Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13.

#DRUH┴ EPIèTOLA K KORINTSK▌M#

#(SVAT╔HO) PAVLA APOèTOLA.#

ApoÜtol v epiÜtole tΘto k obm∞kΦenφ prvnφho listu a pro vzd∞lßnφ

k sob∞ dov∞rnosti i napomenutφ Korintsk²ch ku povinnostem jejich

p°edklßdß jim v∞ci dvoje, vztahujφcφ se:

I. K osob∞ jeho, a tu se oΦiÜ¥uje z toho, Φφm₧ od faleÜn²ch

apoÜtol∙ i jin²ch pomlouvaΦ∙ zmazßn byl s strany svΘho:

A. ₧ivota, ₧e toti₧ nemß souzen b²ti za n∞jakΘho:

1. bu°iΦe aΦkoli jej nejedna pokuÜenφ potkßvajφ;

2. nepravdomluvnΘho, pon∞vad₧ k nim podle p°φpov∞di

p°ijφti nemohl; kap. 1;

B. ·°adu, ₧e toti₧ nemß jmφn b²ti:

1. za tyrana, pro vylouΦenφ toho h°φÜnφka, Φeho₧ p°φΦiny

sluÜnΘ ukazuje a za n∞ho se p°imlouvß,

2. za toho,kter²₧ by slovo Bo₧φ falÜoval. P°i Φem₧ svΘ

p°isluhovßnφ k dov∞rnΘmu jeho p°ijetφ a zahanbenφ

faleÜn²ch apoÜtol∙ vysoce zveliΦuje i nejedna pot∞Üenφ

utiÜt∞n²m zvlßÜ¥ slu₧ebnφk∙m cφrkve p°edklßdß;

kap. 2.3.4.5.

II. K osobßm jejich, kde₧to v dov∞rnosti jich k sob∞ pon∞kud

vzd∞lav, °eΦ k nim obracφ, v nφ₧to:

A. napomφnß jich k konßnφ povinnostφ, vztahujφcφch se:

1. k jejich sv∞domφ, toti₧ aby sob∞ milosti od Boha

uΦin∞nΘ draze vß₧ili; h°φch∙ a zvlßÜt∞ tovaryÜenφ

s modlß°i se vyst°φhali; kap. 6.;

2. k bli₧nφm, toti₧ aby slu₧ebnφky sob∞ vyslanΘ i jeho

vd∞Φn∞ p°ijali, p°i Φem₧ mnohΘho ovoce svatΘho pokßnφ

dot²kß; na chudΘ lidi sbφrku neb almu₧nu zaΦatou

Üt∞d°e vykonali; kap. 7.8.9.;

B. domlouvß jim, ₧e:

1. faleÜnΘ apoÜtoly sob∞ oblibovali a je velebili, jeho

pak zlehΦovali. ProΦe₧ navrßtiv se k zaΦatΘ °eΦi,

op∞t z nejedn∞ch nß°k∙ se vyvozuje a faleÜnΘ uΦitele

zveliΦovßnφm sv²ch v∞cφ velik²ch a jejich v∞cφ, jimi₧

se honosili, zlehΦovßnφm velice zahanbuje;

2. ₧e nejedn∞mi h°φchy se zprz≥ovali, proΦe₧ o svΘm

p°φchodu jim zaslφbenφ Φin∞, s pohr∙₧kou jich

k ctnostem napomφnß a od h°φch∙ vyst°φhß, od verÜe 14.

kap. 12. a₧ do konce epiÜtoly, kterou₧ pozdravenφm

a modlitbou zavφrß; kap. 10.11.12.13.

Mß kapitol 13.

1.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


Pozdraviv Korintsk²ch, 3. a Pßnu Bohu z ustaviΦnΘ jeho ochrany

pod∞kovav, 8. o sv²ch pokuÜenφch jim vypravuje 12. a up°φmost

svou proti pomluvaΦ∙m osv∞dΦuje.

1. Pavel, apoÜtol Je₧φÜe Krista skrze v∙li Bo₧φ, a Timoteus bratr, cφrkvi Bo₧φ, kterß₧ jest v Korintu, se vÜemi svat²mi, kte°φ₧ jsou ve vÜφ Achaii:
2. Milost vßm a pokoj od Boha Otce naÜeho a Pßna Jezukrista.
3. Po₧ehnan² B∙h a Otec Pßna naÜeho Jezukrista, Otec milosrdenstvφ, a B∙h vÜelikΘho pot∞Üenφ,
4. Kter²₧ t∞Üφ nßs ve vÜelikΘm ssou₧enφ naÜem, abychom [i] my mohli pot∞Üovati t∞ch, [kte°φ₧ by byli] v jakΘmkoli ssou₧enφ, [a to] tφm pot∞Üenφm, kter²m₧ i my pot∞Üeni jsme od Boha.
5. Nebo jako₧ se rozhoj≥ujφ utrpenφ Kristova na nßs, tak skrze Krista rozhoj≥uje se i pot∞Üenφ naÜe.
6. Nebo bu∩to ₧e sou₧eni jsme, pro vaÜe pot∞Üenφ a spasenφ [sou₧eni jsme], kterΘ₧ se p∙sobφ v snßÜenφ t²ch₧ trßpenφ, kterß₧ i my trpφme; bu∩to ₧e pot∞Üovßni b²vßme, pro vaÜe pot∞Üenφ a spasenφ [pot∞Üovßni b²vßme]. A nad∞je naÜe pevnß jest o vßs.
7. Pon∞vad₧ vφme, ₧e jako₧ jste ·Φastnφci utrpenφ, takΘ i pot∞Üenφ.
8. Nechceme¥ zajistΘ, abyste nev∞d∞li, brat°φ, o sou₧enφ naÜem, kterΘ₧ jsme m∞li v Azii, ₧e jsme nad mφru p°etφ₧eni byli a nad mo₧nost, tak ₧e jsme ji₧ o ₧ivotu svΘm byli pochybili.
9. N²br₧ sami v sob∞ ji₧ jsme byli tak usoudili, ₧e nebylo lze ne₧ um°φti, abychom nedoufali sami v sob∞, ale v Bohu, jen₧ i mrtvΘ k°φsφ.
10. Kter²₧ z takovΘho nebezpeΦenstvφ smrti vytrhl nßs, a vytrhuje, v n∞ho₧ doufßme, ₧e i jeÜt∞ vytrhne,
11. Kdy₧ i vy nßm pomßhati budete modlitbami za nßs, aby z daru toho, p°φΦinou mnoh²ch osob nßm [danΘho], od mnoh²ch d∞kovßno bylo [Bohu] za nßs.
12. Nebo chlouba naÜe tato jest, sv∞dectvφ sv∞domφ naÜeho, ₧e v sprostnosti a v up°φmosti Bo₧φ, ne v moudrosti t∞lesnΘ, ale v milosti Bo₧φ obcovali jsme na [tomto] sv∞t∞, zvlßÜt∞ pak u vßs.
13. Nebo¥ nepφÜeme vßm nic jinΘho, ne₧li to, co₧ Φtete, aneb co₧ prvΘ znßte. A nad∞ji mßm, ₧e a₧ do konce tak znßti budete.
14. Jako₧ jste [ji₧] i z strßnky poznali nßs, ₧e¥ jsme chlouba vaÜe, podobn∞ jako i vy naÜe, v den Pßna Je₧φÜe.
15. A v tom¥ doufßnφ cht∞l jsem k vßm p°ijφti nejprve, abyste druhou milost m∞li,
16. A skrze vßs jφti do Macedonie, a zase z Macedonie p°ijφti k vßm, a [potom] od vßs abych byl doprovozen do Judstva.
17. O tom pak kdy₧ jsem p°emyÜloval, zdali jsem co lehkomysln∞ Φinil? Aneb co₧ p°emyÜluji, [zdali] podle t∞la p°emyÜluji, tak aby bylo p°i mn∞: Jest, jest, nenφ, nenφ?
18. Ale [vφ¥ to] v∞rn² B∙h, ₧e °eΦ naÜe, [kterß₧ byla mluvena] k vßm, nebyla: Jest, a nenφ.
19. Nebo Syn Bo₧φ Je₧φÜ Kristus, kter²₧ mezi vßmi kßzßn jest skrze nßs, [toti₧] skrze mne a Silvßna a Timotea, nebyl: Jest, a nenφ, ale bylo v [kßzßnφ o] n∞m: Jest,
20. (Nebo kolik₧koli [jest] zaslφbenφ Bo₧φch, v n∞m¥ [jsou:] Jest, a v n∞m¥ [takΘ jest] Amen,) k slßv∞ Bohu skrze nßs.
21. Ten pak, kter²₧ potvrzuje nßs s vßmi v Kristu, a kter²₧ pomazal nßs, B∙h jest.
22. Kter²₧ i znamenal nßs, a dal zßvdavek Ducha [svatΘho] v srdce naÜe.
23. Jß pak Boha za sv∞dka beru na svou duÜi, ₧e lituje vßs, jeÜt∞ jsem nep°iÜel do Korintu.
24. Ne jako bychom panovali nad v∞rou vaÜφ, ale pomocnφci jsme radosti vaÜφ; nebo v∞rou stojφte.

