v Izraelovi vzd∞lßvalo, 3. ku pohan∙m blφ₧ilo,

5. a slu₧bami Bo₧φmi, i po₧ehnßnφm vÜelik²m v znßmost p°ichßzelo,

cφrkev Bo₧φ za to se modlφ.

1. P°edn∞jÜφmu z kantor∙ na neginot, ₧alm k zpφvßnφ. Bo₧e, smiluj se nad nßmi, a po₧ehnej nßm, zasv∞¥ oblφΦej sv∙j nad nßmi, SΘlah,
2. Tak aby poznali na zemi cestu tvou, mezi vÜemi nßrody spasenφ tvΘ.
3. I budou t∞ oslavovati nßrodovΘ, ≤ Bo₧e, oslavovati t∞ budou vÜickni lidΘ.
4. Veseliti se a prozp∞vovati budou nßrodovΘ; nebo ty souditi budeÜ lidi v pravosti, a nßrody spravovati budeÜ na zemi. SΘlah.
5. I budou t∞ oslavovati nßrodovΘ, ≤ Bo₧e, oslavovati t∞ budou vÜickni lidΘ.
6. Zem∞ [takΘ] vydß ·rodu svou. Po₧ehnßnφ svΘho ud∞li₧ nßm B∙h, B∙h nßÜ;
7. Po₧ehnej nßs B∙h, a bojte₧ se jeho vÜecky konΦiny zem∞.

68.kapitola (Äalmy)


David p°edlo₧iv Bo₧φ velebnost, 5. k chvßlenφ vzbuzuje 6. otcovstvφm

Bo₧φm, 8. dobrodinφmi Φin∞n²mi, 14. doufßnφm, v n∞m₧ se skutky Bo₧φmi

utvrzovati nßle₧φ, 19. zvlßÜt∞ Kristov²m v nebe vstoupenφm, jeho₧ slßvu

i u₧itky ukßzav, 33. op∞t k chvßlenφ Boha ₧iv∞ ponoukß.

1. P°ednφmu z kantor∙, David∙v ₧alm k zpφvßnφ. Povstane B∙h, [a] rozprchnou se nep°ßtelΘ jeho, a utekou od tvß°i jeho ti, kte°φ₧ ho majφ v nenßvisti.
2. Jako₧ rozehnßn b²vß d²m, tak [je] roz₧eneÜ; jako₧ se rozpl²vß vosk p°ed ohn∞m, [tak] bezbo₧nφ zahynou p°ed tvß°φ Bo₧φ.
3. Spravedlivφ pak veselφce se, poskakovati budou p°ed Bohem, a plΘsati budou radostφ.
4. Prozp∞vujte Bohu, ₧almy zpφvejte jmΘnu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kter²₧ se vznßÜφ na oblacφch. Hospodin jest jmΘno jeho, plΘsejte₧ p°ed nφm.
5. Otec [jest] sirotk∙ a ochrßnce vdov, B∙h v p°φbytku svatΘm svΘm.
6. B∙h samotnΘ rozmno₧uje v domy, vyvodφ v∞zn∞ z okov∙, zpurnφ pak bydliti musejφ v zemi vyprahlΘ.
7. Bo₧e, kdy₧ jsi p°edchßzel lid sv∙j, kdy₧ jsi krßΦel po pouÜti, SΘlah,
8. Zem∞ se t°ßsla, tΘ₧ i nebesa rozpl²vala se p°ed tvß°φ Bo₧φ, i ta [hora] Sinai p°ed p°φtomnostφ Bo₧φ, Boha IzraelskΘho.
9. DeÜt∞m Üt∞drosti hojnΘ skropoval jsi, Bo₧e, d∞dictvφ svΘ, a kdy₧ zemdlφvalo, ty jsi je zase oΦerstvoval.
10. ZßstupovΘ tvoji p°eb²vajφ v n∞m, [kterΘ₧s] [ty] nastrojil dobrotivostφ svou pro chudΘho, ≤ Bo₧e.
11. Pßn dal slovo [svΘ, ] [i] t∞ch, kterΘ₧ pot∞Üen∞ zv∞stovaly, zßstup velik², [°koucφch:]
12. KrßlovΘ s vojsky utφkali, utφkali, a doma hlφdajφcφ d∞lily ko°isti.
13. AΦkoli jste mezi kotly le₧eti musili, [vÜak jste jako] holubice, majφcφ k°φdla post°φb°enß, a brky z ryzφho zlata.
14. Kdy₧ VÜemohoucφ rozpt²lφ krßle v tΘto [zemi] , zb∞lφÜ jako snφh na [ho°e] Salmon.
15. Ho°e velikΘ, ho°e v Bßzan, ho°e pahrbkovatΘ, ho°e v Bßzan.
16. ProΦe₧ vyskakujete, hory pahrbkovatΘ? [Na] tΘto¥ ho°e zalφbilo se Bohu p°eb²vati, jist∞ ₧e¥ [na nφ] Hospodin na v∞ky p°eb²vati bude.
17. Voz∙ Bo₧φch jest dvadceti tisφc∙, mnoho tisφc∙ and∞l∙, Pßn pak mezi nimi [jako na] Sinai v svatyni [p°eb²vß.]
18. Vstoupil jsi na v²sost, jatΘ jsi vedl v∞zn∞, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurn∞jÜφ k p°eb²vßnφ [s nßmi] , Hospodine Bo₧e, [p°ivozujeÜ.]
19. Po₧ehnan² Pßn, ka₧dΘho dne nßs os²pß [dary sv²mi] , B∙h siln² spasenφ naÜeho. SΘlah.
20. On¥ jest B∙h siln² nßÜ, B∙h siln² k hojnΘmu spasenφ. Hospodin Pßn z smrti vyvodφ.
21. Ranφ zajistΘ B∙h hlavu nep°ßtel sv²ch, a vrch hlavy vlasat² chodφcφho v h°φÜφch sv²ch.
22. ╪eklt∞ Pßn: Zase¥ vyvedu [svΘ] , jako z Bßzan, zase vyvedu z hlubokosti mo°skΘ.
23. A proto₧ noha tvß zbrocena bude ve krvi, i jazyk ps∙ tv²ch [krvφ] nep°ßtelskou.
24. Spat°ili slavnΘ jitφ tvΘ, Bo₧e, jitφ silnΘho Boha mΘho a krßle mΘho v svatyni.
25. Nap°ed Üli zp∞vßci, z zadu hrajφcφ na nßstroje hudebnΘ, u prost°ed pak d∞veΦky bubnujφcφ.
26. V shromß₧d∞nφch dobro°eΦte Bohu Pßnu, kte°φ₧ jste z nßrodu IzraelskΘho.
27. Tu [a¥ jest] Beniamin maliΦk², kter²₧ je opanoval, [tu] knφ₧ata z Judy a houfovΘ jejich, knφ₧ata z Zabulona, i knφ₧ata z Neftalφma.
28. Obda°il t∞ B∙h tv∙j silou. Potvrdi₧, Bo₧e, co₧ jsi mezi nßmi vzd∞lal,
29. Z chrßmu svΘho nad JeruzalΘmem, [do n∞ho₧] tob∞ p°inßÜeti budou krßlovΘ dary.
30. Zahub zßstup kopidlnφk∙, sebrßnφ mocn²ch v∙dc∙ i lidu bujnΘho, pyÜn∞ vykraΦujφcφ s kusy st°φbra; rozptyl lidi ₧ßdostivΘ vßlek.
31. P°ijdou¥ nejvzßcn∞jÜφ z Egypta, Mou°enφnskß zem∞ rychle vztßhne ruku svou k Bohu.
32. Krßlovstvφ zem∞ zpφvejte Bohu, ₧almy zpφvejte Pßnu, SΘlah,
33. Tomu, kter²₧ se vznßÜφ nad nebem nebes starodßvnφch; aj, vydßvß hlas sv∙j, hlas p°emocn².
34. Dejte [Φest] sφly Bohu, jeho₧ d∙stojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacφch.
35. P°ehrozn² jsi, ≤ Bo₧e, z svat²ch p°φbytk∙ sv²ch. B∙h siln² Izraelsk², on¥ dßvß moc a sφlu lidu [svΘmu] , B∙h po₧ehnan².

69.kapitola (Äalmy)


David u figu°e Krista nad bezprßvφm sob∞ uΦin∞n²m t∞₧ce na°φkß, 14. Bohu

za spasenφ svΘ a nep°ßtel zka₧enφ se modlφ, 30. slib Φin∞, ₧e jeho milosti

chvßla za to vzdßvßna bude.

1. P°ednφmu z kantor∙ na ÜoÜannim, ₧alm David∙v. Vysvobo∩ mne, ≤ Bo₧e, nebo¥ jsou dosßhly vody a₧ k duÜi mΘ.
2. Poh°φ₧en jsem v hlubokΘm bahn∞, v n∞m₧ dna nenφ; vÜel jsem do hlubokosti vod, jejich₧ proud zachvßtil mne.
3. Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mΘ, zemdlely oΦi mΘ od ohlφdßnφ se na [t∞] Boha svΘho.
4. Vφce jest t∞ch, kte°φ₧ mne nenßvidφ bez p°φΦiny, ne₧ vlas∙ hlavy mΘ; zmocnili se ti, kte°φ₧ mne vyhladiti usilujφ, a jsou nep°ßtelΘ moji bez mΘho provin∞nφ; to, Φeho₧ jsem nevyd°el, nahra₧ovati jsem musil.
5. Bo₧e, ty znßÜ sßm nemoudrost mou, a v²stupkovΘ moji nejsou skryti p°ed tebou.
6. Nech¥ neb²vajφ zahanbeni p°φΦinou mou ti, kte°φ₧ na t∞ oΦekßvajφ, Pane, Hospodine zßstup∙; nech¥ nep°ichßzejφ skrze mne k hanb∞ ti, kte°φ₧ t∞ hledajφ, ≤ Bo₧e Izraelsk².
7. Nebo¥ pro tebe snßÜφm pohan∞nφ, [a] stud p°ikryl tvß° mou.
8. Cizφ uΦin∞n jsem brat°φm sv²m, a cizozemec syn∙m matky svΘ,
9. Proto ₧e horlivost domu tvΘho sn∞dla mne, a han∞nφ han∞jφcφch t∞ na mne p°ipadla.
10. Kdy₧ jsem plakal, postem [trßpiv] duÜi svou, bylo mi [to] ku potup∞ obrßceno.
11. Kdy₧ jsem bral na se pytel mφsto roucha, tehdy jsem jim byl za p°φslovφ.
12. Pomlouvali mne, sedφce v brßn∞, a pφsniΦkou byl jsem t∞m, kte°φ₧ pili vφno.
13. Jß pak modlitbu svou k tob∞ [odsφlßm] , Hospodine, Φas¥ jest dobrΘ lφbeznosti [tvΘ.] ╙ Bo₧e, vedlΘ mno₧stvφ milosrdenstvφ svΘho vyslyÜ mne, pro pravdu svou spasitelnou.
14. Vytrhni mne z blßta, abych nebyl poh°φ₧en; nech¥ jsem vytr₧en od t∞ch, kte°φ₧ mne nenßvidφ, jako z hlubokostφ vod,
15. Aby mne nezachvßtili proudovΘ vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zav°ela prohlubn∞.
16. VyslyÜi₧ mne, Hospodine, nebo¥ jest dobrΘ milosrdenstvφ tvΘ; vedlΘ mno₧stvφ slitovßnφ sv²ch vzhlΘdni₧ na mne.
17. A neskr²vej tvß°i svΘ od slu₧ebnφka svΘho, nebo¥ mßm ·zkost; rychle vyslyÜ mne.
18. P°ibli₧ se k duÜi mΘ, [a] vypros¥ ji; pro nep°ßtely mΘ vykup mne.
19. Ty znßÜ pohan∞nφ mΘ, a zahanbenφ mΘ, i potupu mou, p°ed tebou¥ jsou vÜickni nep°ßtelΘ moji.
20. Pohan∞nφ pot°elo srdce mΘ, proΦe₧ jsem byl v ₧alosti. OΦekßval jsem, zdali by mne kdo politoval, ale ₧ßdnΘho nebylo, zdali by kdo pot∞Üiti cht∞li, ale nedoΦkal jsem.
21. N²br₧ mφsto pokrmu poskytli mi ₧luΦi, a v ₧φzni mΘ napßjeli mne octem.
22. Budi₧ jim st∙l jejich p°ed nimi za osφdlo, a pokojn² zp∙sob jejich mφsto sφti.
23. A¥ se zatmφ oΦi jejich, aby vid∞ti nemohli, a bedra jejich k stßlΘmu p°ive∩ zemdlenφ.
24. Vylφ na n∞ rozhn∞vßnφ svΘ, a prchlivost hn∞vu tvΘho a¥ je zachvßtφ.
25. Budi₧ p°φbytek jejich pust², v stanφch jejich kdo by ob²val, a¥ nenφ ₧ßdnΘho.
26. Nebo se tomu, jeho₧ jsi ty zbil, protivφ, a o bolesti zran∞n²ch tv²ch rozmlouvajφ.
27. P°ilo₧ nepravost k nepravosti jejich, a a¥ nep°ichßzejφ k spravedlnosti tvΘ.
28. Nech¥ jsou vymazßni z knihy ₧iv²ch, a s spravedliv²mi a¥ nejsou zapsßni.
29. Jß pak ztrßpen² jsem, a bolestφ sev°en², ale spasenφ tvΘ, ≤ Bo₧e, na mφst∞ bezpeΦnΘm postavφ mne.
30. I budu¥ chvßliti jmΘno Bo₧φ s prozp∞vovßnφm, a velebiti je s d∞kovßnφm.
31. A bude [to] p°φjemn∞jÜφ Hospodinu ne₧li v∙l, neb volek rohat² s rozd∞len²mi kopyty.
32. To kdy₧ uhlΘdajφ tiÜφ, radovati se budou, hledajφce Boha, a o₧ive srdce jejich.
33. Nebo¥ vysl²chß chudΘ Hospodin, a v∞zni sv²mi nezhrzφ.
34. Chvalte₧ ho nebesa a zem∞, mo°e i vÜelik² hmyz jejich.
35. B∙h¥ zajistΘ zachovß Sion, a vzd∞lß m∞sta Judskß, i budou tu bydliti, a [zemi] tu d∞diΦn∞ obdr₧φ.
36. TolikΘ₧ i sφm∞ slu₧ebnφk∙ jeho d∞diΦn∞ jφ vlßdnouti budou, a milujφcφ jmΘno jeho v nφ p°eb²vati.

70.kapitola (Äalmy)


David svat² bezbo₧n²m vyhlazenφ, 5. pobo₧n²m pot∞Üenφ od Boha ₧ßdß.

1. P°ednφmu z kantor∙, [₧alm] David∙v, k p°ipomφnßnφ. Bo₧e, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, posp∞Ü.
2. Zahanbeni bu∩te, a zapy°te se, kte°φ₧ hledajφ duÜe mΘ; zp∞t obrßceni a v potupu dßni bu∩te, kte°φ₧ se kochajφ v neÜt∞stφ mΘm.
3. Zp∞t obrßceni bu∩te za to, ₧e mne k hanb∞ p°ivesti usilujφ ti, kte°φ₧ na mne povolßvajφ: Hahß, hahß.
4. [Ale] a¥ se radujφ a veselφ v tob∞ vÜickni ti, kte°φ₧ t∞ hledajφ, a ti, kte°φ₧ milujφ spasenφ tvΘ, a¥ °φkajφ v₧dycky: Veleslaven budi₧ B∙h nßÜ.
5. Jß pak chud² a nuzn² jsem, ≤ Bo₧e, posp∞Üi₧ ke mn∞; pomoc mß, a vysvoboditel m∙j ty jsi, neprodlΘvej₧, Hospodine.

71.kapitola (Äalmy)


Prorok vyznav doufßnφ svΘ v Boha, ₧ßdß od n∞ho sob∞ spomo₧enφ,

nep°ßtel∙m zahanbenφ, p°edklßdaje sliby, skutky i slßvu jeho, 22. i

svou budoucφ vd∞Φnost k n∞mu.

1. V tebe¥, Hospodine, doufßm, nech¥ nejsem zahanben na v∞ky.
2. VedlΘ spravedlnosti svΘ vytrhni mne, a vypros¥ mne; naklo≥ ke mn∞ ucha svΘho, a spas mne.
3. Budi₧ mi skalou obydlφ, na ni₧ bych ustaviΦn∞ utφkal; p°ikßzal jsi ost°φhati mne, nebo skßla mß i pevnost mß ty jsi.
4. Bo₧e m∙j, vytrhni mne z ruky bezbo₧nφka, z ruky p°evrßcenΘho a nßsilnφka.
5. Nebo ty jsi mß nad∞je, Pane; Hospodine, v tebe¥ doufßm od svΘ mladosti.
6. Na tebe jsem zpolehl hned od ₧ivota, z b°icha matky mΘ ty jsi mne vyvedl, v tob∞ [jest] chvßla mß v₧dycky.
7. Jako zßzrak byl jsem mnoh²m, a vÜak ty jsi mΘ silnΘ doufßnφ.
8. [╙] a¥ jsou napln∞na ·sta mß chvßlenφm tebe, p°es cel² den slavenφm tebe.
9. Nezamφtej₧ mne v v∞ku starosti; kdy₧ zhyne sφla mß, neopouÜt∞j₧ mne.
10. Nebo mluvili nep°ßtelΘ moji proti mn∞, a ti, jen₧ st°ehou duÜe mΘ, radili se spolu,
11. Pravφce: B∙h jej opustil, ho≥te a popadn∞te jej, nebo kdo by ho vytrhl, nenφ ₧ßdnΘho.
12. Bo₧e, nevzdaluj₧ se ode mne, Bo₧e m∙j, p°isp∞j₧ mi na pomoc.
13. Nech¥ jsou zahanbeni, [a] zhynou protivnφci duÜe mΘ; p°ikryti bu∩te lehkostφ a hanbou, kte°φ₧ hledajφ pßdu mΘho.
14. Jß pak ustaviΦn∞ Φekati, a v₧dy vφc a vφc t∞ chvßliti budu.
15. ┌sta mß budou vypravovati spravedlnost tvou, ka₧dΘho dne spasenφ tvΘ, aΦkoli [mu] poΦtu nevφm.
16. P°istoup∞ k vÜelijakΘ moci Panovnφka Hospodina, p°ipomφnati budu tvou vlastnφ spravedlnost.
17. Bo₧e, uΦinil jsi mne od mladosti mΘ, a a₧ po dnes vypravuji o divn²ch Φinech tv²ch.
18. Proto₧ takΘ i do starosti a Üedin, Bo₧e, neopouÜt∞j mne, a₧ v znßmost uvedu rßm∞ tvΘ [tomuto] v∞ku, a vÜechn∞m potomk∙m sφlu tvou.
19. Nebo spravedlnost tvß, Bo₧e, vyv²Üenß jest, provodφÜ zajistΘ v∞ci velikΘ. Bo₧e, kdo jest podobn² tob∞?
20. Kter²₧ aΦ jsi mi dal okusiti ·zkostφ velik²ch a hrozn²ch, [vÜak] zase k ₧ivotu navrßtφÜ mne, a z propastφ zem∞ zase mne vyzdvihneÜ.
21. Rozmno₧φÜ d∙stojnost mou, a zase ut∞ÜφÜ mne.
22. I jߥ takΘ budu t∞ slaviti na nßstroji hudebnΘm, i pravdu tvou, Bo₧e m∙j; ₧almy tob∞ zpφvati budu na harf∞, ≤ svat² Izraelsk².
23. PlΘsati budou rtovΘ moji, kdy₧ ₧almy zpφvati budu tob∞, i duÜe mß, kterou₧ jsi vykoupil.
24. Nadto i jazyk m∙j ka₧d² den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyd∞ti a zahabiti musili ti, jen₧ mΘho pßdu hledali.

72.kapitola (Äalmy)


David èalomounovi k sprßv∞ krßlovstvφ jeho pot°ebn²ch dar∙ ₧ßdß,

4. a oslaviv p∞kn² jeho i Krist∙v regiment, 18. Boha chvßlφ.

1. èalomounovi. Bo₧e, soudy svΘ krßli dej, a spravedlnost svou synu krßlovu,
2. Aby soudil lid tv∙j v spravedlnosti a chudΘ tvΘ v pravosti.
3. Hory p°inesou pokoj lidu i pahrbkovΘ v spravedlnosti.
4. Souditi bude chudΘ z lidu, a vysvobodφ syny nuznΘho, nßsilnφka pak pot°e.
5. Bßti se budou tebe, dokud₧ slunce a m∞sφc trvati bude, od nßrodu a₧ do pronßrodu.
6. Jako kdy₧ sstupuje dΘÜ¥ na p°iseΦenou trßvu, a jako tiÜφ dΘÜ¥ovΘ skrßp∞jφcφ zemi:
7. [Tak] zkvete ve dnech jeho spravedliv², a [bude] hojnost pokoje, dokud m∞sφce stßvß.
8. Panovati bude od mo°e a₧ k mo°i, a od °eky a₧ do konΦin zem∞.
9. P°ed nφm sklßn∞ti se budou obyvatelΘ pustin vyprahl²ch, a nep°ßtelΘ jeho prach lφzati budou.
10. KrßlovΘ p°i mo°i a z ostrov∙ pocty mu p°inesou, krßlovΘ èebejÜtφ a SabejÜtφ dary ob∞tovati budou.
11. Nadto klan∞ti se jemu budou vÜickni krßlovΘ, vÜickni nßrodovΘ jemu slou₧iti budou.
12. Nebo vytrhne nuznΘho, volajφcφho a nßtisk trpφcφho, kter²₧ nemß spomocnφka.
13. Smiluje se nad bφdn²m a pot°ebn²m, a duÜe nuzn²ch spasφ.
14. Od lsti a nßsilφ vysvobodφ duÜi jejich; nebo¥ [jest] drahß krev jejich p°ed oΦima jeho.
15. Bude¥ dlouhov∞k², a dßvati mu budou zlato ArabskΘ, a ustavn∞ za n∞j se modliti, na ka₧d² den jemu dobro°eΦiti budou.
16. Kdy₧ [se vr₧e] hrst obilφ do zem∞ na vrchu hor, klßtiti se budou jako Libßn klasovΘ jeho, a kvΘsti budou m∞Ü¥anΘ jako byliny zem∞.
17. JmΘno jeho bude na v∞ky; dokud₧ slunce trvß, d∞diti bude jmΘno jeho. A po₧ehnßnφ sob∞ dßvajφce v n∞m vÜickni nßrodovΘ, budou ho blahoslaviti.
18. Po₧ehnan² Hospodin B∙h, B∙h Izraelsk², kter²₧ sßm Φinφ divnΘ v∞ci,
19. A po₧ehnanΘ jmΘno slßvy jeho na v∞ky. Budi₧ takΘ napln∞na slßvou jeho vÜecka zem∞, Amen i Amen.
20. Skonßvajφ se modlitby Davidovy, syna Izai.

73.kapitola (Äalmy)


Prorok v tomto ₧almu ukazuje, jak se nad Üt∞stφm bezbo₧n²ch lidφ urß₧el

a horÜil, 16. a kterak jest zase spokojen.

1. Äalm Azafovi. Jist∞ ₧e¥ [jest] B∙h dobr² Izraelovi, t∞m, kte°φ₧ jsou ΦistΘho srdce.
2. Ale nohy mΘ tΘm∞° se byly uÜinuly, o mßlo, ₧e by byli sklouzli krokovΘ moji,
3. Kdy₧ jsem horlil proti blßzniv²m, vida Üt∞stφ neÜlechetn²ch.
4. Nebo neb²vajφ vßzßni a₧ k smrti, ale z∙stßvß v cele sφla jejich.
5. V prßci lidskΘ nejsou, a s lidmi trestßni neb²vajφ.
6. Proto₧ otoΦeni jsou p²chou jako hal₧φ, a ukrutnostφ [jako] rouchem ozdobn²m p°iodφni.
7. Vysedlo tukem oko jejich; majφce hojnost [nad] pomyÜlenφ srdce,
8. Rozpustilφ jsou, a mluvφ zlostn∞, o nßtisku velmi pyÜn∞ mluvφ.
9. Stav∞jφ proti nebi ·sta svß, a jazyk jejich po zemi se vozφ.
10. A proto₧ na to p°ichßzφ lid jeho, kdy₧ se jim vody a₧ do vrchu nalφvß,
11. Äe °φkajφ: Jak¥ mß o tom v∞d∞ti B∙h siln²? Aneb zda₧ jest to znßmΘ NejvyÜÜφmu?
12. [Nebo] aj, ti bezbo₧nφ jsouce, majφ pokoj v sv∞t∞, [a] dosahujφ zbo₧φ.
13. Nadarmo tedy v Φistot∞ chovßm srdce svΘ, a v nevinnosti ruce svΘ um²vßm.
14. Pon∞vad₧ ka₧d² den trestßn b²vßm, a kßze≥ [p°ichßzφ] na mne ka₧dΘho jitra.
15. ╪eknu-li: Vypravovati budu v∞ci takovΘ, hle, rodina syn∙ tv²ch dφ, ₧e jsem jim k°iv.
16. Cht∞l jsem to rozumem vystihnouti, ale vid∞lo mi se pracno.
17. A₧ jsem vÜel do svatynφ Boha silnΘho, tu jsem srozum∞l poslednφ v∞ci jejich.
18. Jist∞ ₧e jsi je na mφstech plzk²ch postavil, a uvr₧eÜ je v spustliny.
19. [Aj, ] jak¥ p°ichßzejφ na spuÜt∞nφ jako v okam₧enφ! Mizejφ a hynou hr∙zami,
20. Jako snovΘ tomu, [kdo₧] procφtφ; Pane, kdy₧ [je] probudφÜ, obraz ten jejich za nic polo₧φÜ.
21. Kdy₧ zho°klo srdce mΘ, a ledvφ mß bodena byla,
22. Nesmysln² jsem byl, ani₧ jsem [co] znal, [jako] hovßdko byl jsem p°ed tebou.
23. A vÜak v₧dycky [jsem byl] s tebou, [nebo] jsi mne ujal za mou pravici.
24. PodlΘ rady svΘ ve∩ mne, a potom v slßvu p°ijmeÜ mne.
25. Koho₧ bych m∞l na nebi? A mimo tebe v ₧ßdnΘm lφbosti nemßm na zemi.
26. AΦ t∞lo i srdce mΘ hyne, skßla srdce mΘho, a dφl m∙j B∙h [jest] na v∞ky.
27. Nebo aj, ti, kte°φ₧ se vzdalujφ tebe, zahynou; vytφnßÜ ty, kte°φ₧ cizolo₧φ [odchßzenφm] od tebe.
28. Ale mn∞ nejlΘpe jest p°φdr₧eti se Boha; [proΦe₧] sklßdßm v Panovnφku Hospodinu doufßnφ svΘ, abych vypravoval vÜecky skutky jeho.

74.kapitola (Äalmy)


Lid Bo₧φ oplakßvaje toho, jak se s nimi v zajetφ BabylonskΘm dßlo,

12. s doufßnφm se modlφ za svΘ pro slßvu Bo₧φ vysvobozenφ a nep°ßtel

zahanbenφ.

1. VyuΦujφcφ, Azaf∙v. ProΦ, ≤ Bo₧e, nßs tak do konce zamφtßÜ? [ProΦ] roznφcena jest prchlivost tvß proti stßdci pastvy tvΘ?
2. Rozpome≥ se na shromß₧d∞nφ svΘ, jeho₧ jsi od starodßvna dobyl [a] vykoupil, na proutek d∞dictvφ svΘho, na Sion horu tuto, na nφ₧ p°eb²vßÜ.
3. P°isp∞j₧ k hrozn²m pustinßm. Jak vÜecko pohubil nep°φtel v svatyni!
4. ╪vali nep°ßtelΘ tvoji u prost°ed shromß₧d∞nφ tv²ch, [a] na znamenφ toho zanechali mno₧stvφ korouhvφ sv²ch.
5. Za hrdinu jmφn byl ten, kter²₧ co nejv²Üe zdvihl sekeru, roubaje vazbu d°φvφ jeho.
6. A nynφ ji₧ °ezby jeho napo°ßd sekerami a palicemi otloukajφ.
7. Uvrhli ohe≥ do svatyn∞ tvΘ, na zem [z°φtivÜe, ] poÜkvrnili p°φbytku jmΘna tvΘho.
8. ╪ekli v srdci svΘm: Vyhubme je napo°ßd. Tak₧ vypßlili vÜecky stßnky Boha silnΘho v zemi.
9. Znamenφ sv²ch nevidφme, ji₧¥ nenφ proroka, ani₧ jest mezi nßmi, kdo by v∞d∞l, dokud to [stane.]
10. I dokud₧, ≤ Bo₧e, ·tr₧ky Φiniti bude odp∙rce? A nep°φtel ustaviΦn∞-li₧ rouhati se bude jmΘnu tvΘmu?
11. ProΦ zdr₧ujeÜ ruku svou, a pravice svΘ z l∙na svΘho [nevzneseÜ?]
12. VÜak jsi ty, Bo₧e, krßl m∙j od starodßvna, p∙sobφÜ hojnΘ spasenφ u prost°ed zem∞.
13. Ty silou svou rozd∞lil jsi mo°e, a pot°els hlavy drak∙ u vodßch.
14. Ty jsi pot°el hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na pouÜti.
15. Ty jsi otev°el vrchoviÜt∞ a potoky, ty jsi osuÜil i °eky prudkΘ.
16. Tv∙j¥ jest den, tvß jest takΘ i noc, sv∞tlo i slunce ty jsi uΦinil.
17. Ty jsi zalo₧il vÜecky konΦiny zem∞, lΘto i zimy ty jsi sformoval.
18. Rozpomeni₧ se na to, [₧e] ·tr₧ky Φinil ten odp∙rce Hospodinu, a lid blßzniv² jak se jmΘnu tvΘmu rouhal.
19. Nevydßvej₧ tΘ zb∞°i duÜe hrdliΦky svΘ, na stßdce chud²ch sv²ch nezapomφnej se na v∞ky.
20. OhlΘdni se na smlouvu; nebo plnφ jsou i nejtmav∞jÜφ koutovΘ zem∞ peleÜφ ukrutnosti.
21. Necha₧¥ bφdnφ neodchßzejφ s hanbou, chud² a nuzn² a¥ chvßlφ jmΘno tvΘ.
22. Povstani₧, ≤ Bo₧e, [a] ve∩ p°i svou, rozpome≥ se na pohan∞nφ, kterΘ₧¥ se [d∞je] od nesmysln²ch na ka₧d² den.
23. Nezapomφnej se na vyk°ikovßnφ sv²ch nep°ßtel, a na hluk proti tob∞ povstßvajφcφch, kter²₧ se silφ ustaviΦn∞.

