IzaißÜ
Kapitoly:
1, 2, 3,
4, 5, 6,
7, 8, 9,
10, 11, 12,
13, 14, 15,
16, 17, 18,
19, 20, 21,
22, 23, 24,
25, 26, 27,
28, 29, 30,
31, 32, 33,
34, 35, 36,
37, 38, 39,
40, 41, 42,
43, 44, 45,
46, 47, 48,
49, 50, 51,
52, 53, 54,
55, 56, 57,
58, 59, 60,
61, 62, 63,
64, 65, 66.
1.kapitola (IzaißÜ)
Titul knihy. 2. Osv∞dΦenφ nevd∞Φnosti, 5. zatvrdilosti
11. a pokrytectvφ lidu JudskΘho. 16. Napomenutφ ku pokßnφ,
19. zaslφbenφ kajφcφm, 20. pohr∙₧ky nekajφcφm, 21. lidu z bezbo₧nosti
obvin∞nφ, 24. a pomst Bo₧φch ohlßÜenφ.
- Vid∞nφ IzaißÜe syna Amosova, kterΘ₧ vid∞l o Judovi a JeruzalΘmu, za dn∙ UzißÜe, Jotama, Achasa a EzechißÜe, krßl∙ Judsk²ch.
- SlyÜte nebesa, a uÜima pozoruj zem∞, nebo Hospodin mluvφ: Syny jsem vychoval a vyv²Üil, oni pak strhli se mne.
- V∙l znß hospodß°e svΘho, a osel jesle pßn∙ sv²ch; Izrael neznß, lid m∙j nesrozumφvß.
- Ach, nßrode h°φÜn², lide obtφ₧en² nepravostφ, sφm∞ zlostnφk∙, synovΘ neÜlechetnφ, opustili Hospodina, pohrdli svat²m Izraelsk²m, odvrßtili se zp∞t.
- ProΦ, Φφm vφce biti b²vßte, tφm vφce se odvracujete? VÜecka hlava jest nedu₧ivß, a vÜecko srdce zemdlenΘ.
- Od zpodku nohy a₧ do [vrchu] hlavy nenφ na n∞m mφsta celΘho, [jen] rßna a zsinalost, a zbitφ zahnojenΘ, ani₧ se vytlaΦuje, ani uvazuje, ani olejem zm∞kΦuje.
- Zem∞ vaÜe spustla, m∞sta vaÜe vypßlena ohn∞m; zemi vaÜi p°ed vßmi cizozemci z₧φrajφ, a v pouÜ¥ obracejφ, tak jak₧ [vÜe] kazφ cizozemci.
- I z∙stala dcera Sionskß jako boudka na vinici, jako chaloupka v zahrad∞ tykevnΘ, a jako m∞sto zka₧enΘ.
- By¥ nßm byl Hospodin zßstup∙ jakkoli maliΦka ostatk∙ nezanechal, byli bychom jako Sodoma, byli bychom Gomo°e podobni.
- SlyÜte slovo Hospodinovo, knφ₧ata Sodomskß, uÜima pozorujte zßkona Boha naÜeho, lide Gomorsk²:
- K Φemu jest mi mno₧stvφ ob∞tφ vaÜich? dφ Hospodin. Syt jsem zßpaln²ch ob∞tφ skopc∙ a tuk∙ krmn²ch hovad, a krve volk∙ a berßnk∙ a kozl∙ nejsem ₧ßdostiv.
- Äe p°ichßzφte, abyste se ukazovali p°ede mnou, kdo₧ toho z ruky vaÜφ hledal, abyste Ülapali sφn∞ mΘ?
- Nep°inßÜejte vφce ob∞ti oklamßnφ. Kad∞nφ v ohavnosti mßm, novm∞sφc∙ a sobot a svolßvßnφ nemohu [trp∞ti, ] (nepravost [jest] ), ani shromß₧d∞nφ.
- Novm∞sφc∙ vaÜich a slavnostφ vaÜich nenßvidφ duÜe mß; jsou mi b°emenem, ustal jsem, nesa je.
- Proto₧, kdy₧ rozprostφrßte ruce vaÜe, skr²vßm oΦi svΘ p°ed vßmi, a kdy₧ mno₧φte modlitbu, neslyÜφm; ruce vaÜe krve plnΘ jsou.
- Umejte se, oΦis¥te se, odvrzte zlost skutk∙ vaÜich od oΦφ m²ch, p°esta≥te zle Φiniti.
- UΦte se dob°e Φiniti, hledejte soudu, pozdvihn∞te potlaΦenΘho, dopomozte k spravedlnosti sirotku, zasta≥te vdovy.
- Po∩te₧ nu, a pouka₧me [sob∞, ] pravφ Hospodin: Budou-li h°φchovΘ vaÜi jako Φervec dvakrßt barven², jako snφh zb∞lejφ; budou-li Φervenφ jako Üarlat, jako vlna budou.
- Budete-li povolnφ a posluÜnφ, dobrΘ v∞ci zem∞ jφsti budete.
- Pakli nebudete povolnφ, ale zpurnφ, od meΦe se₧rßni budete; nebo ·sta Hospodinova mluvila.
- Jak t∞ nev∞stkou uΦin∞no to m∞sto v∞rnΘ, plnΘ soudu! Spravedlnost p°eb²vala v n∞m, nynφ pak vra₧edlnφci.
- St°φbro tvΘ obrßtilo se v tr∙sky, vφno tvΘ smφÜeno s vodou.
- Knφ₧ata tvß zpurnß a tovaryÜi zlod∞j∙, jeden ka₧d² z nich miluje dary, a dychtφ po ·platcφch; sirotku k spravedlnosti nedopomßhajφ, a p°e vdovy p°ed n∞ nep°ichßzφ.
- Proto₧ dφ Pßn, Hospodin zßstup∙, siln² Izraelsk²: Aj, jߥ se pot∞Üφm nad protivnφky sv²mi, a vymstφm se nad nep°ßtely sv²mi,
- Kdy₧ zase obrßtφm ruku svou na t∞, a₧ p°epßlφm doΦista tr∙sky tvΘ, a odejmu vÜecken cφn tv∙j,
- A obnovφm soudce tvΘ tak jako na poΦßtku, a rßdce tvΘ jako s prvu. A tu potom slouti budeÜ m∞stem spravedlnosti, m∞stem v∞rn²m.
- Sion v soudu vykoupen bude, a kte°φ₧ zase uvedeni budou do n∞ho, v spravedlnosti.
- Set°enφ pak p°estupnφk∙ a neÜlechetn²ch v nßhle [p°ijde, ] a kte°φ₧ opouÜt∞jφ Hospodina, docela zahynou.
- Nebo zahanbeni budete pro hßje, ponich₧ jste tou₧ili, a zastydφte se pro zahrady, kterΘ₧ jste sob∞ zvolili.
- Budete zajistΘ jako dub, s n∞ho₧ lφstφ prÜφ, a jako zahrada, v nφ₧ vody nenφ.
- I bude nejsiln∞jÜφ jako koudel, a uΦinitel jeho jako jiskra; i bude to obΘ ho°eti spolu, a nebude ₧ßdnΘho, jeÜto by uhasiti mohl.
2.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o povolßnφ pohan∙ do cφrkve, 6. a zavr₧enφ Äid∙, 9. i pomst
Bo₧φch spravedliv²ch proti nim osv∞dΦenφ.
- Slovo, kterΘ₧ vid∞l IzaißÜ syn Amos∙v o Judovi a JeruzalΘmu.
- I stane se v poslednφch dnech, ₧e utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyv²Üena nad pahrbky, i pohrnou se k nφ vÜickni nßrodovΘ.
- A p∙jdou lidΘ mnozφ, °φkajφce: Po∩te, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jßkobova, a bude nßs vyuΦovati cestßm sv²m, i budeme choditi po stezkßch jeho. Nebo z Siona vyjde zßkon, a slovo Hospodinovo z JeruzalΘma.
- On¥ bude souditi mezi nßrody, a trestati bude lidi mnohΘ. I zkujφ meΦe svΘ v motyky, a oÜtφpy svΘ v srpy. Nepozdvihne nßrod proti nßrodu meΦe, a nebudou se vφce uΦiti boji.
- Dome Jßkob∙v, po∩te₧, a cho∩me v sv∞tle Hospodinov∞.
- Ale ty jsi opustil lid sv∙j, d∙m Jßkob∙v, proto ₧e jsou napln∞ni [ohavnostmi nßrod∙] v²chodnφch, a jsou pov∞rnφ jako FilistinÜtφ, a smyÜlφnky cizozemc∙ ₧e sob∞ libujφ.
- K tomu napln∞na jest zem∞ jejich st°φbrem a zlatem, tak ₧e nenφ konce poklad∙m jejich; napln∞na jest zem∞ jejich i ko≥mi, voz∙m pak jejich poΦtu nenφ.
- Napln∞na jest takΘ zem∞ jejich modlami; klan∞jφ se dφlu rukou sv²ch, kterΘ₧ uΦinili prstovΘ jejich.
- Klanφ se obecn² Φlov∞k, a poni₧uje se i p°ednφ mu₧; proto₧ neodpouÜt∞j jim.
- Vejdi do skßly, a skrej se v prachu p°ed hr∙zou Hospodinovou, p°ed slßvou d∙stojnosti jeho.
- [Tu¥] oΦi vysokΘ Φlov∞ka snφ₧eny budou, a sklon∞na bude vysokost lidskß, ale Hospodin sßm vyv²Üen bude v ten den.
- Nebo den Hospodina zßstup∙ [se blφ₧φ] na ka₧dΘho pyÜnΘho a zpφnajφcφho se, i na ka₧dΘho vyv²ÜenΘho, i bude ponφ₧en,
- I na vÜecky cedry LibßnskΘ vysokΘ a vyv²ÜenΘ, i na vÜecky duby BßzanskΘ,
- I na vÜecky hory vysokΘ, i na vÜecky pahrbky vyv²ÜenΘ,
- I na vÜelikou v∞₧i vysokou, i na vÜelikou zed pevnou,
- I na vÜecky lodφ mo°skΘ, i na vÜecka malovßnφ slibnß.
- A sehnuta bude p²cha Φlov∞ka, a snφ₧ena bude vysokost lidskß, ale vyv²Üen bude Hospodin sßm v ten den,
- Modly pak docela vymizejφ.
- Tehdy p∙jdou do jeskynφ skal a do roklφ zem∞, p°ed hr∙zou Hospodinovou a slßvou d∙stojnosti jeho, kdy₧ povstane, aby pot°el zemi.
- V ten den zavr₧e Φlov∞k modly svΘ st°φbrnΘ a modly svΘ zlatΘ, kter²ch₧ mu nad∞lali, aby se klan∞l, [toti₧] krt∙m a netop²°∙m.
- I vejde do slujφ skal a do vysedlin jejich p°ed hr∙zou Hospodinovou, a p°ed slßvou d∙stojnosti jeho, kdy₧ povstane, aby pot°el zemi.
- P°esta≥te₧ [doufati] v Φlov∞ku jeho₧ d²chßnφ v ch°φpφch jeho jest. Nebo zaΦ mß jmφn b²ti?
3.kapitola (IzaißÜ)
Pohr∙₧ka o odn∞tφ sprßvc∙ dobr²ch, 4. a dopuÜt∞nφ zl²ch. 12. Na°φkßnφ
nad v∙dci lidu, 13. soud Bo₧φ proti nim, 16. i obzvlßÜt∞ proti pohlavφ
₧enskΘmu.
- Nebo aj, Pßn, Hospodin zßstup∙, odejme od JeruzalΘma a Judy h∙l a podporu, vÜelijakou h∙l chleba a vÜelikou podporu vody,
- SilnΘho i mu₧e vßleΦnΘho, soudce i proroka, mudrce i starce,
- Padesßtnφka i poΦestnΘho, i rßdci, i vtipnΘho °emeslnφka, i v²mluvnΘho,
- A dßm jim d∞ti za knφ₧ata; d∞ti, pravφm, panovati budou nad nimi.
- I bude ssu₧ovati v lidu jeden druhΘho, a bli₧nφ bli₧nφho svΘho; zpurn∞ se postavφ dφt∞ proti starci, a chatern² proti vzßcnΘmu.
- ProΦe₧ se chopφ jeden ka₧d² bratra svΘho z domu otce svΘho, [a dφ:] MßÜ od∞v, knφ₧etem naÜφm budeÜ, a pßd tento zdr₧ rukou svou.
- [Ale on] p°isßhne v ten den, °ka: Nebudu¥ vßzati [t∞ch ran, ] nebo v dom∞ mΘm nenφ chleba ani od∞vu; neustanovujte₧ mne knφ₧etem lidu.
- Nebo se obo°il JeruzalΘm, a Juda padl, proto ₧e jazyk jejich a skutkovΘ jejich jsou proti Hospodinu, k drß₧d∞nφ oΦφ slßvy jeho.
- Nestydatost tvß°i jejich sv∞dΦφ proti nim; h°φch zajistΘ sv∙j jako SodomÜtφ ohlaÜujφ, a [netajφ. B∞da duÜi jejich, nebo sami na sebe uvodφ zlΘ.
- Rcete spravedlivΘmu: Dob°e bude; nebo ovoce skutk∙ sv²ch jφsti bude.
- Ale] b∞da bezbo₧nΘmu, zle bude; nebo odplata rukou jeho dßna jemu bude.
- Lidu mΘho knφ₧ata [jsou] d∞ti, a ₧eny panujφ nad nφm. Lide m∙j, kte°φ₧ t∞ vodφ, svodφ t∞, a cestu stezek tv²ch ukr²vajφ.
- Stojφ¥ Hospodin k rozsudku, stojφ, pravφm, k rozsudku [s] lidmi.
- Hospodin k soudu p°ijde proti starÜφm lidu svΘho a knφ₧at∙m jejich, a [dφ:] Vy jste pohubili vinici [mou, ] loupe₧ chudΘho jest v domφch vaÜich.
- ProΦ vy nuzφte lid m∙j, a tvß°e chud²ch zahanbujete? pravφ Pßn, Hospodin zßstup∙.
- I dφ Hospodin: Proto ₧e se pozdvihujφ dcery SionskΘ, a chodφ s vyta₧en²m krkem, a pasou oΦima, protulujφce se, a zdrobna krßΦejφce, i nohama sv²ma lßkajφ,
- Proto₧ okydne Pßn praÜivinou vrch hlavy dcer Sionsk²ch, a Hospodin hanbu jejich obna₧φ.
- V ten den odejme Pßn okrasu t∞ch nßstrah, toti₧ pauΦnφky a hal₧e,
- Jablka zlatß a spinadla a Φepce,
- BirΘty a zßpony, tkanice, punty a nßuÜnice,
- Prsteny a nßΦelnφky,
- Prom∞nnß roucha, i plßÜ¥ky, i rouÜky, i vaΦky,
- I zrcadla, i Φechlφky, i v∞nce, i Ülojφ°e.
- A bude¥ mφsto vonn²ch v∞cφ hnis, a mφsto pas∙ roztr₧enφ, a mφsto strojenφ kade°φ lysina, a mφsto ÜirokΘho podolku bude p°epßsßnφ pytlem, obho°enφ pak mφsto krßsy.
- Mu₧i tvoji od meΦe padnou, a silnφ tvoji v boji.
- I budou plakati a kvφliti brßny jeho, a spustl² na zemi sed∞ti bude.
4.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o navrßcenφ se ostatku lidu z Babylona, 3. posv∞cenφ, 4. a
oΦiÜt∞nφ jeho, 5. i ochran∞ Bo₧φ nad nφm.
- I chopφ se sedm ₧en mu₧e jednoho v ten den, a °eknou: ChlΘb sv∙j jφsti budeme, a rouchem sv²m se odφvati, toliko a¥ po tob∞ se jmenujeme; odejmi pohan∞nφ naÜe.
- V ten den bude v²st°elek Hospodin∙v uÜlechtil² a slavn², a plod zem∞ v²teΦn² a krßsn², [toti₧] ti, kte°φ₧ zachovßni budou z Izraele.
- I stane se, [₧e] kdo₧ bude zanechßn na Sionu, a poz∙staven bude v JeruzalΘm∞, svat² slouti bude, ka₧d², kdo₧ jest zapsßn k ₧ivotu v JeruzalΘm∞,
- Kdy₧ Pßn smyje neΦistotu dcer Sionsk²ch, a krev JeruzalΘma vyplßkne z n∞ho v duchu soudu a v duchu horlivosti.
- A stvo°φ Hospodin nad ka₧d²m obydlφm hory Sion, a nad ka₧d²m shromß₧d∞nφm jejφm oblak ve dne, a d²m a blesk plßpolajφcφho ohn∞ v noci; nebo nad vÜecku slßvu [bude] zast°enφ.
- A bude stßnkem k zast∞≥ovßnφ ve dne p°ed horkem, a za ·toΦiÜt∞ a skr²Üi p°ed p°φvalem a deÜt∞m.
5.kapitola (IzaißÜ)
Prorok i pod podobnestvφm vinice, 7. i zjevn²mi slovy, hojnΘ opat°enφ
cφrkve IzraelskΘ ukazuje; tΘ₧ nevd∞Φnost a t∞₧kΘ h°φchy jejich, 24. ano
i straÜlivou pomstu proti nim osv∞dΦuje.
- Zpφvati ji₧ budu milΘmu svΘmu pφse≥ milΘho svΘho o vinici jeho: Vinici mß mil² m∙j na vrchu ·rodnΘm.
- Kterou₧ ohradil, a kamenφ z nφ vybral, a vysadil ji vinn²m kmenem v²born²m, a ustav∞l v∞₧i u prost°ed nφ, takΘ i pres ud∞lal v nφ, a oΦekßval, aby nesla hrozny, ale vydala planΘ vφno.
- Nynφ tedy, obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ a mu₧i JudÜtφ, su∩te medle mezi mnou a vinicφ mou.
- Co₧ jeÜt∞ Φin∞no b²ti m∞lo vinici mΘ, jeÜto bych jφ neuΦinil? ProΦ, kdy₧ jsem oΦekßval, aby nesla hrozny, plodila planΘ vφno?
- A proto₧ oznßmφm vßm, co jß uΦinφm vinici svΘ: Odejmu plot jejφ, a p°ijde na spuÜt∞nφ; rozbo°φm hradbu jejφ, i p°ijde na poÜlapßnφ.
- Zapustφm ji, nebude °ezßna, ani kopßna, i vzroste na nφ bodlßΦφ a trnφ; oblak∙m takΘ zapovφm, aby nevydßvali vφce na ni deÜt∞.
- Vinice zajistΘ Hospodina zßstup∙ d∙m Izraelsk² jest, a mu₧i JudÜtφ rΘvovΘ milφ jemu. OΦekßval pak soudu, a aj, nßtisk; spravedlnosti, a aj, k°ik.
- B∞da [vßm, ] kte°φ₧ p°ipojujete d∙m k domu, a pole s polem spojujete, tak ₧e mφsta [jin²m] nenφ, jako byste sami rozsazeni byli k p°eb²vßnφ u prost°ed zem∞.
- V uÜi mΘ [°ekl] Hospodin zßstup∙: Jist∞ ₧e¥ domovΘ mnozφ zpustnou, velicφ a krßsnφ bez obyvatele budou.
- Nadto deset dφlc∙ viniΦn²ch vydß lßhvici jednu, a semena chomer vydß efi.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ rßno vstßvajφce, chodφ po opilstvφ, a trvajφ p°i tom do veΦera, a₧ je vφno [i] rozpaluje.
- A harfa, loutna a buben, a pφÜ¥alka, a vφno b²vß na hodech jejich; na skutky pak Hospodinovy nehledφ, a dφla rukou jeho nespat°ujφ.
- Proto₧ v zajetφ p∙jde lid m∙j, nebo jest bez um∞nφ; a slavnφ jeho [budou] hladovitφ, a mno₧stvφ jeho ₧φznφ usvadne.
- ProΦe₧ rozÜφ°ilo [i] peklo hrdlo svΘ, a rozed°elo nad mφru ·sta svß, i sstoupφ [do n∞ho] slavnφ jejφ a mno₧stvφ jejφ, i hluk jejφ, i ti, kte°φ₧ se veselφ v nφ.
- A tak sehnut bude Φlov∞k, a ponφ₧en mu₧, a oΦi pyÜn²ch snφ₧eny budou,
- Hospodin pak zßstup∙ vyv²Üen bude v soudu, a B∙h siln² [a] svat² ukß₧e se svat² v spravedlnosti.
- I pßsti se budou berßnkovΘ podlΘ obyΦeje svΘho, a ostatky t∞ch tuΦn²ch, navrßtφce se, jφsti budou.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ tßhnou nepravost za provazy marnosti, a jako provazem u vozu h°φch;
- Kte°φ₧ °φkajφ: Necha¥ pospφÜφ, a nemeÜkß dφlem sv²m, abychom vid∞li, a necha¥ se p°iblφ₧φ, a p°ijde rada [toho] SvatΘho IzraelskΘho, abychom zv∞d∞li.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ °φkajφ zlΘmu dobrΘ, a dobrΘmu zlΘ, kladouce tmu za sv∞tlo, a sv∞tlo za tmu, poklßdajφce ho°kΘ za sladkΘ, a sladkΘ za ho°kΘ.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ jsou moud°φ sami u sebe, a vedlΘ zdßnφ svΘho opatrnφ.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ jsou silnφ ku pitφ vφna, a mu₧i udatnφ k smφÜenφ nßpoje opojnΘho;
- Kte°φ₧ ospravedl≥ujφ bezbo₧nΘho pro dary, spravedlnost pak spravedliv²ch odjφmajφ od nich.
- Z tΘ p°φΦiny, jako₧ plamen ohn∞ z₧φrß strniÜt∞, a plevy plamen v nic obracφ, [tak] ko°en jejich bude jako shnilina, a kv∞t jejich jako prach vzejde; nebo zavrhli zßkon Hospodina zßstup∙, a °eΦφ svatΘho IzraelskΘho pohrdli.
- ProΦe₧ rozpßliv se prchlivostφ Hospodin na lid sv∙j, a vztßh ruku svou na n∞j, porazil jej, tak ₧e se hory zat°ßsly, a t∞la mrtvß jejich jako hn∙j u prost°ed ulic. V tom vÜak ve vÜem neodvrßtila se prchlivost jeho, ale p°edce ruka jeho jest vzta₧enß.
- Nebo vyzdvihne korouhev nßrodu dalekΘmu, a zahvφzdne na≥ od konΦin zem∞, a aj, rychle [a] prudce p°ijde.
- ÄßdnΘho ustalΘho ani klesajφcφho nebude mezi nimi; nebude d°φmati ani spßti, ani₧ se rozepne pßs bedr jeho, ani₧ se strhß °emen obuvφ jeho.
- St°ely jeho ostrΘ, a vÜecka luΦiÜt∞ jeho nata₧enß; kopyta ko≥∙ jeho jako Ük°emen souzena budou, a kola jeho jako vich°ice.
- ╪vßnφ jeho jako [°vßnφ] lva, a °vßti bude jako lvφΦata; a mumlati bude, a pochytφ loupe₧ a uteΦe, ani₧ bude, kdo by vyd°el.
- A zvuΦeti bude nad nφm v ten den, jako zvuΦφ mo°e. Tehdy pohledφme na zemi, a aj, mrßkota [a] ·zkost; [nebo] se i sv∞tlo zatmφ p°i pohubenφ jejφm.
6.kapitola (IzaißÜ)
Vid∞nφ proroku ukßzanΘ. 5. Uleknutφ se jeho, 8. a od Boha k lidu zlostφ
zaslepenΘmu a zarytΘmu, JudskΘmu, jeho poslßnφ.
- LΘta, kterΘho₧ um°el krßl UzißÜ, vid∞l jsem Pßna sedφcφho na tr∙nu vysokΘm a vyzdvi₧enΘm, a podolek jeho napl≥oval chrßm.
- SerafφnovΘ stßli nad nφm. èest k°φdel m∞l ka₧d² z nich: dv∞ma zakr²val tvß° svou, a dv∞ma p°ikr²val nohy svΘ, a dv∞ma lΘtal.
- A volal jeden k druhΘmu, °φkaje: Svat², svat², svat² Hospodin zßstup∙, plnß jest vÜecka zem∞ slßvy jeho.
- A pohnuly se podvoje ve°ejφ od hlasu volajφcφho, a d∙m pln² byl dymu.
- I °ekl jsem: B∞da mn∞, ji₧¥ zahynu, proto ₧e jsem Φlov∞k poÜkvrn∞nΘ rty maje, k tomu u prost°ed lidu rty poÜkvrn∞nΘ majφcφho bydlφm, [a] ₧e krßle Hospodina zßstup∙ vid∞ly oΦi mΘ.
- I p°ilet∞l ke mn∞ jeden z serafφn∙, maje v ruce svΘ uhel °e°av², kleÜt∞mi vzat² z oltß°e,
- A dotekl se ·st m²ch, a °ekl: Aj hle, dotekl se [uhel] tento ·st tv²ch; nebo odeÜla nepravost tvß, a h°φch tv∙j shlazen jest.
- Potom slyÜel jsem hlas Pßna °koucφho: Koho poÜli? A kdo nßm p∙jde? I °ekl jsem: Aj jß, poÜli mne.
- On pak °ekl: Jdi, a rci lidu tomu: SlyÜte slyÜφce, a nerozum∞jte, a hle∩te hledφce, a nepoznßvejte.
- Zatvr∩ srdce lidu toho, a uÜi jeho zacpej, a oΦi jeho zav°i, aby nevid∞l oΦima sv²ma, a uÜima sv²ma neslyÜel, a srdcem sv²m nerozum∞l, a neobrßtil se, a nebyl uzdraven.
- A kdy₧ jsem °ekl: A₧ dokud, Pane? i odpov∞d∞l: Dokud₧ nezpustnou m∞sta, tak aby nebylo ₧ßdnΘho obyvatele, a domovΘ, aby nebylo [v nich] ₧ßdnΘho Φlov∞ka, a zem∞ docela nezpustne,
- A nevzdßlφ Hospodin vÜelikΘho Φlov∞ka, a nebude dokonalΘho zpuÜt∞nφ u prost°ed zem∞;
- Dokud₧ jeÜt∞ v nφ nebude desaterΘ [zhouby, ] a teprv zka₧ena bude. [Ale] jako₧ ono jilmovφ, a jako doubφ onoho nßspu podporou jest, [tak] sφm∞ svatΘ jest podpora jejφ.
7.kapitola (IzaißÜ)
Oblehnutφ JeruzalΘma, 3. zaslφbenφ o vysvobozenφ jeho. 12. TvrdoÜijnost
Achasova. 14. Sv∞tlΘ proroctvφ o Kristu Pßnu, 16. a velikΘm zpuÜt∞nφ
zem∞ JudskΘ.
- I stalo se za dn∙ Achasa syna Jotamova, syna UzißÜe, krßle JudskΘho, ₧e p°itßhl Rezin krßl Syrsk², a Pekach syn RomelißÜe, krßle IzraelskΘho, k JeruzalΘmu, aby bojoval proti n∞mu, ale nemohl ho dobyti.
- I oznßmeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se zem∞ Syrskß s Efraimem. ProΦe₧ pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje d°φvφ v lese od v∞tru.
- Tedy °ekl Hospodin IzaißÜovi: Vyjdi nynφ vst°φc Achasovi, ty a Sear JaÜub syn tv∙j, a₧ na konec struhy rybnφka ho°ejÜφho, k silnici pole valchß°ova,
- A dφÜ jemu: èet° se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvΘ necha¥ se ned∞sφ dvou ostatk∙ hlavnφ t∞ch kou°φcφch se, p°ed rozpßlen²m hn∞vem Rezinov²m s Syrsk²mi, a syna RomelißÜova,
- Proto ₧e zlou radu slo₧ili proti tob∞ Syrsk², Efraim a syn RomelißÜ∙v, °kouce:
- Tßhn∞me proti zemi JudskΘ, a vyle₧me ji, a odtrhn∞me ji k sob∞, a ustavme krßle u prost°ed nφ syna Tabealova.
- Toto pravφ Panovnφk Hospodin: Nestane¥ se a nebude toho.
- Nebo hlava SyrskΘ zem∞ jest DamaÜek, a hlava DamaÜku Rezin, a po Üedesßti p∞ti letech pot°φn bude Efraim, tak ₧e nebude lidem.
- Mezi tφm hlava Efraimova Sama°φ, a hlava Sama°φ syn RomelißÜ∙v. Jestli₧e nev∞°φte, jist∞ ₧e neostojφte.
- I mluvil jeÜt∞ Hospodin k Achasovi, °ka:
- Po₧ßdej sob∞ znamenφ od Hospodina Boha svΘho, bu∩ dole hluboko, aneb na ho°e vysoko.
- I °ekl Achas: Nebudu prositi, ani₧ budu pokouÜeti Hospodina.
- Tedy °ekl [prorok:] SlyÜte nynφ, dome David∙v, jeÜt∞-li₧ jest vßm mßlo, lidem b²ti k obtφ₧enφ, ₧e i Bohu mΘmu k obtφ₧enφ jste?
- Proto₧ sßm Pßn dß vßm znamenφ: Aj, panna poΦne, a porodφ syna, a naz∙ve jmΘno jeho Immanuel.
- Mßslo a med jφsti bude, a₧ by um∞l zavrci zlΘ, a vyvoliti dobrΘ.
- N²br₧ prvΘ ne₧ bude um∞ti dφt∞ to zavrci zlΘ a vyvoliti dobrΘ, opuÜt∞na bude zem∞, kterΘ₧ nenßvidφÜ pro dva krßle jejφ.
- Na tebe [pak] p°ivede Hospodin, a na lid tv∙j, i na d∙m otce tvΘho dny, jak²ch₧ nebylo ode dne, v n∞m₧ odstoupil Efraim od Judy, [a to] skrze krßle AssyrskΘho.
- Nebo stane se v ten den, ₧e poÜepce Hospodin muchßm, kterΘ₧ jsou p°i nejdalÜφch °ekßch Egyptsk²ch, a vΦelßm, kterΘ₧ jsou v zemi AssyrskΘ.
- I p°ijdou, a usadφ se vÜickni ti v ·dolφch pust²ch a v d∞rßch skalnφch, i na vÜech chrastinßch i na vÜech stromφch u₧iteΦn²ch.
- V ten den oholφ Pßn tou b°itvou najatou, (skrze ty, kte°φ₧ za °ekou jsou, skrze krßle AssyrskΘho), hlavu a vlasy noh, ano takΘ i bradu do Φista sholφ.
- I bude tehdß₧, ₧e [sotva] Φlov∞k zachovß kraviΦku neb dv∞ ovce,
- AvÜak pro mno₧stvφ mlΘka, kterΘho₧ nadojφ, jφsti bude mßslo. Mßslo zajistΘ a med jφsti bude, kdo₧koli v zemi bude zanechßn.
- Bude takΘ v ten Φas, ₧e ka₧dΘ mφsto, na n∞m₧ jest tisφc kmen∙ vinn²ch za tisφc st°φbrn²ch, trnφm a hlo₧φm poroste.
- S st°elami a luΦiÜt∞m tudy jφti musφ; hlo₧φm zajistΘ a trnφm zaroste vÜecka zem∞.
- VÜecky pak hory, kterΘ₧ motykou kopßny b²ti mohou, nebudou se bßti hlo₧φ a trnφ; nebo budou za pastviÜt∞ vol∙m, a brav∙m ku poÜlapßnφ.
8.kapitola (IzaißÜ)
OhlßÜenφ pomst Syrsk²m, Izraelsk²m, 8. i Judsk²m. 9. Usilovßnφ
nep°ßtel. 11. Napomenutφ k doufßnφ v Boha, 19. i doklßdßnφ je jeho
ve vÜem.
- I °ekl mi Hospodin: Vezmi sob∞ knihu velikou, a napiÜ na nφ pφsmem lidsk²m: K rychlΘ ko°isti pospφchß loupe₧nφk.
- I vzal jsem sob∞ za sv∞dky v∞rnΘ UrißÜe kn∞ze, a ZacharißÜe syna JeberechißÜova.
- V tom p°istoupil jsem k prorokyni, kterß₧ poΦala, a porodila syna. I °ekl mi Hospodin: Dej mu jmΘno: K rychlΘ ko°isti pospφchß loupe₧nφk.
- Nebo prvΘ ne₧ bude um∞ti dφt∞ to volati: OtΦe m∙j, matko mß, odejme zbo₧φ DamaÜskΘ a loupe₧e Sama°skΘ lid krßle AssyrskΘho.
- I to jeÜt∞ mluvil Hospodin ke mn∞, °ka:
- Pon∞vad₧ pohrdl lid ten vodami Siloe tiÜe tekoucφmi, raduje se z Rezina a syna RomelißÜova,
- Proto₧ aj, Pßn uvede na n∞ vody, °eky nßsilnΘ a mnohΘ, [toti₧] krßle AssyrskΘho, a vÜecku slßvu jeho, tak ₧e vystoupφ ze vÜech tok∙ sv²ch, a p∙jde nad vÜecky b°ehy svΘ.
- P∙jde i p°es Judu, rozleje se a rozejde, a₧ k hrdlu dosßhne, a rozta₧enß k°φdla jeho naplnφ Üirokost zem∞ tvΘ, ≤ Immanueli.
- Puntujte₧ se lidΘ, vÜak pot°φni budete, (n²br₧ pozorujte vÜickni v dalekΘ zemi), p°epaÜte se, vÜak pot°φni budete, p°epaÜte se, vÜak pot°φni budete.
- Vejd∞te v radu, a zruÜena bude, mluvte slovo, a neostojφ¥; nebo s nßmi [jest] B∙h siln².
- Tak zajistΘ mluvil Hospodin ke mn∞, ujav [mne] za ruku, a dav mi v²strahu, abych nechodil cestou lidu tohoto, °ka:
- Ne°φkejte: Spuntovßnφ, kdy₧ lid ten pravφ: Spuntovßnφ; ani₧ se jako oni strachujte, nerci-li, abyste se d∞siti m∞li.
- Hospodina zßstup∙ samΘho posv∞cujte; on [budi₧] bßze≥ vaÜe i strach vßÜ.
- A bude¥ [vßm i] svatynφ, kamenem pak urß₧ky a skalou pßdu ob∞ma dom∙m Izraelsk²m, osφdlem a lΘΦkou [i] obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m.
- I urazφ se o to mnozφ, a padnou, a pot°φni budou, aneb zapletouce se, popadeni budou.
- Zava₧ osv∞dΦenφ, zapeΦe¥ zßkon mezi uΦedlnφky m²mi.
- ProΦe₧ oΦekßvati budu na Hospodina, kter²₧ skryl tvß° svou od domu Jßkobova; na n∞j, pravφm, Φekati budu.
- Aj, jß a dφtky, kterΘ₧ mi dal Hospodin, na znamenφ a zßzraky v Izraeli od Hospodina zßstup∙, kter²₧ p°eb²vß na ho°e Sion.
- Jestli₧e by vßm pak °ekli: Dotazujte se na hadaΦφch a v∞Ü¥cφch, kte°φ₧ Üepcφ a Üveholφ, [rcete:] Nemß-li₧ se lid na Bohu svΘm dotazovati? K mrtv²m-li₧ mφsto ₧iv²ch [mß] se utφkati?
- K zßkonu a sv∞dectvφ! Pakli nechtφ, necha¥ mluvφ vedlΘ slova toho, v n∞m₧ nenφ ₧ßdnΘ zß°e,
- A₧ by [ka₧d²] toulati se musil, zb∞dovan² jsa a hladovit². I stane se, ₧e se bude, hladovit² jsa, sßm v sob∞ zlobiti, a zlo°eΦiti krßli svΘmu a Bohu svΘmu, bu∩ ₧e zh∙ru pohledφ,
- Bu∩ ₧e na zemi popat°φ, a aj, vÜudy ssou₧enφ a tma, mrßkota, bφda i nßtisk [v] temnostech.
9.kapitola (IzaißÜ)
Pot∞Üenφ pobo₧n²ch. 6. Proroctvφ o narozenφ Krista Pßna. 8. Pomsta
proti desateru pokolenφ IzraelskΘmu.
- A vÜak ne [tak obklφΦφ] mrßkota tΘ [zem∞, ] kterß₧ ssou₧ena bude, jako kdy₧ se ponejprv [nep°φtel] dotkl zem∞ Zabulon a zem∞ Neftalφm, [ani jako] potom, [kdy₧ vφce] obtφ₧φ, naproti mo°i, p°i Jordßnu Galilei lidnou.
- [Nebo] lid tento chod∞ v temnostech, uz°φ sv∞tlo velikΘ, [a] bydlφcφm v zemi stφnu smrti sv∞tlo zastkvφ se.
- Rozmno₧il jsi tento nßrod, ale nezveliΦils veselΘ. A vÜak veseliti se budou p°ed tebou, tak jako se veselφ ve ₧ni, jako se radujφ, kdy₧ d∞lφ ko°isti,
- Kdy₧ jho b°emene jeho a prut ramene jeho, h∙l nßsilnφka jeho polßmeÜ, jako za dn∙ Madiansk²ch,
- Kdy₧to vÜickni bojovnφci p°ed∞Üeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano co₧ ho°eti mohlo, i ohn∞m spßleno.