2.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


H°φÜnφka toho zase na milost p°ijφti velφ. 12. Prßce v∞rn²ch

slu₧ebnφk∙, i p∙vodu jich i ovoce (skrze p∞kn² p°φklad)

ukßzanφm zveliΦuje.

1. Toto jsem pak sob∞ ulo₧il, abych k vßm zase s zßmutkem nep°iÜel.
2. Nebo jestli₧e jß vßs zarmoutφm, i kdo jest, jeÜto by mne obveselil, ne₧ ten, kter²₧ jest ode mne zarmoucen?
3. A [proto¥] jsem vßm to napsal, abych p°ijda k vßm, nem∞l zßmutku z t∞ch, z nich₧ bych se m∞l radovati, doufaje o vÜech o vßs, ₧e radost mß jest vÜech vßs radost.
4. Nebo z velikΘho ssou₧enφ a bolesti srdce psal jsem vßm, s mnoh²mi slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lßsku, kterou₧to k vßm velikou mßm.
5. Jestli₧e¥ jest pak kdo zarmoutil, ne mne¥ zarmoutil, ne toliko pon∞kud, abych [jφm] neobt∞₧oval vÜech vßs.
6. Dosti¥ mß takov² na tom trestßnφ, kterΘ₧ [m∞l] od mnoh²ch,
7. Tak abyste [jemu] ji₧ rad∞ji zase odpustili a pot∞Üili ho, aby on snad p°φliÜn²m zßmutkem nep°iÜel na zahynutφ.
8. Proto₧ prosφm vßs, abyste utvrdili k n∞mu lßsku.
9. Nebo i proto psal jsem [vßm], abych zkuÜenφm zv∞d∞l, jsteli ve vÜem posluÜni.
10. Komu₧ pak vy co odpouÜtφte, i jß [odpouÜtφm]. Nebo i jß, jestli₧e jsem co odpustil, komu₧ jsem odpustil, pro vßs [odpustil jsem], p°ed obliΦejem Kristov²m, abychom nebyli oklamßni od satana.
11. Nebo nejsou nßm neznßmß myÜlenφ jeho.
12. Kdy₧ jsem pak p°iÜel do Troady, k [zv∞stovßnφ] evangelium Kristova, aΦkoli dve°e mi otev°φny byly skrze Pßna, vÜak nem∞l jsem [₧ßdnΘho] upokojenφ v duchu svΘm, proto₧e jsem nenalezl Tita, bratra svΘho.
13. Ale po₧ehnav jich, odÜel jsem do Macedonie.
14. Bohu pak [budi₧] dφka, kter²₧ v₧dycky dßvß nßm vφt∞zstvφ v Kristu, a v∙ni znßmosti svΘ zjevuje skrze nßs na ka₧dΘm mφst∞.
15. Nebo¥ jsme Kristova v∙n∞ dobrß Bohu v t∞ch, jen₧ k spasenφ p°ichßzejφ, i v t∞ch, kte°φ₧ hynou,
16. T∞m zajistΘ [jsme] v∙n∞ smrtelnß k smrti, on∞m pak v∙n∞ ₧ivota k ₧ivotu. Ale k tomu kdo jest zp∙sobn²?
17. Nebo¥ nejsme, jako mnozφ, cizolo₧φcφ slovo Bo₧φ, ale jako z up°φmnosti, a jako z Boha, p°ed obliΦejem Bo₧φm, o Kristu mluvφme.

3.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


Pon∞vad₧ vÜech svat²ch slu₧eb p°φtomn²ch v cφrkvi studnice jest

Kristus, Bo₧φ moc a moudrost, 4. tedy¥ jsou mnohem d∙stojn∞jÜφ

nad ony StarΘho Zßkona figurnΘ slu₧by.

1. ZaΦφnßme op∞t sami sebe chvßliti? Zdali₧ pot°ebujeme, jako n∞kte°φ, schvalujφcφch list∙ k vßm, nebo od vßs k jin²m?
2. List nßÜ vy jste, napsan² v srdcφch naÜich, kter²₧ znajφ a Φtou vÜickni lidΘ.
3. Nebo to zjevnΘ jest, ₧e jste [vy] list Krist∙v, zpraven² skrze p°isluhovßnφ naÜe, napsan² ne Φernidlem, ale Duchem Boha ₧ivΘho, ne na dskßch kamenn²ch, ale na dskßch srdce masit²ch.
4. Doufßnφ pak takovΘ mßme skrze Krista k Bohu,
5. Ne ₧e bychom dostateΦnφ byli mysliti n∞co sami z sebe, jako₧to sami z sebe, ale dostateΦnost naÜe z Boha [jest].
6. Kter²₧to i hodnΘ nßs uΦinil slu₧ebnφky NovΘho Zßkona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabφjφ, ale duch ob₧ivuje.
7. A pon∞vad₧ p°isluhovßnφ smrti, literami vyrytΘ na dskßch kamenn²ch, bylo slavnΘ, tak ₧e nemohli pat°iti synovΘ IzraelÜtφ v tvß° Moj₧φÜovu, pro slßvu oblφΦeje jeho, kterß₧ pominouti m∞la,
8. I kterak₧ by [tedy] ovÜem p°isluhovßnφ Ducha nem∞lo b²ti slavnΘ?
9. Nebo pon∞vad₧ p°isluhovßnφ pomsty slavnΘ bylo, mnohem¥ se vφce rozhoj≥uje v slßv∞ p°isluhovßnφ spravedlnosti.
10. Nebo to, co₧ oslaveno bylo, ani₧ oslaveno bylo v tΘ Φßstce, u p°irovnßnφ p°ev²ÜenΘ slßvy novΘho p°isluhovßnφ.
11. Nebo pon∞vad₧ to pomφjejφcφ slavnΘ [bylo], mnohem¥ vφce to, co₧ z∙stßvß, jesti¥ slavnΘ.
12. Proto₧ majφce takovou nad∞ji, mnohΘ svobody u₧φvßme,
13. A ne jako Moj₧φÜ, [kter²₧] kladl zßst°enφ na tvß° svou, aby nepat°ili synovΘ IzraelÜtφ k cφli tΘ v∞ci pomφjejφcφ.
14. Ale ztupeni jsou smyslovΘ jejich. Nebo a₧ do dneÜnφho [dne] to zast°enφ v Φφtßnφ StarΘho Zßkona z∙stßvß neodkrytΘ; nebo skrze Krista [toliko] se odnφmß.
15. Proto₧ a₧ do dneÜnφho [dne], kdy₧ se Φtou knihy Moj₧φÜovy, zast°enφ jest polo₧eno na jejich srdci.
16. Ne₧ jak₧ by se obrßtilo ku Pßnu, od≥ato bude zßst°enφ.
17. Nebo Pßn Duch jest, a kde₧ jest Duch Pßn∞, tu¥ [i] svoboda.
18. My pak vÜickni odkrytou tvß°φ slßvu Pßn∞ jako₧to v zrcadle spat°ujφce, v t²₧ obraz prom∞n∞ni b²vßme od slßvy v slßvu, jako₧to od Ducha Pßn∞.

