Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22.

#ZJEVEN═ (SVAT╔HO) JANA TEOLOGA#

Kniha tato (kterou₧ obecn∞ d∞lφ na sedmero vid∞nφ, toti₧ o sedmi

sbo°φch v Asii; kap. 1.2.3; o zapeΦet∞nΘ knize; kap. 4.5.6.7;

o sedmi trubßch and∞lsk²ch; kap. 8.9.10.11; o ₧en∞ rodiΦce; kap.

12.13.14; o sedmi and∞lφch; kap. 15.16; o odsouzenφ nev∞stky;

kap. 17.18.19.20; o nebeskΘm JeruzalΘm∞; kap. 21.22) vidφ se, ₧e

m∙₧e ne zle rozd∞lena b²ti na dvΘ:

A. Na p°φstup k nφ uΦin∞n², v n∞m₧ se zdr₧uje

I. nßpis a pozdravenφ (a₧ do v.8.),

II. slu₧ba k dov∞rnΘmu tΘto knihy p°ijφmßnφ.

B. Na v∞ci, kterΘ₧ se v nφ vypisujφ. Ty pak Kristus Pßn na dvΘ

rozd∞luje (1,19.):

I. Na ty, kterΘ₧ se ji₧ p°i n∞kter²ch sbo°φch byly staly, toti₧

p°i:

EfezskΘm, SmyrnenskΘm, PergamenskΘm, TyatirskΘm, SardinskΘm,

FiladelfitskΘm, LaodicenskΘm; kap. 2.3.

II. Na ty, kterΘ₧ se potomn∞ dφti m∞ly:

a) V∙bec p°i vÜem sv∞t∞. Tu pak s. Jan

1. p°edmluvku k vypisovßnφ t∞ch v∞cφ Φinφ, v nφ₧ k dov∞rnΘmu

p°ijφmßnφ tΘto knihy slou₧φ, p°edklßdaje to, ₧e ona sv∙j p∙vod

mß od Boha: Otce (kap. 4.), Syna (kap. 5.).

2. Ty skutky Bo₧φ p°ed oΦi stavφ, kterΘ₧ on konati rßΦφ:

a) v uvozovßnφ sv∞tu v znßmost t∞ch budoucφch v∞cφ slovem

a zßzraky (kap. 6.),

b) v vysvobozovßnφ a vychvacovßnφ sv²ch v∞rn²ch p°ed t∞mi

bφdami (kap. 7.),

c) v skuteΦnΘm pomst uvozovßnφ na tvor nerozumn² a na lidi

(kap. 9.).

b) ObzvlßÜtn∞ p°i cφrkvi novΘ. Toto pak na dvΘ:

1. v tomto ₧ivot∞, a tu s. Jan

a) posluchaΦ∙ i Φtenß°∙ srdce sob∞ nastrojuje, p°edklßdaje, ₧e

°ßdn∞ jest k spisovßnφ t∞ch v∞cφ povolßn a ₧e Kristus Pßn jest

jejich p∙vodem (kap. 10.),

b) vypisuje ty v∞ci, kterΘ₧ se dφti m∞ly

aa) p°i prorocφch cφrkve, kte°φ₧ mnohΘ boje za 1260 dn∙ vedli,

po 1260 dnech zvlßÜ¥ pod zavedenφm Antikristov²m zmordovßni

byli, v uΦenφ svΘm po zavedenφ o₧ili (kap. 11.),

bb) v∙bec p°i vÜφ cφrkvi, toti₧

1) z Äid∙ poÜlΘ a k ₧en∞ p°ipodobn∞nΘ, kterß₧ pokuÜenφ m∞la od

draka p°ed porodem, p°i porodu i po porodu (kap. 12.),

2) k°es¥anskΘ, jejφ₧ vypisuje

a) boje, kter²mi₧ na ni dv∞ hroznΘ Üelmy dotφrali (kap. 13.)

a kte°φ₧ od tΘ₧ cφrkve v Kristu konßni byli (kap. 14.15.16),

b) vφt∞zstvφ v Kristu nad nev∞stkou (kap. 17.18.), nad obojφ

Üelmou (kap. 19.), nad drakem, smrtφ i peklem (kap. 20.);

2. v budoucφm ₧ivot∞

a) p°i vzk°φÜenφ a soudu,

b) po soudu a₧ na v∞ky (kap. 21.22.)

Mß kapitol 22.

1.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Svat² Jan divnΘ vid∞nφ, kterΘ₧ jemu 9. na ostrov∞ Patmos 11. Pßn

Kristus zjevil, vypravuje.

1. Zjevenφ Je₧φÜe Krista, kterΘ₧ dal jemu B∙h, aby ukßzal slu₧ebnφk∙m sv²m, kterΘ v∞ci m∞ly by se dφti brzo, [on] pak zjevil, poslav je skrze and∞la svΘho, slu₧ebnφku svΘmu Janovi,
2. Kter²₧ osv∞dΦil slovo Bo₧φ a sv∞dectvφ Jezukristovo, a co₧koli vid∞l.
3. Blahoslaven², kdo₧ Φte, i ti, kte°φ₧ slyÜφ slova proroctvφ tohoto a ost°φhajφ toho, co₧ napsßno jest v n∞m; nebo Φas blφzko jest.
4. Jan sedmi cφrkvφm, kterΘ₧ [jsou] v Azii: Milost vßm a pokoj od toho, Jen₧ jest, a Kter²₧ byl, a Kter²₧ p°ijφti mß, a od sedmi Duch∙, kte°φ₧ p°ed obliΦejem tr∙nu jeho jsou,
5. A od Je₧φÜe Krista, [jen₧ jest] sv∞dek v∞rn², ten prvorozen² z mrtv²ch, a knφ₧e krßl∙ zem∞, kter²₧to zamiloval nßs a umyl nßs od h°φch∙ naÜich krvφ svou,
6. A uΦinil nßs krßle a kn∞₧φ Bohu a Otci svΘmu, jemu₧to [bu∩] slßva a moc na v∞ky v∞k∙. Amen.
7. Aj, bΘ°e se s oblaky, a uz°φ¥ jej vÜelikΘ oko, i ti, kte°φ₧ ho bodli; a budou plakati pro n∞j vÜecka pokolenφ zem∞, jist∞, Amen.
8. Jߥ jsem Alfa i Omega, poΦßtek i konec, pravφ Pßn, Kter²₧ jest, a Kter²₧ byl, a Kter²₧ p°ijφti mß, ten vÜemohoucφ.
9. Jß Jan, [kter²₧ jsem] i bratr vßÜ, i spolu·Φastnφk v sou₧enφ, i v krßlovstvφ, i v trp∞livosti Je₧φÜe Krista, byl jsem na ostrov∞, kter²₧ slove Patmos, pro slovo Bo₧φ a sv∞dectvφ Je₧φÜe Krista.
10. [A] byl jsem u vytr₧enφ ducha v den Pßn∞, i uslyÜel jsem za sebou hlas velik² jako trouby,
11. An [mi] dφ: Jß jsem Alfa i Omega, ten prvnφ i poslednφ, a [°ekl:] Co vidφÜ, piÜ do knihy, a poÜli sbor∙m, kte°φ₧ jsou v Azii, do Efezu, a do Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do Laodicie.
12. I obrßtil jsem se, abych vid∞l ten hlas, kter²₧ mluvil se mnou, a obrßtiv se, uz°el jsem sedm svφcn∙ zlat²ch,
13. A uprost°ed sedmi svφcn∙ podobnΘho Synu Φlov∞ka, obleΦenΘho v dlouhΘ roucho a p°epßsanΘho na prsech pasem zlat²m.
14. Hlava pak jeho a vlasovΘ [byli] bφlφ, jako bφlß vlna, jako snφh, a oΦi jeho jako plamen ohn∞.
15. Nohy pak jeho podobnΘ mosazi, jako v peci ho°φcφ; a hlas jeho jako hlas vod mnoh²ch.
16. A m∞l v pravΘ ruce svΘ sedm hv∞zd, a z ·st jeho meΦ s obou stran ostr² vychßzel; a tvß° jeho jako slunce, kdy₧ jasn∞ svφtφ.
17. A jak₧ jsem jej uz°el, padl jsem k nohßm jeho, jako mrtv². I polo₧il ruku svou pravou na mne, °ka ke mn∞: Neboj se. Jß jsem ten prvnφ i poslednφ,
18. A ₧iv², jeÜto jsem byl mrtv², a aj, ₧iv² jsem na v∞ky v∞k∙. Amen. A mßm klφΦe pekla i smrti.
19. NapiÜ ty v∞ci, kterΘ₧ jsi vid∞l, a kterΘ₧ jsou, a kterΘ₧ se majφ dφti potom.
20. Tajemstvφ sedmi hv∞zd, kterΘ₧ jsi vid∞l v pravici mΘ, a sedm svφcn∙ zlat²ch, [jest toto:] Sedm hv∞zd jsou and∞lΘ sedmi cφrkvφ; a sedm svφcn∙, kterΘ₧s vid∞l, jest [t∞ch] sedm cφrkvφ.

2.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Svat² Jan z rozkazu Pßn∞ pφÜe Φty°em sprßvc∙m Φty° sbor∙,

2. EfezskΘho, 8. SmyrnenskΘho, 12. PergamenskΘho,

18. TyatirskΘho psanφ jistΘ 21. i hroznΘ i velmi pot∞ÜitelnΘ.

1. And∞lu EfezskΘ cφrkve piÜ: Toto¥ pravφ ten, kter²₧ dr₧φ t∞ch sedm hv∞zd v pravici svΘ, jen₧ se prochßzφ uprost°ed t∞ch sedmi svφcn∙ zlat²ch:
2. Znßm¥ skutky tvΘ, a prßci tvou, i trp∞livost tvou, a ₧e nem∙₧eÜ trp∞ti zl²ch; a zkusil jsi t∞ch, kte°φ₧ se pravφ b²ti apoÜtolΘ, ale nejsou, a shledals je, ₧e [jsou] lhß°i.
3. A snßÜel jsi, a trp∞livost mßÜ, a pro jmΘno mΘ pracovals a neustal.
4. Ale mßm¥ [n∞co] proti tob∞, [toti₧] ₧e jsi tu prvnφ lßsku svou opustil.
5. Proto₧ pomni, odkud jsi vypadl, a Φi≥ pokßnφ a prvnφ skutky Φi≥. Pakli¥ toho nebude, p°ijdu na tebe rychle a pohnu¥ svφcnem tv²m z mφsta jeho, nebudeÜli pokßnφ Φiniti.
6. Ale [toto dobrΘ do sebe] mßÜ, ₧e nenßvidφÜ skutk∙ MikulßÜenskΘ [roty], kter²ch₧ i jß nenßvidφm.
7. Kdo mß uÜi, slyÜ, co Duch pravφ cφrkvφm: Tomu, kdo₧ zvφt∞zφ, dßm jφsti z d°eva ₧ivota, kterΘ₧ jest uprost°ed rßje Bo₧φho.
8. And∞lu pak SmyrnenskΘ cφrkve piÜ: Toto pravφ ten prvnφ i poslednφ, kter²₧ byl mrtv², a o₧il:
9. Vφm o skutcφch tv²ch, i o sou₧enφ, a chudob∞ [tvΘ], (ale bohat² jsi), i o rouhßnφ t∞ch, kte°φ₧ se pravφ b²ti ÄidΘ, a nejsou, ale [jsou] sb∞° satanova.
10. Neboj₧ se nic toho, co trp∞ti mßÜ. Aj, uvr₧e¥ ∩ßbel [n∞kterΘ] z vßs do v∞zenφ, abyste zkuÜeni byli, a budete mφti ·zkost za deset dnφ. Budi₧ v∞rn² a₧ do smrti, a dßm¥ korunu ₧ivota.
11. Kdo mß uÜi, slyÜ, co Duch pravφ cφrkvφm: Kdo zvφt∞zφ, nebude ura₧en od smrti druhΘ.
12. And∞lu pak PergamenskΘ cφrkve piÜ: Toto¥ pravφ ten, kter²₧ mß ten meΦ s obou stran ostr²:
13. Vφm skutky tvΘ, i kde bydlφÜ, [toti₧] tu, kde₧ jest stolice satanova, a ₧e dr₧φÜ se jmΘna mΘho, a nezap°el jsi vφry mΘ, ani v t∞ch dnech, kdy₧ Antipas, sv∞dek m∙j v∞rn², zamordovßn jest u vßs, tu, kde₧ bydlφ satan.
14. Ale mßm¥ proti tob∞ [n∞co] mßlo, ₧e tam mßÜ ty, kte°φ₧ dr₧φ uΦenφ Balßmovo, jen₧ uΦil Balßka pohorÜenφ klßsti p°ed obliΦejem syn∙ Izraelsk²ch, aby jedli modlßm ob∞tovanΘ a smilnili.
15. Tak i ty mßÜ [n∞kterΘ], kte°φ₧ dr₧φ uΦenφ MikulßÜenc∙, co₧ jß v nenßvisti mßm.
16. ╚ini₧ pokßnφ. Pakli nebudeÜ, p°ijdu na tebe brzy, a bojovati¥ budu s nimi meΦem ·st sv²ch.
17. Kdo mß uÜi, slyÜi₧, co Duch pravφ cφrkvφm: Tomu, jen₧ vφt∞zφ, dßm jφsti mannu skrytou a dßm jemu kamΘnek bφl², a na tom kamΘnku jmΘno novΘ napsanΘ, kterΘho₧ ₧ßdn² nevφ, ne₧ ten, kdo₧ je p°ijφmß.
18. And∞lu pak TyatirskΘ cφrkve piÜ: Toto¥ pravφ Syn Bo₧φ, jen₧ mß oΦi jako plamen ohn∞, a nohy jeho podobnΘ [jsou] mosazi:
19. Znßm¥ skutky tvΘ, i lßsku, i p°isluhovßnφ, i v∞rnost, i trp∞livost tvou, a skutky tvΘ, i ty poslednφ, kte°φ₧ v∞tÜφ [jsou] ne₧li prvnφ.
20. Ale mßm¥ proti tob∞ [n∞co] mßlo, ₧e dopouÜtφÜ ₧en∞ Jezßbel, kterß₧ se b²ti pravφ prorokynφ, uΦiti a v blud uvoditi slu₧ebnφky mΘ, aby smilnili a jedli modlßm ob∞tovanΘ.
21. Ale dal¥ jsem jφ Φas, aby pokßnφ Φinila z smilstva svΘho, avÜak neΦinila pokßnφ.
22. Aj, jß uvrhu ji na lo₧e, i ty, kte°φ₧ cizolo₧φ s nφ, v sou₧enφ p°evelikΘ, jestli₧e nebudou Φiniti pokßnφ z skutk∙ sv²ch.
23. A syny jejφ zmorduji smrtφ; i zv∞dφ¥ vÜecky cφrkve, ₧e¥ jsem jß ten, kter²₧ zpytuji ledvφ a srdce, a odplatφm jednomu ka₧dΘmu z vßs podle skutk∙ vaÜich.
24. Vßm¥ pak pravφm i jin²m Tyatirsk²m, kte°φ₧koli nemajφ uΦenφ tohoto, a kte°φ₧ nepoznali hlubokosti satanovy, jak₧ oni °φkajφ: Nevzlo₧φm¥ na vßs jinΘho b°emene.
25. AvÜak to, co₧ mßte, dr₧te, dokavad₧ nep°ijdu.
26. Kdo₧ by pak vφt∞zil a ost°φhal a₧ do konce skutk∙ m²ch, dßm jemu moc nad pohany.
27. I bude¥ je spravovati prutem ₧elezn²m, [a] jako nßdoba hrnΦφ°ova st°φskßni budou, jak₧ i jß vzal jsem od Otce svΘho.
28. A dßm jemu hv∞zdu jit°nφ.
29. Kdo mß uÜi, slyÜ, co Duch pravφ cφrkvφm.