- Nebo dφt∞ narodilo se nßm, syn dßn jest nßm, i bude knφ₧etstvφ na rameni jeho, a nazvßno bude jmΘno jeho: P°edivn², Rßdce, B∙h siln², Rek udatn², Otec v∞Φnosti, Knφ₧e pokoje.
- K rozmno₧ovßnφ [pak] toho knφ₧etstvφ a pokoje, [jemu₧] nebude konce, [sedne] na stolici Davidov∞, a na krßlovstvφ jeho, a₧ je i v °ßd uvede, a utvrdφ v soudu a v spravedlnosti, od tohoto Φasu a₧ na v∞ky. Horlivost Hospodina zßstup∙ to
uΦinφ.
- Slovo poslal Pßn Jßkobovi, a padlo v Izraeli.
- A zvφ¥ vÜecken lid, Efraim, i obyvatelΘ Sama°Ütφ, [kte°φ₧] v p²Üe a vysokomyslnosti srdce °φkajφ:
- Padly cihly, ale [my] tesan²m kamenem stav∞ti budeme; planφ fφkovΘ pod¥ati jsou, a [my to v] cedry sm∞nφme.
- Ale zv²Üφ Hospodin protivnφky Rezinovy nad n∞j, a nep°ßtely jeho svolß,
- SyrskΘ po p°edu, a FilistinskΘ po zadu. I budou ₧rßti Izraele cel²mi ·sty, ani₧ ve vÜem tom odvrßtφ se prchlivost jeho, ale ruka jeho p°edce [bude] vzta₧enß.
- Proto₧e se lid ten nenavracφ k tomu, kter²₧ jej bije, a Hospodina zßstup∙ nehledajφ,
- Proto₧ odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sφtφ jednoho dne.
- (Sta°ec a vzßcn² Φlov∞k, on¥ jest hlava, prorok pak, kter²₧ uΦφ l₧i, on¥ jest ocas.)
- Nebo v∙dcovΘ lidu tohoto jsou sv∙dcovΘ, a kte°φ₧ se jim vΘsti dadφ, zhynuli.
- Proto₧ z mlßdenc∙ jeho nepot∞Üφ se Pßn, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo vÜickni jsou pokrytci a zloΦinci, a ka₧dß ·sta mluvφ neÜlechetnost. Ani₧ ve vÜem tom odvrßtφ se prchlivost jeho, ale p°edce ruka jeho [bude] vzta₧enß.
- Nebo roznφcena jsouc jako ohe≥ bezbo₧nost, bodlßΦφ a trnφ pßlφ, potom zapßlφ [i] houÜt∞ lesu; proΦe₧ rozpt²leni budou jako d²m u pov∞t°φ.
- Pro hn∞v Hospodina zßstup∙ zatmφ se zem∞, a ten lid bude jako pokrm ohn∞. Äßdn² ani bratra svΘho Üanovati nebude,
- Ale krßjeje [sob∞] po pravΘ stran∞, vÜak laΦn∞ti bude, a z₧φraje po levΘ, vÜak nenasytφ se. Jeden ka₧d² maso ramene svΘho ₧rßti bude,
- Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba [pak] spolu proti Judovi [budou.] Ve vÜem tom [vÜak] neodvrßtφ se prchlivost jeho, ale p°edce ruka jeho [bude] vzta₧enß.
10.kapitola (IzaißÜ)
Pohr∙₧ka proti neprav²m soudc∙m, 5. a Assyrsk²m. 20. Proroctvφ o
obrßcenφ se ostatk∙ z Izraele. 24. Pot∞Üenφ JeruzalΘmsk²ch,
a ubezpeΦenφ jich p°ed Assyrsk²mi.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ ustanovujφ prßva nepravß, a spisovatel∙m, kte°φ₧ t∞₧kosti spisujφ,
- Aby odstrkovali nuznΘ od soudu, a vydφrali spravedlnost chud²ch lidu mΘho, vdovy aby byly ko°ist jejich, a sirotky aby loupili.
- I co₧ uΦinφte v den navÜtφvenφ a zpuÜt∞nφ, kterΘ₧ zdaleka p°ijde? K komu se o pomoc uteΦete? A kde zanechßte slßvy svΘ,
- By nemusila skloniti se mezi v∞zni, a mezi zbit²mi klesnouti? Ve vÜem tom neodvrßtφ se prchlivost jeho, ale p°edce ruka jeho [bude] vzta₧enß.
- B∞da Assurovi, metle hn∞vu mΘho, aΦkoli h∙l rozhn∞vßnφ mΘho jest v rukou jeho,
- [A] na nßrod oÜemetn² poÜli jej, a o lidu hn∞vu mΘho p°ikß₧i jemu, aby sm∞le bral ko°isti, a loupil bez milosti, a polo₧il jej v poÜlapßnφ jako blßto na ulicφch.
- Ale on ne tak se bude domnφvati, ani srdce jeho tak mysliti bude; nebo srdce jeho jest hubiti a plΘniti nßrody mnohΘ.
- Nebo °ekne: Zdali₧ knφ₧ata mß nejsou takΘ i krßlovΘ?
- Zdali₧ jako Charkemis nenφ Chalno? Zdali nenφ jako Arfad Emat? Zdali nenφ jako DamaÜek Sama°φ?
- Jako₧ nalezla ruka mß krßlovstvφ boh∙, jeÜto rytiny jejich byly nad JeruzalΘmsk²ch a Sama°sk²ch,
- Zdali₧ jako jsem uΦinil Sama°φ a modlßm jeho, tak neuΦinφm JeruzalΘmu a obraz∙m jeho?
- I stane¥ se, kdy₧ dokonß Pßn vÜecko dφlo svΘ na ho°e Sion a v JeruzalΘm∞, ₧e navÜtφvφm ovoce pyÜnΘho srdce krßle AssyrskΘho, a nßdhernost vysok²ch oΦφ jeho.
- Nebo °ekne: V sφle ruky svΘ [to] jsem vykonal, a v moudrosti svΘ; nebo jsem rozumn² byl, a odjal jsem meze nßrod∙, a poklady jejich jsem vzebral, a strhl jsem [dol∙, ] jako mocn², obyvatele.
- Anobr₧ jako hnφzdo nalezla ruka mß zbo₧φ nßrod∙, a jako zbφrßna b²vajφ vejce opuÜt∞nß, tak vÜecku zemi jß jsem sebral, ani₧ byl, kdo by k°φdlem hnul, aneb otev°el ·sta a sipt∞l.
- Zdali₧ se bude sekera velebiti nad toho, kdo₧ nφ sekß? Zdali₧ se honositi bude pila nad toho, kdo₧ nφ t°e? Jako by se zpφnala metla proti tomu, kdo₧ by ji zdvihl; jako by se chlubila h∙l, ₧e nenφ d°evem.
- Proto₧ poÜle Pßn, Hospodin zßstup∙, na vytylΘ jeho vyzßblost, a po zpodku slßvu jeho prudce zapßlφ, jako siln² ohe≥.
- Nebo sv∞tlo Izraelovo bude ohn∞m, a Svat² jeho plamenem, i spßlφ a s₧φ°e trnφ i bodlßΦφ jeho jednoho dne.
- TΘ₧ spanilost lesu jeho, i ·rodn²ch polφ jeho, od duÜe a₧ do t∞la, vÜecko vyhubφ. I stane se, ₧e p°ed∞Üen² jsa, bude utφkati.
- A poz∙stalΘho d°φvφ lesu jeho [mal²] poΦet bude, tak ₧e by je mohlo dφt∞ popsati.
- I stane se v ten den, nebudou vφce ostatkovΘ IzraelÜtφ a poz∙stalφ z domu Jßkobova zpolΘhati na toho, kdo₧ je tepe, ale zpolΘhati budou na Hospodina, SvatΘho IzraelskΘho v pravd∞.
- OstatkovΘ obrßtφ se, ostatkovΘ Jßkobovi k Bohu silnΘmu, reku udatnΘmu.
- Nebo by¥ bylo lidu tvΘho, Izraeli, jako pφsku mo°skΘho, ostatkovΘ jeho obrßtφ se. Pohubenφ ulo₧enΘ rozhojnφ spravedlnost.
- Pohubenφ, pravφm, a to jistΘ, Pßn, Hospodin zßstup∙, uΦinφ u prost°ed vÜφ tΘto zem∞.
- Proto₧ takto pravφ Pßn, Hospodin zßstup∙: Neboj se AssyrskΘho, lide m∙j, kter²₧ p°eb²vßÜ [na] Sionu. Prutem umrskß t∞, a holφ svou op°ßhne na tebe na cest∞ EgyptskΘ.
- Po maliΦkΘm zajistΘ Φasu dokonß se hn∞v a prchlivost mß k vyhlazenφ jich.
- Nebo vzbudφ na n∞j Hospodin zßstup∙ biΦ, jako porß₧ku Madiansk²ch na skßle GorΘb, a [jako₧ pozdvihl] holi svΘ na mo°e, tak jφ pozdvihne na n∞j, na cest∞ EgyptskΘ.
- I stane se v ten den, ₧e slo₧eno bude b°φm∞ jeho s ramene tvΘho, a jho jeho s Üφje tvΘ, n²br₧ zka₧eno bude jho od p°φtomnosti pomazanΘho.
- P°itßhne do Aiat, p°ejde p°es Migron, v Michmas slo₧φ nßdobφ svß.
- Projdou pr∙chod, v Gabaa budou mφti hospodu k p°enocovßnφ; ulekne se Rßma, Gabaa Saulovo uteΦe.
- Na°φkej hlasem sv²m, m∞sto Gallim, a¥ se slyÜφ v Lais: [Ach, ] ubohß Anatot.
- Pohne se Madmena, obyvatelΘ Gßbim schopφ se.
- JeÜt∞ tΘho₧ dne zastav∞ se v Nobe, pohrozφ rukou svou ho°e dcery SionskΘ, pahrbku JeruzalΘmskΘmu.
- Aj, Panovnφk Hospodin zßstup∙ oklestφ [vÜφ] silou ratolesti, ty pak, kte°φ₧ jsou vysokΘho zrostu, podetne; i budou vysocφ snφ₧eni.
- Vysekß tΘ₧ houÜ¥ les∙ sekerou, i Libßn od velikomocnΘho padne.
11.kapitola (IzaißÜ)
Z kterΘho kmene pojφti m∞l Kristus, 6. jakΘ krßlovstvφ jeho.
10. Povolßnφ pohan∙, 12. shromß₧d∞nφ ostatk∙ z Izraele.
- Ale vyjde¥ proutek z pa°ezu Izai, a v²st°elek z ko°en∙ jeho vyroste, [a] ovoce ponese.
- Na n∞m₧ odpoΦine Duch Hospodin∙v, Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a sφly. Duch um∞nφ a bßzn∞ Hospodinovy.
- A bude sti₧iteln² v bßzni Hospodinov∞, a nebude¥ podlΘ vid∞nφ oΦφ sv²ch souditi, ani podlΘ slyÜenφ uÜφ sv²ch trestati.
- Ale souditi bude chudΘ podlΘ spravedlnosti, a v pravosti trestati tichΘ v zemi. Bφti zajistΘ bude zemi holφ ·st sv²ch, a duchem rt∙ sv²ch zabije bezbo₧nΘho.
- Nebo spravedlnost bude pasem bedr jeho, a pravda p°epßsanφm ledvφ jeho.
- I bude bydliti vlk s berßnkem a pardus s kozlßtkem le₧eti; tolikΘ₧ tele a lvφΦe i krmn² dobytek spolu budou, a malΘ pacholßtko je povede.
- [TakΘ] i krßva a nedv∞dice spolu pßsti se budou, a plod jejich spolu le₧eti, lev pak jako v∙l plevy jφsti bude.
- A lφt² had nad d∞rou pohrßvati bude s dφt∞tem prsφ po₧φvajφcφm, a to, kterΘ₧ ostaveno jest, sm∞le sßhne rukou svou do dφry bazaliÜkovy.
- NeuÜkodφ, ani₧ zahubφ na vÜφ mΘ ho°e svatΘ; nebo zem∞ napln∞na bude znßmostφ Hospodina, tak jako vodami mo°e napln∞no jest.
- A bude¥ v ten den, ₧e na ko°en Izai, kter²₧ stane za korouhev nßrod∙m, pohanΘ piln∞ ptßti se budou; nebo odpoΦφvßnφ jeho bude slavnΘ.
- I bude v ten den, ₧e p°iΦinφ Pßn po druhΘ ruky svΘ, aby shledal ostatky lidu svΘho, co₧ jich zanechßno bude od Assura, a od Egypta, a od Patros, a od Chus, a od Elam, a od Sinear, a od Emat, a od ostrov∙ mo°sk²ch.
- A vyzdvihne korouhev mezi pohany, a sbΘ°e zahnanΘ IzraelskΘ, a rozpt²lenΘ Judovy shromß₧dφ ode Φty° stran zem∞.
- I p°estane nenßvist Efraimova, a nep°ßtelΘ Judovi vyhlazeni budou. Efraim nebude nenßvid∞ti Judy, a Juda nebude ssu₧ovati Efraima.
- Ale vletφ na rameno Filistinsk²ch k zßpadu, a spolu loupiti budou nßrody v²chodnφ. Na IdumejskΘ a MoßbskΘ sßhnou rukou svou, a synovΘ Ammon poslouchati jich budou.
- Zkazφ tΘ₧ Hospodin zßtoku mo°e EgyptskΘho, a vztßhne ruku svou na °eku v prudkosti v∞tru svΘho, a rozrazφ ji na sedm pot∙Φk∙, a uΦinφ, aby [je] v obuvi p°ejφti mohli.
- I bude silnice ostatk∙m lidu toho, kter²₧ zanechßn bude od Assyrsk²ch, jako byla Izraelovi v ten den, kdy₧ vychßzel z zem∞ EgyptskΘ.
12.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o zp∙sobu Kristem Pßnem vykoupen²ch, kte°φ₧ m∞li Boha
z tΘho₧ vykoupenφ slaviti, 3. vody ₧ivΘ daru Ducha svatΘho z Krista
vß₧iti, 4. a sebe vespolek k chvßle Bo₧φ pobφzeti.
- I dφÜ v ten den: Oslavovati t∞ budu, Hospodine, proto ₧e byv hn∞viv na mne, odvrßtil jsi prchlivost svou, a ut∞Üil jsi mne.
- Aj, B∙h siln² spasenφ mΘ, doufati budu, a nebudu se straÜiti; nebo sφla mß a pφse≥ a spasenφ mΘ [jest] B∙h Hospodin.
- I budete vß₧iti vody s radostφ z studnic toho spasenφ,
- A °eknete v ten den: Oslavujte Hospodina, vz²vejte jmΘno jeho, znßmΘ Φi≥te mezi lidmi skutky jeho, p°ipomφnejte, ₧e vyv²ÜenΘ jest jmΘno jeho.
- Äalmy zpφvejte Hospodinu, nebo velikΘ v∞ci uΦinil; a to znßmΘ bu∩ po vÜφ zemi.
- Prok°ikni a zpφvej, obyvatelkyn∞ Sionskß, nebo velik² [jest] u prost°ed tebe Svat² Izraelsk².
13.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o vyvrßcenφ Babylona, kde₧ nejprvΘ Bo₧φ hlas, jin²ch nßrod∙
proti n∞mu ponoujajφcφ, 6. za tφm skutky t∞ch proti n∞mu svolan²ch
prorok poklßdß.
- B°φm∞ Babylona, kterΘ₧ vid∞l IzaißÜ syn Amos∙v.
- Na ho°e vysokΘ vyzdvihn∞te korouhev, povyÜte hlasu k nim, dejte nßv∞Ütφ rukou, a¥ vejdou do bran knφ₧ecφch.
- Jß jsem p°ikßzal posv∞cen²m sv²m, povolal jsem takΘ i udatn²ch rek∙ sv²ch k [vykonßnφ] hn∞vu svΘho, veselφcφch se z vyv²Üenφ mΘho.
- Hlas mno₧stvφ na horßch, jako₧to lidu mnohΘho, hlas [a] zvuk krßlovstvφ [a] nßrod∙ shromß₧d∞n²ch: Hospodin zßstup∙ sbφrß vojsko [k] vßlce.
- Tßhnou z zem∞ dalekΘ od konΦin nebes. Hospodin a osudφ prchlivosti jeho, aby poplΘnil vÜecku zemi.
- Kv∞lte, nebo blφzko jest den Hospodin∙v, jako zpuÜt∞nφ od VÜemohoucφho p°ijde.
- A proto₧ vÜelikΘ ruce oslßbnou, a vÜelikΘ srdce Φlov∞ka rozplyne se.
- I budou p°ed∞Üeni, svφrßnφ a bolesti [je] zachvßtφ, jako rodiΦka stonati budou; ka₧d² nad bli₧nφm sv²m u₧asne se, tvß°e jejich k plameni podobnΘ budou.
- Aj, den Hospodin∙v p°ichßzφ p°φsn², a z∙°ivost a rozpßlenφ hn∞vu, aby obrßtil tu zemi v pouÜ¥, a h°φÜnφky jejφ z nφ vyhladil.
- Nebo hv∞zdy nebeskΘ a planΘty jejich nedopustφ svφtiti sv∞tlu svΘmu; zatmφ se slunce p°i vychßzenφ svΘm, a m∞sφc nevydß sv∞tla svΘho.
- A navÜtφvφm na okrÜlku zem∞ zlost, a na bezbo₧n²ch nepravost jejich; a kß₧i p°estati p²Üe pyÜn²ch, a vysokomyslnost tyran∙ snφ₧φm.
- Zp∙sobφm to, ₧e dra₧Üφ bude Φlov∞k nad zlato ΦistΘ, Φlov∞k, pravφm, nad zlato z Ofir.
- Z tΘ p°φΦiny zat°esu nebesy, a pohne se zem∞ z mφsta svΘho, v prchlivosti Hospodina zßstup∙, a ve dni rozpßlenφ hn∞vu jeho.
- I bude jako srna zplaÜenß, a jako stßdo, kdy₧ nenφ, kdo by [je] shromß₧dil; jeden ka₧d² k lidu svΘmu se obrßtφ, a ka₧d² do zem∞ svΘ uteΦe.
- Kdo₧koli nalezen bude, bude proboden, a kte°φ₧ by se koli shlukli, od meΦe padnou.
- Nadto i dφtky jejich rozrß₧φny budou p°ed oΦima jejich, domovΘ jejich zloupeni, a ₧eny jejich poÜkvrn∞ny.
- Aj, jß vzbudφm proti nim MΘdskΘ, kte°φ₧ sob∞ st°φbra nebudou vß₧iti, a v zlat∞ nebudou se kochati,
- Ale z luk∙ dφtky rozrß₧eti, ani₧ se nad plodem ₧ivota slitujφ, ani₧ syn∙m odpustφ oko jejich.
- I bude¥ Babylon, [n∞kdy] ozdoba krßlovstvφ [a] okrasa d∙stojnosti KaldejskΘ, podobn² podvrßcenΘ Sodom∞ a Gomo°e.
- Nebudou se v n∞m osazovati na v∞ky, ani bydliti od pokolenφ a₧ do pokolenφ; ani₧ rozbije tam stanu svΘho Arab, ani past²°i tam odpoΦφvati budou.
- Ale lφtß zv∞° tam odpoΦφvati bude, a domovΘ jejich Üelmami napln∞ni budou; bydliti budou tam i sovy, a p°φÜery tam skßkati budou.
- Oz²vati se takΘ budou sob∞ hroznΘ potvory na palßcφch jejich, a draci na hradφch rozkoÜn²ch. A blφzko¥ jest, ₧e p°ijde Φas jeho, a dnovΘ jeho prodlΘvati nebudou.
14.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o vysvobozenφ lidu Bo₧φho z Bablona, 3. triumfu nad krßlem
Babylonsk²m, 21. vyhlazenφ potomk∙ jeho, 24. o zhoub∞ Assyrsk²ch,
28. i Filistinsk²ch.
- Nebo slituje se Hospodin nad Jßkobem, a vyvolφ zase Izraele, a dß jim odpoΦinutφ v zemi jejich; a p°ipojφ se k nim cizozemec, a p°φdr₧eti se budou domu Jßkobova.
- Nebo pojmou ty nßrody, a p°ivedou je k mφstu svΘmu, i uvedou je v d∞dictvφ d∙m Izraelsk² v zemi Hospodinov∞, za slu₧ebnφky a za d∞vky; a jφmati budou ty, kte°φ₧ je zjφmali, a panovati budou nad nßsilnφky sv²mi.
- I stane¥ se v [ten] den, v n∞m₧ tob∞ odpoΦinutφ dß Hospodin od t∞₧kosti tvΘ a strachu tvΘho, a od poroby t∞₧kΘ, v kterou₧ jsi byl podroben,
- Äe u₧iveÜ p°φslovφ tohoto o krßli BabylonskΘm, a °ekneÜ: Aj, jak p°estal nßsilnφk! P°estalo dycht∞nφ po zlat∞.
- Pot°φskal Hospodin h∙l bezbo₧n²ch, prut panujφcφch,
- Mrskajφcφho lidi v prchlivosti mrskßnφm ustaviΦn²m, panujφcφho v hn∞v∞ [nad] nßrody, kte°φ₧ ssu₧ovßni b²vali bez lφtosti.
- OdpoΦφvß, jest v pokoji vÜecka zem∞, zvuΦn∞ prozp∞vujφ.
- I jedlovφ veselφ se nad tebou, [i] cedrovφ LibßnskΘ, [°kouce:] Jak₧ jsi klesl, nepovstal, kdo by nßs podtφnal.
- [I] peklo zespod zbou°ilo se pro tebe, k vyjitφ vst°φc p°ichßzejφcφmu tob∞ vzbudilo pro t∞ mrtvΘ, vÜecka knφ₧ata zem∞; kßzalo vyvstati z stolic jejich [i] vÜechn∞m krßl∙m nßrod∙.
- VÜickni tito odpovφdajφce, mluvφ tob∞: Co₧ ty takΘ jsi zemdlen jako i my, a nßm podobn² uΦin∞n?
- Svr₧ena¥ jest do pekla p²cha tvß, [i] zvuk hudebn²ch nßstroj∙ tv²ch; moli tob∞ podestlßno, a Φervi t∞ p°ikr²vajφ.
- Jak₧ to, ₧e jsi spadl s nebe, ≤ lucife°e v jit°e vychßzejφcφ? Pora₧en jsi a₧ na zem, jeÜtos zemdlφval nßrody.
- VÜak jsi ty °φkßval v srdci svΘm: Vstoupφm do nebe, nad hv∞zdy Boha silnΘho vyv²Üφm stolici svou, a posadφm se na ho°e shromß₧d∞nφ k stran∞ p∙lnoΦnφ.
- Vstoupφm nad v²sosti oblaku, budu rovn² NejvyÜÜφmu.
- A ty pak str₧en jsi a₧ do pekla, [pryΦ] na stranu do jßmy.
- Ti, kdo₧ t∞ uz°φ, za tebou se ohlΘdati, [a] tebe spat°ovati budou, [°φkajφce:] To-li₧ jest ten mu₧, kter²₧ nepokojil zemi, a pohyboval krßlovstvφmi,
- Obracel jako v pustinu okrÜlek zem∞, a m∞sta jeho bo°il, v∞z≥∙ sv²ch nepropouÜt∞l dom∙?
- VÜickni krßlovΘ nßrod∙, co₧ jich koli bylo, pochovßni slavn∞ doma jeden ka₧d² z nich;
- Ty pak zavr₧en jsi od hrobu svΘho jako ratolest ohyzdnß, a roucho zbit²ch, ukrutn∞ zran∞n²ch, kte°φ₧ se dostßvajφ do jßmy mezi kamenφ, [a] jako mrcha poÜlapanß.
- NebudeÜ k on∞mno v poh°bu p°i·Φastn∞n, nebo jsi poplΘnil zemi svou, lid sv∙j jsi pomordoval; nebude¥ p°ipomφnßno na v∞ky sφm∞ zlostnφk∙.
- P°ipravte se k zmordovßnφ syn∙ jeho pro nepravosti otc∙ jejich, aby nepovstali, a d∞diΦn∞ neujali zem∞, a nenaplnili svrchku okrÜlku zemskΘho m∞sty.
- Nebo povstanu proti nim, pravφ Hospodin zßstup∙, a zahladφm jmΘno Babylona i ostatky syna i vnuka, pravφ Hospodin.
- A obrßtφm jej v d∞dictvφ bukaΦ∙, a [v] jezera vod, a vymetu jej pometlem zahynutφ, pravφ Hospodin zßstup∙.
- P°isßhl Hospodin zßstup∙, °ka: Jist∞ ₧e jak₧ jsem myslil, tak bude, a jak₧ jsem ulo₧il, stane se,
- Äe potru AssyrskΘho v zemi svΘ, a na horßch sv²ch poÜlapßm jej, a odejde z nich jho jeho, b°φm∞ takΘ jeho s ramene jejich s≥ato bude.
- To¥ jest ta rada, kterß₧ zav°φna jest o vÜφ tΘ zemi, a to jest ta ruka vzta₧enß proti vÜechn∞m t∞m nßrod∙m.
- Pon∞vad₧ pak Hospodin zßstup∙ usoudil, kdo [to] tedy zruÜφ? A ruku jeho vzta₧enou kdo odvrßtφ?
- LΘta kterΘho₧ um°el krßl Achas, stalo se proroctvφ toto:
- Neraduj se vÜecka ty zem∞ Filistinskß, ₧e zlßmßn jest prut toho, kter²₧ t∞ mrskal; nebo z plemene hadφho vyjde bazaliÜkus, jeho₧ plod [bude] drak ohniv² lΘtajφcφ.
- I budou se pßsti prvorozenφ chud²ch, a nuznφ bezpeΦn∞ odpoΦφvati budou; ko°en pak tv∙j umo°φm hladem, a ostatky tvΘ zmorduje.
- Kv∞l, ≤ brßno, k°iΦ m∞sto, [ji₧] jsi rozplynula se vÜecka ty zem∞ Filistinskß; nebo od p∙lnoci ohe≥ p°ijde ani₧ bude, kdo by stranil z obcφ jeho.
- Co pak odpov∞dφ poslovΘ nßrod∙? [To, ] ₧e Hospodin upevnil Sion, v n∞m₧ ·toΦiÜt∞ majφ chudφ z lidu jeho.
15.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o zkßze MoßbskΘ zem∞.
- B°φm∞ Moßbsk²ch. Kdy₧ v noci Ar MoßbskΘ poplΘn∞no [a] zka₧eno bude, kdy₧ [i] Kir MoßbskΘ v noci poplΘn∞no [a] zka₧eno bude,
- Vstoupφ do Baφt, a do Dibon a do Bamot s plßΦem, nad NΘbo a nad Medaba Moßb kvφliti bude, na vÜech hlavßch jeho bude lysina, a ka₧dß brada oholena bude.
- Na ulicφch jeho p°epßÜφ se ₧φnφ, na st°echßch jeho i na ryncφch jeho ka₧d² kvφliti bude, s plßΦem se vraceje.
- A k°iΦeti bude Ezebon a Eleale, a₧ v Jasa slyÜßn bude hlas jejich, n²br₧ [i] zbrojnφ MoßbÜtφ k°iΦeti budou. DuÜe ka₧dΘho z nich ₧alostiti bude, a [°ekne:]
- Srdce mΘ °ve nad Moßbem a pevnostmi jeho, a₧ [slyÜeti] v SΘgor, [jako] jalovice t°φletß; nebo cestou Luchitskou s plßΦem p∙jde, a kudy₧ se chodφ k Choronaim, k°ik hrozn² vydßvati budou,
- Proto ₧e vody Nimrim vymizejφ, ₧e uschne bylina, usvadne trßva, ani₧ co zelenΘho bude.
- A proto₧ zbo₧φ nachovanΘ a statky jejich odnesou ku potoku Arabim.
- Nebo k°ik obejde v∙kol meze MoßbskΘ, a₧ do Eglaim kvφlenφ jeho, a a₧ do Beer Elim kvφlenφ jeho,
- Pon∞vad₧ [i] vody Dimon napln∞ny budou krvφ. P°idßm zajistΘ Dimonu p°φdavk∙, [a poÜli] na ty, kte°φ₧ ujdou z Moßbsk²ch, lvy, i na poz∙stalΘ [v tΘ] zemi.
16.kapitola (IzaißÜ)
Napomenutφ Moßbsk²ch, aby v poddanosti domu Davidova z∙stßvali, 3. a
p°φv∞tivφ byli. 6. Osv∞dΦenφ p²chy jejich i nastßvajφcφch Bo₧φch trestßnφ.
- PoÜlete berßnky panovnφku zem∞, poΦnouc od Sela a₧ do pouÜt∞, k ho°e dcery SionskΘ.
- Sic jinak bude [Moßb] jako ptßk mφsta nemajφcφ, a s hnφzda sehnan²; budou dcery MoßbskΘ p°i brodech Arnon.
- Svolej radu, uΦi≥ soud, p°iprav stφn sv∙j u prost°ed poledne jako noc; skrej vyhnanΘ, mφsta nemajφcφho nevyzrazuj.
- Necha¥ u tebe pobudou vyhnanφ moji, ≤ Moßbe, bu∩ skr²Üφ jejich p°ed zhoubcφm; nebo p°estane nßsilnφk, p°estane zhoubce, poÜlapßvajφcφ vyhlazen bude z zem∞.
- A upevn∞n bude milosrdenstvφm tr∙n, a sed∞ti bude na n∞m stßle v stßnku Davidovu ten, kter²₧ by soudil a vyhledßval soudu a pospφchal k spravedlnosti.
- [Ale] sl²chali¥ jsme o p²Üe Moßbov∞, [₧e] velmi pyÜn² jest, [o] p²Üe jeho, a chloub∞ jeho i spouzenφ se jeho, [ale] nep°ijdou¥ k vykonßnφ myÜlΘnky jeho.
- Proto₧ kvφliti bude Moßb p°ed Moßbem, jeden ka₧d² kvφliti bude; nad grunty Kirchareset ·p∞ti budete, [a °φkati:] Ji₧¥ jsou zka₧eni.
- N²br₧ i rΘvφ Ezebon usvadlo, i vinnφ kmenovΘ Sibma. Pßni nßrod∙ pot°eli v²bornΘ rΘvφ jeho, kterΘ₧ a₧ do Jazer dosahalo, a bylo se rozÜφ°ilo [p°i] pouÜti; rozvodovΘ jeho rozlo₧ili se, a dosahali a₧ za mo°e.
- Proto₧ plßΦi pro plßΦ Jazersk²ch [a pro] vinici Sibma; svla₧uji t∞ slzami sv²mi, ≤ Ezebon a Eleale, nebo provyskovßnφ nad ovocem tv²m letnφm a nad ₧nφ tvou kleslo.
- A p°estalo veselΘ a plΘsßnφ nad polem ·rodn²m, na vinicφch se nezpφvß, ani prok°ikuje, vφna v presφch netlaΦφ ten, kter²₧ tlaΦφvß. Tak₧ [i jß] provyskovßnφ p°estßvßm.
- Proto₧e st°eva mß nad Moßbem jako harfa zn∞jφ, a vnit°nosti mΘ pro Kircheres.
- I stane se, kdy₧ z°ejmΘ bude, an ustßvß Moßb nad v²sostmi, ₧e vejde do svatyn∞ svΘ, aby se modlil, vÜak nic nespravφ.
- To¥ jest to slovo, kterΘ₧ mluvil Hospodin o Moßbovi ji₧ dßvno.
- Nynφ pak pravφ Hospodin, °ka: Po t°ech letech, jakß₧ jsou lΘta nßjemnφka, v potupu uvedena bude slßva Moßbova se vÜφm mno₧stvφm velik²m, tak ₧e ostatkovΘ jeho budou skrovnφ, p°emaliΦcφ [a] mdlφ.
17.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ proti DamaÜku a jin²m m∞st∙m Syrsk²m, 4. i desateru
pokolenφ IzraelskΘmu, s Syrsk²mi spuntovanΘmu, 12. i Assyrsk²m.
- B°φm∞ DamaÜku. Aj, DamaÜek p°estane b²ti m∞stem, a bude hromadou rumu.
- ZpuÜt∞nß m∞sta Aroer pro stßda budou, a odpoΦφvati [tam] budou, a nebude ₧ßdnΘho, kdo by [je] straÜil.
- I bude odjata pevnost od Efraima, a krßlovstvφ od DamaÜku i ostatk∙ Syrsk²ch; jako i slßva syn∙ Izraelsk²ch na nic p°ijdou, pravφ Hospodin zßstup∙.
- I bude v ten den, [₧e] opadne slßva Jßkobova, a tuk t∞la jeho vymizφ.
- Nebo bude [Assur] jako ten, jen₧ shroma₧∩uje ve ₧ni obilΘ, a rßm∞ jeho ₧ne klasy, anobr₧ bude jako ten, jen₧ zbφrß klasy v ·dolφ Refaim.
- Pab∞rkovΘ vÜak zanechßni v n∞m budou, jako [po] oΦesßnφ olivy dv∞ neb t°i olivky na vrchu v∞tve, a Φtyry [neb] p∞t na ratolestech jejφch plodistv²ch, pravφ Hospodin B∙h Izraelsk².
- V ten den pat°iti bude Φlov∞k k UΦiniteli svΘmu, a oΦi jeho k SvatΘmu IzraelskΘmu hled∞ti budou.
- A nebude pat°iti k oltß°∙m, dφlu rukou sv²ch; ani [k tomu, ] co₧ uΦinili prstovΘ jeho, hled∞ti bude, ani k hßj∙m, ani k obraz∙m sluneΦn²m.
- V ten den budou m∞sta sφly jeho opuÜt∞na jako chrastinka a r∙₧¥ka, kterß₧ opuÜt∞na budou od syn∙ Izraelsk²ch, i spustneÜ, [≤ zem∞.]
- Nebos se zapomn∞la na Boha spasenφ svΘho, a na skßlu sφly svΘ nezpomenulas. Proto₧ [aΦkoli] Üt∞py rozkoÜnΘ Üt∞pujeÜ, a kmen vinn² p°espolnφ sßzφÜ,
- V Φas Üt∞povßnφ tvΘho [Ütφpφ, ] aby rostlo, opatrujeÜ, n²br₧ tΘho₧ jitra [o] to, co₧ sejeÜ, aby se puΦilo, peΦujeÜ: v den [vÜak] u₧itku odejde ₧e≥, na ₧alost [tvou] p°et∞₧kou.
- B∞da mno₧stvφ lidφ mnoh²ch, [kte°φ₧] jako zvuk mo°sk² jeΦφ, a hluΦφcφm nßrod∙m, [kte°φ₧] jako zvuk vod nßsiln²ch hluΦφ,
- Nßrod∙m jako zvuk vod mnoh²ch zvuΦφcφm; nebo je [B∙h] ok°ikne. ProΦe₧ daleko utφkati budou, a hon∞ni budou jako plevy po vrÜφch od v∞tru, a jako chumel od vich°ice.
- Nebo u veΦer aj, p°ed∞Üenφ, a ne₧ jitro p°ijde, an¥ ho nenφ. Ten¥ jest podφl t∞ch, kte°φ₧ nßs potlaΦujφ, a los t∞ch, kte°φ₧ nßs loupφ.
18.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ proti Mou°enφn∙m, 3. i Assyrsk²m, 7. a o vd∞Φnosti
lidu Bo₧φho.
- B∞da zemi zast∞≥ujφcφ [se] k°φdly, kterß₧ jest p°i °ekßch zem∞ Mou°enφnskΘ,
- Posφlajφcφ po mo°i posly, v nßstrojφch z sφtφ po vodßch, °ka: Jd∞te, poslovΘ rychlφ, k nßrodu rozpt²lenΘmu a zloupenΘmu, k lidu hroznΘmu zdßvna i posavad, k nßrodu vÜelijak potlaΦenΘmu, jeho₧ zemi °eky roztrhaly.
- VÜickni obyvatelΘ sv∞ta, a p°eb²vajφcφ na zemi, kdy₧ bude korouhev vyzdvi₧ena [na] horßch, uz°φte, a kdy₧ troubiti se bude trubou, uslyÜφte.
- Nebo takto pravφ Hospodin ke mn∞: Spokojφm¥ se, a podφvßm z p°φbytku svΘho, a budu jako teplo vysuÜujφcφ po deÜti, [a] jako oblak deÜ¥ov² v Φas horkΘ ₧n∞.
- P°ed vinobranφm zajistΘ, kdy₧ se vypuΦφ pupenec, a kv∞t vydß hrozen trpk², jeÜt∞ rostoucφ, tedy pod°e₧e rΘvφΦko no₧i, a rozvody odejme a zpodtφnß.
- [I] budou zanechßni vÜickni spolu ptactvu [z] hor, a Üelmßm zemsk²m, a bude na nich p°es lΘto ptactvo, a vÜelikΘ Üelmy zemskΘ na nich p°es zimu z∙stanou.