4.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


Jakß v∞rnost, pilnost, 5. pokora, 8. stßlost, 13. opravdovost

a v duchu z spat°ovßnφ budoucφch p°eslavn²ch v∞cφ libost,

p°i slu₧ebnφcφch Pßn∞ stkvφti se mß, i vypravuje ut∞Üen∞,

16. i p°φklad toho na sob∞ ukazuje.

1. Proto₧ majφce toto p°isluhovßnφ, [tak] jak₧ jsme milosrdenstvφ doÜli, neoblevujeme [v n∞m].
2. Ale odmφtßme ukr²vßnφ nesluÜnosti, nechodφce v chytrosti, ani₧ se lstiv∞ obφrajφce s slovem Bo₧φm, ale zjevovßnφm pravdy v p°φjemnost uvodφce sebe u ka₧dΘho sv∞domφ lidskΘho p°ed obliΦejem Bo₧φm.
3. Pakli¥ zakrytΘ jest evangelium naÜe, p°ed t∞mi, kte°φ₧ hynou, zakrytΘ jest.
4. V nich₧to B∙h sv∞ta tohoto oslepil mysli, [toti₧] v nev∞rn²ch, aby se jim nezasvφtilo sv∞tlo evangelium slßvy Kristovy, kter²₧ jest obraz Bo₧φ.
5. Nebo¥ ne sami sebe kß₧eme, ale Krista Je₧φÜe Pßna, sami pak o sob∞ [pravφme], ₧e jsme slu₧ebnφci vaÜi pro Je₧φÜe.
6. B∙h zajistΘ, kter²₧ rozkßzal, aby se z temnostφ sv∞tlo zablesklo, ten¥ [jest] se osvφtil v srdcφch naÜich, k osvφcenφ znßmosti slßvy Bo₧φ v tvß°i Je₧φÜe Krista.
7. Mßme¥ pak poklad tento v nßdobßch hlin∞n²ch, aby vyv²Üenost moci byla Bo₧φ, a ne z nßs.
8. My¥ se vÜech stran ·zkost mßme, ale neb²vßme cele potlaΦeni; v divn²ch jsme nesnadnostech, ale neb²vßme v tom pohlceni;
9. Protivenstvφ trpφme, ale neb²vßme opuÜt∞ni; b²vßme opovr₧eni, ale nehyneme.
10. V₧dycky mrtvenφ Pßna Je₧φÜe na t∞le [svΘm] nosφme, aby i ₧ivot Je₧φÜ∙v na t∞le naÜem zjeven byl.
11. V₧dycky zajistΘ my, kte°φ₧ ₧ivi jsme, na smrt b²vßme vydßvßni pro Je₧φÜe, aby i ₧ivot Je₧φÜ∙v zjeven byl na smrtelnΘm t∞le naÜem.
12. A tak smrt v nßs moc provodφ, ale v vßs ₧ivot.
13. Majφce tedy tΘho₧ ducha vφry, podle toho, jak₧ psßno jest: Uv∞°il jsem, proto₧ jsem mluvil, i my¥ v∞°φme, proto₧ i mluvφme,
14. V∞douce, ₧e ten, kter²₧ vzk°φsil Pßna Je₧φÜe, i nßs skrze Je₧φÜe vzk°φsφ a postavφ s vßmi.
15. Nebo to vÜecko pro vßs se d∞je, aby ta p°ehojnß milost skrze dφk∙ Φin∞nφ od mnoh²ch [v∞rn²ch] rozmohla se k slßv∞ Bo₧φ.
16. Proto₧ neoblevujeme, ale aΦkoli zevnit°nφ Φlov∞k nßÜ ruÜφ se, vÜak ten vnit°nφ obnovuje se den ode dne.
17. Nebo toto nyn∞jÜφ lehouΦkΘ ssou₧enφ naÜe p°evelmi velikΘ v∞ΦnΘ slßvy b°φm∞ nßm p∙sobφ,
18. Kdy₧ nepat°φme na ty v∞ci, kterΘ₧ se vidφ, ale na ty, kterΘ₧ se nevidφ. Nebo ty v∞ci, kterΘ₧ se vidφ, jsou ΦasnΘ, ale kterΘ se nevidφ, jsou v∞ΦnΘ.

5.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


Nad∞jφ budoucφch v∞Φn²ch a rozkoÜn²ch v∞cφ, i pot∞Üuje apoÜtol

v∞rn²ch slu₧ebnφk∙, 9. i k sna₧nΘmu s dobr²m sv∞domφm

pracovßnφ p°φkladem sv²m ponoukß, 19. naposledy, kterak velikΘ

a slavnΘ v∞ci Kristus Pßn sv∞°il slu₧ebnφk∙m sv²m, vypravuje.