3.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Troje psanφ Jana svatΘho ke t°em sprßvc∙m, toti₧ SardinskΘmu,

8. FiladelfitskΘmu, 14. LaodicenskΘmu, kterΘ₧to v∞rn²m

slu₧ebnφk∙m cφrkve mφsto jasnΘho zrcadla b²ti m∙₧e, jako i to

Φtvero nap°ed postavenΘ.

1. And∞lu pak cφrkve SardinskΘ piÜ: Toto pravφ ten, jen₧ mß sedm duch∙ Bo₧φch a sedm hv∞zd: Vφm skutky tvΘ: mßÜ jmΘno, ₧e jsi ₧iv, ale jsi mrtv².
2. Budi₧ bedliv², a potvrdi₧ toho, co₧ m∞lo um°φti. Nebo¥ jsem nenalezl skutk∙ tv²ch pln²ch p°ed Bohem.
3. Pomni₧ tedy, co jsi p°ijal a slyÜel, a ost°φhej [toho], a Φi≥ pokßnφ. Pakli bdφti nebudeÜ, p°ijdu¥ na t∞ jako zlod∞j, a nezvφÜ, v kterou hodinu na t∞ p°ijdu.
4. [Ale] mßÜ n∞kterΘ osoby i v Sardis, kterΘ₧ neposkvrnily roucha svΘho, proto₧ budou¥ se prochßzeti se mnou v bφlΘm [rouÜe]; nebo jsou hodni.
5. Kdo zvφt∞zφ, ten¥ bude odφn rouchem bφl²m; a nevyma₧i¥ jmΘna jeho z knih ₧ivota, ale vyznßm¥ jmΘno jeho p°ed obliΦejem Otce svΘho i p°ed and∞ly jeho.
6. Kdo mß uÜi, slyÜ, co Duch pravφ cφrkvφm.
7. And∞lu pak FiladelfitskΘ cφrkve piÜ: Toto¥ pravφ ten svat² [a] prav², jen₧ mß klφΦ David∙v, kter²₧to otvφrß, a ₧ßdn² nezavφrß, a zavφrß, ₧ßdn² pak neotvφrß:
8. Vφm skutky tvΘ. Aj, postavil jsem p°ed tebou dve°e otev°enΘ, a ₧ßdn²¥ jich nem∙₧e zav°φti. Nebo mßÜ [aΦ] nevelikou moc, a ost°φhal jsi slova mΘho, a nezap°els jmΘna mΘho.
9. Aj, dßvßm¥ [n∞kterΘ] z sb∞°i satanovy, kte°φ₧ se pravφ b²ti ÄidΘ, a nejsou, ale klamajφ. Aj, [pravφm], zp∙sobφm to, ₧e¥ p°ijdou a budou se klan∞ti p°ed nohama tv²ma, a poznajφ¥, ₧e jsem jß t∞ miloval.
10. Nebo jsi ost°φhal slova trp∞livosti mΘ, i jߥ tebe ost°φhati budu od hodiny pokuÜenφ, kterΘ₧ p°ijφti mß na vÜecken sv∞t, aby zkuÜeni byli obyvatelΘ zem∞.
11. Aj, p°ijdu¥ brzy. Dr₧i₧ se toho, co mßÜ, aby ₧ßdn² nevzal koruny tvΘ.
12. Kdo zvφt∞zφ, uΦinφm jej sloupem v chrßm∞ Boha svΘho, a nevyjde¥ ji₧ vφce ven; a napφÜi¥ na n∞m jmΘno Boha svΘho a jmΘno m∞sta Boha mΘho, novΘho JeruzalΘma sstupujφcφho s nebe od Boha mΘho, i jmΘno svΘ novΘ.
13. Kdo mß uÜi, slyÜ, co Duch pravφ cφrkvφm.
14. And∞lu pak cφrkve LaodicenskΘ piÜ: Toto pravφ Amen, sv∞dek ten v∞rn² a prav², poΦßtek stvo°enφ Bo₧φho:
15. Vφm¥ skutky tvΘ, ₧e ani jsi studen², ani hork². ╙ bys [chutn∞] studen² byl anebo hork².
16. A tak, ₧e jsi vla₧n², a ani studen², ani hork², vyvrhu t∞ z ·st sv²ch.
17. Nebo pravφÜ: Bohat² jsem, a zbohatl jsem, a ₧ßdnΘho nepot°ebuji, a nevφÜ, ₧e jsi bφdn², mizern², a chud², a slep², i nah².
18. Radφm tob∞, abys sob∞ koupil ode mne zlata ohn∞m zprubovanΘho, abys byl bohat², a v roucho bφlΘ abys obleΦen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvΘ. A oΦφ sv²ch poma₧ kollyrium, abys vid∞l.
19. Jß kterΘ₧koli miluji, kßrßm a tresci; rozhorli₧ se tedy, a Φi≥ pokßnφ.
20. Aj, stojφm¥ u dve°φ, a tluku. Jestli₧e¥ by kdo uslyÜel hlas m∙j a otev°el dve°e, vejdu¥ k n∞mu, a budu s nφm veΦe°eti, a on se mnou.
21. Kdo₧ zvφt∞zφ, dßm jemu sed∞ti s sebou na tr∙nu svΘm, jako i jß zvφt∞zil jsem, a sedφm s Otcem sv²m na tr∙nu jeho.
22. Kdo mß uÜi, slyÜ, co Duch pravφ cφrkvφm.

4.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Vid∞l svat² Jan Pßna sedφcφho na stolici uprost°ed Φty°mecφtma

starc∙, 5. a p°i tom bl²skßnφ, zvuk, hromobitφ, lampy, 6. sklenΘ

mo°e, 7. Φtvero zvφ°at; a tak divnou Bo₧φ slßvu.

1. Potom jsem vid∞l, a aj, dve°e otev°φny [byly] v nebi, a hlas prvnφ, kter²₧ jsem byl slyÜel jako trouby, an mluvφ se mnou, °koucφ: Vstup sem, a ukß₧i¥, co se mß dφti potom.
2. A hned byl jsem u vytr₧enφ ducha, a aj, tr∙n postaven byl na nebi, a na tr∙nu [jeden] sed∞l.
3. A ten, jen₧ sed∞l, podoben byl obliΦejem kameni jaspidu a sardiovi; a v∙kol toho tr∙nu byla duha, na pohled∞nφ podobnß smaragdu.
4. A okolo toho tr∙nu [bylo] stolic Φty°mecφtma, a na t∞ch stolicφch vid∞l jsem Φty°mecφtma starc∙ sedφcφch, obleΦen²ch v roucha bφlß. A m∞li na hlavßch sv²ch koruny zlatΘ.
5. A z toho tr∙nu pochßzelo bl²skßnφ, a hromobitφ, a hlasovΘ. A sedm lamp ohniv²ch ho°φcφch p°ed tr∙nem, jen₧ jsou sedm Duch∙ Bo₧φch.
6. A p°ed tr∙nem [bylo] mo°e sklenΘ, podobnΘ k°iÜ¥ßlu, a uprost°ed tr∙nu a v∙kol tr∙nu Φtvero zvφ°at, pln²ch oΦφ zp°edu i zzadu.
7. A zvφ°e prvnφ podobnΘ [bylo] lvu, a druhΘ zvφ°e podobnΘ teleti, a t°etφ zvφ°e majφcφ tvßrnost jako Φlov∞k, a ΦtvrtΘ zvφ°e podobnΘ orlu letφcφmu.
8. A jedno ka₧dΘ z t∞ch Φty° zvφ°at m∞lo Üest k°φdel okolo, a vnit° plnß [byla] oΦφ, a nem∞la odpoΦinutφ dnem i nocφ, °φkajφce: Svat², svat², svat² Pßn B∙h vÜemohoucφ, kter²₧ byl, a jest, i p°ijφti mß.
9. A kdy₧ ta zvφ°ata vzdßvala slßvu a Φest i dφk∙ Φin∞nφ sedφcφmu na tr∙nu, ₧ivΘmu na v∞ky v∞k∙,
10. Padlo t∞ch Φty°mecφtma starc∙ p°ed obliΦejem sedφcφho na tr∙nu, a klan∞lo se ₧ivΘmu na v∞ky v∞k∙, a metali koruny svΘ p°ed tr∙nem, °kouce:
11. Hoden jsi, Pane, p°ijφti slßvu, a Φest, i moc; nebo ty jsi stvo°il vÜecky v∞ci, a pro v∙li tvou trvajφ, i stvo°eny jsou.

5.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Knihy zapeΦet∞nΘ Berßnek p°ijal, 11. a proto₧ od and∞l∙, zvφ°at,

starc∙, 13. a ode vÜeho stvo°enφ, spolu s sedφcφm na tr∙nu,

jednostejnou Φest, slßvu a chvßlu p°ijal.