75.kapitola (Äalmy)


David uslyÜav, ₧e Abner zabit, boje se nov²ch nesnßzφ, 3. Bohu slib

Φinφ, ₧e povinnost svou v∞rn∞ konati, 10. i vd∞Φnost svou k n∞mu sna₧n∞

prokazovati chce.

1. P°ednφmu z kantor∙, [jako:] Nezahlazuj, ₧alm Azaf∙v, [a] pφse≥. Oslavujeme t∞, Bo₧e, oslavujeme; nebo [₧e jest] blφzkΘ jmΘno tvΘ, vypravujφ [to] p°edivnφ skutkovΘ tvoji.
2. Kdy₧ p°ijde Φas ulo₧en², jß prßv∞ souditi budu.
3. Rozplynula se zem∞ i vÜickni obyvatelΘ jejφ, jß utvrdφm sloupy jejφ. SΘlah.
4. Dφm blßzn∙m: Neblßzn∞te, a bezbo₧n²m: Nevyzdvihujte roh∙.
5. Nevyzdvihujte proti NejvyÜÜφmu roh∙ sv²ch, ani₧ mluvte tvrdoÜijn∞.
6. Nebo ne od v²chodu, ani zßpadu, ani od pouÜt∞ [p°ichßzφ] zv²Üenφ;
7. Ale B∙h soudce jednoho poni₧uje, a druhΘho povyÜuje.
8. Kalich zajistΘ [jest] v rukou Hospodinov²ch, a to vφna kalnΘho pln² nalit², z n∞ho₧ nalΘvati bude, tak ₧e i kvasnice jeho vyvß₧φ, a vypijφ vÜickni bezbo₧nφci zem∞.
9. Jß pak zv∞stovati budu [skutky Pßn∞] na v∞Φnost, ₧almy zpφvati budu Bohu Jßkobovu.
10. A vÜecky rohy bezbo₧nφk∙ srß₧φm, rohovΘ pak spravedlivΘho vyv²Üeni budou.

76.kapitola (Äalmy)


Lid Bo₧φ za vysvobozenφ sebe z rukou Assyrsk²ch Bohu dφky Φinφ,

12. k dalÜφ poct∞ a slu₧bu Bo₧φ se vespolek napomφnaje.

1. P°ednφmu z kantor∙ na neginot, ₧alm Azaf∙v [a] pφse≥. Znßm jest B∙h v Judstvu, a v Izraeli velikΘ jmΘno jeho.
2. V Sßlem jest stßnek jeho, a obydlΘ jeho na Sionu.
3. Tam¥ jest polßmal ohnivΘ Üφpy luΦiÜ¥, pavΘzu a meΦ, i vßlku. SΘlah.
4. Slavn² jsi uΦin∞n a d∙stojn² horami loupe₧e.
5. V loupe₧ dßni jsou udatnφ srdcem, zesnuli snem sv²m, ani₧ nalezly zmu₧ilΘ hrdiny [sφly] v rukou sv²ch.
6. Od ₧ehrßnφ tvΘho, ≤ Bo₧e Jßkob∙v, i v∙z i k∙≥ tvrd∞ zesnuli.
7. Ty jsi, ty velmi hrozn², a kdo jest, jeÜto by p°ed tebou ostßl v rozhn∞vßnφ tvΘm?
8. Kdy₧ s nebe dßvßÜ slyÜeti v²pov∞d svou, zem∞ se bojφ a tichne,
9. Kdy₧ povstßvß k soudu B∙h, aby zachoval vÜecky pokornΘ [na] zemi. SΘlah.
10. ZajistΘ i hn∞v Φlov∞ka chvßliti t∞ musφ, a ostatek z∙°ivosti skrotφÜ.
11. Sliby Φi≥te a pl≥te Hospodinu Bohu vaÜemu; kte°φ₧koli jste v∙kol n∞ho, p°inßÜejte dary P°ehroznΘmu.
12. On¥ odjφmß ducha knφ₧at∙m, a k hr∙ze jest krßl∙m zemsk²m.

77.kapitola (Äalmy)


David ukazuje, jas se v sv²ch t∞₧kostech utφkß k Bohu o pomoc,

6. p°edklßdaje p°i tom odpor t∞la, 11. i vφt∞zstvφ ducha proti t∞lu,

a jak se v doufßnφ k Bohu utvrzoval.

1. P°ednφmu kantoru z [potomk∙] Jedutunov²ch, s Azafem, ₧alm. Hlas m∙j k Bohu, kdy₧ volßm, hlas m∙j k Bohu, aby ucha naklonil ke mn∞.
2. V den ssou₧enφ svΘho Pßna hledal jsem, v noci ruce svΘ rozprostφral jsem bez p°estßnφ, a nedala se pot∞Üiti duÜe mß.
3. Na Boha zpomφnal jsem a kormoutil se, p°emyÜloval jsem, a ·zkostmi svφrßn byl duch m∙j. SΘlah.
4. Zdr₧oval jsi oΦi mΘ, aby bd∞ly; pot°φn jsem byl, ani₧ jsem mluviti mohl.
5. [I] p°ichßzeli mi na pam∞t dnovΘ p°edeÜlφ, [a] lΘta dßvnφ.
6. Rozpomφnal jsem se v noci na zp∞vy svΘ, v srdci svΘm p°emyÜloval jsem, a zpytoval [to] duch m∙j, [prav∞:]
7. Zdali na v∞ky za₧ene B∙h? Nikdy-li₧ ji₧ vφce lßsky neukß₧e?
8. Zdali do konce p°estane milosrdenstvφ jeho? [A] konec vezme slovo od pokolenφ a₧ do pokolenφ?
9. Zdali se zapomn∞l smilovßvati B∙h siln²? Zda₧ zadr₧el v hn∞v∞ milosrdenstvφ svß? SΘlah.
10. I °ekl jsem: To¥ jest mß smrt. [Ale uΦinφ¥] prom∞nu pravice NejvyÜÜφho.
11. Rozpomφnati se budu na skutky Hospodinovy, a p°ipomφnati sob∞ divnΘ Φiny tvΘ, od starodßvna.
12. A p°emyÜlovati o vÜelikΘm dφle tvΘm, a o skutcφch tv²ch mluviti.
13. Bo₧e, svatß jest cesta tvß. Kdo jest siln², velik², jako B∙h?
14. Ty jsi ten B∙h siln², jen₧ ΦinφÜ divnΘ v∞ci; uvedl jsi v znßmost mezi nßrody sφlu svou.
15. Vysvobodil jsi ramenem lid sv∙j, syny Jßkobovy a Jozefovy. SΘlah.
16. Vid∞ly¥ jsou t∞ vody, Bo₧e, vid∞ly t∞ vody, [a] zstraÜily se; pohnuly se takΘ i hlubiny.
17. Vydali povodn∞ oblakovΘ, vydala h°mot nebesa, ano i kamenφΦko tvΘ skßkalo.
18. Vzn∞lo h°φmßnφ tvΘ po obloze, bl²skßnφ osv∞covalo okrÜlek zemsk², pohybovala se a t°ßsla zem∞.
19. Skrze mo°e [byla] cesta tvß, a stezky tvΘ skrze vody velikΘ, a vÜak Ülep∞jφ tv²ch nebylo znßti.
20. Vedl jsi jako stßdo lid sv∙j skrze Moj₧φÜe a Arona.

78.kapitola (Äalmy)


Prorok k znßmosti Bo₧φ a poct∞ jeho slou₧φ, 5. p°edklßdßnφm uΦenφ slova

12. a skutk∙ Pßn∞, 13. zvlßÜ¥ dobrodinφ, 30. metel, 43. pomst nad

nep°ßtely, 59. i nad zpurn²mi z Izraele, 67. a p°φchylnostφ Bo₧skΘ

k Judovi.

1. VyuΦujφcφ, Azafovi. Pozoruj, lide m∙j, zßkona mΘho, naklo≥te uÜφ sv²ch k slov∙m ·st m²ch.
2. Otevru v podobenstvφ ·sta svß, vypravovati budu p°φpovφdky starobylΘ.
3. Co jsme sl²chali i poznali, a co nßm otcovΘ naÜi vypravovali,
4. Nezatajφme toho p°ed syny jejich, kte°φ₧ budoucφm potomk∙m [sv²m] vypravovati budou chvßly Hospodinovy, ano i moc jeho a divnΘ skutky jeho, kterΘ₧ Φinil.
5. Nebo¥ jest vyzdvihl sv∞dectvφ v Jßkobovi, a zßkon vydal v Izraeli, co₧ p°ikßzal otc∙m naÜim, aby v znßmost uvodili syn∙m sv²m,
6. Aby [to] poznal v∞k potomnφ, synovΘ, kte°φ₧ se zroditi m∞li, [a ti] povstanouce, aby vypravovali dφtkßm sv²m,
7. Aby poklßdali v Bohu nad∞ji svou, a nezapomφnali se na skutky Boha silnΘho, ale ost°φhali p°ikßzanφ jeho,
8. Aby neb²vali jako otcovΘ jejich, pokolenφ zpurnΘ a protivnΘ, nßrod, kter²₧ nenapravil srdce svΘho, a nebyl v∞rn² Bohu silnΘmu duch jeho.
9. [Jako] synovΘ Efraim zbrojnφ, [aΦ um∞le] z luΦiÜt∞ st°φleli, [vÜak] v Φas boje zp∞t se obrßtili,
10. [Nebo] neost°φhali smlouvy Bo₧φ, a v zßkon∞ jeho zp∞Φovali se choditi.
11. Zapomenuli se na Φiny jeho, a na divnΘ skutky jeho, kterΘ₧ jim ukßzal.
12. P°ed otci jejich Φinil divy v zemi EgyptskΘ, na poli Soan.
13. Rozd∞lil mo°e, a p°evedl je; uΦinil, aby stßly vody jako hromada.
14. Vedl je ve dne v oblace, a ka₧dΘ noci v jasnΘm ohni.
15. Protrhl skßly na pouÜti, a napßjel [je] jako z propastφ velik²ch.
16. Vyvedl potoky z skßly, a uΦinil, aby vody tekly jako °eky.
17. A vÜak v₧dy p°iΦφn∞li h°φch∙ proti n∞mu, a popouzeli NejvyÜÜφho na pouÜti.
18. A pokouÜeli Boha silnΘho v srdci svΘm, ₧ßdajφce pokrmu podlΘ lφbosti svΘ.
19. A mluvili proti Bohu, °kouce: Zdali₧ bude moci B∙h siln² p°ipraviti st∙l na tΘto pouÜti?
20. Aj, ude°il¥ jest v skßlu, a tekly vody, a °eky se rozvodnily. Zdali takΘ bude moci dßti chleba? Zdali nastrojφ masa lidu svΘmu?
21. A proto₧ uslyÜav Hospodin, rozhn∞val se, a ohe≥ za₧₧en jest proti Jßkobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22. Proto ₧e se nedov∞°ili Bohu, a nem∞li nad∞je v spasenφ jeho,
23. AΦkoli rozkßzal oblak∙m sh∙ry, a pr∙duchy nebeskΘ otev°el,
24. A dÜtil na n∞ mannou ku pokrmu, a obilΘ nebeskΘ dßval jim.
25. ChlΘb mocn²ch jedl Φlov∞k, seslal jim pokrm∙ do sytosti.
26. Obrßtil vφtr v²chodnφ u pov∞t°φ, a p°ivedl mocφ svou vφtr polednφ.
27. I dÜtil na n∞ masem jako prachem, a ptactvem pernat²m jako pφskem mo°sk²m.
28. Spustil je do prost°ed vojska jejich, a vÜudy v∙kol stan∙ jejich.
29. I jedli, a nasyceni jsou hojn∞, a dal jim to, Φeho₧ ₧ßdali.
30. JeÜt∞ nevyplnili ₧ßdosti svΘ, jeÜt∞ pokrm byl v ·stech jejich,
31. A v tom prchlivost Bo₧φ p°ipadla na n∞, a zbil tuΦnΘ jejich, a p°ednφ IzraelskΘ porazil.
32. S tφm se vÜφm v₧dy jeÜt∞ h°eÜili, a nev∞°ili p°edivn²m skutk∙m jeho.
33. A proto₧ dopustil na n∞, ₧e marn∞ skonali dny svΘ, a lΘta svß s chvßtßnφm.
34. Kdy₧ je hubil, jestli₧e ho hledali, a zase k Bohu silnΘmu hned na ·svit∞ se navraceli,
35. Rozpomφnajφce se na to, ₧e B∙h [byl] skßla jejich, a B∙h siln² nejvyÜÜφ vykupitel jejich:
36. (AΦkoli mu s pochlebenstvφm mluvili ·sty sv²mi, a jazykem sv²m lhali jemu.
37. A srdce jejich nebylo up°φmΘ p°ed nφm, ani₧ se v∞rn∞ m∞li v smlouv∞ jeho),
38. On jsa milosrdn², odpouÜt∞l nepravosti jejich, a nezahladil [jich;] Φastokrßt odvracel hn∞v sv∙j, a nevzbuzoval vÜφ z∙°ivosti svΘ.
39. Nebo pamatoval, ₧e jsou t∞lo, vφtr, kter²₧ odchßzφ, a nenavracuje se zase.
40. Kolikrßt jsou ho drß₧dili na pouÜti, a k bolesti p°ivodili na pustinßch.
41. T²₧ i t²₧ navracujφce se, pokouÜeli Boha silnΘho, a svatΘmu IzraelskΘmu cφle vym∞°ovali.
42. Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterΘm₧ je vysvobodil z ssou₧enφ,
43. Kdy₧ Φinil v Egypt∞ znamenφ svß, a zßzraky svΘ na poli Soan,
44. Kdy₧ obrßtil v krev °eky a potoky jejich, tak ₧e [jich] pφti nemohli.
45. Dopustil na n∞ sm∞sici ₧φ₧al, aby je ₧raly, a ₧ßby, aby je hubily.
46. A dal chroust∙m ·rody jejich, a ·silφ jejich kobylkßm.
47. Stloukl krupami rΘvφ jejich, a stromy fφkovΘ jejich ledem.
48. Vydal krupobitφ na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlφ °e°avΘ.
49. Poslal na n∞ prchlivost hn∞vu svΘho, rozpßlenφ, z∙°ivost i ssou₧enφ, dopustiv na n∞ and∞ly zlΘ.
50. Uprostrannil stezku prchlivosti svΘ, neuchoval od smrti duÜe jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51. A pobil vÜecko prvorozenΘ v Egypt∞, prvotiny sφly v stanφch Chamov²ch.
52. Ale lid sv∙j vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stßdem po pouÜti.
53. Vodil je v bezpeΦnosti, tak ₧e nestraÜili, nep°ßtely pak jejich p°ikrylo mo°e,
54. A₧ je p°ivedl ku pomezφ svatosti svΘ, na horu tu, kterΘ₧ dobyla pravice jeho.
55. Vyhnav p°ed tvß°φ jejich nßrody, zp∙sobil to, aby jim na provazec d∞dictvφ jejich p°iÜli, a aby p°eb²vala v stanφch jejich pokolenφ Izraelskß.
56. VÜak v₧dy p°edce pokouÜeli a drß₧dili Boha nejvyÜÜφho, a sv∞dectvφ jeho neost°φhali.
57. Ale zp∞t odÜedÜe, p°evrßcen∞ Φinili, jako i p°edkovΘ jejich; uch²lili se jako mylnΘ luΦiÜt∞.
58. Nebo popouzeli ho v²sostmi sv²mi, a rytinami sv²mi k horlenφ p°ivedli jej.
59. SlyÜel B∙h, a rozhn∞val se, a u velikou oÜklivost vzal Izraele,
60. Tak ₧e opustiv p°φbytek v Sφlo, stßnek, [kter²₧] postavil mezi lidmi,
61. Vydal v zajetφ sφlu svou, a slßvu svou v ruce nep°φtele.
62. Dal pod meΦ lid sv∙j, a na d∞dictvφ svΘ se rozhn∞val.
63. Mlßdence jeho se₧ral ohe≥, a panny jeho nebyly chvßleny.
64. Kn∞₧φ jejich od meΦe padli, a vdovy jejich neplakaly.
65. Potom pak procφtil Pßn jako ze sna, jako siln² rek, kter²₧ po vφn∞ sob∞ vyk°ikuje.
66. A ranil nep°ßtely svΘ po zadu, [a] u v∞ΦnΘ pohan∞nφ je vydal.
67. AΦkoli pak pohrdl stßnkem Jozefov²m, a pokolenφ Efraimova nevyvolil,
68. VÜak vyvolil pokolenφ Judovo, horu Sion, kterou₧ zamiloval.
69. A vystav∞l sob∞, jako [hrad] vysok², svatyni svou, jako zemi, kterou₧ utvrdil na v∞ky.
70. A vyvolil Davida slu₧ebnφka svΘho, vzav jej od chlΘv∙ stßda.
71. Kdy₧ chodil za ovcemi b°ezφmi, zavedl jej, aby pßsl Jßkoba, lid jeho, a Izraele, d∞dictvφ jeho.
72. Kter²₧ pßsl je v up°φmnosti srdce svΘho, a zvlßÜtnφ opatrnostφ rukou sv²ch vodil je.

79.kapitola (Äalmy)


Na velikΘ svΘ t∞₧kosti a ukruknost nep°ßtel cφrkev tu₧ebn∞ p°ed Bohem

na°φkß, 6. vedlΘ toho, aby nep°ßtely jejich strestal, jim pak h°φchy

odpoustil, ponφ₧en∞ prosφce, 13. vd∞Φnost spoleΦnou osv∞dΦujφ.

1. Äalm Azafovi. Bo₧e, vtrhli pohanΘ do d∞dictvφ tvΘho, poÜkvrnili chrßmu svatosti tvΘ, obrßtili JeruzalΘm v hromady.
2. Dali t∞la mrtvß slu₧ebnφk∙ tv²ch za pokrm ptßk∙m nebesk²m, t∞la svat²ch tv²ch Üelmßm zemsk²m.
3. Vylili krev jejich jako vodu okolo JeruzalΘma, a nebyl, kdo by je pochovßval.
4. Vydßni jsme v pohan∞nφ soused∙m naÜim, v posm∞ch a ₧ert t∞m, kte°φ₧ jsou v∙kol nßs.
5. A₧ dokud, ≤ Hospodine? Na v∞ky-li₧ se hn∞vati budeÜ, a ho°eti bude jako ohe≥ horlenφ tvΘ?
6. Vylφ hn∞v sv∙j na nßrody, kte°φ₧ t∞ neznajφ, a na krßlovstvφ, kterß₧ jmΘna tvΘho nevz²vajφ.
7. Nebo¥ jsou se₧rali Jßkoba, a obydlφ jeho v poustku obrßtili.
8. Nezpomφnej₧ nßm d°evnφch nepravostφ naÜich, rychle a¥ p°edejdou nßs milosrdenstvφ tvß, nebo¥ jsme velmi znuzeni.
9. Pomoz nßm, ≤ Bo₧e spasenφ naÜeho, pro slßvu jmΘna svΘho; vytrhni nßs, a bu∩ milostiv h°φch∙m naÜim pro jmΘno svΘ.
10. ProΦ majφ °φkati pohanΘ: Kde₧ jest B∙h jejich? Budi₧ znßm mezi pohany, p°ed oΦima naÜima, skrze pomstu krve slu₧ebnφk∙ sv²ch, kterß₧ jest vylita.
11. Vstupi₧ p°ed oblφΦej tv∙j lkßnφ v∞z≥∙, a podlΘ velikosti sφly svΘ zanechej ostatk∙ k smrti oddan²ch.
12. A odpla¥ soused∙m naÜim sedmernßsobn∞ do l∙na jejich za pohan∞nφ, kterΘ₧ jsou tob∞ Φinili, ≤ Pane.
13. My pak, lid tv∙j a ovce pastvy tvΘ, slaviti t∞ budeme na v∞ky; od nßrodu do pronßrodu vypravovati budeme chvßlu tvou.

80.kapitola (Äalmy)


Cφrkev Bo₧φ v zajetφ za vysvobozenφ modlφ se k Bohu, 5. t∞₧kosti svΘ

vyΦφtß, 9. p°edeÜlß Bo₧φ dobrodinφ, 13. i p°φtomn² zp∙sob sv∙j ukazuje,

a v₧dy milosti i ochrany ₧ßdß.

1. P°ednφmu z kantor∙ na ÜoÜannim, ₧alm sv∞dectvφ, Azafovi. ╙ past²°i Izraelsk², pozoruj, kter²₧ vodφÜ Jozefa jako stßdo, kter²₧ sedφÜ nad cherubφny, [≤] zastkv∞j₧ se.
2. P°ed Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbu∩ moc svou, a p°isp∞j k spasenφ naÜemu.
3. ╙ Bo₧e, navra¥ nßs, a dej₧, a¥ [nßm] svφtφ oblφΦej tv∙j, a spaseni budeme.
4. Hospodine Bo₧e zßstup∙, dokud₧ se p°φsn∞ stav∞ti budeÜ k modlitbßm lidu svΘho?
5. Nakrmil jsi je chlebem plßΦe, a dals jim vypiti slz mφru velikou.
6. Postavils nßs k svßru soused∙m naÜim, a nep°ßtelΘ naÜi aby sob∞ posm∞ch [z nßs] Φinili.
7. ╙ Bo₧e zßstup∙, navra¥ nßs, a dej, a¥ [nßm] svφtφ oblφΦej tv∙j, a spaseni budeme.
8. [Ty] jsi kmen vinn² z Egypta p°enesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
9. Uprßzdnil jsi mu, a uΦinils, aby se vko°enil, i zemi naplnil.
10. P°ikryty jsou hory stφnem jeho, a rΘvφ jeho jako nejvyÜÜφ cedrovΘ.
11. Vypustil ratolesti svΘ a₧ k mo°i, a a₧ do °eky rozvody svΘ.
12. I proΦe₧ jsi rozbo°il hradbu vinice, tak aby ka₧d², kdo₧ by tudy Üel, trhati z nφ mohl?
13. Vep° divok² zryl ji, a zv∞° polnφ spßsla ji.
14. ╙ Bo₧e zßstup∙, obra¥ se ji₧, popat° s nebe, viz a navÜt∞v kmen vinn² tento,
15. Vinici tu, kterou₧ Ütφpila pravice tvß, a mladistvΘ rΘvφ, [kterΘ₧] jsi zmocnil sob∞.
16. Popßlena¥ jest ohn∞m a poroubßna, od ₧ehrßnφ oblφΦeje tvΘho hyne.
17. Budi₧ ruka tvß nad mu₧em pravice tvΘ, nad synem Φlov∞ka, kterΘho₧ jsi zmocnil sob∞,
18. A neodstoupφme¥ od tebe; zachovej nßs p°i ₧ivotu, a¥ jmΘno tvΘ vz²vßme.
19. Hospodine Bo₧e zßstup∙, navrati₧ nßs zase, [a] dej, a¥ [nßm] svφtφ oblφΦej tv∙j, a spaseni budeme.

81.kapitola (Äalmy)


Cφrkev k oslavovßnφ Boha se ponoukaje, 7. °eΦ samΘho Boha (o dobrodinφch

jim Φin∞n²ch a neposluÜenstvφ jejich, a₧ i o tom, co by jim byl uΦinil,

kdyby ho byli poslouchali,) k nim mluvenou p°ipomφnß.

1. P°ednφmu z kantor∙ na gittit, Azafovi. PlΘsejte Bohu, sφle naÜφ, prok°ikujte Bohu Jßkobovu.
2. Vezm∞te ₧altß°, p°idejte buben, harfu libou a loutnu.
3. Trubte trubou na novm∞sφce, v ulo₧en² Φas, v den slavnosti naÜφ.
4. Nebo to¥ jest ustavenφ v Izraeli, °ßd Boha Jßkobova.
5. [Na] sv∞dectvφ v Jozefovi vyzdvihl jej, kdy₧ byl vyÜel proti zemi EgyptskΘ, [kde₧] jsme jazyk neznßm² sl²chati musili.
6. Osvobodil jsem, [dφ B∙h, ] od b°emene rameno jeho, a ruce jeho nßdob zednick²ch zproÜt∞ny byly.
7. V ssou₧enφ tom, kdy₧ jsi volal, vytrhl jsem t∞, vyslyÜel jsem t∞ z skr²Üe hromu, zkuÜoval jsem t∞ p°i vodßch svßru. SΘlah.
8. [╪ekl¥ jsem:] SlyÜ, lide m∙j, a osv∞dΦφm se tob∞, ≤ Izraeli, budeÜ-li mne poslouchati,
9. A nebude-li mezi vßmi Boha jinΘho, a nebudeÜ-li se klan∞ti bohu cizφmu.
10. Jß jsem Hospodin B∙h tv∙j, kter²₧ jsem t∞ vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, otev°i jen ·sta svß, a naplnφm¥ je.
11. Ale neuposlechl lid m∙j hlasu mΘho, a Izrael nep°estal na mn∞,
12. A proto₧ pustil jsem je v ₧ßdost srdce jejich, i chodili po radßch sv²ch.
13. ╙ by¥ mne byl lid m∙j poslouchal, a Izrael po cestßch m²ch chodil,
14. Tudφ₧ bych jß byl nep°ßtely jejich snφ₧il, a na protivnφky jejich obrßtil ruku svou.
15. A ti, kte°φ₧ v nenßvisti majφ Hospodina, ·lisn∞ by se jim poddßvati musili, i byl by Φas jejich a₧ na v∞ky.
16. A krmil bych je byl jßdrem pÜenice, a medem z skßly sytil bych je.

82.kapitola (Äalmy)


V ₧almu tomto B∙h soudce a sprßvce sv∞ta 2. tresce, 3. napomφnß,

5. nad nimi na°φkß, 6. a smrtφ jim hrozφ; 8. p°i konci pak prorok za

obnovenφ sprßvy sv∞ta se modlφ.

1. Äalm Azaf∙v. B∙h stojφ v shromß₧d∞nφ Bo₧φm, u prost°ed boh∙ soud Φin∞, [a dφ:]
2. Dokud₧ souditi budete nespravedliv∞, a osoby neÜlechetn²ch p°ijφmati? SΘlah.
3. Zastßvejte bφdnΘho a sirotka, utiÜt∞nΘho a chudΘho spravedliva vyhlaÜujte.
4. Vytrhn∞te bφdnΘho a nuznΘho, z ruky neÜlechetn²ch vytrhn∞te [ho.]
5. Ale nev∞dφ nic, nerozum∞jφ nic; ve tmßch ustavn∞ chodφ, a₧ se proto vÜickni zßkladovΘ zem∞ pohybujφ.
6. ╪ekl¥ jsem jß byl: BohovΘ jste, a synovΘ NejvyÜÜφho vy vÜickni;
7. A vÜak jako [i jinφ] lidΘ zem°ete, a jako jeden z knφ₧at padnete.
8. Povstani₧, ≤ Bo₧e, su∩ zemi; nebo ty d∞diΦn∞ vlßdneÜ vÜemi nßrody.

83.kapitola (Äalmy)


Bezbo₧nß usilovßnφ nep°ßtel proti lidu Bo₧φmu p°edsevzatß prorok

p°ipomenuv, 10. pomsty 17. pro rozÜφ°enφ Bo₧φ slßvy jim ₧ßdß.

1. Pφse≥ [a] ₧alm Azaf∙v. Bo₧e, neodmlΦuj₧ se, neΦi≥ se neslyÜe, ani₧ se upokojuj, [≤ Bo₧e] siln².
2. Nebo aj, nep°ßtelΘ tvoji se bou°φ, a ti, kte°φ₧ t∞ v nenßvisti majφ, pozdvihujφ hlavy.
3. Chyt°e tajnΘ rady proti lidu tvΘmu sklßdajφ, a radφ se proti t∞m, kterΘ₧ ty skr²vßÜ,
4. ╪φkajφce: Po∩te, a vyhla∩me je, a¥ nejsou nßrodem, tak aby ani zpomφnßno nebylo vφce jmΘna Izraelova.
5. Jednomysln∞¥ se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tob∞ zavßzali,
6. StßnkovΘ IdumejÜtφ a IzmaelitÜtφ, MoßbÜtφ a AgarenÜtφ,
7. GebßlÜtφ a AmmonitÜtφ, a AmalechitÜtφ, FilistinÜtφ s obyvateli Tyrsk²mi.
8. Ano i AssyrÜtφ spojili se s nimi, jsouce na ruku syn∙m Lotov²m. SΘlah.
9. UΦini₧ jim jako Madiansk²m, jako Zizarovi, a jako Jabφnovi p°i potoku Cφson,
10. Kte°φ₧ jsou do konce vyhlazeni v Endor, [a] uΦin∞ni hn∙j zem∞.
11. Nalo₧ s nimi a s v∙dci jejich jako s GorΘbem, jako s ZΘbem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se vÜemi knφ₧aty jejich.
12. Nebo¥ jsou °ekli: Uva₧me se d∞diΦn∞ v p°φbytky Bo₧φ.
13. M∙j Bo₧e, uΦi≥ to, a¥ jsou jako chumelice, a jako stΘblo p°ed v∞trem.
14. Jako₧ ohe≥ spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15. Tak ty je vich°icφ svou stihej, a bou°φ svou ohrom je.
16. Napl≥ tvß°e jejich zahanbenφm, tak aby hledali jmΘna tvΘho, Hospodine.
17. Necha¥ se hanbφ a d∞sφ na v∞ΦnΘ Φasy, a a¥ potupu nesou a zahynou.
18. A tak a¥ poznajφ, ₧e ty, kter²₧ sßm jmΘno mßÜ Hospodin, jsi nejvyÜÜφ nade vÜφ zemφ.