- V ten Φas p°inesen bude dar Hospodinu zßstup∙ ( [od] lidu rozpt²lenΘho a zloupenΘho, od lidu hroznΘho zdßvna i posavad, nßrodu vÜelijak potlaΦenΘho, jeho₧to zemi °eky rozchvßtaly), k mφstu jmΘna Hospodina zßstup∙, ho°e Sion.
19.kapitola (IzaißÜ)
OhlßÜenφ pomst Bo₧φch Egyptsk²m, 18. proroctvφ o obrßcenφ jich i
jin²ch pohan∙ k Bohu.
- B°φm∞ Egyptsk²ch. Aj, Hospodin bΘ°e se na oblaku lehkΘm, a p°itßhne na Egypt. I pohnou se modly EgyptskΘ p°ed tvß°φ jeho, a srdce Egyptsk²ch rozplyne se u prost°ed n∞ho.
- Nebo spustφm EgyptskΘ s Egyptsk²mi, tak ₧e bojovati budou jeden ka₧d² proti bratru svΘmu, a p°φtel proti p°φteli svΘmu, m∞sto proti m∞stu, krßlovstvφ proti krßlovstvφ.
- A na nic p°ijde duch Egyptsk²ch u prost°ed n∞ho, a radu jeho sehltφm. I raditi se budou modl a kouzedlnφk∙ a zaklinaΦ∙ a hadaΦ∙.
- Dßm zajistΘ Egypt v ruku pßn∙ ukrutn²ch, a krßl p°φsn² panovati bude nad nimi, pravφ Pßn, Hospodin zßstup∙.
- A vymizejφ vody z mo°e, i °eka osßkne a vyschne.
- I vzdßlφ se °eky, opadnou a vyschnou potokovΘ EgyptÜtφ, t°tφ i rßkosφ usvadne.
- Trßva okolo potoka a p°i pramenu potoka, i vÜe, co₧ se seje p°i potoku, uschne, zmizφ a ztratφ se.
- I budou ₧alostiti rybß°i, a kvφliti vÜickni, kte°φ₧ mecφ do potoka udici; a kte°φ₧ rozstφrajφ sφti na vody, na nouzi p°ijdou.
- Zahanbeni budou i ti, kte°φ₧ d∞lajφ v∞ci ln∞nΘ [a] hedbßvnΘ, a kte°φ₧ tkajφ kment.
- Nebo sφti jeho budou zka₧eny, i vÜickni d∞lajφcφ rybnφky pro ryby.
- Jist∞ ₧e¥ jsou blßzni knφ₧ata Soan, moudr²ch rßdc∙ Faraonov²ch rada zhlup∞la. Jak₧ °φkati m∙₧ete Faraonovi: Syn moudr²ch jß jsem, syn krßl∙ staro₧itn²ch?
- Kde₧ jsou, kde ti moud°φ tvoji? Necha¥ oznßmφ nynφ tob∞, v∞dφ-li, co ulo₧il Hospodin zßstup∙ o Egyptu.
- Zblßznila se knφ₧ata Soan, podvedena jsou knφ₧ata Nof, svedli Egypt p°edn∞jÜφ [v] pokolenφ jeho.
- Hospodin pustil mezi n∞ ducha zßvrativΘho, i spravφ to, ₧e zbloudφ Egypt p°i vÜelikΘm p°edsevzetφ svΘm, tak jako bloudφ o₧ralec p°i v²vratku svΘm.
- Ani₧ bude dφlo v Egypt∞, kterΘ₧ by uΦinila hlava neb ocas, ratolest aneb sφtφ.
- V ten den bude Egypt podobn² ₧enßm; nebo straÜiti se a d∞siti bude p°ed zdvi₧enφm ruky Hospodina zßstup∙, kterou₧ on zdvihne proti n∞mu.
- A bude¥ zem∞ Judskß Egyptu k hr∙zi; ka₧d², kdo₧ zpomene na ni, straÜiti se bude, pro radu Hospodina zßstup∙, kterou₧ zav°el o n∞m.
- V ten den bude p∞t m∞st v zemi EgyptskΘ, mluvφcφch jazykem Kananejsk²m, a p°isahajφcφch skrze Hospodina zßstup∙, jedno [pak] nazvßno bude m∞sto zpuÜt∞nφ.
- V ten den bude oltß° Hospodin∙v u prost°ed zem∞ EgyptskΘ, a sloup p°i pomezφ jejφm Hospodinu;
- Bude, pravφm, na znamenφ a na sv∞dectvφ Hospodinu zßstup∙ v zemi EgyptskΘ. [A] kdy₧ volati budou k Hospodinu p°φΦinou t∞ch, kte°φ₧ by je ssu₧ovali, tedy poÜle jim spasitele a knφ₧e, i vysvobodφ je.
- I bude znßm² Hospodin Egyptsk²m; nebo poznajφ EgyptÜtφ Hospodina v ten den, a ctφti [jej] budou ob∞tmi a dary, a Φiniti budou sliby Hospodinu, i plniti.
- A tak bφti bude Hospodin Egypt, aby zbije, uzdravil [jej;] nebo obrßtφ se k Hospodinu, a on je vyslyÜφ a uzdravφ.
- V ten den bude silnice z Egypta do Assyrie, i budou choditi AssyrÜtφ do Egypta, a EgyptÜtφ do Assyrie, a slou₧iti budou EgyptÜtφ s Assyrsk²mi [Hospodinu.]
- V ten den bude Izrael Egyptsk²m a Assyrsk²m [jako] t°etφ [z nich, i budou] po₧ehnanφ u prost°ed zem∞.
- Nebo po₧ehnß jim Hospodin zßstup∙, °ka: Po₧ehnan² lid m∙j Egyptsk², a dφlo rukou m²ch Assur, i d∞dictvφ mΘ Izrael.
20.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o zajetφ Egyptsk²ch a Mou°enφn∙, 5. a k Φemu JudÜtφ
proroctvφ tohoto u₧iti m∞li.
- LΘta, kterΘho₧ p°itßhl Tartan do Azotu, poslßn jsa od Sargona, krßle AssyrskΘho, a kdy₧ bojoval proti Azotu, a vzal jej,
- ╚asu toho mluvil Hospodin skrze IzaißÜe syna Amosova, °ka: Jdi a slo₧ ₧φni z bedr sv²ch, a obuv svou zzuj s noh sv²ch. I uΦinil tak, a chodil nah² a bos².
- I °ekl Hospodin: Jako₧ chodφ slu₧ebnφk m∙j IzaißÜ nah² a bos², na znamenφ a zßzrak, t°etφho roku Egypta a Mou°enφnskΘ zem∞,
- Tak povede krßl Assyrsk² jatΘ EgyptskΘ a jatΘ Mou°enφnskΘ, mladΘ i starΘ, nahΘ a bosΘ, s obna₧en²mi zadky, k hanb∞ Egyptsk²ch.
- I u₧asnou se a zahanbφ nad Mou°enφny, ·toΦiÜt∞m sv²m, a nad Egyptsk²mi, chloubou svou.
- Tedy °ekne obyvatel ostrovu tohoto v ten den: Aj hle, to¥ naÜe ·toΦiÜt∞, k n∞mu₧ jsme se utφkali o pomoc, abychom vysvobozeni byli z moci krßle AssyrskΘho. Jak₧ bychom my tedy uÜli?
21.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o zka₧enφ Babylona, 11. pßdu Idumejsk²ch, 13. a utφkßnφ a
pohubenφ Arabsk²ch.
- B°φm∞ pustΘho mo°e. Jako vich°ice na poledne se ₧ene, [tak] p°ijde z pouÜt∞, z zem∞ hroznΘ.
- Vid∞nφ tvrdΘ jest mi ukßzßno. NeÜlechetnφk neÜlechetnost pßÜe, a zhoubce hubφ. P°itßhni₧ Elame, MΘdsk² oblehni. VÜelikΘmu ·p∞nφ jeho p°estati rozkß₧i.
- Z tΘ p°φΦiny napln∞na jsou bedra mß bolestφ, ·zkosti postihly mne jako ·zkosti rodiΦky; sklφΦen jsem, slyÜe [to, ] strnul jsem, vida [to.]
- Zkormoutilo se srdce mΘ, hr∙za p°ed∞sila mne, noc m²ch rozkoÜφ obrßtila se mi v strach.
- P°istroj na st∙l, nech¥ strß₧ dr₧φ strß₧n², jez, pφ. Vsta≥te knφ₧ata, ma₧te pavΘzy.
- Nebo tak °ekl ke mn∞ Pßn: Jdi, postav strß₧nΘho, kter²₧ by to, co₧ uhlΘdß, oznßmil.
- I vid∞l vozy, [a] dv∞ma °ady jφzdu, vozy, kterΘ₧ oslovΘ, [a] vozy, kterΘ₧ velbloudovΘ [tßhli;] Üet°il zajistΘ piln∞ s velikou bedlivostφ.
- A volal [jako] lev: Jߥ, Pane m∙j, stojφm na strß₧i ustaviΦn∞ ve dne, n²br₧ na strß₧i svΘ jß stßvßm v ka₧diΦkou noc.
- (A aj, v tom p°ijeli na vozφch mu₧i [a] dv∞ma °ady jφzda.) Zvolal tedy a °ekl: Padl, padl Babylon, a vÜecky rytiny boh∙ jeho o zem rozt°φskßny.
- MΘ¥ jest humno, a obilΘ humna mΘho. Co₧ jsem slyÜel od Hospodina zßstup∙, Boha IzraelskΘho, oznßmil jsem vßm.
- B°φm∞ Dumy. SlyÜφm hlas z Seir: Strß₧n², co [bylo] v noci? Strß₧n², co [se stalo] v noci?
- ╪ekl strß₧n²: P°iÜlo jitro, a tolikΘ₧ noc; chcete-li hledati, hledejte. Navra¥te se, p°i∩te.
- B°φm∞ na Arabii. Po lesφch v Arabii nocleh mφvati budete, ≤ pocestnφ Dedansk²ch.
- ObyvatelΘ zem∞ Tema necha¥ vynesou vody vst°φc ₧φznivΘmu; s chlebem jeho necha¥ vyjdou proti utφkajφcφmu.
- Nebo p°ed meΦem utφkati budou, p°ed meΦem vyta₧en²m, p°ed luΦiÜt∞m nata₧en²m, p°ed t∞₧kostφ boje.
- Tak zajistΘ °ekl Pßn ke mn∞: Äe po roce, jak²₧ [jest] rok nßjemnφka, p°estane vÜecka slßva Cedar,
- A poz∙stal² poΦet st°elc∙ udatn²ch syn∙ Cedar zmenÜen bude; nebo Hospodin B∙h Izraelsk² [to] mluvil.
22.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o ssou₧enφ Judsk²ch, 15. slo₧enφ s ·°adu Sobny, 20. a
z°φzenφ na mφsto jeho Eliakima.
- B°φm∞ ·dolφ vid∞nφ. Co₧¥ se stalo, ₧e jsi vystoupilo vÜecko na st°echy,
- M∞sto plnΘ h°motu [a] hluku, m∞sto veselφcφ se? Zbitφ tvoji nejsou zbiti meΦem, ani zhynuli v boji.
- VÜecka knφ₧ata tvß rozprchla se napo°ßd, od st°elc∙ svßzßna jsou. Co₧ jich koli nalezeno jest v tob∞, napo°ßd svßzßni jsou, zdaleka utφkajφ.
- Proto₧ jsem °ekl: Ponechejte mne, a¥ ho°ekuji s plßΦem, a neusilujte mne t∞Üiti nad poplΘn∞nφm dcerky lidu mΘho.
- Nebo jest den ssou₧enφ, a poÜlapßnφ, a v mysli sev°enφ ode Pßna, Hospodina zßstup∙, v ·dolφ vid∞nφ, [den] bo°enφ zdi, a k°iku k horßm.
- Bylt∞ zajistΘ Elam pochytil toul s vozy lidu vojenskΘho, a Kir ukßzal pavΘzu.
- I stalo se, ₧e nejv²born∞jÜφ ·dolφ tvß napln∞na byla vozy, a vojßci siln∞ polo₧ili se u brßny,
- A odkryto bylo zast°enφ Judovo; vÜak obrßtilo jsi z°etel v ten den k zbrojnΘ komo°e.
- I k zbo°eninßm m∞sta Davidova dohlΘdli jste, nebo mnohΘ byly, a shromß₧dili jste vody rybnφka dolnφho.
- Domy tΘ₧ JeruzalΘmskΘ seΦtli jste, i pobo°ili, abyste utvrdili zed.
- Ud∞lali jste takΘ stav mezi dv∞ma zdmi pro vody rybnφka starΘho, ani₧ jste popat°ili k UΦiniteli jeho, a toho, kdo jej vzd∞lal od starodßvna, nevid∞li jste.
- Nadto kdy₧ volal Pßn, Hospodin zßstup∙, v ten den k plßΦi a k kvφlenφ, a k lysin∞ a k p°epßsßnφ se ₧φnφ.
- A aj, radost a veselφ vaÜe zabijeti voly, a bφti ovce, jφsti maso, a pφti vφno, [a °φkati:] Jezme, pφme, nebo zφtra zem°eme.
- Ale znßmΘ¥ jest [to] v uÜφch m²ch, [pravφ] Hospodin zßstup∙. Proto₧ nikoli vßm nebude odpuÜt∞na ta nepravost, a₧ [i] zem°ete, pravφ Pßn, Hospodin zßstup∙.
- Takto pravφ Pßn, Hospodin zßstup∙: Jdi, vejdi k SochitskΘmu tomu, k Sobnovi sprßvci domu, [a °ekni:
- Co ty zde mßÜ? A koho zde mßÜ, ₧e jsi vytesal sob∞ zde hrob? Vytesals sob∞ na vysokΘm mφst∞ hrob sv∙j, a vystav∞ls na skßle p°φbytek sv∙j.
- Aj, Hospodin, kter²₧ t∞ p°ist°el, jak₧ na mu₧e znamenitΘho nßle₧φ, a kter²₧ t∞ v²born∞ p°iod∞l,
- Prudce t∞ zakulφ [jako] kuli do zem∞ vÜelijak prostrannΘ. Tam um°eÜ, tam i vozovΘ slßvy tvΘ, ≤ ohyzdo domu Pßna svΘho.
- A tak se₧enu t∞ s mφsta tvΘho, a s ·°adu tvΘho svrhu t∞.
- I stane se v ten den, ₧e povolßm slu₧ebnφka svΘho Eliakima syna HelkißÜova,
- A obleku jej v sukni tvou, a pasem tv²m potvrdφm ho, panovßnφ tvΘ takΘ dßm v ruku jeho. I bude za otce obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m a domu Judovu,
- A vlo₧φm klφΦ domu Davidova na rameno jeho. Kdy₧ otev°e, ₧ßdn² nezav°e, a kdy₧ zav°e, ₧ßdn² neotev°e.
- A vbiji jej [jako] h°ebφk v mφst∞ pevnΘm, a bude stolicφ slßvy domu otce svΘho.
- I zav∞sφ na n∞m synovΘ a dcery vÜecku slßvu domu otce jeho, vÜecko nßdobφ, [i] to nejmenÜφ, od nßdobφ, z n∞ho₧ se pije, a₧ do vÜech nßdob vinn²ch.
- V ten den, pravφ Hospodin zßstup∙, pohne se h°ebφk, kter²₧ vbit byl v mφst∞ pevnΘm, a vy¥at bude, a spadne, od¥ato bude i b°φm∞, kterΘ₧ jest na n∞m; nebo Hospodin mluvil.
23.kapitola (IzaißÜ)
O zka₧enφ T²ru, 15. a jeho zase vzd∞lßnφ, 18. i k Bohu obrßcenφ prorok
p°edpovφdß.
- B°φm∞ T²ru. Kv∞lte lodφ mo°skΘ; nebo poplΘn∞n jest, tak ₧e nenφ ani domu. Ani₧ kdo p°ichßzφ z zem∞ Citim; znßmΘ uΦin∞no jest jim.
- Umlkn∞te₧ obyvatelΘ ostrovu, kter²₧ kupci SidonÜtφ, plavφce se p°es mo°e, napl≥ovali,
- A jeho₧ ·rody na velik²ch vodßch, sφm∞ Sichor, ₧e≥ jeho, u₧itek potoka, a kter²₧ byl skladem nßrod∙.
- Zasty∩ se, Sidone, nebo pravφ mo°e, pevnost mo°skß, °kuc: Nepracuji ku porodu, a nerodφm, a nevychovßvßm mlßdenc∙, [ani₧] odchovßvßm panen.
- Jako₧ nad pov∞stφ o Egyptu, tak ₧alostiti budou nad pov∞stφ [o] T²ru.
- P°epravte se do Tarsu, kv∞lte obyvatelΘ ostrovu.
- To-li₧ by se v₧dycky veselilo? Jesti¥ staro₧itnost jeho ode dn∙ starodßvnφch, ale zavedou¥ je daleko nohy jeho.
- Kdo ₧e to usoudil proti T²ru, korunujφcφmu [jinΘ, ] jeho₧ kupci jsou [jako] knφ₧ata, a kramß°i jeho znamenitφ v zemi?
- Hospodin zßstup∙ usoudil to, aby zohavil p²chu vÜelikΘho slavnΘho, a za nic polo₧il vÜecky znamenitΘ zem∞.
- Navra¥ se do zem∞ svΘ jako °eka, ≤ dcero Tarskß, nenφ¥ [tam] vφce ani pasu.
- Vztßhl ruku svou na mo°e, pohnul krßlovstvφmi; Hospodin p°ikßzal o tr₧iÜti, aby zka₧eny byly pevnosti jeho.
- A °ekl: NebudeÜ se vφce veseliti, trp∞c nßtisk, panno, dcero Sidonskß. Povsta≥, be° se do Citim, [ale] i tam nebudeÜ mφti odpoΦinutφ.
- Aj, zem∞ Kaldejskß, ten lid nebyl [lidem.] Assur vzd∞lal ji pro obyvatele pustin, vystav∞li v∞₧e jejich, vzd∞lali palßce jejφ, tak ₧e i Assyrii vyvrßtil.
- Kv∞lte lodφ mo°skΘ, nebo zpust∞na jest pevnost vaÜe.
- I stane se v ten den, ₧e v zapomenutφ bude T²rus za sedmdesßte let, jako za v∞k krßle jednoho. Do skonßnφ sedmdesßti let bude mφti T²rus jako pφsniΦku nev∞stky.
- Vezmi harfu, obchßzej m∞sto, ≤ nev∞stko v zapomenutφ danß, hrej dob°e, zpφvej dlouho, abys v pam∞t uvedena byla.
- I bude po dokonßnφ sedmdesßti let, ₧e navÜtφvφ Hospodin T²r, ale on navrßtφ se zase k nev∞stΦφ mzd∞ svΘ, a smilniti bude se vÜemi krßlovstvφmi zem∞ na okrÜlku sv∞ta.
- VÜak kupectvφ jeho a mzda jeho svatß bude Hospodinu. Nebude na poklad sklßdßna, ani schovßvßna, ale pro ty, kte°φ₧ p°eb²vajφ p°ed Hospodinem, bude kupectvφ jeho, aby jedli do sytosti, a m∞li roucho dobrΘ.
24.kapitola (IzaißÜ)
Summa proroctvφ p°edeÜl²ch o zpuÜt∞nφ zem∞ ÄidovskΘ a okolnφch,
13. zmφnka o ostatcφch, 15. a napomenutφ jich k vd∞Φnosti.
- Aj, Hospodin vyprßzdnφ zemi, a pustou uΦinφ; prom∞nφ zajistΘ zp∙sob jejφ, a rozpt²lφ obyvatele jejφ.
- I bude¥ jako₧ lid tak knφ₧e, jako₧ slu₧ebnφk tak pßn jeho, jako₧ d∞vka tak panφ jejφ, jako₧ kupujφcφ tak prodßvajφcφ, jako₧ p∙jΦujφcφ tak vyp∙jΦujφcφ, jako₧ lichevnφk tak ten, jen₧ lichvu dßvß.
- Nßramn∞ vyprßzd∞na bude zem∞, a velice zloupena; nebo Hospodin mluvil slovo toto.
- Kvφliti bude [a] padne zem∞, zemdlφ [a] padne okrÜlek zem∞, zemdlejφ vysocφ nßrodovΘ zemÜtφ,
- [Proto ₧e] i ta zem∞ poÜkvrn∞na jest pod obyvateli sv²mi; nebo p°estoupili zßkony, zm∞nili ustanovenφ, zruÜili smlouvu v∞Φnou.
- Proto₧ prokletφ z₧φ°e zemi, a vyplΘn∞ni budou obyvatelΘ jejφ; proto₧ ho°eti budou obyvatelΘ zem∞, a poz∙stane lidφ maliΦko.
- Äalostiti bude mest, usvadne vinn² kmen, ·p∞ti budou vÜickni veselΘho srdce.
- OdpoΦine radost bubn∙, p°estane hluk veselφcφch se, utichne veselφ harfy.
- Nebudou pφti vφna s prozp∞vovßnφm, zho°kne opojn² nßpoj pitel∙m jeho.
- Pot°φno bude m∞sto marnosti; zav°φn bude ka₧d² d∙m, aby do n∞ho nechodili.
- Na°φkßnφ [bude] na ulicφch pro vφno, zatemn∞no bude vÜelikΘ veselφ, odst∞huje se radost zem∞.
- Z∙stane v m∞st∞ pouÜ¥, i brßny zbo°eny budou.
- Nebo tak bude u prost°ed zem∞, u prost°ed nßrod∙, jako oΦesßnφ olivy, jako pab∞rkovßnφ, kdy₧ se dokonß vinobranφ.
- Ti¥ pozdvihnou hlasu svΘho, prozp∞vovati budou v d∙stojnosti Hospodinov∞, prok°ikovati budou [i] p°i mo°i.
- Proto₧ v ·dolφch oslavujte Hospodina, na ostrovφch mo°sk²ch jmΘno Hospodina Boha IzraelskΘho.
- Od konΦin zem∞ slyÜφme pφsniΦky o slßv∞ spravedlivΘho. Ale [jß] °ekl jsem: Zchurav∞l jsem, zchurav∞l jsem. Ach, na mΘ ho°e, ₧e neÜlechetnφ neÜlechetnost provodφ, neÜlechetnost, pravφm, ₧e tak nestydat∞ pßÜφ.
- Hr∙za a jßma a osφdlo t∞ oΦekßvß, ≤ obyvateli zem∞.
- I stane se, [₧e] kdo₧ uteΦe p°ed pov∞stφ strachu, upadne do jßmy, a kdo₧ vyleze z jßmy, v osφdle uvßzne; nebo pr∙duchovΘ s v²sosti otev°φni budou, a zat°esou se zßkladovΘ zem∞.
- Velmi se rozstoupφ zem∞, velice se rozpadne zem∞, nßramn∞ pohybovati se bude zem∞.
- Motaje, motati se bude zem∞ jako opil², a p°eneÜena bude jako chaloupka; nebo t∞₧ce na ni dolehne nepravost jejφ, i padne tak, ₧e nepovstane vφce.
- I stane se v ten den, navÜtφvφ Hospodin vojsko vysokΘ na v²sosti, tΘ₧ i krßle zemskΘ na zemi.
- Kte°φ₧to shromß₧d∞ni budou, tak jako shroma₧∩ovßni b²vajφ v∞z≥ovΘ do ₧alß°e, a zav°φni budou u v∞zenφ; po mnoh²ch, pravφm, dnech navÜtφveni budou.
- I zahanbφ se m∞sφc, a zastydφ slunce, kdy₧ kralovati bude Hospodin zßstup∙ na ho°e Sion, a v JeruzalΘm∞, a p°ed starci sv²mi slavn∞.
25.kapitola (IzaißÜ)
Chvßlenφ Boha z vysvobozenφ. 6. Proroctvφ o hodech v Kristu
p°ipraven²ch, 10. a vyhlazenφ nep°ßtel.
- Hospodine, ty jsi B∙h m∙j, vyvyÜovati t∞ budu, a oslavovati budu jmΘno tvΘ; nebo jsi uΦinil p°edivnΘ v∞ci. Rady [tvΘ] zdßvna [ulo₧enΘ] jsou v∞rnß pravda.
- Nebo jsi obrßtil m∞sto v hromadu, m∞sto hrazenΘ v z°φceninu, palßce cizozemc∙, aby nebyli m∞stem, [a] na v∞ky aby nebyli zase staveni.
- Proto₧ ctφti t∞ budou lid siln², m∞sta nßrod∙ hrozn²ch bßti se tebe budou.
- Nebo jsi byl hradem chudΘmu, hradem nuznΘmu v ·zkosti jeho, ·toΦiÜt∞m p°ed povodnφ, zastφn∞nφm p°ed horkem; (nebo vzteklost ukrutnφk∙ podvrßtila by zed).
- HluΦenφ cizozemc∙ jsi p°etrhl jako horkost v sucho, horkost stφnem oblaku; zhouba ukrutn²ch p°etr₧ena.
- I uΦinφ Hospodin zßstup∙ vÜechn∞m nßrod∙m na ho°e tΘto hody z v∞cφ tuΦn²ch, hody z [vφna] vystßlΘho, z v∞cφ tuΦn²ch, mozk v sob∞ majφcφch, z [vφna] vystßlΘho a uΦiÜt∞nΘho.
- A zkazφ na ho°e tΘto zast°enφ, kterΘ₧ zastφrß vÜecky lidi, a p°ikrytφ, jφm₧ p°ikryti jsou vÜickni nßrodovΘ.
- Sehltφ i [smrt] u vφt∞zstvφ, a set°e Panovnφk Hospodin slzu s vÜelikΘ tvß°i, a pohan∞nφ lidu svΘho odejme ze vÜφ zem∞; (nebo Hospodin mluvil).
- ProΦe₧ °ekne v ten den: Aj, B∙h nßÜ tento [jest, ] oΦekßvali¥ jsme na n∞j, a vysvobodil nßs. On¥ jest Hospodin, jeho₧ jsme oΦekßvali; plΘsati a veseliti se budeme v spasenφ jeho.
- Nebo odpoΦine ruka Hospodinova na ho°e tΘto, a mlßcen bude Moßb na mφst∞ svΘm, jako vymlacovßna b²vß pleva do hnoje.
- A roztßhne¥ ruce svΘ u prost°ed n∞ho, jako roztahuje ten, kter²₧ plyne k plovßnφ, a ponφ₧φ p²chy jeho rameny rukou sv²ch.
- A tak pevnost [i] v²sost zdφ tv²ch sehne, ponφ₧φ [a] srazφ na zem a₧ do prachu.
26.kapitola (IzaißÜ)
Pφse≥, kterou₧ lid Bo₧φ po vysvobozenφ z t∞lesnΘho i duchovnφho
Babylona Boha svΘho oslavovati m∞l.
- V ten den zpφvßna bude pφse≥ tato v zemi JudskΘ: M∞sto mßme pevnΘ, [sßm B∙h] spasenφm obda°il zdi a valy [jeho.]
- Otev°ete brßny, a¥ vejde nßrod spravedliv², ost°φhajφcφ vÜelikΘ pravdy.
- ╚lov∞ka spolΘhajφcφho [na t∞] ost°φhßÜ v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufß.
- Doufejte₧ v Hospodina a₧ na v∞ky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu [jest] skßla v∞Φnß.
- Ale obyvatele vysok²ch mφst sni₧uje, m∞sta vyv²ÜenΘho poni₧uje, poni₧uje ho a₧ k zemi, srß₧φ je a₧ do prachu.
- PoÜlapßvß je noha, nohy chudΘho, krokovΘ nuzn²ch.
- Cesta spravedlivΘho jest up°φmß; stezku spravedlivΘho vyrovnßvßÜ.
- TakΘ na cest∞ soud∙ tv²ch, Hospodine, oΦekßvßme na t∞; ke jmΘnu tvΘmu a k rozpomφnßnφ se na t∞ [pat°φ] ₧ßdost duÜe.
- DuÜe mß tou₧φ po tob∞ v noci, n²br₧ i duchem sv²m ve mn∞ rßno t∞ hledßm. Nebo kdy₧ soudovΘ tvoji d∞jφ se na zemi, obyvatelΘ okrÜlku zemskΘho uΦφ se spravedlnosti.
- Kdy₧ se milost Φinφ bezbo₧nΘmu, neuΦφ se spravedlnosti; v zemi pravosti neprßv∞ Φinφ, a nehledφ na d∙stojnost Hospodinovu.
- Hospodine, aΦkoli vyv²Üena jest ruka tvß, vÜak toho nevidφ. Uz°φ¥ a zahanbeni budou, zßvidφce lidu [tvΘmu;] nadto i ohn∞m ty nep°ßtely svΘ sehltφÜ.
- Nßm, Hospodine, zp∙sobφÜ pokoj; nebo i vÜecko, co₧koli se dßlo p°i nßs, d∞lal jsi pro [dobrΘ] naÜe.
- Hospodine, Bo₧e nßÜ, panovali¥ jsou nad nßmi pßni jinφ ne₧ ty, ( [my vÜak] toliko v tebe [doufajφce, ] rozpomφnali jsme se na jmΘno tvΘ).
- [Ale ji₧] zem°evÜe, neo₧ivou¥, mrtvφ jsouc, nevstanou¥, proto ₧e jsi je navÜtφvil, a vyplΘnil, i zahladil vÜecku pamßtku jejich.
- Rozmno₧il jsi nßrod, ≤ Hospodine, rozmno₧il jsi nßrod, [a] oslaven jsi, [aΦ jsi jej] byl vzdßlil do vÜech konΦin zem∞.
- Hospodine, v ·zkosti hledali tebe, vylΘvali prosby, kdy₧ jsi je trestßval.
- Jako t∞hotnß, blφ₧φc se ku porodu, svφrß se, k°iΦφ v bolestech sv²ch, tak jsme byli p°ed tvß°φ tvou, Hospodine.
- PoΦali jsme, svφrali jsme se, jako bychom rodili vφtr: [vÜak] jsme ₧ßdnΘho vysvobozenφ nezp∙sobili zemi, ani₧ padli obyvatelΘ okrÜlku zemskΘho.
- O₧ivou¥ mrtvφ tvoji, t∞la mrtvß mß vstanou. Proci¥te a prozp∞vujte, obyvatelΘ prachu. Nebo rosa tvß [jako] rosa [na] bylinßch, ale bezbo₧nΘ k zemi zporß₧φÜ.
- Ej lide m∙j, vejdi do pokoj∙ sv²ch, a zav°i dvΘ°e svΘ za sebou; schovej se na maliΦkou chvilku, dokud₧ nep°ejde hn∞v.
- Nebo aj, Hospodin bΘ°e se z mφsta svΘho, aby navÜtφvil nepravost na obyvatelφch zem∞, a odkryje zem∞ zbitΘ svΘ, a nebude p°ikr²vati vφce zmordovan²ch sv²ch.
27.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o set°enφ nep°ßtel 2. a opatrovßnφ lidu Bo₧φho.
- V ten den navÜtφvφ Hospodin meΦem sv²m p°φsn²m, velik²m a mocn²m Leviatana, hada dlouhΘho, a Leviatana, hada stoΦilΘho, a zabije draka, kter²₧ [jest] v mo°i.
- V ten den o vinici v²bornΘ vφno vydßvajφcφ zpφvejte.
- Jß Hospodin, kter²₧ ji ost°φhßm, ka₧dΘ chvilky budu ji svla₧ovati, [a] aby jφ [n∞kdo] neuÜkodil, v noci i ve dne ji ost°φhati.
- Prchlivosti p°i mn∞ ₧ßdnΘ nenφ. Kdo₧mi dß bodlßk a trn, abych proti nφ vßlΦil, a spßlil ji docela?
- Zdali svß₧e sφlu mou, aby uΦinil se mnou pokoj, aby pravφm, uΦinil se mnou pokoj?
- V₧dy¥ na to p°ijde, ₧e se vko°enφ Jßkob, zkvetne a zroste Izrael, a naplnφ okrÜlek zemsk² ovocem.
- Nebo zdali₧ jej tak ubil, jako ubil nep°φtele jeho? Zdali jej zamordoval, jako jsou [jinφ] zmordovßni od n∞ho?
- VedlΘ mφry trestal jej [i] tehdß₧, kdy₧ jej zavesti dal, [jeÜto nep°φtele] zachvßtil v∞trem sv²m tuh²m v²chodnφm.
- A proto₧ tφm zp∙sobem oΦiÜt∞na bude nepravost Jßkobova, a to¥ [bude] velik² u₧itek, ₧e odejme h°φch jeho, kdy₧ rozmece vÜecko kamenφ oltß°e jako kamenφ vßpennΘ rozsypanΘ, neostojφ hßjovΘ, ani sluneΦnφ obrazovΘ;
- Kdy₧ m∞sto hrazenΘ zpustne, [a bude] p°φbytkem zavr₧en²m a opuÜt∞n²m jako pouÜ¥, tam pßsti se bude tele, a tam lΘhati, a pokazφ docela v²st°elky jeho.
- Kdy₧ poΦne zrßti ₧e≥ jeho, pot°φna bude; ₧eny p°ijdouce, zapßlφ ji. Nebo ten lid nemß ₧ßdnΘho rozumu; proto₧ neslituje se nad nφm uΦinitel jeho, a stvo°itel jeho neuΦinφ jemu milosti.
- I stane se v ten den, kdy₧ pomstu uvoditi bude Hospodin od toku °eky a₧ do potoka EgyptskΘho, ₧e vy, synovΘ IzraelÜtφ, po jednom sebrßni budete.
- Stane se takΘ v ten den, ₧e troubeno bude trubou velikou, i p°ijdou, kte°φ₧ byli zahynuli v zemi AssyrskΘ, a zahnßni byli do zem∞ EgyptskΘ, a klan∞ti se budou Hospodinu na ho°e svatΘ v JeruzalΘm∞.
28.kapitola (IzaißÜ)
Obvin∞nφ lidu IzraelskΘho, a pomsty Bo₧φ jim ohlßÜenφ. 5. Pot∞Üenφ
ostatk∙, 7. vÜak takΘ h°φch∙ jejich, 17. i pomsty pro n∞ osv∞dΦenφ,
22. i ku pokßnφ napomenutφ.
- B∞da korun∞ p²chy, o₧ralc∙m Efraimsk²m, kv∞tu nestßlΘmu [v] krßse a slßv∞ svΘ, t∞m, kte°φ₧ jsou p°i vrchu ·dolφ velmi ·rodnΘho, a ztupen²m od vφna.
- Aj, siln² a mocn² Pßn∞ jako p°φval [s] krupobitφm, [jako] pov∞t°φ vyvracejφcφ, jako povode≥ vod prudk²ch [a] rozvodnil²ch prudce a₧ k zemi porazφ.
- Nohami poÜlapßna bude koruna p²chy, o₧ralci EfraimÜtφ.
- Tehdß₧ stane se, ₧e kv∞t [ten] nestßl² [v] krßse a slßv∞ svΘ t∞ch, kte°φ₧ jsou p°i vrchu ·dolφ velmi ·rodnΘho, bude jako rannφ ovoce, prvΘ ne₧ lΘto [b²vß;] kterΘ₧ vida n∞kdo, nepustil by ho z ruky, a₧ by je sn∞dl.
- V ten den bude Hospodin zßstup∙ korunou ozdoby, a korunou okrasy ostatk∙m lidu svΘho,
- A duchem soudu sedφcφmu na soudu, a silou t∞m, kte°φ₧ zapuzujφ vßlku a₧ k brßn∞.
- Ale i ti od vφna bloudφ, a od opojnΘho nßpoje se potßcejφ. Knφ₧e i prorok bloudφ, [p°epl≥ujφce se] nßpojem opojn²m, pohlceni jsou od vφna, potßcejφ se od nßpoje opojnΘho, bloudφ u vid∞nφ, chybujφ v soudu.
- Nebo vÜickni stolovΘ plnφ jsou v²vratk∙ [a] lejn, tak ₧e ₧ßdnΘho mφsta [ΦistΘho] nenφ.
- Koho₧ by vyuΦoval um∞nφ? A komu by poslou₧il, aby vyrozum∞l nauΦenφ? [Zdali] ostaven²m od mlΘka, odtr₧en²m od prsφ?
- Pon∞vad₧ [m∞li] nauΦenφ za nauΦenφm, nauΦenφ za nauΦenφm, sprßvu za sprßvou, sprßvu za sprßvou, troÜku odtud, troÜku od onud.
- A vÜak [jako by] neznßmou °eΦφ a cizφm jazykem mluvil lidu tomuto,
- Kdy₧to jim °ekl: Toto¥ jest odpoΦinutφ, zp∙sobte odpoΦinutφ ustalΘmu, to¥ jest, pravφm, odpoΦinutφ. Ale necht∞li slyÜeti.
- [I] bude jim slovo Hospodinovo nauΦenφ za nauΦenφm, nauΦenφ za nauΦenφm, sprßva za sprßvou, sprßva za sprßvou, troÜka odtud, troÜka od onud; [k tomu] aby Üli a padajφce nazp∞t, set°φni byli, a zapleteni jsouce, aby polapeni byli.