1. I vid∞l jsem po pravici sedφcφho na tr∙nu knihy popsanΘ vnit° i zevnit°, zapeΦet∞nΘ sedmi peΦetmi
2. A vid∞l jsem and∞la silnΘho, volajφcφho hlasem velik²m: Kdo jest hoden otev°φti knihy [tyto] a zruÜiti peΦeti jejich?
3. I nemohl ₧ßdn², ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemφ, otev°φti knih, ani pohled∞ti do nich.
4. ProΦe₧ jß plakal jsem velmi, ₧e nenφ nalezen ₧ßdn², [kter²₧ by] hoden byl otev°φti a Φφsti tu knihu, ani pohled∞ti do nφ.
5. Tedy jeden z starc∙ dφ mi: NeplaΦ. Aj, zvφt∞zil¥ Lev, ten, kter²₧ jest z pokolenφ Judova, ko°en David∙v, aby otev°el tu knihu a zruÜil sedm peΦetφ jejφch.
6. I vid∞l jsem, a aj, mezi tr∙nem a Φty°mi zvφ°aty a mezi starci Berßnek stojφ jako zabit², maje sedm roh∙ a sedm oΦφ, jen₧ jsou sedm Duch∙ Bo₧φch, poslan²ch na vÜecku zemi.
7. I p°iÜel a vzal knihy z pravice toho, kter²₧ sed∞l na tr∙nu.
8. A jak₧ vzal knihy, [ihned] t∞ch Φtvero zvφ°at a t∞ch Φty°mecφtma starc∙ padlo p°ed Berßnkem, majφce jeden ka₧d² z nich harfu a bßn∞ zlatΘ plnΘ v∙n∞, jen₧ jsou modlitby svat²ch.
9. A zpφvali pφse≥ novou, °kouce: Hoden jsi vzφti knihy a otev°φti peΦeti jejich. Nebo jsi zabit, a vykoupils nßs Bohu krvφ svou ze vÜelikΘho pokolenφ a jazyku a lidu i nßrodu.
10. A uΦinil jsi nßs Bohu naÜemu krßle a kn∞₧φ, a budeme kralovati na zemi.
11. I vid∞l jsem a slyÜel hlas and∞l∙ mnoh²ch okolo tr∙nu a zvφ°at a starc∙, a byl poΦet jejich stokrßt tisφc tisφc∙ a desetkrßt sto tisφc∙,
12. ╪koucφch velik²m hlasem: Hoden¥ jest ten zabit² Berßnek vzφti moc, a bohatstvφ, i moudrost, i sφlu, i Φest, i slßvu, i po₧ehnßnφ.
13. TΘ₧ vÜecko stvo°enφ, kterΘ₧ jest na nebi, i na zemi, i pod zemφ, i v mo°i, i vÜecko, co₧ v nich jest, slyÜel jsem °koucφ: Sedφcφmu na tr∙nu a Berßnkovi po₧ehnßnφ, Φest a slßva i sφla na v∞ky v∞k∙.
14. ╚tvero pak zvφ°at °eklo: Amen. A t∞ch Φty°mecφtma starc∙ padlo, a klan∞li se ₧ivΘmu na v∞ky v∞k∙.

6.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


P°i otvφrßnφ Üesti peΦetφ 12. b∞h a zp∙sob v∞k∙ budoucφch,

14. a₧ i den soudu poslednφho, pod divn²mi figurami jest ukßzßn.

1. I vid∞l jsem, kdy₧ otev°el Berßnek jednu z t∞ch peΦetφ, a slyÜel jsem jedno ze Φty° zvφ°at, ano pravφ, jako hlasem hromov²m: Poj∩ a viz.
2. I pohled∞l jsem, a aj, k∙≥ bφl², a ten, jen₧ sed∞l na n∞m, m∞l luΦiÜt∞. A dßna jest jemu koruna, i vyjel, p°emßhaje, a aby p°emßhal.
3. A kdy₧ otev°el peΦet druhou, slyÜel jsem druhΘ zvφ°e, °koucφ: Poj∩ a viz.
4. I vyÜel jin² k∙≥ ryzφ. A sedφcφmu na n∞m dßno jest, aby pokoj vyzdvihl z zem∞ a aby se [lidΘ] vespolek mordovali; a dßn jemu meΦ velik².
5. A kdy₧ otev°el peΦet t°etφ, slyÜel jsem t°etφ zvφ°e, °koucφ: Poj∩ a viz. I pohled∞l jsem, a aj, k∙≥ vran², a ten, jen₧ na n∞m sed∞l, m∞l vßhu v ruce svΘ.
6. I slyÜel jsem hlas z prost°edku Φty° zvφ°at, an pravφ: M∞°ice pÜenice za penφz, a t°i m∞°ice jeΦmene za penφz, oleji pak a vφnu neÜko∩.
7. A kdy₧ otev°el peΦet Φtvrtou, slyÜel jsem hlas ΦtvrtΘho zvφ°ete, °koucφ: Poj∩ a viz.
8. I pohled∞l jsem, a aj, k∙≥ plav², a toho, kter²₧ sed∞l na n∞m, jmΘno smrt, a peklo Ülo za nφm. I dßna jest jim moc nad Φtvrt²m dφlem zem∞, aby mordovali meΦem, a hladem, a morem, a Üelmami zemsk²mi.
9. A kdy₧ otev°el peΦet pßtou, vid∞l jsem pod oltß°em duÜe zmordovan²ch pro slovo Bo₧φ a pro sv∞dectvφ, kterΘ₧ vydßvali.
10. I volali hlasem velik²m, °kouce: A₧ dokud, Pane svat² a prav², nesoudφÜ a nemstφÜ krve naÜφ nad t∞mi, kte°φ₧ p°eb²vajφ na zemi?
11. Tedy dßno jednomu ka₧dΘmu z nich roucho bφlΘ, a °eΦeno jest jim, aby odpoΦφvali jeÜt∞ za mal² Φas, a₧ by se naplnil poΦet spoluslu₧ebnφk∙ jejich a brat°φ jejich, kte°φ₧ zmordovßni b²ti majφ, jako i oni.
12. I pohled∞l jsem, kdy₧ otev°el peΦet Üestou, a aj, zem∞ t°esenφ velikΘ stalo se, a slunce uΦin∞no jest ΦernΘ jako pytel ₧φn∞n², a m∞sφc vÜecken byl jako krev.
13. A hv∞zdy nebeskΘ padaly na zemi, podobn∞ jako d°evo fφkovΘ smφtß s sebe ovoce svΘ, kdy₧ od velikΘho v∞tru klßceno b²vß.
14. A nebe se schovalo jako knihy zav°enΘ, a vÜelikß hora i ostrovovΘ z mφsta svΘho pohnuli se.
15. A krßlovΘ zem∞, i knφ₧ata, i bohatφ, a ·°ednφci, a mocnφ, i ka₧d² slu₧ebnφk, i vÜelik² svobodn², skryli se v jeskynφch a v skalφ hor,
16. A °ekli horßm a skalφ: Padn∞te na nßs a skrejte nßs p°ed tvß°φ toho, jen₧ sedφ na tr∙nu, a p°ed hn∞vem Berßnka.
17. Neb¥ jest p°iÜel den velik² hn∞vu jeho. I kdo bude moci ostßti?

7.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Vid∞l svat² Jan Φty°i and∞ly, 2. a pßtΘho k ochrßn∞nφ v∞rn²ch

p°iÜlΘho. 4. SlyÜel poΦet znamenan²ch, 9. vid∞l cφrkev

a nesΦφsln² zßstup p°ed tr∙nem Bo₧φm stojφcφch, 11. a s and∞ly

v p°edivnΘ slßv∞ Boha radostn∞ chvßlφcφch.

1. Potom jsem vid∞l Φty°i and∞ly, stojφcφ na Φty°ech ·hlech zem∞, dr₧φcφ Φty°i v∞try zemskΘ, aby nevßl vφtr na zemi, ani na mo°e, ani na ₧ßdn² strom.
2. A vid∞l jsem jinΘho and∞la, vystupujφcφho od v²chodu slunce, majφcφho peΦet Boha ₧ivΘho. Kter²₧ zvolal hlasem velik²m na ty Φty°i and∞ly, jim₧ dßno, aby Ükodili zemi a mo°i,
3. ╪ka: NeÜko∩te zemi, ani mo°i, ani strom∙m, dokud₧ neznamenßme slu₧ebnφk∙ Boha naÜeho na Φelφch jejich.
4. I slyÜel jsem poΦet znamenan²ch, sto Φty°idceti a Φty°i tisφce jich zapeΦet∞no ze vÜech pokolenφ syn∙ Izraelsk²ch.
5. Z pokolenφ Juda dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ Ruben dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ Gßd dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch;
6. Z pokolenφ Aser dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ Neftalφm dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ Manases dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch;
7. Z pokolenφ Simeon dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ LΘvφ dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ Izachar dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch;
8. Z pokolenφ Zabulon dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ Jozef dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch, z pokolenφ Beniamin dvanßcte tisφc∙ znamenan²ch.
9. Potom pohled∞l jsem, a aj, zßstup velik², kterΘho₧ by ₧ßdn² p°eΦφsti nemohl, ze vÜech nßrod∙ a pokolenφ a lidφ i jazyk∙, ani stojφ p°ed tr∙nem a p°ed obliΦejem Berßnka, obleΦeni jsouce v bφlΘ roucho, a palmy v rukou jejich.
10. A volali hlasem velik²m, °kouce: Spasenφ [jest] od Boha naÜeho na tr∙nu sedφcφho a [od] Berßnka.
11. A vÜickni and∞lΘ stßli okolo tr∙nu a starc∙ a Φty° zvφ°at. I padli p°ed tr∙nem na tvß°i svΘ a klan∞li se Bohu,
12. ╪kouce: Amen. Po₧ehnßnφ, a slßva, a moudrost, a dφk∙ Φin∞nφ, a Φest, a moc, i sφla Bohu naÜemu na v∞ky v∞k∙. Amen.
13. I promluvil ke mn∞ jeden z t∞ch starc∙, a °ekl mi: Kdo jsou tito, kte°φ₧ obleΦeni jsou v bφlΘ roucho? A odkud p°iÜli?
14. I °ekl jsem jemu: Pane, ty vφÜ. I °ekl mi: To jsou ti, kte°φ₧ p°iÜli z velikΘho sou₧enφ, a umyli roucha svß, a zbφlili je ve krvi Berßnkov∞.
15. Proto₧ jsou p°ed tr∙nem Bo₧φm, a slou₧φ jemu dnem i nocφ v chrßm∞ jeho; a ten, jen₧ sedφ na tr∙nu, p°eb²vati bude s nimi.
16. Nebudou¥ laΦn∞ti ani ₧φzniti vφce, a nebude bφti na n∞ slunce, ani ₧ßdnΘ horko.
17. Nebo Berßnek, kter²₧ jest uprost°ed tr∙nu, pßsti je bude, a dovede¥ je k ₧iv²m studnicφm vod, a set°e B∙h vÜelikou slzu s oΦφ jejich.

8.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


PeΦet sedmß otev°φna. 2. Sedm and∞l∙ se postavilo p°ed obliΦejem

Bo₧φm. 3. Jin² and∞l kadil p°i oltß°i. 7. Potom ti and∞lΘ Φty°i,

jeden po druhΘm, troubili, a v tom p°ehroznΘ Bo₧φ pokuty na sv∞t

p°ijφti majφcφ, jsou p°edukßzßny.

1. A kdy₧ otev°el peΦet sedmou, stalo se na nebi mlΦenφ, jako za p∙l hodiny.
2. I vid∞l jsem sedm and∞l∙, kte°φ₧ stojφ p°ed obliΦejem Bo₧φm, jim₧ dßno sedm trub.
3. A jin² and∞l p°iÜel a postavil se p°ed oltß°em, maje kadidlnici zlatou. I dßni jsou jemu zßpalovΘ mnozφ, aby [je] ob∞toval s modlitbami vÜechn∞ch svat²ch na oltß°i zlatΘm, kter²₧ jest p°ed tr∙nem.
4. I vstoupil d²m zßpal∙ s modlitbami svat²ch z ruky and∞la a₧ p°ed obliΦej Bo₧φ.
5. I vzal and∞l kadidlnici, a naplnil ji ohn∞m s oltß°e, a svrhl ji na zem. I stalo se hromobitφ, a hlasovΘ, a bl²skßnφ, i zem∞ t°esenφ.
6. A t∞ch sedm and∞l∙, kte°φ₧ m∞li sedm trub, p°ipravili se, aby troubili.
7. I zatroubil prvnφ and∞l, a stalo se krupobitφ a ohe≥ smφÜen² se krvφ, a svr₧eno jest to na zem. A t°etφ dφl strom∙ sho°el, a vÜecka trßva zelenß spßlena jest.
8. Potom zatroubil druh² and∞l, a uvr₧ena jest do mo°e jako hora velikß ohn∞m ho°φcφ. I uΦin∞n jest krvφ t°etφ dφl mo°e.
9. A zem°el v mo°i t°etφ dφl stvo°enφ t∞ch, kterß₧ m∞la duÜi, a t°etφ dφl lodφ zhynul.
10. A [vtom] t°etφ and∞l zatroubil, i spadla s nebe hv∞zda velikß, ho°φcφ jako pochodn∞, a padla na t°etφ dφl °ek a do studnic vod.
11. A jmΘno hv∞zdy tΘ bylo Pelynek. I obrßtil se t°etφ dφl vod v pelynek, a mnoho lidφ zem°elo od t∞ch vod, nebo byly zho°kly.
12. Potom Φtvrt² and∞l zatroubil, i ude°ena jest t°etina slunce, a t°etina m∞sφce, a t°etφ dφl hv∞zd, tak₧e se t°etφ dφl jich zatm∞l, a t°etina dne nesvφtila, a tΘ₧ podobn∞ i noci.
13. I vid∞l jsem a slyÜel and∞la jednoho, an letφ po prost°edku nebe, a pravφ hlasem velik²m: B∞da, b∞da, b∞da t∞m, kte°φ₧ p°eb²vajφ na zemi, pro jinΘ hlasy trub t°φ and∞l∙, kte°φ₧ majφ troubiti.