84.kapitola (Äalmy)


OpravdovΘ svΘ tou₧enφ po p°φbytcφch Bo₧φch a slu₧bßch svat²ch prorok

p°edlo₧iv, 9. ₧ßdß v nich stßle z∙stßvati, a dobroty Hospodinovy u₧φvati.

1. P°ednφmu z kantor∙ na gittit, syn∙ Ch≤re, ₧alm. Jak jsou milφ p°φbytkovΘ tvoji, Hospodine zßstup∙!
2. Äßdostiva jest a velice tou₧φ duÜe mß po sφ≥cφch Hospodinov²ch; srdce mΘ, i t∞lo mΘ plΘÜe k Bohu ₧ivΘmu.
3. Ano i ten vrabec nalezl sob∞ mφsto a vlaÜtovice hnφzdo, v n∞m₧ by schrßnila mladΘ svΘ, p°i oltß°φch tv²ch, Hospodine zßstup∙, krßli m∙j a Bo₧e m∙j.
4. Blahoslavenφ, kte°φ₧ p°eb²vajφ v dom∞ tvΘm, ti¥ tebe na v∞ky chvßliti budou. SΘlah.
5. Blahoslaven² Φlov∞k, jeho₧ sφla jest Hospodin, a v jejich₧ srdci jsou stezky krok∙ jejich,
6. Ti, kte°φ₧ jdouce p°es ·dolφ moruÜφ, za studnici jej sob∞ poklßdajφ, [na n∞₧] i dΘÜ¥ po₧ehnßnφ p°ichßzφ.
7. Berou se houf za houfem, a ukazujφ se p°ed Bohem na Sionu.
8. Hospodine Bo₧e zßstup∙, vyslyÜ modlitbu mou, pozoruj, ≤ Bo₧e Jßkob∙v. SΘlah.
9. PavΘzo naÜe, popat°, ≤ Bo₧e, a viz tvß° pomazanΘho svΘho.
10. Nebo lepÜφ jest den v sφ≥cφch tv²ch, ne₧ jinde tisφc; zvolil jsem sob∞ rad∞ji u prahu sed∞ti v dom∞ Boha svΘho, ne₧li p°eb²vati v stßncφch bezbo₧nφk∙.
11. Nebo Hospodin B∙h [jest] slunce a pavΘza; [tu¥] milosti i slßvy udφlφ Hospodin, ani₧ odep°e Φeho dobrΘho chodφcφm v up°φmnosti.
12. Hospodine zßstup∙, blahoslaven² Φlov∞k, kter²₧ nad∞ji sklßdß v tob∞.

85.kapitola (Äalmy)


Dobrodinφ Bo₧skß p°edeÜl²m Φin∞nß p°φpomφnaje lid Bo₧φ, za podobnß v

podobnΘ p°iΦin∞ Bohu se modlφ, 9. a hled∞ na Bo₧φ sliby, ustavuje se v

nad∞ji o napln∞nφ tΘ₧ modlitby.

1. P°ednφmu z kantor∙, syn∙ Ch≤re, ₧alm. Laskav∞s se, Hospodine, [n∞kdy] ukazoval k zemi svΘ, p°ivedls zase [z] v∞zenφ Jßkoba.
2. Odpustil jsi nepravost lidu svΘho, p°ikryls vÜelik² h°φch jejich. SΘlah.
3. Zdr₧els vÜecken hn∞v sv∙j, odvrßtils od z∙°ivosti prchlivost svou.
4. Navrati₧ se zase k nßm, ≤ Bo₧e spasenφ naÜeho, a uΦi≥ p°φtr₧ hn∞vu svΘmu proti nßm.
5. Zdali₧ na v∞ky hn∞vati se budeÜ na nßs? [A] protßhneÜ z∙°ivost svou od nßrodu do pronßrodu?
6. Zdali₧ ty obrßt∞ se, neob₧ivφÜ nßs, tak aby se lid tv∙j veselil v tob∞?
7. Uka₧ nßm, Hospodine, milosrdenstvφ svΘ, a spasenφ svΘ dej nßm.
8. [Ale] poslechnu, co °φkß B∙h ten siln², Hospodin. Jist∞ ₧e¥ mluvφ pokoj k lidu svΘmu, a k svat²m sv²m, ne₧ aby se nenavracovali zase k blßznovstvφ.
9. ZajistΘ ₧e¥ jest blφzkΘ t∞m, kte°φ₧ se ho bojφ, spasenφ jeho, [a] p°eb²vati bude slßva v zemi naÜφ.
10. Milosrdenstvφ a vφra potkajφ se spolu, spravedlnost a pokoj dadφ sob∞ polφbenφ.
11. Vφra z zem∞ puΦiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlΘdati.
12. Dߥ takΘ Hospodin [i ΦasnΘ] dobrΘ, tak ₧e zem∞ naÜe vydß ·rody svΘ.
13. Zp∙sobφ to, aby spravedlnost p°ed nφm Üla, kdy₧ obrßtφ k cest∞ nohy svΘ.

86.kapitola (Äalmy)


David prosφ za vyproÜt∞nφ od protivnφk∙ sv²ch, p°edklßdaje toho

p°φΦiny, nejprv z strany sebe, 5. potom z strany Boha, 14. naposledy

z strany nep°ßtel.

1. Modlitba Davidova. Naklo≥, Hospodine, ucha svΘho, [a] vyslyÜ mne, nebo¥ jsem chud² a nuzn².
2. Ost°φhej₧ duÜe mΘ, nebo¥ jsem ten, jeho₧ milujeÜ; zachovej slu₧ebnφka svΘho, ty Bo₧e m∙j, v tob∞ nad∞ji majφcφho.
3. Smiluj se nade mnou, Hospodine, k tob∞¥ zajistΘ ka₧dΘho dne volßm.
4. Pot∞Ü duÜe slu₧ebnφka svΘho, nebo¥ k tob∞, ≤ Pane, duÜe svΘ pozdvihuji.
5. Nebo ty jsi, Pane, dobrotiv² a lφtostiv², a hojn² v milosrdenstvφ ke vÜechn∞m, kte°φ₧ t∞ vz²vajφ.
6. SlyÜ, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu ₧ßdostφ m²ch.
7. V den ssou₧enφ svΘho vz²vßm t∞, nebo mne vysl²chßÜ.
8. Nenφ¥ ₧ßdnΘho tob∞ podobnΘho mezi bohy, ≤ Pane, a nenφ takov²ch skutk∙, jako jsou tvoji.
9. VÜickni nßrodovΘ, kterΘ₧ jsi uΦinil, p°ichßzejφce, sklßn∞ti se budou p°ed tebou, Pane, a ctφti jmΘno tvΘ.
10. Nebo jsi ty velik², a ΦinφÜ divnΘ v∞ci, ty jsi B∙h sßm.
11. VyuΦ mne, Hospodine, cest∞ svΘ, abych chodil v pravd∞ tvΘ; ustav srdce mΘ v bßzni jmΘna svΘho.
12. [I] budu t∞ oslavovati, Pane Bo₧e m∙j, z celΘho srdce svΘho a ctφti jmΘno tvΘ na v∞ky,
13. Pon∞vad₧ milosrdenstvφ tvΘ velikΘ jest nade mnou, a vytrhls duÜi mou z jßmy nejhlubÜφ.
14. ╙ Bo₧e, povstali¥ jsou pyÜnφ proti mn∞, a rota nßsilnφk∙ hledajφ bez₧ivotφ mΘho, ti, kte°φ₧ t∞ sob∞ nep°edstavujφ.
15. Ale ty Pane, Bo₧e siln², lφtostiv² a milostiv², shovφvajφcφ a hojn² v milosrdenstvφ, i pravdomluvn²,
16. VzhlΘdni₧ na mne, a smiluj se nade mnou, obda° silou svou slu₧ebnφka svΘho, a zachovßvej syna d∞vky svΘ.
17. Proka₧ ke mn∞ znamenφ dobrotivosti, tak aby vidouce [to] ti, kte°φ₧ mne nenßvidφ, zahanbeni byli, ₧e jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne pot∞Üil.

87.kapitola (Äalmy)


Prorok slßvu i blahoslavenstvφ cφrkve Bo₧φ p°edklßdß, 4. a o rozÜφ°enφ

jφ skrze uvedenφ do nφ pohan∙ p°edpovφdß.

1. Syn∙m Ch≤re, ₧alm [a] pφse≥. Zßklad sv∙j na horßch svat²ch.
2. Miluje¥ Hospodin, [toti₧] brßny SionskΘ, nade vÜecky p°φbytky Jßkobovy.
3. P°eslavnΘ¥ jsou to v∞ci, kterΘ₧ se o tob∞ hlßsajφ, ≤ m∞sto Bo₧φ. SΘlah.
4. P°ipomφnati budu Egypt a Babylon p°ed sv²mi znßm²mi, ano i FilistinskΘ a TyrskΘ i Mou°enφny, [₧e se] tu ka₧d² z nich narodil.
5. An i o Sionu praveno bude: Ten i onen jest rodem z n∞ho, sßm pak NejvyÜÜφ utvrdφ jej.
6. SeΦte¥ Hospodin p°i popisu nßrody, a dφ, ₧e tento se tu narodil. SΘlah.
7. Tou p°φΦinou zpφvajφ s plΘsßnφm o tob∞ vÜecky moci ₧ivota mΘho.

88.kapitola (Äalmy)


Prorok p°edklßdaje svΘ rozliΦnΘ a velikΘ t∞₧kosti, tu₧ebn∞ p°ed Bohem

na°φkß, 11. a pro jeho slßvu p°i ₧ivotu zachovßnφ, i ze vÜech t∞₧kostφ

vyproÜt∞nφ sob∞ ₧ßdß.

1. Pφse≥ [a] ₧alm syn∙ Ch≤re, p°ednφmu zp∞vßku na machalat k zpφvßnφ, vyuΦujφcφ, [slo₧en²] od HΘmana EzrachitskΘho. Hospodine, Bo₧e spasenφ mΘho, ve dne i v noci k tob∞ volßm.
2. Vstupi₧ p°ed oblφΦej tv∙j modlitba mß, naklo≥ ucha svΘho k volßnφ mΘmu.
3. Nebo¥ jest napln∞na trßpenφmi duÜe mß, a ₧ivot m∙j a₧ k hrobu se p°iblφ₧il.
4. PoΦten jsem mezi ty, kte°φ₧ se dostßvajφ do jßmy; p°ipodobn∞n jsem Φlov∞ku beze vÜφ sφly.
5. Mezi mrtvΘ jsem odlo₧en, jako zmordovanφ le₧φcφ v hrob∞, na n∞₧ nezpomφnßÜ vφce, kte°φ₧ od ruky tvΘ vyhlazeni jsou.
6. Spustils mne do jßmy nejzpodn∞jÜφ, do nejtemn∞jÜφho a nejhlubÜφho mφsta.
7. Dolehla na mne prchlivost tvß, a vÜφm vlnobitφm sv²m p°ikvaΦil jsi mne. SΘlah.
8. Daleko jsi vzdßlil mΘ znßmΘ ode mne, jim₧ jsi mne velice zoÜklivil, a tak jsem sev°φn, ₧e mi nelze nijak₧ vyjφti.
9. Zrak m∙j hyne trßpenφm; na ka₧d² den vz²vßm t∞, Hospodine, ruce svΘ p°ed tebou rozprostφraje.
10. Zdali p°ed mrtv²mi uΦinφÜ zßzrak? Aneb vstanou-li₧ mrtvφ, aby t∞ oslavovali?SΘlah.
11. I zdali bude ohlaÜovßno v hrob∞ milosrdenstvφ tvΘ, [a] pravda tvß v zahynutφ?
12. Zdali₧ v znßmost p°ichßzφ ve tmßch div tv∙j, a spravedlnost tvß v zemi zapomenutφ?
13. Jß pak, Hospodine, k tob∞ volßm, a ka₧dΘho jitra p°edchßzφ t∞ modlitba mß.
14. ProΦe₧, ≤ Hospodine, zamφtßÜ mne, [a] tvß° svou skr²vßÜ p°ede mnou?
15. Ztrßpen² jsem, jako hned maje um°φti od nßsilφ; snßÜφm hr∙zy tvΘ, a d∞sφm se.
16. Hn∞v tv∙j p°φsn² na mne se obo°il, [a] hr∙zy tvΘ krut∞ sev°ely mne.
17. ObkliΦujφ mne jako voda, na ka₧d² den obstupujφ mne hromadn∞.
18. Vzdßlil jsi ode mne p°φtele a tovaryÜe, a znßm²m sv²m [jsem] ve tm∞.

89.kapitola (Äalmy)


Prorok z milosrdenstvφ otc∙m p°edeÜl²m v slibφch i v skutcφch

prokßzanΘho Boha slavφ, 29. a na p°φtomn² bφdn² zp∙sob lidu Bo₧φho

na°φkaje, 47. za spomo₧enφ pokorn∞ se modlφ, 53. a dφk∙ Φin∞nφm vÜe

zavφrß.

1. VyuΦujφcφ, [slo₧en²] od Etana EzrachitskΘho. O milosrdenstvφch Hospodinov²ch na v∞ky zpφvati budu, od nßrodu do pronßrodu zv∞stovati budu pravdu tvou ·sty sv²mi.
2. Nebo jsem °ekl: Na v∞ky milosrdenstvφ vzd∞lßvati se bude, na nebi utvrdφÜ pravdu svou, [o nφ₧s °ekl:]
3. UΦinil jsem smlouvu s vyvolen²m sv²m, p°isßhl jsem Davidovi slu₧ebnφku svΘmu,
4. Äe a₧ na v∞ky utvrdφm sφm∞ tvΘ, a vzd∞lßm od nßrodu do nßrodu tr∙n tv∙j. SΘlah.
5. Proto₧ oslavujφ nebesa div tv∙j, Hospodine, i pravdu tvou v shromß₧d∞nφ svat²ch.
6. Nebo kdo na nebi p°irovnßn b²ti m∙₧e Hospodinu? [Kdo] jest podobn² Hospodinu mezi syny siln²ch?
7. B∙h i v shromß₧d∞nφ svat²ch straÜliv² [jest] nßramn∞, a hrozn² nade vÜecky v∙kol n∞ho.
8. Hospodine Bo₧e zßstup∙, kdo jest jako ty, siln² Hospodin? Nebo pravda tvß tob∞ p°φstojφ vÜudy v∙kol.
9. Ty panujeÜ nad dutφm mo°e; kdy₧ se zdvihajφ vlny jeho, ty je skrocujeÜ.
10. Ty jsi jako ran∞nΘho pot°el Egypt, a siln²m ramenem sv²m rozpt²lil jsi nep°ßtely svΘ.
11. Tvߥ [jsou] nebesa, tvß takΘ i zem∞, okrÜlek i plnost jeho ty jsi zalo₧il.
12. P∙lnoΦnφ i polednφ strana, kterΘ₧ jsi ty stvo°il, [i] Tßbor a Hermon o tvΘm jmΘnu zpφvajφ.
13. TvΘ rßm∞ [jest] p°emocnΘ, silnß ruka tvß, a vyv²Üenß pravice tvß.
14. Spravedlnost a soud jsou zßkladem tr∙nu tvΘho, milosrdenstvφ a pravda p°edchßzejφ tvß° tvou.
15. Blahoslaven² lid, kter²₧ znß zvuk tv∙j; [ti¥, ] Hospodine, v sv∞tle oblφΦeje tvΘho choditi budou.
16. Ve jmΘnu tvΘm plΘsati budou ka₧dΘho dne, a v spravedlnosti tvΘ vyv²Üφ se.
17. Nebo slßva sφly jejich ty jsi, a z milosti tvΘ k zv²Üenφ p°ijde roh nßÜ.
18. Nebo Ütφt nßÜ [jest] Hospodin∙v, a svatΘho IzraelskΘho krßl nßÜ.
19. Tehdy mluv∞ u vid∞nφ k svatΘmu svΘmu, °ekl jsi: Slo₧il jsem pomoc v reku udatnΘm, zv²Üil jsem vybranΘho z lidu.
20. Nalezl jsem Davida slu₧ebnφka svΘho, olejem sv²m svat²m pomazal jsem ho.
21. A proto₧ bude¥ s nφm stßle ruka mß, ano i ramenem sv²m posilovati ho budu.
22. Nebude¥ ho moci nuziti nep°φtel, ani Φlov∞k neÜlechetn² trßpiti.
23. Nebo potru p°ed tvß°φ jeho protivnφky jeho, a ty, kte°φ₧ ho nenßvidφ, porazφm.
24. Nadto pravda mß a milosrdenstvφ mΘ s nφm bude, a ve jmΘnu mΘm vyv²Üen bude roh jeho.
25. A vlo₧φm na mo°e ruku jeho, a na °eky pravici jeho.
26. On volaje ke mn∞, [dφ:] Ty jsi otec m∙j, B∙h siln² m∙j a skßla spasenφ mΘho.
27. Jß takΘ za prvorozenΘho vystavφm jej, a za vyÜÜφho krßl∙ zemsk²ch.
28. Na v∞ky zachovßm jemu milosrdenstvφ svΘ, a smlouva s nφm stßlß bude.
29. UΦinφm i [to] , aby na v∞ky trvalo sφm∞ jeho, a tr∙n jeho jako dnovΘ nebes.
30. Jestli₧e by [pak] synovΘ jeho opustili zßkon m∙j, a v soudech m²ch nechodili,
31. Jestli₧e by ustanovenφ m²ch poÜkvrnili, a p°ikßzanφ m²ch neost°φhali:
32. Tedy navÜtφvφm metlou p°estoupenφ jejich, a trestßnφm nepravost jejich,
33. Ale milosrdenstvφ svΘho neodejmu od n∞ho, ani₧ klamati budu proti pravd∞ svΘ.
34. NepoÜkvrnφm¥ smlouvy svΘ, a toho, co₧ vyÜlo z ·st m²ch, nezm∞nφm.
35. Jednou jsem p°isßhl skrze svatost svou, nesklamßm¥ Davidovi,
36. Äe sφm∞ jeho na v∞ky bude, a tr∙n jeho jako slunce p°ede mnou,
37. Jako m∞sφc utvrzeno bude na v∞ky, a jako sv∞dkovΘ na obloze hodnov∞rnφ.
38. Ale ty jsi [jej] zavrhl a potupil, rozhn∞vals se na pomazanΘho svΘho.
39. Zavrhl jsi smlouvu s slu₧ebnφkem sv²m, povrhls korunu jeho na zem.
40. Roztrhal jsi vÜecky ohrady jeho, [a] baÜty jeho jsi rozvßlel.
41. Derou jej vÜickni, kte°φ₧ tudy jdou; jest ku posm∞chu [i] soused∙m sv²m.
42. Vyv²Üil jsi pravici protivnφk∙ jeho, obveselils vÜecky nep°ßtely jeho.
43. Ztupils i ost°φ meΦe jeho, ani₧ jsi dal jemu, aby ostßti mohl v boji.
44. UΦinils p°φtr₧ okrase jeho, a tr∙n jeho svrhl jsi na zem.
45. Ukrßtil jsi dn∙ mladosti jeho, [a] hanbous jej p°iodφl. SΘlah.
46. A₧ dokud, Hospodine? Na v∞ky-li₧ se skr²vati budeÜ? Tak-li₧ ho°eti bude jako ohe≥ prchlivost tvß?
47. Rozpomeni₧ se na mne, jak kratiΦk² jest v∞k [m∙j.] Zdali₧ jsi pak nadarmo stvo°il vÜecky syny lidskΘ?
48. Kdo z lidφ m∙₧e tak ₧iv b²ti, aby neokusil smrti? [Kdo] vytrhne ₧ivot sv∙j z hrobu? SΘlah.
49. Kde₧ jsou milosrdenstvφ tvß prvnφ, ≤ Pane? P°φsahu¥ jsi uΦinil Davidovi, v pravd∞ svΘ.
50. Pamatuj, Pane, na ·tr₧ky Φin∞nΘ slu₧ebnφk∙m tv²m, a [jak] jsem jß nosil v l∙n∞ svΘm [potupu] ode vÜech nejmocn∞jÜφch nßrod∙,
51. Jak jsou utrhali nep°ßtelΘ tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali Ülep∞jφm pomazanΘho tvΘho.
52. Budi₧ pochvßlen Hospodin na v∞ky, Amen i Amen.

90.kapitola (Äalmy)


Milost, kterou B∙h svat²m sv²m Φiniti rßΦil, Moj₧φÜ p°ipomenuv,

3. jako₧ nestßlost ₧ivota vÜech lidφ, 7. tak i bφdu Izraelit∙ vysv∞tluje,

12. modle se p°i tom Bohu, aby lid sv∙j obnov∞, 14. pot∞Üil i dφlo svΘ

p°i nich utvrditi rßΦil.

1. Modlitba Moj₧φÜe, mu₧e Bo₧φho. Pane, ty jsi b²val p°φbytek nßÜ od nßrodu do pronßrodu.
2. PrvΘ, ne₧ hory stvo°eny byly, ne₧lis sformoval zemi, a okrÜlek sv∞ta, ano hned od v∞k∙ a a₧ na v∞ky, ty jsi B∙h siln².
3. Ty p°ivodφÜ Φlov∞ka na to, aby set°φn byl, °φkaje: Navra¥te₧ se zase, synovΘ lidÜtφ.
4. Nebo [by] tisφc let p°etrval, [jest to] p°ed oΦima tv²ma jako den vΦerejÜφ, a bd∞nφ noΦnφ.
5. Povodnφ zachvacujeÜ je; jsou sen, [a] jako bylina hned v jit°e pomφjejφcφ.
6. Toho jitra, kterΘho₧ vykvetne, m∞nφ se, u veΦer [pak] jsuc pod¥ata, usychß.
7. Ale my hyneme od hn∞vu tvΘho, a prchlivostφ tvou jsme zd∞Üeni.
8. Nebo jsi polo₧il nepravosti naÜe p°ed sebe, a tajnosti naÜe na sv∞tlo oblφΦeje svΘho.
9. ProΦe₧ vÜickni dnovΘ naÜi v nßhle p°ebφhajφ pro tvΘ rozhn∞vßnφ; k skonΦenφ let sv²ch dochßzφme jako °eΦ.
10. VÜech dn∙ let naÜich [jest] let sedmdesßte, aneb jest-li kdo siln∞jÜφho p°irozenφ, osmdesßt let, a i to, co₧ nejzdßrn∞jÜφho v nich, jest prßce a bφda, a kdy₧ [to] pomine, to₧¥ ihned rychle zaletφme.
11. [Ale] kdo jest, jeÜto by znal p°φsnost hn∞vu tvΘho, a ost²chal se z∙°ivosti tvΘ?
12. NauΦi₧ [nßs] poΦφtati dn∙ naÜich, abychom uvodili moudrost [v] srdce.
13. Navra¥ se zase, Hospodine, a₧ dokud [prodlΘvßÜ?] M∞j₧ lφtost nad slu₧ebnφky sv²mi.
14. Nasy¥ nßs hned v jit°e sv²m milosrdenstvφm, tak abychom prozp∞vovati, a veseliti se mohli po vÜecky dny naÜe.
15. Obveseli₧ nßs podlΘ dn∙, v nich₧ jsi nßs ssu₧oval, a let, v nich₧ jsme okouÜeli zlΘho.
16. Budi₧ z°ejmΘ p°i slu₧ebnφcφch tv²ch dφlo tvΘ, a okrasa tvß p°i synech jejich.
17. Budi₧ nßm p°φtomnß i ochotnost Hospodina Boha naÜeho, a dφla rukou naÜich potvr∩ mezi nßmi, dφla, [pravφm, ] rukou naÜich potvr∩.

91.kapitola (Äalmy)


Prorok S. vÜech v Boha doufajφcφch pot∞Üuje, ₧e je ve vÜelijak²ch

nebezpeΦenstvφch, zvlßÜt∞ v Φas morovΘho pov∞t°φ ochra≥ovati bude.

1. Ten, kdo₧ v skr²Üi NejvyÜÜφho p°eb²vß, v stφnu VÜemohoucφho odpoΦφvati bude.
2. Dφm Hospodinu: ┌toΦiÜt∞ mΘ a hrad m∙j, B∙h m∙j, v n∞m₧ nad∞ji sklßdati budu.
3. On¥ zajistΘ vysvobodφ t∞ z osφdla lovce, [a] od nejjedovat∞jÜφho naka₧enφ mornφho.
4. Brky sv²mi p°ikryje t∞, a pod k°φdly jeho bezpeΦen budeÜ; mφsto Ütφtu a pavΘzy budeÜ mφti pravdu jeho.
5. NebudeÜ se bßti p°φstrachu noΦnφho, ani st°ely lΘtajφcφ ve dne.
6. Ani naka₧enφ mornφho, vlekoucφho se v mrßkot∞, ani pov∞t°φ mornφho, v polednφ Φas hubφcφho.
7. Padne jich po boku tvΘm tisφc, a deset tisφc∙ po pravici tvΘ, [ale] k tob∞ se to nep°iblφ₧φ.
8. OΦima toliko sv²ma to spat°φÜ, a odplat∞ bezbo₧n²ch se podφvßÜ.
9. Pon∞vad₧ jsi Hospodina, kter²₧ ·toΦiÜt∞ mΘ jest, [a] NejvyÜÜφho za sv∙j p°φbytek polo₧il,
10. Nep°ihodφ se tob∞ nic zlΘho, ani₧ se p°iblφ₧φ jakß rßna k stßnku tvΘmu.
11. Nebo and∞l∙m sv²m p°ikßzal o tob∞, aby t∞ ost°φhali na vÜech cestßch tv²ch.
12. Na rukou ponesou t∞, abys neurazil o kßmen nohy svΘ.
13. Po lvu a bazaliÜku choditi budeÜ, a poÜlapßÜ lvφΦe i draka.
14. Pon∞vad₧ mne, [dφ B∙h, ] zamiloval, vysvobodφm jej, a vyv²Üφm; nebo poznal jmΘno mΘ.
15. Vz²vati mne bude, a vyslyÜφm jej; jß s nφm budu v ssou₧enφ, vytrhnu a oslavφm jej.
16. Dlouhostφ dn∙ jej nasytφm, a ukß₧i jemu spasenφ svΘ.

92.kapitola (Äalmy)


Cφrkev probudivÜi se k chvßle Bo₧φ, 5. skutky jeho rozva₧uje,

7. bezbo₧nφk∙ rychlΘ zka₧enφ, 11. svΘ pak zvelebenφ, 13. a neskonalΘ

v∞°φcφch blahoslavenstvφ p°edpovφdß.

1. Äalm [a] pφse≥, ke dni sobotnφmu. DobrΘ jest oslavovati Hospodina, a ₧almy zpφvati jmΘnu tvΘmu, ≤ NejvyÜÜφ,
2. Zv∞stovati ka₧dΘ jitro milosrdenstvφ tvΘ, a pravdu tvou ka₧dΘ noci,
3. P°i nßstroji o desφti strunßch, p°i loutn∞, a p°i harf∞ s pφsniΦkou.
4. Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky sv²mi, o skutcφch rukou tv²ch zpφvati budu.
5. Jak velicφ jsou skutkovΘ tvoji, Hospodine! Velmi hlubokß jsou myÜlenφ tvß.
6. ╚lov∞k hovadn² neznß toho, ani₧ blßzen rozumφ tomu,
7. Äe vyrostajφ bezbo₧nφ jako bylina, a kvetou vÜickni ΦinitelΘ nepravosti, aby vyhlazeni byli na v∞ky.
8. Ty pak, ≤ NejvyÜÜφ, ₧e na v∞ky [jsi] Hospodin.
9. Nebo aj, nep°ßtelΘ tvoji, Hospodine, nebo aj, nep°ßtelΘ tvoji zahynou; rozpt²leni budou vÜickni ΦinitelΘ nepravosti.
10. M∙j pak roh vyzdvihneÜ jako jednoro₧c∙v, pokropen budu olejem nov²m.
11. I podφvß se oko mΘ na ty, jen₧ mne Üpehujφ, a o t∞ch neÜlechetnφcφch, jen₧ proti mn∞ povstßvajφ, uÜima sv²ma uslyÜφm.
12. Spravedliv² jako palma kvΘsti bude, [a] jako cedr na Libßnu rozlo₧φ se.
13. ètφpenφ v dom∞ Hospodinov∞ v sφ≥cφch Boha naÜeho kvΘsti budou.
14. JeÜt∞ i v Üedinßch ovoce ponesou, spanilφ a zelenφ budou,
15. Aby to zv∞stovßno bylo, ₧e p°φm² jest Hospodin, skßla mß, a ₧e nepravosti ₧ßdnΘ p°i n∞m nenφ.

93.kapitola (Äalmy)


Krßlovstvφ Kristova Üirokost a moc, kterß₧ netoliko p°i sprßv∞ vÜeho

stvo°enφ, 5. ale obzvlßÜt∞ p°i cφrkvi se spat°uje, prorok Bo₧φ ohlaÜuje.