1. Vφme zajistΘ, ₧e bylli by tohoto naÜeho zemskΘho p°eb²vßnφ stßnek zbo°en, stavenφ od Boha mßme, p°φbytek ne rukou ud∞lan², v∞Φn² v nebesφch.
2. ProΦe₧ i v tomto [stßnku] vzdychßme, v p°φbytek nßÜ, kter²₧ jest s nebe, obleΦeni b²ti ₧ßdajφce,
3. Jestli₧e vÜak obleΦenφ a ne nazφ nalezeni budeme.
4. Nebo kte°φ₧ jsme v tomto stßnku, lkßme, jsouce obtφ₧eni, pon∞vad₧ bychom necht∞li svleΦeni b²ti, ale p°iodφni, aby pohlcena byla smrtelnost od ₧ivota.
5. Ten pak, kdo₧ nßs tak k tomu zp∙sobil, B∙h¥ [jest], kter²₧ i dal nßm zßvdavek Ducha [svΘho].
6. Proto₧ doufanlivΘ mysli v₧dycky jsouce, a v∞douce, ₧e dokud₧ pohostinu jsme v [tomto] t∞le, vzdßleni jsme ode Pßna,
7. (Nebo skrze vφru chodφme, [a] ne skrze vid∞nφ [tvß°i Pßn∞],)
8. DoufanlivΘ¥ pak mysli jsme, a oblibujeme rad∞ji vyjφti z t∞la a p°ijφti ku Pßnu.
9. Proto₧ i usilujeme bu∩ [v t∞le] pohostinu jsouce, bu∩to [z t∞la] se berouce, jemu se lφbiti.
10. VÜickni my zajistΘ ukßzati se musφme p°ed soudnou stolicφ Kristovou, aby p°ijal jeden ka₧d² [odplatu] za to, co₧ skrze t∞lo [p∙sobil], podle toho, jak₧ prßce Φφ byla, bu∩to v dobrΘm, nebo ve zlΘm.
11. Proto₧ znajφce tu hr∙zu Pßn∞, lidem k vφ°e slou₧φme, Bohu¥ pak znßmi jsme. A nad∞ji¥ mßm, ₧e i sv∞domφ vaÜemu znßmi jsme.
12. Nebo¥ ne sami sebe op∞t vßm chvßlφme, ale p°φΦinu vßm dßvßme, abyste se chlubili nßmi, [a] abyste [to] m∞li proti t∞m, kte°φ₧ se v tvßrnosti chlubφ, a ne v srdci.
13. Nebo bu∩to ₧e nesmyslnφ jsme, Bohu [nesmyslnφ jsme;] bu∩ ₧e jsme rozumnφ, vßm [rozumnφ jsme].
14. Lßska zajistΘ Kristova vφ₧e nßs,
15. Jako₧to ty, kte°φ₧ tak soudφme, ₧e pon∞vad₧ jeden za vÜecky um°el, tedy¥ vÜickni zem°eli, a ₧e za vÜecky um°el, aby ti, kte°φ₧ ₧ivi jsou, ji₧ ne sami sob∞ ₧ivi byli, ale tomu, kter²₧ za n∞ um°el i z mrtv²ch vstal.
16. A tak my ji₧ od toho Φasu ₧ßdnΘho neznßme podle t∞la. A aΦkoli jsme poznali Krista podle t∞la, ale nynφ ji₧ vφce neznßme.
17. Proto₧ jestli kdo v Kristu, novΘ stvo°enφ [jest]. StarΘ v∞ci pominuly, aj, novΘ vÜecko uΦin∞no jest.
18. To pak vÜecko [jest] z Boha, kter²₧ smφ°il nßs s sebou skrze Jezukrista, a dal nßm slu₧ebnost smφ°enφ tohoto.
19. Nebo B∙h byl v Kristu, smφ°uje sv∞t s sebou, nepoΦφtaje jim h°φch∙ jejich, a slo₧il v nßs to slovo smφ°enφ.
20. Proto₧ my na mφsto Krista poselstvφ d∞jeme; [a] jako by B∙h skrze nßs ₧ßdal [vßs], prosφme na mφst∞ Kristov∞, smi°te se s Bohem.
21. Nebo toho, kter²₧ h°φchu nepoznal, za nßs uΦinil h°φchem, abychom my uΦin∞ni byli spravedlnostφ Bo₧φ v n∞m.

6.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


Slu₧ebnφk∙ Pßn∞ k v∞rnΘmu a sna₧nΘmu povinnostφ sv²ch konßnφ,

11. lidu pak v∞rnΘho k opravdovΘmu a bedlivΘmu Φist²ch Bo₧φch

slu₧eb u₧φvßnφ 14. a modlß°stvφ utφkßnφ, piln∞ napomφnß.

1. Proto₧ napamßhajφce, i napomφnßme vßs, abyste milosti Bo₧φ nadarmo nebrali,
2. (Nebo¥ pravφ [B∙h]: V Φas p°φhodn² uslyÜel jsem t∞ a v den spasenφ spomohl jsem tob∞. Aj, nynφ¥ [jest] Φas p°φhodn², aj, nynφ dnovΘ spasenφ.)
3. ÄßdnΘho v niΦem₧ nedßvajφce pohorÜenφ, aby byla bez ·hony slu₧ba [naÜe;]
4. Ale ve vÜem se chovajφce jako₧to Bo₧φ slu₧ebnφci, ve mnohΘ trp∞livosti, v utiÜt∞nφch, v nedostatcφch, v ·zkostech,
5. V ranßch, v ₧alß°φch, v nepokojφch, v pracech, v bd∞nφ, v postech,
6. V Φistot∞, v um∞nφ, v dlouhoΦekßnφ, v dobrotivosti, v Duchu svatΘm, v lßsce neoÜemetnΘ,
7. V slovu pravdy, v moci Bo₧φ, skrze od∞nφ spravedlnosti, napravo i nalevo,
8. Skrze slßvu i pohan∞nφ, skrze zlou i dobrou pov∞st, jako₧to bludnφ, a [jsouce] pravdomluvnφ,
9. Jako₧to neznßmφ, a [jsouce] znßmφ, jako₧to umφrajφcφ, a aj, ₧ivi jsme, jako₧to potrestanφ, a nezmordovanφ,
10. Jako smutnφ, avÜak v₧dycky se radujφce, jako chudφ, a mnohΘ zbohacujφce, jako nic nemajφce, avÜak vÜemi v∞cmi vlßdnouce.
11. ┌sta naÜe otev°φna jsou k vßm, ≤ KorinÜtφ, srdce naÜe rozÜφ°eno jest.
12. Nejste v nßs sou₧eni, ne₧ sou₧eni jste v srdcφch vaÜich.
13. O takovΘ₧¥ odplaty [₧ßdßm od vßs,] jako₧to syn∙m pravφm: RozÜi°te se i vy.
14. A netßhn∞te jha s nev∞°φcφmi. Nebo jak² jest spolek spravedlnosti s nepravostφ? A jakΘ obcovßnφ sv∞tla s temnostmi?
15. A jakΘ srovnßnφ Krista s Belißlem? Aneb jak² dφl v∞°φcφmu s nev∞°φcφm?
16. A jakΘ spolΦenφ chrßmu Bo₧φho s modlami? Nebo vy jste chrßm Boha ₧ivΘho, jako₧ pov∞d∞l B∙h: Äe p°eb²vati budu v nich, a prochßzeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou m²m lidem.
17. A proto₧ vyjd∞te₧ z prost°edku jejich a odd∞lte se [od nich,] pravφ Pßn; a neΦistΘho se nedot²kejte, a jß p°ijmu vßs.
18. A budu vßm za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, pravφ Pßn vÜemohoucφ.

7.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


K svatosti ₧ivota kratiΦce napomenuv, 2. o svΘ k nim horlivΘ

lßsce 7. i z nich velikΘm pot∞Üenφ obÜφrn∞ vypravuje.