9.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Pßt² and∞l zatroubil, 3. a p°ehroznß trßpenφ lidφ skrze kobylky

vylita jsou na bezbo₧nΘ. 13. Po zatroubenφ pak ÜestΘho and∞la

rozvßzßni jsou Φty°i zhoubcovΘ lidφ, 16. a k tomu p°idßn jest

p°evelik² poΦet straÜliv²ch jezdc∙.

1. Potom and∞l pßt² zatroubil, i vid∞l jsem, ano hv∞zda s nebe spadla na zem; a dßn jest tomu [and∞lu] klφΦ od studnice propasti.
2. Kter²₧to otev°el studnici propasti. I vyÜel d²m z studnice jako d²m z peci velikΘ, i zatm∞lo se slunce i pov∞t°φ pro d²m studnice.
3. A z toho d²mu vyÜly kobylky na zemi, jim₧to dßna jest moc [takovß], jakou₧ moc majφ ÜtφrovΘ zemÜtφ.
4. Ale °eΦeno jim, aby neÜkodily trßv∞ zemskΘ, ani Φemu zelenΘmu, ani kterΘmukoli stromovφ, ne₧ toliko lidem, kte°φ₧ nemajφ znamenφ Bo₧φho na Φelφch sv²ch.
5. Dßno jest pak jim, ne aby je zabφjely, ale trßpily za p∞t m∞sφc∙, a aby trßpenφ jejich [bylo] jako trßpenφ od Ütφra, kdy₧ by uÜ¥knul Φlov∞ka.
6. A v t∞ch dnech hledati budou lidΘ smrti, ale nenaleznou jφ, a ₧ßdati budou zem°φti, ale smrt uteΦe od nich.
7. Zp∙sob pak t∞ch kobylek podobn² [byl] ko≥∙m p°ipraven²m k boji, a na hlavßch jejich [byly] jako koruny podobnΘ zlatu, a tvß°i jejich jako tvß°i lidskΘ.
8. A m∞ly vlasy jako vlasy ₧enskΘ, a zuby jejich byly jako [zubovΘ] lv∙.
9. M∞ly takΘ pancφ°e jako pancφ°e ₧eleznΘ, a zvuk k°φdel jejich jako zvuk voz∙, kdy₧ mno₧stvφ konφ b∞₧φ k boji.
10. A m∞ly ocasy podobnΘ Ütφr∙m, a ₧ihadla v ocasφch jejich byla, a moc jejich byla Ükoditi lidem za p∞t m∞sφc∙.
11. A m∞ly nad sebou krßle, and∞la propasti, jemu₧ jmΘno Äidovsky Abaddon, a °ecky Apollyon.
12. Bφda jedna pominula, a aj, p°ijdou jeÜt∞ dv∞ bφdy potom.
13. Tedy Üest² and∞l zatroubil, i slyÜel jsem hlas jeden ze Φty° roh∙ oltß°e zlatΘho, kter²₧ jest p°ed obliΦejem Bo₧φm,
14. ╪koucφ k ÜestΘmu and∞lu, kter²₧ m∞l troubu: Rozv∞₧ ty Φty°i and∞ly, kte°φ₧ jsou u v∞zenφ p°i velikΘ °ece Eufrates.
15. I rozvßzßni jsou ti Φty°i and∞lΘ, kte°φ₧ byli p°ipraveni k hodin∞, a ke dni, a k m∞sφci, a k roku, aby zmordovali t°etφ dφl lidφ.
16. A byl poΦet vojska lidu jφzdnΘho dv∞st∞krßt tisφc tisφc∙; nebo slyÜel jsem poΦet jejich.
17. A tΘ₧ vid∞l jsem u vid∞nφ, kon∞ a ti, kte°φ₧ sed∞li na nich, m∞li pancφ°e ohnivΘ a hyacintovΘ a z sφry. Hlavy pak t∞ch ko≥∙ byly jako hlavy lvovΘ, a z ·st jejich vychßzel ohe≥, a d²m, a sφra.
18. A tφmto trojφm zmordovßna jest t°etina lidu, [toti₧] ohn∞m, a d²mem, a sirou, kterΘ₧ vychßzely z ·st jejich.
19. Nebo moc jejich jest v ·stech jejich a v ocasφch jejich; ocasovΘ zajistΘ jejich jsou podobni had∙m, majφce hlavy, jimi₧ Ükodφ.
20. Jinφ pak lidΘ, kte°φ₧ nejsou zmordovßni t∞mi ranami, neΦinili pokßnφ z skutk∙ rukou sv²ch, aby se neklan∞ly ∩ßbl∙m, a modlßm zlat²m, a st°φbrn²m, a m∞d∞n²m, i kamenn²m, i d°ev∞n²m, kterΘ₧to ani hled∞ti nemohou, ani slyÜeti, ani choditi.
21. Ani₧ Φinili pokßnφ z vra₧d sv²ch, ani z trßvenφ sv²ch, ani z smilstva svΘho, ani z krßde₧φ sv²ch.

10.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


And∞l slavn² jednou nohou na zemi, druhou na mo°i stoje, volal.

4. Sedm hrom∙ mluvilo. 7. On potom s p°φsahou jist² vÜech Φas∙

cφl osv∞dΦil, 9. a knφ₧ky, kterΘ₧ v rukou dr₧el, Janovi svatΘmu

snφsti dal.

1. Vid∞l jsem jinΘho and∞la silnΘho, sstupujφcφho s nebe, od∞nΘho oblakem, a duha na hlav∞ jeho [byla], a tvß° jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupovΘ ohnivφ.
2. A v ruce svΘ m∞l knφ₧ky otev°enΘ. I postavil nohu svou pravou na mo°i a levou na zemi.
3. A volal hlasem velik²m, jako by lev °val. A kdy₧ dokonal volßnφ, mluvilo sedm hrom∙ hlasy svΘ.
4. A kdy₧ odmluvilo sedm hrom∙ hlasy svΘ, byl bych [to] psal. Ale slyÜel jsem hlas s nebe °koucφ ke mn∞: ZapeΦe¥ to, co mluvilo sedm hrom∙, ne₧ nepiÜ toho.
5. Tedy and∞l, kterΘho₧ jsem vid∞l stojφcφho na mo°i a na zemi, pozdvihl ruky svΘ k nebi,
6. A p°isßhl skrze ₧ivΘho na v∞ky v∞k∙, kter²₧ stvo°il nebe i to, co₧ v n∞m jest, a zemi i to, co₧ na nφ jest, a mo°e i to, co₧ v n∞m jest, ₧e ji₧ vφce Φasu nebude.
7. Ale ve dnech hlasu sedmΘho and∞la, kdy₧ bude troubiti, dokonßno¥ bude tajemstvφ Bo₧φ, jako₧ zv∞stoval slu₧ebnφk∙m sv²m prorok∙m.
8. A ten hlas, kter²₧ jsem byl slyÜel s nebe, op∞t mluvil se mnou a °ekl: Jdi, a vezmi ty knφ₧ky otev°enΘ z ruky and∞la, stojφcφho na mo°i a na zemi.
9. I Üel jsem k and∞lu, [a] °ekl jsem jemu: Dej mi ty knφ₧ky. I °ekl mi: Vezmi, a po₧°i je, a uΦinφ¥ ho°kost v b°iÜe tvΘm, ale v ·stech tv²ch budou¥ sladkΘ jako med.
10. I vzal jsem knφ₧ky z ruky and∞la, a po₧°el jsem je. I byly v ·stech m²ch sladkΘ jako med, ale kdy₧ jsem je po₧°el, ho°ko mi bylo v b°iÜe mΘm.
11. I dφ mi: MusφÜ op∞t prorokovati lidem, a nßrod∙m, a jazyk∙m, i krßl∙m mnoh²m.

11.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Sv∞dkovΘ Pßn∞ dva mocnφ a slavnφ od Üelmy p°emo₧eni a zbyti

byli. 8. T∞la jejich nepoh°benß na ulicech velikΘho m∞sta le₧eti

majφ, 11. ale potom vstanouce z mrtv²ch, v nebe vstoupφ.

15. A potΘ, kdy₧ sedm² and∞l zatroubφ, Kristus Pßn krßlovstvφ

obdr₧φ, a slßvu svou nebeskou p°edivn∞ zjevφ.

1. I dßna mi t°tina, podobnß prutu, a postavil se tu and∞l, [a] °ekl [mi]: Vsta≥, a zm∞° chrßm Bo₧φ, i oltß°, i ty, kte°φ₧ se modlφ v n∞m.
2. Ale sφ≥, kterß₧ vn∞ jest, vyvrz ven, a nem∞° jφ. Nebo¥ jest dßna pohan∙m, a budou¥ tlaΦiti m∞sto svatΘ za Φty°idceti a dva m∞sφce.
3. Ale dßm [jej] dv∞ma sv∞dk∙m sv²m, kte°φ₧ budou prorokovati tisφc dv∞ st∞ a Üedesßte dn∙, obleΦeni jsouce v pytle.
4. Ti¥ jsou dv∞ olivy a dva svφcnovΘ, stojφcφ p°ed obliΦejem Boha [Pßna vÜφ] zem∞.
5. Jim₧to jestli₧e by kdo cht∞l ubli₧ovati, ohe≥ vyjde z ·st jejich, a s₧φ°e nep°ßtely jejich; a tak¥ musφ zabit b²ti, kdo₧ by koli jim Ükoditi cht∞l.
6. Ti¥ majφ moc zav°φti nebe, aby neprÜel dΘÜ¥ za dn∙ proroctvφ jejich; a majφ moc nad vodami, obrßtiti je v krev, a bφti zemi vÜelikou ranou, kolikrßt by koli cht∞li.
7. Ale kdy₧ dokonajφ sv∞dectvφ svΘ, Üelma vystupujφcφ z propasti vßlku povede proti nim, a zvφt∞zφ nad nimi, i zmorduje je.
8. A le₧eti budou t∞la jejich mrtvß na ryncφch m∞sta velikΘho, kterΘ₧ slove duchovn∞ Sodoma a Egypt, kde₧to i Pßn nßÜ uk°i₧ovßn jest.
9. A vφdati budou [mnozφ] z pokolenφ, a z lidu, a z jazyk∙, i z nßrod∙ t∞la jejich mrtvß za p∙l Φtvrta dne, ale t∞l jejich mrtv²ch nedadφ pochovati v hrobφch.
10. Anobr₧ ti, kte°φ₧ p°eb²vajφ na zemi, radovati se budou nad nimi a veseliti se, a dary budou posφlati jedni druh²m; nebo ti dva proroci trßpili ty, jen₧ p°eb²vajφ na zemi.
11. Ale po p∙l Φtvrtu dni duch ₧ivota od Boha [poslan²] vstoupil do nich, i postavili se na nohßch sv²ch, a bßze≥ velikß spadla na ty, kte°φ₧ je vid∞li.
12. Potom slyÜeli hlas velik² s nebe, °koucφ k nim: Vstupte sem! I vstoupili na nebe v oblace, a hled∞li na n∞ nep°ßtelΘ jejich.
13. A v tu hodinu stalo se zem∞ t°esenφ velikΘ, a desßt² dφl m∞sta padl, a zbito jest v tom zem∞ t°esenφ sedm tisφc∙ lidu, a jinφ zstraÜeni jsou, a vzdali slßvu Bohu nebeskΘmu.
14. Bφda druhß pominula, a aj, t°etφ bφda p°ijde rychle.
15. A sedm² and∞l zatroubil, i stali se hlasovΘ velicφ v nebi, °koucφ: UΦin∞na¥ jsou krßlovstvφ [vÜeho] sv∞ta Pßna naÜeho a Krista jeho, a kralovati¥ bude na v∞ky v∞k∙.
16. Tedy t∞ch Φty°mecφtma starc∙, kte°φ₧ p°ed obliΦejem Bo₧φm sedφ na stolicφch sv²ch, padli na tvß°i svΘ, a klan∞li se Bohu,
17. ╪kouce: Dφky Φinφme tob∞, Pane Bo₧e vÜemohoucφ, Kter²₧ jsi, a Kter²₧s byl, a Kter²₧ p°ijφti mßÜ; nebo jsi p°ijal moc svou velikou a krßlovstvφ ujal.
18. I rozhn∞vali se nßrodovΘ, a p°iÜel hn∞v tv∙j, a Φas mrtv²ch, aby souzeni byli, a aby dßna byla odplata slu₧ebnφk∙m tv²m prorok∙m, i [jin²m] svat²m i [vÜechn∞m], jen₧ se bojφ jmΘna tvΘho, mal²m i velik²m, a aby zka₧eni byli ti, kte°φ₧ naka₧ujφ zemi.
19. I otev°φn jest chrßm Bo₧φ na nebi, a vidφna jest truhla smlouvy jeho v chrßm∞ jeho. I stalo se bl²skßnφ, a hlasovΘ, a hromobitφ, a zem∞ t°esenφ, i krupobitφ velikΘ.

