Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22.

1.kapitola (1 Krßlovskß)


SeÜlost v∞ku Davidova, 5. a uvedenφ èalomouna v krßlovstvφ.

1. Krßl pak David sstaral se [a] seÜel v∞kem, a aΦkoli jej Üaty p°ikr²vali, vÜak nemohl se zah°φvati.
2. I °ekli jemu slu₧ebnφci jeho: Nech¥ pohledajφ pßnu naÜemu krßli d∞veΦky panny, kterß₧ by byla p°i krßli a opatrovala jej, a aby spala v l∙nu jeho, a zah°φvala pßna naÜeho krßle.
3. A proto₧ hledajφce d∞veΦky krßsnΘ ve vÜech konΦinßch Izraelsk²ch, nalezli Abizag Sunamitskou, a p°ivedli ji k krßli.
4. Kterß₧to d∞veΦka byla velmi krßsnß. I opatrovala krßle a p°isluhovala jemu, ale krßl jφ nepoznal.
5. AdonißÜ pak syn Haggity pozdvihoval se, °φkaje: Jߥ budu kralovati. I najednal sob∞ voz∙ a jezdc∙, a padesßte mu₧∙, kte°φ₧ by b∞hali p°ed nφm.
6. A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby °ekl: ProΦ jsi to uΦinil? Nebo byl i on velmi krßsnΘ postavy, kterΘho₧ porodila po Absolonovi.
7. I mluvφval s Joßbem synem Sarvie a s Abiatarem kn∞zem, kte°φ₧ napomßhali AdonißÜovi.
8. Ale Sßdoch kn∞z a BanaißÜ syn Joiad∙v, tΘ₧ Nßtan prorok a Simei i Rehi, a jinφ p°edn∞jÜφ, kterΘ₧ m∞l David, nebyli s AdonißÜem.
9. Tedy nabil AdonißÜ ovcφ a vol∙ a krmnΘho dobytka u kamene Zohelet, kter²₧ byl u studnice Rogel, a pozval vÜech brat°φ sv²ch syn∙ krßlovsk²ch, i vÜech mu₧∙ Judsk²ch, slu₧ebnφk∙ krßlov²ch.
10. Nßtana vÜak proroka a BanaißÜe a jin²ch p°edn∞jÜφch mu₧∙, ani èalomouna bratra svΘho nepozval.
11. I mluvil Nßtan k BetsabΘ matce èalomounov∞, °ka: NeslyÜela-lis, ₧e kraluje AdonißÜ syn Haggity, a pßn nßÜ David nic nevφ [o tom?]
12. Proto₧ nynφ po∩, prosφm, a dßm¥ radu, kterou₧ vysvobodφÜ ₧ivot sv∙j, i ₧ivot syna svΘho èalomouna.
13. Jdi₧, a vejda k krßli Davidovi, rci jemu: Zdali₧ jsi ty, pane m∙j krßli, nep°isßhl slu₧ebnici svΘ, °ka: èalomoun syn tv∙j kralovati bude po mn∞, a on¥ sed∞ti bude na stolici mΘ? ProΦe₧ tedy kraluje AdonißÜ?
14. A aj, kdy₧ ty jeÜt∞ tam mluviti budeÜ s krßlem, p°ijdu¥ za tebou a doplnφm °eΦ tvou.
15. A tak veÜla BetsabΘ k krßli do pokoje. Krßl pak ji₧ byl velmi star², a Abizag Sunamitskß p°isluhovala krßli.
16. Tedy BetsabΘ naklonivÜi hlavy, poklonila se krßli. Jφ₧to °ekl krßl: Co₧ chceÜ?
17. I odpov∞d∞la jemu: Pane m∙j, ty jsi p°isßhl skrze Hospodina Boha svΘho slu₧ebnici svΘ, [°ka:] èalomoun syn tv∙j kralovati bude po mn∞, a on sed∞ti bude na stolici mΘ.
18. A nynφ, hle, AdonißÜ kraluje, ty pak nynφ, pane m∙j krßli, nic nevφÜ [o tom.]
19. Nebo nabiv vol∙ a krmnΘho dobytka a ovec mno₧stvφ, pozval vÜech syn∙ krßlovsk²ch, i Abiatara kn∞ze a Joßba hejtmana vojska, èalomouna pak slu₧ebnφka tvΘho nepozval.
20. JeÜto ty, pane m∙j krßli, [vφÜ, ] ₧e oΦi vÜeho Izraele na tebe jsou [obrßceny, ] abys jim oznßmil, kdo by sed∞ti m∞l na stolici pßna mΘho krßle po tob∞.
21. Sic jinak bude [to, ] kdy₧ usne pßn m∙j krßl s otci sv²mi, ₧e jß a syn m∙j èalomoun [budeme jako] h°φÜnφci.
22. A aj, kdy₧ jeÜt∞ ona mluvila s krßlem, p°iÜel Nßtan prorok.
23. I oznßmili krßli, °kouce: Aj, te∩ Nßtan prorok. A tak vÜel p°ed krßle, a poklonil se jemu tvß°φ svou [a₧] k zemi.
24. Zatφm °ekl Nßtan: Pane m∙j krßli, ty-lis pov∞d∞l: AdonißÜ kralovati bude po mn∞, a on sed∞ti bude na stolici mΘ?
25. Nebo odÜed dnes, nabil vol∙ a krmnΘho dobytka, i ovec mno₧stvφ, a sezval vÜecky syny krßlovy a hejtmany vojska, i Abiatara kn∞ze. A hle, oni jedφ a pijφ p°ed nφm, a pravφ: Äiv bu∩ krßl AdonißÜ.
26. Mne pak slu₧ebnφka tvΘho, a Sßdocha kn∞ze, a BanaißÜe syna Joiadova, a èalomouna slu₧ebnφka tvΘho nepozval.
27. Tak-li₧ jest ode pßna mΘho krßle na°φzeno? [Mn∞] jsi zajistΘ neoznßmil slu₧ebnφku svΘmu, kdo bude sed∞ti na stolici pßna mΘho krßle po tob∞?
28. A odpovφdaje krßl David, °ekl: Zavolejte mi BetsabΘ. Kterß₧ vÜedÜi p°ed krßle, stßla p°ed nφm.
29. I p°isßhl krßl, °ka: Äiv¥ jest Hospodin, kter²₧ vysvobodil duÜi mou ze vÜelik²ch ·zkostφ,
30. Äe jako₧ jsem p°isßhl tob∞ skrze Hospodina Boha IzraelskΘho, °ka, ₧e syn tv∙j èalomoun kralovati bude po mn∞, a on sed∞ti bude na stolici mΘ mφsto mn∞, tak¥ uΦinφm dnes.
31. A naklonivÜi hlavy BetsabΘ tvß°φ k zemi, poklonu uΦinila krßli a °ekla: Äiv bu∩ pßn m∙j krßl David na v∞ky.
32. ╪ekl jeÜt∞ krßl David: Zavolejte ke mn∞ Sßdocha kn∞ze a Nßtana proroka, a BanaißÜe syna Joiadova. Kte°φ₧to veÜli p°ed krßle.
33. I °ekl jim krßl: Vezm∞te s sebou slu₧ebnφky pßna svΘho, a vsa∩te èalomouna syna mΘho na mezkyni mou, a ve∩te ji k Gihonu.
34. I poma₧e ho tam Sßdoch kn∞z a Nßtan prorok za krßle nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a dφte: Äiv bu∩ krßl èalomoun.
35. Potom vstoupφte [zase, ] jdouce za nφm. Kter²₧ p°ijda, sed∞ti bude na stolici mΘ, a on kralovati bude mφsto mne; neb¥ jsem jemu p°ikßzal, aby byl v∙dcφ nad Izraelem i nad Judou.
36. A odpovφdaje BanaißÜ syn Joiad∙v krßli, °ekl: Amen. Zp∙sobi₧ to Hospodin, B∙h pßna mΘho krßle.
37. [A] jako₧ byl Hospodin se pßnem m²m krßlem, tak budi₧ i s èalomounem, a zvelebi₧ stolici jeho vφce, ne₧ stolici pßna mΘho krßle Davida.
38. A tak Üli dol∙ Sßdoch kn∞z a Nßtan prorok, a BanaißÜ syn Joiad∙v, CheretejÜtφ takΘ i PeletejÜtφ, a vsadili èalomouna na mezkyni krßle Davida, a dovedli jej k Gihonu.
39. Vzal takΘ Sßdoch kn∞z roh oleje z stßnku, a pomazal èalomouna. Potom troubili trubou, a °ekl vÜecken lid: Äiv bu∩ krßl èalomoun.
40. I vstoupil vÜecken lid za nφm; kter²₧to lid prozp∞voval s plΘsßnφm, a veselil se radostφ velikou, tak a₧ se vÜudy rozlΘhalo od zvuku jejich.
41. Co₧ slyÜe AdonißÜ i vÜickni pozvanφ, kte°φ₧ byli s nφm, (byli pak ji₧ pojedli), slyÜe takΘ i Joßb zvuk trouby, °ekl: Jak² to zvuk v m∞st∞ hluΦφcφch?
42. A kdy₧ on jeÜt∞ mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kn∞ze p°iÜel, jemu₧ °ekl AdonißÜ: P°istup sem, nebo jsi mu₧ udatn² a dobrΘ poselstvφ neseÜ.
43. Tedy odpovφdaje Jonata, °ekl AdonißÜovi: Prßv∞ [ji₧t∞] pßn nßÜ krßl David ustanovil èalomouna za krßle.
44. Nebo poslal s nφm krßl Sßdocha kn∞ze a Nßtana proroka a BanaißÜe syna Joiadova, ano i CheretejskΘ a PeletejskΘ, a vsadili jej na mezkyni krßlovskou.
45. I pomazali jej Sßdoch kn∞z a Nßtan prorok za krßle u Gihonu, a vstupovali odtud s radostφ, tak ₧e hluΦelo m∞sto. To¥ jest zvuk ten, kter²₧ jste slyÜeli.
46. Ano ji₧ i dosedl èalomoun na stolici krßlovskou.
47. N²br₧ i slu₧ebnφci krßlovÜtφ p°iÜli, aby dobro°eΦili pßnu naÜemu, krßli Davidovi, °kouce: UΦini₧ slavnΘ B∙h tv∙j jmΘno èalomounovo nad jmΘno tvΘ, a zvelebi₧ stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se krßl na lo₧ci svΘm.
48. Ano i krßl takto °ekl: Po₧ehnan² Hospodin B∙h Izraelsk², kter²₧ dal dnes sedφcφho na tr∙nu mΘm, a abych na to oΦima sv²ma hled∞l.
49. I p°ed∞Üeni jsou, a vstavÜe vÜickni ti pozvanφ, kte°φ₧ byli p°i AdonißÜovi, odeÜli jeden ka₧d² cestou svou.
50. AdonißÜ takΘ boje se èalomouna, vstav, odÜel a chytil se roh∙ oltß°e.
51. I pov∞d∞li èalomounovi, °kouce: Aj, AdonißÜ bojφ se krßle èalomouna, a hle, dr₧φ se roh∙ oltß°e a pravφ: Nech¥ mi p°isßhne dnes krßl èalomoun, ₧e nezabije mne slu₧ebnφka svΘho meΦem.
52. I °ekl èalomoun: Bude-li mu₧ stateΦn², nespadne¥ vlas s n∞ho na zem; pakli¥ co zlΘho na n∞m nalezeno bude, um°e¥.
53. Poslal tedy krßl èalomoun, aby jej odvedli od oltß°e. Kter²₧ p°iÜed, poklonil se krßli èalomounovi. Jemu₧ °ekl èalomoun: Jdi₧ do domu svΘho.

2.kapitola (1 Krßlovskß)


Smrt Davidova 12. a utvrzenφ krßlovstvφ èalomounova.