1. Hospodin kraluje, v d∙stojnost se oblΘkl, oblΘkl se Hospodin v sφlu, a p°epßsal se; takΘ okrÜlek zem∞ upevnil, aby se nepohnul.
2. Utvrzen¥ jest tr∙n tv∙j p°ede [vÜemi] Φasy, od v∞Φnosti ty jsi.
3. Pozdvihujφ se °eky, ≤ Hospodine, pozdvihujφ °eky zvuku svΘho, pozdvihujφ °eky vlnobitφ sv²ch.
4. Nad zvuk mnoh²ch vod, nad sφlu vln mo°sk²ch mnohem siln∞jÜφ jest na v²sostech Hospodin.
5. Sv∞dectvφ tvß jsou velmi jistß, domu tvΘmu uÜlechtilß svatost, Hospodine, a₧ na v∞ky.

94.kapitola (Äalmy)


Prorok Boha prosφ, aby domßcφ lidu svΘho tyrany strestal; 8. jφm₧

domlouvaje, proto ₧e Bo₧φho °φzenφ zapφrali, 12. pobo₧nΘ utiÜenΘ nadφle

sliby, nadφle p°φkladem sv²m v doufßnφ ustavuje a t∞Üφ.

1. Bo₧e siln² pomst, Hospodine, Bo₧e siln² pomst, zastkv∞j se.
2. Zdvihni se, ≤ soudce [vÜφ] zem∞, a dej odplatu pyÜn²m.
3. A₧ dokud bezbo₧nφ, Hospodine, a₧ dokud bezbo₧nφ budou plΘsati,
4. Ävßti a hrd∞ mluviti, honosφce se, vÜickni ΦinitelΘ nepravosti?
5. Lid tv∙j, Hospodine, potφrati a d∞dictvφ tvΘ b∞dovati?
6. Vdovy a p°φchozφ mordovati, a sirotky hubiti,
7. ╪φkajφce: Nehledφ¥ na to Hospodin, ani₧ [tomu] rozumφ B∙h Jßkob∙v?
8. Rozum∞jte, ≤ vy hovadnφ v lidu, a vy blßzni, kdy srozumφte?
9. Zdali ten, jen₧ uΦinil ucho, neslyÜφ? A kter²₧ stvo°il oko, zdali nespat°φ?
10. Zdali ten, jen₧ tresce nßrody, nebude kßrati, kter²₧ uΦφ lidi um∞nφ?
11. Hospodin¥ znß myÜlenφ lidskß, ₧e jsou pouhß marnost.
12. Blahoslaven² jest ten mu₧, kterΘho₧ ty cviΦφÜ, Hospodine, a z zßkona svΘho jej vyuΦujeÜ.
13. Abys mu zp∙sobil pokoj p°ed Φasy zl²mi, a₧ by za tφm vykopßna byla bezbo₧nφku jßma.
14. Nebo¥ neopustφ Hospodin lidu svΘho, a d∞dictvφ svΘho nezanechß,
15. Ale a₧ k spravedlnosti navrßtφ se soud, a za nφm vÜickni up°φmΘho srdce.
16. Kdo₧ by se byl o mne zasadil proti zlostnφk∙m? Kdo by se byl za mne postavil proti t∞m, jen₧ pßÜφ nepravost?
17. Kdyby mi Hospodin nebyl [ku] pomoci, tudφ₧ by se byla octla duÜe mß v mlΦenφ.
18. Ji₧ jsem byl °ekl: Klesla noha mß, [ale] milosrdenstvφ tvΘ, ≤ Hospodine, zdr₧elo mne.
19. Ve mno₧stvφ p°emyÜlovßnφ m²ch u vnit°nosti mΘ, tvß pot∞Üovßnφ obveselovala duÜi mou.
20. Zdali₧ se k tob∞ p°itovaryÜφ stolice p°evrßcenostφ t∞ch, jen₧ vynßÜejφ nßtisk mimo spravedlnost,
21. Jen₧ se shlukujφ proti duÜi spravedlivΘho, a krev nevinnou odsuzujφ?
22. Ale Hospodin jest m²m hradem vysok²m, a B∙h m∙j skalou ·toΦiÜt∞ mΘho.
23. On¥ obrßtφ na n∞ nepravost jejich, a zlostφ jejich zahladφ je, zahladφ je Hospodin B∙h nßÜ.

95.kapitola (Äalmy)


David cφrkve k pravΘ poct∞ 7. a posluÜenstvφ Boha napomφnß, jako₧

smlouvou s nφm uΦin∞nou, tak i p°edk∙ p°φklady.

1. Po∩te, zpφvejme Hospodinu, prok°ikujme skßle spasenφ naÜeho.
2. P°edejd∞me oblφΦej jeho s dφkΦin∞nφm, ₧almy prozp∞vujme jemu.
3. Nebo Hospodin [jest] B∙h velik², a krßl velik² nade vÜecky bohy,
4. V jeho₧ rukou zßkladovΘ zem∞, a vrchovΘ hor jeho jsou.
5. Jeho₧ jest [i] mo°e, nebo on je uΦinil, i zem∞, kterou₧ ruce jeho sformovaly.
6. Po∩te, sklßn∞jme se, a padn∞me p°ed nφm, klekejme p°ed Hospodinem stvo°itelem naÜφm.
7. On¥ jest zajistΘ B∙h nßÜ, a my jsme lid pastvy jeho, a stßdo rukou jeho. Dnes uslyÜφte-li hlas jeho,
8. Nezatvrzujte srdce svΘho, jako [p°i] popuzenφ, a v den pokuÜenφ na pouÜti,
9. Kde₧to pokouÜeli mne otcovΘ vaÜi, zkusili¥ jsou mne, a vid∞li skutky mΘ.
10. Za Φty°idceti let m∞l jsem nesnßz s nßrodem [tφm] , a °ekl jsem: Lid tento bloudφ srdcem, a nepoznali cest m²ch.
11. Jim₧ jsem p°isßhl v hn∞v∞ svΘm, ₧e nevejdou v odpoΦinutφ mΘ.

96.kapitola (Äalmy)


Prorok v∞°φcφch ponoukß, aby Bhoa chvßlili, 4. p°edklßdaje jeho

d∙stojnost 10. a krßlovstvφ neskonalΘ, 13. kterΘ₧ Synu Bo₧φmu v p°φchodu

jeho v ruce uvedeno b²ti m∞lo.

1. Zpφvejte Hospodinu pφse≥ novou, zpφvej Hospodinu vÜecka zem∞.
2. Zpφvejte Hospodinu, dobro°eΦte jmΘnu jeho, zv∞stujte den po dni spasenφ jeho.
3. Vypravujte mezi nßrody slßvu jeho, mezi vÜemi lidmi divy jeho.
4. Nebo velik² Hospodin, a vÜφ chvßly hodn², i hrozn² jest nade vÜecky bohy.
5. VÜickni zajistΘ bohovΘ nßrod∙ [jsou] modly, ale Hospodin nebesa uΦinil.
6. Slßva a d∙stojnost p°ed nφm, sφla i okrasa v svatyni jeho.
7. Vzdejte Hospodinu Φeledi nßrod∙, vzdejte Hospodinu Φest i moc.
8. Vzdejte Hospodinu Φest jmΘna jeho, p°ineste dary, a vejd∞te do sφ≥cφ jeho.
9. Sklßn∞jte se Hospodinu v okrase svatoti, boj se oblφΦeje jeho vÜecka zem∞.
10. Rcete mezi pohany: Hospodin kraluje, a ₧e i okrÜlek zemsk² upevn∞n bude, tak aby se nepohnul, a ₧e souditi bude lidi spravedliv∞.
11. Rozveselte₧ se nebesa, a plΘsej zem∞, zvuΦ mo°e, i co₧ v n∞m jest.
12. PlΘsej pole a vÜe, co₧ na n∞m, tehdß₧ a¥ prozp∞vuje vÜecko d°φvφ lesnφ,
13. P°ed tvß°φ Hospodina; nebo¥ se bΘ°e, bΘ°e se zajistΘ, aby soudil zemi. Bude¥ souditi okrÜlek sv∞ta v spravedlnosti, a nßrody v pravd∞ svΘ.

97.kapitola (Äalmy)


David o krßlovstvφ Kristovu prorokuje, 7. modlß°stvφ zka₧enφ, 8. radost

z toho v∞°φcφm ohlaÜuje, 10. a tφm jich ku posluÜenstvφ, 11. i k chvßle

Bo₧φ ponoukß.

1. Hospodin kraluje, plΘsej zem∞, a vesel se ostrov∙ vÜecko mno₧stvφ.
2. Oblak a mrßkota jest v∙kol n∞ho, spravedlnost a soud zßklad tr∙nu jeho.
3. Ohe≥ p°edchßzφ jej, a zapaluje v∙kol nep°ßtely jeho.
4. Zasv∞cujφ¥ se po okrÜlku sv∞ta bl²skßnφ jeho; to viduc zem∞, d∞sφ se.
5. Hory jako vosk rozpl²vajφ se p°ed oblφΦejem Hospodina, p°ed oblφΦejem Panovnφka vÜφ zem∞.
6. Nebesa vypravujφ o jeho spravedlnosti, a slßvu jeho spat°ujφ vÜickni nßrodovΘ.
7. Zasty∩te se vÜickni, kte°φ₧ slou₧φte rytinßm, kte°φ₧ se chlubφte modlami; sklßn∞jte se p°ed nφm vÜickni bohovΘ.
8. To uslyÜe Sion, rozveselφ se, a zplΘÜφ dcery JudskΘ z p°φΦiny soud∙ tv²ch, Hospodine.
9. Nebo ty, Hospodine, jsi nejvyÜÜφ na vÜφ zemi, a velice jsi vyv²Üen² nade vÜecky bohy.
10. Vy, kte°φ₧ milujete Hospodina, m∞jte v nenßvisti to, co₧ zlΘho jest; on¥ ost°φhß duÜφ svat²ch sv²ch, a z ruky bezbo₧nφk∙ je vytrhuje.
11. Sv∞tlo vsßto jest spravedliv²m, a radost t∞m, kte°φ₧ jsou up°φmΘho srdce.
12. Veselte se, spravedlivφ v Hospodinu, a oslavujte pamßtku svatosti jeho.

98.kapitola (Äalmy)


Napomφnß prorok lidu IzraelskΘho, 4. i jin²ch nßrod∙, 7. n²br₧ vÜech

tvor∙, aby na Φest Kristu Pßnu z vφt∞zstvφ jeho nad nep°ßtely

prozp∞vovali.

1. Äalm. Zpφvejte Hospodinu pφse≥ novou, nebo¥ jest divnΘ v∞ci uΦinil; spomohla mu pravice jeho, a rßm∞ svatosti jeho.
2. V znßmost uvedl Hospodin spasenφ svΘ, p°ed oΦima nßrod∙ zjevil spravedlnost svou.
3. Rozpomenul se na milosrdenstvφ svΘ, a na pravdu svou k domu IzraelskΘmu; vÜecky konΦiny zem∞ vidφ spasenφ Boha naÜeho.
4. Prok°ikuj Hospodinu vÜecka zem∞; zvuk vydejte, prozp∞vujte, a ₧almy zpφvejte.
5. Äalmy zpφvejte Hospodinu na cita°e, k cita°e i hlasem p°izp∞vujte.
6. Trubami a zvuΦn²mi pozouny hlas vydejte p°ed krßlem Hospodinem.
7. ZvuΦ mo°e i to, co₧ v n∞m jest, okrÜlek sv∞ta i ti, kte°φ₧ na n∞m bydlφ.
8. ╪eky rukama plΘsejte, spolu [i] hory prozp∞vujte,
9. P°ed Hospodinem; nebo¥ se bΘ°e, aby soudil zemi. Bude¥ souditi okrÜlek sv∞ta v spravedlnosti, a nßrody v pravosti.

99.kapitola (Äalmy)


Prorok Krista krßle moc, spravedlnost a milost ke vÜechn∞m vypravuje,

6. jeho₧ v tom neprom∞nnost p°φkladem otc∙ ukßzav, 9. k oslavovßnφ

krßle toho napomφnß.

1. Hospodin kraluje, u₧asn∞te se nßrodovΘ; sedφ nad cherubφny, pohni₧ se zem∞.
2. Hospodin na Sionu velik², a vyv²Üen² jest nade vÜecky lidi.
3. Oslavujte jmΘno tvΘ velikΘ a hroznΘ, [nebo] svatΘ jest.
4. Moc zajistΘ krßlova miluje soud; ty jsi ustanovil prßva, soud a spravedlnost v Jßkobovi ty konßÜ.
5. VyvyÜujte Hospodina Boha naÜeho, a sklßn∞jte se u podno₧φ noh jeho, svat²¥ jest.
6. Moj₧φÜ a Aron mezi kn∞₧φmi jeho, a Samuel mezi vz²vajφcφmi jmΘno jeho; volßvali k Hospodinu, a on je vysl²chal.
7. V sloupu oblakovΘm mluvφval k nim; kte°φ₧to kdy₧ ost°φhali sv∞dectvφ jeho, i ustanovenφ jim vydal.
8. Hospodine Bo₧e nßÜ, tys je vysl²chal, Bo₧e, b²vals jim milostiv, [i kdy₧] jsi je trestal pro v²stupky jejich.
9. VyvyÜujte Hospodina Boha naÜeho, a sklßn∞jte se na ho°e svatΘ jeho; nebo¥ [jest] svat² Hospodin B∙h nßÜ.

100.kapitola (Äalmy)


ÄivΘ probuzenφ v∞°φcφch k chvßlenφ Boha z toho, ₧e je za lid a ovce

pastvy svΘ vyvolil, 4. i povolati rßΦil, 5. a ₧e a₧ na v∞Φnost k nim

laskav² b²ti nep°estane.

1. Äalm k dφk∙ Φin∞nφ. Prok°ikuj Hospodinu vÜecka zem∞.
2. Slu₧te Hospodinu s veselφm, p°edstupte p°ed oblφΦej jeho s prozp∞vovßnφm.
3. V∞zte, ₧e Hospodin jest B∙h; on uΦinil nßs, a ne my sami sebe, abychom byli lid jeho, a ovce pastvy jeho.
4. Vchßzejte do bran jeho s dφkΦin∞nφm, [a] do sφnφ jeho s chvalami; oslavujte jej, [a] dobro°eΦte jmΘnu jeho.
5. Nebo dobr² jest Hospodin, na v∞ky milosrdenstvφ jeho, a od nßrodu a₧ do pronßrodu pravda jeho.

101.kapitola (Äalmy)


David jsa na krßlovstvφ pomazßn, slibuje Bohu, ₧e svΘ, 5. rad sv²ch,

6. dvoru, 8. krßlovstvφ i cφrkve posv∞cenφ na pΘΦi mφti chce.

1. Äalm David∙v. O milosrdenstvφ a soudu zpφvati budu, tob∞, ≤ Hospodine, ₧almy budu zpφvati.
2. Opatrn∞ se mφti budu na cest∞ p°φmΘ, a₧ p°ijdeÜ ke mn∞; choditi budu ustaviΦn∞ v up°φmnosti srdce svΘho [i] v dom∞ svΘm.
3. Nep°edstavφm¥ sob∞ p°ed oΦi v∞ci neÜlechetnΘ; skutek uchylujφcφch se v nenßvisti mßm, nep°ichytφ¥ se mne.
4. Srdce p°evrßcenΘ odstoupφ ode mne, zlΘho nebudu oblibovati.
5. èkodφcφho jazykem bli₧nφmu svΘmu tajn∞, toho¥ vytnu; oΦφ vysok²ch a mysli nadutΘ nikoli nebudu moci [trp∞ti.]
6. OΦi mΘ na pravdomluvnΘ v zemi, aby sedali se mnou; kdo₧ chodφ po cest∞ up°φmΘ, ten¥ mi slou₧iti bude.
7. Nebude bydliti v dom∞ mΘm Φinφcφ lest, a mluvφcφ le₧ nebude mφti mφsta u mne.
8. Ka₧dΘho jitra plΘniti budu vÜecky neÜlechetnΘ z zem∞, abych tak vyplΘnil z m∞sta Hospodinova vÜecky, kdo₧ pßÜφ nepravost.

102.kapitola (Äalmy)


Lid Bo₧φ v zajetφ pokorn∞ 4. svΘ bφdy Bohu p°edklßdß, 13. jφm se

pot∞Üuje, 25. a aby pam∞tliv jsa na sliby i slßvu svou, dobrodincφm

lidu svΘho z∙stati rßΦil, za to se modlφ.

1. Modlitba chudΘho, kdy₧ sev°φn jsa, p°ed Hospodinem vylΘvß ₧ßdosti svΘ. Hospodine, slyÜ modlitbu mou, a volßnφ mΘ p°ijdi₧ k tob∞.
2. Neskr²vej tvß°i svΘ p°ede mnou, v den ssou₧enφ mΘho naklo≥ ke mn∞ ucha svΘho; kdy₧ k tob∞ volßm, rychle vyslyÜ mne.
3. Nebo mizejφ jako d²m dnovΘ moji, a kosti mΘ jako ohniÜt∞ vypßleny jsou.
4. Pora₧eno jest jako bylina, a usvadlo srdce mΘ, tak ₧e jsem chleba svΘho jφsti zapomenul.
5. Od hlasu lkßnφ mΘho p°ilnuly kosti mΘ k k∙₧i mΘ.
6. Podobn² jsem uΦin∞n pelikßnu na pouÜti, jsem jako v²r na pustinßch.
7. Bdφm, a jsem jako vrabec osam∞l² na st°eÜe.
8. Ka₧d² den utrhajφ mi nep°ßtelΘ moji, a posm∞vaΦi moji proklφnajφ mnou.
9. Nebo jφdßm popel jako chlΘb, a k nßpoji svΘmu slz p°im∞Üuji,
10. Pro rozhn∞vßnφ tvΘ a za₧₧en² hn∞v tv∙j; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11. DnovΘ moji jsou jako stφn nach²len², a jß jako trßva usvadl jsem.
12. Ale ty, Hospodine, na v∞ky z∙stßvßÜ, a pamßtka tvß od nßrodu a₧ do pronßrodu.
13. Ty povstana, smilujeÜ se nad Sionem, nebo Φas jest uΦiniti milost jemu, a Φas ulo₧en² p°iÜel.
14. Nebo lφbost majφ slu₧ebnφci tvoji v kamenφ jeho, a nad prachem jeho slitujφ se,
15. Aby se bßli pohanΘ jmΘna Hospodinova, a vÜickni krßlovΘ zem∞ slßvy tvΘ,
16. Kdy₧ by Hospodin vzd∞lal Sion, a ukßzal se v slßv∞ svΘ,
17. Kdy₧ by popat°il k modlitb∞ ponφ₧enΘho [lidu] , nepohrdaje modlitbou jejich.
18. Bude¥ to zapsßno pro budoucφ potomky, a lid, kter²₧ mß stvo°en b²ti, chvßliti bude Hospodina,
19. Äe shlΘdl s v²sosti svatosti svΘ. Hospodin s nebe na zemi ₧e popat°il,
20. Aby vyslyÜel vzdychßnφ v∞z≥∙, a rozvßzal ty, kte°φ₧ ji₧ k smrti oddßnφ byli,
21. Aby vypravovali na Sionu jmΘno Hospodinovo, a chvßlu jeho v JeruzalΘm∞,
22. Kdy₧ se spolu shromß₧dφ nßrodovΘ a krßlovstvφ, aby slou₧ili Hospodinu.
23. Ztrßpil¥ jest na cest∞ sφlu mou, ukrßtil dn∙ m²ch,
24. [A₧] jsem °ekl: M∙j Bo₧e, nebe° mne u prost°ed dn∙ m²ch; od nßrodu zajistΘ a₧ do pronßrodu jsou lΘta tvß,
25. [I] prvΘ ne₧lis zalo₧il zemi, a dφlo rukou sv²ch, nebesa.
26. Ona¥ pominou, ty pak z∙stßvßÜ; vÜecky ty v∞ci jako roucho zvetÜejφ, jako od∞v zm∞nφÜ je, a zm∞n∞ny budou.
27. Ty pak jsi tent²₧, a lΘta tvß nikdy nep°estanou.
28. SynovΘ slu₧ebnφk∙ tv²ch bydliti budou, a sφm∞ jejich zmocnφ se p°ed tebou.

103.kapitola (Äalmy)


David k chvßle Bo₧φ sebe probudiv, 3. dobrodinφ k sob∞ i k cφrkvi,

slovem i skutkem prokßzanß, p°ipomφnß, 19. a aby z nich B∙h nade

vÜφm panujφcφ 20. ode vÜech tvor∙ oslavovßn byl, k tomu ponoukß.

1. David∙v. Dobro°eΦ duÜe mß Hospodinu, a vÜecky vnit°nosti mΘ jmΘnu svatΘmu jeho.
2. Dobro°eΦ duÜe mß Hospodinu, a nezapomφnej se na vÜecka dobrodinφ jeho,
3. Kter²₧ odpouÜtφ tob∞ vÜecky nepravosti, kter²₧ uzdravuje vÜecky nemoci tvΘ,
4. Kter²₧ vysvobozuje od zahynutφ ₧ivot tv∙j, kter²₧ t∞ korunuje milosrdenstvφm a mnoh²m slitovßnφm,
5. Kter²₧ nasycuje dobr²mi v∞cmi ·sta tvß, tak ₧e se obnovuje jako orlice mladost tvß.
6. ╚inφ, co₧ spravedlivΘho jest, Hospodin, a soudy vÜechn∞m utiÜt∞n²m.
7. ZnßmΘ uΦinil Moj₧φÜovi cesty svΘ, syn∙m Izraelsk²m skutky svΘ.
8. Lφtostiv² a milostiv² jest Hospodin, dlouhoshovφvajφcφ a mnohΘho milosrdenstvφ.
9. Nebude¥ ustaviΦn∞ ₧ehrati, ani na v∞ky [hn∞vu] dr₧eti.
10. Ne podlΘ h°φch∙ naÜich naklßdß s nßmi, ani vedlΘ nepravostφ naÜich odplacuje nßm.
11. Nebo jako₧ jsou vysoko nebesa nad zemφ, [tak jest] vyv²ÜenΘ milosrdenstvφ jeho nad t∞mi, kte°φ₧ se ho bojφ.
12. A jak daleko jest v²chod od zßpadu, tak daleko vzdßlil od nßs p°estoupenφ naÜe.
13. Jako₧ se slitovßvß otec nad dφtkami, [tak] se slitovßvß Hospodin nad t∞mi, kte°φ₧ se hobojφ.
14. On¥ zajistΘ znß slepenφ naÜe, v pam∞ti mß, ₧e prach jsme.
15. DnovΘ Φlov∞ka jsou jako trßva, a jako kv∞t polnφ, tak kvete.
16. Jak₧ vφtr na n∞j povane, an¥ ho nenφ, ani₧ ho ji₧ vφce poznß mφsto jeho.
17. Milosrdenstvφ pak Hospodinovo od v∞k∙ a₧ na v∞ky nad t∞mi, kte°φ₧ se ho bojφ, a spravedlnost jeho nad syny syn∙,
18. Kte°φ₧ ost°φhajφ smlouvy jeho, a pamatujφ na p°ikßzanφ jeho, aby je Φinili.
19. Hospodin na nebesφch utvrdil tr∙n sv∙j, a kralovßnφ jeho nade vÜφm panuje.
20. Dobro°eΦte Hospodinu and∞lΘ jeho, kte°φ₧ jste mocnφ v sφle, [a] Φinφte slovo jeho, posluÜnφ jsouc hlasu slova jeho.
21. Dobro°eΦte Hospodinu vÜickni zßstupovΘ jeho, slu₧ebnφci jeho, kte°φ₧ Φinφte v∙li jeho.
22. Dobro°eΦte Hospodinu vÜickni skutkovΘ jeho, na vÜech mφstech panovßnφ jeho. Dobro°eΦ duÜe mß Hospodinu.

104.kapitola (Äalmy)


Prorok slavφ Boha z jeho p°edivnΘ moudrosti,vÜemohoucnosti a dobroty,

kterou₧ i v skutku stvo°enφ zjevil, i v skutku opatrovßnφ vÜeho stvo°enφ

lidem k dobrΘmu prokazovati rßΦφ.

1. Dobro°eΦ duÜe mß Hospodinu. Hospodine Bo₧e m∙j, velmi jsi velik², velebnost a krßsu jsi oblΘkl.
2. P°iod∞ls se sv∞tlem jako rouchem, roztßhls nebesa jako kort²nu.
3. Kter²₧ sklenul na vodßch palßce svΘ, kter²₧ u₧φvß hust²ch oblak∙ mφsto voz∙, a vznßÜφ se na pe°φ v∞trovΘm.
4. Kter²₧ Φinφ posly svΘ duchy, slu₧ebnφky svΘ ohe≥ plßpolajφcφ.
5. Zalo₧il zemi na sloupφch jejich, tak ₧e se nepohne na v∞ky v∞k∙.
6. Propastφ jako rouchem byl jsi ji p°iod∞l, [i] nad horami stßly vody.
7. K ₧ehrßnφ tvΘmu rozb∞hly se, p°ed h°motem hromu tvΘho pospφÜily,
8. (Vystoupily hory, snφ₧ilo se ·dolφ), na mφsto, kterΘ₧ jsi jim zalo₧il.
9. Meze jsi polo₧il, aby [jich] nep°estupovaly, ani se navracovaly k p°ikr²vßnφ zem∞.
10. Kter²₧ vypouÜtφÜ potoky p°es ·dolΘ, [aby] tekli mezi horami,
11. [A] nßpoj dßvali vÜechn∞m ₧ivoΦich∙m polnφm. [Tu¥] uhaÜujφ oslovΘ divocφ ₧φze≥ svou.
12. P°i nich hnφzdφ se ptactvo nebeskΘ, [a] z prost°ed ratolestφ hlas sv∙j vydßvß.
13. Kter²₧ svla₧ujeÜ hory z v²sostφ sv²ch, aby ovocem Φin∙ tv²ch sytila se zem∞.
14. DßvßÜ, aby rostla trßva dobytku, a bylina ku pot°eb∞ Φlov∞ku, abys tak vyvodil chlΘb z zem∞,
15. A vφno, jen₧ obveseluje srdce Φlov∞ka. ╚inφ, aby se stkv∞la tvß° od oleje, ano i pokrmem zdr₧uje ₧ivot lidsk².
16. Nasyceno b²vß [i] d°φvφ Hospodinovo, cedrovΘ LibßnÜtφ, kterΘ₧ Ütφpil.
17. Na nich₧ se ptßci hnφzdφ, i Φßp p°φbytek sv∙j [mß] na jedlφ.
18. Hory vysokΘ [jsou] kamsφk∙, skßly ·toΦiÜt∞ krßlφk∙.
19. UΦinil m∞sφc k jist²m Φas∙m, [a] slunce znß zßpad sv∙j.
20. UvodφÜ tmu, a b²vß noc, v nφ₧ vybφhajφ vÜickni ₧ivoΦichovΘ lesnφ:
21. LvφΦata °voucφ po loupe₧i, aby hledali od Boha silnΘho pokrmu svΘho.
22. Kdy₧ slunce vychßzφ, zase shroma₧∩ujφ se, a v doupatech sv²ch se uklßdajφ.
23. ╚lov∞k vychßzφ ku prßci svΘ, a k dφlu svΘmu a₧ do veΦera.
24. Jak mnozφ [a] velicφ jsou skutkovΘ tvoji, Hospodine! VÜeckys je moud°e uΦinil, plnß jest zem∞ bohatstvφ tvΘho.
25. V mo°i pak velikΘm a p°eÜirokΘm, tam¥ [jsou] hmyzovΘ nesΦφslnφ, [a] ₧ivoΦichovΘ malφ i velicφ.
26. Tu¥ bßrky p°echßzejφ [i] velryb, kterΘho₧ jsi stvo°il, aby v n∞m hrßl.
27. VÜecko to na t∞ oΦekßvß, abys jim dßval pokrm Φasem sv²m.
28. Kdy₧ jim dßvßÜ, sbφrajφ; kdy₧ otvφrßÜ ruku svou, nasyceni b²vajφ dobr²mi v∞cmi.
29. Kdy₧ skr²vßÜ tvß° svou, rmoutφ se; kdy₧ odjφmßÜ ducha jejich, hynou, a v prach sv∙j se navracejφ.
30. VysφlßÜ ducha svΘho, a zase stvo°eni b²vajφ, a obnovujeÜ tvß° zem∞.
31. Budi₧ slßva Hospodinova na v∞ky, rozveseluj₧ se Hospodin v skutcφch sv²ch.
32. On kdy₧ pohledφ na zemi, ana¥ se t°ese; kdy₧ se dotkne hor, an¥ se kou°φ.
33. Zpφvati budu Hospodinu, dokud₧ jsem ₧iv; ₧almy Bohu svΘmu zpφvati budu, pokud₧ mne stßvß.
34. LibΘ bude p°emyÜlovßnφ mΘ o n∞m, jߥ rozveselφm se v Hospodinu.
35. ╙ by h°φÜnφci vyhynuli z zem∞, a bezbo₧n²ch aby ji₧ nebylo. Dobro°eΦ duÜe mß Hospodinu. Halelujah.

105.kapitola (Äalmy)


David ponoukß cφrkve k slavenφ Boha, 7. jak₧ pro smlouvu milostivou,

tak pro dobrodinφ jφ prokßzanß, poΦna od smlouvy s Abrahamem uΦin∞nΘ,

kterß₧ po°ßdn∞ p°ipomφnaje, 42. uΦφ, ₧e samΘ Bo₧φ dobrot∞ p°iΦφtßna

i vd∞Φn∞ u₧φvßna b²ti majφ.