- Proto₧ slyÜte slovo Hospodinovo, mu₧i posm∞vaΦi, panujφcφ nad lidem tφmto, kter²₧ jest v JeruzalΘm∞:
- Proto ₧e °φkßte: UΦinili jsme smlouvu s smrtφ, a s peklem mßme srozum∞nφ, pomsta rozvodnilß, aΦ p°echßzeti bude, nep°ijde na nßs, jak₧koli jsme polo₧ili svod za ·toΦiÜt∞ svΘ, a pod falÜφ jsme se ukryli:
- Z tΘ p°φΦiny takto pravφ Panovnφk Hospodin: Aj, jß zaklßdßm na Sionu kßmen, kßmen zkuÜen², ·heln² drah², zßklad pevn²; kdo v∞°φ, nebude¥ kvapiti.
- A vykonßm soud podlΘ pravidla, a spravedlnost podlΘ zßva₧φ, i zamete to omylnΘ ·toΦiÜt∞ krupobitφ, a skr²Üi povode≥ zatopφ.
- A tak zruÜena bude smlouva vaÜe s smrtφ, a srozum∞nφ vaÜe s peklem neostojφ; [a] kdy₧ p°echßzeti bude pomsta rozvodnilß, budete od nφ poÜlapßni.
- Jak₧ jen poΦne p°echßzeti, zachvßtφ vßs; ka₧dΘho zajistΘ jitra p°echßzeti bude, ve dne i v noci. I stane se, ₧e sßm strach tomu, co₧ jste sl²chali, k srozum∞nφ poslou₧φ,
- ZvlßÜ¥ kdy₧ bude tak krßtkΘ l∙₧e, ₧e se nebude lze stßhnouti, a p°ikr²ti ·zkΘ, by se i skrΦil.
- Nebo jako na ho°e Perazim povstane Hospodin, jako v ·dolφ Gabaon hn∞vati se bude, aby d∞lal dφlo svΘ, neobyΦejnΘ dφlo svΘ, aby vykonal skutek sv∙j, neobyΦejn² skutek sv∙j.
- A proto₧ nebu∩te₧ ji₧ posm∞vaΦi, aby se nezadrhla osφdla vaÜe; nebo o zka₧enφ, a to jistΘm, vÜφ zem∞ slyÜel jsem ode Pßna, Hospodina zßstup∙.
- Nastavte uÜφ, a slyÜte hlas m∙j; pozorujte, a poslechn∞te °eΦi mΘ.
- Zdali₧ ka₧dΘho dne o°e orßΦ, aby sel, prohßnφ brßzdy, a vlßΦφ rolφ svou?
- Zdali kdy₧ srovnß svrchek jejφ, nerozsφvß viky, a nerozmφtß kmφnu a neseje pÜenice p°ednφ a jeΦmene v²bornΘho, i Üpaldy v mφst∞ p°φhodnΘm?
- Nebo uΦφ jej rozÜafnosti, B∙h jeho vyuΦuje jej.
- Neb²vߥ pak okovan²m smykem mlßcena vika, ani₧ kolem voznφm po kmφnu se v∙kol jezdφ; nebo holφ vytloukß se vika, a kmφn prutem.
- PÜenice mlßcena b²vß; vÜak [i tΘ] ne v₧dycky mlßtiti bude, ani₧ ji pot°e kolem vozu svΘho, ani o zuby jeho rozdrobφ.
- I to od Hospodina zßstupu vyÜlo, [kter²₧] jest divn² [v] rad∞, a veleslavn² v skutku.
29.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o zka₧enφ chrßmu i m∞sta JeruzalΘma od Assyrsk²ch.
9. Na°φkßnφ nad h°φchy a slepotou obyvatel∙ jeho. 14. Pohr∙₧ka proti
nim. 17. Obrßcenφ pohan∙, potom i Äid∙ ku Pßnu.
- B∞da Arieli, Arieli m∞stu, [v kterΘm₧] bydlil David. P°idejte rok po roku, necha¥ za°ezujφ berßnky.
- VÜak p°edce ssou₧φm Ariele. I nastane ₧alost a zßmutek, nebo mi bude jako Ariel.
- Polo₧φm se zajistΘ v∙kol proti tob∞ vojensky, a ssou₧φm t∞ bez lφtosti, a vzd∞lßm proti tob∞ Üance.
- Tehdy snφ₧eno jsuc, z zem∞ mluviti budeÜ, a z prachu Üeptati bude °eΦ tvß; bude, pravφm, jako hadaΦe z zem∞ hlas tv∙j, a z prachu °eΦ tvß sipt∞ti.
- Nebo jako prßÜku drobnΘho bude mno₧stvφ nep°ßtel tv²ch, a jako plev lΘtajφcφch mno₧stvφ ukrutnφk∙, a stane se [to] hned v okam₧enφ.
- Od Hospodina zßstup∙ navÜtφveno bude hromem a zem∞ t°esenφm, a zvukem velik²m, vich°icφ a bou°φ a plamenem ohn∞ s₧φrajφcφho.
- I bude¥ jako zdßnφ vid∞nφ noΦnφho mno₧stvφ vÜech nßrod∙ bojujφcφch proti Arieli, a vÜech vßlΦφcφch proti n∞mu a pevnostem jeho, a ssu₧ujφcφch jej.
- Bude, pravφm, jako kdy₧ se laΦnΘmu ve snßch zdß, an jφ, ale kdy₧ procφtφ, prßzdn² [jest] ₧ivot jeho; a jako kdy₧ se ₧φ₧nivΘmu ve snßch zdß, an pije, a kdy₧ procφtφ, ₧φzniv²m z∙stßvß, a duÜe jeho [v₧dy] ₧ßdß: tak bude mno₧stvφ vÜech nßrod∙, bojujφcφch proti ho°e Sion.
- Jak zpozdilφ jste, jeÜto byste se m∞li u₧asnouti; rozkoÜ provodφte, jeÜto byste m∞li na pomoc volati. Zpili se, ale ne vφnem; potßcejφ se, ale ne od nßpoje opojnΘho.
- Nebo naplnil vßs Hospodin duchem chropotu, a zav°el oΦi vaÜe; prorok∙ i knφ₧at vaÜich nejopatrn∞jÜφch [oΦi] zast°el.
- Proto₧ jest vßm vÜelikΘ vid∞nφ podobnΘ slov∙m knihy zapeΦet∞nΘ, kterou₧ dadφ-li tomu, kter²₧ znß pφsmo, °kouce: ╚ti ji medle, i °ekne: Nemohu, nebo zapeΦet∞nß jest.
- Pakli dadφ knihu tomu, kter²₧ neznß pφsma, °kouce: ╚ti ji medle, tedy dφ: Neznßm pφsma.
- Nebo pravφ Pßn: Proto ₧e lid tento p°ibli₧uje se ·sty sv²mi, a rty sv²mi ctφ mne, srdce pak svΘ vzdaluje a bßze≥ jejich, ji₧ se mne bojφ, jest z p°ikßzanφ lidsk²ch poÜlß:
- Z tΘ p°φΦiny, aj, jß takΘ divn∞ zajdu s lidem tφmto, divn∞, pravφm, [a] zßzraΦn∞. I zahyne moudrost moudr²ch jeho, a opatrnost opatrn²ch jeho vymizφ.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ hluboko p°ed Hospodinem skr²vajφ radu, jejich₧ ka₧d² skutek d∞je se v temnostech, a °φkajφ: Kdo nßs vidφ? A kdo nßs Üet°φ?
- P°evrßcenß myÜlenφ vaÜe zdali nejsou podobnß hlin∞ hrnΦφ°ov∞? Zdali °φkß dφlo o d∞lnφku svΘm: NeuΦinil mne? A ·Φinek °φkß-li₧ o uΦiniteli svΘm: Nerozum∞l?
- Zdali₧ po maliΦkΘm a kratiΦkΘm Φasu neobrßtφ se Libßn v pole, a pole za les nebude poΦteno?
- I uslyÜφ v ten den hluÜφ slova knihy, a z mrßkoty a tmy oΦi slep²ch prohlΘdnou.
- Ale tiÜφ rozveselφ se nßramn∞ v Hospodinu, a chudφ lidΘ v SvatΘm IzraelskΘm plΘsati budou,
- Kdy₧to p°estane ukrutnφk, a zahyne posm∞vaΦ, a vÜickni, kte°φ₧ jsou pilni marnosti, vyplΘn∞ni budou,
- Kte°φ₧ obvi≥ujφ z h°φchu Φlov∞ka pro slovo, a na toho, kter²₧ [je] tresce, v brßn∞ lΘcejφ, a pro nic utiskujφ spravedlivΘho.
- Proto₧ takto dφ o domu Jßkobovu Hospodin, kter²₧ vykoupil Abrahama: Nebude¥ ji₧ zahanben Jßkob, ani₧ vφce tvß° jeho zbledne.
- Nebo kdy₧ uz°φ syny svΘ, dφlo rukou m²ch u prost°ed sebe, an posv∞cujφ jmΘna mΘho, tedy posv∞covati budou SvatΘho Jßkobova, a k bßzni Boha IzraelskΘho slou₧iti,
- Aby bloudφcφ duchem nabyli rozumnosti, a reptßci nauΦili se um∞nφ.
30.kapitola (IzaißÜ)
Na°φkßnφ nad p°evrßcenostφ, 8. neposluÜenstvφm, a jin²mi h°φchy lidu
JudskΘho. 13. Pohr∙₧ka neposluÜn²m. 18. Zaslφbenφ kajφcφm. 27. Soud
Bo₧φ o Assyrsk²ch.
- B∞da syn∙m zpurn²m, dφ Hospodin, sklßdajφcφm radu, kterß₧ nenφ ze mne, a p°ikr²vajφcφm [ji] p°ikrytφm, ale ne z ducha mΘho, aby h°φch k h°φchu p°idßvali;
- Kte°φ₧ chodφ [a] sstupujφ do Egypta, nedotazujφce se ·st m²ch, aby se zmoc≥ovali v sφle Faraonov∞, a doufali v stφnu EgyptskΘm.
- Nebo sφla Faraonova bude vßm k hanb∞, a to odpoΦφvßnφ v stφnu EgyptskΘm k lehkosti,
- Proto ₧e knφ₧ata jeho byli v Soan, a poslovΘ jeho do Chanes chodili.
- VÜecky¥ k zahanbenφ p°ivede skrze lid, [kter²₧] jim nic neprosp∞je, ani₧ bude ku pomoci, ani k u₧itku, ale k hanb∞ toliko a k ·tr₧ce.
- B°φm∞ hovad polednφch v zemi nßtisku a ssou₧enφ, odkud₧ lev a lvφΦe, jeÜt∞rka a drak ohniv² lΘtajφcφ, odnesou na h°bet∞ hovßdek bohatstvφ svß, a na hrbu velbloud∙ poklady svΘ k lidu, kter²₧ [jim] nic neprosp∞je.
- Nebo EgyptÜtφ nadarmo a na prßzdno pomßhati budou. ProΦe₧ ohlaÜuji to, ₧e by sφla jejich byla s pokojem sed∞ti.
- Nynφ jdi, napiÜ to na tabuli p°ed oΦima jejich, a na knize vyrej to, aby to z∙stßvalo do nejposledn∞jÜφho dne, a a₧ na v∞ky v∞k∙,
- Äe lid tento zpurn² jest, synovΘ lhß°i, synovΘ, kte°φ₧ nechtφ poslouchati zßkona Hospodinova;
- Kte°φ₧ °φkajφ vidoucφm: Nemφvejte vid∞nφ, a prorok∙m: Neprorokujte nßm toho, co₧ pravΘho jest; mluvte nßm pochlebenstvφ, prorokujte oklamßnφ.
- Sejd∞te s cesty, svozujte od stezky, necha¥ se vzdßlφ od tvß°φ naÜφ Svat² Izraelsk².
- Proto₧ takto pravφ Svat² Izraelsk²: Proto ₧e pohrdßte slovem tφm, a doufßte ve lsti a v p°evrßcenosti, a spolΘhßte na ni:
- Z tΘ p°φΦiny bude vßm tato nepravost jako [zed] tr₧enß padajφcφ, [a] vydutφ na zdi vysokΘ, jejφ₧ brzkΘ [a] nßhlΘ b²vß obo°enφ.
- A rozrazφ ji, jako rozrß₧ejφ nßdobu hrnΦφ°skou rozbitou; neodpustφ¥, tak ₧e nebude nalezena po rozra₧enφ jejφm ani st°epina k nabrßnφ ohn∞ z ohniÜt∞, anebo k nabrßnφ vody z lou₧e.
- Nebo tak °ekl Panovnφk Hospodin, Svat² Izraelsk²: Obrßtφte-li se, a spokojφte-li se, zachovßni budete. V utiÜenφ se a v doufßnφ bude sφla vaÜe. Ale nechcete.
- N²br₧ °φkßte: Nikoli, ale na konφch uteΦeme. Proto₧ utφkati budete. Na rychl²ch ujedeme. Ale rychlejÜφ budou stihajφcφ vßs.
- Jeden tisφc p°ed ok°iknutφm jednoho, [a] p°ed ok°iknutφm p∞ti utφkati budete, a₧ (jestli₧e vÜak vßs co poz∙stane), budete zanechßni jako okleÜt∞nΘ d°evo na vrchu hory, a jako korouhev na pahrbku.
- Proto¥ pak shovφvß Hospodin, milost vßm Φin∞, a proto¥ se vyv²Üφ, aby se smiloval nad vßmi; nebo Hospodin [jest] B∙h spravedliv². Blahoslavenφ vÜickni, kte°φ₧ oΦekßvajφ na n∞j.
- Lid zajistΘ na Sionu [a] v JeruzalΘm∞ bydliti bude. Nikoli plakati nebudeÜ; k hlasu volßnφ tvΘho bude vÜelijak milost Φiniti s tebou. Hned jak₧ uslyÜφ, ohlßsφ¥ se.
- [A] aΦkoli Pßn dß vßm chleba ·zkosti a vody ssou₧enφ, vÜak nebudou vφce odjati tob∞ uΦitelΘ tvoji, ale oΦima sv²ma vφdati budeÜ uΦitele svΘ,
- A uÜima sv²ma sl²chati slovo tob∞ po zadu °koucφch: To¥ jest ta cesta, cho∩te po nφ, bu∩ ₧e byste se na pravo neb na levo uch²lili.
- Tedy zavr₧ete obest°enφ rytin sv²ch st°φbrn²ch, a od∞v slitin sv²ch zlat²ch; odlouΦφÜ je jako nemoc svou trpφcφ, °ka jim: Tßhn∞te tam.
- Dߥ i dΘÜ¥ [na] rozsφvßnφ tvΘ, kter²m₧ bys osφval zemi, a chlΘb [z] ·rody zem∞, kter²₧ bude jadrn² a zdßrn²; v ten den pßsti se bude [i] dobytek tv∙j [na] pastviÜti ÜirokΘm.
- VolovΘ takΘ i oslovΘ, d∞lajφcφ zemi, pφci Φistou jφsti budou, kterß₧ opßlkou a v∞jeΦkou vyΦiÜt∞na b²vß.
- Budou takΘ na vÜelikΘ ho°e vysokΘ, a na vÜelikΘm pahrbku vyv²ÜenΘm pramenovΘ [a] potokovΘ vod, v den porß₧ky velikΘ, kdy₧ padnou v∞₧e.
- Bude i sv∞tlo m∞sφce jako sv∞tlo slunce, sv∞tlo pak slunce bude sedmernßsobnφ, jako sv∞tlo sedmi dn∙, v den, v kter²₧ uvß₧e Hospodin zlßmßnφ lidu svΘho, a rßnu zbitφ jeho uzdravφ.
- Aj, jmΘno Hospodinovo p°ichßzφ z daleka, jeho₧to hn∞v ho°φcφ a t∞₧kß pomsta; rtovΘ jeho napln∞ni jsou prchlivostφ, a jazyk jeho jako ohe≥ s₧φrajφcφ.
- Duch pak jeho jako potok rozvodnil², kter²₧ a₧ do hrdla dosßhne, aby t°φbil nßrody, a₧ by v nic obrßceni byli, a uzdou svφral Φelisti nßrod∙.
- [I] budete zpφvati, jako kdy₧ se v noci zasv∞cuje slavnost, a veseliti se srdeΦn∞, jako ten, kter²₧ jde s pφÜ¥alkou, bera se na horu Hospodinovu, k skßle Izraelov∞,
- Kdy₧ dß slyÜeti Hospodin hlas d∙stojnosti svΘ, a ukß₧e vzta₧enou ruku svou s hn∞vem prchlivosti a plamenem ohn∞ s₧φrajφcφho, [an vÜe] rozrß₧φ i p°φvalem i kamenn²m krupobitφm.
- Hlasem zajistΘ Hospodinov²m pot°φn bude Assur, [kter²₧] jinΘ kyjem bijφval.
- Ale stane se, ₧e ka₧dΘ ude°enφ holφ, kterou₧ dolo₧φ na n∞j Hospodin, siln∞ dolehne; s bubny a harfami a bitvou veselou bojovati bude proti n∞mu.
- Nebo p°ipraveno jest ji₧ dßvno peklo, takΘ i samΘmu krßli p°ipraveno jest. HlubokΘ [a] ÜirokΘ [je] uΦinil, hranic jeho, ohn∞ a d°φvφ mnoho; dm²chßnφ Hospodinovo jako potok siry je zapaluje.
31.kapitola (IzaißÜ)
Osv∞dΦenφ pokut jak₧ Izraelsk²m do Egypta se o pomoc utφkajφcφm,
tak i Egyptsk²m. 6. Napomenutφ ku pokßnφ. 8. Zahynutφ Assyrsk²ch.
- B∞da t∞m, kte°φ₧ se utφkajφ do Egypta o pomoc, a v konφch zpolΘhajφ, a doufajφ v vozφch, ₧e jich mnoho, a v jezdcφch, ₧e jich mno₧stvφ velikΘ, a nepat°φ k SvatΘmu IzraelskΘmu, ani₧ Hospodina hledajφ,
- JeÜto¥ i on jest moudr². Proto₧ uvede pomstu, a nezm∞nφ¥ slov sv²ch, ale povstane proti domu zlostnφk∙ a proti pomoci t∞ch, kte°φ₧ pßÜφ nepravost.
- EgyptÜtφ pak jsou lidΘ, a ne B∙h siln², a koni jejich t∞lo, a ne duch. A proto₧ jak₧ jen Hospodin vztßhne ruku svou, padne i pomocnφk, padne i ten, jemu₧ byl ku pomoci; a tak jednostejn∞ vÜickni ti na nic p°ijdou.
- Nebo tak °ekl Hospodin ke mn∞: Jako [kdy₧] lev °ve aneb lvφΦe nad loupe₧φ svou, proti n∞mu₧ byl-li by svolßn houf past²°∙, k°iku jejich se ned∞sφ, ani₧ se pro hluk jejich ko°φ: tak sstoupφ Hospodin zßstup∙, aby bojoval o horu Sion, a
o pahrbek jejφ.
- Jako ptßci lΘtajφce, tak hßjiti bude Hospodin zßstup∙ JeruzalΘma, anobr₧ obhajuje vysvobodφ, pomφjeje zachovß.
- Navra¥te₧ se k tomu, od n∞ho₧ hluboko zab°edli synovΘ IzraelÜtφ.
- Nebo v ten den zavr₧ete jeden ka₧d² modly svΘ st°φbrnΘ a modly svΘ zlatΘ, kter²ch₧ vßm nad∞laly ruce vaÜe, abyste h°eÜili.
- I padne Assur od meΦe ne mu₧e, a meΦ ne Φlov∞ka z₧φ°e jej; a utφkati bude p°ed meΦem, a nejudatn∞jÜφ jeho pod plat uvedeni budou.
- A tak skßla jeho pro strach zmizφ, a knφ₧ata jeho korouhve d∞siti se budou, pravφ Hospodin, jeho₧ jest ohe≥ na Sionu a pec v JeruzalΘm∞.
32.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o krßlovstvφ Kristovu. 10. ZpustoÜenφ zem∞ JudskΘ.
15. Zaslφbenφ o Duchu svatΘm a dφle jeho.
- Aj, v spravedlnosti kralovati bude krßl, a knφ₧ata v soudu panovati budou.
- Nebo bude mu₧ [ten] jako skr²Üe p°ed v∞trem, a schrana p°ed p°φvalem, jako potokovΘ vod na mφst∞ suchΘm, jako stφn skßly velikΘ v zemi vyprahlΘ.
- A oΦi vidoucφch nebudou blφkati, a uÜi slyÜφcφch pozorovati budou.
- ProΦe₧ srdce blßzn∙ nabude um∞nφ, a jazyk zajikav²ch prostrann∞ a sv∞tle mluviti bude.
- Nebude¥ vφce naz²vßn neÜlechetn² Ülechetn²m, a skrbn² nebude slouti Üt∞dr²m.
- Proto ₧e neÜlechetn² o neÜlechetnosti mluvφ, a srdce jeho sklßdß nepravost, jak by provodil oÜemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestnΘ v∞ci, jak by znuzil duÜi laΦnΘho, a nßpoj ₧φznivΘmu odjal.
- TakΘ i usilovßnφ skrbnΘho jsou Ükodlivß; nebo neÜlechetnosti obm²Ülφ, jak by k zßhub∞ p°ivedl ponφ₧enΘ slovy l₧iv²mi, a mluvil proti nuznΘmu p°ed soudem.
- JeÜto Ülechetn² obm²Ülφ ÜlechetnΘ v∞ci, a takov²¥ p°i tom, co₧ ÜlechetnΘho [jest, ] stßti bude.
- Äeny lhostejnΘ, vsta≥te, slyÜte hlas m∙j; dcery bezpeΦn∞ sob∞ poΦφnajφcφ, uÜima pozorujte °eΦi mΘ.
- [Za mnohΘ] dny a lΘta vichrovßny budete, ≤ [vy] v bezpeΦnosti bydlφcφ; nebo p°estane vinobranφ, a klizenφ [·rod] nep°ijde.
- T°este₧ se strachem, ≤ lhostejnΘ, pohn∞te₧ se, bezpeΦn∞ sob∞ poΦφnajφcφ; svlecte se, a obna₧te se, a p°epaÜte se po bedrßch.
- Kvφlφce nad prsy, nad poli v²born²mi [a] nad kmeny ·rodn²mi.
- Na zemi lidu mΘho trnφ [a] hlo₧φ vzejde, anobr₧ na vÜech domφch vesel²ch a m∞st∞ plΘsajφcφm.
- Nebo rozkoÜn² palßc opuÜt∞n bude, hluk m∞sta p°estane, hrad vysok² a v∞₧e obrßceny budou v jeskyn∞ na v∞Φnost, k radosti divok²m osl∙m, [a] ku pastviÜti stßd∙m.
- Dokud₧ nebude vylit na nßs duch s v²sosti, a nebude obrßcena pouÜ¥ v pole ·rodnΘ, a pole ·rodnΘ za les poΦφtßno.
- I bude na pouÜti soud bydliti, a spravedlnost na poli ·rodnΘm p°eb²vati.
- A zjevφ se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravφm, spravedlnosti, pokoj a bezpeΦnost a₧ na v∞ky.
- Nebo bydliti bude lid m∙j v obydlφ pokojnΘm, toti₧ v p°φbytcφch nejbezpeΦn∞jÜφch a v odpoΦφvßnφ nejpokojn∞jÜφm,
- By¥ pak i krupobitφ spadlo na les, a velmi snφ₧eno bylo m∞sto.
- Blaze vßm, kte°φ₧ sejete na vÜelik²ch mφstech ·rodn²ch, vypouÜt∞jφc tam vola i osla.
33.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o pomst∞ nad Assyrsk²mi. 15. Zaslφbenφ ₧iv²m a prav²m cφrkve
svatΘ oud∙m.
- B∞da [tob∞, ] zhoubce, jeÜto sßm neb²vßÜ huben, a kter²₧ nev∞rn∞ d∞lßÜ, jeÜto tob∞ neΦinili nev∞rn∞. Kdy₧ p°estaneÜ b²ti zhoubcφm, pohuben budeÜ; kdy₧ p°estaneÜ nev∞rn∞ Φiniti, nev∞rn∞¥ Φiniti budou.
- Hospodine, uΦi≥ nßm milost, na tebe¥ oΦekßvßme; budi₧ ramenem sv²ch ka₧dΘho jitra, a vysvobozenφm naÜφm v Φas ssou₧enφ.
- P°ed zvukem h°motu rozprchnou se nßrodovΘ, p°ed vyv²Üenφm tv²m budou rozpt²leni pohanΘ.
- A sebrßna bude loupe₧ vaÜe, tak jako sbφrßni b²vajφ chroustovΘ; jako p°ipadajφ kobylky, [tak] p°ipadnou na ni.
- Vyv²Üφ¥ se Hospodin, nebo na v²sosti p°eb²vß, [a] naplnφ Sion soudem a spravedlnostφ.
- I bude upevn∞nφm Φas∙ tv²ch, silou [i] hojn²m spasenφm; moudrost a um∞nφ, [a] bßze≥ Hospodinova poklad tv∙j.
- Aj, rekovΘ jejich na°φkali vn∞, jednatelΘ pokoje ho°ce plakali.
- Zpustly silnice, p°estali choditi cestou; zruÜil p°φm∞°φ, nevß₧il sob∞ m∞st, za nic polo₧il sob∞ Φlov∞ka.
- Kvφlila [a] zemdlela zem∞, styd∞ti se musil Libßn [a] usvadl; Sßron uΦin∞n jako pouÜ¥, Bßzan pak a Karmel oklßcen.
- Ji₧¥ povstanu, pravφ Hospodin, ji₧ vyv²Üen, ji₧ vyzdvi₧en budu.
- PoΦnouce slßmu, porodφte strniÜt∞; ohe≥ d²chßnφ vaÜeho s₧φ°e vßs.
- I budou nßrodovΘ vypßlenΘ vßpno, trnφ pod¥atΘ, ohn∞m spßleni budou.
- SlyÜte dalecφ, co jsem uΦinil, a poznejte blφzcφ sφlu mou.
- Zd∞sili se na Sionu h°φÜnφci, podjala hr∙za pokrytce, [°koucφ:] Kdo₧ by z nßs mohl ostßti [p°ed] ohn∞m s₧φrajφcφm? Kdo₧ by z nßs mohl ostßti p°ed plamenem v∞Φn²m?
- Ten, kter²₧ chodφ v spravedlnosti, a mluvφ pravΘ v∞ci, kter²₧ pohrdß ziskem [z] ·tisku, kter²₧ ot°ßsß ruce svΘ, aby dar∙ nep°ijφmal, kter²₧ zacpßvß uÜi svΘ, aby neslyÜel [rady] o vra₧d∞, a zavφrß oΦi svΘ, aby se na zlΘ nedφval:
- Ten na vysok²ch mφstech p°eb²vati bude, hradovΘ na skalßch ·toΦiÜt∞ jeho, tomu chlΘb dßn bude, vody jeho stßlΘ budou.
- Krßle v okrase jeho uz°φ oΦi tvΘ, spat°φ i zemi dalekou.
- Srdce tvΘ p°emyÜlovati bude o strachu, [°ka:] Kde₧ jest pφsa°, kde v²b∞rΦφ, kde spisovatel velik²ch dom∙?
- Lidu ukrutnΘho neuhledßÜ, lidu hlubokΘ °eΦi, jφ₧ bys nesl²chal, a jazyku cizφho, jemu₧ bys nerozum∞l.
- Pat° na Sion, m∞sto slavnostφ naÜich, oΦi tvΘ necha¥ hledφ na JeruzalΘm, obydlφ pokojnΘ, stßnek, [kter²₧] nebude p°eneÜen, kolφkovΘ jeho na v∞ky se nepohnou, a ₧ßdn² provaz jeho se neztrhß;
- Proto ₧e velikomocn² Hospodin jest nßm na mφst∞ tom °ekami tok∙ Üirok²ch, po n∞m₧ nep∙jde lodφ [s] vesly, ani₧ bßrka velikß po n∞m p°echßzeti bude.
- Nebo Hospodin jest soudce nßÜ, Hospodin ustanovitel prßv naÜich, Hospodin krßl nßÜ, on¥ spasφ nßs.
- Oslßbli¥ jsou provazovΘ tvoji, ani₧ budou moci utvrditi sloupu bßrky svΘ, ani roztßhnouti plachty, an¥ ji₧ rozd∞lena bude ko°ist loupe₧e mnohΘ; [i] chromφ rozchvßtajφ ko°ist.
- Ani₧ dφ kdo z obyvatel∙: Nemocen jsem. Lid osedl² v n∞m zproÜt∞n bude nepravosti.
34.kapitola (IzaißÜ)
Pohr∙₧ka v∙bec proti vÜechn∞m cφrkve Bo₧φ nep°ßtel∙m, 5. a obzvlßÜt∞
proti Idumejsk²m.
- P°istupte₧ nßrodovΘ, abyste slyÜeli, a lidΘ pozorujte. Necha¥ slyÜφ zem∞ i plnost jejφ, okrÜlek zemsk² i vÜelik² plod jeho.
- Proto ₧e hn∞v Hospodin∙v jest proti vÜechn∞m nßrod∙m, a prchlivost proti vÜemu vojsku jejich: vyhubφ je jako proklatΘ, [a] vydß je k zabitφ.
- I budou povr₧eni zbitφ jejich, a z t∞l mrtv²ch jejich vzejde smrad, a rozplynou se hory od krve jejich.
- Ch°adnouti bude i vÜecko vojsko nebeskΘ, a svinuta budou nebesa jako kniha, a vÜecko vojsko jejich sprchne, jako prÜφ list s vinnΘho kmene, a jako nezralΘ ovoce s fφku.
- Nebo opojen jest na nebi meΦ m∙j; na IdumejskΘ sstoupφ, a na lid, na n∞j₧ jsem klatbu vydal, aby trestßn byl.
- MeΦ Hospodin∙v bude pln² krve, umastφ se tukem [a] krvφ beran∙ a kozl∙, tukem ledvin skopov²ch; ob∞t zajistΘ bude mφti Hospodin v Bozra, a zabijenφ velikΘ v zemi IdumejskΘ.
- Sstoupφ s nimi i jednoro₧covΘ a volΦata s voly, i opije se zem∞ jejich krvφ, a prach jejich tukem se omastφ.
- Nebo den pomsty Hospodinovy, lΘto odplacovßnφ se, aby mÜt∞no bylo Siona.
- A obrßceni budou potokovΘ jejφ v smolu, a prach jejφ v siru, a zem∞ jejφ obrßtφ se v smolu ho°φcφ.
- V noci ani ve dne neuhasne, na v∞ky vystupovati bude d²m jejφ, od nßrodu a₧ do pronßrodu pustß z∙stane, na v∞ky v∞k∙ nebude, kdo by Üel p°es ni.
- Ale osednou ji pelikßn a v²r, kalous takΘ a krkavec budou bydliti v nφ, a roztßhne po nφ Ü≥∙ru zahanbenφ a zßva₧φ marnosti.
- èlechtic∙ jejφch volati budou [k] krßlovstvφ, ale nebude tam ₧ßdnΘho, nebo vÜecka knφ₧ata jejφ zhynou.
- A vzroste na palßcφch jejφch trnφ, kop°ivy a bodlßΦφ na hradφch jejφch, a bude p°φbytkem drak∙ a obydlφm sov.
- Tam se budou potkßvati spolu zv∞° s ptactvem, a p°φÜera jedna druhΘ se oz²vati; tam toliko noΦnφ p°eluda se usadφ, a odpoΦinutφ sob∞ nalezne.
- Tam se zhnφzdφ sup, a Ük°eΦeti bude, a kdy₧ vysedφ, shromß₧dφ [je] pod stφn sv∙j; tam takΘ shledajφ se lu≥ßci jeden s druh²m.
- Hledejte v knize Hospodinov∞, a Φt∞te. Ani jedno z t∞ch nechybφ, a jeden ka₧d² bez svΘ dru₧e nebude; nebo to ·sta Pßn∞ p°ikßzala, a duch jeho shromß₧dφ je.
- On¥ zajistΘ vr₧e jim losy, a ruka jeho jim rozd∞lφ [ji] provazcem; a₧ na v∞ky d∞diΦn∞ ji osednou, od nßrodu a₧ do pronßrodu v nφ p°eb²vati budou.
35.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o radosti a slßv∞ lidu Bo₧φho. 3. Povinnost slu₧ebnφk∙
cφrkve p°i choulostiv²ch. 5. Kßzanφ o skutcφch Kristov²ch.
- Veseliti se budou z toho pouÜ¥ a pustina, plΘsati, pravφm, bude pouÜ¥, a zkvetne jako r∙₧e.
- UÜlechtile zkvetne, ano i radostn∞ plΘsati bude s prozp∞vovßnφm. Slßva Libßnskß dßna jφ bude, okrasa Karmelskß a Sßronskß. Ty¥ v∞ci uz°φ slßvu Hospodinovu, d∙stojnost Boha naÜeho.
- Posil≥te₧ rukou opuÜt∞n²ch, a kolena klesajφcφ utvr∩te.
- Rcete t∞m, kte°φ₧ jsou bßzlivΘho srdce: Posil≥te se, nebojte se. Aj, B∙h vßÜ [s] pomstou p°ijde, [s] odplatou B∙h sßm p°ijde, a spasφ vßs.
- Tehdß₧ otevrou se oΦi slep²ch, otevrou se tΘ₧ i uÜi hluch²ch.
- Tehdß₧ poskoΦφ kulhav² jako jelen, a jazyk n∞mΘho prozp∞vovati bude; nebo se vypr²Ütφ vody na pouÜti, a potokovΘ na pustinßch.
- A obrßtφ se mφsto vyprahlΘ v jezero, a ₧φznivΘ v prameny vod; v doupatech drak∙, v peleÜech jejich trßva, t°tφ a sφtφ.
- Bude takΘ tam silnice a cesta, kterß₧ cestou svatou slouti bude. Nep∙jde po nφ neΦist², ale bude sam²ch t∞chto; [tou] cestou jdoucφ i nejhloup∞jÜφ nezbloudφ.
- Nebude tam lva, a lφtß zv∞° nebude choditi po nφ, ani₧ tam nalezena bude, ale p∙jdou [po nφ] ti, jen₧ budou vysvobozeni.
- Vykoupenφ, pravφm, Hospodinovi navrßtφ se, a p°ijdou na Sion s prozp∞vovßnφm, a veselΘ v∞ΦnΘ bude na hlav∞ jejich; radosti a veselΘ dojdou, zßmutek pak a ·p∞nφ uteΦe [od nich.]
36.kapitola (IzaißÜ)
Vpßd Senacherib∙v do Judstva. 4. Jednßnφ o poddßnφ jemu m∞sta.
12. Namlouvßnφ poddan²ch, aby od EzechißÜe odpadli. 21. V∞rnost
posl∙ EzechißÜov²ch.
- Stalo se pak ΦtrnßctΘho lΘta kralovßnφ EzechißÜova, p°itßhl Senacherib krßl Assyrsk² proti vÜechn∞m m∞st∙m Judsk²m hrazen²m, a zdob²val jich.
- I poslal krßl Assyrsk² Rabsaka z Lachis do JeruzalΘma k krßli EzechißÜovi s vojskem velik²m. Kter²₧ se postavil u struhy rybnφka ho°ejÜφho, p°i silnici pole valchß°ova.
- Tedy vyÜel k n∞mu Eliakim syn HelkißÜ∙v, kter²₧ byl sprßvce domu, a Sobna pφsa°, a Joach syn Azaf∙v, kanclΘ°.
- I mluvil k nim Rabsaces: Pov∞zte medle EzechißÜovi: Toto pravφ krßl velik², krßl Assyrsk²: JakΘ₧ jest to doufßnφ, na kterΘm₧ se zaklßdßÜ?
- ╪ekl jsem: Jist∞ ₧e¥ jest v∞c daremnφ; rady¥ jest a sφly k vßlce [pot°ebφ.] A proto₧ v koho doufßÜ, ₧e mi se protivφÜ?
- Aj, spolehl jsi na h∙l t°tiny tΘ nalomenΘ, na Egypt, na ni₧ zpodep°el-li by se kdo, pronikne ruku jeho, a probodne ji. Takov²¥ jest Farao krßl Egyptsk² vÜechn∞m, kte°φ₧ v n∞m doufajφ.
- Pakli mi dφÜ: V Hospodinu Bohu svΘm doufßme: zdali₧ on nenφ ten, jeho₧ pobo°il EzechißÜ v²sosti i oltß°e, a p°ikßzal Judovi a JeruzalΘmu, [°ka:] P°ed tφmto oltß°em klan∞ti se budete?
- Ale nu, potkej se medle se pßnem m²m krßlem Assyrsk²m. P°idßm¥ jeÜt∞ dva tisφce konφ, m∙₧eÜ-li jen mφti, kdo by na nich jeli.
- Jak₧ tedy odolßÜ jednomu knφ₧eti z nejmenÜφch slu₧ebnφk∙ pßna mΘho, aΦkoli mßÜ doufßnφ v Egyptu pro vozy a jezdce?
- P°esto, zdali jsem bez Hospodina p°itßhl do zem∞ tΘto, abych ji zkazil? Hospodin °ekl mi: Tßhni na tu zemi, a zkaz ji.