1. Kdy₧ se pak Φas smrti Davidovy p°iblφ₧il, dßval p°ikßzanφ èalomounovi synu svΘmu, °ka:
2. Jߥ ji₧ odchßzφm podlΘ zp∙sobu vÜech lidφ. Proto posilni₧ se a m∞j se zmu₧ile,
3. A ost°φhej p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, chod∞ po cestßch jeho, [a] zachovßvaje ustanovenφ jeho, rozkßzanφ jeho, i soudy jeho i sv∞dectvφ jeho, jako₧ psßno jest v zßkon∞ Moj₧φÜov∞, a¥ by se Ü¥astn∞ vedlo, co₧ bys koli Φinil, i vÜecko, k Φemu₧ bys se obrßtil,
4. [A] aby naplnil Hospodin slovo svΘ, kterΘ₧ mi zaslφbil, mluv∞: Budou-li ost°φhati synovΘ tvoji cesty svΘ, chodφce p°ede mnou v pravd∞ z celΘho srdce svΘho a z celΘ duÜe svΘ, [tak] mluv∞: Äe nebude vyplΘn∞n [po] tob∞ mu₧ z stolice IzraelskΘ.
5. TakΘ i tom vφÜ, co jest mi uΦinil Joßb syn Sarvie, toti₧, co uΦinil dv∞ma hejtman∙m vojsk Izraelsk²ch, Abnerovi synu Ner, a Amazovi synu Jeter, ₧e je zamordoval, dopustiv se vra₧dy lstivΘ v [Φas] pokoje, a zmazal krvφ zrßdn∞ vylitou pßs sv∙j rytφ°sk², kter²₧ m∞l na bedrßch sv²ch, a obuv svou, kterou₧ m∞l na nohßch sv²ch.
6. Proto₧ zachovßÜ se podlΘ moudrosti svΘ, a nedßÜ sstoupiti Üedinßm jeho v pokoji do hrobu.
7. S syny pak Barzillai GalßdskΘho uΦinφÜ milosrdenstvφ, tak aby jφdali spolu s jin²mi p°i stole tvΘm; nebo tak podobn∞ ke mn∞ p°iÜli, kdy₧ jsem utφkal p°ed Absolonem bratrem tv²m.
8. Hle, mßÜ takΘ v moci svΘ Semei syna Gery BeniaminskΘho z Bahurim, kter²₧ mi zlo°eΦil zlo°eΦenφm velik²m v ten den, kdy₧ jsem Üel do Mahanaim, aΦkoli potom vyÜel mi vst°φc k Jordßnu, jemu₧ jsem p°isßhl skrze Hospodina, °ka: Nezabiji t∞ meΦem.
9. Nynφ vÜak neodpouÜt∞j jemu. A pon∞vad₧ jsi mu₧ opatrn², vφÜ, jak bys k n∞mu p°istoupiti m∞l, abys uvedl Üediny jeho se krvφ do hrobu.
10. A tak usnul David s otci sv²mi, a poh°ben jest v m∞st∞ Davidov∞.
11. Dn∙ pak, v nich₧ kraloval David nad Izraelem, bylo Φty°idceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v JeruzalΘm∞ kraloval t°idceti a t°i lΘta.
12. I dosedl èalomoun na stolici Davida otce svΘho, a utvrzeno jest krßlovstvφ jeho velmi.
13. Tedy p°iÜel AdonißÜ syn Haggity k BetsabΘ matce èalomounov∞. Kterß₧to °ekla: Pokojn²-li jest p°φchod tv∙j? I odpov∞d∞l: Pokojn².
14. ╪ekl dßle: Mßm k tob∞ °eΦ. I °ekla: Mluv.
15. Tedy °ekl: Ty vφÜ, ₧e mΘ bylo krßlovstvφ, a na mne obrßtili vÜickni IzraelÜtφ tvß° svou, abych kraloval, ale p°eneseno jest krßlovstvφ na bratra mΘho, nebo od Hospodina usouzeno mu bylo.
16. Nynφ pak jedinΘ v∞ci ₧ßdßm od tebe, nech¥ nejsem oslyÜßn. Kterß₧ °ekla jemu: Mluv.
17. A on °ekl: Rci, prosφm, èalomounovi krßli, (nebo¥ neoslyÜφ tebe), a¥ mi dß Abizag Sunamitskou za man₧elku.
18. Odpov∞d∞la BetsabΘ: Dob°e, jߥ budu mluviti o tebe s krßlem.
19. Proto₧ veÜla BetsabΘ k krßli èalomounovi, aby mluvila s nφm o AdonißÜe. I povstal krßl proti nφ, a pokloniv se jφ, posadil se na stolici svΘ; rozkßzal takΘ postaviti stolici matce svΘ. I posadila se po pravici jeho,
20. A °ekla: JedinΘ v∞ci nevelikΘ jß ₧ßdßm od tebe, nech¥ nejsem oslyÜßna. I °ekl jφ krßl: Äßdej, matko mß, nebo¥ neoslyÜφm tebe.
21. Kterß₧ °ekla: Nech¥ jest dßna Abizag Sunamitskß AdonißÜovi bratru tvΘmu za man₧elku.
22. A odpovφdaje krßl èalomoun, °ekl matce svΘ: ProΦ ty jen ₧ßdßÜ za Abizag Sunamitskou AdonißÜovi? Äßdej jemu krßlovstvφ, pon∞vad₧ on jest bratr m∙j starÜφ ne₧li jß, a mß po sob∞ Abiatara kn∞ze a Joßba syna Sarvie.
23. I p°isßhl krßl èalomoun skrze Hospodina, °ka: Toto a¥ mi uΦinφ B∙h a toto p°idß, ₧e sßm proti sob∞ mluvil AdonißÜ °eΦ tuto.
24. Proto₧ nynφ, ₧iv¥ jest Hospodin, kter²₧ mne utvrdil, a posadil na stolici Davida otce mΘho, a kter²₧ mi vzd∞lal d∙m, jako₧ byl mluvil, ₧e dnes um°φti musφ AdonißÜ.
25. A tak poslal krßl èalomoun BanaißÜe syna Joiadova, kter²₧ ude°il na n∞j, tak ₧e um°el.
26. Abiatarovi kn∞zi takΘ °ekl krßl: Jdi do Anatot k rolφ svΘ, nebo jsi hoden smrti. Ale nynφ nezabiji tebe, pon∞vad₧ jsi nosil truhlu Hospodinovu p°ed Davidem otcem m²m, a snßÜel jsi vÜecka ta ssou₧enφ, kterß₧ snßÜel otec m∙j.
27. I svrhl èalomoun Abiatara s kn∞₧stvφ Hospodinova, aby naplnil °eΦ Hospodinovu, kterou₧ byl mluvil proti domu Elφ v Sφlo.
28. Donesla se pak pov∞st ta Joßba, (nebo Joßb postoupil po AdonißÜovi, aΦkoli po Absolonovi byl nepostoupil). Proto₧ utekl Joßb k stßnku Hospodinovu, a chytil se roh∙ oltß°e.
29. I oznßmeno krßli èalomounovi, ₧e utekl Joßb k stßnku Hospodinovu, a ₧e jest u oltß°e. Tedy poslal èalomoun BanaißÜe syna Joiadova, °ka: Jdi, obo° se na n∞j.
30. A kdy₧ p°iÜel BanaißÜ k stßnku Hospodinovu a °ekl jemu: Takto pravφ krßl: Vyjdi, odpov∞d∞l jemu: Nikoli, ale tuto umru. V tom oznßmil zase BanaißÜ krßli °eΦ tu, °ka: Takto mluvil Joßb, a tak mi odpov∞d∞l.
31. Na to °ekl jemu krßl: UΦi≥, jak₧ mluvil, a ude° na n∞j, a pochovej jej, a odejmeÜ krev nevinnou, kterou₧ vylil Joßb, ode mne i od domu otce mΘho.
32. A navrßtφ Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo obo°iv se na dva mu₧e spravedliv∞jÜφ a lepÜφ, ne₧ jest sßm, zamordoval je meΦem bez v∞domφ otce mΘho Davida, Abnera syna Ner, hejtmana vojska IzraelskΘho, a Amazu syna Jeter, hejtmana vojska JudskΘho.
33. A tak navrßtφ se krev jejich na hlavu Joßbovu, a na hlavu semene jeho na v∞ky, Davidovi pak a semeni jeho, domu jeho a stolici jeho bu∩ pokoj a₧ na v∞ky od Hospodina.
34. A proto₧ vyÜed BanaißÜ syn Joiad∙v, obo°il se na n∞j, a zabil jej. A pochovßn jest v dom∞ svΘm na pouÜti.
35. I ustanovil krßl BanaißÜe syna Joiadova mφsto n∞ho nad vojskem, a Sßdocha kn∞ze ustanovil krßl mφsto Abiatara.
36. Zatφm poslav krßl, povolal Semei, a °ekl jemu: Ustav∞j sob∞ d∙m v JeruzalΘm∞, a tu z∙stßvej a nevychßzej odtud ani sem ani tam.
37. Nebo v kter²koli den vyjdeÜ, a p°ejdeÜ p°es potok Cedron, v∞z jistotn∞, ₧e um°eÜ; krev tvß bude na hlavu tvou.
38. I dφ Semei k krßli: Dobrߥ jest ta °eΦ. Jako₧ mluvil pßn m∙j krßl, tak¥ uΦinφ slu₧ebnφk tv∙j. A tak bydlil Semei v JeruzalΘm∞ po mnohΘ dny.
39. Stalo se pak po t°ech letech, ₧e utekli dva slu₧ebnφci Semei k Achisovi synu Maachy, krßli Gßt. I pov∞d∞li to Semei, °kouce: Hle, slu₧ebnφci tvoji jsou v Gßt.
40. ProΦe₧ vstav Semei, osedlal osla svΘho, a jel do Gßt k Achisovi, aby hledal slu₧ebnφk∙ sv²ch. I navrßtil se Semei, a p°ivedl zase slu₧ebnφky svΘ z Gßt.
41. Pov∞dφno pak èalomounovi, ₧e odÜel Semei z JeruzalΘma do Gßt, a ₧e se navrßtil.
42. Tedy poslav krßl, povolal Semei a °ekl jemu: Zdali₧ jsem t∞ p°φsahou nezavßzal skrze Hospodina, a osv∞dΦil jsem proti tob∞, °ka: V kter²koli den vyjdeÜ, a sem i tam choditi budeÜ, v∞z jistotn∞, ₧e smrtφ um°eÜ? A °ekl jsi mi: Dobrß jest ta °eΦ, kterou₧ jsem slyÜel.
43. ProΦe₧ jsi tedy neost°φhal p°φsahy Hospodinovy a p°ikßzanφ, kterΘ₧ jsem p°ikßzal tob∞?
44. ╪ekl takΘ krßl k Semei: Ty vφÜ vÜecko zlΘ, kterΘho₧ pov∞domo jest srdce tvΘ, co jsi uΦinil Davidovi otci mΘmu, ale Hospodin uvedl zase to tvΘ zlΘ na hlavu tvou.
45. Krßl pak èalomoun [bude] po₧ehnan², a stolice Davidova stßlß p°ed Hospodinem a₧ na v∞ky.
46. I p°ikßzal krßl BanaißÜovi synu Joiadovu, kter²₧ vyÜed, obo°il se na n∞j, tak ₧e um°el. A tak utvrzeno jest krßlovstvφ v ruce èalomounov∞.

3.kapitola (1 Krßlovskß)


èalomoun se o₧enil, 4. moudrostφ obda°en, 16. kterou₧ v spravedlivΘm

rozsudku prokßzal.

1. Sp°φznil se pak èalomoun s Faraonem krßlem Egyptsk²m, nebo pojal dceru Faraonovu a uvedl ji do m∞sta Davidova, dokud₧ nedostav∞l domu svΘho, a domu Hospodinova i zdi JeruzalΘmskΘ v∙kol.
2. Toliko lid ob∞toval na v²sostech, proto ₧e nebyl vystaven d∙m jmΘnu Hospodinovu a₧ do t∞ch dn∙.
3. Nebo miloval èalomoun Hospodina, chod∞ v p°ikßzanφch Davida otce svΘho, a toliko na t∞ch v²sostech ob∞toval a kadil.
4. Proto₧ Üel krßl do Gabaon, aby tam ob∞toval; ta v²sost zajistΘ byla nejv∞tÜφ. Tisφc ob∞tφ zßpaln²ch ob∞toval èalomoun na tom oltß°i.
5. Ukßzal se [pak] Hospodin v Gabaon èalomounovi ve snßch noci tΘ, a °ekl B∙h: Äßdej zaΦkoli, [a] dßm tob∞.
6. I °ekl èalomoun: Ty jsi uΦinil s slu₧ebnφkem sv²m Davidem, otcem m²m, milosrdenstvφ velikΘ, kdy₧ chodil p°ed tebou v pravd∞ a v spravedlnosti, a v up°φmnosti srdce [stßl] p°i tob∞. OvÜem zachoval jsi jemu zvlßÜtnφ toto milosrdenstvφ, ₧e jsi dal jemu syna, kter²₧ by sed∞l na stolici jeho, jak₧ se [to] dnes [vidφ.]
7. AΦkoli pak nynφ, ≤ Hospodine Bo₧e m∙j, ty jsi ustanovil slu₧ebnφka svΘho krßlem mφsto Davida otce mΘho, jß vÜak jsa velmi mlad², neumφm vychßzeti ani vchßzeti.
8. Slu₧ebnφk, pravφm, tv∙j jest u prost°ed lidu tvΘho, kter²₧ jsi vyvolil, lidu velikΘho, kter²₧ nem∙₧e ani seΦten ani sepsßn b²ti pro mno₧stvφ.
9. Dej₧ tedy slu₧ebnφku svΘmu srdce rozumnΘ, aby soudil lid tv∙j, a aby rozeznal mezi dobr²m a zl²m; nebo kdo bude moci souditi tento lid tv∙j tak mnoh²?
10. I lφbilo se to Hospodinu, ₧e ₧ßdal èalomoun za tu v∞c.
11. A °ekl jemu B∙h: Proto ₧e jsi ₧ßdal v∞ci takovΘ, a neprosils sob∞ za dlouh² v∞k, ani₧ jsi ₧ßdal sob∞ bohatstvφ, ani₧ jsi ₧ßdal bez₧ivotφ nep°ßtel sv²ch, ale ₧ßdal jsi sob∞ rozumnosti, abys sl²chati um∞l rozep°e,
12. Aj, uΦinil jsem vedlΘ °eΦi tvΘ, aj, dal¥ jsem srdce moudrΘ a rozumnΘ, tak ₧e rovnΘho tob∞ nebylo p°ed tebou, ani po tob∞ aby nepovstal rovn² tob∞.
13. K tomu i to, zaΦe₧ jsi ne₧ßdal, dal jsem tob∞, toti₧ bohatstvφ a slßvu, tak aby nebylo rovnΘho tob∞ ₧ßdnΘho mezi krßli po vÜecky dny tvΘ.
14. P°es to jestli₧e choditi budeÜ po cestßch m²ch, ost°φhaje ustanovenφ m²ch a p°ikßzanφ m²ch, jako chodil David otec tv∙j, prodlφm i dn∙ tv²ch.
15. A kdy₧ procφtil èalomoun, a aj, byl sen. I p°iÜel do JeruzalΘma a stßl p°ed truhlou smlouvy Hospodinovy, a ob∞toval ob∞ti zßpalnΘ a ob∞ti pokojnΘ; ud∞lal takΘ hody vÜechn∞m slu₧ebnφk∙m sv²m.
16. Tedy p°iÜly dv∞ ₧eny hokyn∞ k krßli, a stßly p°ed nφm.
17. I °ekla jedna z t∞ch ₧en: Prosφm, pane m∙j, jß a ₧ena tato bydlφme v jednom dom∞. I porodila jsem u nφ v tΘm₧ dom∞.
18. Potom stalo se dne t°etφho po porodu mΘm, ₧e porodila takΘ ₧ena tato, a byly jsme spolu. Nebylo ₧ßdnΘho cizφho s nßmi v dom∞, krom∞ nßs dvou v tΘm₧ dom∞.
19. Um°el pak syn ₧eny tΘto v noci, nebo sp∞ci, udßvila ho.
20. A vstavÜi o p∙l noci, vzala syna mΘho ode mne, kdy₧ spala slu₧ebnice tvß, a polo₧ila jej v l∙nu svΘm, a syna svΘho mrtvΘho polo₧ila do l∙na mΘho.
21. Ale kdy₧ jsem vstala rßno, abych p°ikojila syna svΘho, a aj, mrtv². Na kterΘho₧ kdy₧ jsem rßno piln∞ji pohled∞la, a aj, nebyl syn m∙j, kterΘho₧ jsem porodila.
22. I °ekla ₧ena druhß: Nenφ tak, ale syn m∙j jest ten ₧iv², a ten mrtv² jest syn tv∙j. Ona pak °ekla: Nikoli, ale syn tv∙j jest ten mrtv², a syn m∙j jest ten ₧iv². A tak se hßdaly p°ed krßlem.
23. I °ekl krßl: Tato pravφ: Ten ₧iv² jest syn m∙j, a syn tv∙j jest ten mrtv². Tato zase pravφ: Nenφ¥ tak, ale syn tv∙j jest ten mrtv², a syn m∙j jest ten ₧iv².
24. Proto₧ °ekl krßl: P°ineste mi meΦ. I p°inesli meΦ p°ed krßle.
25. Tedy °ekl krßl: Rozetn∞te to dφt∞ ₧ivΘ na dvΘ, a dejte jednu polovici jednΘ, a polovici druhou druhΘ.
26. Ale ₧ena, jejφ₧ syn byl ten, kter²₧ ₧iv z∙stal, mluvila krßli, (nebo pohnula se st°eva jejφ nad synem jejφm), a °ekla: Prosφm, pane m∙j, dejte jφ nemluv≥ßtko to ₧ivΘ, a nikoli nezabijejte ho. Druhß pak °ekla: Nech¥ nenφ ani mn∞ ani tob∞, rozetn∞te.
27. K Φemu₧ odpovφdaje krßl, °ekl: Dejte₧ tΘto dφt∞ to ₧ivΘ, a nikoli nezabijejte ho, ona¥ jest matka jeho.
28. Tedy uslyÜavÜe vÜickni IzraelÜtφ soud tento, kter²₧ vynesl krßl, bßli se krßle; nebo vid∞li, ₧e moudrost Bo₧φ jest v srdci jeho k vykonßvßnφ soudu.