1. Oslavujte Hospodina, ohlaÜujte jmΘno jeho, oznamujte mezi nßrody skutky jeho.
2. Zpφvejte jemu, ₧almy prozp∞vujte jemu, rozmlouvejte o vÜech divn²ch skutcφch jeho.
3. Chlubte se jmΘnem svat²m jeho; vesel se srdce t∞ch, kte°φ₧ hledajφ Hospodina.
4. Hledejte Hospodina a sφly jeho, hledejte tvß°i jeho ustaviΦn∞.
5. Rozpomφnejte se na divnΘ skutky jeho, kterΘ₧ Φinil, na zßzraky jeho a na soudy ·st jeho,
6. Sφm∞ Abrahamovo, slu₧ebnφka jeho, synovΘ Jßkobovi, vyvolenφ jeho.
7. On¥ jest Hospodin B∙h nßÜ, na vÜφ zemi soudovΘ jeho.
8. Pamatuje v∞Φn∞ na smlouvu svou, na slovo, [kterΘ₧] p°ikßzal [a₧] do tisφce pokolenφ,
9. KterΘ₧ upevnil s Abrahamem, a na p°φsahu svou [uΦin∞nou] Izßkovi.
10. Nebo ji utvrdil Jßkobovi za ustanovenφ, Izraelovi [za] smlouvu v∞Φnou,
11. Prav∞: Tob∞ dßm zemi Kananejskou za podφl d∞dictvφ vaÜeho,
12. JeÜto jich byl mal² poΦet, mal² poΦet, a [jeÜt∞] v nφ byli pohostinu.
13. P°echßzeli zajistΘ z nßrodu do nßrodu, a z krßlovstvφ k jinΘmu lidu.
14. Nedopustil ₧ßdnΘmu ublφ₧iti jim, ano i krßle pro n∞ trestal, [°ka:]
15. Nedot²kejte se pomazan²ch m²ch, a prorok∙m m²m neΦi≥te nic zlΘho.
16. Kdy₧ p°ivolav hlad na zemi, vÜecku h∙l chleba polßmal,
17. Poslal p°ed nimi mu₧e znamenitΘho, [jen₧] za slu₧ebnφka prodßn byl, [toti₧] Jozefa.
18. Jeho₧ nohy sev°eli pouty, ₧eleza podniknouti musil,
19. A₧ do toho Φasu, kdy₧ se zmφnka stala o n∞m; °eΦ Hospodinova zkusila ho.
20. Poslav krßl, propustiti ho rozkßzal, panovnφk lidu svobodna ho uΦinil.
21. Ustanovil ho pßnem domu svΘho, a panovnφkem vÜeho vlßda°stvφ svΘho,
22. Aby vlßdl [i] knφ₧aty jeho podlΘ svΘ lφbosti, a starce jeho vyuΦoval moudrosti.
23. Potom vÜel Izrael do Egypta, a Jßkob pohostinu byl v zemi Chamov∞.
24. Kde₧ rozmno₧il B∙h lid sv∙j nßramn∞, a uΦinil, aby siln∞jÜφ byl nad nep°ßtely svΘ.
25. Zm∞nil mysl t∞chto, aby v nenßvisti m∞li lid jeho, a aby uklßdali lest o slu₧ebnφcφch jeho.
26. [I] poslal Moj₧φÜe slouhu svΘho, a Arona, kterΘho₧ vyvolil.
27. Kte°φ₧ p°edlo₧ili jim slova znamenφ jeho a zßzrak∙ v zemi Chamov∞.
28. Poslal tmu, a zatm∞lo se, ani₧ odpornß byla slovu jeho.
29. Obrßtil vody jejich v krev, a zmo°il ryby v nich.
30. Vydala zem∞ jejich mno₧stvφ ₧ab, [i] v pokolenφch krßl∙ jejich.
31. ╪ekl, i p°iÜla sm∞sice ₧φ₧al, a st∞nice na vÜecky konΦiny jejich.
32. Dal mφsto deÜt∞ krupobitφ, ohe≥ ho°φcφ na zemi jejich,
33. Tak ₧e potloukl rΘvφ jejich i fφkovφ jejich, a zp°erß₧el d°φvφ v krajin∞ jejich.
34. ╪ekl, i p°iÜly kobylky a chroust∙ nesΦφslnΘ mno₧stvφ.
35. I se₧rali vÜelikou bylinu v krajin∞ jejich, a pojedli ·rody zem∞ jejich.
36. Nadto pobil vÜecko prvorozenΘ v zemi jejich, poΦßtek vÜelikΘ sφly jejich.
37. Tedy vyvedl svΘ s st°φbrem a zlatem, ani₧ byl v pokolenφch jejich, jeÜto by se poklesl.
38. Veselili se EgyptÜtφ, kdy₧ tito vychßzeli; nebo byl p°ipadl na n∞ strach Izraelsk²ch.
39. Roztßhl oblak k zastφrßnφ [jich] , a ohe≥ k osv∞covßnφ noci.
40. K ₧ßdosti p°ivedl k°epelky, a chlebem nebesk²m sytil je.
41. Otev°el skßlu, i tekly vody, a odchßzely p°es vyprahlß mφsta [jako] °eka.
42. Nebo pam∞tliv byl na slovo svatosti svΘ, k Abrahamovi slu₧ebnφku svΘmu [mluvenΘ.]
43. Proto₧ vyvedl lid sv∙j s radostφ, s prozp∞vovßnφm vyvolenΘ svΘ.
44. A dal jim zem∞ pohan∙, a tak ·silφ nßrod∙ d∞diΦn∞ obdr₧eli,
45. Aby zachovßvali ustanovenφ jeho, a prßv jeho ost°φhali. Halelujah.

106.kapitola (Äalmy)


V ₧almu tomto pobo₧nφ napomφnajφ se k chvßlenφ Boha, 4. a za

vysvobozenφ prosφ. 6. Potom h°φchy vlastnφ i p°edk∙ sv²ch vyznßvajφce,

a trestßnφ i vysvobozenφ z n∞ho p°ipomφnajφce, 47. ₧ßdost svou

obnovujφ, 48. a dobro°eΦenφm vÜe zavφrajφ.

1. Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobr² jest, nebo na v∞ky milosrdenstvφ jeho.
2. Kdo m∙₧e vymluviti nesmφrnou moc Hospodinovu, a vypraviti vÜecku chvßlu jeho?
3. Blahoslavenφ, kte°φ₧ ost°φhajφ soudu, a Φinφ spravedlnost ka₧dΘho Φasu.
4. Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svΘmu, navÜt∞v mne spasenφm sv²m,
5. Abych u₧φval dobr²ch v∞cφ s vyvolen²mi tv²mi, a veselil se veselφm nßrodu tvΘho, a chlubil se spolu s d∞dictvφm tv²m.
6. Zh°eÜili jsme [i] s otci sv²mi, neprßv∞ jsme Φinili, a bezbo₧nost pßchali.
7. OtcovΘ naÜi v Egypt∞ nerozum∞li p°edivn²m skutk∙m tv²m, ani₧ pamatovali na mno₧stvφ milosrdenstvφ tv²ch, ale odporni byli p°i mo°i, p°i mo°i RudΘm.
8. A vÜak vysvobodil je pro jmΘno svΘ, aby v znßmost uvedl moc svou.
9. Nebo p°imluvil mo°i RudΘmu, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako [po] pouÜti.
10. A tak zachoval je od ruky toho, jen₧ jich nenßvid∞l, a vyprostil je z ruky nep°φtele.
11. V tom p°ikryly vody ty, kte°φ₧ je ssu₧ovali, nez∙stalo ani jednoho z nich.
12. A aΦkoli v∞°ili slov∙m jeho, a zpφvali chvßlu jeho,
13. [VÜak] rychle zapomenuli na skutky jeho, a neΦekali na radu jeho;
14. Ale jati jsouce ₧ßdostφ na pouÜti, pokouÜeli Boha silnΘho na pustinßch.
15. I dal jim, Φeho₧ se jim cht∞lo, a vÜak dopustil hubenost na ₧ivot jejich.
16. Potom, kdy₧ horlili proti Moj₧φÜovi v vojÜt∞, a Aronovi, svatΘmu Hospodinovu,
17. Otev°evÜi se zem∞, po₧°ela Dßtana, a p°ikryla zb∞° Abironovu.
18. A roznφcen byl ohe≥ na rotu jejich, plamen spßlil bezbo₧nφky.
19. Ud∞lali i tele na OrΘb∞, a sklßn∞li se slitin∞.
20. A zm∞nivÜe slßvu svou v podobiznu vola, jen₧ jφ trßvu,
21. Zapomn∞li na Boha silnΘho, spasitele svΘho, kter²₧ Φinil velikΘ v∞ci v Egypt∞.
22. [A] p°edivnΘ v zemi Chamov∞, p°ehroznΘ p°i mo°i RudΘm.
23. ProΦe₧ °ekl, ₧e je vyplΘnφ, kdyby se byl Moj₧φÜ, vyvolen² jeho, nepostavil v tΘ meze°e p°ed nφm, a neodvrßtil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24. Za tφm zoÜklivili sob∞ zemi ₧ßdanou, nev∞°φce slovu jeho.
25. A repcφce v stanφch sv²ch, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26. A proto₧ pozdvihl ruky svΘ proti nim, aby je rozmetal po pouÜti,
27. A aby rozpt²lil sφm∞ jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemφ.
28. Sp°ßhli se takΘ byli s modlou Belfegor, a jedli ob∞ti mrch.
29. A tak drß₧dili Boha skutky sv²mi, a₧ se na n∞ obo°ila rßna,
30. A₧ se postavil Fφnes, a pomstu vykonal, i p°etr₧ena jest rßna ta.
31. Co₧ jest mu poΦteno za spravedlnost od nßrodu do pronßrodu, [a] a₧ na v∞ky.
32. Op∞t ho byli popudili p°i vodßch svßru, a₧ se i Moj₧φÜovi zle stalo pro n∞.
33. Nebo k ho°kosti p°ivedli ducha jeho, a pronesl [ji] rty sv²mi.
34. K tomu nevyplΘnili ani nßrod∙ t∞ch, o kter²ch₧ jim byl Hospodin poruΦil,
35. Ale sm∞Üujφce se s t∞mi nßrody, nauΦili se skutk∙m jejich,
36. A slou₧ili modlßm jejich, kterΘ₧ jim byly osφdlem.
37. Ob∞tovali zajistΘ syny svΘ a dcery svΘ ∩ßbl∙m.
38. A vylili krev nevinnou, krev syn∙ sv²ch a dcer sv²ch, kterΘ₧ ob∞tovali trapidl∙m Kananejsk²m, tak ₧e poÜkvrn∞na jest zem∞ t∞mi vra₧dami.
39. I zmazali se skutky sv²mi, a smilnili Φiny sv²mi.
40. Proto₧ rozpßliv se v prchlivosti Hospodin na lid sv∙j, v oÜklivost vzal d∞dictvφ svΘ.
41. A vydal je v ruce pohan∙. I panovali nad nimi ti, jen₧ je v nenßvisti m∞li,
42. A utiskali je nep°ßtelΘ jejich, tak ₧e snφ₧eni jsou pod ruku jejich.
43. Mnohokrßt je vysvobozoval, oni vÜak popouzeli ho radou svou, proΦe₧ potlaΦeni jsou pro nepravost svou.
44. A vÜak pat°il na ·zkost jejich, [a] slyÜel k°ik jejich.
45. Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a ₧elel toho podlΘ mno₧stvφ milosrdenstvφ sv²ch,
46. Tak ₧e naklonil k nim lφtostφ vÜecky, kte°φ₧ je u v∞zenφ dr₧eli.
47. Zachovej nßs, Hospodine Bo₧e nßÜ, a shroma₧∩ nßs z t∞ch pohan∙, abychom slavili jmΘno tvΘ svatΘ, a chlubili se v chvßle tvΘ.
48. Po₧ehnan² Hospodin B∙h Izraelsk² od v∞k∙ a₧ na v∞ky. Na to rci₧ vÜecken lid: Amen, Halelujah.

107.kapitola (Äalmy)


Skladatel ₧almu tohoto napomenuv t∞ch, jim₧ B∙h v jejich t∞₧kostech ku

pomoci p°isp∞ti rßΦil, aby jemu za to d∞kovali, 43. na°φkß, ₧e to Bo₧φ

otcovstvφ °φdcφ rozva₧ujφ.

1. Oslavujte Hospodina, nebo jest dobr², nebo na v∞ky milosrdenstvφ jeho.
2. Nech¥ [o tom] vypravujφ ti, kte°φ₧ jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky t∞ch, kte°φ₧ je ssu₧ovali,
3. [A] shromß₧dil je z zemφ, od v²chodu a od zßpadu, od p∙lnoci i od mo°e.
4. Bloudili po pouÜti, po cestßch pust²ch, m∞sta k p°eb²vßnφ nenachßzejφce.
5. Hladovitφ a ₧φznivφ byli, a₧ v nich svadla duÜe jejich.
6. Kdy₧ volali k Hospodinu v ssou₧enφ svΘm, z ·zkostφ jejich vytrhl je,
7. A vedl je po cest∞ p°φmΘ, aby p°iÜli do m∞sta k bydlenφ.
8. Necha¥ oslavujφ p°ed Hospodinem milosrdenstvφ jeho, a divnΘ skutky jeho p°ed syny lidsk²mi,
9. Pon∞vad₧ napßjφ duÜi ₧φznivou, a duÜi hladovitou napl≥uje dobr²mi v∞cmi.
10. Kte°φ₧ sedφ ve tm∞ a v stφnu smrti, sev°φni jsouce bφdou i ₧elezy,
11. Proto₧e odporni byli °eΦem Boha silnΘho, a radou NejvyÜÜφho pohrdli.
12. ProΦe₧ ponφ₧il bφdou srdce jejich, padli, a nebylo pomocnφka.
13. Kdy₧ volajφ k Hospodinu v ssou₧enφ svΘm, z ·zkostφ je vysvobozuje.
14. Vyvodφ je z temnostφ a stφnu smrti, a svazky jejich trhß.
15. Necha¥ oslavujφ p°ed Hospodinem milosrdenstvφ jeho, a divnΘ skutky jeho p°ed syny lidsk²mi,
16. Pon∞vad₧ lßme brßny m∞d∞nΘ, a zßvory ₧eleznΘ posekßvß.
17. Blßzni pro cestu p°evrßcenosti svΘ, a pro nepravosti svΘ v trßpenφ b²vajφ.
18. OÜklivφ se jim vÜelik² pokrm, a₧ se i k branßm smrti p°ibli₧ujφ.
19. Kdy₧ volajφ k Hospodinu v ssou₧enφ svΘm, z ·zkostφ jejich je vysvobozuje.
20. Posφlß slovo svΘ, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21. Necha¥ oslavujφ p°ed Hospodinem milosrdenstvφ jeho, a divnΘ skutky jeho p°ed syny lidsk²mi,
22. A ob∞tujφce ob∞ti chvßly, a¥ vypravujφ skutky jeho s prozp∞vovßnφm.
23. Kte°φ se plavφ po mo°i na lodech, pracujφce na velik²ch vodßch,
24. Ti¥ vφdajφ skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25. Jak₧ jen dφ, hned se strhne vφtr bou°liv², a dme vlny mo°skΘ.
26. VznßÜejφ se k nebi, sstupujφ do propasti, duÜe jejich v nebezpeΦenstvφ rozpl²vß se.
27. Motajφ se a naklo≥ujφ jako opil², [a] vÜecko um∞nφ jejich mizφ.
28. Kdy₧ volajφ k Hospodinu v ssou₧enφ svΘm, z ·zkostφ jejich je vysvobozuje.
29. Prom∞≥uje bou°i v utiÜenφ, tak ₧e umlkne vlnobitφ jejich.
30. I veselφ se, ₧e utichlo; a tak p°ivodφ je k b°ehu ₧ßdostivΘmu.
31. Necha¥ oslavujφ p°ed Hospodinem milosrdenstvφ jeho, a divnΘ skutky jeho p°ed syny lidsk²mi.
32. Nech¥ ho vyvyÜujφ v shromß₧d∞nφ lidu, a v rad∞ starc∙ chvßlφ jej.
33. Obracφ °eky v pouÜ¥, a prameny vod v suchost,
34. Zemi ·rodnou v slatinnou, pro zlost obyvatel∙ jejφch.
35. Pustiny obracφ v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36. I osazuje na nφ hladovitΘ, aby stav∞li m∞sta [k] bydlenφ.
37. Kte°φ₧ osφvajφ pole, a d∞lajφ vinice, [a] shroma₧∩ujφ sob∞ u₧itek ·rody.
38. Tak¥ on jim ₧ehnß, ₧e se rozmno₧ujφ velmi, a dobytka jejich neumenÜuje.
39. A [n∞kdy] pak umenÜeni a snφ₧eni b²vajφ ukrutenstvφm, bφdou a truchlostφ,
40. [Kdy₧] vylΘvß pohrdßnφ na knφ₧ata, dopouÜt∞je, aby bloudili po pouÜti bezcestnΘ.
41. On¥ vyzdvihuje nuznΘho z trßpenφ, a rozmno₧uje rodinu jako stßdo.
42. Nech¥ to spat°ujφ up°φmφ, a rozveselφ se, ale vÜelikß nepravost a¥ zacpß ·sta svß.
43. [Ale] kdo jest [tak] moudr², aby toho Üet°il, a vyrozumφval mnohΘmu milosrdenstvφ Hospodinovu?

108.kapitola (Äalmy)


David vd∞Φnost prokazuje Bohu, ₧e jej na krßlovstvφ dosadil. 6. Zatφm

₧ßdß za dalÜφ p°φtomnost a pomoc, a₧ by se v n∞m zmocnil, 8. dßvaje

sob∞ nad∞ji, ₧e se tak stane.

1. Pφse≥ a ₧alm David∙v. Hotovo jest srdce mΘ, Bo₧e, zpφvati a oslavovati t∞ budu, takΘ i slßva mß.
2. Probu∩ se loutno a harfo, kdy₧ v svitßnφ povstßvßm.
3. Slaviti t∞ budu mezi lidmi, Hospodine, a tob∞ ₧almy prozp∞vovati mezi nßrody.
4. Nebo nad nebesa v∞tÜφ jest milosrdenstvφ tvΘ, a a₧ k nejvyÜÜφm oblak∙m pravda tvß.
5. VyvyÜi₧ se nad nebesa, ≤ Bo₧e, a nade vÜecku zemi slßva tvß.
6. A¥ jsou vysvobozeni milφ tvoji, zachovßvej₧ [je] pravicφ svou, a vyslyÜ mne.
7. B∙h mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, [₧e] budu d∞liti Sichem, a ·dolφ Sochot ₧e rozm∞°φm.
8. M∙j¥ [jest] Galßd, m∙j i Manasses, a Efraim sφla hlavy mΘ, Juda uΦitel m∙j.
9. Moßb medenice k um²vßnφ mΘmu, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestin∞ troubiti budu.
10. Kdo mne uvede do m∞sta hrazenΘho? Kdo mne zprovodφ a₧ do IdumejskΘ zem∞?
11. Zdali ne [ty] , ≤ Bo₧e, [kter²₧] jsi nßs byl zavrhl, a nevychßzels, ≤ Bo₧e, s vojsky naÜimi?
12. Ud∞li₧ nßm pomoci proti nep°φteli, nebo marnß jest pomoc lidskß.
13. V Bohu udatn∞ sob∞ poΦφnati budeme, a on poÜlapß nep°ßtely naÜe.

109.kapitola (Äalmy)


David osoΦen jsa u krßle, Bohu toho tou₧φ, 6. sok∙m, 9. jejich rodu,

13. jmΘnu, 14. i duÜi 16. z sluÜnΘ p°φΦiny zlo°eΦφ, 21. sob∞ spasenφ

27. pro Bo₧φ slßvu ₧ßdß, 30. i vd∞Φnost za n∞ p°ipomφnß.

1. P°ednφmu zp∞vßku, ₧alm David∙v. ╙ Bo₧e chvßly mΘ, neΦi≥ se neslyÜe.
2. Nebo ·sta neÜlechetnΘho a ·sta lstivß proti mn∞ se otev°ela, mluvili proti mn∞ jazykem l₧iv²m.
3. A slovy jizliv²mi osoΦili mne, vßlΦφ proti mn∞ beze vÜφ p°φΦiny.
4. Protivili mi se za mΘ milovßnφ, jeÜto jsem se [za n∞] modlφval.
5. Odplacujφ se mi zl²m za dobrΘ, a nenßvistφ za milovßnφ mΘ.
6. Postav nad nφm bezbo₧nφka, a protivnφk a¥ mu stojφ po pravici.
7. Kdy₧ p°ed soudem stane, a¥ z∙stane za neÜlechetnΘho, a prosba jeho budi₧ jemu k h°φchu.
8. Budi₧ dn∙ jeho mßlo, a ·°ad jeho vezmi jin².
9. Bu∩te₧ d∞ti jeho sirotci, a ₧ena jeho vdovou.
10. Bu∩te₧ b∞houni a tulßci synovΘ jeho, ₧eb°ete, vyhnßni jsouce z poustek sv²ch.
11. P°itßhni k sob∞ lichevnφk vÜecko, co₧koli mß, a ·silΘ jeho rozchvßtejte cizφ.
12. Nebudi₧, kdo by mu cht∞l milosrdenstvφ prokßzati, ani₧ bu∩, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13. Potomci jeho z ko°en vy¥ati bu∩te, v druhΘm kolenu vyhlazeno bu∩ jmΘno jejich.
14. P°ijdi₧ na pam∞t nepravost p°edk∙ jeho p°ed Hospodinem, a h°φch matky jeho nebu∩ shlazen.
15. Bu∩te₧ p°ed Hospodinem ustaviΦn∞, a₧ by vyhladil z zem∞ pamßtku jejich,
16. Proto ₧e nepamatoval, aby Φinil milosrdenstvφ, ale protivenstvφ Φinil Φlov∞ku chudΘmu a nuznΘmu a sev°enΘmu bolestφ srdce, aby jej zamordoval.
17. Pon∞vad₧ miloval zlo°eΦenφ, necha¥ p°ijde na n∞j; nem∞l lφbosti v po₧ehnßnφ, necha¥ se vzdßlφ od n∞ho.
18. A tak budi₧ obleΦen v zlo°eΦenstvφ jako v sv∙j od∞v, a a¥ vejde do vnit°nostφ jeho jako voda, a jako olej do kostφ jeho.
19. Budi₧ jemu [to] jako plßÜ¥ k p°iodφvßnφ, a jako pßs k ustaviΦenΘmu opasovßnφ.
20. Takovß mzda [p°ijdi₧] m²m protivnφk∙m od Hospodina, a mluvφcφm zlΘ v∞ci proti duÜi mΘ.
21. Ty pak, Hospodine Pane, nalo₧ se mnou [laskav∞] pro jmΘno svΘ, nebo dobrΘ jest milosrdenstvφ tvΘ; vytrhni mne.
22. Jsem¥ zajistΘ chud² a nuzn², a srdce mΘ ran∞no jest u vnit°nostech m²ch.
23. Jako stφn, kdy₧ se nachyluje, uchßzeti musφm; honφ se za mnou jako za kobylkou.
24. Kolena mß klesajφ postem, a t∞lo mΘ vyschlo z tuΦnosti.
25. Nadto jsem jim za posm∞ch; kdy₧ mne uhlΘdajφ, pot°ßsajφ hlavami sv²mi.
26. Spomoz mi, ≤ Hospodine Bo₧e m∙j, zachovej mne podlΘ milosrdenstvφ svΘho,
27. Tak aby poznati mohli, ₧e jest to ruka tvß, [a ₧e] jsi ty, Hospodine, uΦinil to.
28. Nech¥ oni jakkoli zlo°eΦφ, ty dobro°eΦ; [kte°φ₧] povstali, nech¥ se zastydφ, aby se veselil slu₧ebnφk tv∙j.
29. Bu∩te₧ obleΦeni protivnφci moji v zahanbenφ, a nech¥ se od∞jφ jako plßÜt∞m hanbou svou.
30. Slaviti budu Hospodina velice ·sty sv²mi, a u prost°ed mnoh²ch chvßliti jej budu,
31. Proto ₧e stojφ po pravici nuznΘmu, aby [ho] zachoval od t∞ch, kte°φ₧ odsuzujφ ₧ivot jeho.

110.kapitola (Äalmy)


David o krßlovstvφ 4. a v∞ΦnΘm kn∞₧stvφ Kristovu prorokuje, 5. vedlΘ

Φeho₧ i mocnΘho vφt∞zstvφ nad nep°ßtely a slavnΘho triumfu jeho dot²kß.

1. David∙v ₧alm. ╪ekl Hospodin Pßnu mΘmu: Se∩ na pravici mΘ, dokud₧ nepolo₧φm nep°ßtel tv²ch za podno₧e noh tv²ch.
2. Berlu moci tvΘ vyÜle Hospodin z Siona, [°ka:] Panuj u prost°ed nep°ßtel sv²ch.
3. Lid tv∙j dobrovoln² v den boje tvΘho v ozdob∞ svatosti, z ₧ivota hned v svitßnφ [jako] rosa plod tv∙j [bude.]
4. P°isßhl Hospodin, a nebude ₧eleti toho, [°ka:] Ty jsi kn∞z na v∞ky podlΘ °ßdu Melchisedechova.
5. Pßn po pravici tvΘ pot°e v den hn∞vu svΘho krßle.
6. Soud Φiniti bude mezi nßrody, porß₧ku hroznou uΦinφ, pot°e [i] hlavu panujφcφ nad mnoh²mi krajinami.
7. Z potoka na cest∞ pφti bude, a proto₧ pov²Üφ hlavy.

111.kapitola (Äalmy)


Lid Bohu d∞kuje za rozliΦnß a mnohß dobrodinφ, kterß₧ otc∙m i jim

jsou Φin∞nß, 10. a odkud by pravß moudrost pochßzela, uΦφ.

1. Halelujah. Slaviti budu Hospodina z celΘho srdce, [v] rad∞ p°φm²ch i v shromß₧d∞nφ;
2. VelikΘ skutky Hospodinovy, [a] patrnΘ vÜechn∞m, kte°φ₧ v nich lφbost majφ;
3. SlavnΘ a p°ekrßsnΘ dφlo jeho, a spravedlnost jeho z∙stßvajφcφ na v∞ky.
4. Pamßtku zp∙sobil p°edivn²mi skutky sv²mi milostiv² a milosrdn² Hospodin.
5. Pokrm dal t∞m, kte°φ₧ se ho bojφ, pam∞tliv jsa v∞Φn∞ na smlouvu svou.
6. MocnΘ skutky svΘ oznßmil lidu svΘmu, dav jim d∞dictvφ pohan∙.
7. SkutkovΘ rukou jeho pravda a soud, [a] nepohnutelnφ vÜickni rozkazovΘ jeho.
8. Upevn∞nφ na v∞Φnou v∞Φnost; uΦin∞ni jsou v pravd∞ a v pravosti.
9. Vykoupenφ poslav lidu svΘmu, p°ikßzal na v∞ky smlouvu svou; svatΘ a hroznΘ jest jmΘno jeho.
10. PoΦßtek moudrosti [jest] bßze≥ Hospodina; rozumu v²bornΘho nab²vajφ vÜickni, kte°φ₧ Φinφ ty v∞ci; chvßla jeho z∙stßvß na v∞ky.

112.kapitola (Äalmy)


Duch Pßn∞ bojφcφm se Hospodina, a Φinφcφch dobrΘ v∞ci mnohΘ po₧ehnßnφ

zaslibuje, 10. ale bezbo₧n²m neÜt∞stφm hrozφ.

1. Halelujah. Blahoslaven² mu₧, kter²₧ se bojφ Hospodina, [a] v p°ikßzanφch jeho mß velikou lφbost.
2. MocnΘ na zemi bude sφm∞ jeho, rodina up°φm²ch po₧ehnßnφ dojde.
3. Zbo₧φ a bohatstvφ v dom∞ jeho, a spravedlnost jeho z∙stßvß na v∞ky.
4. Vzchßzφ ve tmßch sv∞tlo up°φm²m, milostiv² [jest] , milosrdn² a spravedliv².
5. Dobr² Φlov∞k slitovßvß se i p∙jΦuje, [a] °φdφ svΘ v∞ci s soudem.
6. Nebo nepohne se na v∞ky, v pam∞ti v∞ΦnΘ bude spravedliv².
7. SlyÜe zlΘ noviny, nebojφ se; stßlΘ jest srdce jeho, [a] doufß v Hospodina.
8. UtvrzenΘ srdce jeho nebojφ se, a₧ i uz°φ [pomstu] na sv²ch nep°ßtelφch.
9. Rozd∞luje Üt∞d°e, a dßvß nuzn²m; spravedlnost jeho z∙stßvß na v∞ky, roh jeho bude vyv²Üen v slßv∞.
10. Bezbo₧n² vida to, zlobiti se, zuby sv²mi Ük°ip∞ti a schnouti bude; ₧ßdost bezbo₧nφk∙ zahyne.

113.kapitola (Äalmy)


David sv²m p°φkladem napomφnß cφrkve k chvßlenφ Boha, 4. pro

d∙stojnost, 6. opatrovßnφ 7. a sprßvu jeho p°edivnou.

1. Halelujah. Chvalte slu₧ebnφci Hospodinovi, chvalte jmΘno Hospodinovo.
2. Budi₧ jmΘno Hospodinovo po₧ehnßno od tohoto Φasu a₧ na v∞ky.
3. Od v²chodu slunce a₧ do zßpadu jeho chvßleno [bu∩] jmΘno Hospodinovo.
4. Vyv²Üen¥ jest nade vÜecky nßrody Hospodin, [a] nad nebesa slßva jeho.
5. Kdo jest rovn² Hospodinu Bohu naÜemu, kter²₧ vysoko bydlφ?
6. Kter²₧ sni₧uje se, aby vÜecko spat°oval, co₧ jest na nebi i na zemi.
7. Vyzdvihuje z prachu nuznΘho, a z hnoje vyvyÜuje chudΘho,
8. Aby [jej] posadil s knφ₧aty, s knφ₧aty lidu svΘho.
9. Kter²₧ vzd∞lßvß neplodnou v Φeled, [a] matku veselφcφ se z dφtek. Halelujah.