- I °ekl Eliakim a Sobna a Joach Rabsakovi: Mluv medle k slu₧ebnφk∙m sv²m Syrsky, vÜak rozumφme, a nemluv k nßm Äidovsky p°ed lidem tφmto, kter²₧ jest na zdech.
- I odpov∞d∞l Rabsaces: Zdali₧ ku pßnu tvΘmu a k tob∞ poslal mne pßn m∙j, abych mluvil slova tato? VÜak k mu₧∙m t∞m, kte°φ₧ jsou na zdech, aby lejna svß jedli, a moΦ sv∙j spolu s vßmi pili.
- A tak stoje Rabsaces, volal hlasem velik²m Äidovsky, a °ekl: SlyÜte slova krßle velikΘho, krßle AssyrskΘho:
- Toto pravφ krßl: Nech¥ vßs nesvodφ EzechißÜ, nebo¥ nebude moci vyprostiti vßs.
- A nech¥ vßm nevelφ EzechißÜ doufati v Hospodina, °ka: ZajistΘ vysvobodφ nßs Hospodin, a nebude¥ dßno m∞sto toto v ruku krßle AssyrskΘho.
- Neposlouchejte EzechißÜe. Nebo takto pravφ krßl Assyrsk²: UΦi≥te mi to k lφbosti, a vyjd∞te ke mn∞, i bude moci jφsti jeden ka₧d² z vinice svΘ, a jeden ka₧d² z fφku svΘho, a pφti jeden ka₧d² vodu z Φisterny svΘ,
- Dokud₧ nep°ijdu, a nepoberu vßs do zem∞ podobnΘ zemi vaÜφ, do zem∞ ·rodnΘ, zem∞ chleba a vinic.
- Nech¥ vßs nesvodφ EzechißÜ, °ka: Hospodin vysvobodφ nßs. Zdali₧ mohli vysvoboditi bohovΘ nßrod∙ jeden ka₧d² zemi svou z ruky krßle AssyrskΘho?
- Kde jsou bohovΘ Emat a Arfad? Kde jsou bohovΘ Sefarvaim? Zdali₧ jsou vysvobodili i Sama°φ z ruky mΘ?
- Kte°φ jsou mezi vÜemi bohy t∞ch zemφ, jeÜto by vysvobodili zemi svou z ruky mΘ? Aby pak Hospodin m∞l vysvoboditi JeruzalΘm z ruky mΘ?
- [Oni] pak mlΦeli, a neodpov∞d∞li jemu slova. Nebo takovΘ bylo rozkßzanφ krßlovo, °koucφ: Neodpovφdejte jemu.
- I p°iÜel Eliakim syn HelkißÜ∙v, kter²₧ byl sprßvcφm domu, a Sobna pφsa°, a Joach syn Azaf∙v, kanclΘ°, k EzechißÜovi, majφce roucha roztr₧enß, a oznßmili jemu slova Rabsakova.
37.kapitola (IzaißÜ)
Poselstvφ EzechißÜovo k IzaißÜovi. 6. Proroctvφ o zahynutφ
Senacheribovu. 9. Rouhßnφ jeho. 14. Modlitba EzechißÜova.
32. Zmordovßnφ Assyrsk²ch. 38. BφdnΘ skonΦenφ Senacheribovo.
- I stalo se, kdy₧ to uslyÜel krßl EzechißÜ, ₧e roztrhl roucho svΘ, a od∞l se ₧φnφ, a vÜel do domu Hospodinova.
- I poslal Eliakima sprßvce domu, a Sobnu pφsa°e, a starÜφ z kn∞₧φ, obleΦenΘ v ₧φn∞ k IzaißÜovi proroku, synu Amosovu.
- Kte°φ₧ °ekli jemu: Toto pravφ EzechißÜ: Den ·zkosti a ·tr₧ky i rouhßnφ jest den tento, proto ₧e se p°iblφ₧il plod k vyjitφ, ale nenφ sφly ku porodu.
- ╙ by slyÜel Hospodin B∙h tv∙j slova Rabsakova, jeho₧ poslal krßl Assyrsk² pßn jeho, aby utrhal Bohu ₧ivΘmu, a pomstil Hospodin B∙h tv∙j t∞ch slov, kterß₧ slyÜel. Proto₧ pozdvihni modlitby za tento ostatek [lidu, ] kter²₧ se nalΘzß.
- I p°iÜli slu₧ebnφci krßle EzechißÜe k IzaißÜovi.
- Jim₧ odpov∞d∞l IzaißÜ: Toto povφte pßnu svΘmu: Takto pravφ Hospodin: Nestrachuj se slov t∞ch, kterß₧ jsi slyÜel, jimi₧ se mn∞ rouhali slu₧ebnφci krßle AssyrskΘho.
- Aj, jß pustφm na≥ vφtr, aby uslyÜe pov∞st, navrßtil se do zem∞ svΘ, a uΦinφm to, ₧e padne od meΦe v zemi svΘ.
- Navrßtiv se pak Rabsaces, nalezl krßle AssyrskΘho, an dob²vß Lebna. Nebo uslyÜel, (proΦe₧ odtrhl od Lachis),
- UslyÜel, pravφm, o Tirhßkovi krßli Mou°enφnskΘm, ano pravili: Tßhne, aby bojoval s tebou. A vÜak uslyÜev [to, ] v₧dy poslal posly svΘ k EzechißÜovi s t∞mito slovy:
- Takto povφte EzechißÜovi krßli JudskΘmu, °kouce: Nech¥ tebe nesvodφ B∙h tv∙j, v n∞m₧ ty doufßÜ, °φkaje: Nebude dßn JeruzalΘm v ruku krßle AssyrskΘho.
- Aj, slyÜels, co jsou uΦinili krßlovΘ AssyrÜtφ vÜechn∞m zemφm, pohubivÜe je, a ty bys m∞l b²ti vysvobozen?
- Zdali₧ jsou je vysvobodili bohovΘ t∞ch nßrod∙, kterΘ₧ zahladili p°edkovΘ moji, Gozana, Charana, Resefa a syny [z] Eden, kte°φ₧ byli v Telasar?
- Kde jest krßl Emat, a krßl Arfad, a krßl m∞sta Sefarvaim, Ana i Ava?
- Proto₧ vzav EzechißÜ list z ruky posl∙, p°eΦtl jej a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej EzechißÜ p°ed Hospodinem.
- A modlil se EzechißÜ Hospodinu, °ka:
- Hospodine zßstup∙, Bo₧e Izraelsk², kter²₧ sedφÜ nad cherubφny, ty jsi sßm B∙h vÜech krßlovstvφ zem∞, ty jsi uΦinil nebe i zemi.
- Nakloni₧, Hospodine, ucha svΘho a uslyÜ; otev°i, Hospodine, oΦi svΘ a pohle∩; slyÜ, pravφm, vÜecka slova Senacheribova, kter²₧ poslal k Φin∞nφ ·tr₧ek Bohu ₧ivΘmu.
- Tak¥ jest, Hospodine, ₧e¥ jsou pohubili krßlovΘ AssyrÜtφ vÜecky ty krajiny i zemi jejich,
- A uvrhli bohy jejich do ohn∞; nebo nebyli bohovΘ, ale dφlo ruku lidsk²ch, d°evo a kßmen, proto₧ zahladili je.
- A nynφ, Hospodine Bo₧e nßÜ, vysvobo∩ nßs z ruky jeho, a¥by poznala vÜecka krßlovstvφ zem∞, ₧e jsi ty Hospodin sßm.
- Tedy poslal IzaißÜ syn Amos∙v k EzechißÜovi, °ka: Toto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: ZaΦ jsi mi se modlil strany Senacheriba krßle AssyrskΘho,
- Toto¥ jest slovo, kterΘ₧ mluvil Hospodin o n∞m: Pohrdß tebou, a posmφvß se tob∞ panna, dcera Sionskß, pot°ßsß hlavou za tebou dcera JeruzalΘmskß.
- Koho₧ jsi zhan∞l? A [komus] se rouhal? A proti komus pov²Üil hlasu, a pozdvihl zh∙ru oΦφ sv²ch? Proti SvatΘmu IzraelskΘmu.
- Skrze slu₧ebnφky svΘ utrhal jsi Pßnu, a °ekl jsi: Ve mno₧stvφ voz∙ sv²ch jß jsem vytßhl na hory vysokΘ, na strßn∞ LibßnskΘ, a zpodtφnßm vysokΘ cedry jeho, [i] spanilΘ jedle jeho, a vejdu na nejvyÜÜφ kraj jeho do les∙ a v²born²ch rolφ jeho.
- Jß jsem vykopal a pil vody; nebo jsem vysuÜil nohama sv²ma vÜecky potoky mφst oble₧en²ch.
- Zdalis neslyÜel, ₧e jsem ji₧ to dßvno uΦinil, a ode dn∙ star²ch to sformoval? Nynφ pak k tomu p°ivozuji, aby v pouÜ¥ [a] v hromady rumu m∞sta hrazenß obrßcena byla,
- A jejich obyvatelΘ ruce oslablΘ majφc, p°ed∞Üeni a zahanbeni jsouc, byli [jako] bylina polnφ, a zelina vzchßzejφcφ, [jako] trßva na st°echßch, a osenφ rzφ zka₧enΘ, prvΘ ne₧ by dorostlo.
- Sedßnφ pak tvΘ, a vychßzenφ tvΘ i vchßzenφ tvΘ znßm, i vzteklost tvou proti sob∞.
- Pon∞vad₧ ty se vzt∞kßÜ proti mn∞, a tvΘ zpouzenφ p°iÜlo v uÜi mΘ, proto₧ vpustφm udici svou v ch°φp∞ tvΘ, a udidla svß v ·sta tvß, a odvedu t∞ zase tou cestou, kterou₧ jsi p°iÜel.
- A toto m∞j za znamenφ: Budete jφsti roku prvnφho, co samo od sebe zroste, tΘ₧ druhΘho roku, co₧ se samo od sebe zrodφ, t°etφho pak roku budete sφti a ₧φti a Üt∞povati vinice, a jφsti ovoce jejich.
- Ostatek zajistΘ domu Judova, kter²₧ poz∙stal, vpustφ zase ko°eny svΘ hluboce, a vydß u₧itek zh∙ru.
- Nebo z JeruzalΘma vyjdou ostatkovΘ, a zachovanφ z hory Siona. Horlivost Hospodina zßstup∙ uΦinφ to.
- A proto₧ toto pravφ Hospodin o krßli AssyrskΘm: Nevejde¥ do m∞sta tohoto, ani₧ sem st°ely vst°elφ, ani₧ na n∞ dotrou pavΘznφci, ani₧ ud∞lajφ u n∞ho nßspu.
- Cestou, kterou₧ p°itßhl, zase navrßtφ se, a do m∞sta tohoto nevejde, pravφ Hospodin.
- Nebo chrßniti budu m∞sta tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida slu₧ebnφka svΘho.
- Tedy vyÜel and∞l Hospodin∙v, a zbil v vojÜt∞ AssyrskΘm sto osmdesßte a p∞t tisφc∙. I vstali velmi rßno, a aj, vÜickni mrtvφ.
- A tak odjel, anobr₧ utekl, a navrßtil se Senacherib krßl Assyrsk², a bydlil v Ninive.
- I stalo se, kdy₧ se klan∞l v chrßm∞ Nizrocha boha svΘho, ₧e Adramelech a Sarasar, synovΘ jeho, zabili jej meΦem, a utekli do zem∞ Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho mφsto n∞ho.
38.kapitola (IzaißÜ)
EzechißÜova nemoc, 3. modlitba, 5. zaslφbenφ o p°idßnφ jemu ₧ivota,
9. vd∞Φnost jeho pro budoucφ pam∞t zapsanß.
- V t∞ch dnech roznemohl se EzechißÜ a₧ k smrti. I p°iÜel k n∞mu IzaißÜ syn Amos∙v, prorok, a °ekl jemu: Toto pravφ Hospodin: Z°e∩ d∙m sv∙j, nebo um°eÜ, a nebudeÜ ₧iv.
- I obrßtil EzechißÜ tvß° svou k st∞n∞, a modlil se Hospodinu.
- A °ekl: Prosφm, ≤ Hospodine, rozpome≥ se nynφ, ₧e jsem stßle chodil p°ed tebou v pravd∞ a v srdci up°φmΘm, a ₧e jsem to Φinil, co₧ dobrΘho jest p°ed oΦima tv²ma. I plakal EzechißÜ plßΦem velik²m.
- Tedy stalo se slovo Hospodinovo k IzaißÜovi, °koucφ:
- Jdi a rci EzechißÜovi: Toto pravφ Hospodin B∙h Davida otce tvΘho: SlyÜel¥ jsem modlitbu tvou, vid∞l jsem slzy tvΘ; aj, jß p°idßm ke dn∙m tv²m patnßcte let.
- A z ruky krßle AssyrskΘho vysvobodφm t∞ i m∞sto toto, a chrßniti budu m∞sta tohoto.
- A toto budeÜ mφti znamenφ od Hospodina, ₧e Hospodin uΦinφ v∞c tuto, kterou₧ mluvil:
- Aj, jß navrßtφm zpßtkem stφn po stupnφch, po nich₧ seÜel na hodinßch sluneΦn²ch Achasov²ch, o deset stup≥∙. I navrßtilo se slunce o deset stup≥∙, po t²ch₧ stupnφch, po nich₧ bylo seÜlo.
- Zapsßnφ EzechißÜe krßle JudskΘho, kdy₧ nemocen byl, a ozdrav∞l po nemoci svΘ:
- Jߥ jsem byl °ekl v p°est°i₧enφ dn∙ sv²ch, ₧e vejdu do bran hrobu, zbaven budu ostatku let sv²ch.
- ╪ekl jsem byl, ₧e neuz°φm Hospodina, Hospodina v zemi ₧iv²ch, nebudu vφdati Φlov∞ka vφce mezi p°eb²vajφcφmi [na] sv∞t∞.
- P°eb²vßnφ mΘ pomφjφ, a st∞huje se ode mne jako stßnek past²°sk²; p°est°ihl jsem jako tkadlec ₧ivot sv∙j, od t°φsnφ od°e₧e mne. Dnes d°φve ne₧ noc p°ijde, uΦinφÜ mi konec.
- P°edklßdal jsem sob∞ v jit°e, ₧e jako lev tak pot°e vÜecky kosti mΘ, dnes d°φve ne₧ noc p°ijde, ₧e mi uΦinφÜ konec.
- Jako °e°ßb a vlaÜtovice piÜt∞l jsem, lkal jsem jako holubice, oΦi mΘ zh∙ru pozdvi₧enΘ byly. Pane, nßsilΘ trpφm, [≤] prodli₧ mi ₧ivota.
- Ale co¥ mßm vφce mluviti? I p°edpov∞d∞l mi, i uΦinil, ₧e ₧iv pobudu [mimo] vÜecka lΘta svß po ho°kosti duÜe svΘ.
- Pane, kdo po nich i v nich ₧ivi budou, vÜechn∞m [znßm bude] ₧ivot d²chßnφ mΘho, ₧es mi zdravφ navrßtil, a mne p°i ₧ivotu zachoval.
- Aj, v Φas pokoje potkala mne byla ho°kost nejho°ΦejÜφ, ale tob∞ zalφbilo se vytrhnouti duÜi mou z propasti zka₧enφ, proto ₧e jsi zavrhl za h°bet sv∙j vÜecky h°φchy mΘ.
- Nebo ne hrob oslavuje tebe, ani smrt t∞ chvßlφ, ani₧ oΦekßvajφ ti, jen₧ do jßmy sstupujφ, pravdy tvΘ.
- [Ale] ₧iv², ₧iv², ten¥ oslavovati bude tebe, jako jß dnes, [a] otec syn∙m v znßmost uvodφ pravdu tvou.
- Hospodin vysvobodil mne, a proto₧ pφsn∞ mΘ zpφvati budeme po vÜecky dny ₧ivota naÜeho v dom∞ Hospodinov∞.
- ╪ekl pak byl IzaißÜ: Necha¥ vezmou hrudu such²ch fφk∙, a p°ilo₧φ na v°ed, a zdrßv bude.
- I °ekl byl EzechißÜ: JakΘ jest znamenφ, ₧e vstoupφm do domu Hospodinova?
39.kapitola (IzaißÜ)
Chlouba bezprost°ednß a Ükodnß EzechißÜova, 6. osv∞dΦenφ jemu
budoucφho trestßnφ, 8. znamenφ p°i n∞m sv. pokßnφ.
- Toho Φasu poslal Merodach Baladan syn Baladan∙v, krßl Babylonsk², list a dary EzechißÜovi, kdy₧ uslyÜel, ₧e nemocen byv, zase ozdrav∞l.
- I zradoval se z toho EzechißÜ, a ukßzal jim d∙m klΘnot∙ sv²ch, st°φbra a zlata a vonn²ch v∞cφ, a olej nejv²born∞jÜφ, tolikΘ₧ d∙m zbroje svΘ, a co₧koli mohlo nalezeno b²ti v pokladφch jeho. NiΦeho nebylo, Φeho₧ by jim neukßzal EzechißÜ v dom∞ svΘm i ve vÜem panstvφ svΘm.
- V tom p°iÜel prorok IzaißÜ k krßli EzechißÜovi, a °ekl jemu: Co pravili ti mu₧i? A odkud p°iÜli k tob∞? I odpov∞d∞l EzechißÜ: Z zem∞ dalekΘ p°iÜli ke mn∞, z Babylona.
- ╪ekl jeÜt∞: Co jsou vid∞li v dom∞ tvΘm? Odpov∞d∞l EzechißÜ: VÜecko, co₧ jest v dom∞ mΘm, vid∞li. NiΦeho nenφ v pokladφch m²ch, Φeho₧ bych jim neukßzal.
- Tedy °ekl IzaißÜ EzechißÜovi: SlyÜi₧ slovo Hospodina zßstup∙:
- Aj, dnovΘ p°ijdou, ₧e odneseno bude do Babylona, co₧koli jest v dom∞ tvΘm, a co₧koli nachovali otcovΘ tvoji, a₧ do tohoto dne; nez∙stane¥ niΦeho, (pravφ Hospodin).
- I syny tvΘ takΘ, kte°φ₧ pojdou z tebe, kterΘ₧ zplodφÜ, poberou, a budou komornφci p°i dvo°e krßle BabylonskΘho.
- Tedy °ekl EzechißÜ IzaißÜovi: DobrΘ¥ jest slovo Hospodinovo, kterΘ₧ jsi mluvil. (A dolo₧il): Proto ₧e pokoj a pravda bude za dn∙ m²ch.
40.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o budoucφm vysvobozenφ lidu Bo₧φho z t∞lesnΘho i
duchovnφho Babylona. 12. Zahanbenφ modlß°∙, 27. a potrestßnφ
pochybujφcφch o Bo₧φm opatrovßnφ.
- Pot∞Üujte, pot∞Üujte lidu mΘho, dφ B∙h vßÜ.
- Mluvte k srdci JeruzalΘma, a ohlaÜujte jemu, ₧e se ji₧ doplnil Φas ulo₧en² jeho, ₧e jest odpuÜt∞na nepravost jeho, [a] ₧e vzal z ruky Hospodinovy dvojnßsobn∞ za vÜecky h°φchy svΘ.
- Hlas volajφcφho: P°ipravte₧ na pouÜti cestu Hospodinovu, p°φmou uΦi≥te na pustin∞ stezku Boha naÜeho.
- Ka₧dΘ ·dolφ a¥ jest vyv²Üeno, a vÜelikß hora i pahrbek a¥ jest snφ₧en; co₧ jest k°ivΘho, a¥ jest p°φmΘ, a mφsta nerovnß a¥ jsou rovinou.
- Nebo se zjevφ slßva Hospodinova, a uz°φ vÜelikΘ t∞lo spolu, ₧e ·sta Hospodinova mluvila.
- Hlas °koucφho: Volej. I °ekl: Co mßm volati? [To, ] ₧e vÜelikΘ t∞lo jest trßva, a vÜelikß vzßcnost jeho jako kv∞t polnφ.
- Usychß trßva, kv∞t prÜφ, jak₧ vφtr Hospodin∙v povane na n∞j. V pravd∞¥ jsou lidΘ ta trßva.
- Usychß trßva, kv∞t prÜφ, ale slovo Boha naÜeho z∙stßvß na v∞ky.
- Na horu vysokou vystup sob∞, Sione, zv∞stovateli v∞cφ pot∞Üen²ch, povyÜ mocn∞ hlasu svΘho, JeruzalΘme, zv∞stovateli v∞cφ pot∞Üen²ch, povyÜ, ani₧ se boj. Rci m∞st∙m Judsk²m: Aj, B∙h vßÜ.
- Aj, Panovnφk Hospodin proti silnΘmu p°ijde, a rßm∞ jeho panovati bude nad nφm;aj, mzda jeho s nφm, a dφlo jeho p°ed nφm.
- Jako past²° stßdo svΘ pßsti bude, do nßruΦφ svΘho shromß₧dφ jeh≥ßtka, a v klφn∞ svΘm je ponese, b°ezφ pak poznenßhlu povede.
- Kdo zm∞°il hrstφ svou vody, a nebesa pφdφ rozm∞°il? A kdo zm∞°il m∞rou prach zem∞, a zvß₧il na vßze hory, a pahrbky na zßva₧φ?
- Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rßdcφm jeho byl, ₧e by mu oznßmil?
- S k²m se radil, ₧e by mu p°idal srozum∞nφ, a nauΦil jej stezce soudu, a vyuΦil jej um∞nφ, a cestu vÜelijakΘ rozumnosti jemu v znßmost uvedl?
- Aj, nßrodovΘ jako kr∙p∞ od okova, a jako prßÜek na vß₧kßch se poΦφtajφ, ostrovy jako nejmenÜφ v∞c zachvacuje.
- Ani Libßn nepostaΦil by k zanφcenφ ohn∞, a ₧ivoΦichovΘ jeho nepostaΦili by k zßpalnΘ ob∞ti.
- VÜickni nßrodovΘ jsou jako nic p°ed nφm, za nic a za marnost poklßdajφ se u n∞ho.
- K komu tedy p°ipodobnφte Boha silnΘho? A jakΘ podobenstvφ p°irovnßte jemu?
- [Jak₧koli] rytinu lφΦφ °emeslnφk, a zlatnφk zlatem ji potahuje, a °etφzky st°φbrnΘ [k nφ] slΘvß;
- A ten, kter²₧ pro chudobu nemß co ob∞tovati, d°evo, kterΘ₧ by neprßchniv∞lo, vybφrß, a °emeslnφka um∞lΘho sob∞ hledß k p°istrojenφ rytiny, aby se nepohnula.
- Zdali₧ nevφte? Zdali₧ nesl²chßte? Zdali₧ se vßm nezv∞stuje od poΦßtku? Zdali₧ nesrozumφvßte z zßklad∙ zem∞?
- Ten, kter²₧ sedφ nad okrÜlkem zem∞, jejφ₧to obyvatelΘ jako kobylky, kter²₧ rozprost°el jako kort²nu nebesa, a roztßhl je jako stßnek k p°eb²vßnφ,
- On¥ p°ivodφ knφ₧ata na nic, soudce zemskΘ jako nic rozptyluje,
- Tak ₧e neb²vajφ Ütφpeni ani sßti, ani₧ ko°ene pouÜtφ do zem∞ pa°ez jejich. Nebo jak₧ jen zavane na n∞, hned usychajφ, a vicher jako plevu zanßÜφ je.
- K komu tedy p°ipodobnφte mne, abych podobn² byl jemu, pravφ Svat²?
- Pozdvihn∞te zh∙ru oΦφ sv²ch, a vizte, kdo to stvo°il? Kdo vyvodφ v poΦtu vojsko jejich, [a] vÜeho toho zejmΘna povolßvß? VedlΘ mno₧stvφ sφly a velikΘ moci ani jedno z nich nehyne.
- ProΦe₧ tedy °φkßÜ, Jßkobe, a mluvφÜ, Izraeli: Skryta¥ jest cesta mß p°ed Hospodinem, a p°e mß p°ed Boha mΘho nep°ichßzφ?
- Zdali₧ nevφÜ, zda₧ jsi nesl²chal, [₧e] B∙h v∞Φn² Hospodin, kter²₧ stvo°il konΦiny zem∞, neustßvß ani zemdlφvß, a ₧e vysti₧ena b²ti nem∙₧e moudrost jeho?
- On dßvß ustalΘmu sφlu, a tomu, jeÜto ₧ßdnΘ sφly nemß, moci hojn∞ udφlφ.
- Ustßvß a umdlΘvß mlßde₧, a mlßdenci t∞₧ce klesajφ,
- Ale ti, jen₧ oΦekßvajφ na Hospodina, nab²vajφ novΘ sφly. VznßÜejφ se pe°φm jako orlice; b∞₧φ, a vÜak neumdlΘvajφ, chodφ, a neustßvajφ.
41.kapitola (IzaißÜ)
Zahanbenφ modlß°∙. 8. Pot∞Üenφ lidu Bo₧φho. 21. Rozeznßnφ pravΘ a
rozdφl mezi Bohem prav²m a modlami pohansk²mi.
- Umlkn∞te₧ p°ede mnou ostrovovΘ, a nßrodovΘ necha¥ se ssilφ, necha¥ p°istoupφ, [a] tu a¥ mluvφ. P°istupme₧ spolu k soudu.
- Kdo vzbudil od v²chodu spravedlivΘho, aby ho nßsledoval? [Kdo] jemu podmanil nßrody, a zp∙sobil, aby nad krßli panoval, vydav [je] jako prach meΦi jeho, [a] jako plevy rozpt²lenΘ luΦiÜti jeho?
- Shßn∞je se s nimi, proÜel pokojn∞ cestou, po nφ₧ nohama sv²ma nechodφval.
- Kdo [to] spravil a uΦinil, povolßvaje rodin od poΦßtku? Jß Hospodin, prvnφ i poslednφ, jß sßm.
- Vid∞li ostrovovΘ, a ulekli se, konΦiny zem∞ p°ed∞sily se, shromß₧dili se a seÜli.
- Jeden druhΘmu pomßhal, a bratru svΘmu °φkal: Posil≥ se.
- A tak posil≥oval tesa° zlatnφka, vyhlazujφcφho kladivo tluΦenφm na nßkovadlφ, °φkaje: K sletovßnφ toto dobrΘ jest. I utvrdil to h°ebφky, aby se nepohnulo.
- Ale ty, Izraeli slu₧ebnφΦe m∙j, [ty] Jßkobe, kterΘho₧ jsem vyvolil, sφm∞ Abrahama, p°φtele mΘho,
- Ty, kterΘho₧ jsem vychvßtil od konΦin zem∞, n²br₧ pominuv p°edn∞jÜφch jejich, povolal jsem t∞, °ka tob∞: Slu₧ebnφk m∙j jsi, vyvolil jsem t∞, ani₧ jsem zavrhl tebe.
- Neboj₧ se, nebo jsem jß s tebou; nestrachuj₧ se, nebo jß jsem B∙h tv∙j. Posilnφm t∞, a pomßhati budu tob∞, a podpφrati t∞ budu pravicφ spravedlnosti svΘ.
- Aj, zastydφ se, a zahanbeni budou vÜickni, kte°φ₧ se zlobφ proti tob∞; v nic obrßceni budou, a zahynou ti, kte°φ₧ tob∞ odporujφ.
- Hledal-li bys jich, nenalezneÜ jich. Ti, kte°φ₧ se s tebou nesnadnφ, v nic obrßceni budou, a na nic p°ijdou ti, jen₧ s tebou vßlΦφ.
- Nebo jß, Hospodin B∙h tv∙j, ujal jsem t∞ za tvou pravici, a pravφm¥: Neboj se, jß tob∞ pomßhati budu.
- Neboj se, ΦervφΦku Jßkob∙v, hrstko Izraelova, jß spomßhati budu tob∞, pravφ Hospodin, a vykupitel tv∙j, Svat² Izraelsk².
- Aj, uΦinil jsem t∞ jako smyk i [s] zuby nov²mi po obou stranßch; pomlßtφÜ hory, a zet°eÜ [je, ] a s pahrbky jako s plevami nalo₧φÜ.
- P°ev∞jeÜ je, v tom je vφtr zachvßtφ, a vicher rozpt²lφ, ty pak plΘsati budeÜ v Hospodinu, v SvatΘm IzraelskΘm chlubiti se budeÜ.
- ChudΘ a nuznΘ, kte°φ₧ hledajφ vody, an jφ nenφ, jejich₧ jazyk ₧φznφ prahne, jß Hospodin vyslyÜφm, [jß] B∙h Izraelsk² neopustφm jich.
- Vyvedu na vysok²ch mφstech °eky, a u prost°ed rovin studnice; obrßtφm pouÜ¥ v jezero vod, a zemi vyprahlou v prameny vod.
- Nasadφm na pouÜti cedr∙, v²born²ch cedr∙, myrtovφ, a olivovφ; vysadφm pouÜ¥ jedlovφm, jilmem, tΘ₧ i puÜpanem,
- Aby vid∞li, a poznali, a rozva₧ujφce, srozum∞li, ₧e to ruka Hospodinova uΦinila, a Svat² Izraelsk² [₧e] to stvo°il.
- Ve∩te p°i svou, pravφ Hospodin, uka₧te mocnΘ d∙vody svΘ, dφ krßl Jßkob∙v.
- Necha¥ p°istoupφ, a nech¥ nßm oznßmφ to, co₧ se stßti mß. V∞ci prvΘ stalΘ oznamte, abychom povß₧ili v srdci svΘm, a poznali cφl jejich, aneb aspo≥ co jest budoucφho, pov∞zte nßm.
- Oznamte, co se budoucn∞ stßti mß, a poznßme, ₧e bohovΘ jste. Pakli, uΦi≥te n∞co dobrΘho neb zlΘho, abychom se d∞sili, kdy₧ bychom to vid∞li spolu.
- Aj, vy naprosto nic nejste, a dφlo vaÜe tolikΘ₧ nic nenφ; [proto₧] ohavn²¥ jest, kdo vßs zvoluje.
- Vzbudφm od p∙lnoci, ten p°itßhne, od v²chodu slunce, [ten] svolß ve jmΘnu mΘm, a obo°φ se [na] knφ₧ata jako na blßto, a poÜlapß [je] jako hrnΦφ° hlinu.
- Kdo oznßmφ od poΦßtku, abychom v∞d∞li, aneb od starodßvna, abychom °ekli: Prßv jest? Naprosto ₧ßdnΘho nenφ, kdo by oznßmil, ani₧ jest kdo, jeÜto by se dal slyÜeti, aneb jeÜto by slyÜel °eΦi vaÜe.
- Jß jsem prvnφ, kter²₧ Sionu [p°edpovφdßm:] Aj, aj, te∩ jsou; a JeruzalΘmu: Zv∞stovatele pot∞Üen²ch v∞cφ dßm.
- Nebo vidφm, ₧e nenφ ₧ßdnΘho, nenφ ₧ßdnΘho mezi nimi rozumnΘho; aΦ se jich otazuji, vÜak neodpovφdajφ slova.
- Aj, vÜickni ti jsou marnost, za nic nestojφ dφlo jejich, vφtr a daremnφ v∞c jsou slitiny jejich.
42.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o Kristu Pßnu. 10. Napomenutφ cφrkve k chvßlenφ Boha.
18. Obvin∞nφ lidu IzraelskΘho.
- Aj, slu₧ebnφk m∙j, na kterΘho₧ se zpodepru, vyvolen² m∙j, jeho₧ libuje duÜe mß. Ducha svΘho dßm jemu, [on¥] soud nßrod∙m vynßÜeti bude.
- Nebude k°iΦeti, ani se vyvyÜovati, ani slyÜßn bude vn∞ hlas jeho.
- T°tiny nalomenΘ nedolomφ, a lnu kou°φcφho se neuhasφ, [ale] soud podlΘ pravdy vynßÜeti bude.
- Nebude neochotn², ani p°φsn², dokud₧ soudu na zemi nevykonß, a uΦenφ jeho ostrovovΘ oΦekßvati budou.
- Tak pravφ B∙h siln² Hospodin, kter²₧ stvo°il nebesa, a roztßhl je, kter²₧ rozÜφ°il zemi, i to, co₧ z nφ pochßzφ, kter²₧ dßvß d²chßnφ lidu na nφ, a ducha t∞m, jen₧ chodφ po nφ.
- Jß Hospodin povolal jsem t∞ v spravedlnosti, a ujal jsem t∞ za ruku tvou; proto₧ ost°φhati t∞ budu, a dßm t∞ v smlouvu lidu, [a] za sv∞tlo nßrod∙m,
- Abys otvφral oΦi slepΘ, a vyvodil z ₧alß°e v∞zn∞, [a] z v∞zenφ ty, kte°φ₧ sedφ ve tmßch.
- Jß jsem Hospodin, to¥ jest jmΘno mΘ, a slßvy svΘ jinΘmu nedßm, ani chvßly svΘ rytinßm.
- Aj, prvn∞jÜφ v∞ci p°iÜly, a i novΘ p°edpovφdaje, d°φve ne₧ se zaΦnou, dßm o nich slyÜeti vßm.
- Zpφvejte Hospodinu pφse≥ novou, chvßla jeho jest od konΦin zem∞, kte°φ₧ se plavφte po mo°i, i vÜecko, co₧ v n∞m jest, ostrovovΘ i obyvatelΘ jejich.
- Pozdvihn∞te [hlasu] pustiny i m∞sta jejφ, [i] vsi, v nich₧ bydlφ Cedar, prok°ikujte obyvatelΘ skal, s vrchu hor volejte.
- Vzdejte slßvu Hospodinu, a chvßlu jeho na ostrovφch zv∞stujte.
- Hospodin jako siln² rek vyjde, jako mu₧ vßleΦn² rozhorlφ se, troubiti, anobr₧ i prok°ikovati bude, [a] proti nep°ßtel∙m sv²m zmu₧ile sob∞ poΦφnati, °ka:
- MlΦel jsem dosti dlouho, Φinil jsem se neslyÜe, zdr₧oval jsem se, [ale ji₧] jako pracujφcφ ku porodu k°iΦeti budu, pohubφm a sehltφm vÜe pojednou.
- V pustinu obrßtφm hory i pahrbky, a vÜelikou bylinu jejich usuÜφm, a obrßtφm °eky v ostrovy, a jezera vysuÜφm.
- I povedu slepΘ po cest∞, kterΘ₧ neznali, a po stezkßch, kter²ch₧ neum∞li, provedu je; obrßtφm p°ed nimi tmu v sv∞tlo, a co nerovnΘho, v rovinu. To¥ jest, co₧ jim uΦinφm, a neopustφm jich.
- Obrßtφ se zp∞t, zahanbeni budou ti, kte°φ₧ doufajφ v rytinu, kte°φ₧ °φkajφ slitinßm: Vy jste bohovΘ naÜi.
- ╙ hluÜφ, slyÜte₧, a vy slepφ, prohlΘdn∞te, abyste vid∞li.
- Kdo jest to slep², jedinΘ slu₧ebnφk m∙j? A hluch², ne₧ posel m∙j, kterΘho₧ posφlßm? Kdo slep² tak jako dokonal²? Slep², pravφm, jako slu₧ebnφk Hospodin∙v?
- Hled∞ na mnohΘ v∞ci, vÜak nesrozumφvß; otev°enΘ maje uÜi, vÜak neslyÜφ.
- M∞l¥ jest Hospodin lφbost [v n∞m] pro spravedlnost svou, zvelebil [jej] zßkonem, a slavnΘho uΦinil.
- Äe pak lid tento obloupen² jest a potlaΦen², jeho₧to mlßdence, co₧ jich koli, jφmajφ a do ₧alß°∙ skr²vajφ, ₧e jsou dßni v loupe₧, ani₧ jest, kdo by [je] vytrhl, v rozchvßtßnφ, ani₧ jest, kdo by °ekl: Navra¥ zase,
- Kdo z vßs uÜima pozoruje toho, srozumφvß tomu, aby se bedliv∞ji cht∞l mφti napotom?
- Kdo vydal v potlaΦenφ Jßkoba, a Izraele loupe₧nφk∙m? Zdali ne Hospodin, proti n∞mu₧ jsme zh°eÜili? Nebo necht∞li po cestßch jeho choditi, ani₧ poslouchali zßkona jeho.
- A proto₧ vylil na n∞j [s] prchlivostφ hn∞v sv∙j, a nßsilΘ boje, a zapßlil jej v∙kol, a vÜak nepoznal [toho.] Zapßlil jej, pravφm, a vÜak nep°ipustil toho k srdci.
43.kapitola (IzaißÜ)
Pot∞Üenφ lidu Bo₧φho. 9. Osv∞dΦenφ Bo₧stvφ Hospodinova. 14. Zaslφbenφ
vysvobozenφ z Babylona. 22. P°φΦiny toho jich odtud vysvobozenφ.
- Ale nynφ takto pravφ Hospodin stvo°itel tv∙j, ≤ Jßkobe, a uΦinitel tv∙j, ≤ Izraeli: Neboj se, nebo vykoupil jsem t∞, [a] povolal jsem t∞ jmΘnem tv²m. M∙j jsi ty.