1. Takovß tedy majφce zaslφbenφ, nejmilejÜφ, oΦiÜ¥ujme₧ se od vÜelikΘ poskvrny t∞la i ducha, konajφce posv∞cenφ [naÜe] v bßzni Bo₧φ.
2. P°ijm∞te₧ nßs. ÄßdnΘmu¥ jsme neublφ₧ili, ₧ßdnΘmu neuÜkodili, ₧ßdnΘho neoklamali.
3. Nepravφm toho ku potup∞ [vaÜφ,] pon∞vad₧ jsem nap°ed pov∞d∞l, ₧e v srdcφch naÜich jste, tak abychom [hotovi byli] spolu [s vßmi] zem°φti i spolu ₧ivi b²ti.
4. MnohΘ¥ jsem k vßm d∙v∞rnosti, mnoho¥ se vßmi chlubφm; napln∞n jsem pot∞Üenφm, [a] rozhoj≥uji¥ se v radosti ve vÜelikΘm sou₧enφ naÜem.
5. Nebo i kdy₧ jsme byli p°iÜli do Macedonie, ₧ßdnΘho odpoΦinutφ nem∞lo t∞lo naÜe, ale ve vÜem sou₧eni jsme byli; [m∞li jsme] zevnit° boje, vnit° strachy.
6. Ale ten, jen₧ t∞Üφ ponφ₧enΘ, pot∞Üil nßs, B∙h, skrze Tit∙v p°φchod.
7. A netoliko p°φchodem jeho, ale takΘ i pot∞Üenφm tφm, kterΘ₧ on m∞l z vßs, vypravovav nßm o vaÜφ velikΘ ₧ßdosti [nßs, ] o vaÜem kvφlenφ, a vaÜφ ke mn∞ horlivΘ milosti, tak₧e jsem se velmi zradoval.
8. A aΦkoli zarmoutil jsem vßs listem, nelituji toho, aΦ jsem byl litoval. Nebo vidφm, ₧e ten list, aΦkoli na Φas, zarmoutil vßs.
9. [Ale] nynφ raduji se, ne ₧e jste zarmouceni byli, ale ₧e jste se ku pokßnφ zarmoutili. Zarmoutili jste se zajistΘ podle Boha, tak₧e jste k ₧ßdnΘ Ükod∞ nep°iÜli skrze nßs.
10. Nebo zßmutek, kter²₧ jest podle Boha, ten pokßnφ k spasenφ p∙sobφ [takovΘ], jeho₧ nikdy lφto nebude, ale zßmutek sv∞ta zp∙sobuje smrt.
11. Ano hle, to samo, ₧e jste podlΘ Boha zarmouceni byli, kterakou v vßs zp∙sobilo sna₧nost, n²br₧ [jakou] omluvu, n²br₧ za₧hnutφ hn∞vu, n²br₧ bßze≥, n²br₧ ₧ßdost vroucφ, n²br₧ horlivost, anobr₧ pomstu? [A] VÜelijak ukßzali jste se nevinni b²ti v tΘ p°φhod∞.
12. A aΦ psal jsem vßm, vÜak ne pro toho [jsem psal], kter²₧ tu nepravost spßchal, ani pro toho, komu₧ se k°ivda stala, ale aby vßm zjevena byla pilnost naÜe o vßs p°ed obliΦejem Bo₧φm.
13. Proto₧ pot∞Üeni¥ jsme z pot∞Üenφ vaÜeho. Ale mnohem hojn∞ji zradovali jsme se z radosti Titovy, ₧e pooΦerstven jest duch jeho ode vÜech vßs,
14. A ₧e chlubilli jsem se v Φem vßmi p°ed nφm, nebyl jsem zahanben, ale jako₧ vÜecko mluvili jsme vßm v pravd∞, tak i chlouba naÜe, kterß₧ [byla] p°ed Titem, pravß jest shledßna.
15. A hojn∞ji i srdce jeho jest k vßm [obrßceno], nebo rozpomφnß se na posluÜenstvφ vÜech vßs, a kterak jste ho s bßznφ a s strachem p°ijali.
16. Raduji se [pak], ₧e ve vÜem mßm o vßs doufßnφ.

8.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


DobrΘ sv∞dectvφ ochotnΘ Üt∞drosti Macedonsk²ch dav apoÜtol,

7. k nßsledovßnφ jich podle mo₧nosti KorintskΘ probuzuje,

16. a brat°φ, kterΘ₧ k nim posφlß, jejich lßsce porouΦφ.

1. Znßmu¥ pak vßm Φinφme, brat°φ, milost Bo₧φ, danou zbor∙m Macedonsk²m,
2. Äe v mnohΘm zkuÜenφ [rozliΦn²ch] sou₧enφ rozhojnilß radost jejich a p°evelikß chudoba jejich rozhojn∞na jest v bohatstvφ up°φmnosti jejich.
3. Nebo sv∞dectvφ jim vydßvßm, ₧e podle mo₧nosti, ba i nad mo₧nost hotovi [byli sd∞liti se],
4. Mnoh²mi ₧ßdostmi prosφce nßs, abychom tΘ milosti [jejich] a obcovßnφ slu₧ebnost ([v rozd∞lovßnφ] toho svat²m) na se p°ijali.
5. A netoliko tak [uΦinili], jak₧ jsme se nadßli, ale sami sebe nejprve dali Pßnu, [a i] nßm takΘ u v∙li Bo₧φ,
6. Tak ₧e jsme musili napomenouti Tita, aby jako₧ byl prve zapoΦal, tak takΘ i dokonal p°i vßs milost tuto.
7. A proto₧ jak₧ ve vÜech v∞cech jste hojnφ, [toti₧] u vφ°e i v °eΦi i v znßmosti i ve vÜelikΘ sna₧nosti i v lßsce vaÜφ k nßm, tak i v tΘto milosti hojnφ bu∩te.
8. Ne jako rozkazuje, [toto] pravφm, ale p°φΦinou jin²ch sna₧nosti i vaÜi up°φmou lßsku zkuÜenou ukßzati cht∞je.
9. Nebo znßte milost Pßna naÜeho Jezukrista, ₧e pro vßs uΦin∞n jest chud², jsa bohat², abyste vy jeho chudobou zbohatli.
10. A k tomu¥ vßm radu dßvßm; nebo jest vßm to u₧iteΦnΘ, kte°φ₧ jste netoliko Φiniti, ale i chtφti prve zaΦali lΘta p°edeÜlΘho.
11. Proto₧ nynφ ji₧ to skutkem vykonejte, aby jako₧ hotovΘ [bylo] cht∞nφ, tak takΘ [bylo] i vykonßnφ z toho, co₧ mßte.
12. Nebo jestli¥ prve v∙le hotovß, podle toho, co₧ kdo mß, vzßcnß jest [Bohu], ne podle toho, Φeho₧ nemß.
13. Nebo ne [proto vßs ponoukßm], aby jin²m bylo polehΦenφ, a vßm sou₧enφ, ale rovnost a¥ jest; nynφ p°φtomn∞ vaÜe hojnost [spomozi₧] jejich chudob∞,
14. Aby [potom] takΘ jejich hojnost vaÜφ chudob∞ byla ku pomoci, aby tak byla rovnost;
15. Jako₧ psßno: Kdo mnoho nasbφral, nic mu nezb²valo, a kdo mßlo, nem∞l nedostatku.
16. Ale dφka Bohu, kter²₧ takovou₧ sna₧nost k [slu₧b∞] vßm dal v srdce Titovo,
17. Tak₧e to napomenutφ [naÜe ochotn∞] p°ijal, anobr₧ jsa [v lßsce k vßm] opravdov², sßm z svΘ dobrΘ v∙le Üel k vßm.
18. Poslali¥ jsme pak s nφm bratra toho, kter²₧ mß velikou chvßlu v evangelium po vÜech sbo°φch,
19. (A netoliko [to], ale takΘ losem vyvolen jest od cφrkvφ za tovaryÜe putovßnφ naÜeho, s touto milostφ, kterou₧to slou₧φme k slßv∞ Pßnu a k [vypln∞nφ] v∙le vaÜφ,)
20. Varujφce se toho, aby nßm n∞kdo neutrhal pro tu hojnost, kterou₧ my p°isluhujeme,
21. DobrΘ opatrujφce netoliko p°ed obliΦejem Pßn∞, ale i p°ed lidmi.
22. Poslali jsme pak s nimi bratra naÜeho, kterΘho₧ jsme mnohokrßt ve mnoh²ch v∞cech zkusili, ₧e jest piln², a nynφ mnohem piln∞jÜφ [bude] pro mnohΘ doufßnφ [mΘ] o vßs.
23. Z strany Tita [vφte, ₧e jest] tovaryÜ m∙j, a mezi vßmi pomocnφk [m∙j;] a z strany brat°φ naÜich, [₧e jsou] poslovΘ cφrkvφ [a] slßva Kristova.
24. Proto₧ jistoty lßsky vaÜφ a chlouby naÜφ o vßs, k nim doka₧te, p°ed obliΦejem cφrkvφ.