114.kapitola (Äalmy)


V∞cφ a zßzrak∙ n∞kter²ch p°i vyvedenφ z Egypta stal²ch 5. mistrovsky

skrz otßzku a odpov∞∩ na ni ke cti Pßnu Bohu p°ipomenutφ.

1. Kdy₧ vychßzel Izrael z Egypta, [a] rodina Jßkobova z nßrodu jazyka cizφho,
2. Byl Juda posv∞cenφm jeho, Izrael panovßnφm jeho.
3. [To] kdy₧ vid∞lo mo°e, uteklo, Jordßn nazp∞t se obrßtil.
4. Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkovΘ jako jeh≥ata.
5. Co¥ bylo, ≤ mo°e, ₧e jsi utφkalo? Jordßne, ₧e jsi nazp∞t se obrßtil?
6. ╙ hory, ₧e jste poskakovaly jako skopci, pahrbkovΘ jako jeh≥ata?
7. Pro p°φtomnost Panovnφka t°ßsla jsem se jß zem∞, pro p°φtomnost Boha Jßkobova,
8. Kter²₧ obracφ [i] tu skßlu [v] jezero vod, a Ük°emen v studnici vod.

115.kapitola (Äalmy)


Cφrkev od Boha pro slßvu jeho vysvobozenφ ₧ßdß, 4. modl i modlß°∙

marnost ukazuje, 9. pobo₧n²m k vφ°e slou₧φ, 17. a ₧e lidφ, dokud ₧ivi

jsou, Bohu slou₧iti majφ, uΦφ.

1. Ne nßm, Hospodine, ne nßm, ale jmΘnu svΘmu dej Φest, pro milosrdenstvφ svΘ [a] pro pravdu svou.
2. ProΦ majφ °φkati pohanΘ: Kde₧ jest nynφ B∙h jejich?
3. JeÜto B∙h nßÜ jest na nebi, Φin∞ vÜecko, co₧ se mu lφbφ.
4. Modly [pak] jejich jsou st°φbro a zlato, dφlo rukou lidsk²ch.
5. ┌sta majφ, a nemluvφ, oΦi majφ, a nevidφ.
6. UÜi majφ, a neslyÜφ, nos majφ, a neΦijφ.
7. Ruce majφ, a nemakajφ, nohy majφ, a nechodφ, ani₧ volati mohou hrdlem sv²m.
8. Necha¥ jsou jim podobni, kte°φ₧ je d∞lajφ, [a] kdo₧koli v nich doufajφ.
9. Izraeli, doufej v Hospodina, [nebo] spomocnφkem a Ütφtem takov²ch on jest.
10. Dome Aron∙v, doufej v Hospodina, spomocnφkem a Ütφtem takov²ch on jest.
11. Kte°φ₧ se bojφte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocnφkem a Ütφtem takov²ch on jest.
12. Hospodin rozpomena se na nßs, po₧ehnß; po₧ehnß domu Izraelovu, po₧ehnß [i] domu Aronovu.
13. Po₧ehnß bojφcφm se Hospodina, mal²m, i velik²m.
14. Rozmno₧φ Hospodin vßs, vßs i syny vaÜe.
15. Po₧ehnanφ vy od Hospodina, kter²₧ uΦinil nebesa i zemi.
16. Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal syn∙m lidsk²m.
17. Ne mrtvφ chvßliti budou Hospodina, ani kdo ze vÜech t∞ch, kte°φ₧ sstupujφ do [mφsta] mlΦenφ,
18. Ale my dobro°eΦiti budeme Hospodinu od tohoto Φasu a₧ na v∞ky. Halelujah.

116.kapitola (Äalmy)


David d∞kuje Bohu, ₧e ho vysvobodil z rukou Saulov²ch, 3. dot²kaje,

v jak²ch t∞₧kostech i jak² jeho zp∙sob v nich byl, 12. a za tφm svou

vd∞Φnost k Bohu osv∞dΦuje.

1. Miluji Hospodina, proto ₧e vysl²chß hlas m∙j a pokornΘ modlitby mΘ.
2. Nebo naklonil ucha svΘho ke mn∞, kdy₧ jsem ho vz²val ve dnech sv²ch.
3. ObklφΦily¥ mne byly bolesti smrti, a ·zkosti hrobu potkaly mne; sev°enφ a truchlost p°iÜla na mne.
4. I vz²val jsem jmΘno Hospodinovo, [°ka:] Prosφm, ≤ Hospodine, vysvobo∩ duÜi mou.
5. Milostiv² Hospodin a spravedliv², B∙h nßÜ lφtostiv².
6. Ost°φhß sprostn²ch Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
7. Navrati₧ se, duÜe mß, do odpoΦinutφ svΘho, pon∞vad₧ Hospodin jest dobrodince tv∙j.
8. Nebo jsi vytrhl duÜi mou od smrti, oΦi mΘ od slz, nohu mou od poklesnutφ.
9. UstaviΦn∞ choditi budu p°ed Hospodinem v zemi ₧iv²ch.
10. Uv∞°il jsem, proto₧ i mluvil jsem, aΦkoli jsem byl velmi ztrßpen².
11. Jß jsem byl °ekl v pospφchßnφ: VÜelik² Φlov∞k jest lhß°.
12. ╚φm se odplatφm Hospodinu za vÜecka dobrodinφ jeho mn∞ uΦin∞nß?
13. Kalich mnohΘho spasenφ vezmu, a jmΘno Hospodinovo vz²vati budu.
14. Sliby svΘ Hospodinu splnφm, te∩ p°ede vÜφm lidem jeho.
15. Drahß jest p°ed oΦima Hospodinov²ma smrt svat²ch jeho.
16. ╙ Hospodine, ₧e jsem slu₧ebnφk tv∙j, slu₧ebnφk, pravφm, tv∙j, syn d∞vky tvΘ, rozvßzal jsi svazky mΘ.
17. Tob∞ ob∞tovati budu ob∞t dφk∙ Φin∞nφ, a jmΘno Hospodinovo vz²vati budu.
18. Sliby svΘ Hospodinu splnφm, te∩ p°ede vÜφm lidem jeho,
19. V sφ≥cφch domu Hospodinova, u prost°ed tebe, JeruzalΘme. Halelujah.

117.kapitola (Äalmy)


Napomenutφ nßrod∙ k chvßlenφ Boha z milosrdenstvφ a v∞ΦnΘ pravdy jeho.

1. Chvalte Hospodina vÜickni nßrodovΘ, velebte₧ ho vÜickni lidΘ.
2. Nebo¥ jest rozÜφ°eno nad nßmi milosrdenstvφ jeho, a pravda Hospodinova na v∞ky. Halelujah.

118.kapitola (Äalmy)


David na krßlovstvφ dosed, napomφnß Izraele k chvßlenφ Boha, 5. jeho₧

milost p°ipomφnaje, 8. dov∞rnosti uΦφ, 22. a kterak k d∙stojenstvφ

krßlovskΘmu p°iÜel, 25. i Φeho jemu lid a kn∞₧φ ₧ßdali, oznamuje.

1. Oslavujte Hospodina, nebo jest dobr², nebo na v∞ky [trvß] milosrdenstvφ jeho.
2. Rci₧ nynφ, Izraeli, ₧e na v∞ky milosrdenstvφ jeho.
3. Rci₧ nynφ, dome Aron∙v, ₧e na v∞ky milosrdenstvφ jeho.
4. Rcete₧ nynφ bojφcφ se Hospodina, ₧e na v∞ky milosrdenstvφ jeho.
5. V ·zkosti vz²val jsem Hospodina, a vyslyÜev, uprostrannil mi Hospodin.
6. Hospodin se mnou, nebudu se bßti. Co mi m∙₧e uΦiniti Φlov∞k?
7. Hospodin se mnou [jest] mezi pomocnφky m²mi, proΦe₧ jß podφvßm se t∞m, kte°φ₧ mne majφ v nenßvisti.
8. LΘpe jest doufati v Hospodina, ne₧ nad∞ji sklßdati v Φlov∞ku.
9. LΘpe jest doufati v Hospodina, ne₧li nad∞ji sklßdati v knφ₧atech.
10. VÜickni nßrodovΘ obklφΦili mne, ale ve jmΘnu Hospodinovu vyplΘnil jsem je.
11. Mnohokrßt obklφΦili mne, ale ve jmΘnu Hospodinovu vyplΘnil jsem je.
12. Ssuli se na mne jako vΦely, vÜak zhasli jako ohe≥ z trnφ: nebo ve jmΘnu Hospodinovu vyplΘnil jsem je.
13. Velmi jsi ztuha na mne dotφral, abych padl, ale Hospodin spomohl mi.
14. Sφla mß a pφsniΦka mß [jest] Hospodin, on byl m∙j vysvoboditel.
15. Hlas prok°ikovßnφ a spasenφ v stanφch spravedliv²ch. Pravice Hospodinova dokßzala sφly,
16. Pravice Hospodinova vyv²Üila se, pravice Hospodinova dokßzala sφly.
17. Neumru¥, ale ₧iv budu, abych vypravoval skutky Hospodinovy.
18. Trestalt∞ mne p°φsn∞ Hospodin, ale smrti mne nevydal.
19. Otev°ete₧ mi brßny spravedlnosti, [a] vejda do nich, oslavovati budu Hospodina.
20. Ta¥ jest brßna Hospodinova, kterou₧ spravedlivφ vchßzejφ.
21. Tu¥ jß t∞ oslavovati budu, nebo jsi mne vyslyÜel, a byls m∙j vysvoboditel.
22. Kßmen, kter²₧ zavrhli stavitelΘ, uΦin∞n jest v hlavu ·helnφ.
23. Od Hospodina stalo se to, a jest divnΘ p°ed oΦima naÜima.
24. Tento¥ jest den, kter²₧ uΦinil Hospodin, a proto₧ radujme se a veselme se v n∞m.
25. Prosφm, Hospodine, zachovßvej₧ ji₧; prosφm, Hospodine, dßvej ji₧ Ü¥astn² prosp∞ch.
26. Po₧ehnan², jen₧ se bΘ°e ve jmΘnu Hospodinovu; dobro°eΦφme vßm z domu Hospodinova.
27. B∙h siln² Hospodin, on¥ se zasvφtil nßm, va₧te berßnky a₧ k roh∙m oltß°e.
28. B∙h siln² m∙j ty jsi, proto₧ slaviti t∞ budu, Bo₧e m∙j, vyvyÜovati t∞ budu.
29. Oslavujte₧ Hospodina, nebo¥ jest dobr², nebo na v∞ky milosrdenstvφ jeho.

119.kapitola (Äalmy)


Äalm tento naskrze velikou chvßlu a slavnΘ sv∞dectvφ dßvß slovu Bo₧φmu;

p°i Φem₧ takΘ skladatel jeho, aby jej B∙h tφm slovem sv²m osv∞covati i

spravovati rßΦil, za to se jemu t²₧ i t²₧ modlφ.

1. [Aleph.] Blahoslavenφ ti, kte°φ₧ jsou ctnΘho obcovßnφ, kte°φ₧ chodφ v zßkon∞ Hospodinov∞.
2. Blahoslavenφ, kte°φ₧ ost°φhajφ sv∞dectvφ jeho, a kte°φ₧ ho cel²m srdcem hledajφ.
3. NeΦinφ zajistΘ nepravosti, [ale] krßΦejφ po cestßch jeho.
4. Ty jsi p°ikßzal, aby piln∞ bylo ost°φhßno rozkaz∙ tv²ch.
5. ╙ by spraveny byly cesty mΘ k ost°φhßnφ ustanovenφ tv²ch.
6. Tehdß₧¥ nebudu zahanben, kdy₧ budu pat°iti na vÜecka p°ikßzanφ tvß.
7. Oslavovati t∞ budu v up°φmnosti srdce, kdy₧ se vyuΦovati budu prßv∙m spravedlnosti tvΘ.
8. Ustanovenφ tv²ch budu ost°φhati s pilnostφ, toliko neopouÜt∞j mne.
9. [Beth.] Jak²m zp∙sobem oΦistφ mlßdenec stezku svou? [Takov²m] , aby se choval vedlΘ slova tvΘho.
10. Cel²m srdcem sv²m hledßm tebe, nedopouÜt∞j₧ mi blouditi od p°ikßzanφ tv²ch.
11. V srdci svΘm sklßdßm °eΦ tvou, abych neh°eÜil proti tob∞.
12. Ty chvßly hodn² Hospodine, vyuΦ mne ustanovenφm sv²m.
13. Rty sv²mi vypravuji o vÜech soudech ·st tv²ch.
14. Z cesty sv∞dectvφ tv²ch raduji se vφce, ne₧ z nejv∞tÜφho zbo₧φ.
15. O p°ikßzanφch tv²ch p°emyÜluji, a pat°φm na stezky tvΘ.
16. V ustanovenφch tv²ch se kochßm, ani₧ se zapomφnßm na slovo tvΘ.
17. [Gimel] [Tu] milost uΦi≥ s slu₧ebnφkem sv²m, abych, dokud₧ jsem ₧iv, ost°φhal slova tvΘho.
18. Otev°i oΦi mΘ, abych spat°oval divnΘ v∞ci z zßkona tvΘho.
19. P°φchozφ jsem na tom sv∞t∞, neukr²vej₧ p°ede mnou p°ikßzanφ sv²ch.
20. UmdlΘvß duÜe mß pro ₧ßdost soud∙ tv²ch vÜelikΘho Φasu.
21. VyhlazujeÜ pyÜnΘ, zlo°eΦenΘ, kte°φ₧ bloudφ od p°ikßzanφ tv²ch.
22. Odejmi ode mne ·tr₧ku a potupu, nebo¥ ost°φhßm sv∞dectvφ tv²ch.
23. TakΘ i knφ₧ata se zasazujφ, a mluvφ proti mn∞, slu₧ebnφk [pak] tv∙j p°em²Ülφ o ustanovenφch tv²ch.
24. Sv∞dectvφ tvß zajistΘ jsou mΘ rozkoÜe a moji rßdcovΘ.
25. [Daleth] P°ilnula k prachu duÜe mß; ob₧ivi₧ mne podlΘ slova svΘho.
26. Cesty svΘ p°edlo₧il¥ jsem, a vysl²chals mne; vyuΦ mne ustanovenφm sv²m.
27. Cest∞ rozkaz∙ tv²ch dej a¥ vyrozumφvßm, a a¥ p°em²Ülφm o divn²ch skutcφch tv²ch.
28. Rozpl²vß se zßmutkem duÜe mß, oΦerstvi₧ mne podlΘ slova svΘho.
29. Cestu l₧ivou odvra¥ ode mne, a zßkon sv∙j z milosti dej mi.
30. Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvΘ sob∞ p°edklßdßm.
31. Sv∞dectvφ tv²ch se p°φdr₧φm, Hospodine, nedej₧ mi zahanbenu b²ti.
32. Cestou rozkaz∙ tv²ch pob∞hnu, kdy₧ ty rozÜφ°φÜ srdce mΘ.
33. [He] VyuΦ mne, Hospodine, cest∞ ustanovenφ sv²ch, kterΘ₧ bych ost°φhal do konce.
34. Dej mi ten rozum, a¥ Üet°φm zßkona tvΘho, a a¥ ho ost°φhßm cel²m srdcem.
35. Dej, a¥ chodφm cestou p°ikßzanφ tv²ch; nebo v tom svou rozkoÜ sklßdßm.
36. Naklo≥ srdce mΘho k sv∞dectvφm sv²m, a ne k lakomstvφ.
37. Odvra¥ oΦi mΘ, a¥ nehledφ marnosti; na cest∞ svΘ ob₧iv mne.
38. Potvr∩ slu₧ebnφku svΘmu °eΦi svΘ, kter²₧ se oddal k slu₧b∞ tvΘ.
39. Odvra¥ ode mne pohan∞nφ, jeho₧ se bojφm; nebo soudovΘ tvoji dob°φ jsou.
40. Aj, tou₧φm po rozkßzanφch tv²ch; dej, a¥ jsem ₧iv v spravedlnosti tvΘ.
41. [Vav] ╙ a¥ se p°iblφ₧φ ke mn∞ milosrdenstvφ tvß, Hospodine, [a] spasenφ tvΘ vedlΘ °eΦi tvΘ,
42. Tak abych odpov∞dφti um∞l utrhaΦi svΘmu skutkem, ₧e doufßnφ sklßdßm v slovu tvΘm.
43. A nevynφmej z ·st m²ch slova nejprav∞jÜφho; nebo¥ na soudy tvΘ oΦekßvßm.
44. I budu ost°φhati zßkona tvΘho ustaviΦn∞, od v∞k∙ a₧ na v∞ky,
45. A bez p°estßnφ choditi na Üirokosti, nebo¥ jsem se dotßzal rozkaz∙ tv²ch.
46. N²br₧ mluviti budu o sv∞dectvφch tv²ch i p°ed krßli, a nebudu se hanbiti.
47. Nebo rozkoÜ svou sklßdßm v p°ikßzanφch tv²ch, kterß₧ jsem zamiloval.
48. P°iΦinφm¥ i ruce svΘ k p°ikßzanφm tv²m, kterß₧ miluji, a p°em²Ületi budu o ustanovenφch tv²ch.
49. [Zajin] Rozpome≥ se na slovo k slu₧ebnφku svΘmu, kter²m₧ jsi mne ubezpeΦil.
50. To¥ jest mß ·t∞cha v ssou₧enφ mΘm, ₧e mne slovo tvΘ ob₧ivuje.
51. PyÜnφ mi se velmi posmφvajφ, [vÜak] od zßkona tvΘho se neuchyluji.
52. Nebo¥ se rozpomφnßm na soudy tvΘ v∞ΦnΘ, Hospodine, kter²mi₧ se pot∞Üuji.
53. D∞sφm se nad bezbo₧n²mi, kte°φ₧ opouÜt∞ji zßkon tv∙j.
54. Ustanovenφ tvß jsou mΘ pφsniΦky na mφst∞ mΘho putovßnφ.
55. Rozpomφnßm se i v noci na jmΘno tvΘ, Hospodine, a ost°φhßm zßkona tvΘho.
56. To¥ mßm odtud, abych ost°φhal rozkaz∙ tv²ch.
57. [Cheth] Dφl m∙j, °ekl jsem, Hospodine, ost°φhati v²mluvnosti tvΘ.
58. Modlφvßm se milosti tvΘ v celΘm srdci: Smiluj se nade mnou podlΘ slova svΘho.
59. Rozvß₧il jsem na mysli cesty svΘ, a obrßtil jsem nohy svΘ k tv²m sv∞dectvφm.
60. Pospφchßm¥ a neodklßdßm ost°φhati rozkaz∙ tv²ch.
61. Rota bezbo₧nφk∙ zloupila mne, na zßkon tv∙j se nezapomφnßm.
62. O p∙lnoci vstßvßm, abych t∞ oslavoval v soudech spravedlnosti tvΘ.
63. ┌Φastnφk jsem vÜech, kte°φ₧ se bojφ tebe, a t∞ch, kte°φ₧ ost°φhajφ p°ikßzanφ tv²ch.
64. Milosrdenstvφ tvΘho, Hospodine, plnß jest zem∞, ustanovenφm sv²m vyuΦ mne.
65. [Teth] Dobrotiv∞ jsi naklßdal s slu₧ebnφkem sv²m, Hospodine, podlΘ slova svΘho.
66. PravΘmu soudu a um∞nφ vyuΦ mne, nebo jsem p°ikßzanφm tv²m uv∞°il.
67. PrvΘ ne₧ jsem snφ₧en byl, bloudil jsem, ale nynφ v²mluvnosti tvΘ ost°φhßm.
68. Dobr² jsi ty a dobrotiv², vyuΦ mne ustanovenφm sv²m.
69. Slo₧ili¥ jsou le₧ proti mn∞ pyÜnφ, [ale] jß cel²m srdcem ost°φhßm p°ikßzanφ tv²ch.
70. Zb°idlo jako tuk srdce jejich, jß zßkonem tv²m se pot∞Üuji.
71. K dobrΘmu¥ jest mi to, ₧e jsem pobyl v trßpenφ, abych se nauΦil ustanovenφm tv²m.
72. Za lepÜφ sob∞ poklßdßm zßkon ·st tv²ch, ne₧li na tisφce zlata a st°φbra.
73. [Jod] Ruce tvΘ uΦinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se nauΦil p°ikßzanφm tv²m,
74. Tak aby bojφcφ se tebe mne vidouce, radovali se, ₧e na slovo tvΘ oΦekßvßm.
75. Seznßvßm¥, Hospodine, ₧e jsou spravedlivφ soudovΘ tvoji, a ₧e jsi mne hodn∞ potrestal.
76. Necha¥ jest ji₧ z°ejmΘ milosrdenstvφ tvΘ ku pot∞Üenφ mΘmu, podlΘ °eΦi tvΘ mluvenΘ slu₧ebnφku tvΘmu.
77. P°i∩te₧ na mne slitovßnφ tvß, abych ₧iv b²ti mohl; nebo zßkon tv∙j rozkoÜ mß jest.
78. Zahanbeni bu∩te pyÜnφ, proto ₧e lstiv∞ cht∞li mne podvrßtiti, jß pak p°emyÜluji o p°ikßzanφch tv²ch.
79. Obra¥te₧ se ke mn∞, kte°φ₧ se bojφ tebe, a kte°φ₧ znajφ sv∞dectvφ tvß.
80. Budi₧ srdce mΘ up°φmΘ p°i ustanovenφch tv²ch, tak abych nebyl zahanben.
81. [Kaph] Tou₧φ duÜe mß po spasenφ tvΘm, na slovo tvΘ oΦekßvßm.
82. Hynou i oΦi mΘ [₧ßdostφ] v²mluvnostφ tv²ch, kdy₧ °φkßm: Skoro-li₧ mne pot∞ÜφÜ?
83. AΦkoli jsem jako nßdoba ko₧enß v dymu, na ustanovenφ tvß [vÜak] jsem nezapomenul.
84. Mnoho-li₧ bude dnφ slu₧ebnφka tvΘho? Skoro-li₧ soud vykonßÜ nad t∞mi, kte°φ₧ mi protivenstvφ Φinφ?
85. Vykopali mi pyÜnφ jßmy, kterß₧to v∞c nenφ podlΘ zßkona tvΘho.
86. VÜecka p°ikßzanφ tvß jsou pravda; bez p°φΦiny mi se protivφ, spomozi₧ mi.
87. TΘm∞°¥ jsou mne ji₧ v nic obrßtili na zemi, jß jsem vÜak neopustil p°ikßzanφ tv²ch.
88. PodlΘ milosrdenstvφ svΘho ob₧iv mne, abych ost°φhal sv∞dectvφ ·st tv²ch.
89. [Lamed] Na v∞ky, ≤ Hospodine, slovo tvΘ trvßnlivΘ jest v nebesφch.
90. Od nßrodu do pronßrodu pravda tvß, utvrdil jsi zemi, a tak stojφ.
91. VedlΘ ·sudk∙ tv²ch stojφ to vÜe do dneÜnφho dne, vÜecko to zajistΘ jsou slu₧ebnφci tvoji.
92. By¥ zßkon tv∙j nebyl mΘ pot∞Üenφ, dßvno bych byl zahynul v svΘm trßpenφ.
93. Na v∞ky se nezapomenu na rozkazy tvΘ; jimi zajistΘ ob₧ivil jsi mne.
94. Tv∙j¥ jsem jß, zachovßvej₧ mne; nebo p°ikßzanφ tvß zpytuji.
95. OΦekßvajφ¥ na mne bezbo₧nφ, aby mne zahubili, [jß pak] sv∞dectvφ tvß rozva₧uji.
96. Ka₧dΘ v∞ci dokonalΘ vidφm skonΦenφ; rozkaz tv∙j jest p°eÜirok² nßramn∞.
97. [Mem] ╙ jak miluji zßkon tv∙j, tak ₧e ka₧dΘho dne on jest mΘ p°emyÜlovßnφ.
98. Nad nep°ßtely mΘ moud°ejÜφho mne ΦinφÜ p°ikßzanφmi sv²mi; nebo mßm je ustaviΦn∞ p°ed sebou.
99. Nade vÜecky svΘ uΦitele rozumn∞jÜφ jsem uΦin∞n; nebo sv∞dectvφ tvß jsou mß p°emyÜlovßnφ.
100. [I] nad starce opatrn∞jÜφ jsem, nebo p°ikßzanφ tv²ch ost°φhßm.
101. Od ka₧dΘ cesty zlΘ zdr₧uji nohy svΘ, abych ost°φhal slova tvΘho.
102. Od soud∙ tv²ch se neodvracuji, proto ₧e ty mne vyuΦujeÜ.
103. ╙ jak jsou sladkΘ dßsnφm m²m v²mluvnosti tvΘ, nad med ·st∙m m²m.
104. Z p°ikßzanφ tv²ch rozumnosti jsem nabyl, a proto₧ vÜelikΘ cesty bludnΘ nenßvidφm.
105. [Nun] Svφce nohßm m²m jest slovo tvΘ, a sv∞tlo stezce mΘ.
106. P°isßhl jsem, co₧ i splnφm, ₧e chci ost°φhati soud∙ spravedlnosti tvΘ.
107. Ztrßpen²¥ jsem p°enßramn∞, Hospodine, ob₧ivi₧ mne vedlΘ slova svΘho.
108. DobrovolnΘ ob∞ti ·st m²ch, ₧ßdßm, oblib, Hospodine, a prßv∙m sv²m vyuΦ mne.
109. DuÜe mß jest v ustaviΦnΘm nebezpeΦenstvφ, a vÜak na zßkon tv∙j se nezapomφnßm.
110. PolΘkli jsou mi bezbo₧nφ osφdlo, ale [jß] od rozkaz∙ tv²ch se neodvracφm.
111. Za d∞dictvφ v∞ΦnΘ ujal jsem sv∞dectvφ tvß, nebo¥ jsou radost srdce mΘho.
112. Naklonil jsem srdce svΘho k vykonßvßnφ ustanovenφ tv²ch ustaviΦn∞, a₧ i do konce.
113. [Samech] V²myslk∙ nenßvidφm, zßkon pak tv∙j miluji.
114. Skr²Üe mß a pavΘza mß ty jsi, na slovo tvΘ oΦekßvßm.
115. Odstupte₧ ode mne neÜlechetnφci, abych ost°φhal p°ikßzanφ Boha svΘho.
116. Zdr₧uj₧ mne podlΘ slova svΘho, tak abych ₧iv byl, a nezahanbuj mne v mΘm oΦekßvßnφ.
117. Posiluj mne, abych zachovßn byl, a pat°il k ustanovenφm tv²m ustaviΦn∞.
118. PotlaΦujeÜ vÜecky ty, kte°φ₧ odstupujφ od ustanovenφ tv²ch; nebo¥ jest l₧ivß opatrnost jejich.
119. [Jako] tr∙sku odmφtßÜ vÜecky bezbo₧nφky zem∞, a proto₧ miluji sv∞dectvφ tvß.
120. D∞sφ se strachem p°ed tebou t∞lo mΘ; nebo soud∙ tv²ch bojφm se.
121. [Ajin] ╚inφm soud a spravedlnost, nevydßvej₧ mne m²m nßsilnφk∙m.
122. Zastup sßm slu₧ebnφka svΘho k dobrΘmu, tak aby mne pyÜnφ nepotlaΦili.
123. OΦi mΘ hynou [Φekßnφm] na spasenφ tvΘ, a na v²mluvnost spravedlnosti tvΘ.
124. Nalo₧ s slu₧ebnφkem sv²m vedlΘ milosrdenstvφ svΘho, a ustanovenφm sv²m vyuΦ mne.
125. Slu₧ebnφk tv∙j jsem jß, dej₧ mi rozumnost, abych um∞l sv∞dectvφ tvß.
126. ╚as¥ jest, abys se p°iΦinil, Hospodine; zruÜili zßkon tv∙j.
127. Z tΘ p°φΦiny miluji p°ikßzanφ tvß vφce ne₧li zlato, i to, kterΘ₧ jest nejlepÜφ.
128. A proto, [₧e] vÜecky rozkazy tvΘ o vÜech v∞cech pravΘ b²ti poznßvßm, vÜelikΘ stezky bludnΘ nenßvidφm.
129. [Pane] P°edivnߥ jsou sv∞dectvφ tvß, a proto₧ jich ost°φhß duÜe mß.
130. ZaΦßtek uΦenφ tvΘho osv∞cuje, a vyuΦuje sprostnΘ rozumnosti.
131. ┌sta svß otvφrßm, a dychtφm, nebo p°ikßzanφ tv²ch jsem ₧ßdostiv.
132. Popat°i₧ na mne, a smiluj se nade mnou podlΘ prßva t∞ch, kte°φ₧ milujφ jmΘno tvΘ.
133. Kroky mΘ utvrzuj v slovu svΘm, a nedej, aby nade mnou panovati m∞la jakß nepravost.
134. Vysvobo∩ mne z nßtisk∙ lidsk²ch, abych ost°φhal rozkaz∙ tv²ch.
135. Zasv∞¥ tvß° svou nad slu₧ebnφkem sv²m, a ustanovenφm sv²m vyuΦ mne.
136. Pot∙ΦkovΘ vod vypl²vajφ z oΦφ m²ch p°φΦinou t∞ch, kte°φ₧ neost°φhajφ zßkona tvΘho.
137. [Tsade] Spravedliv² jsi, Hospodine, a up°φm² v soudech sv²ch.
138. Ty jsi vydal spravedlivß sv∞dectvφ svß, a vÜφ vφry hodnß.
139. A₧ svadnu, tak horlφm, ₧e se zapomφnajφ na slovo tvΘ nep°ßtelΘ moji.
140. Zprubovanߥ jest °eΦ tvß dokonale, tou p°φΦinou ji miluje slu₧ebnφk tv∙j.
141. MaliΦk² a opvr₧en² jsem jß, [vÜak] na rozkazy tvΘ se nezapomφnßm.
142. Spravedlnost tvß [jest] spravedlnost v∞Φnß, a zßkon tv∙j pravda.
143. Ssou₧enφ a nßtisk mne stihajφ, p°ikßzanφ tvß jsou mΘ rozkoÜe.
144. Spravedlnost sv∞dectvφ tv²ch [trvß] na v∞ky; dej mi [z nφ] rozumnosti nab²ti, tak abych ₧iv b²ti mohl.
145. [Koph] Z celΘho srdce volßm, vyslyÜiÜ mne, ≤ Hospodine, abych ost°φhal ustanovenφ tv²ch.
146. K tob∞ volßm, vysvobo∩ mne, abych Üet°il sv∞dectvφ tv²ch.
147. P°edstihßm svitßnφ a volßm, na tvΘ¥ slovo oΦekßvßm.
148. P°edstihajφ oΦi mΘ bd∞nφ proto, abych p°em²Ülel o v²mluvnostech tv²ch.
149. Hlas m∙j slyÜ podlΘ svΘho milosrdenstvφ, Hospodine, podlΘ soud∙ sv²ch ob₧iv mne.
150. P°ibli₧ujφ se nßsledovnφci neÜlechetnosti, ti, kte°φ₧ se od zßkona tvΘho vzdßlili.
151. Ty blφ₧e jsi, Hospodine; nebo vÜecka p°ikßzanφ tvß jsou pravda.
152. Ji₧¥ to dßvno vφm o sv∞dectvφch tv²ch, ₧e jsi je stvrdil a₧ na v∞ky.
153. [ReÜ] Popat°i₧ na mΘ trßpenφ, a vysvobo∩ mne; nebo¥ se na zßkon tv∙j nezapomφnßm.
154. Zasa∩ se o mou p°i, a ochra≥ mne; pro °eΦ svou ob₧iv mne.
155. Daleko¥ jest od bezbo₧n²ch spasenφ, nebo nedotazujφ se na ustanovenφ tvß.
156. Slitovßnφ tvß mnohß jsou, Hospodine; podlΘ soud∙ sv²ch ob₧iv mne.
157. Jak₧koli [jsou] mnozφ protivnφci moji a nep°ßtelΘ moji, [vÜak] od sv∞dectvφ tv²ch se neuchyluji.
158. Vid∞l jsem ty, kte°φ₧ se p°evrßcen∞ m∞li, velmi to t∞₧ce nesa, ₧e °eΦi tvΘ neost°φhali.
159. Popat°i₧, ₧e¥ rozkazy tvΘ miluji, Hospodine; podlΘ milosrdenstvφ svΘho ob₧iv mne.
160. Nejp°edn∞jÜφ v∞c slova tvΘho jest pravda, a na v∞ky [trvß] vÜelik² ·sudek spravedlnosti tvΘ.
161. [èin] Knφ₧ata mi se protivφ bez p°φΦiny, vÜak slova tvΘho d∞sφ se srdce mΘ.
162. Jß raduji se z °eΦi tvΘ tak jako ten, kter²₧ dochßzφ hojnΘ ko°isti.
163. FalÜe pak nenßvidφm, a jφ v ohavnosti mßm; zßkon tv∙j miluji.
164. Sedmkrßt za den chvßlφm t∞ z soud∙ tv²ch spravedliv²ch.
165. Pokoj mnoh² t∞m, kte°φ₧ milujφ zßkon tv∙j, a nemajφ ₧ßdnΘ urß₧ky.
166. OΦekßvßm na spasenφ tvΘ, Hospodine, a p°ikßzanφ tvß vykonßvßm.
167. Ost°φhß duÜe mß sv∞dectvφ tv²ch, nebo je velice miluji.
168. Ost°φhßm rozkaz∙ tv²ch a sv∞dectvφ tv²ch; nebo vÜecky cesty mΘ jsou p°ed tebou.
169. [Thav] P°edstupi₧ ·p∞nφ mΘ p°ed oblφΦej tv∙j, Hospodine, [a] podlΘ slova svΘho ud∞l mi rozumnosti.
170. Vejdi₧ pokornß prosba mß p°ed tvß° tvou, [a] vedlΘ °eΦi svΘ vytrhni mne.
171. I vynesou rtovΘ moji chvßlu, kdy₧ ty mne vyuΦφÜ ustanovenφm sv²m.
172. Zpφvati bude [i] jazyk m∙j slovo tvΘ, a ₧e vÜecka p°ikßzanφ tvß jsou spravedlnost.
173. Budi₧ mi ku pomoci ruka tvß; nebo¥ jsem sob∞ zvolil p°ikßzanφ tvß.
174. Tou₧φm po spasenφ tvΘm, Hospodine, a zßkon tv∙j jest rozkoÜ mß.
175. Äiva bude duÜe mß, a bude t∞ chvßliti, a soudovΘ tvoji budou mi na pomoc.
176. Bloudφm jako ovce ztracenß, hledej₧ slu₧ebnφka svΘho, nebo¥ se na p°ikßzanφ tvß nezapomφnßm.