4.kapitola (1 Krßlovskß)


Slßva krßlovstvφ èalomounova i moudrost jeho.

1. A tak krßl èalomoun byl krßlem nade vÜφm Izraelem.
2. Tato pak byla knφ₧ata jeho: AzarißÜ syn Sßdoch∙v knφ₧etem,
3. Elichoref a AchißÜ synovΘ Sφsovi [byli] pφsa°i, Jozafat syn Achilud∙v kanclΘ°em,
4. A BanaißÜ syn Joiad∙v nad vojskem, Sßdoch pak a Abiatar kn∞₧φmi,
5. A AzarißÜ syn Nßtan∙v nad ·°ednφky, a Zßbud syn Nßtan∙v nejvyÜÜφ rada krßlovskß,
6. A Achisar vlßda° domu, Adoniram pak syn Abdy nad vybran²m [lidem.]
7. M∞l takΘ èalomoun dvanßcte vlßda°∙ nade vÜφm Izraelem, kte°φ₧ opatrovali potravou krßle i d∙m jeho. Ka₧dΘho roku za m∞sφc jeden ka₧d² m∞l opatrovati [krßle.]
8. A tato jsou jmΘna jejich: Syn Chur na ho°e Efraim;
9. Syn Deker v Makaz a v Salbim, a v Betsemes a v Elon Betchanan;
10. Syn Chesed v Arubot, jeho₧ [bylo] Socho i vÜecka zem∞ Chefer;
11. Syn Abinadab∙v, [jeho₧ byly] vÜecky konΦiny Dor, [a] m∞l Tafat dceru èalomounovu za man₧elku;
12. Baana syn Achilud∙v, [jeho₧ byl] Tanach a Mageddo, i vÜecken Betsan, kter²₧ [jest] vedlΘ Sartan pod Jezreelem, od Betsan a₧ do Abelmehula [a] a₧ za Jekmaam;
13. Syn Geber v Rßmot Galßd, jeho₧ byly vsi Jair, syna Manassesova, kterΘ₧ jsou v Galßd, jeho₧ byla krajina Argob, kterß₧ jest v Bßzan, Üedesßte m∞st velik²ch hrazen²ch a zßv°it²ch;
14. Achinadab syn Iddo v Mahanaim;
15. Achimaas v Neftalφm, on takΘ pojal Basemat dceru èalomounovu za man₧elku;
16. Baana syn Chusai v Asser a v Alot;
17. Jozafat syn Paruach v Izachar;
18. Semei syn Ela v Beniamin;
19. Geber syn Uri v zemi Galßd, v zemiSeona, krßle AmorejskΘho, a Oga krßle Bßzan; ten sßm vlßda°em jednφm p°edstaven byl tΘ zemi.
20. [Tehdß₧] Juda a Izrael rozmno₧eni [jsouce] jako pφsek p°i mo°i v mno₧stvφ, jedli a pili, a veselili se.
21. Nebo èalomoun panoval nade vÜemi krßlovstvφmi od °eky a₧ k zemi FilistinskΘ, [a] a₧ k konΦinßm Egyptsk²m. I p°inßÜeli dary a slou₧ili èalomounovi po vÜecky dny ₧ivota jeho.
22. Vychßzelo pak ku potrav∞ èalomounovi na ka₧d² den t°idceti m∞r b∞li, a Üedesßte m∞r mouky [obecnΘ, ]
23. Deset vol∙ krmn²ch a dvadceti vol∙ pastevn²ch, a sto ovec, krom∞ jelen∙, srn, b∙vol∙ a ptactva vykrmenΘho.
24. On zajistΘ panoval vÜudy s tΘto strany °eky od Tipsach a₧ do Gßzy nade vÜemi krßli, kte°φ₧ byli p°ed °ekou, a m∞l pokoj se vÜech stran v∙kol.
25. I bydlil Juda a Izrael bezpeΦn∞, jeden ka₧d² pod sv²m vinn²m kmenem a pod sv²m fφkem, od Dan a₧ do BersabΘ, po vÜecky dny èalomounovy.
26. M∞l takΘ èalomoun Φty°idceti tisφc konφ [na] stßnφ k voz∙m sv²m, a dvanßcte tisφc jφzdn²ch.
27. A tak opatrovali ti ·°ednφci krßle èalomouna i vÜecky, kte°φ₧ p°ichßzeli k stolu krßle èalomouna, jeden ka₧d² za m∞sφc sv∙j, nedopouÜt∞jφce, aby v Φem nedostatek b²ti m∞l.
28. JeΦmene takΘ a slßmy pro kon∞ a pro mezky dodßvali k tomu mφstu, kde₧ byl [krßl, ] jeden ka₧d², jak₧ mu ulo₧eno bylo.
29. Nadto dal B∙h moudrost èalomounovi a proz°etelnost velikou nßramn∞, a Üirokost mysli, jako jest pφsku na b°ehu mo°skΘm.
30. Nebo v∞tÜφ byla moudrost èalomounova, ne₧ moudrost vÜech nßrod∙ v²chodnφch, a ne₧ vÜelikß moudrost Egyptsk²ch.
31. N²br₧ moud°ejÜφ byl nad vÜecky lidi, a₧ i nad Etana EzrachitskΘho, tΘ₧ nad HΘmana, a Kalkole i Darda, syny Mßchol, a rozneslo se jmΘno jeho po vÜech nßrodech v∙kol.
32. Slo₧il takΘ t°i tisφce p°φslovφ, a pφsniΦek jeho bylo tisφc a p∞t.
33. Vypsal tΘ₧ i o stromφch, [poΦna] od cedru, kter²₧ jest na Libßnu, a₧ do mchu, kter²₧ roste na zdi; psal i o hovadech a o ptßcφch, a zem∞plazφch a o rybßch.
34. Proto₧ p°ichßzeli ze vÜech nßrod∙ poslouchati moudrosti èalomounovy, i ode vÜech krßl∙ zem∞, kte°φ₧ slyÜeli o moudrosti jeho.

5.kapitola (1 Krßlovskß)


P°ßtelstvφ Chφrama krßle TyrskΘho s èalomounem. 6. Jednßnφ pot°eb i

d∞lnφk∙ k stavenφ chrßmu.

1. Poslal pak Chφram krßl Tyrsk² slu₧ebnφky svΘ k èalomounovi, uslyÜav, ₧e ho pomazali za krßle na mφsto otce jeho; nebo miloval Chφram Davida po vÜecky dny.
2. Zase poslal èalomoun k Chφramovi, °ka:
3. Ty vφÜ, ₧e David otec m∙j nemohl vystav∞ti domu jmΘnu Hospodina Boha svΘho pro vßlky, kterΘ₧ jej obkliΦovaly, dokud₧ Hospodin nepodlo₧il nep°ßtel pod nohy jeho.
4. Ale nynφ Hospodin B∙h m∙j dal mi odpoΦinutφ vÜudy v∙kol, nenφ ₧ßdnΘho protivnφka, ani outoku nebezpeΦnΘho.
5. Z tΘ p°φΦiny, aj, ·mysl mßm stav∞ti d∙m jmΘnu Hospodina Boha svΘho, jako₧ mluvil Hospodin Davidovi otci mΘmu, °ka: Syn tv∙j, kterΘho₧ posadφm mφsto tebe na stolici tvΘ, on¥ vystavφ d∙m ten jmΘnu mΘmu.
6. A proto₧ nynφ rozka₧, a¥ mi nasekajφ cedr∙ na Libßnu. Budou pak slu₧ebnφci moji s slu₧ebnφky tv²mi, a mzdu slu₧ebnφk∙ tv²ch dßm tob∞, tak jak₧ dφÜ. Nebo sßm vφÜ, ₧e mezi nßmi nenφ ₧ßdnΘho, kdo₧ by um∞l sekati d°φvφ, jako jsou SidonÜtφ.
7. Stalo se tedy, kdy₧ uslyÜel Chφram ta slova èalomounova, ₧e se zradoval nßramn∞, a °ekl: Po₧ehnan² Hospodin [budi₧] nynφ, kter²₧ dal Davidovi syna moudrΘho nad tφm lidem tak mnoh²m.
8. I poslal Chφram k èalomounovi, °ka: Vyrozum∞l jsem, oΦ jsi poslal ke mn∞; jߥ uΦinφm vÜecku v∙li tvou z strany d°φvφ cedrovΘho i jedlovΘho.
9. Slu₧ebnφci moji svezou [je] s Libßnu a₧ k mo°i, a dßm je v vo°φch splaviti po mo°i a₧ k mφstu tomu, kterΘ₧ mi ukß₧eÜ, a tu je slo₧φm; ty pak pobΘ°eÜ [je] a naplnφÜ takΘ v∙li mou, dodßvaje potravy Φeledi mΘ.
10. A tak dßval Chφram èalomounovi d°φvφ cedrovΘho a d°φvφ jedlovΘho, jakkoli mnoho cht∞l.
11. èalomoun takΘ dßval Chφramovi dvadceti tisφc m∞r pÜenice ku pokrmu Φeledi jeho, a dvadceti [tisφc] m∞r oleje vytlaΦenΘho. To dßval èalomoun Chφramovi ka₧dΘho roku.
12. Kdy₧ tedy dal Hospodin moudrost èalomounovi, jako₧ mu byl zaslφbil, a byl pokoj mezi Chφramem a mezi èalomounem, tak ₧e mezi sebou uΦinili smlouvu:
13. Rozkßzal krßl èalomoun vybφrati osoby ze vÜeho Izraele, a bylo vybran²ch t°idceti tisφc mu₧∙.
14. Z nich₧ posφlal na Libßn deset tisφc∙ na ka₧d² m∞sφc, jedny po druh²ch. Jeden m∞sφc b²vali na Libßnu, a dva m∞sφce doma, Adoniram pak byl ustaven nad t∞mi vybran²mi.
15. M∞l takΘ èalomoun sedmdesßte tisφc nosiΦ∙, a osmdesßte tisφc t∞ch, kte°φ₧ tesali na ho°e,
16. Krom∞ p°ednφch vlßda°∙ èalomounov²ch, kter²ch₧ bylo nad dφlem t°i tisφce a t°i sta. Ti p°edstaveni byli lidem, kte°φ₧ d∞lali.
17. I p°ikßzal krßl, aby navozili kamenφ velikΘho, kamenφ nßkladnΘho k zalo₧enφ toho domu, [a] kamenφ tesanΘho,
18. KterΘ₧ tesali kamenφci èalomounovi a kamenφci Chφramovi a GibliΦtφ. A tak p°ipravovali d°φvφ i kamenφ k stavenφ domu toho.

6.kapitola (1 Krßlovskß)


Stavenφ chrßmu èalomounova.

1. I stalo se lΘta Φty°stΘho osmdesßtΘho po vyjitφ syn∙ Izraelsk²ch z zem∞ EgyptskΘ, ₧e èalomoun m∞sφce Ziv, (jen₧ jest m∞sφc druh²), ΦtvrtΘho lΘta kralovßnφ svΘho nad Izraelem, poΦal stav∞ti domu Hospodinova.
2. D∙m pak, kter²₧ stav∞l krßl èalomoun Hospodinu, byl zdΘlφ Üedesßti lokt∙, a zÜφ°φ dvadcφti, a zv²Üφ t°idcφti lokt∙.
3. Sφ≥ce takΘ [byla] p°ed chrßmem dvadcφti lokt∙ zdΘlφ vedlΘ Üirokosti domu, [a] desφti lokt∙ zÜφ°φ p°ed domem.
4. Ud∞lal takΘ v dom∞ okna porozÜφ°enß [vnit°, ale] possou₧enß [zevnit°.]
5. Vzd∞lal tΘ₧ p°i zdi domu pavlaΦe vÜudy v∙kol vedlΘ zdi domu, okolo chrßmu a svatyn∞ svat²ch, a nad∞lal pokojφk∙ vÜudy v∙kol.
6. PavlaΦe spodnφ Üirokost byla p∞ti loket, prost°ednφ Üirokost Üesti loket, a t°etφ Üirokost sedmi loket; nebo byl zd∞lal ·stupky ve [zdi] domu zevnit° vÜudy v∙kol, aby [trßmovΘ] nebyli vpouÜtφni do zdi domu.
7. Kdy₧ pak ten d∙m staven byl, z kamenφ hotovΘho, tak p°ivezenΘho stav∞li. Ani kladiva ani sekery, [ani] jakΘho nßstroje ₧eleznΘho nebylo slyÜeti v dom∞, kdy₧ byl staven.
8. DvΘ°e k prost°ednφm pokoj∙m byly po pravΘ stran∞ domu, jimi₧ po Üneku se chodilo k t∞m prost°ednφm, a z prost°ednφch k t°etφm.
9. A tak vystav∞l d∙m ten, a dokonal jej, a p°ikryl jej krokvemi ohnut²mi a ] prkny cedrov²mi.
10. Vystav∞l i pavlaΦe ty v∙kol vÜeho domu. P∞ti loket zv²Üi byla ka₧dß z nich, a p°ipojeny byly k domu trßmy cedrov²mi.
11. Stala se pak °eΦ Hospodinova k èalomounovi, °koucφ:
12. To¥ jest ten d∙m, kter²₧ ty stavφÜ. Jestli₧e budeÜ choditi v ustanovenφch m²ch, a soudy mΘ vykonßvati, a ost°φhati vÜech p°ikßzanφ m²ch, chod∞ v nich, tedy upevnφm slovo svΘ s tebou, kterΘ₧ jsem mluvil Davidovi otci tvΘmu.
13. A budu bydliti u prost°ed syn∙ Izraelsk²ch, a neopustφm lidu svΘho IzraelskΘho.
14. A tak vystav∞l èalomoun ten d∙m, a dokonal jej.
15. A otafloval zdi domu vnit° prkny cedrov²mi, od podlahy domu a₧ k stropu oblo₧il d°φvφm vnit°; polo₧il takΘ podlahu domu prkny jedlov²mi.
16. Ud∞lal takΘ [p°ehra₧enφ] na dvadceti loket [od jednΘ] strany domu [k druhΘ, ] z prken cedrov²ch, od podlahy a₧ do stropu. A tak ud∞lal u vnit°ku p°φbytek, aby byl svatyn∞ svat²ch.
17. ProΦe₧ Φty°idcφti lokt∙ byl d∙m, jen₧ jest chrßm p°ednφ.
18. A [na tom] cedrovΘm domu vnit° o [taflovßnφ] byly °ezby, [nßpodobnΘ] tykvφm plan²m a kv∞t∙m otev°en²m. VÜecko z cedru bylo, tak ₧e ani kamene nebylo vid∞ti.
19. Svatyni pak svat²ch v dom∞ vnit° p°ipravil, aby tam postavena byla truhla smlouvy Hospodinovy.
20. Kterß₧to svatyn∞ svat²ch vnit° byla dvadcφti lokt∙ zdΘlφ, a dvadcφti lokt∙ zÜφ°φ, tΘ₧ dvadcφti lokt∙ zv²Üφ, a oblo₧il ji zlatem nejΦistÜφm. Oltß° takΘ cedrov² oblo₧il.
21. Tak oblo₧il èalomoun p°φbytek ten zlatem nejΦistÜφm, a uΦinil rozd∞lujφcφ [st∞nu] a provazy zlatΘ p°ed svatynφ svat²ch, kterou₧ takΘ oblo₧il zlatem.
22. Anobr₧ vÜecken d∙m oblo₧il zlatem, ₧ßdnΘ strany nepomφjeje; tΘ₧ vÜecken oltß°, kter²₧ [byl] p°ed svatynφ svat²ch, oblo₧il zlatem.
23. Ud∞lal takΘ v svatyni svat²ch dva cherubφny z d°φvφ olivovΘho desφti loket zv²Üφ.
24. A bylo na p∞t loket k°φdlo cherubφna jedno, a na p∞t loket k°φdlo cherubφna druhΘ; deset loket bylo od konce k°φdla jednoho a₧ k konci k°φdla druhΘho.
25. Tak na deset loket byl i cherubφn druh²; mφru jednostejnou a °ezbu jednostejnou m∞li oba cherubφnovΘ.
26. Vysokost cherubφna jednoho byla desφti loket, a tolikΘ₧ cherubφna druhΘho.
27. I postavil ty cherubφny u prost°ed domu vnit°nφho, tak ₧e roztßhli k°φdla svß, a dot²kalo se k°φdlo jednoho [jednΘ] st∞ny, tΘ₧ k°φdlo cherubφna druhΘho dot²kalo se druhΘ st∞ny; k°φdla pak jejich u prost°ed domu spolu se dot²kala.
28. Oblo₧il takΘ ty cherubφny zlatem.
29. P°esto i vÜecky st∞ny domu v∙kol ozdobil °ezbami cherubφn∙ a palm a rozvit²ch kv∞t∙, vnit° i zevnit°.
30. I podlahu domu polo₧il zlatem vnit° i zevnit°.
31. Ud∞lal tΘ₧, kudy vchßzeli do svatyn∞ svat²ch, dvΘ°e z d°φvφ olivovΘho, a podvoje i s ve°ejemi byly p∞tihranΘ.
32. Oboje pak ty dvΘ°e byly z d°φvφ olivovΘho, kterΘ₧ ozdobil °ezbami cherubφn∙ a palm a rozvit²ch kv∞t∙, a oblo₧il zlatem; potßhl takΘ i cherubφny a palmy zlatem.
33. Podobn∞ ud∞lal i u vrat chrßmov²ch dvΘ°e z d°φvφ olivovΘho ΦtverhranΘ.
34. A oboje dvΘ°e byly z d°φvφ jedlovΘho. Na dv∞ strany jedny dvΘ°e otvφraly se, tΘ₧ na dv∞ strany druhΘ dvΘ°e se otvφraly.
35. I vy°ezal [na nich] cherubφny a palmy a rozvitΘ kv∞ty, a oblo₧il zlatem ta₧en²m to, co₧ bylo vy°ezßno.
36. Potom vystav∞l sφ≥ prost°ednφ ze t°φ °ad∙ [kamenφ] tesanΘho, a jednoho °adu d°φvφ cedrovΘho hoblovanΘho.
37. LΘta ΦtvrtΘho zalo₧en byl d∙m Hospodin∙v, m∞sφce Ziv,
38. A lΘta jedenßctΘho, m∞sφce Bul, (jen₧ jest m∞sφc osm²), dokonßn jest d∙m se vÜemi p°φpravami sv²mi, a se vÜφm tφm, co₧ k n∞mu p°inßle₧elo; kter²₧ stav∞l sedm let.