- Kdy₧ p∙jdeÜ p°es vody, s tebou budu, pakli p°es °eky, nep°ikvaΦφ t∞; p∙jdeÜ-li p°es ohe≥, nespßlφÜ se, ani₧ plamen chytφ se tebe.
- Nebo jß Hospodin B∙h tv∙j, Svat² Izraelsk², jsem spasitel tv∙j. Dal jsem na v²platu za tebe Egypt, zemi Mou°enφnskou a Sßbu mφsto tebe.
- Hned jak₧ jsi drah²m uΦin∞n p°ed oΦima m²ma, zveleben jsi, a jß jsem t∞ miloval; proto₧ dal jsem lidi za tebe, a nßrody za ₧ivot tv∙j.
- Neboj₧ se, nebo jß s tebou jsem. Od v²chodu zase p°ivedu sφm∞ tvΘ, a od zßpadu shromß₧dφm t∞.
- Dφm p∙lnoΦnφ stran∞: Navra¥, a polednφ: Nezbra≥uj. P°ive∩ zase syny mΘ zdaleka, a dcery mΘ od konΦin zem∞,
- Ka₧dΘho toho, jen₧ se naz²vß jmΘnem m²m, a kterΘho₧ jsem k slßv∞ svΘ stvo°il, jej₧ jsem sformoval, a kterΘho₧ jsem uΦinil.
- Vyve∩ lid slep², kter²₧ [ji₧] mß oΦi, a hluchΘ, kte°φ₧ [ji₧] majφ uÜi.
- VÜickni nßrodovΘ necha¥ se spolu shromß₧dφ, a sberou se lidΘ. Kdo jest mezi nimi, jeÜto by to zv∞stoval, a to, co₧ se p°edn∞ stßti mß, aby oznßmil nßm? Nech¥ vystavφ sv∞dky svΘ, a spravedlivi budou, aneb a¥ slyÜφ, a °eknou: Pravda¥ jest.
- Vy sv∞dkovΘ moji jste, pravφ Hospodin, a slu₧ebnφk m∙j, kterΘho₧ jsem vyvolil, tak ₧e m∙₧ete v∞d∞ti, a mn∞ v∞°iti, i rozum∞ti, ₧e jß jsem, [a ₧e] p°ede mnou nebyl sformovßn B∙h siln², ani₧ po mn∞ bude.
- Jß, jß jsem Hospodin, a ₧ßdnΘho nenφ krom∞ mne spasitele.
- Jß oznamuji, i vysvobozuji, jak₧ p°edpovφdßm, a ne n∞kdo mezi vßmi z cizφch [boh∙, ] a vy mi [toho] sv∞dkovΘ [jste, ] pravφ Hospodin, ₧e jß B∙h siln² [jsem.]
- JeÜt∞ prvΘ ne₧li den byl, jß jsem, a nenφ ₧ßdnΘho, kdo₧ by vytrhl z ruky mΘ. Kdy₧ co d∞lßm, kdo ji odvrßtφ?
- Takto pravφ Hospodin vykupitel vßÜ, Svat² Izraelsk²: Pro vßs poÜli do Babylona, a shßzφm zßvory vÜecky, i KaldejskΘ s lodimi vesel²mi jejich.
- Jß jsem Hospodin svat² vßÜ, stvo°itel Izraele, krßl vßÜ.
- Takto pravφ Hospodin, kter²₧ zp∙sobuje na mo°i cestu, a na prudk²ch vodßch stezku,
- Kter²₧ vyvodφ vozy a kon∞, vojsko i sφlu, [Φinφ, ₧e] v nßhle padajφ, a₧ i povstati nemohou, hasnou, jako knot hasne:
- Nezpomφnejte na prvnφ v∞ci, a na starodßvnφ se neohlΘdejte.
- Aj, jß uΦinφm v∞c novou, [a] tudφ₧ se zjevφ. Zdali₧ o tom nezvφte? Nadto zp∙sobφm na pouÜti cestu, [a] na pustinßch °eky.
- [I] slaviti mne bude zv∞° polnφ, drakovΘ i sovy, ₧e jsem vyvedl na pouÜti vody [a] °eky na pustinßch, abych dal nßpoj lidu svΘmu, vyvolenΘmu svΘmu.
- Lid, kter²₧ nastrojφm sob∞, chvßlu mou vypravovati bude,
- Pon∞vad₧ jsi mne nevz²val, ≤ Jßkobe, n²br₧ stesklo¥ se se mnou, ≤ Izraeli.
- Nep°ivedl jsi mi hovßdka [k] zßpal∙m sv²m, a ob∞tmi sv²mi neuctils mne; nenutil jsem t∞, abys mi slou₧il ob∞tmi such²mi, ani₧ jsem t∞ tφm obt∞₧oval, abys mi kadil.
- Nekoupil jsi mi za penφze vonn²ch v∞cφ, ani tukem ob∞tφ sv²ch zavla₧il jsi mne, ale zam∞stknal jsi mne h°φchy sv²mi, [a] obtφ₧ils mne nepravostmi sv²mi.
- Jß, jß sßm shlazuji p°estoupenφ tvß pro sebe, a na h°φchy tvΘ nezpomφnßm.
- P°ive∩ mi ku pam∞ti, su∩me se spolu; oznam ty, podlΘ Φeho bys mohl spravedliv b²ti.
- Otec tv∙j prvnφ zh°eÜil, a uΦitelΘ tvoji p°estoupili proti mn∞.
- A proto₧ smeci knφ₧ata [z mφst] svat²ch, a vydßm v prokletφ Jßkoba, a Izraele v pohan∞nφ.
44.kapitola (IzaißÜ)
Zaslφbenφ Ducha svatΘho. 6. D∙stojnost Hospodinova. 9. Modlß°∙ i modl
marnost. 21. Napomenutφ lidu ku pamatovßnφ na posv∞cenφ svΘ, 24. a k
doufßnφ.
- A vÜak nynφ slyÜ, Jßkobe, slu₧ebnφΦe m∙j, a Izraeli, kterΘho₧ jsem vyvolil.
- Toto dφ Hospodin, kter²₧ t∞ uΦinil, a sformoval hned od ₧ivota matky, [a] spomßhß tob∞: Neboj se, slu₧ebnφΦe m∙j, Jßkobe, a up°φm², kterΘho₧ jsem vyvolil.
- Nebo vyleji vody na ₧φznivΘho, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svΘho na sφm∞ tvΘ, a po₧ehnßnφ svΘ na potomky tvΘ.
- I porostou jako mezi bylinami, jako vrbφ vedlΘ tekut²ch vod.
- Tento dφ: Hospodin∙v jß jsem, a onen naz∙ve se jmΘnem Jßkobov²m, a jin² zapφÜe se rukou svou Hospodinu, a jmΘnem Izraelsk²m jmenovati se bude.
- Takto pravφ Hospodin, krßl Izrael∙v a vykupitel jeho, Hospodin zßstup∙: Jß jsem prvnφ, a jß poslednφ, a krom∞ mne nenφ ₧ßdnΘho Boha.
- Nebo kdo tak jako jß ohlaÜuje a oznamuje to, aneb spo°ßdß mi to hned od toho Φasu, jak₧ jsem rozsadil lidi na sv∞t∞? A kdo to, co₧ p°ijφti mß, oznßmiti jim mohou?
- Nebojte₧ se, ani lekejte. Zdali hned zdßvna nepov∞d∞l jsem tob∞ a neoznßmil, Φeho₧ vy sami mn∞ sv∞dkovΘ jste? Zdali₧ jest B∙h krom∞ mne? Nenφ¥ jist∞ ₧ßdnΘ skßly, jߥ o ₧ßdnΘ nevφm.
- Ti, kte°φ₧ formujφ rytiny, vÜickni nic nejsou; tolikΘ₧ ty milostnΘ jejich nic neprospφvajφ. ╚eho₧ ony sob∞ samy sv∞dectvφm jsou; nic nevidφ, ani₧ [Φeho] znajφ, aby se styd∞ti mohly.
- Kdo formuje Boha silnΘho a rytinu slΘvß, k niΦemu se [to] nehodφ.
- Aj, vÜickni, [i] ti, kte°φ₧ se k n∞mu p°i·Φast≥ujφ, zahanbeni budou, ovÜem °emeslnφci ti nad [jinΘ] lidi; by¥ se pak vÜickni shromß₧dili a postavili, straÜiti se musejφ, [a] spolu zahanbeni budou.
- Kovß° [pochyt∞] ₧elezo, d∞lß p°i uhlφ, a kladivy formuje modlu. Kdy₧ ji d∞lß vÜφ silou svou, jeÜt∞ k tomu laΦnφ a₧ do zemdlenφ, ani₧ se vody napije, a₧ i ustßvß.
- Tesa° roztßhna Ü≥∙ru, znamenßvß ji hrudkou, spravuje ji ·helnicemi, a kru₧idlem rozm∞°uje ji, a₧ ji ud∞lß tvßrnost mu₧e majφcφ a podobnost krßsy Φlov∞ka, aby sed∞la doma.
- Nasekaje sob∞ cedr∙, vezme takΘ cyp°iÜ a dub aneb to, kterΘ₧ jest nejcelistv∞jÜφ mezi d°φvφm lesnφm; [i] javor Üt∞puje, a dΘÜ¥ jej k zrostu p°ivozuje.
- I b²vß Φlov∞ku k topenφ; nebo vezma z n∞ho, zh°φvß se. Rozn∞cuje takΘ ohe≥, aby napekl chleba. Mimo to ud∞lß sob∞ boha, a klanφ se jemu; ud∞lß z n∞ho rytinu, a klekß p°ed nφ.
- ╚ßstku jeho pßlφ ohn∞m, p°i [druhΘ] Φßstce jeho maso jφ, peΦe peΦeni, a nasycen b²vß. Zh°φvß se takΘ, a °φkß: Aha, zh°el jsem se, vid∞l jsem ohe≥.
- Z ostatku pak jeho ud∞lß boha, rytinu svou, p°ed nφ₧ klekß, a klanφ se, a modlφ se jφ, °ka: Vysvobo∩ mne, nebo B∙h siln² m∙j jsi.
- Neznajφ ani soudφ, proto ₧e zaslepil oΦi jejich, aby nevid∞li, a srdce jejich, aby nerozum∞li.
- Ani₧ pova₧ujφ toho v srdci svΘm. Nenφ um∞nφ, nenφ rozumu, aby [kdo] °ekl: Dφl z n∞ho spßlil jsem ohn∞m, a p°i uhlφ jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mßm z ostatku jeho ohavnost ud∞lati, a p°ed Üpalkem d°ev∞n²m klekati?
- Popelem se pase takov², srdce svedenΘ sklo≥uje jej, aby nemohl osvoboditi duÜe svΘ, ani °φci: Nenφ-li₧ omylu v p°edsevzetφ mΘm?
- Pamatuj₧ na to, Jßkobe a Izraeli, proto ₧e jsi ty slu₧ebnφk m∙j. Jß jsem t∞ sformoval, slu₧ebnφk m∙j jsi, Izraeli, nebudeÜ u mne v zapomenutφ.
- Zahladφm jako hust² oblak p°estoupenφ tvß, a jako mrßkotu h°φchy tvΘ; navrati₧ se ke mn∞, nebo jsem t∞ vykoupil.
- Prozp∞vujte nebesa, nebo Hospodin [to] uΦinil; zvuΦte ni₧iny zem∞, zvuΦn∞ prozp∞vujte hory, les i vÜelikΘ d°φvφ v n∞m, nebo vykoupil Hospodin Jßkoba, a v Izraeli sebe oslavil.
- Takto pravφ Hospodin vykupitel tv∙j, a ten, kter²₧ t∞ sformoval hned od ₧ivota matky: Jß Hospodin Φinφm vÜecko, roztahuji nebesa sßm, rozprostφrßm zemi mocφ svou.
- Rozptyluji znamenφ lhß°∙, a z hadaΦ∙ blßzny d∞lßm; obracφm moudrΘ nazp∞t, a um∞nφ jejich v blßznovstvφ.
- Potvrzuji slova slu₧ebnφka svΘho, a radu posl∙ sv²ch vykonßvßm. Kter²₧ dφm o JeruzalΘmu: Bydleno bude v n∞m, a o m∞stech Judsk²ch: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzd∞lßm.
- Kter²₧ dφm hlubin∞: Vyschni, nebo potoky tvΘ vysuÜφm.
- Kter²₧ dφm o C²rovi: Past²° m∙j, nebo vÜelikou v∙li mou vykonß, a °ekne JeruzalΘmu: Zase vystaven bu∩, a chrßmu: Zalo₧en bu∩.
45.kapitola (IzaißÜ)
B∙h C²rovi vφt∞zstvφ nad Babylonem slibuje, 9. reptßky a mudrßky
tresce, 11. vzd∞lßnφ JeruzalΘma p°edpovφdß, 15. vysvobozenφ lidu
zveliΦuje, 20. a ostatk∙ z Äid∙ i pohan∙ k sob∞ volß.
- Takto pravφ Hospodin pomazanΘmu svΘmu C²rovi, jeho₧ pravici zmocnφm, [a] nßrody p°ed nφm porazφm, a bedra krßl∙ rozpßÜi, a zotvφrßm p°ed nφm vrata, a brßny nebudou zavφrßny:
- Jß p°ed tebou p∙jdu, a cesty k°ivΘ zp°φmφm, vrata m∞d∞nß potru, a zßvory ₧eleznΘ posekßm.
- A dßm tob∞ poklady skrytΘ, a klΘnoty schovanΘ, abys poznal, ₧e jß jsem Hospodin B∙h Izraelsk², kter²₧ t∞ ze jmΘna volßm.
- Pro slu₧ebnφka svΘho Jßkoba a Izraele vyvolenΘho svΘho jmenoval jsem t∞ jmΘnem tv²m, i p°φjmφm tv²m, aΦkoli mne neznßÜ.
- Jß jsem Hospodin, a nenφ ₧ßdnΘho vφce, krom∞ mne nenφ ₧ßdnΘho Boha. P°epßsal jsem t∞, aΦkoli mne neznßÜ,
- Aby poznali od v²chodu slunce i od zßpadu, ₧e nenφ ₧ßdnΘho krom∞ mne. Jߥ jsem Hospodin, a nenφ, ₧ßdnΘho vφce.
- Kter²₧ formuji sv∞tlo, a tvo°φm tmu, p∙sobφm pokoj, a tvo°φm zlΘ, jß Hospodin Φinφm to vÜecko.
- Rosu dejte nebesa s h∙ry, a nejvyÜÜφ oblakovΘ dÜt∞te spravedlnost; otev°i se zem∞, a a¥ vzejde spasenφ, a spravedlnost a¥ spolu vykvete. Jß Hospodin zp∙sobφm to.
- B∞da tomu, kdo₧ se v odpory dßvß s tφm, jen₧ jej sformoval, jsa st°ep jako jinΘ st°epiny hlin∞nΘ. Zdali₧ dφ hlina hrnΦφ°i svΘmu: Co₧ d∞lßÜ? Dφlo tvΘ zajistΘ niΦemnΘ jest.
- B∞da tomu, kter²₧ °φkß otci: Co zplodφÜ? A ₧en∞: Co porodφÜ?
- Takto pravφ Hospodin, Svat² Izraelsk², a kter²₧ jej sformoval: Budoucφ-li₧ v∞ci na mn∞ vyzvφdati chcete, o synech m²ch a dφle rukou m²ch mn∞ vym∞°ovati?
- Jß jsem uΦinil zemi, a Φlov∞ka na nφ stvo°il; jß jsem, jeho₧ ruce roztßhly nebesa, a vÜemu vojsku jejich rozkazuji.
- Jß vzbudφm jej v spravedlnosti, a vÜecky cesty jeho zp°φmφm. On¥ vzd∞lß m∞sto mΘ, a zajatΘ mΘ propustφ, ne ze mzdy, ani pro dar, pravφ Hospodin zßstup∙.
- Takto pravφ Hospodin: Prßce Egyptskß, a kupectvφ Mou°enφnskß, a SabejÜtφ, mu₧i velikΘ postavy, k tob∞ p°ijdou, a tvoji budou. Za tebou se poberou, v poutech p∙jdou, tob∞ se klan∞ti, a tob∞ se ko°iti budou, [°φkajφce:] Toliko u tebe jest B∙h siln², a nenφ¥ ₧ßdnΘho vφce krom∞ [toho] Boha.
- (Jist∞ ty jsi B∙h siln², skr²vajφcφ se, B∙h Izraelsk², spasitel.)
- VÜickni onino se zastydφ, a zahanbeni budou, spolu odejdou s hanbou ΦinitelΘ obraz∙;
- [Ale] Izrael spasen bude skrze Hospodina spasenφm v∞Φn²m. Nebudete zahanbeni, ani v lehkost uvedeni na v∞ky v∞k∙.
- Nebo tak pravφ Hospodin stvo°itel nebes, (ten B∙h, kter²₧ sformoval zemi a uΦinil ji, kter²₧ utvrdil ji, ne na prßzdno stvo°il ji, k bydlenφ sformoval ji): Jß jsem Hospodin, a nenφ ₧ßdnΘho vφce.
- Nemluvφm tajn∞ v mφst∞ zemskΘm tmavΘm, ne°φkßm semeni Jßkobovu nadarmo: Hledejte mne. Jß Hospodin mluvφm spravedlnost, [a] zv∞stuji v∞ci pravΘ.
- Shroma₧∩te se a p°i∩te, p°ibli₧te se spolu vy, kte°φ₧ jste poz∙stali mezi pohany. Nic neznajφ [ti, ] kte°φ₧ se s d°evem rytiny svΘ nosφ; nebo se modlφ bohu, kter²₧ nem∙₧e vysvoboditi.
- Oznamte a p°ive∩te [i jinΘ, ] a necha¥ spolu v radu vejdou, [a ukß₧φ, ] kdo to od starodßvna p°edpov∞d∞l, [a] hned zdßvna oznßmil? Zdali ne jß Hospodin? Nebo¥ nenφ ₧ßdnΘho jinΘho Boha krom∞ mne, nenφ Boha silnΘho, spravedlivΘho, a spasitele ₧ßdnΘho krom∞ mne.
- Obra¥te₧ z°etel ke mn∞, abyste spaseny byly vÜecky konΦiny zem∞; nebo jß jsem B∙h siln², a nenφ ₧ßdnΘho vφce.
- Skrze sebe p°isßhl jsem, vyÜlo z ·st m²ch slovo spravedlnosti, kterΘ₧ nep∙jde na zp∞t: Äe se mn∞ sklßn∞ti bude vÜelikΘ koleno, [a] p°isahati ka₧d² jazyk,
- ╪φkaje: Toliko v Hospodinu mßm vÜelijakou spravedlnost a sφlu, [a] a₧ k samΘmu p°ijde; ale zahanbeni budou vÜickni, kte°φ₧ se koli zlobφ proti n∞mu.
- V Hospodinu ospravedln∞ni budou, a chlubiti se vÜecko sφm∞ Izraelovo.
46.kapitola (IzaißÜ)
Zka₧enφ modl Babylonsk²ch. 3. PΘΦe Bo₧φ otcovskß o lid jeho.
5. V²staha od modlß°stvφ. 8. Napomenutφ k rozsuzovßnφ Bo₧φch
skutk∙, a k dov∞°ovßnφ se Bohu.
- Klesl BΘl, padl NΘbo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tφm zajistΘ, co₧ vy nosφvßte, budou nßramn∞ obtφ₧ena a₧ do ustßnφ.
- Klesly, padly spolu, ani₧ budou moci retovati b°emene, n²br₧ i oni sami v zajetφ odejdou.
- SlyÜte mne, dome Jßkob∙v, a vÜickni ostatkovΘ domu Izraelova, kterΘ₧ p∞stuji hned od ₧ivota, kterΘ₧ nosφm hned od narozenφ:
- A₧ i do starosti jß sßm, n²br₧ a₧ do Üedin jß ponesu; jß jsem vßs uΦinil, a jß nositi budu, jß, pravφm, ponesu a vysvobodφm.
- K komu mne p°ipodobnφte a p°irovnßte, aneb podobna uΦinφte, abychom sob∞ podobnφ byli?
- Ti, kte°φ₧ marn∞ vynaklßdajφ zlato z m∞Üce, a st°φbro na vß₧kßch vß₧φ, najφmajφ ze mzdy zlatnφka, aby ud∞lal z n∞ho boha, [p°ed nφm₧] padajφ a sklßn∞jφ se.
- Nosφ jej na rameni, p∞stujφ se s nφm, a stav∞jφ ho na mφst∞ jeho, i stojφ, z mφsta svΘho se neh²baje. Volß-li kdo k n∞mu, neoz²vß se, ani₧ jej z ·zkosti jeho vysvobozuje.
- Pamatujte₧ na to, a zasty∩te se; p°ipus¥te to, ≤ zpronev∞°ilφ, k srdci.
- Rozpome≥te se na prvnφ v∞ci od v∞k∙ [stalΘ, ] nebo jß jsem B∙h siln², a nenφ ₧ßdnΘho vφce Boha, ani₧ jest mn∞ podobnΘho.
- Kter²₧ oznamuji p°i poΦßtku dokonßnφ, a hned zdaleka to, co₧ se jeÜt∞ nestalo; °eknu-li [co, ] rada mß se konß, a vÜe, co₧ mi se lφbφ, Φinφm.
- Kter²₧ zavolßm od v²chodu ptßka, z zem∞ dalekΘ toho, kter²₧ by vykonal ulo₧enφ mΘ. ╪ekl jsem, a dovedu toho, umφnil jsem, a vykonßm to.
- SlyÜte mne, [vy] urputnΘho srdce, kte°φ₧ jste dalecφ od spravedlnosti.
- Jߥ zp∙sobφm, aby se p°iblφ₧ila spravedlnost mß. Nebude¥ prodlΘvati, ani₧ spasenφ mΘ bude meÜkati; nebo slo₧φm v Sionu spasenφ, [a] v Izraeli slßvu svou.
47.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o zka₧enφ krßlovstvφ BabylonskΘho, 6. i p°φΦinßch toho.
- Sstup a se∩ v prachu, panno dcero Babylonskß, se∩ na zemi, a ne na tr∙nu, dcero Kaldejskß; nebo nebudou t∞ vφce naz²vati milostnou a rozkoÜnou.
- Chy¥ se ₧ernovu, a mel mouku; odkrej kade°e svΘ, obna₧ nohy, odkrej hnßty, b°e∩ p°es °eky.
- Odkryta bude hanba tvß, a ukß₧e se mrzkost tvß. Mstφti budu, a nedßm sob∞ ₧ßdnΘmu p°ekaziti,
- [Pravφ] vykupitel nßÜ, jeho₧ jmΘno jest Hospodin zßstup∙, Svat² Izraelsk².
- Sedi₧ mlΦe, a vejdi do tmy, dcero Kaldejskß; nebo nebudou t∞ vφce naz²vati panφ krßlovstvφ.
- Rozhn∞val jsem se na lid sv∙j, v lehkost jsem uvedl d∞dictvφ svΘ, a vydal jsem je v ruku tvou, [a] neprokßzalas k nim milosrdenstvφ. Starce jsi obtφ₧ila velmi jhem sv²m,
- A °φkalas: Na v∞ky budu panφ, a nikdy jsi neslo₧ila t∞ch v∞cφ v srdci svΘm, ani₧ jsi pamatovala na cφl jeho.
- Proto₧ nynφ slyÜi₧ toto, ≤ rozkoÜnß, (kterß₧ sedφÜ bezpeΦn∞, [a] °φkßÜ v srdci svΘm: Jß jsem, a nenφ krom∞ mne ₧ßdnΘ; nebudu¥ vdovou, ani₧ zvφm o sirob∞),
- Äe obΘ to p°ijde na t∞ pojednou dne jednoho, i siroba i vdovstvφ. VÜecko z·plna p°ijde na t∞, i na mno₧stvφ kouzl∙ tv²ch, a na velikou moc Φßr∙ tv²ch.
- Nebo doufßÜ v zlost svou, [a] °φkßÜ: Äßdn² mne nevidφ. Moudrost tvß a um∞nφ tvΘ, to t∞ p°evrßtilo, abys °φkala v srdci svΘm: Jß jsem, a nenφ krom∞ mne ₧ßdnΘ.
- A proto₧ p°ijde na t∞ zlΘ, jeho₧ v²chodu neznßÜ, a p°ipadne na t∞ bφda, kterΘ₧ nebudeÜ moci se od₧ehnati, a p°ijde na t∞ pojednou hroznΘ zpuÜt∞nφ, ne₧ zvφÜ.
- Postav se nynφ s Φßry sv²mi, a s mno₧stvφm kouzl∙ sv²ch, jimi₧ jsi se zam∞stknßvala od mladosti svΘ, budeÜ-li moci co prosp∞ti, aneb snad zmocniti se.
- UstßvßÜ s mno₧stvφm rad sv²ch. Necha¥ se nynφ postavφ hv∞zdß°i, kte°φ₧ spat°ujφ hv∞zdy, a oznamujφ na ka₧d² m∞sφc, a vysvobodφ t∞ z toho, co₧ p°ijφti mß na t∞.
- Aj, jako pleva jsou, ohe≥ popßlφ je, nevychvßtφ ani sami sebe z prudkosti plamene; ₧ßdnΘho uhlφ nez∙stane k zh°φvßnφ se, ani ohn∞, aby se mohlo posed∞ti u n∞ho.
- Tak¥ se stane [i] kupc∙m tv²m, jimi₧ jsi se zam∞stknßvala od mladosti svΘ. Jeden ka₧d² svou stranou p∙jde, ani₧ bude, kdo by t∞ vysvobodil.
48.kapitola (IzaißÜ)
H°φchovΘ Izraelsk²ch. 12. Napomenutφ jich, aby o vysvobozenφ z
zajetφ nepochybovali, 17. p°ikßzßnφ Bo₧φch ost°φhali, 20. a z
Babylona utφkali.
- SlyÜte₧ to, dome Jßkob∙v, kte°φ₧ se naz²vßte jmΘnem Izraelov²m, a z vod Judov²ch jste poÜli, kte°φ₧ p°isahßte ve jmΘnu Hospodinovu, a Boha IzraelskΘho p°ipomφnßte, [vÜak] ne v pravd∞, ani v spravedlnosti,
- AΦkoli od m∞sta svatΘho se jmenujete, a na Boha IzraelskΘho, jeho₧ jmΘno jest Hospodin zßstup∙, zpolΘhßte.
- P°edeÜlΘ v∞ci zdßvna jsem oznamoval, a co₧ vyÜlo z ·st m²ch, i co₧ jsem ohlaÜoval, brzce jsem Φinφval, a stßvalo se.
- V∞d∞l jsem, ₧e jsi zatvrdil², a hou₧ev ₧eleznß Üφje tvß, a Φelo tvΘ ocelivΘ.
- A proto₧¥ jsem oznamoval z dßvna, prvΘ ne₧ p°ichßzelo, ohlaÜoval¥ jsem, abys ne°φkal: Modla mß uΦinila ty v∞ci, a rytina mß neb slitina mß p°ikßzala to.
- Sl²chals [o tom, ] pohledi₧ na to na vÜecko, vy pak, nebudete-li₧ [toho] oznamovati? Ji₧ nynφ ohlaÜuji¥ novΘ a tajnΘ v∞ci, o nich₧ jsi ty nic nev∞d∞l.
- Nynφ stvo°eny jsou, a ne p°edeÜlΘho Φasu, o nich₧ jsi p°ed [tφmto] dnem nic neslyÜel, abys ne°ekl: Aj, v∞d∞l jsem o tom.
- Anobr₧ ani₧ jsi slyÜel, ani v∞d∞l, ani₧ se to tehdß₧ doneslo ucha tvΘho; nebo jsem v∞d∞l, ₧e sob∞ velmi nevß₧n∞ poΦφnati budeÜ, a ₧e jsi p°evrßcenec hned od ₧ivota matky.
- Pro jmΘno svΘ poshovφm s prchlivostφ svou, a [pro] chvßlu svou poukrotφm hn∞vu proti tob∞, abych t∞ nevyplΘnil.
- Aj, p°epßlφm t∞, aΦkoli ne jako st°φbro, p°eberu t∞ v peci ssou₧enφ.
- Pro sebe, pro sebe uΦinφm [to.] Nebo jak₧ by mohlo v lehkost vydßno b²ti? Slßvy svΘ zajistΘ jinΘmu nedßm.
- SlyÜ mne, Jßkobe a Izraeli, povolan² m∙j: Jß jsem, jß prvnφ, jß jsem i poslednφ.
- Mß zajistΘ ruka zalo₧ila zemi, a pravice mß dlanφ rozm∞°ila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily.
- Shroma₧∩te se vy vÜickni, a slyÜte. Kdo z nich oznßmil tyto v∞ci: Hospodin miluje jej, on¥ vykonß v∙li jeho proti Babylonu, a rßm∞ jeho proti Kaldejsk²m?
- Jß, jß mluvil jsem, proto₧ povolßm ho; p°ivedu jej, a Ü¥astnou bude mφti cestu svou.
- P°istupte ke mn∞, slyÜte to: Nemluvφval jsem z poΦßtku v skryt∞; od toho Φasu, v kterΘm₧ se to dßlo, p°φtomen jsem byl. A nynφ Panovnφk Hospodin poslal mne a duch jeho.
- Toto pravφ Hospodin vykupitel tv∙j, Svat² Izraelsk²: Jß Hospodin B∙h tv∙j uΦφm t∞, abys prosp∞ch bral, [a] vodφm t∞ po cest∞, po kterΘ₧ bys chodil.
- ╙ kdybys byl Üet°il p°ikßzanφ m²ch, byl¥ by jako potok pokoj tv∙j, a spravedlnost tvß jako vlny mo°skΘ.
- A bylo by jako pφsku semene tvΘho, a plodu ₧ivota tvΘho jako Üt∞rku jeho, ani₧ by vy¥ato, ani vyhlazeno bylo jmΘno jeho p°ed oblφΦejem m²m.
- Vyjd∞te z Babylona, utecte od Kaldejsk²ch, hlasem zvuΦn²m zv∞stujte, ohlaÜujte to, rozneste to a₧ do konΦin zem∞. Rcete: Vykoupil Hospodin slu₧ebnφka svΘho Jßkoba.
- Nebudou¥ ₧φzniti, kdy₧ je po pustinßch povede, vody z skßly vyvede jim; nebo rozetne skßlu, aby tekly vody.
- Nemajφ¥ ₧ßdnΘho pokoje, pravφ Hospodin, bezbo₧nφ.
49.kapitola (IzaißÜ)
Povolßnφ proroka. 4. Nevd∞Φnost Äid∙. 8. Zp∙sob budoucφho vykoupenφ.
14. Vzd∞lßnφ a rozmno₧enφ cφrkve. 26. Pomsta nad nep°ßtely.
- Poslouchejte mne ostrovovΘ, a pozorujte nßrodovΘ dalecφ: Hospodin hned z ₧ivota povolal mne, od ₧ivota matky mΘ v pam∞t uvedl jmΘno mΘ,
- A uΦinil ·sta mß podobnß meΦi ostrΘmu. V stφnu ruky svΘ skryl mne, a uΦiniv ze mne st°elu vypulerovanou, v toule svΘm schoval mne.
- A °ekl mi: Slu₧ebnφk m∙j jsi, [v] Izraeli skrze tebe oslaven budu.
- Jß pak °ekl jsem: Nadarmo jsem pracoval, daremn∞ a marn∞ sφlu svou jsem strßvil. Ale vÜak soud m∙j jesti¥ u Hospodina, a prßce mß u Boha mΘho.
- A nynφ dφ Hospodin, kter²₧ mne sformoval hned od ₧ivota za slu₧ebnφka svΘho, abych zase p°ivedl k n∞mu Jßkoba; (by¥ pak i nebyl sebrßn Izrael, slßvu vÜak mßm p°ed oΦima Hospodinov²ma; nebo B∙h m∙j jest sφla mß);
- I to °ekl [Hospodin:] Mßlo¥ by to bylo, abys mi byl slu₧ebnφkem ku pozdvi₧enφ pokolenφ Jßkobov²ch, a k navrßcenφ ostatk∙ Izraelsk²ch; proto₧ dal jsem t∞ za sv∞tlo pohan∙m, abys byl spasenφ mΘ a₧ do konΦin zem∞.
- Toto pravφ Hospodin vykupitel Izrael∙v, Svat² jeho, tomu, jφm₧ pohrdß ka₧d², [a] jeho₧ sob∞ oÜklivφ nßrodovΘ, slu₧ebnφku panujφcφch: KrßlovΘ, vidouce [t∞, ] povstanou, a knφ₧ata klan∞ti se budou pro Hospodina, kter²₧ v∞rn² jest, SvatΘho IzraelskΘho, jen₧ t∞ vyvolil.
- Toto pravφ Hospodin: V Φas milosti vyslyÜφm t∞, a ve dni spasenφ spomohu tob∞. Nadto ost°φhati t∞ budu, a dßm t∞ v smlouvu lidu, abys utvrdil zemi, [a] v d∞dictvφ uvedl d∞dictvφ zpuÜt∞nß;
- Abys °ekl v∞z≥∙m: Vyjd∞te, t∞m, kte°φ₧ jsou ve tmßch: Zjevte se. [I] budou se pßsti podlΘ cest, a na vÜech mφstech vysok²ch bude pastva jejich.
- Nebudou laΦn∞ti ani ₧φzniti, nebude na n∞ bφti horko ani slunce; nebo slitovnφk jejich zprovodφ je, a podlΘ pramen∙ vod povede je.
- P°es to zp∙sobφm na vÜech horßch sv²ch cesty, a silnice mΘ vyv²Üeny budou.
- Aj, tito zdaleka p°ijdou, aj, onino od p∙lnoci a od mo°e, a jinφ z zem∞ Sinim.
- Prozp∞vujte nebesa, a plΘsej zem∞, a zvuΦn∞ prok°ikujte hory; nebo¥ jest pot∞Üil Hospodin lidu svΘho, a nad chud²mi sv²mi slitoval se.
- Ale °ekl Sion: Opustilt∞ mne Hospodin, a Pßn zapomenul se na mne.
- I zdali₧ se m∙₧e zapomenouti ₧ena nad nemluv≥ßtkem sv²m, aby se neslitovala nad plodem ₧ivota svΘho? [A] by¥ se pak ony zapomn∞ly, jß vÜak nezapomenu se na t∞.
- Aj, na dlanφch vyryl jsem t∞, zdi tvΘ jsou v₧dycky p°ede mnou.
- PospφÜφ¥ [k tob∞] synovΘ tvoji, ti pak, kte°φ₧ t∞ bo°ili a kazili, odejdou od tebe.
- Pozdvihni v∙kol oΦφ sv²ch, a pohle∩, vÜickni ti shromß₧dφce se, p°ijdou [k] tob∞. Äiv¥ jsem jß, pravφ Hospodin, ₧e se jimi vÜemi jako okrasou p°iod∞jeÜ, a otoΦφÜ se jimi jako [hal₧φ] nev∞sta,
- Proto ₧e pustiny tvΘ, a pouÜt∞ tvΘ, a zbo°eniny zem∞ tvΘ ₧e tehdß₧ t∞snΘ budou, p°φΦinou obyvatel∙, kdy₧ vzdßleni budou ti, kte°φ₧ t∞ z₧φrali;
- Tak ₧e °eknou p°ed tebou synovΘ siroby tvΘ: T∞snΘ mi jest toto mφsto, ustup mi, abych bydliti mohl.
- I dφÜ v srdci svΘm: Kdo mi naplodil t∞chto? Nebo jsem jß byla osi°elß a osam∞lß, sem i tam p°echßzejφcφ a odchßzejφcφ. Tyto, pravφm, kdo vychoval? Aj, poz∙stala jsem byla sama jedinß. Kde₧ tito byli?
- Toto pravφ Panovnφk Hospodin: Aj, [jß] pozdvihnu k nßrod∙m ruky svΘ, a k lidem vyzdvihnu korouhev svou, aby p°inesli syny tvΘ na rukou, a dcery tvΘ aby na plecech neseny byly.
- I budou krßlovΘ p∞stounovΘ tvoji, a krßlovny jejich chovaΦky tvΘ. Tvß°φ k zemi sklßn∞ti se budou p°ed tebou, a prach noh tv²ch lφzati budou, a poznßÜ, ₧e jsem jß Hospodin, [a] ₧e neb²vajφ zahanbeni, kte°φ₧ na mne oΦekßvajφ.
- [Ale dφÜ:] Zdali₧ odjato bude reku udatnΘmu to, co₧ uchvßtil? A zda₧ zajat² lid spravedlivΘho vyproÜt∞n bude?
- Anobr₧ tak pravφ Hospodin: I zajat² lid reku udatnΘmu odjat bude, a to, co₧ uchvßtil nßsilnφk, vyproÜt∞no bude; nebo s tφm, kter²₧ se s tebou nesnadnφ, jß se nesnadniti budu, a syny tvΘ jß vysvobodφm.
- A nakrmφm ty, kte°φ₧ t∞ utiskujφ, vlastnφm masem jejich, a jako mstem krvφ svou se zpijφ. I poznߥ vÜelikΘ t∞lo, ₧e jß Hospodin jsem spasitel tv∙j, a vykupitel tv∙j [B∙h] siln² Jßkob∙v.