120.kapitola (Äalmy)


Cφrkev p°ipomenuvÜi, ₧e od Boha vyslyÜßna jest, 2. aby B∙h milost

s nφ konati rßΦil 3. tak, aby ₧ßdn² tomu p°ekaziti nemohl, ₧ßdß,

5. s na°φkßnφm, ₧e dlouho v zajetφ z∙stßvß.

1. Pφse≥ stup≥∙. K Hospodinu v ssou₧enφ svΘm volal jsem, a vyslyÜel mne.
2. Hospodine, vysvobo∩ duÜi mou od rt∙ l₧iv²ch, [a] od jazyka lstivΘho.
3. Co¥ prosp∞je, aneb co¥ p°idß jazyk lstiv²,
4. [Podobn²] k st°elßm p°eostr²m silnΘho, a k uhlφ jalovcovΘmu?
5. B∞da mn∞, ₧e pohostinu b²ti musφmv MeÜech, [a] p°eb²vati v salßÜφch Cedarsk²ch.
6. Dlouho bydlφ duÜe mß mezi t∞mi, kte°φ₧ nenßvidφ pokoje.
7. Jß [ku] pokoji, ale kdy₧ mluvφm, oni k boji.

121.kapitola (Äalmy)


V tomto ₧almu prorok svat² uΦφ, ₧e jest daremnφ v∞c pomoci hledati

jinde kdekoli, ne₧ v Hospodinu samΘm; tu ₧e jest jistß v₧dycky, Φeho₧

i u₧itky ukazuje.

1. Pφse≥ stup≥∙. Pozdvihuji oΦφ sv²ch k horßm, odkud₧ by mi p°iÜla pomoc.
2. Pomoc mß [jest] od Hospodina, kter²₧ uΦinil nebe i zemi.
3. Nedopustφ¥, aby se pohnouti m∞la noha tvß, ned°φme¥ strß₧n² tv∙j.
4. Aj, ned°φme¥, ovÜem nespφ ten, kter²₧ ost°φhß Izraele.
5. Hospodin strß₧ce tv∙j, Hospodin zastφn∞nφ tvΘ tob∞ po pravici.
6. Nebude¥ bφti na t∞ slunce ve dne, ani m∞sφc v noci.
7. Hospodin t∞ ost°φhati bude ode vÜeho zlΘho, ost°φhati bude duÜe tvΘ.
8. Hospodin ost°φhati t∞ bude, kdy₧ vychßzeti i vchßzeti budeÜ, od tohoto Φasu a₧ na v∞ky.

122.kapitola (Äalmy)


David radost z toho maje, ₧e v JeruzalΘm∞ pocta Bo₧φ i °ßd dobr²

vzd∞lßn jest, 6. napomφnß lidu, aby se za to m∞sto modlili, 8. i sßm se

za n∞ modlφ.

1. Pφse≥ stup≥∙, Davidova. Veselφm se z toho, ₧e mi °φkßno b²vß: Po∩me do domu Hospodinova,
2. [A ₧e] se postavujφ nohy naÜe v branßch tv²ch, ≤ JeruzalΘme.
3. Ji₧t∞ JeruzalΘm uÜlechtile vystaven, a jako [v] m∞sto k sob∞ vespolek p°ipojen.
4. Do n∞ho₧ vstupujφ pokolenφ, pokolenφ Hospodinova, k sv∞dectvφ Izraelovu, aby oslavovali jmΘno Hospodinovo.
5. Nebo tam¥ jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
6. Äßdejte₧ pokoje JeruzalΘmu, [°kouce:] D∞j₧ se pokojn∞ t∞m, kte°φ₧ t∞ milujφ.
7. Budi₧ pokoj v p°edhradφ tvΘm, [a] upokojenφ na palßcφch tv²ch.
8. Pro brat°φ svΘ a p°ßtely svΘ ₧ßdati budu pokoje tob∞.
9. Pro d∙m Hospodina Boha naÜeho budu tvΘho dobrΘho hledati.

123.kapitola (Äalmy)


Cφrkev ssou₧enß k Bohu se utφkaje, 3. sob∞ milosti, 4. a nep°ßtel∙m

pomsty ₧ßdß.

1. Pφse≥ stup≥∙. K tob∞¥ pozdvihuji oΦφ sv²ch, ≤ ty, kter²₧ na nebesφch p°eb²vßÜ.
2. Aj hle, jako₧ oΦi slu₧ebnφk∙ k rukßm pßn∙ jejich, jako₧ oΦi d∞vky k rukßm panφ jejφ: tak oΦi naÜe k Hospodinu Bohu naÜemu, a₧ by se smiloval nad nßmi.
3. Smiluj se nad nßmi, Hospodine, smiluj se nad nßmi, nebo¥ jsme ji₧ p°φliÜ potupou nasyceni.
4. Ji₧¥ jest p°φliÜ nasycena duÜe naÜe posmφÜky bezbo₧n²ch, a potupou pyÜn²ch.

124.kapitola (Äalmy)


David napomφnß lidu Bo₧φho, aby to vyznßvali, ₧e je B∙h sßm p°ed

nep°ßtely ochrßnil, a jak by m∞li za to Bohu d∞kovati, uΦφ.

1. Pφse≥ stup≥∙, Davidova. By¥ Hospodina s nßmi nebylo, rci₧ nynφ, Izraeli,
2. By¥ Hospodina s nßmi nebylo, kdy₧ lidΘ povstali proti nßm:
3. Tehdß₧ by nßs byli za ₧iva sehltili v rozpßlenφ hn∞vu svΘho proti nßm;
4. Tehdß₧ by nßs byly p°ikvaΦily vody, proud zachvßtil by byl duÜi naÜi;
5. Tehdß₧ zachvßtily by byly duÜi naÜi ty vody zdutΘ.
6. Po₧ehnan² Hospodin, kter²₧ nßs nevydal v loupe₧ zub∙m jejich.
7. DuÜe naÜe jako ptßΦe znikla osφdla ptßΦnφk∙; osφdlo se ztrhalo, i vynikli jsme.
8. Pomoc naÜe [jest] ve jmΘnu Hospodinovu, kter²₧ uΦinil nebe i zemi.

125.kapitola (Äalmy)


Mluv∞ prorok o p°φtomnosti Bo₧φ a chrßn∞nφ cφrkve proti bezbo₧n²m,

4. dobr²m dobrΘho, a zl²m zlΘho od Boha ₧ßdß.

1. Pφse≥ stup≥∙. Ti, kte°φ₧ doufajφ v Hospodina, podobni jsou k ho°e Sionu, kterß₧ se nepohybuje, [ale] na v∞ky z∙stßvß.
2. Okolo JeruzalΘma jsou hory, Hospodin jest v∙kol lidu svΘho, od tohoto Φasu a₧ na v∞ky.
3. Nebo¥ nebude stßti sceptrum bezbo₧nφk∙ nad losem spravedliv²ch, aby nevztßhli spravedlivφ k nepravosti rukou sv²ch.
4. Dob°e uΦi≥, Hospodine, dobr²m, a t∞m, kte°φ₧ jsou up°φmΘho srdce.
5. Ty pak, kte°φ₧ se uchylujφ k cestßm sv²m k°iv²m, zapudi₧ Hospodin s Φiniteli nepravosti. Pokoj [p°ijdi₧] na Izraele.

126.kapitola (Äalmy)


Lid Bo₧φ z Babylona vyÜl² dobrodinφ sob∞ od Boha uΦin∞nß p°ipomφnaje,

4. za poz∙stalΘ v zajetφ se modlφ, 5. a vÜech ·zkostφ sv²ch cφl

pot∞Üen² sob∞ p°edklßdß.

1. Pφse≥ stup≥∙. Kdy₧ zase vedl Hospodin zajatΘ SionskΘ, zdßlo se nßm to jako ve snßch.
2. Tehdß₧¥ byla plnß radosti ·sta naÜe, a jazyk nßÜ plΘsßnφ; tehdß₧ pravili mezi nßrody: VelikΘ v∞ci s nimi uΦinil Hospodin.
3. UΦinil¥ jest s nßmi velikΘ v∞ci Hospodin, a proto₧ veselili jsme se.
4. Uvedi₧ zase, ≤ Hospodine, zajatΘ naÜe, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
5. Ti, kte°φ₧ se slzami rozsφvali, s prozp∞vovßnφm ₧φti budou.
6. Sem i tam chodφcφ [lid] s plßΦem rozsφvß drahΘ sφm∞, [ale potom] p°ijda, s plΘsßnφm snßÜeti bude snopy svΘ.

127.kapitola (Äalmy)


UΦφ prorok, ₧e vÜelikΘ sprßvy, prßce i sna₧nosti lidskΘ bez Bo₧φho

°φzenφ a po₧ehnßnφ za nic nestojφ, 3. ano i dφtky a zvedenφ jich ctnΘ

₧e jsou Bo₧φ darovΘ.

1. Pφse≥ stup≥∙, èalomounova. Nebude-li Hospodin stav∞ti domu, nadarmo usilujφ ti, kte°φ₧ stav∞jφ jej; nebude-li Hospodin ost°φhati m∞sta, nadarmo bdφ strß₧n².
2. DaremnΘ¥ jest vßm rßno vstßvati, dlouho sedati, a jφsti chlΘb bolesti, pon∞vad₧ [B∙h] dßvß milΘmu svΘmu [i] sen.
3. Aj, d∞dictvφ [od] Hospodina [jsou] dφtky, a plod ₧ivota [jest] mzda.
4. Jako st°ely v ruce udatnΘho, tak jsou dφtky zdßrnΘ.
5. Blahoslaven² mu₧, kter²₧ by jimi naplnil toul sv∙j; nebudou¥ zahanbeni, kdy₧ v rozep°i budou s nep°ßtely v branßch.

128.kapitola (Äalmy)


JakΘ u₧itky hned zde p°inßÜφ svatß pobo₧nost, ₧alm tento vyuΦuje.

1. Pφse≥ stup≥∙. Blahoslaven² ka₧d², kdo se bojφ Hospodina, a chodφ po cestßch jeho.
2. Nebo z prßce rukou sv²ch ₧ivnost mφti budeÜ, blahoslaven² budeÜ, a Ütastn∞¥ se povede.
3. Man₧elka tvß jako vinn² kmen plodn² po bocφch domu tvΘho, dφtky tvΘ jako mladistvΘ olivovφ v∙kol stolu tvΘho.
4. Aj, takovΘ¥ bude mφti po₧ehnßnφ mu₧ bojφcφ se Hospodina.
5. Po₧ehnßnφ tob∞ ud∞li₧ Hospodin z Siona, a ty spat°uj dobrΘ v∞ci JeruzalΘma po vÜecky dny ₧ivota svΘho;
6. A viz syny syn∙ sv²ch, [a] pokoj nad Izraelem.

129.kapitola (Äalmy)


P°ipomenutφ velik²ch a Φast²ch ssu₧ovßnφ, 4. i vysvobozenφ z nich

od Boha, 5. a osv∞dΦenφ trestßnφ nep°ßtel∙m.

1. Pφse≥ stup≥∙. Velice¥ jsou mne ssu₧ovali hned od mladosti mΘ, rci₧ nynφ Izraeli,
2. Velice¥ jsou mne ssu₧ovali hned od mladosti mΘ, a vÜak mne nep°emohli.
3. Po h°bet∞ mΘm orali orßΦi, a dlouhΘ prohßn∞li brßzdy svΘ.
4. [Ale] Hospodin jsa spravedliv², zp°etφnal prostranky bezbo₧n²ch.
5. Zahanbeni a zp∞t obrßceni budou vÜickni, kte°φ₧ nenßvidφ Siona.
6. Budou jako trßva na st°echßch, kterß₧ prvΘ ne₧ odrostß, usychß.
7. Z nφ₧ nem∙₧e hrsti svΘ naplniti ₧nec, ani nßruΦφ svΘho ten, kter²₧ vß₧e snopy.
8. Ani₧ °eknou tudy jdoucφ: Po₧ehnßnφ Hospodinovo budi₧ s vßmi, [aneb:] Dobro°eΦφme vßm ve jmΘnu Hospodinovu.

130.kapitola (Äalmy)


Modlitba kajφcφho a soud∙ Bo₧φch se bojφcφho Φlov∞ka za odpuÜt∞nφ

h°φch∙, 5. nad∞je s d∙v∞rnost k Bohu o napln∞nφ jφ, 7. a napomenutφ

jin²ch k tΘmu₧.

1. Pφse≥ stup≥∙. Z hlubokosti volßm k tob∞, Hospodine.
2. Pane, vyslyÜ hlas m∙j, naklo≥ uÜφ sv²ch k hlasu pokorn²ch proseb m²ch.
3. BudeÜ-li nepravosti Üet°iti, Hospodine Pane, kdo ostojφ?
4. Ale u tebe [jest] odpuÜt∞nφ, tak aby uctivost k tob∞ zachovßna byla.
5. OΦekßvßm na Hospodina, oΦekßvß duÜe mß, a jeÜt∞ oΦekßvß na slovo jeho.
6. DuÜe mß [Φekß] Pßna, vφc ne₧ ponocnφ svitßnφ, kte°φ₧ ponocujφ a₧ do jitra.
7. OΦekßvej₧, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenstvφ, a hojnΘ u n∞ho vykoupenφ.
8. On¥ zajistΘ vykoupφ Izraele ze vÜech nepravostφ jeho.

131.kapitola (Äalmy)


David mluvφ o svΘ poko°e, 3. a k doufßnφ v Boha lidu jeho napomφnß.

1. Pφse≥ stup≥∙, Davidova. Hospodine, nepozdvihlot∞ se srdce mΘ, ani se pov²Üily oΦi mΘ, ani₧ jsem se vydal v v∞ci velikΘ, aneb vyÜÜφ nad to, ne₧ mi nßle₧φ.
2. Zdali jsem nepolo₧il a neupokojil duÜe svΘ, jako [dφt∞] ostavenΘ od matky svΘ? OstavenΘmu podobnß [byla] ve mn∞ duÜe mß.
3. Doufej, ≤ Izraeli, v Hospodina, od tohoto Φasu a₧ na v∞ky.

132.kapitola (Äalmy)


Modlitba za to, aby B∙h rßΦil v pam∞ti mφti horlivou o to pΘΦi Davida

svatΘho, aby truhla Bo₧φ svΘ mφsto mφti mohla podlΘ zaslφbenφ,

14. kterΘ₧ se tu p°ipomφnß.

1. Pφse≥ stup≥∙. Pam∞tliv bu∩, Hospodine, na Davida i na vÜecka trßpenφ jeho,
2. Jak se p°φsahou zavßzal Hospodinu, a slib uΦinil Nejmocn∞jÜφmu Jßkobovu, [°ka:]
3. Jist∞ ₧e nevejdu do stßnku domu svΘho, a nevstoupφm na postel lo₧ce svΘho,
4. Ani₧ dßm oΦφm sv²m usnouti, ani vφΦkßm sv²m zd°φmati,
5. Dokud₧ nenajdu mφsta Hospodinu, k p°φbytk∙m Nejmocn∞jÜφmu Jßkobovu.
6. Aj, uslyÜavÜe o nφ, ₧e byla v kraji EfratskΘm, naÜli jsme ji na polφch Jaharsk²ch.
7. Vejdeme¥ [ji₧] do p°φbytk∙ jeho, a sklßn∞ti se budeme u podno₧φ noh jeho.
8. Povstani₧, Hospodine, a vejdi do odpoΦinutφ svΘho, ty i truhla velikomocnosti tvΘ.
9. Kn∞₧φ tvoji a¥ se zoblßΦejφ v spravedlnost, a svatφ tvoji a¥ vesele prozp∞vujφ.
10. Pro Davida slu₧ebnφka svΘho neodvracej₧ tvß°i pomazanΘho svΘho.
11. UΦinil¥ jest Hospodin pravdomluvnou p°φsahu Davidovi, ani₧ se od nφ uch²lφ, [°ka:] Z plodu ₧ivota tvΘho posadφm na tr∙n tv∙j.
12. Budou-li ost°φhati synovΘ tvoji smlouvy mΘ a sv∞dectvφ m²ch, kter²m₧ je vyuΦovati budu, takΘ i synovΘ jejich a₧ na v∞ky sed∞ti budou na stolici tvΘ.
13. Nebo¥ jest vyvolil Hospodin Sion, oblφbil [jej] sob∞ za sv∙j p°φbytek, °ka:
14. To¥ bude obydlφ mΘ a₧ na v∞ky, tu¥ p°eb²vati budu, nebo jsem sob∞ to oblφbil.
15. Potravu jeho hojn²m po₧ehnßnφm rozmno₧φm, chudΘ jeho chlebem nasytφm,
16. A kn∞₧φ jeho v spasenφ zoblßΦφm, a svatφ jeho vesele prozp∞vovati budou.
17. Tu¥ zp∙sobφm, aby zkvetl roh David∙v; p°ipravφm svφci pomazanΘmu svΘmu.
18. Nep°ßtely jeho v hanbu zoblßΦφm, nad nφm pak kvΘsti bude koruna jeho.

133.kapitola (Äalmy)


Lidφ pobo₧n²ch svornost spoleΦnß k Φemu jest podobnß, 3. a jak u₧iteΦnß.

1. Pφse≥ stup≥∙, Davidova. Aj, jak dobrΘ a jak ut∞ÜenΘ, kdy₧ brat°φ v jednomyslnosti p°eb²vajφ!
2. Jako mast v²bornß na hlav∞, sstupujφcφ na bradu, bradu Aronovu, tekoucφ a₧ i na podolek roucha jeho.
3. A jako rosa Hermon, kterß₧ sstupuje na hory SionskΘ. Nebo tu udφlφ Hospodin po₧ehnßnφ [i] ₧ivota a₧ na v∞ky.

134.kapitola (Äalmy)


Napomenutφ kn∞₧φ i jin²ch slu₧ebnφk∙ Pßn∞, aby p°i Bo₧φ slu₧b∞

povinnostφ sv²ch dnem i nocφ pilni byli.

1. Pφse≥ stup≥∙. Ej nu₧ dobro°eΦte Hospodinu vÜickni slu₧ebnφci Hospodinovi, kte°φ₧ stßvßte v dom∞ Hospodinov∞ ka₧dΘ noci.
2. Pozdvihujte rukou sv²ch [k] svatyni, a dobro°eΦte Hospodinu, [°φkajφce:]
3. Po₧ehnej₧ tob∞ Hospodin z Siona, kter²₧ uΦinil nebe i zemi.

135.kapitola (Äalmy)


Prorok probudiv kn∞₧φ i lid k slavenφ Boha 3. z dobroty 4. i skutk∙

jeho, 15. marnost modl pohansk²ch ukazuje, 19. a ₧ivΘmu Bohu

dobro°eΦiti velφ.

1. Halelujah. Chvalte jmΘno Hospodinovo, chvalte slu₧ebnφci Hospodinovi,
2. Kte°φ₧ stßvßte v dom∞ Hospodinov∞, v sφ≥cφch domu Boha naÜeho.
3. Chvalte Hospodina, nebo jest dobr² Hospodin; ₧almy zpφvejte jmΘnu jeho, nebo rozkoÜnΘ jest.
4. Jßkoba zajistΘ sob∞ vyvolil Hospodin, a Izraele za sv∙j lid zvlßÜtnφ.
5. Jߥ jsem jist∞ seznal, ₧e velik² jest Hospodin, a Pßn nßÜ nade vÜecky bohy.
6. Co₧koli chce Hospodin, to Φinφ na nebi i na zemi, v mo°i i ve vÜech propastech.
7. Kter²₧ zp∙sobuje to, ₧e pßry vystupujφ od kraj∙ zem∞; bl²skßnφ s deÜt∞m p°ivodφ, [a] vyvodφ vφtr z poklad∙ sv²ch.
8. Kter²₧ zbil prvorozenΘ v Egypt∞, od Φlov∞ka a₧ do hovada.
9. Poslal znamenφ a zßzraky u prost°ed tebe, Egypte, na Faraona i na vÜecky slu₧ebnφky jeho.
10. Kter²₧ pobil nßrody mnohΘ, a zbil krßle mocnΘ,
11. Seona krßle AmorejskΘho, a Oga krßle Bßzan, i vÜecka krßlovstvφ Kananejskß.
12. A dal zemi jejich v d∞dictvφ, v d∞dictvφ Izraelovi lidu svΘmu.
13. Hospodine, jmΘno tvΘ na v∞ky, Hospodine, pamßtka tvß od nßrodu a₧ do pronßrodu.
14. Souditi zajistΘ bude Hospodin lid sv∙j, a slu₧ebnφk∙m sv²m bude milostiv.
15. [Ale] modly pohanskΘ st°φbro a zlato, dφlo rukou lidsk²ch,
16. ┌sta majφ a nemluvφ, oΦi majφ a nevidφ.
17. UÜi majφ a neslyÜφ, n²br₧ ani ducha nenφ v ·stech jejich.
18. Bu∩te₧ jim podobnφ, kte°φ₧ je d∞lajφ, a kdo₧koli nad∞ji svou v nich sklßdajφ.
19. Dome Izraelsk², dobro°eΦte Hospodinu; dome Aron∙v, dobro°eΦte Hospodinu.
20. Dome LΘvφ, dobro°eΦte Hospodinu; kte°φ₧ se bojφte Hospodina, dobro°eΦte Hospodinu.
21. Po₧ehnan² Hospodin z Siona, kter²₧ p°eb²vß v JeruzalΘm∞. Halelujah.

136.kapitola (Äalmy)


Prorok svat² napomφnß cφrkve k chvßle Bo₧φ, jako₧ p°φΦinou dobroty

a d∙stojnostφ, 4. tak i skutk∙ otcovstvφ jeho, 23. zvlßÜ¥ k cφrkvi

prokßzan²ch.

1. Oslavujte Hospodina, nebo [jest] dobr², nebo v∞ΦnΘ jest milosrdenstvφ jeho.
2. Oslavujte Boha boh∙, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
3. Oslavujte Pßna pßn∙, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
4. Toho, kter²₧ sßm Φinφ divy velikΘ, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
5. Kter²₧ uΦinil nebesa moud°e, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
6. Kter²₧ roztßhl zemi na vodßch, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
7. Kter²₧ uΦinil sv∞tla velikß, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
8. Slunce, aby panovalo ve dne, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
9. M∞sφc a hv∞zdy, aby panovaly v noci, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
10. Kter²₧ ranil EgyptskΘ v prvorozen²ch jejich, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
11. A vyvedl Izraele z prost°edku jejich, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
12. V ruce silnΘ a v rameni vzta₧enΘm, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
13. Kter²₧ rozd∞lil mo°e RudΘ na dφly, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
14. A p°evedl Izraele prost°edkem jeho, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
15. A uvrhl Faraona s vojskem jeho do mo°e RudΘho, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
16. Kter²₧ vedl lid sv∙j p°es pouÜ¥, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
17. Kter²₧ pobil krßle velikΘ, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
18. A zbil krßle znamenitΘ, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
19. Seona krßle AmorejskΘho, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
20. TΘ₧ Oga krßle Bßzan, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
21. A dal zemi jejich v d∞dictvφ, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
22. V d∞dictvφ Izraelovi, slu₧ebnφku svΘmu, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
23. Kter²₧ v snφ₧enφ naÜem pamatuje na nßs, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
24. A vytrhl nßs z nep°ßtel naÜich, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
25. Kter²₧ dßvß pokrm vÜelikΘmu t∞lu, nebo jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.
26. Oslavujte Boha silnΘho nebes, nebo¥ jest v∞ΦnΘ milosrdenstvφ jeho.

137.kapitola (Äalmy)


JakΘ posmφÜky v zajetφ BabylonskΘm lid Bo₧φ snßÜel, a jak se v tΘ

p°φΦin∞ 7. i k Bohu svΘmu i k nep°ßtel∙m choval.