7.kapitola (1 Krßlovskß)


Stavenφ domu èalomounova 8. a domu dcery Faraonovy. 12. Strojenφ nßdobφ

i ozdob do chrßmu.

1. Potom stav∞l èalomoun d∙m sv∙j za t°inßcte let, a₧ jej vÜelijak dostav∞l.
2. Vystav∞l tΘ₧ d∙m [z] lesu LibßnskΘho, sto loket zdΘlφ a padesßte loket zÜφ°φ a t°idceti loket zv²Üφ na Φty°ech °adφch sloup∙ cedrov²ch, a trßmovΘ cedrovφ [byli] na t∞ch sloupφch.
3. A p°ikryt byl cedrovφm na ho°e na t∞ch trßmφch, kte°φ₧ byli na Φty°idcφti p∞ti sloupφch, po patnßcti v ka₧dΘm °adu.
4. Oken takΘ byly t°i °ady, okno proti oknu t°mi °ady.
5. A vÜecky dvΘ°e i ve°eje ΦtverhranΘ byly, [i] okna, a zpo°ßdanß byla okna proti okn∙m t°mi °ady.
6. Ud∞lal i sφ≥ci na sloupφch. Padesßti loket byla dlouhost jejφ a t°idcφti loket Üirokost jejφ, a byla ta sφ≥ce nap°ed, i sloupovΘ i trßmovΘ [jejφ] p°ed [tφm domem.]
7. Op∞t vzd∞lal [jinou] sφ≥ci, v nφ₧ byl tr∙n, kde₧ soudil, [toti₧] sφ≥ci soudnou, kterß₧ p°ikryta byla cedrovφm od jednΘ podlahy a₧ do druhΘ.
8. Potom p°i domu svΘm, v kterΘm₧ bydlil, [ud∞lal] sφ≥ druhou za tou sφnφ; dφlo podobnΘ onomu bylo. Ud∞lal takΘ d∙m dce°i Faraonov∞, kterou₧ byl pojal èalomoun, podobn² tΘ sφ≥ci.
9. VÜecko to bylo z kamenφ nßkladnΘho, vedlΘ mφry tesanΘho [a] pilou °ezanΘho, vnit° i zevnit°, a to od gruntu a₧ k stropu, i zevnit° a₧ k sφni velikΘ.
10. Zßklad takΘ byl z kamenφ nßkladnΘho, z kamenφ velikΘho, z kamenφ na deset loket, a z kamenφ na osm loket.
11. Tak i v²Ü [bylo] kamenφ nßkladnΘ, p°φsluÜn∞ vedlΘ mφry tesanΘ, a cedrovΘ dsky.
12. Sφ≥ takΘ velikß m∞la vÜudy v∙kol t°mi °ady kamenφ tesanΘ, a jednφm °adem d°φvφ cedrovΘ, podobn∞ jako sφ≥ vnit°nφ domu Hospodinova, i sφ≥ce tΘho₧ domu.
13. Poslav pak krßl èalomoun, povolal Chφrama z T²ru,
14. (Ten byl syn ₧eny vdovy z pokolenφ Neftalφmova, jeho₧ otec byl obyvatel Tyrsk², °emeslnφk dφla z m∞di), proto ₧e byl pln² moudrosti a rozumnosti i um∞nφ k d∞lßnφ vÜelikΘho dφla z m∞di. Kter²₧to kdy₧ p°iÜel k krßli èalomounovi, d∞lal vÜelikΘ dφlo jeho.
15. Nejprv sformoval dva sloupy m∞d∞nΘ. Osmnßcti loket byla v²sost sloupu jednoho, kter²₧ okolek m∞l dvanßcti lokt∙. Tak [i] sloup druh².
16. Potom ud∞lal dv∞ makovice, kterΘ₧ by vstaveny byly na vrch t∞ch sloup∙, slitΘ z m∞di. P∞ti lokt∙ byla zv²Üφ makovice jedna, a p∞ti lokt∙ zv²Üφ makovice druhß.
17. M°e₧ovßnφ [takΘ] dφlem pleten²m, [a] Ü≥∙ry jako °etφzky [ud∞lal] k t∞m makovicφm, kterΘ₧ byly na vrchu sloup∙, sedm na makovici jednu a sedm na makovici druhou.
18. A ud∞lav sloupy, [p°idal] k m°e₧ovßnφ jednomu dva °ady jablek zrnat²ch v∙kol, aby makovice, kterΘ₧ [byly] na vrchu, p°ikr²valy. A tak uΦinil makovici druhΘ.
19. Na t∞ch pak makovicφch na vrchu sloup∙, kte°φ₧ v sφ≥ci stßti m∞li, [bylo] dφlo kv∞tem liliov²m na Φty°i lokty.
20. I [m∞ly] makovice ty na dvou t∞ch sloupφch, jako₧ svrchu [tak i] proti vydutφ pod zam°e₧ovßnφm jablka zrnatß, kter²ch₧ bylo dv∞ st∞, [dv∞ma] °ady v∙kol, na [jednΘ i na] druhΘ makovici.
21. A tak postavil ty sloupy v sφ≥ci chrßmovΘ. A postaviv sloup na pravΘ stran∞, nazval jmΘno jeho Jachin; a kdy₧ postavil sloup na levΘ stran∞, nazval jmΘno jeho Boaz.
22. A na vrchu sloup∙ t∞ch [bylo] dφlo liliovΘ. I dokonßno jest dφlo sloup∙.
23. Ud∞lal takΘ mo°e slitΘ, desφti loket od jednoho kraje k druhΘmu, okrouhlΘ v∙kol, a p∞t loket byla vysokost jeho, a okolek jeho t°idcφti loket v∙kol.
24. Pod jeho₧to krajem pukly tykvφm polnφm podobnΘ vÜudy v∙kol, po desφti do lokte, obkliΦovaly mo°e v∙kol; dva °ady tykvφ lit²ch bylo s nφm slito.
25. A stßlo na dvanßcti volφch. T°i obrßceni byli na p∙lnoci, a t°i pat°ili k zßpadu, t°i zase postaveni byli ku poledni, a t°i obrßceni byli k v²chodu, a mo°e svrchu na nich stßlo, ale vÜech jich zadkovΘ byli pod mo°em.
26. A bylo ztlouÜtφ na dla≥. Kraj jeho byl, jak²₧ b²vß u koflφku [aneb] kv∞tu liliovΘho; dva tisφce tun v se bralo.
27. Ud∞lal takΘ deset podstavk∙ m∞d∞n²ch. ╚ty° loket zdΘlφ [byl] podstavek jeden ka₧d², a Φty° loket zÜφ°φ, a t°φ loket zv²Üφ.
28. Bylo pak takovΘ dφlo ka₧dΘho podstavku; liÜtovßnφ [bylo] v∙kol na nich, kterΘ₧to liÜtovßnφ [bylo] po krajφch [jeho.]
29. A na tom liÜtovßnφ, kterΘ₧ bylo po krajφch, lvovΘ, volovΘ a cherubφnovΘ byli, a nad t∞mi kraji [byl] sloupec svrchu, a pod lvy a voly obruba dφlem ta₧en²m.
30. Bylo takΘ po Φty°ech kolßch m∞d∞n²ch pod ka₧d²m podstavkem, a dsky m∞d∞nΘ, a [na] Φty°ech ·hlech sv²ch m∞li ramΘnka; [tolikΘ₧ i] pod ka₧dou medenicφ [byla] ta ramΘnka slitß p°i ka₧dΘ obrub∞.
31. Z°φdlo pak jeho mezi obrubou po vrchu bylo [zhloubφ] lokte, a vÜak okrouhlΘ, °emesln∞ [jako i] podstavek ud∞lanΘ, [zÜφ°φ] p∙l druhΘho lokte. Na kterΘm₧to z°φdle byly °ezby, ale liÜtovßnφ jejich [bylo] ΦverhranΘ, neokrouhlΘ.
32. A tak po Φty°ech kolßch bylo pod tφm liÜtovßnφm, a osy kol [vychßzely] z podstavk∙; vysokost kola ka₧dΘho byla p∙l druhΘho lokte.
33. Dφlo t∞ch kol bylo jako dφlo kol u vozu; osy jejich i pφsty jejich, loukoti jejich i Üpice jejich, vÜecko bylo slitΘ.
34. TolikΘ₧ Φty°i ramΘnka na Φty°ech ·hlech podstavku ka₧dΘho, z n∞ho₧ ta ramΘnka [vynikala.]
35. Na vrchu pak podstavku [byl sloupek] na p∙l lokte zv²Üφ, okrouhl² v∙kol, a na vrchu sloupku toho byli krajovΘ [vypuÜt∞nφ, ] a liÜtovßnφ na nich.
36. I zd∞lal °ezby na dskßch po krajφch jejich, a po liÜtovßnφ jejich, cherubφny, lvy a palmovφ, jedno podlΘ druhΘho po obrub∞ vÜudy v∙kol.
37. Na ten zp∙sob ud∞lal deset podstavk∙ jednostejn²m slitφm, na jednostejnou mφru, a jednostejnß °ezba na vÜech [byla.]
38. Ud∞lal takΘ deset umyvadel m∞d∞n²ch. ╚ty°idceti m∞r bralo v se jedno umyvadlo; Φty° loket bylo to ka₧dΘ umyvadlo, jedno umyvadlo na jednom podstavku, [a tak] na desφti podstavcφch.
39. I postavil podstavk∙ p∞t po pravΘ stran∞ domu, a p∞t po levΘ stran∞ domu, mo°e pak postavil na pravΘ stran∞ domu, k v²chodu na poledne.
40. Nad∞lav tedy Chφram umyvadel, a lopat a kotlφk∙, dokonal vÜecko dφlo, kterΘ₧ d∞lal krßli èalomounovi k domu Hospodinovu:
41. Dva sloupy a makovice okrouhlΘ, kterΘ₧ byly na vrchu dvou sloup∙, a m°e₧ovßnφ dvoje, aby p°ikr²valo ty dv∞ makovice okrouhlΘ, kterΘ₧ byly na vrchu sloup∙;
42. A jablek zrnat²ch Φty°i sta na dvojφm m°e₧ovßnφ; dva °ady jablek zrnat²ch byly na m°e₧ovßnφ jednom, aby p°ikr²valy dv∞ makovice okrouhlΘ, kterΘ₧ byly na vrchu sloup∙;
43. TolikΘ₧ podstavk∙ deset, a umyvadel deset na podstavcφch;
44. A mo°e jedno a vol∙ dvanßcte pod mo°em;
45. TΘ₧ hrnce a lopaty, a kotlφky. A vÜecko nßdobφ, kterΘho₧ nad∞lal Chφram krßli èalomounovi do domu Hospodinova, bylo z m∞di pulerovanΘ.
46. Ty v∞ci na rovinßch Jordßnsk²ch slφval krßl v jilovatΘ zemi, mezi Sochot a Sartan.
47. Zanechal pak èalomoun [vß₧enφ] vÜeho nßdobφ, pro mno₧stvφ velikΘ nenφ vyhledßvßno vßhy m∞di.
48. Nad∞lal takΘ èalomoun vÜeho jinΘho nßdobφ do domu Hospodinova: Oltß° zlat² a st∙l zlat², na n∞m₧ byli chlebovΘ p°edlo₧enφ,
49. A svφcn∙ p∞t na pravΘ a p∞t na levΘ stran∞ p°ed svatynφ svat²ch z zlata nejΦistÜφho, tΘ₧ kv∞ty a lampy i ut∞radla z zlata,
50. I bßn∞ a ₧altß°e, kotlφky, kadidlnice a nßdoby k ohark∙m z zlata ΦistΘho, i panty zlatΘ ke dve°φm domu vnit°nφho, [toti₧] svatyn∞ svat²ch, a ke dve°φm chrßmov²m.
51. A tak dokonßno jest vÜecko dφlo, kterΘ₧ d∞lal krßl èalomoun k domu Hospodinovu, a vnesl tam èalomoun v∞ci posv∞cenΘ od Davida otce svΘho, st°φbro a zlato i nßdobφ, slo₧iv [je] mezi poklady domu Hospodinova.