12.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Äeny sluncem od∞nΘ drak sedmihlav² syna se₧rati cht∞l, 7. ale

Michal archand∞l draka p°emohl. 10. Nad nφm₧ aΦkoli ·Φastnφci

Berßnkovi zvφt∞zili, 11. i ₧ena ulet∞la, 16. a zem∞ °eku vypila,

17. vÜak ten drak proti ostatk∙m svat²ch bojovati nep°estßvß.

1. I ukßzal se div velik² na nebi: Äena od∞nß sluncem,pod jejφmi₧ nohama byl m∞sφc a na jejφ₧ hlav∞ byla koruna dvanßcti hv∞zd.
2. A jsuci t∞hotnß, k°iΦela, pracujici ku porodu a trßp∞ci se, aby porodila.
3. I vidφn jest jin² div na nebi. Nebo aj, drak velik² ryÜav² [ukßzal se], maje hlav sedm a roh∙ deset, a na t∞ch hlavßch sv²ch sedm korun.
4. Jeho₧ ocas strhl t°etinu hv∞zd s nebe, a svrhl je na zem. Ten pak drak stßl p°ed ₧enou, kterß₧ m∞la poroditi, aby [hned], jak₧ by porodila, syna jejφho se₧ral.
5. I porodila syna pacholφka, kter²₧ m∞l spravovati vÜecky nßrody prutem ₧elezn²m. I vytr₧en jest syn jejφ k Bohu a k tr∙nu jeho.
6. A ₧ena utekla na pouÜ¥, kde₧ m∞la mφsto od Boha p°ipravenΘ, aby ji tam ₧ivili za dn∙ tisφc dv∞ st∞ a Üedesßt.
7. I stal se boj na nebi: Michal a and∞lΘ jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i and∞lΘ jeho.
8. Ale [nic] neobdr₧eli, ani₧ jest nalezeno vφce mφsto jejich na nebi.
9. I svr₧en jest drak ten velik², had star², jen₧ slove ∩ßbel a satanßÜ, kter²₧ svodφ vÜecken okrÜlek sv∞ta; svr₧en jest, [pravφm,] na zem, i and∞lΘ jeho s nφm svr₧eni jsou.
10. A uslyÜel jsem hlas velik², °koucφ na nebi: Nynφ stalo se spasenφ, a moc, i krßlovstvφ Boha naÜeho, a moc Krista jeho; nebo svr₧en jest ₧alobnφk brat°φ naÜich, kter²₧ ₧aloval na n∞ p°ed obliΦejem Boha naÜeho dnem i nocφ.
11. Ale oni zvφt∞zili nad nφm skrze krev Berßnka, a skrze slovo sv∞dectvφ svΘho, a nemilovali duÜφ sv²ch a₧ do smrti.
12. Proto₧ veselte se nebesa, a kte°φ₧ p°eb²vßte v nich. B∞da t∞m, jen₧ p°eb²vajφ na zemi a na mo°i; nebo ∩ßbel sstoupil k vßm, maje hn∞v velik², v∞da, ₧e krßtk² Φas mß.
13. A kdy₧ uz°el drak, ₧e jest svr₧en na zem, honil ₧enu tu, kterß₧ porodila toho pacholφka.
14. Ale dßna jsou ₧en∞ dv∞ k°φdla orlice velikΘ, aby let∞la od tvß°i hada na pouÜ¥, na mφsto svΘ, kde₧ by ji ₧ivili do Φasu a Φas∙, a do p∙l Φasu.
15. I vypustil had z ·st sv²ch po ₧en∞ vodu jako °eku, aby ji °eka zachvßtila.
16. Ale zem∞ pomohla ₧en∞; neb otev°ela zem∞ ·sta svß a po₧°ela °eku, kterou₧ vypustil drak z ·st sv²ch.
17. I rozhn∞val se drak na tu ₧enu, a Üel bojovati s jin²mi z semene jejφho, kte°φ₧ ost°φhajφ p°ikßzßnφ Bo₧φch a majφ sv∞dectvφ Je₧φÜe Krista.
18. I stßl jsem na pφsku mo°skΘm.

13.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


èelm∞ hroznΘ pardovi podobnΘ, 7. proti svat²m bojovati i nad

nimi zvφt∞ziti dopuÜt∞no. 11. Jinß Üelma k Berßnku podobnß divnΘ

v∞ci provodila, 16. jejφho₧to charakteru kdo₧ nep°ijal, kupovati

ani prodßvati nemohl.

1. I vid∞l jsem Üelmu vystupujφcφ z mo°e, kterß₧ m∞la sedm hlav a deset roh∙. A na rozφch jejφch deset korun, a na hlavßch jejφch jmΘno rouhßnφ.
2. Byla pak Üelma ta, kterou₧ jsem vid∞l, podobnß pardovi, a nohy jejφ jako nedv∞dφ, a ·sta jejφ jako ·sta lvovß. I dal jφ drak sφlu svou, a tr∙n sv∙j, a moc velikou.
3. A vid∞l jsem, ano jedna z hlav jejφch jako zbitß byla a₧ na smrt, ale rßna jejφ smrtelnß uzdravena jest. Tedy divivÜi se vÜecka zem∞, [Üla] za tou Üelmou.
4. A klan∞li se drakovi, kter²₧ dal moc Üelm∞; a klan∞li se Üelm∞, °kouce: Kdo jest podobn² tΘ Üelm∞? Kdo bude moci bojovati s nφ?
5. I dßna jsou jφ ·sta mluvφcφ velikΘ v∞ci a rouhßnφ, a dßna jφ moc vlßdnouti za Φty°idceti a dva m∞sφce.
6. Proto₧ otev°ela ·sta svß k rouhßnφ se Bohu, aby se rouhala jmΘnu jeho, i stßnku jeho, i t∞m, kte°φ₧ p°eb²vajφ na nebi.
7. Dßno jφ i bojovati s svat²mi a p°emßhati je; a dßna jφ moc nad vÜelik²m pokolenφm, nad [rozliΦn²m] jazykem, i nad nßrodem.
8. Proto₧ klan∞ti se jφ budou vÜickni, kte°φ₧ p°eb²vajφ na zemi, jich₧to jmΘna nejsou napsanß v knihßch ₧ivota Berßnka, toho zabitΘho od poΦßtku sv∞ta.
9. Mßli kdo uÜi, slyÜ.
10. Jestli₧e kdo do v∞zenφ povede, do v∞zenφ p∙jde; zabijeli kdo meΦem, musφ meΦem zabit b²ti. Zde¥ jest trp∞livost a vφra svat²ch.
11. Potom vid∞l jsem jinou Üelmu vystupujφcφ z zem∞, a m∞la dva rohy, podobnΘ [roh∙m] Berßnkov²m, ale mluvila jako drak.
12. Kterß₧to vÜecku moc prvnφ Üelmy provozuje p°ed tvß°φ jejφ; a p∙sobφ to, ₧e zem∞ i ti, kte°φ₧ p°eb²vajφ na nφ, klan∞jφ se Üelm∞ tΘ prvnφ, jejφ₧to rßna smrtelnß uzdravena byla.
13. A Φinφ divy velikΘ, tak₧e i ohni rozkazuje sstupovati s nebe na zem p°ed obliΦejem [mnoh²ch] lidφ.
14. A svodφ ty, jen₧ p°eb²vajφ na zemi, t∞mi divy, kterΘ₧to dßno jφ Φiniti p°ed obliΦejem Üelmy, °φkajφcφ obyvatel∙m zem∞, aby ud∞lali obraz Üelm∞, kterß₧ m∞la rßnu od meΦe, a o₧ila zase.
15. I dßno jφ, aby dßti mohla ducha tomu obrazu Üelmy, aby i mluvil obraz Üelmy, a [aby] to zp∙sobila, kte°φ₧koli neklan∞li by se obrazu Üelmy, aby byli zmordovßni.
16. A rozkazuje vÜechn∞m, mal²m i velik²m, bohat²m i chud²m, svobodn²m i v slu₧bu podroben²m, aby m∞li znamenφ na pravΘ ruce svΘ, aneb na Φelφch sv²ch,
17. A aby ₧ßdn² nemohl kupovati ani prodßvati, ne₧ ten, kdo₧ mß znamenφ aneb jmΘno tΘ Üelmy, anebo poΦet jmΘna jejφho.
18. Tu¥ jest moudrost. Kdo mß rozum, seΦti₧ poΦet Üelmy. Nebo jest poΦet Φlov∞ka, a jesti¥ poΦet ten Üest set Üedesßte a Üest.

14.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Vid∞l svat² Jan Berßnka s provotinami svat²ch na ho°e Sion.

6. And∞l let∞ ku pokßnφ napomφnal, 8. druh² and∞l p°ehrozn² pßd

Babylona ohlaÜoval, 9. t°etφ p°ijφmajφcφm charakter Üelmy

straÜlivou pohr∙₧ku Φinil; 14. potom Kristus Pßn spravedlivou na

bezbo₧nΘ pomstu p°i dochßzenφ vÜech Φas∙ k svΘmu cφli uvedl.

1. Tedy pohled∞l jsem, a aj, Berßnek stßl na ho°e Sion, a s nφm sto Φty°idceti a Φty°i tisφc∙ majφcφch jmΘno Otce jeho napsanΘ na Φelφch sv²ch.
2. A slyÜel jsem hlas s nebe, jako hlas vod mnoh²ch, a jako hlas hromu velikΘho. A hlas slyÜel jsem, [jako] t∞ch, kte°φ₧ hrajφ na harfy svΘ.
3. A zpφvali jako₧to pφse≥ novou, p°ed tr∙nem, a p°ed Φty°mi zvφ°aty, a p°ed starci, a ₧ßdn² nemohl se nauΦiti tΘ pφsni, jedinΘ t∞ch sto Φty°idceti a Φty°i tisφce, kte°φ₧ jsou koupeni z zem∞.
4. Toto¥ jsou ti, kte°φ₧ s ₧enami nejsou poskvrn∞ni; nebo panicovΘ jsou. Ti¥ jsou, jen₧ nßsledujφ Berßnka, kam₧ by koli Üel; ti¥ jsou koupeni [ze vÜech] lidφ, prvotiny Bohu a Berßnkovi.
5. A v ·stech jejich nenφ nalezena lest; nebo¥ jsou bez ·hony p°ed tr∙nem Bo₧φm.
6. I vid∞l jsem jinΘho and∞la letφcφho po prost°edku nebe, majφcφho evangelium v∞ΦnΘ, aby je zv∞stoval t∞m, jen₧ bydlφ na zemi, a vÜelikΘmu nßrodu, i pokolenφ, i jazyku, i lidu,
7. ╪koucφho velik²m hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte jemu chvßlu, nebo¥ p°iÜla hodina soudu jeho; a klan∞jte se tomu, kter²₧ uΦinil nebe i zemi i mo°e i studnice vod.
8. A jin² and∞l let∞l za nφm, °ka: Padl, padl Babylon, m∞sto to velikΘ, nebo vφnem hn∞vu smilstvφ svΘho napßjelo vÜecky nßrody.
9. A t°etφ and∞l let∞l za nimi, prav∞ velik²m hlasem: Budeli se kdo klan∞ti Üelm∞ a obrazu jejφmu, a vezmeli znamenφ jejφ na Φelo svΘ aneb na ruku svou,
10. I ten¥ [takΘ] bude pφti vφno hn∞vu Bo₧φho, vφno, [pravφm,] kterΘ₧ jest vlito do kalichu hn∞vu jeho; a trßpen bude ohn∞m a sirou p°ed obliΦejem and∞l∙ svat²ch a p°ed obliΦejem Berßnka.
11. A d²m muk jejich vstoupφ¥ na v∞ky v∞k∙, a nebudou¥ mφti odpoΦinutφ dnem i nocφ ti, kte°φ₧ se klan∞jφ Üelm∞ a obrazu jejφmu, a jestli₧e kdo p°ijme znamenφ jmΘna jejφho.
12. Tu¥ jest trp∞livost svat²ch, tu jsou ti, kte°φ₧ ost°φhajφ p°ikßzßnφ Bo₧φch a vφry Je₧φÜovy
13. I slyÜel jsem hlas s nebe, °koucφ ke mn∞: PiÜ: Blahoslavenφ [jsou] od tΘto chvφle mrtvφ, kte°φ₧ v Pßnu umφrajφ. Duch zajistΘ dφ [jim], aby odpoΦinuli od pracφ sv²ch, nebo skutkovΘ jejich nßsledujφ jich.
14. I pohled∞l jsem, a aj, oblak b∞lostkvoucφ, a na tom oblaku sed∞l podobn² Synu Φlov∞ka, maje na hlav∞ svΘ korunu zlatou a v ruce svΘ srp ostr².
15. A jin² and∞l vyÜel z chrßmu, volaje hlasem velik²m na toho, kter²₧ sed∞l na oblaku: Pus¥ srp sv∙j a ₧ni; neb¥ jest p°iÜla tob∞ hodina ₧ni, nebo ji₧ dozrala ₧e≥ zem∞.
16. I spustil ten, kter²₧ sed∞l na oblaku, srp sv∙j na zem, a po₧ata jest zem∞.
17. A jin² and∞l vyÜel z chrßmu toho, kter²₧ jest na nebi, maje i on srp ostr².
18. Op∞t vyÜel jin² and∞l z oltß°e, kter²₧ m∞l moc nad ohn∞m, a volal k°ikem velik²m na toho, jen₧ m∞l srp ostr², °ka: Pus¥ srp sv∙j ostr², a zbe° hrozny vinice zemskΘ; nebo¥ jsou uzrali hroznovΘ jejφ.
19. I spustil and∞l srp sv∙j na zemi, a sebral vinici zem∞, a vmetal [hrozny] do jezera velikΘho hn∞vu Bo₧φho.
20. I tlaΦeno jest jezero p°ed m∞stem, a vyÜla krev z jezera a₧ do udidl ko≥∙m za tisφc a za Üest set hon∙.