9.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


ProΦ k nim pomocnφky svΘ posφlß, p°φΦinu oznamuje, 6. a jakß

mysl almu₧nu dßvajφcφch b²ti mß, 10. i jakß za to nad∞je

odplaty, p∞kn∞ vypravuje.

1. Nebo o pomoci, kterß₧ se [sbφrß] na svatΘ, jest zbyteΦnΘ psßti vßm.
2. Vφm zajistΘ o vaÜφ hotovosti, pro kterou₧to chlubφm se vßmi u Macedonsk²ch, kterak by Achaia hotova byla [k tomu] od p°edeÜlΘho lΘta. A ta z vßs [poÜlß] horlivost mnoh²mi [k tΘmu₧] pohnula.
3. I poslal jsem [k vßm] tyto brat°φ, aby chlouba naÜe vßmi nebyla marnß v tΘ strßnce, [ale] abyste, (jak₧ jsem °ekl,) byli hotovi,
4. Abychom snad, p°iÜlili by se mnou MacedonÜtφ, a nalezli vßs nehotovΘ, nemusili se styd∞ti, (a¥ nedφm vy) za takovou chloubu.
5. Proto₧ vid∞lo mi se za pot°ebnΘ t∞chto brat°φ napomenouti, aby p°edeÜli [mne] k vßm, a p°ipravili prve opov∞d∞nou sbφrku vaÜi, aby byla hotovß jako dobrovolnß sbφrka, a ne jako bezd∞Φnß.
6. Ale toto¥ [pravφm:] Kdo skoup∞ rozsφvß, skoup∞ i ₧φti bude; a kdo₧ rozsφvß ochotn∞, ochotn∞ i ₧φti bude.
7. Jeden ka₧d² jak₧ ulo₧il v srdci [svΘm, tak uΦi≥,] ne s neochotnou myslφ anebo z muÜenφ. Nebo¥ ochotnΘho dßrce miluje B∙h.
8. Mocen¥ [jest] pak B∙h vÜelikou milost rozhojniti v vßs, abyste ve vÜem vÜudy vÜelikou dostateΦnost majφce, hojnφ byli ke vÜelikΘmu skutku dobrΘmu,
9. Jako₧ psßno jest: Rozsypal [a] dal chud²m, spravedlnost jeho z∙stßvß na v∞ky.
10. Ten pak, kter²₧ dßvß sφm∞ rozsφvajφcφmu, dej₧ i [vßm] chlΘb k jedenφ, a rozmno₧i₧ sφm∞ vaÜe, a p°ispo°i₧ ·rody spravedlnosti vaÜφ,
11. [Abyste] vÜelijak zbohaceni byli ke vÜelikΘ sprostnosti, kterß₧to p∙sobφ skrze nßs, aby dφky Φin∞ny byly Bohu.
12. Nebo slu₧ba ob∞ti tΘto netoliko dopl≥uje nedostatky svat²ch, ale takΘ rozhoj≥uje se v mnohΘ dφk∙ Φin∞nφ Bohu, p°φΦinou schvßlenφ slu₧by tΘto,
13. Kdy₧ chvßlφ Boha z jednomyslnΘ poddanosti vaÜφ k evangelium Kristovu, a z up°φmΘ pomoci jim i vÜechn∞m [uΦin∞nΘ],
14. A modlφ se za vßs ti, kte°φ₧ vßs p°evelice milujφ pro vyv²Üenou milost Bo₧φ v vßs.
15. Dφka pak [budi₧] Bohu z nevymluvnΘho daru jeho.

10.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


OΦiÜ¥uje se od nß°ku, 3. prav∞, ₧e podle t∞la nechodφ, sv²ch

v∞cφ nehledß, 8. a nenφ marnochlubn², 13. ale Kristu tak,

jak₧ mu odm∞°il B∙h, slou₧φ.

1. Jß pak sßm Pavel prosφm vßs skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kter²₧to v p°φtomnosti u vßs jsem pokorn², ale v nep°φtomnosti sm∞le dov∞rn² jsem k vßm.
2. Prosφm pak vßs [za to,] abych p°φtomen jsa, nemusil doufanliv² b²ti tou sm∞lostφ, kterou₧ jsem jmφn, ₧e bych sm∞l² byl proti n∞kter²m, kte°φ₧ za to majφ, ₧e bychom my podle t∞la chodili.
3. V t∞le zajistΘ chodφce, ne podle t∞la ryt∞°ujeme,
4. Nebo od∞nφ ryt∞°ovßnφ naÜeho nenφ t∞lesnΘ, ale mocnΘ v Bohu k vyvrßcenφ ohrad,
5. [Jφm₧to] podvracφme rady, i vÜelikou vysokost, povyÜujφcφ se proti um∞nφ Bo₧φmu, jφmajφce vÜelikou mysl v poddanost Kristu,
6. A nahotov∞ majφce pomstu proti ka₧dΘmu neposluÜenstvφ, kdy₧ napln∞no bude vaÜe posluÜenstvφ.
7. [A co₧ toliko] na to, co p°ed oΦima jest, hledφte? Mßli kdo tu nad∞ji o sob∞, ₧e by Krist∙v byl, pomysli₧ takΘ na to sßm u sebe, ₧e jako₧ on [jest] Krist∙v, tak i my Kristovi [jsme].
8. Nebo bych¥ se pak i jeÜt∞ hojn∞ji chlubil mocφ naÜφ, kterou₧ nßm dal Pßn vzd∞lßnφ a ne k zka₧enφ vaÜemu, nebudu¥ zahanben;
9. Abych se nezdßl listy straÜiti vßs.
10. Nebo listovΘ [jeho] (dφ [n∞kdo]) jsou t∞₧cφ a mocnφ, ale p°φtomnost osobnß [jest] mdlß, a °eΦ chaternß.
11. Toto necha¥ myslφ takov², ₧e jacφ₧ jsme v slovu skrze psßnφ, vzdßleni jsouce [od vßs], takovφ takΘ [budeme] i v skutku, p°ijdouce [k vßm].
12. Nebo¥ my se neodva₧ujeme p°imφsiti aneb p°irovnati k n∞kter²m, kte°φ₧ sami sebe chvßlφ. Ale ti nerozum∞jφ, ₧e sami sebou sebe m∞°φ a p°irovnßvajφ sebe sob∞.
13. My pak nebudeme se nad to, co₧ [nßm] nenφ odm∞°eno, chlubiti, ale podle mφry pravidla, kterou₧to mφru odm∞°il nßm B∙h, [chlubiti se budeme, toti₧ ₧e jsme] dosßhli a₧ k vßm.
14. Nebo ne jako bychom nedosßhli a₧ k vßm, rozÜi°ujeme se nad mφru. A₧ i k vßm zajistΘ p°iÜli jsme v evangelium Kristovu.
15. [Proto₧] my se nad to, co₧ [nßm] nenφ odm∞°eno, nechlubφme, [toti₧] cizφmi pracemi, [ale] nad∞ji mßme, kdy₧ vφra vaÜe r∙sti bude v vßs, ₧e [my] se rozÜφ°φme dßle podle toho, jak₧ nßm odm∞°eno,
16. [Toti₧,] abych jeÜt∞ [i na t∞ch mφstech,] kterß₧ jsou za vßmi dßle, kßzal evangelium, [a] ne abych v tom, co₧ jinΘmu odm∞°eno jest, [a ji₧] jest hotovΘ, se chlubil.
17. Ale kdo se chlubφ, v Pßnu se chlub.
18. Nebo ne ten, kdo₧ se sßm chvßlφ, zkuÜen² jest, ale [ten,] koho₧ Pßn chvßlφ.