8.kapitola (1 Krßlovskß)


Vnesenφ truhly Bo₧φ do chrßmu, 10. a posv∞cenφ jeho.

1. Tedy shromß₧dil èalomoun k sob∞ do JeruzalΘma starÜφ lidu IzraelskΘho, a vÜecky p°ednφ z pokolenφ, [toti₧] knφ₧ata [Φeledφ] otcovsk²ch s syny Izraelsk²mi, aby p°enesli truhlu smouvy Hospodinovy z m∞sta Davidova, jen₧ jest Sion.
2. I seÜli se k krßli èalomounovi vÜickni mu₧i IzraelÜtφ m∞sφce Etanim, v Φas slavnosti; [a] ten m∞sφc jest sedm².
3. A kdy₧ p°iÜli vÜickni starÜφ IzraelÜtφ, vzali kn∞₧φ truhlu.
4. I p°enesli truhlu Hospodinovu a stßnek ·mluvy, i vÜecka nßdobφ posvßtnß, kterß₧ [byla] v stßnku; a tak p°enesli to kn∞₧φ a LevφtovΘ.
5. Krßl pak èalomoun i vÜecko shromß₧d∞nφ IzraelskΘ, kterΘ₧ se k n∞mu seÜlo, ob∞tovali s nφm p°ed truhlou ovce i voly, kte°φ₧ ani popisovßni ani poΦφtßni nebyli pro mno₧stvφ.
6. I vnesli kn∞₧φ truhlu smlouvy Hospodinovy na mφsto jejφ, do vnit°nφho domu, [toti₧] do svatyn∞ svat²ch pod k°φdla cherubφn∙.
7. Nebo cherubφnovΘ m∞li rozta₧enß k°φdla nad mφstem truhly, a p°ikr²vali cherubφnovΘ truhlu i sochory jejφ svrchu.
8. A povytßhli sochor∙, tak ₧e vidφni byli koncovΘ jejich v svatyni k p°edku svatyn∞ svat²ch, avÜak vn∞ nebylo jich vid∞ti; a byli tam a₧ do tohoto dne.
9. Nic nebylo v truhle krom∞ dvou tabulφ kamenn²ch, kterΘ₧ tam slo₧il Moj₧φÜ na OrΘb∞, kdy₧ vÜel Hospodin v smlouvu s syny Izraelsk²mi, a oni Üli z zem∞ EgyptskΘ.
10. I stalo se, kdy₧ vychßzeli kn∞₧φ z svatyn∞, ₧e oblak naplnil d∙m Hospodin∙v,
11. Tak ₧e nemohli kn∞₧φ ostßti a slou₧iti pro ten oblak; nebo slßva Hospodinova naplnila d∙m Hospodin∙v.
12. Tedy °ekl èalomoun: Hospodin °ekl, ₧e bude p°eb²vati v mrßkot∞.
13. Ji₧¥ jsem vystav∞l d∙m k p°eb²vßnφ tvΘmu, mφsto, v n∞m₧ bys p°eb²val na v∞ky.
14. A obrßtiv krßl tvß° svou, po₧ehnßnφ dßval vÜemu shromß₧d∞nφ IzraelskΘmu, vÜecko pak shromß₧d∞nφ IzraelskΘ stßlo.
15. A °ekl: Po₧ehnan² Hospodin B∙h Izraelsk², kter²₧ mluvil ·sty sv²mi Davidovi otci mΘmu, a skuteΦn∞ naplnil [to, ] °ka:
16. Od toho dne, kterΘho₧ jsem vyvedl lid sv∙j Izraelsk² z Egypta, nevyvolil jsem m∞sta z ₧ßdnΘho pokolenφ IzraelskΘho k vystavenφ [v n∞m] domu, kde₧ by p°eb²valo jmΘno mΘ, ale Davida jsem vyvolil, aby spravoval lid m∙j Izraelsk².
17. Ulo₧il t∞ byl zajistΘ v srdci svΘm David otec m∙j stav∞ti d∙m jmΘnu Hospodina Boha IzraelskΘho,
18. Ale Hospodin °ekl Davidovi otci mΘmu: AΦkoli jsi ulo₧il v srdci svΘm stav∞ti d∙m jmΘnu mΘmu, a dob°e jsi uΦinil, ₧es to myslil v srdci svΘm:
19. A vÜak ty nebudeÜ stav∞ti toho domu, ale syn tv∙j, kter²₧ vyjde z bedr tv²ch, on vystavφ d∙m ten jmΘnu mΘmu.
20. A tak splnil Hospodin slovo svΘ, kterΘ₧ byl mluvil. Nebo jsem povstal na mφsto Davida otce svΘho, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jako₧ byl mluvil Hospodin, a ustav∞l jsem d∙m tento jmΘnu Hospodina Boha IzraelskΘho,
21. A p°ipravil jsem tu mφsto truhle, v nφ₧ jest smlouva Hospodinova, kterou₧ uΦinil s otci naÜimi, kdy₧ je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ.
22. Postavil se pak èalomoun p°ed oltß°em Hospodinov²m, p°ede vÜφm shromß₧d∞nφm Izraelsk²m, a pozdvihl rukou sv²ch k nebi,
23. A °ekl: Hospodine, Bo₧e Izraelsk², nenφ¥ podobnΘho tob∞ Boha na nebi svrchu, ani na zemi dole, kter²₧ ost°φhßÜ smlouvy a milosrdenstvφ slu₧ebnφk∙m sv²m, chodφcφm p°ed tebou v celΘm srdci svΘm,
24. Kter²₧ jsi splnil slu₧ebnφku svΘmu, Davidovi otci mΘmu, to, co jsi mluvil jemu; nebo jsi mluvil ·sty sv²mi, a skuteΦn∞ jsi [to] naplnil, jako₧ se dnes [vidφ.]
25. Nynφ tedy, ≤ Hospodine, Bo₧e Izraelsk², naplni₧ slu₧ebnφku svΘmu, Davidovi otci mΘmu, co₧ jsi mluvil jemu, °ka: Nebude¥ vyhlazen mu₧ z rodu tvΘho od tvß°i mΘ, kter²₧ by sed∞l na stolici IzraelskΘ, jestli₧e toliko ost°φhati budou synovΘ tvoji cesty svΘ, aby chodili p°ede mnou, jak₧ jsi ty chodil p°ede mnou.
26. Proto₧ nynφ, ≤ Bo₧e Izraelsk², prosφm, nech¥ jest upevn∞no slovo tvΘ, kterΘ₧ jsi mluvil slu₧ebnφku svΘmu, Davidovi otci mΘmu.
27. (AΦ zdali v pravd∞ bydliti bude B∙h na zemi? Aj, nebesa, n²br₧ nebesa nebes t∞ neobsahujφ, mnohem mΘn∞ d∙m tento, kter²₧ jsem vystav∞l.)
28. A popat° k modlitb∞ slu₧ebnφka svΘho a k ·p∞nφ jeho, Hospodine, Bo₧e m∙j, slyÜe volßnφ a modlitbu, kterou₧ slu₧ebnφk tv∙j modlφ se dnes p°ed tebou,
29. Aby oΦi tvΘ byly otev°enΘ na d∙m tento v noci i ve dne, na mφsto toto, o n∞m₧ jsi °ekl: Tu¥ bude jmΘno mΘ, abys vysl²chal modlitbu, kterou₧ se modlφvati bude slu₧ebnφk tv∙j na mφst∞ tomto.
30. Vysl²chej₧ tedy modlitbu slu₧ebnφka svΘho i lidu svΘho IzraelskΘho, kterou₧ se modlφvati budou na mφst∞ tomto; ty v₧dy vysl²chej v mφst∞ p°eb²vßnφ svΘho na nebesφch, a vysl²chaje, bu∩ milostiv.
31. Kdy₧ by zh°eÜil Φlov∞k proti bli₧nφmu svΘmu, a nutil by ho k p°φsaze, tak ₧e by p°isahati musil, a p°iÜla by ta p°φsaha p°ed oltß° tv∙j do domu tohoto:
32. Ty vysl²chej na nebi a rozeznej, i rozsu∩ slu₧ebnφky svΘ, mst∞ nad bezbo₧n²m a obraceje skutky jeho na hlavu jeho, a ospravedl≥uje spravedlivΘho, odplacuje mu vedlΘ spravedlnosti jeho.
33. Kdy₧ by pora₧en byl lid tv∙j Izraelsk² od nep°ßtel, proto ₧e zh°eÜili proti tob∞, jestli₧e by obrßtφce se k tob∞, vyznßvali jmΘno tvΘ, a modlΘce se, ponφ₧en∞ prosili by tebe v dom∞ tomto:
34. Ty vysl²chej na nebi a odpus¥ h°φch lidu svΘmu IzraelskΘmu, a uve∩ je zase do zem∞, kterou₧ jsi dal otc∙m jejich.
35. Kdy₧ by zav°φno bylo nebe, a neprÜel dΘÜ¥, proto ₧e zh°eÜili proti tob∞, a modlΘce se na mφst∞ tomto, vyznßvali by se jmΘnu tvΘmu, a od h°φch∙ sv²ch odvrßtili by se po tvΘm trestßnφ:
36. Ty vysl²chej na nebi, a odpus¥ h°φch slu₧ebnφk∙ sv²ch a lidu svΘho IzraelskΘho, vyuΦe je cest∞ v²bornΘ, po nφ₧ by chodili, a dej dΘÜ¥ na zemi svou, kterou₧ jsi dal lidu svΘmu za d∞dictvφ.
37. Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho, rez, kobylky, a brouci byli-li by; ssou₧il-li by jej nep°φtel jeho v zemi ob²vßnφ jeho, aneb jakßkoli rßna, jakßkoli nemoc:
38. VÜelikou modlitbu [a] ka₧dΘ ·p∞nφ, kterΘ₧ by [Φin∞no] bylo od kterΘhokoli Φlov∞ka, [aneb] ode vÜeho lidu tvΘho IzraelskΘho, kdo₧ by jen poznal rßnu srdce svΘho, a pozdvihl by rukou sv²ch v dom∞ tomto,
39. Ty vysl²chej na nebesφch v mφst∞ p°eb²vßnφ svΘho, a slituj se i uΦi≥ a odpla¥ jednomu ka₧dΘmu vedlΘ vÜech cest jeho, kterΘ₧ ty znßÜ v srdci jeho, (nebo ty sßm znßÜ srdce vÜech lidφ),
40. Aby se bßli tebe po vÜecky dny, v nich₧ by ₧ivi byli na zemi, kterou₧ jsi dal otc∙m naÜim.
41. N²br₧ takΘ cizozemec, kter²₧ nenφ z lidu tvΘho IzraelskΘho, p°iÜel-li by z zem∞ dalekΘ pro jmΘno tvΘ,
42. (Nebo¥ uslyÜφ o jmΘnu tvΘm velikΘm a ruce tvΘ p°esilnΘ, a rameni tvΘm vzta₧enΘm), p°iÜel-li by tedy, a modlil by se v dom∞ tomto:
43. Ty vysl²chej na nebi v mφst∞ p°eb²vßnφ svΘho, a uΦi≥ vÜecko to, o Φe₧ volati bude k tob∞ cizozemec ten, a¥by poznali vÜickni nßrodovΘ zem∞ jmΘno tvΘ, a bßli se tebe jako lid tv∙j Izraelsk², a aby v∞d∞li, ₧e jmΘno tvΘ vz²vßno jest nad domem tφmto, kter²₧ jsem vystav∞l.
44. Kdy₧ by vytßhl lid tv∙j k boji proti nep°φteli svΘmu, cestou, kterou₧ bys poslal je, jestli₧e by se modlili Hospodinu naproti m∞stu tomuto, kterΘ₧ jsi vyvolil, a [naproti] domu, kter²₧ jsem vystav∞l jmΘnu tvΘmu:
45. TolikΘ₧ vysl²chej na nebi modlitbu jejich a ·p∞nφ jejich, a vyve∩ p°i jejich.
46. Kdy₧ by zh°eÜili proti tob∞, (jako₧ nenφ Φlov∞ka, kter²₧ by neh°eÜil), a rozhn∞vaje se na n∞, vydal bys je v moc nep°φteli, tak ₧e by je jatΘ vedli ti, kte°φ₧ by je zjφmali, do zem∞ nep°ßtelskΘ, dalekΘ neb blφzkΘ,
47. A usmyslili by sob∞ v zemi tΘ, do kterΘ₧ by zajati byli, a obrßtφce se, modlili by se tob∞ v zemi t∞ch, kte°φ₧ je zzajφmali, °kouce: Zh°eÜili¥ jsme a neprßv∞ jsme Φinili, bezbo₧n∞ jsme Φinili,
48. A tak navrßtili by se k tob∞ cel²m srdcem sv²m a celou duÜφ svou v zemi nep°ßtel sv²ch, kte°φ₧ je zzajφmali, a modlili by se tob∞ naproti zemi svΘ, kterou₧ jsi dal otc∙m jejich, naproti m∞stu tomu, kterΘ₧ jsi vyvolil, a domu, kter²₧ jsem vzd∞lal jmΘnu tvΘmu:
49. Vysl²chej₧ tedy na nebesφch, v mφst∞ p°eb²vßnφ svΘho, modlitbu jejich a ·p∞nφ jejich, a vyve∩ p°i jejich,
50. A odpus¥ lidu svΘmu, co₧koli zh°eÜil proti tob∞, i vÜecka p°estoupenφ jejich, jimi₧ p°estoupili proti tob∞, a naklo≥ k nim lφtostφ ty, kte°φ₧ je zjφmali, aby se smilovali nad nimi.
51. Nebo¥ jsou lid tv∙j a d∞dictvφ tvΘ, kterΘ₧ jsi vyvedl z Egypta, z prost°ed peci ₧eleznΘ.
52. Necha¥ jsou tedy oΦi tvΘ otev°enΘ k modlitb∞ slu₧ebnφka tvΘho a k modlitb∞ lidu tvΘho IzraelskΘho, abys je vysl²chal v₧dycky, kdy₧ by t∞ koli vz²vali.
53. Nebo jsi ty odd∞lil je sob∞ za d∞dictvφ ode vÜech nßrod∙ zem∞, jako₧ jsi mluvil skrze Moj₧φÜe slu₧ebnφka svΘho, kdy₧ jsi vyvedl otce naÜe z Egypta, PanovnφΦe Hospodine.
54. Stalo se pak, kdy₧ se p°estal èalomoun modliti Hospodinu vÜφ modlitbou a prosbou touto, ₧e vstal od oltß°e Hospodinova, [a p°estal] kleΦeti a pozdvihovati rukou sv²ch k nebi.
55. A stoje, dobro°eΦil vÜemu shromß₧d∞nφ IzraelskΘmu hlasem velik²m, °ka:
56. Po₧ehnan² Hospodin, kter²₧ dal odpoΦinutφ lidu svΘmu IzraelskΘmu vedlΘ vÜeho, co₧ mluvil. Nepochybilo ani jedno slovo ze vÜelikΘho slova jeho dobrΘho, kterΘ₧ mluvil skrze slu₧ebnφka svΘho Moj₧φÜe.
57. Budi₧ Hospodin B∙h nßÜ s nßmi, jako byl s otci naÜimi; nezamφtej₧ nßs, ani opouÜt∞j.
58. Ale nakloni₧ srdce naÜe k sob∞, abychom chodili po vÜech cestßch jeho, a ost°φhali p°ikßzanφ jeho, i ustanovenφ jeho, a soud∙ jeho, kterΘ₧ p°ikßzal otc∙m naÜim.
59. A a¥ jsou mß tato slova, kter²mi₧ jsem se modlil p°ed Hospodinem, blφzko Hospodina Boha naÜeho dnem i nocφ, tak aby vyvodil p°i slu₧ebnφka svΘho, a p°i lidu svΘho IzraelskΘho ka₧dΘho Φasu a dne,
60. A¥by poznali vÜickni nßrodovΘ zem∞, ₧e Hospodin sßm jest B∙h, a ₧e nenφ krom∞ [n∞ho ₧ßdn².]
61. Budi₧ tedy srdce vaÜe celΘ k Hospodinu Bohu naÜemu, tak abyste chodili v ustanovenφch jeho, ost°φhajφce p°ikßzanφ jeho, tak jako dneÜnφho dne.
62. Krßl pak a s nφm vÜecken Izrael ob∞tovali ob∞ti p°ed Hospodinem.
63. A ob∞toval èalomoun [v] ob∞t pokojnou, kterou₧ ob∞toval Hospodinu, vol∙ dvamecφtma tisφc∙, a ovec sto dvadceti tisφc∙, a posv∞covali domu Hospodinova krßl i vÜickni synovΘ IzraelÜtφ.
64. TΘho₧ dne posv∞til krßl prost°edku sφn∞, kterß₧ [byla] p°ed domem Hospodinov²m; nebo ob∞toval tu ob∞ti zßpalnΘ a ob∞ti suchΘ, a tuky pokojn²ch ob∞tφ, proto ₧e oltß° m∞d∞n², kter²₧ [byl] p°ed Hospodinem, byl mal², ani₧ mohly se na n∞m sm∞stknati ob∞ti zßpalnΘ a ob∞ti suchΘ, a tukovΘ pokojn²ch ob∞tφ.
65. A tak dr₧el èalomoun toho Φasu slavnost, a vÜecken Izrael s nφm, shromß₧d∞nφ velikΘ odtud, kudy₧ se chodφ do Emat, a₧ ku potoku EgyptskΘmu, p°ed Hospodinem Bohem naÜφm, za sedm dnφ a op∞t za sedm dnφ, to jest za Φtrnßcte dnφ.
66. Dne pak osmΘho propustil lid. Kte°φ₧ po₧ehnavÜe krßle, odeÜli do obydlφ sv²ch, radujφce se a veselφce se v srdci ze vÜech dobr²ch v∞cφ, kterΘ₧ uΦinil Hospodin Davidovi slu₧ebnφku svΘmu a Izraelovi lidu svΘmu.