50.kapitola (IzaißÜ)
Vlastnφ p°φΦina zajetφ lidu IzraelskΘho do Babylona. 4. Nastrojenφ
proroka k ·°adu. 10. Napomenutφ k doufßnφ v Boha, 11. a osv∞dΦenφ
pomsty na bezbo₧nΘ.
- Takto pravφ Hospodin: Kde₧ jest lφstek zapuzenφ matky vaÜφ, kter²m₧ jsem ji propustil? Aneb kdo [jest] z v∞°itel∙ m²ch, jemu₧ jsem vßs prodal? Aj, nepravostmi sv²mi prodali jste sebe, a pro p°evrßcenosti vaÜe propuÜt∞na jest matka vaÜe.
- ProΦ, kdy₧ p°ichßzφm, nenφ ₧ßdnΘho, kdy₧ volßm, ₧ßdn² se neoz²vß? Zdali₧ jest naprosto ukrßcena ruka mß, aby nemohla vykoupiti? A ₧ßdnΘ-li₧ nenφ ve mn∞ moci k vysvobozenφ? Aj, ₧ehrßnφm sv²m vysuÜuji mo°e, obracφm °eky v pouÜ¥, a₧ se smrazujφ ryby jejich, proto ₧e neb²vß vody, a mrou ₧φznφ.
- OblßΦφm nebesa v smutek, a ₧φni dßvßm jim za od∞v.
- Panovnφk Hospodin dal mi jazyk um∞l², abych um∞l p°φhodn∞ ustalΘmu mluviti slova. Probuzuje ka₧dΘho jitra, probuzuje mi uÜi, abych slyÜel, tak jako piln∞ se uΦφcφ.
- Panovnφk Hospodin otvφrß mi uÜi, a jß se nepostavuji zpurn∞, ani₧ se nazp∞t odvracφm.
- T∞la svΘho nastavuji bijφcφm, a lφce svΘho rvoucφm [mne, ] tvß°i svΘ neskr²vßm od pohan∞nφ a plvßnφ.
- Nebo Panovnφk Hospodin spomßhß mi, proΦe₧ neb²vßm zahanben. Pro tou₧ p°φΦinu nastavuji tvß°i svΘ jako Ük°emene; nebo vφm, ₧e nebudu zahanben.
- Blφzko¥ jest ten, kter²₧ mne ospravedl≥uje. Kdo₧ se nesnadniti bude se mnou? Postavme se spolu; kdo jest odp∙rce m∙j, nech¥ p°istoupφ ke mn∞.
- Aj, Panovnφk Hospodin spomßhati mi bude. Kdo₧ jest, jeÜto by mne potupil? Aj, vÜickni takovφ jako roucho zvetÜejφ, mol s₧φ°e je.
- Kdo jest mezi vßmi, jeÜto se bojφ Hospodina, poslouchej hlasu slu₧ebnφka jeho. Kdo jest, jeÜto chodφ v temnostech, a nemß ₧ßdnΘho sv∞tla, doufej ve jmΘno Hospodinovo, a zpolehni na Boha svΘho.
- Aj, vy vÜickni, [kte°φ₧] zan∞cujete ohe≥, a jiskrami se p°epasujete, cho∩te₧ v blesku ohn∞ svΘho, a v jiskrßch, kterΘ₧ jste roznφtili. Od ruky mΘ toto se vßm stane, ₧e v bolesti le₧eti budete.
51.kapitola (IzaißÜ)
Ustavenφ lidu Bo₧φho v doufßnφ. 9. Modlß°stvφ za vysvobozenφ.
12. Odpov∞∩ na ni. 17. Napomenutφ k oΦekßvßnφ na spln∞nφ jφ.
- Poslouchejte mne, nßsledovnφci spravedlnosti, kte°φ₧ hledßte Hospodina, pohle∩te na skßlu, odkud₧ vy¥ati jste, a na hlubokost jßmy, z nφ₧ vykopßni jste.
- Pohle∩te na Abrahama otce vaÜeho, a na Sßru, kterß₧ vßs porodila, ₧e jsem jej jedinΘho povolal, a po₧ehnal jsem jemu, i rozmno₧il jej.
- Nebo pot∞Üφ Hospodin Siona, pot∞Üφ vÜech pustin jeho, a uΦinφ pouÜ¥ jeho p°erozkoÜnou, a pustinu jeho podobnou zahrad∞ Hospodinov∞. Radost a veselφ bude nalezeno v n∞m, dφkΦin∞nφ, a hlas ₧alm∙ zpφvßnφ.
- Pozorujte mne, lide m∙j, a rodino mß, nastavte mi uÜφ; nebo zßkon ode mne vyjde, a soud sv∙j za sv∞tlo nßrod∙m vystavφm.
- Blφzko jest spravedlnost mß, vyjde¥ spasenφ mΘ, a ramena mß nßrody souditi budou. Na mne¥ ostrovovΘ Φekajφ, a po mΘm rameni tou₧φ.
- Pozdvihn∞te k nebi oΦφ sv²ch, a popat°te na zem dol∙. Nebesa zajistΘ jako d²m zmizejφ, a zem∞ jako roucho zvetÜφ, a obyvatelΘ jejφ tΘ₧ podobn∞ zemrou: ale spasenφ mΘ na v∞ky z∙stane, a spravedlnost mß nezahyne.
- Poslouchejte mne, kte°φ₧ znßte spravedlnost, lide, v jeho₧ srdci jest zßkon m∙j; nebojte se ·tr₧ky lidφ bφdn²ch, a han∞nφ jejich ned∞ste se.
- Nebo jako roucho z₧φ°e je mol, a jako vlnu z₧φ°e je Φerv, ale spravedlnost mß na v∞ky z∙stane, a spasenφ mΘ od nßrodu do pronßrodu.
- Probu∩ se, probu∩ se, oblec se v sφlu, ≤ rßm∞ Hospodinovo, probu∩ se, jako za dn∙ starodßvnφch [a] nßrod∙ p°edeÜl²ch. Zdali₧ ty nejsi to, kterΘ₧s poplΘnilo Egypt, [a] ranilo draka?
- Zdali₧ ty nejsi to, kterΘ₧s vysuÜilo mo°e, vody propasti velikΘ, kterΘ₧s obrßtilo hlubiny mo°skΘ v cestu, aby p°eÜli ti, jen₧ byli vysvobozeni?
- A tak ti, kterΘ₧ vykoupil Hospodin, a¥ se navrßtφ, a p°ijdou na Sion s prozp∞vovßnφm, a veselΘ v∞ΦnΘ a¥ jest na hlav∞ jejich; radosti a veselΘ a¥ dojdou, zßmutek pak a ·p∞nφ a¥ utekou.
- Jß, jß jsem ut∞Üitel vßÜ. Jakß₧ jsi ty, ₧e se bojφÜ Φlov∞ka smrtelnΘho, a syna Φlov∞ka trßv∞ podobnΘho?
- Äe se zapomφnßÜ na Hospodina uΦinitele svΘho, kter²₧ roztßhl nebesa, a zalo₧il zemi, a ₧e se d∞sφÜ ustaviΦn∞ ka₧dΘho dne prchlivosti ssu₧ujφcφho, jak₧ se jen postrojφ, aby hubil? Ale kde₧ jest pak ta prchlivost toho, kter²₧ ssu₧uje?
- PospφÜφ¥, aby zajat² propuÜt∞n byl; nebo¥ neum°e v jßm∞, ani₧ bude mφti jak² nedostatek chleba svΘho.
- Jߥ jsem zajistΘ Hospodin B∙h tv∙j, kter²₧ rozd∞luje mo°e, jeho₧ vlny zvuk vydßvajφ. Hospodin zßstup∙ jest jmΘno mΘ,
- Kter²₧ jsem vlo₧il slova svß v ·sta tvß, a stφnem ruky svΘ p°ikryl jsem t∞, abys Ütφpil nebesa, a zalo₧il zemi, a °ekl Sionu: Lid m∙j jsi ty.
- Probu∩ se, probu∩, povsta≥, JeruzalΘme, kter²₧ jsi pil z ruky Hospodinovy kalich prchlivosti jeho, kvasnice z kalicha hr∙zy vypil jsi, i vyvß₧il.
- Äßdn² jφ nevedl ze vÜech syn∙, kter²ch₧ naplodila, a ₧ßdn² jφ neujal za ruku jejφ ze vÜech syn∙, kterΘ₧ vychovala.
- Toto dvΘ t∞ potkalo, (kdo t∞ politoval?) zpuÜt∞nφ a set°enφ, hlad a meΦ. Kdo t∞ pot∞Üoval?
- SynovΘ tvoji omrßΦeni jsouc, le₧φ na rozcestφ vÜech ulic, jako b∙vol [v] leΦi, plni jsouce prchlivosti Hospodinovy, ₧ehrßnφ Boha tvΘho.
- A proto₧ slyÜ nynφ toto, ztrßpenß a opilß, ale ne vφnem:
- Takto pravφ Pßn tv∙j, Hospodin a B∙h tv∙j, vedoucφ p°i lidu svΘho: Aj, beru z ruky tvΘ kalich hr∙zy, [i] kvasnice kalicha prchlivosti mΘ, nebudeÜ ho pφti vφce.
- Ale dßm jej do ruky t∞ch, jen₧ t∞ ssu₧ujφ, kte°φ₧ °φkali duÜi tvΘ: Sehni se, a¥ p°es t∞ p°ejdeme, jim₧ jsi podklßdala jako zemi h°bet sv∙j, a jako ulici p°echßzejφcφm.
52.kapitola (IzaißÜ)
Napomenutφ Äid∙, kte°φ₧ zajati b²ti m∞li, k ochotnΘmu vyjitφ z
Babylona. 7. Zp∙sob toho vyjitφ. 13. Proroctvφ o slßv∞ Kristov∞.
- Probu∩ se, probu∩ se, oblec se v sφlu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy svΘ, ≤ JeruzalΘme, m∞sto svatΘ; nebo¥ nebude ji₧ vφce na t∞ dotφrati neob°ezan² a neΦist².
- Ot°es se z prachu, povsta≥, posa∩ se, JeruzalΘme; dobu∩ se z okov∙ hrdla svΘho, ≤ jatß dcerko Sionskß.
- Takto zajistΘ dφ Hospodin: Darmo jste sebe prodali, proto₧ bez pen∞z budete vykoupeni.
- Nebo takto pravφ Panovnφk Hospodin: Do Egypta sstoupil lid m∙j p°edeÜle, aby tam byl pohostinu, ale Assur bez p°φΦiny jej ssu₧uje.
- Nynφ tedy co₧ mßm Φiniti? pravφ Hospodin. Pon∞vad₧ jest lid m∙j zajat darmo, [a] panovnφci jeho k ·p∞nφ [jej] p°ivodφ, pravφ Hospodin. Nad to ustaviΦn∞ ka₧dΘho dne jmΘnu mΘmu ·tr₧ka se Φinφ.
- Proto₧ poznߥ lid m∙j jmΘno mΘ, proto₧ [poznߥ, pravφm, ] v ten den, ₧e jß tent²₧, kter²₧ mluvφm, aj, p°φtomen budu.
- ╙ jak krßsnΘ na horßch nohy toho, jeÜto pot∞ÜenΘ v∞ci zv∞stuje, [a] ohlaÜuje pokoj, toho, jeÜto zv∞stuje dobrΘ, jeÜto kß₧e spasenφ, [a] mluvφ k Sionu: Kraluje¥ B∙h tv∙j.
- Strß₧nφ tvoji hlasu, hlasu pozdvihnou, [a] spolu prok°ikovati budou; nebo¥ okem v oko uz°φ, ₧e Hospodin zase p°ivede Sion.
- ZvuΦte, prozp∞vujte spolu pustiny JeruzalΘmskΘ; nebo¥ jest pot∞Üil Hospodin lidu svΘho, vykoupil JeruzalΘm.
- Ohrnul Hospodin rßm∞ svatosti svΘ p°ed oΦima vÜech nßrod∙, aby vid∞ly vÜecky konΦiny zem∞ spasenφ Boha naÜeho.
- Odejd∞te, odejd∞te, vyjd∞te z Babylona, neΦistΘho se nedot²kejte; vyjd∞te z prost°edku jeho, oΦis¥te se vy, kte°φ₧ nosφte nßdobφ Hospodinovo.
- Nebo ne s chvßtßnφm vyjdete, ani₧ s utφkßnφm p∙jdete; p°edchßzeti zajistΘ bude vßs Hospodin, a zbΘ°e vßs B∙h Izraelsk².
- Aj, slu₧ebnφku mΘmu Ü¥astn∞ se povede, vyv²Üen, vzneÜen a zveleben bude velmi.
- [A] jako₧ mnozφ se nad nφm u₧asnou, [₧e] tak zohavena jest nad jinΘ lidi osoba jeho, zp∙sob jeho nad syny lidskΘ:
- Tak [zase] skropφ nßrody mnohΘ, i krßlovΘ p°ed nφm zacpajφ ·sta svß, proto ₧e co₧ jim nebylo vypravovßno, [to] uz°φ, a tomu, o Φem₧ nesl²chali, porozum∞jφ.
53.kapitola (IzaißÜ)
Nevd∞Φnost Äid∙, 2. a p°φΦiny jejφ. 4. Slu₧ba k vd∞ΦnΘmu a dov∞rnΘmu
Krista v skutcφch spasitelsk²ch u₧φvßnφ.
- Kdo uv∞°il kßzanφ naÜemu? A rßm∞ Hospodinovo komu jest zjeveno?
- Nebo p°ed nφm vyrostl jako proutek, a jako ko°en z zem∞ vyprahlΘ, nemaje podoby ani krßsy. Vid∞li¥ jsme jej, ale nic nebylo vid∞ti toho, proΦ bychom ho ₧ßdostivi byli.
- Nejpohrdan∞jÜφ [zajistΘ] a nejopovr₧en∞jÜφ byl z lidφ, mu₧ bolestφ, a kter²₧ zkusil nemocφ, a jako ukr²vajφcφ tvß° svou; nejpohrdan∞jÜφ, proΦe₧ jsme ho za nic nevß₧ili.
- JeÜtot∞ on nemoci naÜe vzal, a bolesti naÜe vlastnφ on nesl, my vÜak domnφvali jsme se, ₧e jest ran∞n, [a] ubit od Boha, i strßpen.
- On pak ran∞n jest pro p°estoupenφ naÜe, pot°φn pro nepravosti naÜe; kßze≥ pokoje naÜeho na n∞j [vzlo₧ena, ] a zsinalostφ jeho lΘka°stvφ nßm zp∙sobeno.
- VÜickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden ka₧d² na cestu svou obrßtili jsme se, a Hospodin uvalil na n∞j nepravosti vÜech nßs.
- Pokutovßn jest i strßpen, vÜak neotev°el ·st sv²ch. Jako berßnek k zabitφ veden byl, a jako ovce p°ed t∞mi, kdo₧ ji st°ihou, on∞m∞l, ani₧ otev°el ·st sv²ch.
- Z ·zkosti a z soudu vy≥at jest, a proto₧ rod jeho kdo vypravφ, aΦkoli vy¥at jest z zem∞ ₧iv²ch, [a] zran∞n pro p°estoupenφ lidu mΘho?
- Kter²₧to vydal bezbo₧n²m hrob jeho, a bohatΘmu, aby byl usmrcen, jeÜto vÜak nepravosti neuΦinil, ani₧ jest [nalezena] lest v ·stech jeho.
- Takt∞ se lφbilo Hospodinu jej stφrati, [a] nemocφ trßpiti, aby polo₧e duÜi svou v ob∞¥ za h°φch, vid∞l sφm∞ [svΘ, ] byl dlouhov∞k², a to, co₧ se lφbφ Hospodinu, skrze n∞ho Ü¥astn∞ konßno bylo.
- Z prßce duÜe svΘ uz°φ [u₧itek, jφm₧] nasycen bude. Znßmostφ svou ospravedlnφ spravedliv² slu₧ebnφk m∙j mnohΘ; nebo nepravosti jejich on sßm ponese.
- A proto₧ dßm jemu dφl pro mnohΘ, aby s nesΦφsln²mi d∞lil se o ko°ist, proto ₧e vylil na smrt duÜi svou, a s p°estupnφky poΦten jest. On¥ sßm nesl h°φch mnoh²ch, a p°estupnφk∙ zßstupcφm byl.
54.kapitola (IzaißÜ)
Pot∞Üuje B∙h cφrkve, ₧e ji rozmno₧iti, 4. chot∞m jejφm b²ti,
11. slavnou uΦiniti, 13. znßmosti a pokojem darovati, 14. i proti
nep°ßtel∙m ochra≥ovati chce.
- Prozp∞vuj, neplodnß, kterß₧ nerodφÜ, zvuΦn∞ prozp∞vuj a prok°ikni, kterß₧ ku porodu nepracujeÜ, nebo vφce bude syn∙ opuÜt∞nΘ, ne₧li syn∙ tΘ, kterß₧ mß mu₧e, pravφ Hospodin.
- RozÜi° mφsto stanu svΘho, a Φaloun∙ p°φbytk∙ sv²ch roztßhnouti nezbra≥uj; natßhni i provaz∙ sv²ch, a kolφky svΘ utvr∩.
- Nebo na pravo i na levo se rozm∙₧eÜ, a sφm∞ tvΘ nßrody d∞diΦn∞ vlßdnouti bude, a m∞sta pustß osadφ.
- Neboj₧ se, nebo nebudeÜ zahanbena, ani₧ se zapy°uj, nebo nebudeÜ v potupu uvedena; n²br₧ na potupu mladosti svΘ zapomeneÜ, a na pohan∞nφ vdovstvφ svΘho nezpomeneÜ vφce.
- Nebo man₧elem tv²m jest UΦinitel tv∙j, jeho₧ jmΘno Hospodin zßstup∙, a vykupitel tv∙j Svat² Izraelsk² Bohem vÜφ zem∞ slouti bude.
- Nebo jako ₧eny propuÜt∞nΘ a v duchu sev°enΘ povolß t∞ Hospodin, a [jako] ₧eny mladice, kdy₧ v pohrdnutφ budeÜ, pravφ B∙h tv∙j.
- Na maliΦkou chvilku poopustil jsem t∞, ale v slitovßnφ p°evelikΘm shromß₧dφm t∞.
- V maliΦkΘm hn∞v∞ skryl jsem tvß° svou na maliΦko p°ed tebou, ale v milosrdenstvφ v∞ΦnΘm slituji se nad tebou, pravφ vykupitel tv∙j Hospodin.
- Nebo¥ jest to u mne, co p°i potop∞ NoΘ. Jako₧ jsem p°isßhl, ₧e se nebudou vφce rozlΘvati vody NoΘ po zemi, tak jsem p°isßhl, ₧e se nerozhn∞vßm na t∞, ani₧ tob∞ p°φsn∞ domlouvati budu.
- A by¥ se i hory pohybovaly, a pahrbkovΘ ustupovali, milosrdenstvφ mΘ vÜak od tebe neodstoupφ, a smlouva pokoje mΘho se nepohne, pravφ slitovnφk tv∙j Hospodin.
- ╙ ssou₧enß, vich°icφ zmφtanß, pot∞Üenφ zbavenß, aj, jß polo₧φm na karbunkulφch kamenφ tvΘ, a zalo₧φm t∞ na zafi°φch.
- A vzd∞lßm z k°iÜtßlu skla tvß, a brßny tvΘ z kamenφ t°pytφcφho se, i vÜecka pomezφ tvß z kamenφ drahΘho.
- SynovΘ pak tvoji vÜickni vyuΦenφ budou od Hospodina, a hojnost pokoje budou mφti synovΘ tvoji.
- Na spravedlnosti upevn∞na budeÜ. VzdßlφÜ se od ssou₧enφ, proto₧ se ho nebudeÜ bßti, a od set°enφ, nebo nep°iblφ₧φ se k tob∞.
- Aj, budou¥ nejedni bydliti s tebou, kte°φ₧ nejsou moji, ale kdo₧ by bydleje s tebou, byl proti tob∞, padne.
- Aj, jß stvo°il jsem kovß°e d²majφcφho p°i ohni na uhlφ, a vynßÜejφcφho nßdobφ k dφlu svΘmu, jß takΘ stvo°il jsem zhoubce, aby hubil.
- Äßdn² nßstroj proti tob∞ ud∞lan² nepoda°φ se, a ka₧d² jazyk, povstßvajφcφ proti tob∞ na soudu, potupφÜ. To¥ jest d∞dictvφ slu₧ebnφk∙ Hospodinov²ch, a spravedlnost jejich ode mne, pravφ Hospodin.
55.kapitola (IzaißÜ)
B∙h vÜechn∞ch nßrod∙ k milosti v Kristu p°ipavenΘ z∙ve, 6. ku pokßnφ
napomφnß; 7. jeho₧ zp∙sob i u₧itky ukßzav, 12. zaslφbenφ o vyjitφ
z Babylona obnovuje.
- Ej, vÜickni ₧φznivφ, po∩te k vodßm, i [vy, ] kte°φ₧ nemßte ₧ßdn²ch pen∞z. Po∩te, kupujte a jezte, po∩te, pravφm, kupujte bez pen∞z a bez zßplaty vφno a mlΘko.
- ProΦ vynaklßdßte penφze ne za chlΘb, a prßci svou za to, co₧ nenasycuje? Poslechn∞te mne rad∞ji, a jezte to, co₧ jest dobrΘho, a nech¥ se kochß v tuku duÜe vaÜe.
- Naklo≥te ucha svΘho, a po∩te ke mn∞, poslechn∞te, a bude¥ ₧iva duÜe vaÜe; uΦinφm zajistΘ s vßmi smlouvu v∞Φnou, milosrdenstvφ Davidova p°epevnß.
- Aj, za sv∞dka nßrod∙m dal jsem jej, za v∙dce a uΦitele nßrod∙m.
- Aj, nßrodu, k n∞mu₧s se neznal, povolßÜ, a nßrodovΘ, kte°φ₧ t∞ neznali, k tob∞ se sb∞hnou, pro Hospodina Boha tvΘho, a SvatΘho IzraelskΘho, nebo t∞ oslavφ.
- Hledejte Hospodina, pokud₧ m∙₧e nalezen b²ti; vz²vejte ho, pokud₧ blφzko jest.
- Opus¥ bezbo₧n² cestu svou, a Φlov∞k neprav² myÜlenφ svß, a nech¥ se navrßtφ k Hospodinu, i slituje¥ se nad nφm, a k Bohu naÜemu, neb¥ jest hojn² k odpuÜt∞nφ.
- Nejsou¥ zajistΘ myÜlenφ mß [jako] myÜlenφ vaÜe, ani cesty vaÜe [jako] cesty mΘ, pravφ Hospodin.
- Ale jako₧ vyÜÜφ jsou nebesa ne₧ zem∞, tak p°evyÜujφ cesty mΘ cesty vaÜe, a myÜlenφ mß myÜlenφ vaÜe.
- Nebo jako₧ prÜφ dΘÜ¥ neb snφh s nebe, a zase se tam nenavracuje, ale napßjφ zemi, a Φinφ ji plodistvou a ·rodnou, tak ₧e vydßvß sφm∞ rozsφvajφcφmu, a chlΘb jedoucφmu,
- Tak bude slovo mΘ, kterΘ₧ vyjde z ·st m²ch. Nenavrßtφ se ke mn∞ prßzdnΘ, ale uΦinφ to, co₧ mi se lφbφ, a prosp∞Ün∞ to vykonß, k Φemu₧ je posφlßm.
- A proto₧ s veselφm vyjdete, a v pokoji sprovozeni budete. Hory i pahrbkovΘ zvuΦn∞ naproti vßm prozp∞vovati budou, a vÜecko d°φvφ polnφ rukama plΘsati bude.
- Mφsto chrastiny vzejde jedlΘ, [a] mφsto hlo₧φ vyroste myrtus, a bude to Hospodinu k slßv∞, na znamenφ v∞ΦnΘ, kterΘ₧ nebude vyhlazeno.
56.kapitola (IzaißÜ)
Napomenutφ ku pobo₧nosti, s hojn²m p°i tom a pot∞Üen²m zaslφbenφm.
9. Pohr∙₧ka zl²m slu₧ebnφk∙m cφrkve, i h°φchovΘ jejich.
- Toto pravφ Hospodin: Ost°φhejte soudu, a Φi≥te spravedlnost; nebo brzo spasenφ mΘ p°ijde, a spravedlnost mß zjevena bude.
- Blahoslaven² Φlov∞k, kter²₧ Φinφ to, a syn Φlov∞ka, kter²₧ se p°φdr₧φ toho, ost°φhaje soboty, aby jφ nepoÜkvr≥oval, a ost°φhaje ruky svΘ, aby nic zlΘho neuΦinila.
- Nech¥ tedy nemluvφ cizozemec, kter²₧ se p°ipojuje k Hospodinu, °φkaje: Jist∞ odlouΦil mne Hospodin od lidu svΘho. TΘ₧ a¥ ne°φkß kleÜt∞nec: Aj, jß jsem d°evo suchΘ.
- Nebo toto pravφ Hospodin o kleÜt∞ncφch, kte°φ₧ by ost°φhali sobot m²ch, a zvolili to, co₧ mi se lφbφ, a dr₧eli smlouvu mou:
- Äe dßm jim v dom∞ svΘm a mezi zdmi sv²mi mφsto, a jmΘno lepÜφ ne₧li syn∙ a dcer. JmΘno v∞ΦnΘ dßm jim, kterΘ₧ nebude vyhlazeno.
- Cizozemce pak, kte°φ₧ by se p°ipojili k Hospodinu, aby slou₧ili jemu, a milovali jmΘno Hospodinovo, jsouce u n∞ho za slu₧ebnφky, vÜecky ost°φhajφcφ soboty, aby jφ nepoÜkvr≥ovali, a dr₧φcφ smlouvu mou,
- Ty p°ivedu k ho°e svatosti svΘ, a obveselφm je v dom∞ svΘm modlitebnΘm. ZßpalovΘ jejich a ob∞ti jejich p°φjemnΘ mi budou na oltß°i mΘm; nebo d∙m m∙j d∙m modlitby slouti bude u vÜech nßrod∙.
- Pravφ¥ Panovnφk Hospodin, kter²₧ shroma₧∩uje rozehnanΘ Izraelovy: JeÜt∞¥ shromß₧dφm k n∞mu a k shromß₧d∞n²m jeho.
- VÜecka zvφ°ata polnφ po∩te ₧rßti, [i] vÜecka zvφ°ata lesnφ.
- Strß₧nφ jeho jsou slepφ, vÜickni napo°ßd nic neznajφ, vÜickni jsou psi n∞mφ, ani₧ mohou Üt∞kati; jsou ospalci, le₧φ, milujφce d°φmotu.
- Nadto jsou psi ob₧ernφ, nev∞dφ, kdy jsou syti; proΦe₧ sami se pasou. Neum∞jφ uΦiti, vÜickni k cestßm sv²m pat°φ, jeden ka₧d² k zisku svΘmu po svΘ stran∞.
- Po∩te, naberu vφna, a opojφme se nßpojem opojn²m, a bude rovn∞ zφt°ejÜφ jako dneÜnφ den, [n²br₧] v∞tÜφ [a] mnohem hojn∞jÜφ.
57.kapitola (IzaißÜ)
H°φchovΘ lidu JudskΘho, 12. i pomsta pro n∞. 13. Zaslφbenφ kajφcφm.
20. Zp∙sob lidφ bezbo₧n²ch.
- Spravedliv² hyne, a ₧ßdn² nep°ipouÜtφ toho k srdci, a mu₧i pobo₧nφ odchßzejφ, [a] ₧ßdn² nerozva₧uje toho, ₧e p°ed p°φchodem zlΘho vychvßcen b²vß spravedliv²,
- Äe dochßzφ pokoje, [a] odpoΦφvß na lo₧ci svΘm, kdo₧koli chodφ v up°φmosti svΘ.
- Ale vy p°istupte sem, synovΘ kouzedlnice, sφm∞ cizolo₧nφka a smilnice.
- Komu se to s takovou chutφ posmφvßte? Proti komu rozdφrßte ·sta, vyplazujete jazyk? Zdali₧ nejste synovΘ ne°ßdnφ, sφm∞ postrannφ?
- Kte°φ₧ smilnφte v hßjφch pod ka₧d²m d°evem zelen²m, zabφjejφce syny svΘ p°i potocφch, pod vysok²mi skalami.
- Mezi hladk²mi kameny potoΦnφmi [jest] dφl tv∙j. Ti¥ [jsou, ] ti los tv∙j, na n∞₧ takΘ vylΘvßÜ mokrou ob∞t, ob∞tujeÜ suchou ob∞t. V t∞ch-li₧ bych v∞cech se kochal?
- Na ho°e vysokΘ a vyv²ÜenΘ stavφÜ lo₧e svΘ, a tam vstupujeÜ k ob∞tovßnφ ob∞ti.
- Pam∞tnΘ pak znamenφ svΘ za dvΘ°e a za ve°eje stavφÜ, kdy₧ ode mne, odkryvÜi se, vstupujeÜ, a rozÜi°ujeÜ lo₧e svΘ, Φinφc [je] prostrann∞jÜφ vφc ne₧ pohanΘ; milujeÜ lo₧e jejich, [kde₧] mφsto oblφbφÜ.
- ChodφÜ i k krßli s olejem, a s mnoh²mi vonn²mi mastmi sv²mi; posφlßÜ zajistΘ posly svΘ daleko, a poni₧ujeÜ se a₧ do hrobu.
- Pro mno₧stvφ cest sv²ch ustßvßÜ, ani₧ °φkßÜ: DaremnΘ¥ jest to. Nalezla jsi sob∞ zb∞° ku pomoci, proto₧ ne₧elφÜ prßce.
- A koho₧ jsi se d∞sila a bßla, ₧e jsi klamala, a na mne se nerozpomφnala, ani p°ipustila k srdci svΘmu? Zdali proto, ₧e jsem jß mlΦel, a to zdßvna, nebojφÜ se mne?
- Jß tvou spravedlnost oznßmφm, a skutky tvΘ, kte°φ₧¥ nic neprosp∞jφ.
- Kdy₧ k°iΦeti budeÜ, necha¥ t∞ vysvobodφ zb∞° tvß. Ano pak vÜecky je zanese vφtr, a zachvßtφ marnost, ale kdo₧ doufß ve mne, vlßdnouti bude zemφ, a d∞diΦn∞ obdr₧φ horu svatou mou.
- Nebo °eΦeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkli∩te p°ekß₧ky z cesty lidu mΘho.
- Nebo takto dφ ten d∙stojn² a vyv²Üen², kter²₧ u v∞Φnosti p°eb²vß, jeho₧ jmΘno jest Svat²: Na v²sosti a v mφst∞ svatΘm bydlφm, ano [i] s tφm, kter²₧ jest skrouÜenΘho a ponφ₧enΘho ducha [p°eb²vßm, ] ob₧ivuje ducha ponφ₧en²ch, ob₧ivuje
takΘ srdce skrouÜen²ch.
- Nebudu¥ se zajistΘ na v∞ky nesnadniti, ani₧ se budu v∞Φn∞ hn∞vati, nebo¥ by duch p°ed oblφΦejem m²m zmizel, i dchnutφ, [kterΘ₧] jsem jß uΦinil.
- Pro nepravost lakomstvφ jeho rozhn∞val jsem se, a ubil jsem jej; skryl jsem se a rozhn∞val proto, ₧e odvrßtiv se, odÜel cestou srdce svΘho.
- Vidφm cesty jeho, a vÜak uzdravφm jej; zprovodφm jej, a jemu pot∞Üenφ navrßtφm, i t∞m, kte°φ₧ kvφlφ s nφm.
- Stvo°φm ovoce rt∙, hojn² pokoj, dalekΘmu jako blφzkΘmu, pravφ Hospodin, a tak uzdravφm jej.
- Bezbo₧nφ pak budou jako mo°e zbou°enΘ, kdy₧ se spokojiti nem∙₧e, a jeho₧ vody vymφtajφ neΦistotu a blßto.
- Nemajφ¥ ₧ßdnΘho pokoje, pravφ B∙h m∙j, bezbo₧nφ.
58.kapitola (IzaißÜ)
OhlßÜenφ lidu Bo₧φmu h°φch∙ jejich. 6. Zp∙sob postu pravΘho.
8. U₧itkovΘ dobr²ch skutk∙.
- Volej [vÜφm] hrdlem, nezadr₧uj, jako trouba pov²Ü hlasu svΘho, a oznam lidu mΘmu p°evrßcenost jejich, a domu Jßkobovu h°φchy jejich.
- Jakkoli ka₧dΘho dne mne hledajφ, a znßti cesty mΘ jsou chtivφ, jako by byli nßrod, kter²₧ spravedlnost Φinφ, a soudu Boha svΘho neopouÜtφ. Dotazujφ se mne na soudy spravedlnosti, blφzcφ Boha b²ti cht∞jφ,
- [A °φkajφ:] ProΦ se postφvßme, pon∞vad₧ nepat°φÜ? Trßpφvßme duÜe svΘ, a nechceÜ v∞d∞ti [o tom] ? Aj, v den postu vaÜeho lφbost provodφte, a [ke] vÜem robotßm sv²m p°φsn∞ dohßnφte.
- Aj, k svßru a r∙znici se postφvßte, a abyste bili p∞stφ nemilostiv∞; nepostφte se tak dn∙ t∞ch, aby slyÜßn byl na v²sosti hlas vßÜ.
- Zdali₧ to jest takov² p∙st, jak²₧ oblibuji, [a] den, v n∞m₧ by trßpil Φlov∞k duÜi svou? Zdali, aby sv∞sil jako t°tina hlavu svou, a podstφral ₧φni a popel? To-li₧ naz∙veÜ postem a dnem vzßcn²m Hospodinu?
- Nenφ-li₧ toto p∙st, kter²₧ oblibuji: Rozvßzati svazky bezbo₧nosti; roztrhnouti snopky obt∞₧ujφcφ, a pot°enΘ propustiti svobodnΘ, a tak vÜelijakΘ jho abyste roztrhli?
- Nenφ-li₧: Abys lßmal laΦnΘmu chlΘb sv∙j, a chudΘ vypov∞d∞nΘ abys uvedl do domu? Vid∞l-li bys nahΘho, abys jej p°iod∞l, a p°ed t∞lem sv²m abys se neskr²val.
- Tehdß₧ se vyrazφ jako jit°nφ zß°e sv∞tlo tvΘ, a zdravφ tvΘ rychle zkvetne; p°edchßzeti t∞ zajistΘ bude spravedlnost tvß, a slßva Hospodinova zbΘ°e t∞.
- Tehdy volati budeÜ, a Hospodin vyslyÜφ t∞; zavolßÜ, a °ekne¥: Te∩ jsem. Jestli₧e vyvr₧eÜ z prost°ed sebe jho, a vztahovßnφ prst∙, a mluvenφ nepravostφ,
- A vylejeÜ-li laΦnΘmu duÜi svou, a strßpenou duÜi nasytφÜ-li: vzejde v temnostech sv∞tlo tvΘ, a mrßkota tvß bude jako poledne.
- Nebo povede t∞ Hospodin ustaviΦn∞, a nasytφ [i] v nßramnΘ sucho duÜi tvou, a kosti tvΘ tukem naplnφ. I budeÜ jako zahrada svla₧enß, a jako pramen vod, jeho₧ vody nevysychajφ.
- A vzd∞lajφ od tebe [zplozenφ] pustiny starodßvnφ; zßklady od nßrodu do pronßrodu vyzdvihneÜ. I slouti budeÜ vzd∞lavatel zbo°eniny, a napravovatel stezek k bydlenφ.
- Jestli₧e odvrßtφÜ od soboty nohu svou, abys nevykonßval lφbosti svΘ v den svat² m∙j, anobr₧ naz∙veÜ-li sobotu rozkoÜφ, a svatou Hospodinu slavnou, a budeÜ-li ji slaviti tak, abys neΦinil cest sv²ch, ani vykonßval, co by se lφbilo, ani nemluvil slova:
- Tehdy rozkoÜ mφti budeÜ v Hospodinu, a uvedu t∞ na vysokß mφsta zem∞, a zp∙sobφm to, abys u₧φval d∞dictvφ Jßkoba otce svΘho; nebo ·sta Hospodinova mluvila.
59.kapitola (IzaißÜ)
H°φchovΘ lidu JudskΘho, 9. pomsta Bo₧φ pro n∞. 12. Ponφ₧enΘ vyznßnφ
h°φch∙. 16. Zaslφbenφ Bo₧φ 18. o strestßnφ bezbo₧n²ch, 20. a o
vykoupenφ Siona.
- Aj, nenφ¥ ukrßcena ruka Hospodinova, aby nemohla zachovati, ani₧ jest obtφ₧eno ucho jeho, aby nemohlo slyÜeti.
- Ale nepravosti vaÜe rozlouΦily vßs s Bohem vaÜφm, a h°φchovΘ vaÜi to zp∙sobili, ₧e skryl tvß° p°ed vßmi, aby neslyÜel.