11.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


UΦφ je opatrnosti, aby se faleÜn²m apoÜtol∙m chytrßk∙m svoditi

nedali, 5. sv∞tle toho dovod∞, ₧e jest netoliko vÜudy jim

roven, 23. ale ₧e je i vysoce p°evyÜuje.

1. ╙ byste mne maliΦko posnesli v nemoudrosti [mΘ], n²br₧ posneste mne.
2. Nebo¥ miluji vßs Bo₧φm milovßnφm. Zasnoubil¥ jsem zajistΘ vßs [jako] Φistou pannu oddati jednomu mu₧i, Kristu.
3. Ale bojφm¥ se, aby snad, jako₧ had svedl Evu chytrostφ svou, tak nebyly poruÜeny mysli vaÜe, [abyste se toti₧ neuch²lili] od sprostnosti, kterß₧ jest v Kristu.
4. Nebo kdyby n∞kdo p°ijda, jinΘho Je₧φÜe [vßm] kßzal, kterΘho₧ jsme [my] nekßzali, aneb [kdybyste] jinΘho ducha p°ijali, kterΘho₧ jste [prve] nep°ijali, anebo jinΘ evangelium, kterΘho₧ jste [od nßs] nevzali, sluÜn∞ byste [to] snßÜeli.
5. Nebo¥ za to mßm, ₧e jsem nic menÜφ nebyl velik²ch apoÜtol∙.
6. Jestli₧e¥ pak jsem nedosp∞l² v °eΦi, vÜak ne v um∞nφ, ale ve vÜem vÜudy otev°enφ jsme vßm.
7. Zdali jsem zh°eÜil, poni₧uje se, abyste vy pov²Üeni byli, [a] ₧e jsem darmo evangelium Bo₧φ kßzal vßm?
8. JinΘ jsem cφrkve loupil, bera od nich plat k slu₧b∞ vaÜφ. A byv u vßs, jsa pot°eben, neobt∞₧oval jsem ₧ßdnΘho.
9. Nebo ten nedostatek m∙j doplnili brat°φ, p°iÜedÜe z Macedonie. A ve vÜech v∞cech varoval jsem se, a varovati budu, abych vßs neobt∞₧oval.
10. Jesti¥ pravda Kristova ve mn∞, ₧e chlouba tato nebude mi zma°ena v krajinßch Achaisk²ch.
11. Z kterΘ p°φΦiny? [Snad] ₧e vßs nemiluji? B∙h¥ vφ.
12. Ale co₧ Φinφm, jeÜt∞¥ Φiniti budu, abych od≥al p°φΦinu t∞m, kte°φ₧ hledajφ p°φΦiny [k tomu,] aby v tom, v Φem₧ se chlubφ, nalezeni byli takovφ jako i my.
13. Nebo takovφ faleÜnφ apoÜtolΘ [jsou] d∞lnφci lstivφ, prom∞≥ujφce se v apoÜtoly Kristovy.
14. A nenφ div. Nebo i satan prom∞≥uje se v and∞la sv∞tlosti.
15. Proto₧ nenφ¥ to [tak] velikß v∞c, jestli₧e i slu₧ebnφci jeho prom∞≥ujφ se, aby se zdßli b²ti slu₧ebnφci spravedlnosti, jich₧to konec bude podle skutk∙ jejich.
16. Op∞t pravφm, aby mne n∞kdo nem∞l za nemoudrΘho; n²br₧ i jako nemoudrΘho p°ijm∞te mne, a¥ i jß se maliΦko n∞co pochlubφm.
17. Co₧ mluvφm, nemluvφm¥ jako ode Pßna, ale jako v nemoudrosti z strany tΘto chlouby.
18. Kdy₧¥ se mnozφ chlubφ podle t∞la, i jߥ se pochlubφm.
19. Rßdi zajistΘ snßÜφte nemoudrΘ, jsouce [sami] moud°φ.
20. Nebo snesete [i to], by vßs kdo v slu₧bu podrobil, by kdo z₧φral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vßs kdo v tvß° bil.
21. K zahanbenφ vaÜemu pravφm, rovn∞ jako bychom my n∞jacφ Üpatnφ byli. N²br₧ v Φem kdo smφ, (v nemoudrosti mluvφm,) smφm¥ i jß.
22. ÄidΘ jsou? [Jsem] i jß [Äid]. IzraelÜtφ jsou? [Jsem] i jß. Sφm∞ Abrahamovo jsou? I jß.
23. Slu₧ebnφci Kristovi jsou? (Nemoud°e dφm:) Nadto jß. V pracech [b²val jsem] hojn∞ji, v ranßch p°φliÜn∞, v ₧alß°φch hojn∞ji, v smrtech Φastokrßt.
24. Od Äid∙ p∞tkrßt Φty°idceti [ran] bez jednΘ trp∞l jsem.
25. T°ikrßt metlami mrskßn jsem, jednou jsem byl ukamenovßn, t°ikrßt jsem na mo°i tonul, ve dne i v noci v hlubokosti [mo°skΘ] byl jsem.
26. [Na] cestßch Φasto, v nebezpeΦenstvφ na °ekßch, v nebezpeΦenstvφ od lotr∙, v nebezpeΦenstvφ od svΘho pokolenφ, v nebezpeΦenstvφ od pohan∙, v nebezpeΦenstvφ v m∞st∞, v nebezpeΦenstvφ na pouÜti, v nebezpeΦenstvφ na mo°i, v nebezpeΦenstvφ mezi faleÜn²mi brat°φmi;
27. V prßci a v ustßnφ, v bd∞nφch Φasto, v hladu a v ₧φzni, v postech Φastokrßt, na zim∞ a v nahot∞.
28. Krom∞ toho, co₧ zevnit° [jest, dotφrß na mne] ten houf na ka₧d² den povstßvajφcφ proti mn∞, [to jest] pΘΦe o vÜecky sbory.
29. Kdo umdlΘvß, abych [jß s nφm] nemdlel? Kdo se urß₧φ, abych jß se nepßlil?
30. Jestli₧e¥ se mßm chlubiti, nemocmi sv²mi se chlubiti budu.
31. B∙h a Otec Pßna naÜeho Jezukrista, kter²₧ jest po₧ehnan² na v∞ky, vφ, ₧e¥ nelhu.
32. Hejtman v DamaÜku [lidu] ArΘty krßle, ost°φhal m∞sta DamaÜku, cht∞je mne do v∞zenφ vzφti.
33. Ale [jß] oknem po provaze spuÜt∞n jsem v koÜi p°es zed, i uÜel jsem rukou jeho.

12.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


O zvlßÜtnφch zjevenφch Bo₧φch, 7. sv²ch pokuÜenφch, pracech,

14. v∞rnΘ up°φmnosti, a tak d∙vodφch apoÜtolstvφ svΘho skrovn∞

napsav, 20. navrhl jim, aby jeho p°φchodu v takovΘm zp∙sobu

Φekali, z jakΘho₧ by ani on ani oni zßmutku mφti nemusili.