9.kapitola (1 Krßlovskß)


B∙h se ukßzal èalomounovi, 10. kter²₧ darovav Chφrama, 20. pod plat sob∞

mnohΘ uvedl, 26. a lodφ pro zlato vypravil.

1. Stalo se pak, kdy₧ dokonal èalomoun stavenφ domu Hospodinova a domu krßlovskΘho, podlΘ vÜφ lφbosti svΘ, jak₧ vykonati umφnil,
2. Äe se ukßzal Hospodin èalomounovi podruhΘ, jako₧ se mu byl ukßzal v Gabaon.
3. I °ekl jemu Hospodin: VyslyÜel¥ jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kterou₧s se modlil p°ede mnou; posv∞til jsem domu toho, kter²₧ jsi vystav∞l, aby p°eb²valo tam jmΘno mΘ a₧ na v∞ky, a byly tu oΦi mΘ i srdce mΘ po vÜecky dny.
4. A ty jestli₧e choditi budeÜ p°ede mnou, jako chodil David otec tv∙j, v dokonalosti srdce a v up°φmnosti, Φin∞ vÜecko to, co₧ jsem p°ikßzal tob∞, ustanovenφ m²ch i soud∙ m²ch ost°φhaje:
5. Utvrdφm zajistΘ stolici krßlovstvφ tvΘho nad Izraelem na v∞ky, jako₧ jsem mluvil Davidovi otci tvΘmu, °ka: Nebude¥ odjat mu₧ z rodu tvΘho od tr∙nu IzraelskΘho.
6. Pakli se nazp∞t odvrßtφte vy i synovΘ vaÜi ode mne, a nebudete ost°φhati p°ikßzanφ m²ch a ustanovenφ m²ch, kterß₧ jsem vydal vßm, ale odejdouce, slou₧iti budete boh∙m cizφm a klan∞ti se jim:
7. VyplΘnφm docela Izraele se svrchku zem∞, kterou₧ jsem jim dal, a d∙m tento, kterΘho₧ jsem posv∞til jmΘnu svΘmu, zavrhu od tvß°i svΘ, i bude¥ Izrael za p°φslovφ a za rozprßvku mezi vÜemi nßrody.
8. Ano i d∙m tento, [jakkoli] bude slavn², kdokoli mimo n∞j p∙jde, u₧asne se a ckßti bude, i °ekne: ProΦ tak uΦinil Hospodin zemi tΘto a domu tomuto?
9. Tedy odpov∞dφ: Proto ₧e opustili Hospodina Boha svΘho, kter²₧ vyvedl otce jejich z zem∞ EgyptskΘ, a chytili se boh∙ cizφch, a klan∞li se jim i slou₧ili jim, proto₧ uvedl na n∞ Hospodin vÜecky tyto zlΘ v∞ci.
10. Stalo se takΘ po p°eb∞hnutφ dvadcφti let, v nich₧ vzd∞lal èalomoun oba dva ty domy, d∙m Hospodin∙v a d∙m krßlovsk²,
11. K Φemu₧ byl Chφram krßl Tyrsk² daroval èalomounovi hojn∞ d°φvφ cedrovΘho a jedlovΘho, i zlata vedlΘ vÜφ v∙le jeho, ₧e dal [takΘ] krßl èalomoun Chφramovi dvadceti m∞st v zemi GalilejskΘ.
12. I vyjel Chφram z T²ru, aby vid∞l ta m∞sta, kterß₧ mu daroval èalomoun, ale nelφbila se jemu.
13. Proto₧ °ekl: Jakß₧ jsou ta m∞sta, kterß₧ mi dßvßÜ, brat°e m∙j? I nazval je zemφ Kabul a₧ do tohoto dne.
14. Nebo byl poslal Chφram krßli sto a dvadceti centnΘ°∙ zlata.
15. P°φΦina pak platu, kter²₧ byl ulo₧il krßl èalomoun, [byla, ] aby stav∞l d∙m Hospodin∙v a d∙m sv∙j, a Mello i zdi JeruzalΘmskΘ, tΘ₧ Azor a Mageddo i Gßzer.
16. (Farao [zajistΘ] krßl Egyptsk² vytßh, dobyl Gßzeru a vypßlil je, KananejskΘ pak, kte°φ₧ byli v tom m∞st∞, pobil a dal m∞sto za v∞no dce°i svΘ, man₧elce èalomounov∞.)
17. A tak vystav∞l zase èalomoun Gßzer a Betoron dolnφ,
18. TΘ₧ Baalat a Tadmor na pouÜti v tΘ₧ zemi,
19. I vÜecka m∞sta, v nich₧ èalomoun m∞l svΘ sklady, i m∞sta voz∙, i m∞sta jezdc∙, vÜe vedlΘ ₧ßdosti svΘ, co₧koli cht∞l stav∞ti v JeruzalΘm∞, a na Libßnu i po vÜφ zemi panovßnφ svΘho.
20. VÜecken [takΘ] lid, kter²₧ byl poz∙stal z Amorejsk²ch, Hetejsk²ch, Ferezejsk²ch, Hevejsk²ch a Jebuzejsk²ch, kte°φ₧ nebyli z syn∙ Izraelsk²ch,
21. [Toti₧] syny jejich, kte°φ₧ byli poz∙stali po nich v zemi, jich₧ nemohli synovΘ IzraelÜtφ vyhladiti, uvedl èalomoun pod plat [a] v slu₧bu a₧ do tohoto dne.
22. Z syn∙ pak Izraelsk²ch ₧ßdnΘho nepodrobil v slu₧bu èalomoun, ale byli mu₧i vßleΦnφ, a slu₧ebnφci jeho, a knφ₧ata jeho, v∙dcovΘ jeho a ·°ednφci nad vozy a jezdci jeho.
23. Bylo t∞ch p°ednφch vlßda°∙, kte°φ₧ byli nad dφlem èalomounov²m, p∞t set a padesßt. Ti spravovali lidi, kte°φ₧ d∞lali.
24. Dcera pak Faraonova p°est∞hovala se z m∞sta Davidova do domu svΘho, kter²₧ jφ byl vystav∞l [èalomoun.] Tehdß₧ takΘ vystav∞l Mello.
25. I ob∞toval èalomoun ka₧dΘho roku t°ikrßt ob∞ti zßpalnΘ a pokojnΘ na oltß°i, kter²₧ byl vzd∞lal Hospodinu, ale kadφval na tom, kter²₧ byl p°ed Hospodinem, kdy₧ dokonal d∙m.
26. Nad∞lal takΘ krßl èalomoun lodφ velik²ch v Aziongaber, kterΘ₧ jest podlΘ Elat, na b°ehu mo°e RudΘho v zemi IdumejskΘ.
27. A poslal Chφram na t∞ch lodech slu₧ebnφky svΘ, plavce um∞lΘ na mo°i, s slu₧ebnφky èalomounov²mi.
28. Kte°φ₧ p°eplavivÜe se do Ofir, nabrali tam zlata Φty°i sta a dvadceti centnΘ°∙, a p°ivezli krßli èalomounovi.

10.kapitola (1 Krßlovskß)


P°φjezd krßlovny SabejskΘ. 14. Bohatstvφ a slßva èalomounova.

1. UslyÜevÜi pak krßlovna z Sßby pov∞st o èalomounovi [a] jmΘnu Hospodinovu, p°ijela, aby zkusila jeho v pohßdkßch.
2. A p°ijevÜi do JeruzalΘma s poΦtem velmi velik²m, [s] velbloudy nesoucφmi vonnΘ v∞ci a zlata velmi mnoho i kamenφ drahΘho, p°iÜla k èalomounovi, a mluvila s nφm o vÜecko, co₧ m∞la v srdci svΘm.
3. Jφ₧to odpov∞d∞l èalomoun [na] vÜecka slova jejφ. Nebylo nic skrytΘho p°ed krßlem, naΦ by jφ neodpov∞d∞l.
4. Proto₧ uz°evÜi krßlovna z Sßby vÜecku moudrost èalomounovu i d∙m, kter²₧ byl ustav∞l,
5. TΘ₧ pokrmy stolu jeho, i sedßnφ a stßvßnφ slu₧ebnφk∙ p°isluhujφcφch jemu, i roucha jejich, Üe≥k²°e takΘ jeho, i stupn∞, kter²mi₧ vstupoval k domu Hospodinovu, zd∞sila se nßramn∞.
6. A °ekla krßli: Pravߥ jest °eΦ, kterou₧ jsem slyÜela v zemi svΘ, o v∞cech tv²ch a o moudrosti tvΘ,
7. JeÜto jsem necht∞la v∞°iti °eΦem, a₧ jsem p°ijela a uz°ela oΦima sv²ma. Ale aj, nenφ mi praveno ani polovice; p°ev²Üil jsi moudrostφ a dobrotou pov∞st tu, kterou₧ jsem slyÜela.
8. Blahoslavenφ mu₧i tvoji, a blahoslavenφ slu₧ebnφci tvoji, kte°φ₧ stojφ p°ed tebou v₧dycky, a slyÜφ moudrost tvou.
9. Budi₧ Hospodin B∙h tv∙j po₧ehnan², kter²₧ t∞ sob∞ oblφbil, aby t∞ posadil na stolici IzraelskΘ, proto ₧e miluje Hospodin Izraele na v∞ky, a ustanovil t∞ krßlem, abys Φinil soud a spravedlnost.
10. I dala krßli sto a dvadceti centnΘ°∙ zlata, a vonn²ch v∞cφ velmi mnoho, i kamenφ drahΘho, ani₧ bylo kdy vφce p°ivezeno takov²ch vonn²ch v∞cφ tak mnoho, jako darovala krßlovna z Sßby krßli èalomounovi.
11. (Lodφ takΘ Chφramova, kterß₧ p°inßÜela zlato z Ofir, p°ivezla z Ofir d°φvφ almugim velmi mnoho i kamenφ drahΘho.
12. I nad∞lal krßl z toho d°φvφ almugim zßbradel k domu Hospodinovu, i [k] domu krßlovu, tΘ₧ harf a louten zp∞vßk∙m, ani₧ jest kdy p°ivezeno takovΘho d°φvφ almugim, ani vidφno do dneÜnφho dne.)
13. Krßl takΘ èalomoun dal krßlovn∞ z Sßby vedlΘ vÜφ v∙le jejφ, Φeho₧ po₧ßdala, nad to, co₧ jφ èalomoun daroval darem krßlovsk²m. Potom se navrßtila do zem∞ svΘ ona i slu₧ebnφci jejφ.
14. Byla pak vßha toho zlata, kterΘ₧ p°ichßzelo èalomounovi na ka₧d² rok, Üest set Üedesßte Üest centnΘ°∙ zlata,
15. Krom∞ toho, [co p°ichßzelo] od kupc∙ a prodavaΦ∙ vonn²ch v∞cφ, a ode vÜech krßl∙ Arabsk²ch i v²vod zem∞.
16. A proto₧ nad∞lal krßl èalomoun dv∞ st∞ Ütφt∙ z zlata ta₧enΘho, Üest set zlat²ch dßval na ka₧d² Ütφt,
17. A t°i sta pavΘz z ta₧enΘho zlata, t°i libry zlata dal na ka₧dou pavΘzu. I slo₧il je krßl v dom∞ lesu LibßnskΘho.
18. Ud∞lal takΘ krßl stolici z kostφ slonov²ch velikou, a oblo₧il ji zlatem ryzφm.
19. èest stup≥∙ bylo k tΘ stolici, a vrch okrouhl² byl na stolici od zadnφ strany jejφ, a zpolehadla rukßm s obou stran tΘ stolice, a dva lvovΘ stßli u zpolehadel.
20. A dvanßcte lv∙ stßlo tu na Üesti stupnφch s obou stran. Nebylo nic takovΘho uΦin∞no v ₧ßdn²ch krßlovstvφch.
21. Nadto vÜecky nßdoby krßle èalomouna, jich₧ ku pitφ u₧φvali, byly zlatΘ, a vÜecky nßdoby v dom∞ lesu LibßnskΘho byly z zlata nejΦistÜφho. Nic nebylo od st°φbra, ani₧ [ho sob∞] co vß₧ili ve dnech èalomounov²ch.
22. Nebo m∞l krßl lodφ mo°skΘ s lodφmi [krßle] Chφrama. Jednou ve t°ech letech vracely se ty lodφ mo°skΘ, p°inßÜejφcφ zlato a st°φbro, kosti slonovΘ, a opice a pßvy.
23. I zveleben jest krßl èalomoun nad vÜecky krßle zemskΘ v bohatstvφ a v moudrosti.
24. ProΦe₧ vÜickni obyvatelΘ zem∞ ₧ßdostivi byli [vid∞ti] tvß° èalomounovu, aby slyÜeli moudrost jeho, kterou₧ slo₧il B∙h v srdci jeho.
25. A p°inßÜeli jeden ka₧d² dary svΘ, nßdoby st°φbrnΘ a nßdoby zlatΘ, roucha a zbroj, i vonnΘ v∞ci, kon∞ a mezky, a to ka₧dΘho roku,
26. Tak ₧e nashromß₧dil èalomoun voz∙ a jezdc∙, a m∞l tisφc a Φty°i sta voz∙ a dvanßcte tisφc jezdc∙, kterΘ₧ rozsadil v m∞stech voz∙, a p°i krßli v JeruzalΘm∞.
27. I slo₧il krßl st°φbra v JeruzalΘm∞ jako kamenφ, a cedrovΘho d°φvφ jako planΘho fφkovφ, kterΘ₧ [roste] v ·dolφ u velikΘm mno₧stvφ.
28. P°ivodili takΘ èalomounovi kon∞ z Egypta a koup∞ rozliΦnΘ; [nebo] kupci krßlovÜtφ brßvali koup∞ rozliΦnΘ za [sluÜnou] mzdu,
29. A vodφvali sp°e₧ voznφk∙ z Egypta za Üest set lot∙ st°φbra, kon∞ pak [jednoho] za sto a padesßte, a tak vÜechn∞m krßl∙m Hetejsk²m a krßl∙m Syrsk²m oni dodßvali.