- Nebo ruce vaÜe jsou poÜkvrn∞nΘ krvφ, a prstovΘ vaÜi nepravostφ; rtovΘ vaÜi mluvφ le₧, jazyk vßÜ vynßÜφ p°evrßcenost.
- Nenφ ₧ßdnΘho, jeÜto by se zasadil o spravedlnost, ani₧ jest kdo, jeÜto by zastßval pravdy. Doufajφ v marnost, a mluvφ daremnΘ v∞ci; poΦφnajφ nßtisk, a rodφ nepravost.
- Vejce bazaliÜkovß vysed∞li, a plßtna pavoukovΘho natkali. Kdo₧ by jedl vejce jejich, um°e; pakli je roztlaΦφ, vynikne jeÜt∞rka.
- Plßtna jejich nehodφ se na roucho, ani₧ se od∞jφ dφlem sv²m; skutkovΘ jejich skutkovΘ nepravosti, a dφlo ukrutnosti jest v rukou jejich.
- Nohy jejich k zlΘmu b∞₧φ, a pospφchajφ k vylΘvßnφ krve nevinnΘ. MyÜlenφ jejich jsou myÜlenφ nepravß, zpuÜt∞nφ a set°enφ jest na cestßch jejich.
- Cesty pokoje neznajφ, a nenφ ₧ßdnΘ spravedlnosti v Ülep∞jφch jejich. Stezky svΘ p°evracejφ tajn∞; kdo₧koli po nich chodφ, nemφvß pokoje.
- Proto₧ vzdßlil se od nßs soud, a nedochßzφ nßs spravedlnost. ╚ekßme-li na sv∞tlo, aj, tma, [pakli] na blesk, v mrßkotßch chodφme.
- Makßme jako slepφ st∞nu, a jako bychom ₧ßdn²ch oΦφ nem∞li, Üßmßme. Urß₧φme se o poledni jako v soumrak, u velikΘ hojnosti podobni jsme mrtv²m.
- Mumleme vÜickni my jako nedv∞di, a jako holubice ustaviΦn∞ lkßme. OΦekßvßme na soud, ale nenφ ho, na vysvobozenφ, ale dalekΘ jest od nßs.
- Nebo rozmno₧ena jsou p°estoupenφ naÜe p°ed tebou, a h°φchovΘ naÜi sv∞dΦφ proti nßm, pon∞vad₧ p°estoupenφ naÜe jsou p°i nßs, i nepravosti naÜe. Znßme¥ to,
- Äe jsme se zpronev∞°ili, a lhali Hospodinu, a odvrßtili se od nßsledovßnφ Boha svΘho, ₧e jsme mluvili o nßtisku a odvrßcenφ, ₧e jsme uklßdali a vynßÜeli z srdce slova l₧ivß,
- Tak ₧e odvrßcen jest nazp∞t soud, a spravedlnost zdaleka stojφ; nebo klesla na ulici pravda, a pravost nemß pr∙chodu.
- N²br₧ zhynula pravda, a ten, kdo₧ se uchyluje od zlΘho, loupe₧i b²vß vydßn; co₧ vidφ Hospodin, a nelφbφ se to jemu, ₧e nenφ ₧ßdnΘho soudu.
- Kdy₧ tedy vid∞l, ₧e nenφ ₧ßdnΘho mu₧e, a₧ se u₧asl, ₧e nenφ ₧ßdnΘho prost°ednφka. A proto₧ vysvobozenφ jemu zp∙sobilo rßm∞ jeho, a spravedlnost jeho sama jej zpodep°ela.
- Nebo oblΘkl spravedlnost jako pancφ°, a lebka spasenφ na hlav∞ jeho. OblΘkl se v roucho pomsty [jako] v sukni, a od∞l se horlivostφ jako plßÜt∞m,
- Aby podlΘ skutk∙, aby podlΘ [nich] odplacel prchlivostφ protivnφk∙m sv²m, odm∞nu nep°ßtel∙m sv²m, [i] ostrov∙m odplatu aby dßval.
- I budou se bßti na zßpad jmΘna Hospodinova, a na v²chodu slunce slßvy jeho, kdy₧ se p°ivalφ jako °eka nep°φtel, [jej₧] duch Hospodin∙v preΦ za₧ene.
- Nebo¥ p°ijde k Sionu vykupitel, a k t∞m, kte°φ₧ se odvracujφ od p°estoupenφ v Jßkobovi, pravφ Hospodin.
- Tato¥ pak bude smlouva mß s nimi, pravφ Hospodin: Duch m∙j, kter²₧ jest v tob∞, a slova mß, kterß₧ jsem vlo₧il v ·sta tvß, neodejdou¥ od ·st tv²ch, ani od ·st semene tvΘho, ani od ·st potomk∙ semene tvΘho, pravφ Hospodin, od tohoto Φasu a₧ na v∞ky.
60.kapitola (IzaißÜ)
Probuzenφ cφrkve k spat°ovßnφ velikΘ slßvy, 4. rozmno₧enφ,
14. i Üt∞dr²mi dary jφ od Boha obda°enφ.
- Povstani₧, zastkv∞j se, pon∞vad₧ p°iÜlo sv∞tlo tvΘ, a slßva Hospodinova vzeÜla nad tebou.
- Nebo aj, tmy p°ikryjφ zemi, a mrßkota nßrody, ale nad tebou vzejde Hospodin, a slßva jeho nad tebou vidφna bude.
- I budou choditi nßrodovΘ v sv∞tle tvΘm, a krßlovΘ v blesku, jen₧ vzejde nad tebou.
- Pozdvihni v∙kol oΦφ sv²ch, a popat°. VÜickni tito shromß₧dφce se, k tob∞ se poberou, synovΘ tvoji zdaleka p°ijdou, a dcery tvΘ p°i boku [tvΘm] chovßny budou.
- Tehdß₧ uz°φÜ to, a rozveselφÜ se, tehdß₧ podivφ se, a rozÜφ°φ se srdce tvΘ; nebo se obrßtφ k tob∞ mno₧stvφ mo°skΘ, sφla pohan∙ p°ijde k tob∞.
- Stßdo velbloud∙ p°ikryje t∞, a dromedß°i MadianÜtφ a EfejÜtφ, vÜickni ti z Sßby p°ijdou, zlato a kadidlo p°inesou, a chvßly Hospodinovy zv∞stovati budou.
- VÜecka stßda Cedarskß shromß₧dφ se k tob∞, skopcovΘ NabajotÜtφ p°isluhovati budou tob∞, [a] ob∞tovßni jsouce na mΘm oltß°i, p°φjemnφ budou. A tak¥ d∙m okrasy svΘ ozdobφm.
- [I dφÜ:] Kdo jsou ti, kte°φ₧ se jako hust² oblak sletujφ, a jako holubice k d∞rßm sv²m?
- Na mne¥ zajistΘ ostrovovΘ oΦekßvajφ, a lodφ mo°skΘ hned zdßvna, aby p°ivedli syny tvΘ zdaleka, [tΘ₧] st°φbro svΘ a zlato svΘ s sebou, k slßv∞ Hospodina, Boha tvΘho a SvatΘho IzraelskΘho; nebo t∞ oslavφ.
- I vystav∞jφ cizozemci zdi tvΘ, a krßlovΘ jejich p°isluhovati budou tob∞, kdy₧ v prchlivosti svΘ ubiji t∞, a v dobrΘ lφbeznosti svΘ slituji se nad tebou.
- A otev°φny budou brßny tvΘ ustaviΦn∞, ve dne ani v noci nebudou zavφrßny, aby p°ivedli k tob∞ sφlu pohan∙, i krßlovΘ jejich aby p°ivedeni byli.
- Nßrod zajistΘ ten a krßlovstvφ, kterΘ₧ by neslou₧ilo tob∞, zahyne; nßrodovΘ, pravφm, ti docela pohubeni budou.
- Slßva Libßnskß p°ijde k tob∞, jedle, jilm, tΘ₧ i puÜpan k ozdob∞ mφsta svatyn∞ mΘ, abych mφsto noh sv²ch oslavil.
- TakΘ p°ijdou k tob∞ s ponφ₧enφm synovΘ t∞ch, kte°φ₧ t∞ trßpili, a klan∞ti se budou k zpodku noh tv²ch, kte°φ₧koli pohrdali tebou, a naz²vati t∞ budou m∞stem Hospodinov²m, Sionem SvatΘho IzraelskΘho.
- Mφsto toho, ₧e jsi byla opuÜt∞nß a v nenßvisti, tak ₧e ₧ßdn² skrze t∞ nechodil, zp∙sobφm¥ d∙stojnost v∞Φnou, [a] veselφ od nßrodu do pronßrodu.
- Nebo ssßti budeÜ mlΘko nßrod∙, a prsy krßl∙ ssßti budeÜ; i poznßÜ, ₧e jsem jß Hospodin vysvoboditel tv∙j, a vykupitel tv∙j siln² Jßkob∙v.
- Mφsto m∞di dodßvati budu zlata, a mφsto ₧eleza dodßvati budu st°φbra, a mφsto d°φvφ m∞di, a mφsto kamenφ ₧eleza, a p°edstavφm¥ sprßvce pokojnΘ a ·°ednφky spravedlivΘ.
- Nebude vφce slyÜßno o bezpravφ v zemi tvΘ, o zpuÜt∞nφ a zhoub∞ na hranicφch tv²ch, ale hlßsati budeÜ spasenφ na zdech sv²ch, a v branßch sv²ch chvßlu.
- NebudeÜ mφti vφce slunce za sv∞tlo dennφ, a blesk m∞sφce nebude t∞ osv∞covati, ale bude¥ Hospodin sv∞tlem tv²m v∞Φn²m, a B∙h tv∙j okrasou tvou.
- Nezajde¥ vφce slunce tvΘ, a m∞sφc tv∙j neschovß se, nebo Hospodin bude sv∞tlem tv²m v∞Φn²m, a tak dokonßni budou dnovΘ smutku tvΘho.
- Lid takΘ tv∙j, kte°φ₧ by koli byli spravedlivφ, na v∞ky d∞diΦn∞ obdr₧φ zemi, v²st°elek Ütφpenφ mΘho, dφlo rukou m²ch, abych [v n∞m] oslavovßn byl.
- Samotn² rozmno₧φ se v tisφce, a nejÜpatn∞jÜφ v nßrod nesΦφsln², jß Hospodin Φasem sv²m brzo zp∙sobφm to.
61.kapitola (IzaißÜ)
Kristus Pßn sßm mluvφ o ·°adu svΘm prorockΘm. 6. o povolßnφ pohan∙
do cφrkve, 10. a jejφm radostnΘm zp∙sobu.
- Duch Panovnφka Hospodina jest nade mnou, proto ₧e pomazal mne Hospodin, abych kßzal evangelium tich²m. Poslal mne, abych uvßzal [rßny] skrouÜen²ch srdcem, abych vyhlßsil jat²m svobodu, a v∞z≥∙m otev°enφ ₧alß°e,
- Abych vyhlßsil lΘto milostivΘ Hospodinovo, a den pomsty Boha naÜeho, abych t∞Üil vÜecky kvφlφcφ,
- Abych zp∙sobil [radost] kvφlφcφm Sionsk²m, [a] dal jim okrasu mφsto popela, olej veselΘ mφsto smutku, od∞v chvßly mφsto ducha sev°enΘho. I nazvßnφ budou stromovΘ spravedlnosti, Ütφpenφ Hospodinovo, abych oslavovßn byl.
- Tedy vzd∞lajφ pustiny starodßvnφ, pouÜt∞ starΘ spravφ, a obnovφ m∞sta zpuÜt∞nß, pustß po mnohΘ nßrody.
- Nebo postavφ se cizozemci, a pßsti budou stßda vaÜe, a synovΘ cizozemc∙ orßΦi vaÜi a vina°i vaÜi budou.
- Vy pak kn∞₧φ Hospodinovi nazvßni budete, slu₧ebnφci Boha naÜeho slouti budete, zbo₧φ pohan∙ u₧φvati budete, a v slßv∞ jejich zv²Üeni budete.
- Za dvojnßsobnφ zahanbenφ vaÜe a pohan∞nφ prozp∞vovati budete, z podφlu jejich a v zemi jejich dvojnßsobnφ d∞dictvφ obdr₧φte, a tak veselΘ v∞ΦnΘ mφti budete.
- Jß zajistΘ Hospodin miluji soud, [a] nenßvidφm loupe₧e p°i ob∞ti, a proto₧ zp∙sobφm, aby skutkovΘ jejich dßli se v pravd∞, a smlouvu v∞Φnou s nimi uΦinφm.
- I vejde¥ v znßmost mezi pohany sφm∞ jejich, a potomci jejich u prost°ed nßrod∙. VÜickni, kte°φ₧ je uz°φ, poznajφ je, ₧e jsou sφm∞, jemu₧ po₧ehnal Hospodin.
- Velice se budu radovati v Hospodinu, [a] plΘsati bude duÜe mß v Bohu mΘm; nebo mne oblΘkl v roucho spasenφ, [a] plßÜt∞m spravedlnosti p°iod∞l mne jako ₧enicha, kter²₧ se strojφ ozdobn∞, a jako nev∞stu okraÜlujφcφ se ozdobami sv²mi.
- Nebo jako₧ zem∞ vydßvß zrostlinu svou, a jako₧ zahrada sφm∞ svΘ vyvodφ, tak Panovnφk Hospodin vyvede spravedlnost a chvßlu p°ede vÜemi nßrody.
62.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o budoucφ slßv∞ cφrkve svatΘ, 6. opat°enφ jφ slu₧ebnφky,
8. ochran∞ Bo₧φ, 10. a o jistΘm vysvobozenφ jejφm.
- Pro Sion nebudu mlΦeti, a pro JeruzalΘm neupokojφm se, dokud₧ nevyjde jako blesk spravedlnost jeho, a spasenφ jeho jako pochodn∞ ho°eti nebude.
- I uz°φ nßrodovΘ spravedlnost tvou, a vÜickni krßlovΘ slßvu tvou, a nazovou t∞ jmΘnem nov²m, kterΘ₧ ·sta Hospodinova vy°knou.
- Nadto budeÜ korunou ozdobnou v ruce Hospodinov∞, a korunou krßlovskou v ruce Boha svΘho.
- NebudeÜ vφce slouti opuÜt∞nß, a zem∞ tvß nebude vφce slouti pustinou, ale ty naz²vßna budeÜ rozkoÜφ, a zem∞ tvß vdanou; nebo rozkoÜ mφti bude Hospodin v tob∞, a zem∞ tvß bude vdanß.
- Nebo [jako₧] pojφmß mlßdenec pannu, [tak] t∞ sob∞ pojmou synovΘ tvoji, a [jakou mß] radost ₧enich z nev∞sty, [tak] radovati se bude z tebe B∙h tv∙j.
- Na zdech tv²ch, JeruzalΘme, postavφm strß₧nΘ, kte°φ₧ p°es cel² den i p°es celou noc nikdy nebudou mlΦeti. Kte°φ₧ [tedy] p°ipomφnßte Hospodina, nemlΦte₧,
- A nedßvejte jemu pokoje, dokud₧ neutvrdφ, a dokud₧ nezp∙sobφ, aby JeruzalΘm byl slavn² na zemi.
- P°isßhlt∞ Hospodin skrze pravici svou, a skrze rßm∞ sφly svΘ, [°ka:] Nikoli nedßm obilφ tvΘho vφce za pokrm nep°ßtel∙m tv²m, ani₧ pφti budou cizozemci vφna tvΘho, o n∞m₧ jsi pracoval.
- Ale ti, kte°φ₧ je shroma₧∩ujφ, budou je jφsti, a chvßliti Hospodina, a kte°φ₧ je zbφrajφ, budou je pφti v sφ≥cφch svatosti mΘ.
- Vejd∞te₧, vejd∞te₧ branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte, vyrovnejte silnici, vybe°te kamenφ, vyzdvihn∞te korouhev k nßrod∙m.
- Aj, Hospodin rozkß₧e provolati a₧ do konΦin zem∞: Rcete₧ dce°i SionskΘ: Aj, Spasitel tv∙j bΘ°e se, aj, mzda jeho s nφm, a dφlo jeho p°ed nφm.
- I nazovou syny tvΘ lidem svat²m, vykoupen²mi Hospodinov²mi, ty pak slouti budeÜ m∞stem vzßcn²m [a] neopuÜt∞n²m.
63.kapitola (IzaißÜ)
Rozmlouvßnφ cφrkve s Kristem o vysvobozenφ jφ z moci nep°ßtel.
7. Vyznßnφ Bo₧φch dobrodinφ i h°φch∙ lidu IzraelskΘho, 15. a modlitba.
- Kdo₧ jest to, jeÜto se bΘ°e z Edom, v ubrocenΘm rouÜe z Bozra, ten ozdoben² rouchem sv²m, krßΦeje u velikosti sφly svΘ? Jߥ jsem, kter²₧ mluvφm spravedliv∞, dostateΦn² k vysvobozenφ.
- ProΦ jest ΦervenΘ roucho tvΘ, a od∞v tv∙j jako toho, kter²₧ tlaΦφ v presu?
- Pres jsem tlaΦil sßm, ani₧ kdo z lidφ byl se mnou. TlaΦil jsem nep°ßtely v hn∞v∞ svΘm, a poÜlapal jsem je v prchlivosti svΘ, a₧ st°φkala [krev] i nejsiln∞jÜφch jejich na roucho mΘ, a tak vÜecken od∞v sv∙j zkßlel jsem.
- Den zajistΘ pomsty v srdci mΘm, a lΘto, v n∞m₧ majφ vykoupeni b²ti moji, p°iÜlo.
- Kdy₧ jsem pak vid∞l, ₧e nenφ ₧ßdnΘho spomocnφka, a₧ jsem se u₧asl, ₧e ₧ßdnΘho nebylo, kdo by podpφral. A proto₧ mi vysvobozenφ zp∙sobilo rßm∞ mΘ, a prchlivost mß, ta mne podep°ela.
- I poÜlapal jsem nßrody v hn∞v∞ svΘm, a opojil jsem je prchlivostφ svou, a porazil jsem na zem nejsiln∞jÜφ reky jejich.
- Milosrdenstvφ Hospodinova p°ipomφnati budu, a chvßly Hospodinovy ze vÜeho, co₧ uΦinil nßm Hospodin, i mno₧stvφ dobroty, kterΘ₧ dokazoval k domu IzraelskΘmu z velikΘ lφtosti svΘ, a z velikΘho milosrdenstvφ svΘho.
- Nebo °ekl: V₧dy¥ jsou lidem m²m, jsou synovΘ, neuΦinφ¥ mi nev∞rn∞. A proto₧ byl jejich spasitelem.
- Ve vÜelikΘm ssou₧enφ jejich [i] on m∞l ssou₧enφ, a and∞l p°φstojφcφ jemu vysvobozval je. Z milovßnφ svΘho a z lφtosti svΘ on sßm vykoupil je, a p∞stoval je, i nosil je po vÜecky dny v∞k∙.
- Ale oni zpurnφ byli, a zarmucovali Ducha svatΘho jeho; proΦe₧ obrßtil se jim v nep°φtele, a sßm bojoval proti nim.
- I rozpomφnal se lid jeho na dny starodßvnφ, [i] na Moj₧φÜe: Kde₧ jest ten, kter²₧ je vyvedl z mo°e s past²°em stßda svΘho? Kde jest ten, kter²₧ polo₧il u prost°ed n∞ho Ducha svatΘho svΘho?
- Kter²₧ [je] vedl ramenem velebnosti svΘ po pravici Moj₧φÜov∞, kter²₧ rozd∞lil vody p°ed nimi, aby sob∞ zp∙sobil jmΘno v∞ΦnΘ,
- Kter²₧ je provedl skrze hlubiny jako kon∞ po pouÜti, ani se nepoklesli.
- Jako [kdy₧] hovßdko do ·dolφ sstupuje, [tak] Duch Hospodin∙v poznenßhlu vedl z nich ka₧dΘho. Tak jsi vedl lid sv∙j, abys sob∞ zp∙sobil jmΘno slavnΘ.
- Popat°i₧ s nebe, a pohle∩ z p°φbytku svatosti svΘ a okrasy svΘ. Kde₧ jest horlivost tvß a velikß sφla tvß? [Kde] mno₧stvφ milosrdenstvφ tv²ch a slitovßnφ tv²ch? Mn∞-li₧ se zadr₧ovati budou?
- Ty jsi zajistΘ otec nßÜ; nebo Abraham nic nevφ [o] nßs, a Izrael neznß nßs. Ty jsi, Hospodine, otec nßÜ, vykupitel nßÜ, [to¥ jest] od v∞Φnosti jmΘno tvΘ.
- ProΦe₧ jsi nßm dal zblouditi, Hospodine, od cest sv²ch, zatvrdil jsi srdce naÜe, abychom se nebßli tebe? Navrati₧ se zase pro slu₧ebnφky svΘ, pokolenφ d∞dictvφ svΘho.
- NejÜpatn∞jÜφ vlßdne lidem svatosti tvΘ, nep°ßtelΘ naÜi poÜlapali svatyni tvou.
- My tvoji jsme od v∞k∙; nad nimi jsi nikdy nepanoval, ani₧ nad nimi jmΘno tvΘ vz²vßno jest.
64.kapitola (IzaißÜ)
Modlitba za vysvobozenφ. 3. P°ipomenutφ Bo₧φ moci, 5. dobroty,
spravedlnosti. 6. Ponφ₧enΘ vyznßnφ h°φch∙.
- ╙ bys protrhl nebesa [a] sstoupil, aby se od p°φtomnosti tvΘ hory rozplynouti musily,
- (Jako od roznφcenΘho ohn∞ rozpouÜt∞jφcφho voda v°e), abys v znßmost uvedl jmΘno svΘ nep°ßtel∙m sv²m, a aby se p°ed tvß°φ tvou nßrodovΘ t°ßsli;
- [Jako] kdy₧ jsi Φinil hroznΘ v∞ci, jich₧ jsme se nenadßli, sstoupil jsi, p°ed oblφΦejem tv²m hory se rozpl²valy;
- ╚eho₧ se od v∞k∙ nesl²chalo, a uÜima nepochopilo, oko nevφdalo Boha krom∞ tebe, aby [tak] Φinil tomu, kter²₧ na≥ oΦekßvß.
- VyÜel jsi vst°φc tomu, kdo₧ ochotn∞ Φinφ spravedlnost, a na cestßch tv²ch na t∞ se rozpomφnali. Aj, ty rozhn∞vals se, proto ₧e jsme h°eÜili na nich ustaviΦn∞, a vÜak zachovßni budeme,
- AΦkoli jsme jako neΦist² my vÜickni, a jako roucho ohyzdnΘ vÜecky spravedlnosti naÜe. ProΦe₧ prÜφme jako list my vÜickni, a nepravosti naÜe jako vφtr zachvacujφ nßs.
- Nadto nenφ ₧ßdnΘho, jeÜto by vz²val jmΘno tvΘ, a probudil se k tomu, aby se chopil tebe, aspo≥ kdy₧ jsi skryl tvß° svou p°ed nßmi, a zp∙sobil to, abychom mizeli pro nepravosti naÜe.
- Ale ji₧, ≤ Hospodine, ty jsi otec nßÜ, my hlina, ty pak uΦinitel nßÜ, a tak jsme vÜickni dφlo ruky tvΘ.
- Nehn∞vej₧ se tak velmi, Hospodine, ani₧ se na v∞ky rozpomφnej na nepravost. ╙ vzhlΘdni₧, prosφme, vÜickni my lid tv∙j jsme.
- M∞sta svatosti tvΘ obrßcena jsou v pouÜ¥, Sion v pouÜ¥, [i] JeruzalΘm v pustinu obrßcen.
- D∙m svatosti naÜφ a okrasy naÜφ, [v] kterΘm₧ t∞ chvßlφvali otcovΘ naÜi, ohn∞m zka₧en, a co₧koli jsme m∞li nejvzßcn∞jÜφho, jest poplΘn∞no.
- I zdali₧ pro ty v∞ci, Hospodine, se zdr₧φÜ? MlΦeti a nßs tak velmi trßpiti budeÜ?
65.kapitola (IzaißÜ)
Proroctvφ o povolßnφ pohan∙. 2. Na°φkßnφ Bo₧φ nad lid Äidovsk².
6. Zaslφbenφ o zachovßnφ ostatk∙. 11. Pohr∙₧ka modlß°∙m.
16. Pot∞Üenφ v∞°φcφch.
- Dal jsem se najφti t∞m, kte°φ₧ se [na mne] neptßvali, nalezen jsem od t∞ch, kte°φ₧ mne nehledali, [a] nßrodu, kter²₧ se nenaz²val jmΘnem m²m, °ekl jsem: Te∩ jsem, te∩ jsem.
- Rozprostφral jsem ruce svΘ na ka₧d² den k lidu zpurnΘmu, kte°φ₧ chodφ cestou nedobrou za myÜlΘnkami sv²mi,
- K lidu, kte°φ₧ zjevn∞ popouzejφ mne ustaviΦn∞, ob∞tujφce v zahradßch, a kadφce na cihlßch,
- Kte°φ₧ sedajφ p°i hrobφch, a p°i sv²ch modlßch nocujφ, kte°φ₧ jedφ maso svi≥skΘ, a polφvku neΦistΘho z nßdob sv²ch,
- ╪φkajφce: Tßhni preΦ, nep°istupuj ke mn∞, nebo sv∞t∞jÜφ jsem ne₧li ty. Ti¥ jsou dymem v ch°φpφch m²ch [a] ohn∞m ho°φcφm p°es cel² den.
- Aj, zapsßno jest to p°ede mnou: Nebudu¥ mlΦeti, n²br₧ nahradφm a odplatφm do l∙na jejich,
- Za nepravosti vaÜe, a spolu za nepravosti otc∙ vaÜich, pravφ Hospodin, kte°φ₧ kadφvali na horßch, a na pahrbcφch v lehkost uvodili mne; proΦe₧ odm∞°φm za dφlo jejich p°edeÜlΘ do l∙na jejich.
- Takto pravφ Hospodin: Jako n∞kdo nalezna vφno v hroznu, i °ekl by: Nekaz ho, proto ₧e po₧ehnßnφ jest v n∞m, tak [i jß] uΦinφm pro slu₧ebnφky svΘ, ₧e nevyhladφm vÜech t∞chto.
- Nebo vyvedu z Jßkoba sφm∞, a z Judy toho, kter²₧ by d∞diΦn∞ obdr₧el hory mΘ, i budou ji d∞diΦn∞ dr₧eti vyvolenφ moji, a slu₧ebnφci moji bydliti budou tam.
- Lid pak m∙j, kte°φ₧ by mne hledali, budou mφti Sßron za pastviÜt∞ ovcφm, a ·dolφ Achor za odpoΦivadlo skot∙m.
- Ale vßs, kte°φ₧ opouÜtφte Hospodina, kte°φ₧ se zapomφnßte na horu svatosti mΘ, kte°φ₧ strojφte vojsku tomu st∙l, a kte°φ₧ vykonßvßte tomu poΦtu ob∞ti,
- Vßs, pravφm, seΦtu pod meΦ, tak ₧e vÜickni vy k zabitφ na kolena padati budete, proto ₧e, kdy₧ jsem volal, neohlßsili jste se, mluvil jsem, a neslyÜeli jste, ale Φinili jste to, co₧ zlΘho jest p°ed oΦima m²ma, a to, Φeho₧ neoblibuji, vyvolili jste.
- A proto₧ takto dφ Panovnφk Hospodin: Aj, slu₧ebnφci moji jφsti budou, vy pak hlad trp∞ti budete: aj, slu₧ebnφci moji pφti budou, vy pak ₧φzniti budete; aj, slu₧ebnφci moji veseliti se budou, vy pak zahanbeni budete.
- Aj, slu₧ebnφci moji prozp∞vovati budou pro radost srdce, vy pak k°iΦeti budete pro bolest srdce, a pro set°enφ ducha kvφliti budete,
- A zanechßte jmΘna svΘho k proklφnßnφ vyvolen²m m²m, kdy₧ vßs pomorduje Panovnφk Hospodin, slu₧ebnφky pak svΘ naz∙ve jmΘnem jin²m.
- Ten, kter²₧ bude sob∞ po₧ehnßnφ dßvati na zemi, po₧ehnßnφ dßvati sob∞ bude v Bohu pravΘm, a kdo₧ p°isahati bude na zemi, p°isahati bude skrze Boha pravΘho; v zapomenutφ zajistΘ dßna budou ta ssou₧enφ prvnφ, a budou skryta od oΦφ m²ch.
- Nebo aj, jß stvo°φm nebesa novß a zemi novou, a nebudou p°ipomφnßny prvnφ v∞ci, ani₧ vstoupφ na srdce.
- Anobr₧ radujte se a veselte se na v∞ky v∞k∙ z toho, co₧ jß stvo°φm; nebo aj, jß stvo°φm JeruzalΘm [k] plΘsßnφ, a lid jeho [k] radosti.
- I [jß] plΘsati budu v JeruzalΘm∞, a radovati se v lidu svΘm, ani₧ se vφce bude sl²chati v n∞m hlasu plßΦe, aneb hlasu k°iku.
- Nebude tam vφce ₧ßdnΘho v v∞ku d∞tinskΘm, ani starce, kter²₧ by dn∙ sv²ch nevyplnil; nebo dφt∞ ve stu letech um°e, h°φÜnφku pak, by doÜel i sta let, zlo°eΦeno bude.
- Nastav∞jφ tΘ₧ dom∙, a bydliti budou v nich, i vinice Üt∞povati budou, a jφsti budou ovoce jejich.
- Nebudou stav∞ti tak, aby jin² bydlil, nebudou Üt∞povati, aby jin² jedl; nebo jako dnovΘ d°eva budou dnovΘ lidu mΘho, a dφla rukou sv²ch do zvetÜenφ u₧φvati budou vyvolenφ moji.
- Nebudou¥ pracovati nadarmo, ani₧ ploditi budou k strachu; nebo budou sφm∞ po₧ehnan²ch od Hospodina, i potomkovΘ jejich s nimi.
- Nadto stane se, ₧e prvΘ ne₧ volati budou, jß se ohlßsφm; jeÜt∞ mluviti budou, a jß vyslyÜφm.
- Vlk s berßnkem budou se pßsti spolu, a lev jako v∙l bude jφsti plevy, hadu pak za pokrm bude prach. NeuÜkodφ¥, ani₧ zahubφ na vÜφ mΘ ho°e svatΘ, pravφ Hospodin.
66.kapitola (IzaißÜ)
Obvin∞nφ lidu Bo₧φho z pokrytstvφ. 4. Pomsta proti nim. 5. Pot∞Üenφ
v∞°φcφch. 15. Pohr∙₧ka modlß°∙m. 19. Proroctvφ o ostatcφch Izraele,
a povolßnφ pohan∙.
- Takto pravφ Hospodin: Nebe jest mi stolice, a zem∞ podno₧e noh m²ch. Kde₧ ten d∙m bude, kter²₧ mi vzd∞lßte? Aneb kde bude mφsto odpoΦφvßnφ mΘho?
- Nebo vÜecko to ruka mß uΦinila, a [jφ] stojφ vÜecko, pravφ Hospodin. I vÜak na toho pat°φm, kdo₧ jest chud² a skrouÜenΘho ducha, a t°ese se p°ed slovem m²m.
- [Sic jinak] ten, kdo₧ zabijφ vola, zabil Φlov∞ka; kdo zabijφ hovßdko, psa s¥al; kdo ob∞tuje ob∞t suchou, krev svi≥skou [ob∞toval;] kdo kadφ kadidlem, dary dßval modle. To oni vyvolili na cestßch sv²ch, proto ₧e, v ohavnostech sv²ch duÜe jejich se kochß.
- I jߥ takΘ vyvolφm za neÜlechetnosti jejich, a to, Φeho₧ se strachujφ, na n∞ uvedu, proto ₧e, kdy₧ jsem volal, ₧ßdn² se neohlßsil, kdy₧ jsem mluvil, neslyÜeli, ale Φinili to, co₧ zlΘho [jest] p°ed oΦima m²ma, a to, Φeho₧ neoblibuji, vyvolili.
- SlyÜte slovo Hospodinovo, kte°φ₧ se t°esete p°ed slovem jeho: ╪φkßvajφ brat°φ vaÜi, v nenßvisti majφce vßs, [a] vypovφdajφce vßs pro jmΘno mΘ: Nech¥ se zjevφ slßva Hospodinova. Ukß₧e¥ se zajistΘ ku pot∞Üenφ vaÜemu, ale oni zahanbeni budou.
- Hlas h°motu z m∞sta, hlas z chrßmu, hlas Hospodin∙v, an odplatu dßvß nep°ßtel∙m sv²m.
- PrvΘ ne₧ pracovala ku porodu, porodila; prvΘ ne₧ p°iÜla na ni bolest, porodila pacholßtko.
- Kdo sl²chal co takovΘho? Kdo vφdal co podobnΘho? Zdali₧ m∙₧e zp∙sobeno b²ti, aby zem∞ zplodila [lid] dne jednoho? Zdali₧ zplozen b²vß nßrod pojednou? Ale Sion jen poΦal pracovati ku porodu, [a] porodil syny svΘ.
- Co₧ bych jß, kter²₧ otvφrßm ₧ivot matky, neplodil? pravφ Hospodin. Co₧ bych jß, kter²₧ Φinφm to, aby rodily, zav°φn byl? pravφ B∙h tv∙j.
- Veselte se s JeruzalΘmem, a plΘsejte v n∞m vÜickni, kte°φ₧ jej milujete. Radujte se s nφm velice, kte°φ₧ jste koli kvφlili nad nφm,
- Proto ₧e ssßti budete, a sytiti se z prs pot∞Üenφ jeho, ssßti budete, a rozkoÜ mφti v blesku slßvy jeho.
- Nebo takto pravφ Hospodin: Aj, jß obrßtφm na n∞j jako °eku pokoj, a jako potok rozvodnil² slßvu nßrod∙. I budete ssßti, na rukou p∞stovßni a na klφn∞ rozkoÜn∞ chovßni budete.
- Jako ten, kterΘho₧ matka jeho t∞Üφ, tak jß vßs t∞Üiti budu, a tak v JeruzalΘm∞ pot∞Üovßni budete.
- Uz°φte zajistΘ, a radovati se bude srdce vaÜe, a kosti vaÜe jako bylinka zkvetnou. I seznßna bude ruka Hospodinova p°i slu₧ebnφcφch jeho, a prchlivost proti nep°ßtel∙m jeho.
- Nebo aj, Hospodin v ohni p°ijde, a jako vich°ice budou vozovΘ jeho, aby vypustil v prchlivosti hn∞v sv∙j, a ₧ehrßnφ svΘ v plameni ohn∞.
- Hospodin, pravφm, ohn∞m mstφti bude, a meΦem sv²m nad vÜelik²m t∞lem, tak ₧e mnoho bude zbit²ch [od] Hospodina.
- I ti, kte°φ₧ se posv∞cujφ a oΦiÜ¥ujφ v zahradßch, jeden po druhΘm zjevn∞, kte°φ₧ jedφ maso svi≥skΘ, a v∞c ohavnou i myÜi, tΘ₧ konec vezmou, pravφ Hospodin.
- Nebo jß, kdy₧ skutkovΘ a myÜlenφ jejich p°ijdou, shromß₧dφm vÜecky nßrody a jazyky. I p°ijdou, a uz°φ slßvu mou.
- A polo₧φm na n∞ znamenφ, a poÜli z nich, kte°φ₧ zachovßni budou, k nßrod∙m do Tarsu, Pul a Lud, jen₧ natahujφ luΦiÜt∞, do Tubal a Javan, [na] ostrovy dalekΘ, kte°φ₧ nesl²chali pov∞sti o mn∞, ani₧ vφdali slßvy mΘ. I budou zv∞stovati slßvu mou mezi nßrody.
- A p°ivedou vÜecky brat°φ vaÜe ze vÜech nßrod∙ za dar Hospodinu, na konφch a na vozφch, a na n∙Üφch a na mezcφch, a na dromedß°φch, na horu svatosti mΘ do JeruzalΘma, pravφ Hospodin, tak jako p°inßÜejφ synovΘ IzraelÜtφ dar v nßdob∞ ΦistΘ do domu Hospodinova.
- A z t∞ch¥ takΘ vezmu za kn∞₧φ a za Levφty, pravφ Hospodin.
- Nebo jako₧ ta nebesa novß, a zem∞ ta novß, kterou₧ jß uΦinφm, stane p°ede mnou, pravφ Hospodin, tak stane sφm∞ vaÜe a jmΘno vaÜe.
- I stane se, ₧e od novm∞sφce do novm∞sφce, od soboty do soboty p°ichßzeti bude vÜelikΘ t∞lo, aby se klan∞lo p°ede mnou, pravφ Hospodin.
- A vyjdouce, uz°φ t∞la mrtvß lidφ t∞ch, kte°φ₧ se mi zpronev∞°ili; nebo Φerv jejich neum°e, a ohe≥ jejich neuhasne. I budou¥ v oÜklivosti vÜelikΘmu t∞lu.
Zp∞t na obsah...