15.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Ukßzal Pßn svatΘmu Janu sedm and∞l∙ a sedm poslednφch ran,

2. mo°e sklenΘ, a nad nφm ty, jen₧ nad Üelmou zvφt∞zili,

3. divnΘ Bo₧φ chvßly s velikou radostφ prozp∞vujφcφ.

1. Potom vid∞l jsem jin² zßzrak na nebi velik² a p°edivn²: Sedm and∞l∙ majφcφch sedm ran poslednφch, v nich₧ mß dokonßn b²ti hn∞v Bo₧φ.
2. A vid∞l jsem jako mo°e sklenΘ, smφÜenΘ s ohn∞m, a ty, kte°φ₧ zvφt∞zili nad Üelmou a obrazem jejφm a nad charakterem jejφm [i] nad poΦtem jmΘna jejφho, ani stojφ nad tφm mo°em sklen²m, majφce harfy Bo₧φ,
3. A zpφvajφ pφse≥ Moj₧φÜe, slu₧ebnφka Bo₧φho, a pφse≥ Berßnkovu, °kouce: Velicφ a p°edivnφ jsou skutkovΘ tvoji, Pane Bo₧e vÜemohoucφ, spravedlivΘ a pravΘ jsou cesty tvΘ, ≤ Krßli [vÜech] svat²ch.
4. Kdo₧ by se nebßl tebe, Pane, a nezveleboval jmΘna tvΘho? Nebo ty sßm svat² [jsi]. VÜickni zajistΘ nßrodovΘ p°ijdou a klan∞ti se budou p°ed obliΦejem tv²m; nebo soudovΘ tvoji zjeveni jsou.
5. Potom pak vid∞l jsem, a aj, otev°φn jest chrßm stßnku sv∞dectvφ na nebi.
6. I vyÜlo sedm t∞ch and∞l∙ z chrßmu, majφcφch sedm ran, obleΦeni jsouce rouchem ln∞n²m, Φist²m a b∞lostkvoucφm, a p°epßsßni na prsech pasy zlat²mi.
7. A jedno ze Φty° zvφ°at dalo sedmi and∞l∙m sedm koflφk∙ zlat²ch, pln²ch hn∞vu Boha ₧ivΘho na v∞ky v∞k∙.
8. I napln∞n jest chrßm d²mem, [pochßzejφcφm] od slßvy Bo₧φ a od moci jeho, a ₧ßdn² nemohl vjφti do chrßmu, dokud₧ se nevykonalo sedm ran t∞ch sedmi and∞l∙.

16.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


P°ehrozn²ch sedm ran Bo₧φch na Üelmu a ·Φastnφky jejφ vylito,

5. v nich₧ spravedlivΘ hn∞vu Bo₧φho pomsty, na neÜlechetn² a od

faleÜn²ch prorok∙ lstiv∞ sveden² sv∞t se valφcφ, zav°φny jsou.

1. I slyÜel jsem hlas velik² z chrßmu, °koucφ sedmi and∞l∙m: Jd∞te, vylijte sedm koflφk∙ hn∞vu Bo₧φho na zemi.
2. I Üel prvnφ [and∞l] a vylil koflφk sv∙j na zemi, i vyvrhli se v°edovΘ Ükodlivφ a zlφ na lidech, majφcφch znamenφ Üelmy, a na t∞ch, kte°φ₧ se klan∞li obrazu jejφmu.
3. Za tφm druh² and∞l vylil koflφk sv∙j na mo°e, a uΦin∞no jest jako krev umrlΘho, a vÜelikß duÜe ₧ivß v mo°i um°ela.
4. Potom t°etφ and∞l vylil koflφk sv∙j na °eky a na studnice vod, i obrßceny jsou v krev.
5. I slyÜel jsem and∞la vod, °koucφho: Spravedliv² jsi, Pane, Kter²₧ jsi, a Kter²₧ jsi byl, a Svat², ₧es to usoudil.
6. Nebo¥ jsou krev svat²ch a prorok∙ vylΘvali, i dal jsi jim krev pφti; hodni¥ jsou zajistΘ [toho].
7. I slyÜel jsem jinΘho [and∞la] od oltß°e, kter²₧ °ekl: Jist∞, Pane Bo₧e vÜemohoucφ, pravφ [jsou] a spravedlivφ soudovΘ tvoji.
8. Potom Φtvrt² and∞l vylil koflφk sv∙j na slunce, i dßno jest jemu trßpiti lidi ohn∞m.
9. I pßlili se lidΘ horkem velik²m, a rouhali se jmΘnu Boha toho, kter²₧ mß moc nad t∞mito ranami, avÜak neΦinili pokßnφ, aby vzdali slßvu jemu.
10. Tedy pßt² and∞l vylil koflφk sv∙j na stolici tΘ Üelmy, i uΦin∞no jest krßlovstvφ jejφ tmavΘ, i kousali [lidΘ] jazyky svΘ pro bolest.
11. A rouhali se Bohu nebeskΘmu pro bolesti svΘ a pro v°edy svΘ, avÜak neΦinili pokßnφ z skutk∙ sv²ch.
12. èest² pak and∞l vylil koflφk sv∙j na tu velikou °eku Eufrates, i vyschla voda jejφ, aby p°ipravena byla cesta krßl∙m od v²chodu slunce.
13. A vid∞l jsem, ano z ·st draka a z ·st Üelmy a z ·st faleÜnΘho proroka [vyÜli] t°i duchovΘ neΦistφ, podobnφ ₧abßm.
14. Nebo jsou¥ duchovΘ ∩ßbelÜtφ, jeÜto Φinφ divy a chodφ mezi krßle zemskΘ a vÜeho sv∞ta, aby je shromß₧dili k boji, k tomu velikΘmu dni Boha vÜemohoucφho.
15. Aj, p°ichßzφm¥ jako zlod∞j. Blahoslaven², kdo₧ bdφ a ost°φhß roucha svΘho, aby nah nechodil, aby nevid∞li hanby jeho.
16. I shromß₧dil je na mφsto, kterΘ₧ slove Äidovsky Armageddon.
17. Tedy sedm² and∞l vylil koflφk sv∙j na pov∞t°φ, i vyÜel hlas velik² z chrßmu nebeskΘho, od tr∙nu, °koucφ: Stalo se.
18. I stali se zvukovΘ a hromobitφ a bl²skßnφ, i zem∞ t°esenφ stalo se velikΘ, jakΘho₧ nikdy nebylo, jak₧ jsou lidΘ na zemi, [toti₧] zem∞ t°esenφ tak velikΘho.
19. I roztrhlo se to velikΘ m∞sto na t°i strany, a m∞sta nßrod∙ padla. A Babylon velik² p°iÜel na pam∞t p°ed obliΦejem Bo₧φm, aby dal jemu kalich vφna prchlivosti hn∞vu svΘho.
20. A vÜickni ostrovovΘ pominuli, a hory nejsou nalezeny.
21. A kroupy velikΘ jako centnΘ°ovΘ prÜely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidΘ pro rßnu t∞ch krup; nebo velmi velikß byla ta rßna.

17.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


HroznΘ odsouzenφ tΘ ohyzdnΘ a krvφ svat²ch opilΘ nev∞stky,

3. jen₧ na Üelm∞ sed∞la, 14. kterß₧ bojujici s Berßnkem, jest

p°emo₧ena.

1. I p°iÜel jeden z sedmi and∞l∙, kte°φ₧ m∞li sedm koflφk∙, a mluvil se mnou, °ka ke mn∞: Poj∩, ukß₧i¥ odsouzenφ nev∞stky velikΘ, kterß₧ sedφ na vodßch mnoh²ch,
2. S kterou₧to smilnili krßlovΘ zem∞ a zpili se vφnem smilstvφ jejφho obyvatelΘ zem∞.
3. I odnesl mne na pouÜ¥ v duchu, a vid∞l jsem ₧enu sedφcφ na Üelm∞ brunßtnΘ; [a ta Üelma] plnß byla jmen rouhßnφ, a m∞la sedm hlav a deset roh∙.
4. Äena pak odφna byla Üarlatem a brunßtn²m rouchem, a ozdobena zlatem a kamenφm drah²m i perlami, majφcφ koflφk zlat² v ruce svΘ, pln² ohavnostφ a neΦistoty smilstva svΘho.
5. A na Φele jejφm napsanΘ jmΘno: Tajemstvφ, Babylon velik², Mßt∞ smilstva a ohavnostφ zem∞.
6. A vid∞l jsem ₧enu tu opilou krvφ svat²ch a krvφ muΦedlnφk∙ Je₧φÜov²ch, a vid∞v ji, divil jsem se divenφm velik²m.
7. I °ekl mi and∞l: Co se divφÜ? Jß tob∞ povφm tajemstvφ tΘ ₧eny i Üelmy, kterß₧ ji nese, majφcφ hlav sedm a roh∙ deset.
8. èelma, kterous vid∞l, byla, a [ji₧] nenφ, a mߥ vystoupiti z propasti a na zahynutφ jφti. I diviti se budou bydlitelΘ zem∞, (ti, kter²ch₧to jmΘna nejsou napsßna v knihßch ₧ivota od ustanovenφ sv∞ta,) vidouce Üelmu, kterß₧ byla, a nenφ, avÜak jest.
9. Tento¥ pak jest smysl [toho], a mߥ [zav°enou v sob∞] moudrost: Sedm hlav jesti¥ sedm hor, na kter²ch₧ ta ₧ena sedφ.
10. A krßl∙ sedm jest. P∞t jich padlo, jeden jest, a jin² jeÜt∞ nep°iÜel; a kdy₧ p°ijde, na malou chvφli musφ trvati.
11. A Üelma, kterß₧ byla a nenφ, ona¥ jest osm², a z sedmi¥ jest, i na zahynutφ jde.
12. Deset pak roh∙, kterΘ₧s vid∞l, jesti¥ deset krßl∙, kte°φ₧ jeÜt∞ krßlovstvφ nep°ijali, ale p°ijmou¥ moc jako krßlovΘ, jednΘ hodiny spolu s Üelmou.
13. Ti¥ jednu radu majφ, a sφlu i moc svou Üelm∞ dadφ.
14. Ti¥ bojovati budou s Berßnkem, a Berßnek zvφt∞zφ nad nimi, nebo¥ Pßn pßn∙ jest a Krßl krßl∙, i ti, kte°φ₧ jsou s nφm, povolanφ, a vyvolenφ, a v∞rnφ.
15. I °ekl mi: Vody, kterΘ₧s vid∞l, kde₧ nev∞stka sedφ, jsou¥ lidΘ, a zßstupovΘ, a nßrodovΘ, a jazykovΘ.
16. Deset pak roh∙, kterΘ₧s vid∞l na Üelm∞, ti v nenßvist vezmou nev∞stku, a uΦinφ ji opuÜt∞nou a nahou, a t∞lo jejφ jφsti budou, a ji pßliti budou ohn∞m.
17. Nebo¥ dal B∙h v srdce jejich, aby Φinili v∙li jeho a aby se sjednomyslnili, a [toliko dotud] krßlovstvφ svΘ Üelm∞ dali, dokud₧ by nebyla vykonßna slova Bo₧φ.
18. A ₧ena, kterou₧s vid∞l, jesti¥ m∞sto to velikΘ, kterΘ₧ mß krßlovstvφ nad krßli zem∞.

18.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


SvatΘmu Janu ukßzßn p°ehrozn², rychl² a nenadßl² pßd a v n∞m

v∞ΦnΘ neÜlechetnΘho Babylona zahynutφ (po vyjitφ z n∞ho lidu

Pßn∞), 9. nad jeho₧ nesΦφsln²mi ranami a mukami krßlovΘ zem∞

a kupci plakati budou, 20. svat²m pak v nebi p°evelikß z toho

p°ijde radost a veselΘ.