11.kapitola (1 Krßlovskß)


èalomounovo odvrßcenφ se od Boha. 9. Protivnφci 41. i smrt jeho.

1. V tom krßl èalomoun zamiloval ₧eny cizozemky mnohΘ, i dceru Faraonovu, [i] MoßbskΘ, AmmonitskΘ, IdumejskΘ, SidonskΘ [a] HetejskΘ,
2. Z nßrod∙ t∞ch, kterΘ₧ zapov∞d∞l Hospodin syn∙m Izraelsk²m, [°ka:] Nebudete se sm∞Üovati s nimi, ani₧ se oni budou sm∞Üovati s vßmi, nebo¥ by naklonili srdce vaÜe k boh∙m sv²m. K t∞m p°ilnul èalomoun milostφ,
3. Tak ₧e m∞l ₧en krßloven sedm set a ₧enin t°i sta. I odvrßtily ₧eny jeho srdce jeho.
4. Stalo se tedy, ₧e kdy₧ se zstaral èalomoun, ₧eny jeho naklonily srdce jeho k boh∙m cizφm, tak ₧e nebylo srdce jeho celΘ p°i Hospodinu Bohu jeho, jako [bylo] srdce Davida otce jeho.
5. Ale obrßtil se èalomoun k Astarot, bohyni SidonskΘ, a k Moloch, ohavnosti AmmonskΘ.
6. I Φinil èalomoun to, co₧ se nelφbilo Hospodinu, a nenßsledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.
7. Tedy vystav∞l èalomoun v²sost Chßmosovi, ohavnosti MoßbskΘ, na ho°e, kterß₧ jest naproti JeruzalΘmu, a Molochovi, ohavnosti syn∙ Ammon.
8. A tak vzd∞lal vÜechn∞m ₧enßm sv²m z cizφho nßrodu, kterΘ₧ kadily a ob∞tovaly boh∙m sv²m.
9. I rozhn∞val se Hospodin na èalamouna, proto ₧e se uch²lilo srdce jeho od Hospodina Boha IzraelskΘho, kter²₧ se jemu byl ukßzal po dvakrßt,
10. A zapov∞d∞l jemu tu v∞c, aby nechodil po bozφch cizφch. Ale neost°φhal toho, co₧ byl p°ikßzal Hospodin.
11. Proto₧ °ekl Hospodin èalomounovi:Pon∞vad₧ se to nalezlo p°i tob∞, a neost°φhal jsi smlouvy mΘ ani ustanovenφ m²ch, kterß₧¥ jsem p°ikßzal, v∞z, ₧e odtrhnu krßlovstvφ toto od tebe, a dßm je slu₧ebnφku tvΘmu.
12. A vÜak za dn∙ tv²ch neuΦinφm toho pro Davida otce tvΘho, [ne₧] z ruky syna tvΘho odtrhnu je.
13. VÜeho pak krßlovstvφ neodtrhnu, [ale] pokolenφ jednoho zanechßm synu tvΘmu pro Davida slu₧ebnφka svΘho a pro JeruzalΘm, kter²₧ jsem vyvolil.
14. A tak vzbudil Hospodin protivnφka èalomounovi, Adada IdumejskΘho z semene krßlovskΘho, kter²₧ byl v [zemi] IdumejskΘ.
15. Nebo stalo se, kdy₧ bojoval David proti Idumejsk²m, [a] Joßb knφ₧e vojska vytßhl, aby pochoval zmordovanΘ, a pobil vÜecky pohlavφ mu₧skΘho v zemi IdumejskΘ,
16. (Za Üest zajistΘ m∞sφc∙ byl tam Joßb se vÜφm lidem Izraelsk²m, dokud₧ nevyplΘnil vÜech pohlavφ mu₧skΘho v zemi IdumejskΘ),
17. Äe tehdß₧ utekl Adad sßm, a [n∞kte°φ] mu₧i IdumejÜtφ z slu₧ebnφk∙ otce jeho s nφm, aby Üli do Egypta. Adad pak byl pachole nevelikΘ.
18. Kte°φ₧ jdouce z Madian, p°iÜli do Fßran, a vzavÜe s sebou [n∞kterΘ] mu₧e z Fßran, p°iÜli do Egypta k Faraonovi, krßli EgyptskΘmu, kter²₧ dal jemu d∙m, i stravou opat°il ho, dal jemu takΘ i zemi.
19. A tak nalezl Adad milost velikou p°ed Faraonem, tak ₧e jemu dal za man₧elku sestru ₧eny svΘ, sestru Tafnes krßlovny.
20. I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v dom∞ Faraonov∞ mezi syny Faraonov²mi.
21. Kdy₧ pak uslyÜel Adad v Egypt∞, ₧e by usnul David s otci sv²mi, a ₧e um°el i Joßb knφ₧e vojska, tedy °ekl Adad Faraonovi: Propus¥ mne, a¥ jdu do zem∞ svΘ.
22. Jemu₧ °ekl Farao: ╚eho₧¥ se nedostßvß u mne, ₧e chceÜ odjφti do zem∞ svΘ? I °ekl: NiΦeho, a vÜak v₧dy mne propus¥.
23. Vzbudil jeÜt∞ B∙h proti n∞mu protivnφka, Rßzona syna Eliadova, kter²₧ byl utekl od Hadarezera krßle Soby, pßna svΘho,
24. A shromß₧div k sob∞ mu₧e, byl knφ₧etem roty, kdy₧ je David hubil. Proto₧ odÜedÜe do DamaÜku, bydlili v n∞m a kralovali v DamaÜku.
25. I byl protivnφkem Izraelov²m po vÜecky dny èalomounovy; a to [bylo] nad to zlΘ, kterΘ₧ [mu Φinil] Adad. I m∞l v oÜklivosti Izraele, kdy₧ kraloval v Syrii.
26. Jeroboßm takΘ syn Nebat∙v Efratejsk² z Sareda, (a jmΘno matky jeho ₧eny vdovy [bylo] Serua), slu₧ebnφk èalomoun∙v, pozdvihl ruky proti krßli.
27. A tato [byla] p°φΦina, pro kterou₧ pozdvihl ruky proti krßli èalomounovi: Äe vystav∞v èalomoun Mello, zav°el mezeru m∞sta Davidova otce svΘho.
28. Jeroboßm pak byl mu₧ siln² [a] udatn². Proto₧ vida èalomoun mlßdence, ₧e by pracovit² byl, ustanovil ho nade vÜemi platy [z] domu Jozefa.
29. I stalo se tΘho₧ Φasu, ₧e kdy₧ vyÜel Jeroboßm z JeruzalΘma, naÜel jej prorok AchißÜ Silonsk² na cest∞, jsa odφn rouchem nov²m. A byli sami dva na poli.
30. Tedy ujav AchißÜ roucho novΘ, kterΘ₧ m∞l na sob∞, roztrhal je na dvanßcte kus∙.
31. A °ekl Jeroboßmovi: Vezmi sob∞ deset kus∙; nebo takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Aj, jß roztrhnu krßlovstvφ z ruky èalomounovy, a dßm tob∞ desatero pokolenφ.
32. Jedno toliko pokolenφ z∙stane jemu pro slu₧ebnφka mΘho Davida, a pro m∞sto JeruzalΘm, kterΘ₧ jsem vyvolil ze vÜech pokolenφ Izraelsk²ch,
33. Proto ₧e opustili mne, a klan∞li se Astarot bohyni SidonskΘ, a Chßmos bohu MoßbskΘmu, i Moloch bohu AmmonskΘmu, a nechodili po cestßch m²ch, aby Φinili to, co₧ mi se lφbφ, toti₧ ustanovenφ mß a soudy mΘ, jako David otec jeho.
34. A vÜak neodejmu niΦeho z krßlovstvφ z rukou jemu; nebo v∙dcφm zanechßm ho po vÜecky dny ₧ivota jeho pro Davida slu₧ebnφka svΘho, kterΘho₧ jsem vyvolil, kter²₧ ost°φhal p°ikßzanφ m²ch a ustanovenφ m²ch.
35. Ale [potom] vezma krßlovstvφ z ruky syna jeho, dßm tob∞ z n∞ho desatero pokolenφ,
36. Synu pak jeho dßm jedno pokolenφ, aby z∙stala svφce Davidovi slu₧ebnφku mΘmu po vÜecky dny p°ede mnou v m∞st∞ JeruzalΘm∞, kterΘ₧ jsem sob∞ vyvolil, aby tam jmΘno mΘ p°eb²valo.
37. A tak tebe vezmu, abys kraloval ve vÜech v∞cech, kter²ch₧ by ₧ßdala duÜe tvß, a budeÜ krßlem nad Izraelem.
38. Proto₧ jestli₧e uposlechneÜ vÜeho toho, co₧ p°ikß₧i tob∞, a choditi budeÜ po cestßch m²ch, a Φiniti to, co₧ mi se lφbφ, ost°φhaje ustanovenφ m²ch a p°ikßzanφ m²ch, jako Φinil David slu₧ebnφk m∙j: budu s tebou a vzd∞lßm tob∞ d∙m stßl², jako jsem vzd∞lal Davidovi, a dßm tob∞ lid Izraelsk².
39. Potrßpφm¥ zajistΘ semene Davidova pro tu v∞c, a vÜak ne po vÜecky dny.
40. Pro tu p°φΦinu cht∞l èalomoun zabiti Jeroboßma. Kter²₧ vstav, utekl do Egypta k Sesßkovi krßli EgyptskΘmu, a byl v Egypt∞, dokud₧ neum°el èalomoun.
41. JinΘ pak v∞ci èalomounovy, kterΘ₧ Φinil, i moudrost jeho vypsßny jsou v knize Φin∙ èalomounov²ch.
42. Dn∙ pak, v nich₧ kraloval èalomoun v JeruzalΘm∞ nade vÜφm Izraelem, bylo Φty°idceti let.
43. I usnul èalomoun s otci sv²mi, a pochovßn jest v m∞st∞ Davida otce svΘho. Kraloval pak Roboßm syn jeho mφsto n∞ho.

12.kapitola (1 Krßlovskß)


Krßlovstvφ èalomounovo roztr₧eno. 26. Modlß°stvφ Jeroboßmovo.