1. P°i °ekßch Babylonsk²ch tam jsme sedßvali, a plakßvali, rozpomφnajφce se na Sion.
2. Na vrbφ v tΘ zemi zav∞Üovali jsme citary svΘ.
3. A kdy₧ se tam dotazovali nßs ti, kte°φ₧ nßs zajali, na slova pφsniΦky, (jeÜto jsme zav∞sili byli veselφ), °φkajφce: Zpφvejte nßm n∞kterou pφse≥ Sionskou:
4. Kterak₧ bychom m∞li zpφvati pφse≥ Hospodinovu v zemi cizozemc∙?
5. Jestli₧e se zapomenu na tebe, ≤ JeruzalΘme, zapomeni₧ i pravice mß.
6. P°ilni₧ [i] jazyk m∙j k dßsnφm m²m, nebudu-li se rozpomφnati na tebe, jestli₧e v samΘm JeruzalΘm∞ nebudu mφti svΘho nejv∞tÜφho pot∞Üenφ.
7. Rozpome≥ se, Hospodine, na IdumejskΘ, [a] na den JeruzalΘma, kte°φ₧ pravili: Rozbo°te, rozbo°te a₧ do zßklad∙ v n∞m.
8. ╙ dcero Babylonskß, zka₧ena b²ti mßÜ. Blahoslaven² ten, kdo₧ odplatφ tob∞ za to, co₧ jsi nßm zlΘho uΦinila.
9. Blahoslaven², kdo₧ pochytφ dφtky tvΘ a o skßlu je rozrß₧eti bude.

138.kapitola (Äalmy)


David d∞kuje Bohu, ₧e ho v tak velikΘm nebezpeΦenstvφ zachovati, a k

d∙stojenstvφ krßlovskΘmu dopomoci rßΦil; 7. p°i Φem₧ doufßnφ svΘ v Bohu

ukazuje.

1. David∙v. Oslavovati t∞ budu, [Pane, ] cel²m srdcem sv²m, [a] p°ed mocn²mi ₧almy tob∞ zpφvati.
2. Sklßn∞ti se budu k chrßmu svatΘmu tvΘmu, a oslavovati jmΘno tvΘ pro milosrdenstvφ tvΘ a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade vÜecko jmΘno svΘ [a] slovo svΘ.
3. KterΘhokoli dne vz²val jsem t∞, vyslyÜels mne, a obda°ils silou duÜi mou.
4. Oslavovati t∞ budou, Hospodine, [i] vÜickni krßlovΘ zem∞, kdy₧ uslyÜφ °eΦ ·st tv²ch.
5. A zpφvati budou o cestßch Hospodinov²ch, [a] ₧e velikß jest slßva Hospodinova,
6. A [aΦ] vyv²Üen² jest Hospodin, vÜak ₧e na ponφ₧enΘho pat°φ, a vysokomyslnΘho zdaleka znß.
7. Bych pak chodil u prost°ed ssou₧enφ, ob₧ivφÜ mne; proti vzteklosti nep°ßtel m²ch vztßhneÜ ruku svou, a tak vysvobodφ mne pravice tvß.
8. Hospodin dokonß za mne; nebo milosrdenstvφ tvΘ, Hospodine, na v∞ky, ani₧ dφla rukou sv²ch kdy opustφÜ.

139.kapitola (Äalmy)


David proti faleÜn²m pomluvaΦ∙m Bohem, kter²₧ jeho v²born∞ pov∞dom

jest, se osv∞dΦuje, ₧e jim nic vinen nenφ, 23. a aby B∙h sßm byl

sv∞dkem nevinnosti jeho, za to pokorn∞ prosφ.

1. P°ednφmu zp∞vßku, ₧alm David∙v. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2. Ty znßÜ sednutφ mΘ i povstßnφ mΘ, rozumφÜ myÜlenφ mΘmu zdaleka.
3. Chozenφ mΘ i le₧enφ mΘ ty obsahujeÜ, a vÜech m²ch cest sv∞dom jsi.
4. Ne₧ jeÜt∞ mßm na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to vÜecko vφÜ.
5. Z zadu i z p°edu obklφΦils mne, a vzlo₧ils na mne ruku svou.
6. Divn∞jÜφ [jest] um∞nφ tvΘ nad m∙j [vtip;] vysokΘ jest, nemohu k n∞mu.
7. Kam₧ bych zaÜel od ducha tvΘho? Aneb kam bych p°ed tvß°φ tvou utekl?
8. Jestli₧e bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sob∞ ustlal v hrob∞, aj, p°φtomen jsi.
9. Vzal-li bych k°φdla zß°e jit°nφ, abych bydlil p°i nejdalÜφm mo°i:
10. I tam¥ by mne ruka tvß provedla, a pravice tvß by mne popadla.
11. Dφm-li pak: Aspo≥ tmy, jako v soumrak, p°ikryjφ mne, ale i noc [jest] sv∞tlem v∙kol mne.
12. Ani₧ ty tmy p°ed tebou ukryti mohou, anobr₧ noc jako den [tob∞] svφtφ, rovn∞ tma jako sv∞tlo.
13. Ty zajistΘ v moci mßÜ ledvφ mß, p°iod∞l jsi mne v ₧ivot∞ matky mΘ.
14. Oslavuji t∞, proto ₧e se hrozn²m a divn²m skutk∙m tv²m divφm, a duÜe mß znß [je] v²born∞.
15. Nenφ¥ ukryta ₧ßdnß kost mß p°ed tebou, jak₧ jsem uΦin∞n v skryt∞, [a] °emesln∞ slo₧en, v nejhlubÜφch mφstech zem∞.
16. Trupel m∙j vid∞ly oΦi tvΘ, v knihu tvou vÜickni oudovΘ jeho zapsßni jsou, [i] dnovΘ, [v nich₧] formovßni byli, kdy₧ jeÜt∞ ₧ßdnΘho z nich nebylo.
17. Proto₧ u mne ≤ jak drahß jsou myÜlenφ tvß, Bo₧e siln², a jak jest jich nesΦφslnß summa!
18. Cht∞l-li bych je sΦφsti, vφce jest jich ne₧ pφsku; procφtφm-li, a jß jsem v₧dy s tebou.
19. Zabil-li bys, ≤ Bo₧e, bezbo₧nφka, tehdß₧¥ by mu₧i vra₧edlnφ odstoupili ode mne,
20. Kte°φ₧ mluvφ proti tob∞ neÜlechetn∞; marn∞ vyvyÜujφ nep°ßtely tvΘ.
21. Zdali₧ t∞ch, kte°φ₧ t∞ v nenßvisti majφ, ≤ Hospodine, v nenßvisti nemßm? A ti, kte°φ₧ proti tob∞ povstßvajφ, [zda₧] mne nemrzejφ?
22. ┌hlavnφ nenßvistφ jich nenßvidφm, a mßm je za nep°ßtely.
23. Vyzpytuj mne, Bo₧e siln², a poznej srdce mΘ; zkus mne, a poznej myÜlenφ mß.
24. A popat°, chodφm-li¥ jß cestou odpornou tob∞, a ve∩ mne cestou v∞Φnou.

140.kapitola (Äalmy)


David sob∞ vysvobozenφ, 10. nep°ßtel∙m pak v zarytosti trvajφcφm

vyhlazenφ od Boha ₧ßdaje, 13. v dob∞rnosti k milosrdenstvφ a spasenφ

Bo₧imu jistΘmu se utvrzuje.

1. P°ednφmu z kantor∙, ₧alm David∙v. Vysvobo∩ mne, Hospodine, od Φlov∞ka zlΘho, [a] od mu₧e ukrutnΘho ost°φhej mne,
2. Kte°φ₧ myslφ zlΘ v∞ci v srdci, a na ka₧d² den sbφrajφ se k vßlce.
3. Naost°ujφ jazyk sv∙j jako had, jed lφtΘho hada jest ve rtech jejich. SΘlah.
4. Ost°φhej mne, Hospodine, od rukou bezbo₧nφka, od mu₧e ukrutnΘho zachovej mne, kte°φ₧ myslφ podraziti nohy mΘ.
5. PolΘkli pyÜnφ na mne osφdlo a provazy, roztßhli teneta u cesty, [a] lΘΦky svΘ mi polo₧ili. SΘlah.
6. ╪ekl jsem Hospodinu: B∙h siln² m∙j jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorn²ch modliteb m²ch.
7. Hospodine Pane, sφlo spasenφ mΘho, kter²₧ p°ikr²vßÜ hlavu mou v Φas boje,
8. Nedßvej, Hospodine, bezbo₧nΘmu, Φeho₧ ₧ßdostiv jest, ani p°edsevzetφ zlΘho vykonati jemu dopouÜt∞j, aby se nepov²Üil. SΘlah.
9. V∙dce t∞ch, jen₧ obkliΦujφ mne, nepravost rt∙ jejich a¥ p°ikryje.
10. Padej na n∞ uhlΘ °e°avΘ, [a] na ohe≥ uvrz je, do jam hlubok²ch, aby nemohli povstati.
11. ╚lov∞k utrhaΦ nebude upevn∞n na zemi, [a] mu₧ ukrutn², zlostφ polapen jsa, padne.
12. Vφm, ₧e¥ se Hospodin zasadφ o p°i chudΘho, a pomstφ nuzn²ch.
13. A tak spravedlivφ slaviti budou jmΘno tvΘ, [a] up°φmφ p°eb²vati p°ed oblφΦejem tv²m.

141.kapitola (Äalmy)


David od p°φbuzn²ch k rozkazu Saulovu jsa stφhßn, Boha ku pomoci

8. doufanliv∞ vz²vß, 9. nep°ßtel zproÜt∞n, 10. a nad nimi pomÜt∞n

b²ti ₧ßdaje.

1. Äalm David∙v. Hospodine, k tob∞¥ volßm, posp∞Ü ke mn∞; pozoruj hlasu mΘho, kdy₧ tebe vz²vßm.
2. Budi₧ p°φjemnß modlitba mß, [jako] kad∞nφ p°ed oblφΦejem tv²m, pozdvi₧enφ rukou m²ch, [jako] ob∞t veΦernφ.
3. Polo₧, Hospodine, strß₧ ·st∙m m²m, ost°φhej dve°φ rt∙ m²ch.
4. NedopouÜt∞j srdci mΘmu uch²liti se ke zlΘ v∞ci, k Φin∞nφ skutk∙ bezbo₧n²ch, s mu₧i Φinφcφmi nepravost, a abych nebyl p°elouzen lφbostmi jejich.
5. Nech¥ mne bije spravedliv², [p°ijmu to za] dobrodinφ, a nech¥ tresce mne, [bude mi to] olej nejΦistÜφ, kter²₧ neprorazφ hlavy mΘ, ale jeÜt∞¥ modlitba mß [platnß bude] proti zlosti jejich.
6. Smetßni jsou do mφst skalnat²ch soudcovΘ jejich, aby slyÜeli slova mß, nebo jsou libß.
7. Jako kdy₧ n∞kdo roubß a Ütφpß [d°φvφ] na zemi, tak se rozletujφ kosti naÜe [a₧] k ·st∙m hrobov²m.
8. Ale k tob∞¥, Hospodine Pane, oΦi mΘ; v tebe doufßm, nevylΘvej duÜe mΘ.
9. Zachovej mne od osφdla, kterΘ₧ mi roztßhli, a od sφtek Φinφcφch nepravost.
10. Nech¥ padnou hromadn∞ do sφtek sv²ch bezbo₧nφ, a jß zatφm p°ejdu.

142.kapitola (Äalmy)


David od Saule sev°φn jsa, Boha za vysvobozenφ ₧ßdß pro slßvu jeho.

1. VyuΦujφcφ David∙v, kdy₧ byl v jeskyni, modlitba [jeho.] Hlasem sv²m k Hospodinu volßm, hlasem sv²m Hospodinu pokorn∞ se modlφm.
2. VylΘvßm p°ed oblφΦejem jeho ₧ßdost svou, a ssou₧enφ svΘ p°ed nφm oznamuji.
3. Kdy₧ se ·zkostmi svφrß ve mn∞ duch m∙j, ty znßÜ stezku mou; na cest∞, po kterΘ₧koli chodφm, osφdlo mi ukryli.
4. OhlΘdßm-li se na pravo, a pat°φm, nenφ, kdo by mne znßti cht∞l; zhynulo ·toΦiÜt∞ mΘ, nenφ, kdo by se ujal o ₧ivot m∙j.
5. K tob∞ volßm, Hospodine, °φkaje: Ty jsi doufßnφ mΘ [a] dφl m∙j v zemi ₧iv²ch.
6. Pozoruj₧ volßnφ mΘho, nebo¥ jsem zemdlen p°enßramn∞; vysvobo∩ mne od t∞ch, jen₧ stihajφ mne, nebo jsou siln∞jÜφ ne₧li jß.
7. Vyve∩ z ₧alß°e duÜi mou, abych oslavoval jmΘno tvΘ; obstoupφ mne spravedlivφ, kdy₧ mi dobrodinφ uΦinφÜ.

143.kapitola (Äalmy)


David Boha vz²vaje, 2. a k svΘ nehodnosti se znaje, 3. k°ivdu sob∞

Φin∞nou, 4. i ·zkosti ducha svΘho vypravuje; 7. sob∞ vysvobozenφ,

10. vyuΦenφ, 12. nep°ßtel∙m pak zahubenφ od Boha ₧ßdß.

1. Äalm David∙v. Hospodine, slyÜ modlitbu mou, pozoruj pokornΘ prosby mΘ; pro pravdu svou vyslyÜ mne, [i] pro spravedlnost svou.
2. A nevchßzej v soud s slu₧ebnφkem sv²m, nebo¥ by nebyl spravedliv p°ed tebou ni₧ßdn² ₧iv².
3. Nebo stihß nep°φtel duÜi mou, potφrß a₧ k zemi ₧ivot m∙j; na to mne p°ivodφ, abych bydlil v mrßkot∞, jako ti, kte°φ₧ ji₧ dßvno zem°eli,
4. Tak ₧e se svφrß ·zkostmi duch m∙j ve mn∞, u vnit°nosti mΘ hyne srdce mΘ.
5. Rozpomφnaje se [na] dny p°edeÜlΘ, a rozva₧uje vÜecky skutky tvΘ, a dφlo rukou tv²ch rozjφmaje,
6. Vztahuji ruce svΘ k tob∞, duÜe mß jako zem∞ vyprahlß [₧ßdß] tebe. SΘlah.
7. Posp∞Üi₧ [a] vyslyÜ mne, Hospodine, hyne duch m∙j; neukr²vej₧ tvß°i svΘ p°ede mnou, nebo¥ jsem podobn² t∞m, kte°φ₧ sstupujφ do hrobu.
8. UΦi≥ to, a¥ v jit°e slyÜφm milosrdenstvφ tvΘ, nebo¥ v tob∞ nad∞ji mßm; oznam micestu, po kterΘ₧ bych choditi m∞l, nebo¥ k tob∞ pozdvihuji duÜe svΘ.
9. Vytrhni mne z nep°ßtel m²ch, Hospodine, u tebe¥ se skr²vßm.
10. NauΦ mne Φiniti v∙le tvΘ, nebo ty jsi B∙h m∙j; duch tv∙j dobr² vedi₧ mne jako po rovnΘ zemi.
11. Pro jmΘno svΘ, Hospodine, ob₧iv mne, pro spravedlnost svou vyve∩ z ·zkosti duÜi mou.
12. A pro milosrdenstvφ svΘ vyple≥ nep°ßtely mΘ, a vyhla∩ vÜecky, kte°φ₧ trßpφ duÜi mou; nebo jß jsem slu₧ebnφk tv∙j.

144.kapitola (Äalmy)


David pod∞kovav Bohu za vφt∞zstvφ, 5. ostatk∙m nep°ßtel vyhlazenφ,

7. sob∞ pak i s sv²m krßlovstvφm spasenφ 13. a po₧ehnßnφ ₧ßdaje,

15. blahoslavenstvφ lidu Bo₧φho vypravuje.

1. David∙v. Po₧ehnan² Hospodin skßla mß, kter²₧ uΦφ ruce mΘ boji, a prsty mΘ bitv∞.
2. Milosrdenstvφ mΘ a hrad m∙j, ·toΦiÜt∞ mΘ, vysvoboditel m∙j, [a] Ütφt m∙j, proto₧ v n∞ho¥ jß doufßm; on¥ mi podma≥uje lidi.
3. Hospodine, co jest Φlov∞k, ₧e se znßÜ k n∞mu, [a] syn Φlov∞ka, ₧e ho sob∞ tak vß₧φÜ?
4. ╚lov∞k marnosti podobn² jest, dnovΘ jeho jako stφn pomφjejφcφ.
5. Hospodine, naklo≥ sv²ch nebes a sstup, dotkni se hor, a kou°iti se budou.
6. SeÜli hromobitφ a rozptyl je, vypus¥ st°ely svΘ a poraz je.
7. Vztßhni ruku svou s v²sosti, vysvobo∩ mne, a vytrhni mne z vod mnoh²ch, z ruky cizozemc∙.
8. Jejich₧ ·sta mluvφ marnost, a pravice jejich jest pravice l₧ivß.
9. Bo₧e, pφse≥ novou zpφvati budu tob∞ na loutn∞, a na desφti strunßch ₧almy tob∞ prozp∞vovati,
10. Dßvajφcφmu vφt∞zstvφ krßl∙m, a vysvobozujφcφmu Davida, slu₧ebnφka svΘho od meΦe vra₧edlnΘho.
11. Vysvobo∩ mne, a vytrhni mne z ruky cizozemc∙, jejich₧ ·sta mluvφ marnost, a pravice jejich pravice l₧ivß.
12. Aby synovΘ naÜi byli jako ÜtφpkovΘ zdßrn∞ rostoucφ v mladosti svΘ, [a] dcery naÜe jako ·helnφ kamenovΘ, tesanφ ku podobenstvφ chrßmu.
13. èpi₧φrny naÜe plnΘ a¥ vydßvajφ vÜelijakΘ potravy; dobytek nßÜ a¥ rodφ na tisφce, a na deset tisφc∙ v stßjφch naÜich.
14. VolovΘ naÜi a¥ jsou vytylφ; a¥ nenφ vpßdu ani zajetφ, ani na°φkßnφ na ulicφch naÜich.
15. Blahoslaven² lid, jemu₧ se tak d∞je, blahoslaven² ten lid, jeho₧ Hospodin Bohem jest.

145.kapitola (Äalmy)


David jak₧ sebe, tak i vÜechny v∞ci k Bohu chvßle probudiv, 13. moc,

spravedlnost i dobrotu, kterou₧ on prokazuje ke vÜechn∞m, p∞kn∞

vypravuje.

1. Chvalitebnß pφse≥ Davidova. VyvyÜovati t∞ budu, Bo₧e m∙j krßli, a dobro°eΦiti jmΘnu tvΘmu na v∞ky v∞k∙.
2. Na ka₧d² den dobro°eΦiti budu tob∞, a chvßliti jmΘno tvΘ na v∞ky v∞k∙.
3. Hospodin velik² jest, a vÜφ chvßly hodn², a velikost jeho nem∙₧ vysti₧ena b²ti.
4. Rodina rodin∞ vychvalovati bude skutky tvΘ, a p°edivnou moc tvou zv∞stovati.
5. O slßv∞ a krßse velebnosti tvΘ, i o v∞cech tv²ch p°edivn²ch mluviti budu.
6. A moc p°ehrozn²ch skutk∙ tv²ch rozhlaÜovati budou; i [jß] d∙stojnost tvou budu vypravovati.
7. Pam∞t mnohΘ dobroty tvΘ hlßsati budou, a o spravedlnosti tvΘ zpφvati, [°kouce:]
8. Milostiv² a lφtostiv² jest Hospodin, dlouhoshovφvajφcφ a velikΘho milosrdenstvφ.
9. Dobrotiv² Hospodin vÜechn∞m, a slitovßnφ jeho nade vÜecky skutky jeho.
10. Oslavujte₧ tebe, Hospodine, vÜickni skutkovΘ tvoji, a svatφ tvoji tob∞ dobro°eΦte.
11. Slßvu krßlovstvφ tvΘho a¥ vypravujφ, a o sφle tvΘ mluvφ,
12. Aby v znßmost uvedli syn∙m lidsk²m moci jeho, a slßvu i ozdobu krßlovstvφ jeho.
13. Krßlovstvφ tvΘ [jest] krßlovstvφ vÜech v∞k∙, a panovßnφ tvΘ nad jednφm ka₧d²m pokolenφm.
14. Zdr₧uje¥ Hospodin vÜecky padajφcφ, a pozdvihuje vÜechn∞ch sklφΦen²ch.
15. OΦi vÜechn∞ch v tebe doufajφ, a ty dßvßÜ jim pokrm jejich v Φas p°φhodn².
16. OtvφrßÜ ruku svou, a nasycujeÜ ka₧d² ₧ivoΦich podlΘ dob°e lφbeznΘ v∙le [svΘ.]
17. Spravedliv² [jest] Hospodin ve vÜech cestßch sv²ch, a milosrdn² ve vÜech skutcφch sv²ch.
18. Blφzk² jest Hospodin vÜechn∞m, kte°φ₧ ho vz²vajφ, vÜechn∞m, kte°φ₧ ho vz²vajφ v pravd∞.
19. V∙li t∞ch, kte°φ₧ se ho bojφ, Φinφ, a k°ik jejich slyÜφ, a spomßhß jim.
20. Ost°φhß Hospodin vÜech, kdo₧ jej milujφ, ale vÜecky bezbo₧nΘ zatratφ.
21. Chvßlu Hospodinovu vypravovati budou ·sta mß, a dobro°eΦiti bude vÜelikΘ t∞lo jmΘnu svatΘmu jeho od v∞k∙ a₧ na v∞ky.

146.kapitola (Äalmy)


Skladatel napomenuv sebe k chvßle Bo₧φ, 3. odvozuje od doufßnφ v

smrteln²ch lidech, 5. a vzbuzuje k dov∞°ovßnφ se Bohu, s oznßmenφm

velik²m p°φΦin toho obojφho.

1. Halelujah. Chval, duÜe mß, Hospodina.
2. Chvßliti budu Hospodina, dokud jsem ₧iv, ₧almy zpφvati Bohu svΘmu, dokud mne stßvß.
3. Nedoufejte₧ v knφ₧atech, v synech lidsk²ch, v nich₧ nenφ vysvobozenφ.
4. Vychßzφ duch jejich, navracujφ se do zem∞ svΘ, v tent²₧ den mizejφ myÜlenφ jejich.
5. Blahoslaven² ten, jeho₧ spomocnφk jest B∙h siln² Jßkob∙v, jeho₧ nad∞je jest v Hospodinu Bohu jeho,
6. Kter²₧ uΦinil nebe, zemi, mo°e, i vÜe, co₧ v nich jest, kter²₧ ost°φhß pravdy a₧ na v∞ky,
7. Kter²₧ Φinφ soud utiÜt∞n²m, dßvß chlΘb laΦn²m. Hospodin vysvobozuje v∞zn∞.
8. Hospodin otvφrß [oΦi] slep²ch, Hospodin pozdvihuje snφ₧en²ch, Hospodin miluje spravedlivΘ.
9. Hospodin ost°φhß p°φchozφch, sirotku a vdov∞ pomßhß, ale cestu bezbo₧n²ch podvracφ.
10. Kralovati bude Hospodin na v∞ky, B∙h tv∙j, ≤ Sione, od nßrodu a₧ do pronßrodu. Halelujah.

147.kapitola (Äalmy)


Prorok vzbuzuje cφrkev k chvßlenφ Boha 2. z vysvobozenφ i jin²ch

dobrodinφ, kterß₧ jφ i jin²m tvor∙m Φinφ.

1. Chvalte Hospodina, nebo dobrΘ jest zpφvati ₧almy Bohu naÜemu, nebo rozkoÜnΘ jest, [a] ozdobnß jest chvßla.
2. Stavitel JeruzalΘma Hospodin, rozpt²len² [lid] Izraelsk² shroma₧∩uje,
3. Kter²₧ uzdravuje skrouÜenΘ srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4. Kter²₧ sΦφtß poΦet hv∞zd, a ka₧dΘ z nich ze jmΘna povolßvß.
5. Velik²¥ [jest] Pßn nßÜ, a nesmφrn² v sφle; rozumnosti jeho nenφ poΦtu.
6. Pozdvihuje pokorn²ch Hospodin, [ale] bezbo₧nΘ sni₧uje a₧ k zemi.
7. Zpφvejte Hospodinu s dφkΦin∞nφm, zpφvejte ₧almy Bohu naÜemu na cita°e,
8. Kter²₧ zastφrß nebesa hust²mi oblaky, nastrojuje zemi dΘÜ¥, [a] vyvodφ trßvu [na] horßch.
9. Kter²₧ dßvß hovad∙m potravu jejich, [i] mlad²m krkavc∙m, kte°φ₧ volajφ [k n∞mu.]
10. Nemߥ v sφle kon∞ zalφbenφ, ani₧ se kochß v lejtkßch mu₧e udatnΘho.
11. Lφbost mß Hospodin v t∞ch, kte°φ₧ se ho bojφ, [a] kte°φ₧ doufajφ v milosrdenstvφ jeho.
12. Chval, JeruzalΘme, Hospodina, chval Boha svΘho, Sione.
13. Nebo on utvrzuje zßvory bran tv²ch, po₧ehnßnφ udφlφ syn∙m tv²m u prost°ed tebe.
14. On p∙sobφ v konΦinßch tv²ch pokoj, [a] b∞lφ pÜeniΦnou nasycuje t∞.
15. On kdy₧ vysφlß na zemi rozkaz sv∙j, velmi rychle k vykonßnφ b∞₧φ slovo jeho.
16. On¥ dßvß snφh jako vlnu, jφnφm jako popelem pos²pß.
17. Hßzφ ledem sv²m jako skyvami; p°ed zimou jeho kdo ostojφ?
18. Vysφlaje slovo svΘ, rozpouÜtφ je; hned jak₧ povane v∞trem sv²m, an¥ tekou vody.
19. Zv∞stuje slovo svΘ Jßkobovi, ustanovenφ svß a soudy svΘ Izraelovi.
20. NeuΦinil¥ tak ₧ßdnΘmu nßrodu, a proto₧ soud∙ jeho nepoznali. Halelujah.

148.kapitola (Äalmy)


Prorok vÜeho stvo°enφ napomφnß k oslavovßnφ Boha, 13. proto ₧e jest

d∙stojn², a k lidu svΘmu velmi dobrotiv².

1. Halelujah. Chvalte hospodina stvo°enφ nebeskß, chvalte₧ ho na v²sostech.
2. Chvalte jej vÜickni and∞lΘ jeho, chvalte jej vÜickni zßstupovΘ jeho.
3. Chvalte jej slunce i m∞sφc, chvalte jej vÜecky jasnΘ hv∞zdy.
4. Chvalte jej nebesa nebes, i vody, kterΘ₧ jsou nad nebem tφmto.
5. Chvalte jmΘno Hospodinovo [vÜecky v∞ci] , kterΘ₧, jak₧ on °ekl, pojednou stvo°eny jsou.
6. A utvrdil je na v∞ΦnΘ v∞ky, ulo₧il cφle, z nich₧ by nevykraΦovaly.
7. Chvalte Hospodina tvorovΘ zemÜtφ, velrybovΘ a vÜecky propasti,
8. Ohe≥ a krupobitφ, snφh i pßra, vφtr bou°liv², vykonßvajφcφ rozkaz jeho,
9. I hory a vÜickni pahrbkovΘ, stromovφ ovoce nesoucφ, i vÜickni cedrovΘ,
10. Zv∞° divokß i vÜelikß hovada, zem∞plazovΘ i ptactvo lΘtavΘ,
11. KrßlovΘ zemÜtφ i vÜickni nßrodovΘ, knφ₧ata i vÜickni soudcovΘ zem∞,
12. Mlßdenci, tΘ₧ i panny, starci s dφtkami,
13. Chvalte jmΘno Hospodinovo; nebo vyv²Üeno jest jmΘno jeho samΘho, [a] slßva jeho nade vÜecku zemi i nebe.
14. A vyzdvihl roh lidu svΘho, chvßlu vÜech svat²ch jeho, syn∙ Izraelsk²ch, lidu s nφm spojenΘho. Halelujah.

149.kapitola (Äalmy)


Prorok cφrkev vzbuzuje k chvßlenφ Boha, 4. z milosti i spasenφ od n∞ho

p°ijatΘho, 6. tΘ₧ i z slova jeho p°emocnΘho, ku pot°eb∞ jφ danΘho.

1. Halelujah. Zpφvejte Hospodinu pφse≥ novou, chvßlu jeho v shromß₧d∞nφ svat²ch.
2. Vesel se Izrael v tom, kter²₧ ho uΦinil, synovΘ SionÜtφ plΘsejte v krßli svΘm.
3. Chvalte jmΘno jeho na pφÜ¥alu, na buben [a] na citaru prozp∞vujte jemu.
4. Nebo zalφbilo se Hospodinu v lidu jeho; [on¥] ozdobuje pokornΘ spasenφm.
5. PlΘsati budou svatφ v [Bo₧φ] slßv∞, [a] zpφvati v pokojφch sv²ch.
6. Oslavovßnφ Boha silnΘho bude ve rtech jejich, a meΦ na ob∞ stran∞ ostr² v rukou jejich,
7. K vykonßvßnφ pomsty nad pohany, a k strestßnφ nßrod∙,
8. K svazovßnφ krßl∙ jejich °et∞zy, a Ülechtic∙ jejich pouty ₧elezn²mi,
9. K naklßdßnφ s nimi podlΘ prßva zapsanΘho, k slßv∞ vÜechn∞m svat²m jeho. Halelujah.

150.kapitola (Äalmy)


Prorok napomφnß, aby vÜelijak ochotn∞ Boha chvßlila pro svatost,

vÜemohoucnost i d∙stojnost jeho.

1. Halelujah. Chvalte Boha silnΘho pro svatost jeho, chvalte jej pro rozÜφ°enφ sφly jeho.
2. Chvalte jej ze vÜelijakΘ moci jeho, chvalte jej podlΘ velikΘ d∙stojnosti jeho.
3. Chvalte jej zvukem trouby, chvalte jej na loutnu a citaru.
4. Chvalte jej na buben a p횝alu, chvalte jej na husle a varhany.
5. Chvalte jej na cymbßly hlasitΘ, chvalte jej na cymbßly zvuΦnΘ.
6. VÜelik² duch chval Hospodina. Halelujah.