1. Potom pak vid∞l jsem and∞la sstupujφcφho s nebe, majφcφho moc velikou, a zem∞ osvφcena byla od slßvy jeho.
2. I zk°ikl siln∞ hlasem velik²m, °ka: Padl, padl Babylon ten velik², a uΦin∞n jest p°φbytkem ∩ßbl∙, a strß₧φ ka₧dΘho ducha neΦistΘho, a strß₧φ vÜelikΘho ptactva neΦistΘho a ohyzdnΘho.
3. Nebo z vφna hn∞vu smilstva jeho pili vÜickni nßrodovΘ, a krßlovΘ zemÜtφ smilnili s nφm, a kupci zemÜtφ z zbo₧φ rozkoÜφ jeho zbohatli.
4. I slyÜel jsem jin² hlas s nebe, °koucφ: Vyjd∞te z n∞ho, lide m∙j, abyste se nep°i·Φast≥ovali h°φch∙m jeho a abyste nep°ijali z jeho ran.
5. Nebo¥ dosßhli h°φchovΘ jeho a₧ k nebi a rozpomenul se B∙h na nepravosti jeho.
6. Dejte₧ jemu, jako₧ i on dßval vßm, a dejte jemu dvΘnßsob podle skutk∙ jeho; v koflφk, kter²₧ nalΘval vßm, nalijte jemu to dvΘnßsob.
7. Jak₧ se mnoho chlubil a zbujn∞l byl, tak mnoho dejte jemu muk a plßΦe. Nebo¥ v srdci svΘm pravφ: Sedφm krßlovna, a nejsem¥ vdovou, a plßΦe neuz°φm.
8. Proto₧ v jeden den p°ijdou¥ rßny jeho, smrt a plßΦ i hlad, a ohn∞m spßleno bude; nebo siln² jest Pßn, kter²₧ je odsoudφ.
9. I plakati ho budou a kvφliti nad nφm krßlovΘ zem∞, kte°φ₧ s nφm smilnili a svou rozkoÜ m∞li, kdy₧ uz°φ d²m zapßlenφ jeho,
10. Zdaleka stojφce, pro bßze≥ muk jeho, [a] °kouce: B∞da, b∞da, velikΘ m∞sto Babylon, to m∞sto silnΘ, ₧e jest jednΘ hodiny p°iÜel odsudek tv∙j.
11. Ano i kupci zemÜtφ budou plakati a kvφliti nad nφm; nebo koupφ jejich ₧ßdn² nebude kupovati vφce,
12. Koup∞ [od] zlata, a st°φbra, a drahΘho kamene, i perel, i kmentu, Üarlatu, i hedbßvφ, i brunßtnΘho roucha, i vÜelikΘho d°eva tyinovΘho, a vÜech nßdob z kostφ slonov²ch, i vÜelikΘho nßdobφ z nejdra₧Üφho d°φvφ, i z m∞di, i z ₧eleza, i z mramoru;
13. A [kupectvφ] sko°ice, i vonn²ch v∞cφ, a mastφ, i kadidla, i vφna, i oleje, i b∞lφ, i pÜenice, i dobytka, i ovec, i konφ, a voz∙, i slu₧ebnφk∙, i duÜφ lidsk²ch;
14. I ovoce ₧ßdostivß duÜi tvΘ odeÜla od tebe, a vÜecko tuΦnΘ a krßsnΘ odeÜlo od tebe, a ani₧ toho ji₧ vφce nalezneÜ.
15. Ti, [pravφm,] kupci, kte°φ₧ v tom kupΦili [a] jφm zbohatli, zdaleka stanou pro strach muk jeho, plaΦφce, a kvφlφce,
16. A °kouce: B∞da, b∞da, [≤] m∞sto velikΘ, kterΘ₧ odφno kmentem, a Üarlatem, a brunßtn²m rouchem, a ozdobeno bylo zlatem, a kamenφm drah²m, i perlami! nebo v jednu hodinu zahynula tak velikß bohatstvφ.
17. [Ano] i vÜelik² sprßvce [lodφ mo°sk²ch], i vÜecko mno₧stvφ lidφ, kte°φ₧ jsou na lodech, i plavci, i ti, kte°φ₧ svou ₧ivnost na mo°i majφ, zdaleka stanou,
18. A zk°iknou, vidouce d²m zapßlenφ jeho, °kouce: KterΘ m∞sto [bylo] podobnΘ tomuto velikΘmu m∞stu!
19. A sypouce prach na hlavy svΘ, k°iΦeti budou, plaΦφce, a kvφlφce, a °kouce: B∞da, b∞da, m∞sto velikΘ, v n∞m₧to zbohatli vÜickni, kte°φ₧ m∞li lodφ na mo°i, ze mzdy jeho; nebo jednΘ hodiny zpustlo.
20. [Ale] raduj se nad nφm nebe i svatφ apoÜtolΘ i proroci; nebo pomstil¥ vßs B∙h nad nφm.
21. I zdvihl jeden siln² and∞l kßmen jako ₧ernov velik² a hodil jφm do mo°e, °ka: Tak prudce uvr₧en bude Babylon, to m∞sto velikΘ, a ji₧ vφce nebude nalezeno.
22. A hlas na harfy hrajφcφch, a zp∞vßk∙, a piÜ¥c∙, a trubaΦ∙ nebude vφce v tob∞ slyÜßn, a ₧ßdn² °emeslnφk ₧ßdnΘho °emesla nebude v tob∞ vφce nalezen, a zvuk ₧ernovu nebude v tob∞ vφce slyÜßn.
23. Ani sv∞tlo svφce nebude v tob∞ vφce svφtiti, a hlas ₧enicha ani nev∞sty nebude v tob∞ vφce slyÜßn, jeÜto kupci tvoji b²vala knφ₧ata zemskß, a trßvenφmi tv²mi v blud uvedeni byli vÜickni nßrodovΘ.
24. Ale v n∞m nalezena jest krev prorok∙ a svat²ch i vÜech zmordovan²ch na zemi.

19.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


SpravedlivΘ Bo₧φ soudy i v pomst∞ nad Babylonem,

7. i v zp∙sobenφ tΘ v∞ΦnΘ svadby Berßnkovy, s divnou radostφ

vÜecka stvo°enφ zvelebujφ a oslavujφ. 11. Za tφm ukßzßn zp∙sob

Pßna k soudu poslednφmu s velikou d∙stojnostφ a mocφ slavn∞ se

beroucφho, 17. ano i zp∙sob nev²mluvn²ch trßpenφ bezbo₧nφk∙.

1. Potom jsem slyÜel velik² hlas velikΘho zßstupu na nebi, °koucφho: Haleluiah. Spasenφ, a slßva, a Φest, i moc Pßnu Bohu naÜemu.
2. Nebo¥ [jsou] pravφ a spravedlivφ soudovΘ jeho, kter²₧ odsoudil nev∞stku tu velikou, jen₧ byla poruÜila zemi smilstvem sv²m, a pomstil krve slu₧ebnφk∙ sv²ch z ruky jejφ.
3. I °ekli po druhΘ: Haleluiah. A d²m jejφ vstupoval na v∞ky v∞k∙.
4. I padlo Φty°mecφtma starc∙ a Φtvero zvφ°at, a klan∞li se Bohu sedφcφmu na tr∙nu, °kouce: Amen, Haleluiah.
5. I vyÜel z tr∙nu hlas, °koucφ: Chvalte Boha naÜeho vÜickni slu₧ebnφci jeho, a kte°φ₧ se bojφte jeho, i malφ i velicφ.
6. A slyÜel jsem hlas jako zßstupu velikΘho, a jako hlas vod mnoh²ch, a jako zvuk hrom∙ siln²ch, °koucφch: Haleluiah. Kraloval¥ jest Pßn B∙h [nßÜ] vÜemohoucφ.
7. Radujme se, a veselme se, a chvßlu vzdejme jemu. Nebo¥ jest p°iÜla svadba Berßnkova, a man₧elka jeho p°ipravila se.
8. A dßno jest jφ, aby se oblΘkla v kment Φist² a stkvoucφ, a ten kment jsou¥ ospravedl≥ovßnφ svat²ch.
9. I °ekl mi: PiÜ: Blahoslavenφ, kte°φ₧ jsou k veΦe°i svadby Berßnkovy povolßni. A °ekl mi: Tato¥ slova Bo₧φ jsou pravß.
10. I padl jsem k nohßm jeho, klan∞ti se jemu [cht∞je]. Ale °ekl mi: Hle∩, abys toho neΦinil. [Nebo¥] jsem spoluslu₧ebnφk tv∙j i brat°φ tv²ch, t∞ch, jen₧ majφ sv∞dectvφ Je₧φÜovo. Bohu se klan∞j! Sv∞dectvφ pak Je₧φÜovo jesti¥ duch proroctvφ.
11. I vid∞l jsem nebe otev°enΘ, a aj, k∙≥ bφl², a ten, jen₧ sed∞l na n∞m, sloul V∞rn² a Prav², a [kter²₧] v spravedlnosti soudφ i bojuje.
12. OΦi pak jeho [byly] jako plamen ohn∞, a na hlav∞ jeho korun mno₧stvφ, [a] m∞l jmΘno napsanΘ, kterΘho₧ ₧ßdn² nevφ, ne₧ on sßm.
13. A byl odφn v roucho pokropenΘ krvφ, a slove¥ jmΘno jeho Slovo Bo₧φ.
14. A rytφ°stvo nebeskΘ jelo za nφm na bφl²ch konφch, jsouce odφni v kment bφl² a Φist².
15. A z ·st jeho vychßzel meΦ ostr², aby jφm bil [vÜecky] nßrody. Nebo on bude je spravovati prutem ₧elezn²m; on¥ i pres vφna hn∞vu a prchlivosti Boha vÜemohoucφho tlaΦiti bude.
16. A mߥ na rouchu a na bedrßch sv²ch napsanΘ jmΘno: Krßl krßl∙ a Pßn pßn∙.
17. I vid∞l jsem jednoho and∞la, an stojφ v slunci, a zk°ikl hlasem velik²m, °ka vÜechn∞m ptßk∙m, kte°φ₧ lΘtali po prost°ed nebes: Poj∩te a shroma₧∩te se k veΦe°i velikΘho Boha,
18. Abyste jedli t∞la krßl∙, a t∞la hejtman∙, a t∞la siln²ch, a t∞la ko≥∙, i t∞ch, kte°φ₧ na nich sedφ, a t∞la vÜech svobodn²ch i slu₧ebnφk∙, i mal²ch i velik²ch.
19. I vid∞l jsem Üelmu a krßle zem∞ a vojska jejich, ani se sjeli, aby bojovali s tφm, kter²₧ sed∞l na koni, a s rytφ°stvem jeho.
20. I jata jest Üelma, a s nφ faleÜn² prorok ten, kter²₧ Φinφval divy p°ed nφ, jimi₧ svodil ty, kte°φ₧ p°ijali znamenφ Üelmy a kte°φ₧ se klan∞li obrazu jejφmu. [I] uvr₧eni jsou oba za ₧iva do jezera ohnivΘho, ho°φcφho sirou.
21. A jinφ zbiti jsou meΦem toho, kter²₧ sed∞l na koni, vychßzejφcφm z ·st jeho. A vÜickni ptßci nasyceni jsou t∞ly jejich.

20.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Ukßzßno svatΘmu Janu, 2. kterak draka starΘho svßzal and∞l,

3. kter²₧ po tisφci letech zase na chvφli rozvßzßn b²ti mß.