1. Ale chlubiti mi se nenφ dobrΘ, nebo p°iÜel bych [k vypravovßnφ] o vid∞nφch a zjevenφch Pßn∞.
2. Znßm Φlov∞ka v Kristu p°ed lety Φtrnßcti, (v t∞leli, nevφm, Φili krom t∞la, nevφm, B∙h¥ vφ,) kter²₧ byl vtr₧en a₧ do t°etφho nebe.
3. A vφm takovΘho Φlov∞ka, (byloli v t∞le, Φili krom t∞la, nevφm, B∙h vφ),
4. Äe jest byl vtr₧en do rßje, a slyÜel nevypravitelnß slova, kter²ch₧ nesluÜφ Φlov∞ku mluviti.
5. Takov²m budu se chlubiti, ale sßm sebou nechci se chlubiti, ne₧ toliko nemocmi sv²mi.
6. Nebo buduli se chtφti chlubiti, nebudu¥ [proto] nemoudr²m, nebo pravdu povφm; ale uskrovnφm¥, aby n∞kdo nesm²Ülel vφce, ne₧li vidφ [p°i] mn∞, aneb slyÜφ ode mne.
7. A abych se vysokostφ zjevenφ nad mφru nepozdvihl, dßn mi jest osten do t∞la, toti₧ and∞l satan, aby mne poliΦkoval, abych se nad mφru nepovyÜoval.
8. Za to t°ikrßt jsem Pßna prosil, aby to odstoupilo ode mne.
9. Ale °ekl mi: Dosti mßÜ na mΘ milosti, nebo¥ moc mß v nemoci dokonßvß se. Nejrad∞ji tedy chlubiti se budu nemocmi sv²mi, aby ve mn∞ p°eb²vala moc Kristova.
10. Proto₧ libost mßm v nemocech [sv²ch], v pohan∞nφch, v nedostatcφch, v protivenstvφch, [a] v ·zkostech, pro Krista. Nebo kdy₧ mdlφm, tedy silen jsem.
11. UΦin∞n jsem nemoudr²m, chlub∞ se; vy jste mne k tomu p°inutili. Neb jß od vßs m∞l jsem chvßlen b²ti; nebo¥ jsem nic menÜφ nebyl velik²ch apoÜtol∙, aΦkoli nic nejsem.
12. Znamenφ zajistΘ apoÜtolstvφ [mΘho] prokßzßna jsou mezi vßmi ve vÜφ trp∞livosti, i v divφch a v zßzracφch, a v mocech.
13. Neb co jest, Φeho byste vy mΘn∞ m∞li ne₧li jinΘ cφrkve, leΦ to, ₧e jsem jß vßs neobt∞₧oval? Odpus¥te₧ mi to bezprßvφ.
14. Aj, ji₧ pot°etφ hotov jsem p°ijφti k vßm, a nebudu¥ vßs obt∞₧ovati. Nebo nehledßm toho, co₧ jest vaÜeho, ale vßs. Nebo¥ nemajφ synovΘ rodiΦ∙m poklad∙ shroma₧∩ovati, ale rodiΦovΘ syn∙m.
15. Jߥ pak velmi rßd nßklad uΦinφm, i sßm se vynalo₧φm za duÜe vaÜe, aΦkoli velmi vßs miluje, mßlo jsem milovßn.
16. Ale nech¥₧ jest tak, ₧e jsem jß vßs neobt∞₧oval, ne₧ chytr² jsa, lstφ jsem vßs zjφmal.
17. Zdali skrze n∞koho z t∞ch, kterΘ₧ jsem poslal k vßm, obloupil jsem vßs?
18. Do₧ßdal jsem se Tita, a poslal jsem s nφm bratra toho. Zdali vßs Titus podvedl? Zdali₧ jsme jednφm duchem nechodili? Zdali₧ ne jedn∞mi ÜlΘp∞jemi?
19. A zase domnφvßteli se, ₧e my se vymlouvßme p°ed vßmi? P°ed obliΦejem¥ Bo₧φm v Kristu mluvφme, a to vÜecko, nejmilejÜφ, k vaÜemu vzd∞lßnφ.
20. Nebo¥ se bojφm, abych snad p°ijda [k vßm], nenalezl vßs takov²ch, jak²ch₧ bych necht∞l, a jß nebyl nalezen od vßs, jakΘho₧ byste vy necht∞li, aby snad [nebyli mezi vßmi] svßrovΘ, zßvistφ, hn∞vovΘ, vßdy, utrhßnφ, reptßnφ, nad²mßnφ, r∙znice,
21. Aby mne op∞t, kdy₧ bych p°iÜel, neponφ₧il B∙h m∙j u vßs, a plakal bych mnoh²ch z t∞ch, kte°φ₧ jsou prve h°eÜili, a neΦinili pokßnφ z neΦistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterou₧ pßchali.

13.kapitola (Druhß EpiÜtola S. Pavla k Korintsk²m)


Nenapravujφcφm a zpurn²m pohr∙₧ku uΦiniv p°φsnou, aby sob∞ vΦas

usmyslili, jich napomφnß; 11. potom vÜecky k pravΘ pobo₧nosti

probudiv, 12. pozdravenφm milostn²m a po₧ehnßnφm epiÜtolu svou

zav°el.

1. Toto [ji₧] po t°etφ jdu k vßm, a v ·stech dvou neb t°φ sv∞dk∙ stane¥ ka₧dΘ slovo.
2. P°edpov∞d∞l¥ jsem, a p°edpovφdßm po druhΘ jako p°φtomn², a nep°φtomn² nynφ pφÜi t∞m, kte°φ₧ prve h°eÜili, i jin²m vÜechn∞m, ₧e p°ijduli¥ op∞t znovu, neodpustφm,
3. Pon∞vad₧ zkusiti hledßte toho, kter²₧ skrze mne mluvφ, Krista, kter²₧to k vßm nenφ nemocn², ale mocn² jest v vßs.
4. Nebo aΦkoli uk°i₧ovßn jest jako nemocn², ale ₧iv jest z moci Bo₧φ. A tak i my mdlφ jsme s nφm, ale ₧ivi budeme s nφm, z moci Bo₧φ [vztahujφcφ se] a₧ k vßm.
5. Sami sebe zkuÜujte, jsteli u vφ°e; sami sebe ohledujte. ╚ili sami sebe neznßte, ₧e Je₧φÜ Kristus jest v vßs? LeΦ jste snad zavr₧eni.
6. Ale nad∞ji mßm, ₧e¥ poznßte, ₧e¥ my nejsme zavr₧eni.
7. Modlφm¥ se pak Bohu, abyste nic zlΘho neΦinili, ne proto, abychom my se dokonalφ ukßzali, ale abyste vy to, co₧ jest dobrΘho, Φinili, my pak jako zavr₧enφ abychom byli.
8. Nebo¥ nic nem∙₧eme proti pravd∞, ale k pravd∞.
9. Radujeme se zajistΘ, ₧e aΦ jsme mdlφ, ale vy jste silnφ, a za to¥ se i modlφme, abyste vy byli dokonalφ.
10. Proto₧ toto nep°φtomn² jsa, pφÜi, abych [snad potom] p°φtomen jsa, nemusil b²ti p°φsn², podle moci, kterou₧ mi dal Pßn k vzd∞lßnφ, a ne k zkßze.
11. Naposledy, brat°φ m∞jte₧ se dob°e, dokonalφ bu∩te, pot∞Üujte se, jednostejn∞ smyslte, pokoj m∞jte. A B∙h lßsky a pokoje bude¥ s vßmi.
12. Pozdravte₧ jedni druh²ch polφbenφm svat²m. Pozdravujφ vßs vÜickni svatφ.
13. Milost Pßna Jezukrista, a lßska Bo₧φ, a ·Φastenstvφ Ducha svatΘho [budi₧] se vÜemi vßmi. Amen. Druh² list k Korintsk²m psßn byl z Filippis, M∞sta MacedonskΘho, po Titovi a LukßÜovi.