4. Odplata muΦedlnφk∙ Bo₧φch. 9. Vφt∞zstvφ nad Gogem a Magogem.

12. Soud i v²pov∞d mrtv²m podle knih otev°en²ch.

1. I vid∞l jsem and∞la sstupujφcφho s nebe, majφcφho klφΦ od propasti a °et∞z velik² v ruce svΘ.
2. I chopil draka, hada toho starΘho, jen₧ jest ∩ßbel a satan, i svßzal jej za tisφc let.
3. A uvrhl ho do propasti, i zav°el [jej tam] a svrchu nad nφm zapeΦetil, aby nesvodil vφce nßrod∙, a₧ by se vyplnilo tisφc let; nebo¥ potom musφ b²ti propuÜt∞n na mal² Φas.
4. I vid∞l jsem stolice, a posadili se na nich, i dßn jest jim soud, a [vid∞l jsem] duÜe stφnan²ch pro sv∞dectvφ Je₧φÜovo a pro slovo Bo₧φ, a kte°φ₧ se neklan∞li Üelm∞, ani obrazu jejφmu, a ani₧ p°ijali znamenφ jejφho na Φela svß, anebo na ruce svΘ. A o₧ili a kralovali s Kristem tisφc let.
5. Jinφ pak mrtvφ neo₧ili, dokud₧ by se nevyplnilo tisφc let. A to¥ jest prvnφ vzk°φÜenφ.
6. Blahoslaven² a svat², kdo₧ mß dφl v prvnφm vzk°φÜenφ. Nad t∞mi¥ ta druhß smrt nemß moci, ale budou kn∞₧φ Bo₧φ a Kristovi, a kralovati s nφm budou tisφc let.
7. A kdy₧ se vyplnφ tisφc let, propuÜt∞n bude satanßÜ z ₧alß°e svΘho.
8. I vyjde, aby svodil nßrody, kte°φ₧ jsou na Φty°ech stranßch zem∞, Goga a Magoga, a aby je shromß₧dil k boji, kter²ch₧to poΦet [jest] jako pφsku mo°skΘho.
9. I vstoupili na Üirokost zem∞ a obklφΦili stany svat²ch, i to m∞sto milΘ, ale sstoupil ohe≥ od Boha s nebe a spßlil je.
10. A ∩ßbel, kter²₧ je svodil, uvr₧en jest do jezera ohn∞ a sφry, kde₧ [jest] i Üelma, i faleÜn² prorok, a budou¥ muΦeni dnem i nocφ na v∞ky v∞k∙.
11. I vid∞l jsem tr∙n velik² bφl², a sedφcφho na n∞m, p°ed jeho₧ tvß°φ utekla zem∞ i nebe, a mφsto jim nenφ nalezeno.
12. I vid∞l jsem mrtvΘ, malΘ i velikΘ, stojφcφ p°ed obliΦejem Bo₧φm, a knihy otev°φny jsou. A jinΘ knihy [takΘ] jsou otev°φny, to jest knihy ₧ivota, i souzeni jsou mrtvφ podle toho, jak₧ psßno bylo v knihßch, [toti₧] podle skutk∙ sv²ch.
13. A vydalo mo°e mrtvΘ, kte°φ₧ byli v n∞m, tolikΘ₧ smrt i peklo vydali ty, kte°φ₧ v nich byli, i souzeni jsou jeden ka₧d² podle skutk∙ sv²ch.
14. Smrt pak a peklo uvr₧eni jsou do jezera ohnivΘho, a to¥ jest smrt druhß.
15. I [ten], kdo₧ nenφ nalezen v knihßch ₧ivota, uvr₧en jest do jezera ohnivΘho.

21.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Vid∞l svat² Jan novΘ nebe a zemi, 2. i JeruzalΘm nov²,

3. p°ed∙stojn² Bo₧φ stßnek, 10. m∞sto nejslavn∞jÜφ, jeho₧

p°edivn² zp∙sob, a nikdy nevφdanΘ ani sl²chanΘ ozdoby Üiroce

vypravuje.

1. Potom vid∞l jsem nebe novΘ a zemi novou. Nebo prvnφ nebe a prvnφ zem∞ byla pominula, a mo°e ji₧ nebylo.
2. A jß Jan vid∞l jsem m∞sto svatΘ, JeruzalΘm nov², sstupujφcφ od Boha s nebe, p°ipraven² jako nev∞stu okrßÜlenou mu₧i svΘmu.
3. I slyÜel jsem hlas velik² s nebe, °koucφ: Aj, stßnek Bo₧φ s lidmi, a bydliti¥ bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on B∙h s nimi bude, [jsa] jejich Bohem.
4. A set°e¥ B∙h vÜelikou slzu s oΦφ jejich, a smrti ji₧ vφce nebude, ani kvφlenφ, ani k°iku, ani bolesti nebude vφce; nebo prvnφ v∞ci pominuly.
5. I °ekl ten, kter²₧ sed∞l na tr∙nu: Aj, novΘ Φinφm vÜecko. I °ekl mi: NapiÜ [to]. Nebo¥ jsou tato slova v∞rnß a pravß.
6. I dφ mi: [Ji₧] se stalo. Jߥ jsem Alfa i Omega, poΦßtek i konec. Jߥ ₧φznivΘmu dßm z studnice vody ₧ivΘ darmo.
7. Kdo₧ zvφt∞zφ, obdr₧φ¥ d∞diΦn∞ vÜecko, a budu¥ jemu Bohem, a on mi bude synem.
8. StraÜliv²m pak, a nev∞rn²m, a ohyzdn²m, a vra₧edlnφk∙m, a smilnφk∙m, a Φarod∞jnφk∙m, a modlß°∙m, i vÜechn∞m lhß°∙m, [p°ipraven jest] dφl jejich v jeze°e, kterΘ₧ ho°φ ohn∞m a sirou, jen₧ jest smrt druhß.
9. I p°iÜel ke mn∞ jeden z sedmi and∞l∙, kte°φ₧ m∞li sedm koflφk∙ pln²ch sedmi ran nejposledn∞jÜφch, a mluvil se mnou, °ka: Poj∩, ukß₧i¥ nev∞stu, man₧elku Berßnkovu.
10. I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukßzal mi m∞sto velikΘ, ten svat² JeruzalΘm, sstupujφcφ s nebe od Boha,
11. Majφcφ slßvu Bo₧φ. Jeho₧ sv∞tlost [byla] podobnß k kameni nejdra₧Üφmu, jako k kameni jaspidu, kter²₧ by byl zp∙sobu k°iÜ¥ßlovΘho,
12. A m∞lo zed velikou a vysokou, v nφ₧ bylo dvanßcte bran, a na t∞ch branßch dvanßcte and∞l∙, a jmΘna napsanß, kterß₧to jmΘna jsou dvanßctera pokolenφ syn∙ Izraelsk²ch.
13. Od v²chodu [slunce] brßny t°i, od p∙lnoci brßny t°i, od poledne brßny t°i, od zßpadu brßny t°i.
14. A zed m∞stskß m∞la zßklad∙ dvanßcte, a na nich jmΘna dvanßcti apoÜtol∙ Berßnkov²ch.
15. A ten, kter²₧ mluvil se mnou, m∞l t°tinu zlatou, aby zm∞°il m∞sto i brßny jeho i zed jeho.
16. Polo₧enφ m∞sta toho ΦtverhranΘ jest, jeho₧ dlouhost tak velikß jest jako i Üirokost. I zm∞°il to m∞sto t°tinou a [vym∞°il] dvanßcte tisφc∙ hon∙; dlouhost pak jeho, i Üirokost, i vysokost jednostejnß jest.
17. I zm∞°il zed jeho, [a nam∞°il] sto Φty°idceti a Φty°i lokt∙, m∞rou Φlov∞ka, kterß₧ jest [mφra] and∞la.
18. A bylo stavenφ zdi jeho jaspis, m∞sto pak samo zlato ΦistΘ, podobnΘ sklu ΦistΘmu.
19. A zßkladovΘ zdi m∞stskΘ vÜelik²m kamenem drah²m ozdobeni byli. Zßklad prvnφ [byl] jaspis, druh² zafir, t°etφ chalcedon, Φtvrt² smaragd,
20. Pßt² sardonyx, Üest² sardius, sedm² chryzolit, osm² beryllus, devßt² topazion, desßt² chryzoprassus, jedenßct² hyacint, dvanßct² ametyst.
21. Dvanßcte pak bran dvanßcte perel [jest], a jedna ka₧dß brßna jest z jednΘ perly; a rynk m∞sta zlato ΦistΘ jako sklo, kterΘ₧ se naskrze prohlΘdnouti m∙₧e.
22. Ale chrßmu jsem v n∞m nevid∞l; nebo Pßn B∙h vÜemohoucφ chrßm jeho jest a Berßnek.
23. A to m∞sto nepot°ebuje slunce ani m∞sφce, aby svφtily v n∞m; nebo slßva Bo₧φ je osv∞cuje, a svφce jeho jest Berßnek.
24. A nßrodovΘ lidφ k spasenφ p°iÜl²ch, v sv∞tle jeho prochßzeti se budou, a krßlovΘ zemÜtφ p°enesou slßvu a Φest svou do n∞ho.
25. A brßny jeho nebudou zavφrßny ve dne; noci zajistΘ tam nebude.
26. A snesou do n∞ho slßvu a Φest nßrod∙.
27. A nevejde¥ do n∞ho nic poskvr≥ujφcφho, anebo p∙sobφcφho ohyzdnost a le₧, ne₧ toliko ti, kte°φ₧ napsanφ jsou v knihßch ₧ivota Berßnkova.

22.kapitola (Zjevenφ S. Jana)


Stkvoucφ ₧ivΘ vody potok, 2. se vÜφm, co₧ k v∞ΦnΘmu a dokonalΘmu

blahoslavenstvφ p°inßle₧φ, svatΘmu Janovi ukßzav Pßn, 7. brzk²

p°φchod sv∙j p°edpovφdß, 12. z°etelnΘ tudy vÜechn∞m v∞rn²m

dßvaje nßv∞Ütφ, aby se ku p°ijetφ jeho bedliv∞ a sna₧n∞

strojili.

1. I ukßzal mi potok Φist² vody ₧ivΘ, sv∞tl² jako k°iÜ¥ßl, tekoucφ z tr∙nu Bo₧φho a Berßnkova.
2. Uprost°ed [pak] rynku jeho a s obou stran potoka [bylo] d°evo ₧ivota, p°inßÜejφcφ dvanßctero ovoce, na ka₧d² m∞sφc vydßvajφcφ ovoce svΘ, a listφ svΘ k zdravφ nßrod∙.
3. A niΦeho zlo°eΦenΘho ji₧ vφce nebude, ale tr∙n Bo₧φ a Berßnk∙v bude v n∞m, a slu₧ebnφci jeho slou₧iti jemu budou.
4. A tvß° jeho vid∞ti budou, a jmΘno jeho [bude¥] na Φelφch jejich.
5. A noci tam nebude, ani₧ budou pot°ebovati svφce, ani sv∞tla sluneΦnΘho; nebo Pßn B∙h je osv∞cuje, a kralovati budou na v∞ky v∞k∙.
6. I °ekl mi: Slova tato jsou¥ v∞rnß a pravß, a Pßn, [jen₧ jest] B∙h svat²ch prorok∙, poslal and∞la svΘho, aby ukßzal slu₧ebnφk∙m sv²m, co se dφti musφ brzo.
7. Aj, p°ijdu¥ rychle. Blahoslaven², kdo₧ ost°φhß slov proroctvφ knihy tΘto.
8. Jß pak Jan vid∞l jsem a slyÜel tyto v∞ci. A kdy₧ jsem slyÜel a vid∞l, padl jsem, klan∞ti se [cht∞je] p°ed nohama and∞la toho, kter²₧ mi tyto v∞ci ukazoval.
9. Ale °ekl mi: Hle∩, abys toho neΦinil. Nebo¥ jsem spoluslu₧ebnφk tv∙j a brat°φ tv²ch prorok∙, a t∞ch, jen₧ ost°φhajφ slov knihy tΘto. Bohu se klan∞j.
10. Potom °ekl mi: NezapeΦe¥uj slov proroctvφ knihy tΘto; nebo¥ jest blφzko Φas.
11. Kdo Ükodφ, Ükodi₧ jeÜt∞; a kdo smrdφ, smrdi₧ jeÜt∞; a kdo jest spravedliv², ospravedlni₧ se jeÜt∞; a svat² posv∞ti₧ se jeÜt∞.
12. A aj, p°ijdu¥ brzo, a odplata mß se mnou, abych odplatil jednomu ka₧dΘmu podle skutk∙ jeho.
13. Jߥ jsem Alfa i Omega, poΦßtek i konec, prvnφ i poslednφ.
14. Blahoslavenφ, kte°φ₧ zachovßvajφ p°ikßzßnφ jeho, aby m∞li prßvo k d°evu ₧ivota a aby branami veÜli do m∞sta.
15. Vn∞ pak [budou] psi a Φarod∞jnφci, a smilnφci, a vra₧edlnφci, a modlß°i, i ka₧d², kdo₧ miluje a Φinφ le₧.
16. Jß Je₧φÜ poslal jsem and∞la svΘho, aby vßm sv∞dΦil o t∞chto v∞cech v cφrkvφch. Jß jsem ko°en a rod David∙v, a hv∞zda jasnß a jit°nφ.
17. A Duch i nev∞sta °kou: Poj∩. A kdo₧ slyÜφ, rci₧: P°ij∩. A kdo₧ ₧φznφ, p°ijdi₧, a kdo chce, nabe° vody ₧ivota darmo.
18. Osv∞dΦuji¥ pak ka₧dΘmu, kdo₧ by slyÜel slova proroctvφ knihy tΘto, jestli₧e by kdo p°idal k t∞mto v∞cem, ₧e¥ jemu p°idß B∙h ran napsan²ch v knize tΘto.
19. A jestli₧e by kdo ujal [n∞co] od slov proroctvφ tohoto, odejme¥ B∙h dφl jeho z knihy ₧ivota, a z m∞sta svatΘho, a z t∞ch v∞cφ, kterΘ₧ jsou napsßny v knize tΘto.
20. [Tak¥] pravφ ten, kter²₧ sv∞dectvφ vydßvß o t∞chto v∞cech: Jist∞¥ p°ijdu brzo. Amen. P°ijdi₧ tedy, Pane Je₧φÜi.