1. Tedy p°ibral se Roboßm do Sichem; nebo tam seÜel se byl vÜecken Izrael, aby ho ustanovili za krßle.
2. Stalo se pak, kdy₧ uslyÜel Jeroboßm syn Nebat∙v, jsa jeÜt∞ v Egypt∞, kam₧ byl utekl p°ed èalomounem krßlem, (bydlel zajistΘ Jeroboßm v Egypt∞),
3. Äe poslali a povolali ho; proto₧ p°iÜed Jeroboßm i vÜecko shromß₧d∞nφ IzraelskΘ, mluvili k Roboßmovi, °kouce:
4. Otec tv∙j ztφ₧il jho naÜe; proto₧ nynφ polehΦ slu₧by otce svΘho tvrdΘ a b°emena jeho t∞₧kΘho, kterΘ₧ vzlo₧il na nßs, a budeme tob∞ slou₧iti.
5. Kter²₧ °ekl jim: Odejd∞te, a t°etφho dne navra¥te se ke mn∞. I odÜel lid.
6. Tedy radil se krßl Roboßm s starci, kte°φ₧ stßvali p°ed èalomounem otcem jeho jeÜt∞ za ₧ivota jeho, °ka: Kterak vy radφte, jakou odpov∞d mßm dßti lidu tomuto?
7. I odpov∞d∞li jemu, °kouce: Jestli₧e dnes povoln² budeÜ lidu tomuto a ochotn∞ se jim ukß₧eÜ, a odpov∞d dßvaje, mluviti budeÜ p°φv∞tiv∞, budou¥ slu₧ebnφci tvoji po vÜecky dny.
8. Ale [on] opustil radu starc∙, kterou₧ dali jemu, a radil se s mlßdenci, kte°φ₧ s nφm zrostli a stßvali p°ed nφm.
9. A °ekl k nim: Co vy radφte, jakou bychom dali odpov∞d lidu tomuto, kte°φ₧ mluvili ke mn∞, °kouce: PolehΦ b°emene, kterΘ₧ vzlo₧il otec tv∙j na nßs?
10. I odpov∞d∞li jemu mlßdenci, kte°φ₧ zrostli s nφm, °kouce: Takto odpovφÜ lidu tomu, kte°φ₧ mluvili k tob∞ a °ekli: Otec tv∙j ztφ₧il jho naÜe, ty pak polehΦ nßm. Takto dφÜ jim: NejmenÜφ [prst] m∙j tlustÜφ jest ne₧li bedra otce mΘho.
11. Nynφ tedy otec m∙j t∞₧kΘ b°φm∞ vlo₧il na vßs, jß pak p°idßm b°emene vaÜeho; otec m∙j trestal vßs biΦφky, ale jß trestati vßs budu biΦi uzlovat²mi.
12. P°iÜel tedy Jeroboßm i vÜecken lid k Roboßmovi dne t°etφho, jak₧ byl rozkßzal krßl, °ka: Navra¥te se ke mn∞ dne t°etφho.
13. I odpov∞d∞l krßl lidu tvrd∞, opustiv radu starc∙, kterou₧ dali jemu.
14. A mluvil k nim vedlΘ rady mlßdenc∙, °ka: Otec m∙j ztφ₧il jho vaÜe, jß pak p°idßm b°emene vaÜeho; otec m∙j trestal vßs biΦφky, ale jß trestati vßs budu biΦi uzlovat²mi.
15. I neuposlechl krßl lidu. Nebo byla p°φΦina od Hospodina, aby se naplnila °eΦ jeho, kterou₧ mluvil Hospodin skrze AchißÜe SilonskΘho k Jeroboßmovi synu Nebatovu.
16. Proto₧ vida vÜecken Izrael, ₧e by je krßl oslyÜel, odpov∞d∞l lid krßli v tato slova: Jak²₧ mßme dφl v Davidovi? Ani d∞dictvφ nemßme v synu Izai. K stan∙m sv²m, ≤ Izraeli! Nynφ opat° d∙m sv∙j, Davide. OdÜel tedy Izrael k stan∙m sv²m,
17. Tak ₧e nad syny Izraelsk²mi [toliko, ] kte°φ₧ bydlili v m∞stech Judsk²ch, kraloval Roboßm.
18. I poslal krßl Roboßm Adurama, kter²₧ byl nad platy, a uhßzel ho vÜecken Izrael kamenφm a₧ do smrti, Φφm₧ krßl Roboßm p°inucen byl, aby vsedna na v∙z, utekl do JeruzalΘma.
19. A tak odstoupili synovΘ IzraelÜtφ od domu Davidova a₧ do dneÜnφho dne.
20. I stalo se, kdy₧ uslyÜeli vÜickni IzraelÜtφ, ₧e by se navrßtil Jeroboßm, poslavÜe, povolali ho do shromß₧d∞nφ, a ustanovili ho krßlem nade vÜφm Izraelem. Nez∙stßvalo p°i domu Davidovu ne₧ samo pokolenφ Judovo.
21. Kdy₧ pak p°ijel Roboßm do JeruzalΘma, shromß₧dil vÜecken d∙m Judsk² a pokolenφ Beniamin, toti₧ sto a osmdesßte tisφc∙ v²born²ch bojovnφk∙, aby bojovali proti domu IzraelskΘmu, a aby zase p°ivedeno bylo krßlovstvφ k Roboßmovi synu èalomounovu.
22. Tedy stala se °eΦ Bo₧φ k SemaißÜovi mu₧i Bo₧φmu, °koucφ:
23. Pov∞z Roboßmovi synu èalomounovu, krßli JudskΘmu a vÜemu domu Judovu i Beniaminovu, a ostatku lidu t∞mito slovy:
24. Takto pravφ Hospodin: Netßhn∞te a nebojujte proti brat°φm sv²m syn∙m Izraelsk²m. Navra¥te se jeden ka₧d² do domu svΘho, nebo ode mne stala se v∞c tato. I uposlechli rozkazu Hospodinova a navrßtili se, aby odeÜli vedlΘ °eΦi Hospodinovy.
25. Potom vystav∞l Jeroboßm Sichem na ho°e Efraim, a bydlil v n∞m, a vyÜed odtud, vystav∞l Fanuel.
26. ╪ekl pak Jeroboßm v srdci svΘm: Tudφ₧ by se navrßtilo krßlovstvφ toto k domu Davidovu,
27. Kdy₧ by chodφval lid tento k ob∞tovßnφ ob∞tφ v dom∞ Hospodinov∞ do JeruzalΘma; i obrßtilo by se srdce lidu tohoto ku pßnu jeho Roboßmovi krßli JudskΘmu, a tak zabijφce mne, navrßtili by se k Roboßmovi krßli JudskΘmu.
28. Proto₧ poradiv se krßl, ud∞lal dvΘ telat zlat²ch a °ekl lidu: Dosti jste ji₧ chodili do JeruzalΘma. Aj, te∩ bohovΘ tvoji, ≤ Izraeli, kte°φ₧ t∞ vyvedli z zem∞ EgyptskΘ.
29. I postavil jedno v Bethel, a druhΘ postavil v Dan.
30. Kterß₧to v∞c byla [p°φΦinou] k h°eÜenφ, nebo chodφval lid k jednomu z t∞ch a₧ do Dan.
31. Vzd∞lal zajistΘ d∙m v²sostφ, a ustanovil kn∞₧φ z lidu obecnΘho, kte°φ₧ nebyli z syn∙ LΘvφ.
32. Ustanovil takΘ Jeroboßm svßtek m∞sφce osmΘho, v patnßct² den [tΘho₧] m∞sφce, ku podobenstvφ svßtku, kter²₧ byl v Judstvu, a ob∞toval na oltß°i. Tak₧ uΦinil i v Bethel, ob∞tuje telat∙m, kterΘ₧ byl ud∞lal; takΘ i v Bethel ustanovil kn∞₧φ v²sostφ, kterΘ₧ byl zd∞lal.
33. A ob∞toval na oltß°i, kter²₧ byl ud∞lal v Bethel, v patnßct² den m∞sφce osmΘho, toho m∞sφce, kter²₧ byl sob∞ smyslil v srdci svΘm, a slavil svßtek s syny Izraelsk²mi, a p°istoupil k oltß°i, aby kadil.

13.kapitola (1 Krßlovskß)


Jeroboßm pro modlß°stvφ trestßn. 11. Prorok od lva pro neposluÜenstvφ

udßven. 33. Jeroboßm nekajφcφm p°edce z∙stal.

1. A aj, mu₧ Bo₧φ p°iÜel z Judstva s slovem Hospodinov²m do Bethel, tehdß₧ kdy₧ Jeroboßm, stoje u oltß°e, kadil.
2. I zvolal proti oltß°i slovem Hospodinov²m, °ka: Oltß°i, oltß°i, toto pravφ Hospodin: Hle, syn narodφ se domu Davidovu, jmΘnem JozißÜ, kter²₧ ob∞tovati bude na tob∞ kn∞₧φ v²sostφ, jen₧ zapalujφ kadidlo na tob∞; i kosti lidskΘ pßliti budou na tob∞.
3. I dal tΘho₧ dne znamenφ, °ka: Toto¥ jest znamenφ, ₧e mluvil Hospodin: Aj, oltß° roztrhne se a vysype se popel, kter²₧ jest na n∞m.
4. V tom uslyÜev krßl Jeroboßm slovo mu₧e Bo₧φho, ₧e zvolal proti oltß°i v Bethel, vztßhl ruku svou od oltß°e a °ekl: Jm∞teho. I uschla ruka jeho, kterou₧ vztßhl proti n∞mu, a nemohl ji zase p°itßhnouti k sob∞.
5. Oltß° takΘ se roztrhl, a vysypal se popel z oltß°e podlΘ znamenφ, kterΘ₧ byl p°edpov∞d∞l mu₧ Bo₧φ slovem Hospodinov²m.
6. Proto₧ mluvil krßl a °ekl tomu mu₧i Bo₧φmu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svΘmu a pros za mne, abych mohl p°itßhnouti ruku svou k sob∞. I modlil se mu₧ Bo₧φ Hospodinu, a p°itßhl krßl ruku zase k sob∞, a byla jako prvΘ.
7. Tedy °ekl krßl mu₧i Bo₧φmu: Po∩ se mnou dom∙ a posil≥ se, a dßm¥ dar.
8. I °ekl mu₧ Bo₧φ krßli: Bys mi dal polovici domu svΘho, neÜel bych s tebou, ani₧ bych jedl chleba, ani₧ bych pil vody na mφst∞ tomto.
9. Nebo tak mi p°ikßzal slovem sv²m Hospodin, °ka: NebudeÜ jφsti chleba, ani pφti vody, ani₧ se navrßtφÜ tou cestou, kterou₧ jsi p°iÜel.
10. A tak odÜel jinou cestou, a nenavrßtil se tou cestou, kterou₧ byl p°iÜel do Bethel.
11. Prorok pak jeden star² bydlil v Bethel, jeho₧ syn p°iÜed, vypravoval mu vÜecky v∞ci, kterΘ₧ uΦinil mu₧ Bo₧φ toho dne v Bethel; [i] slova, kterß₧ mluvil krßli, vypravovali otci svΘmu.
12. Tedy °ekl jim otec jejich: Kterou cestou Üel? I ukßzali [mu] synovΘ jeho cestu, kterou₧ Üel ten mu₧ Bo₧φ, kter²₧ byl z Judstva p°iÜel.
13. Zatφm °ekl syn∙m sv²m: Osedlejte mi osla. Kte°φ₧ osedlali mu osla, a on vsedl na n∞j.
14. A jel za mu₧em Bo₧φm a nalezl jej, an sedφ pod dubem. I °ekl jemu: Ty-li jsi ten mu₧ Bo₧φ, kter²₧ jsi p°iÜel z Judstva? A on odpov∞d∞l: Jsem.
15. Kter²₧ °ekl jemu: Po∩ se mnou dom∙, a pojφÜ chleba.
16. Ale on odpov∞d∞l: Nemohu¥ se navrßtiti, ani jφti s tebou, ani₧ budu jφsti chleba, ani pφti vody s tebou na mφst∞ tomto.
17. Nebo stala se ke mn∞ °eΦ slovem Hospodinov²m: NebudeÜ tam jφsti chleba, ani pφti vody; nenavrßtφÜ se, jda tou₧ cestou, kterou₧ jsi Üel.
18. Jemu₧ odpov∞d∞l: TakΘ¥ jß prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mn∞ and∞l slovem Hospodinov²m, °ka: Navra¥ ho s sebou do domu svΘho, a¥ pojφ chleba a napije se vody. [To pak] sklamal jemu.
19. Tak₧ se navrßtil s nφm, a jedl chlΘb v dom∞ jeho a pil vodu.
20. Kdy₧ pak oni sed∞li za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kter²₧ onoho byl zase navrßtil.
21. A zvolal na mu₧e Bo₧φho, kter²₧ byl p°iÜel z Judstva, °ka: Toto pravφ Hospodin: Proto ₧e jsi na odpor uΦinil °eΦi Hospodinov∞, a neost°φhal jsi p°ikßzanφ, kterΘ₧¥ vydal Hospodin B∙h tv∙j,
22. Ale navrßtils se a jedls chlΘb, a pils vodu na mφst∞, o kterΘm₧¥ °ekl: NebudeÜ jφsti chleba, ani pφti vody: nebude¥ pochovßno t∞lo tvΘ v hrob∞ otc∙ tv²ch.
23. Tedy kdy₧ pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, [toti₧] tomu proroku, kterΘho₧ byl navrßtil.
24. A kdy₧ odÜel, trefil na n∞j lev na cest∞ a udßvil jej. I le₧elo t∞lo jeho na cest∞, a osel stßl podlΘ n∞ho; lev takΘ stßl vedlΘ t∞la mrtvΘho.
25. A aj, mu₧i [n∞kte°φ] jdouce tudy, uz°eli t∞lo mrtvΘ le₧φcφ na cest∞, a lva, an stojφ vedlΘ n∞ho. Kte°φ₧ p°iÜedÜe, pov∞d∞li v m∞st∞, v kterΘm₧ ten star² prorok bydlil.
26. Co₧ kdy₧ uslyÜel ten prorok, kter²₧ ho byl navrßtil s cesty, °ekl: Mu₧ Bo₧φ jest, kter²₧ na odpor uΦinil °eΦi Hospodinov∞; proto₧ vydal jej Hospodin lvu, kter²₧ pot°ev ho, udßvil jej vedlΘ °eΦi Hospodinovy, kterou₧ mluvil jemu.
27. Zatφm mluv∞ k syn∙m sv²m, °ekl: Osedlejte mi osla. I osedlali.
28. A odjev, nalezl mrtvΘ t∞lo jeho le₧φcφ na cest∞, a osla i lva, an stojφ u toho t∞la; [a] nejedl lev t∞la toho, ani₧ co uÜkodil oslu.
29. Proto₧ vzav prorok t∞lo mu₧e Bo₧φho, vlo₧il je na osla, a p°inesl je. I p°iÜel do m∞sta svΘho, aby ho plakal a pochoval.
30. Polo₧il pak t∞lo jeho v hrob∞ svΘm, a plakali ho: Ach, brat°e m∙j.
31. A pochovav ho, mluvil k syn∙m sv²m, °ka: Kdy₧ jß umru, pochovejte mne v tΘm₧ hrob∞, v n∞m₧ mu₧ Bo₧φ jest pochovßn, vedlΘ kostφ jeho polo₧te kosti mΘ.
32. Nebo¥ se jist∞ stane to, co₧ ohlßsil slovem Hospodinov²m proti oltß°i, kter²₧ jest v Bethel, a proti vÜechn∞m dom∙m v²sostφ, kterΘ₧ jsou v m∞stech Sama°sk²ch.
33. Po t∞chto p°φb∞zφch neodvrßtil se Jeroboßm od cesty svΘ zlΘ, ale op∞t nad∞lal z lidu obecnΘho kn∞₧φ v²sostφ. Kdo [jen] cht∞l, posv∞til ruky jeho, a ten byl kn∞zem v²sostφ.
34. I byla ta v∞c domu Jeroboßmovu [p°φΦinou] k h°eÜenφ, aby vyplΘn∞n a vyhlazen byl se svrchku zem∞.

14.kapitola (1 Krßlovskß)


Proroctvφ proti domu Jeroboßmovu, 19. smrt jeho; 22. modlß°stvφ lidu

JudskΘho, 25. i pomsta p°iÜlß pro n∞.

1. Toho Φasu roznemohl se AbißÜ, syn Jeroboßm∙v.
2. I °ekl Jerobßm ₧en∞ svΘ: Vsta≥ medle a zm∞≥ se, aby nepoznali, ₧e jsi ₧ena Jeroboßmova, a jdi do Sφlo. Hle, tam jest AchißÜ prorok, kter²₧ mi byl p°edpov∞d∞l, ₧e mßm b²ti krßlem nad lidem tφmto.
3. A vezma v ruce svΘ deset chleb∙ a kolßΦ∙, a lßhvici medu, jdi k n∞mu; on¥ oznßmφ tob∞, co se stane pacholeti tomuto.
4. I uΦinila tak ₧ena Jeroboßmova; nebo vstavÜi, Üla do Sφlo, a p°iÜla do domu AchißÜova. Ale AchißÜ nemohl ji₧ hled∞ti, nebo poÜly mu byly oΦi pro starost jeho.
5. Hospodin pak °ekl AchißÜovi: Aj, ₧ena Jeroboßmova jde, aby se tebe n∞co zeptala o synu svΘm, proto ₧e jest nemocen. Toto a toto budeÜ jφ mluviti. Bude¥ pak, ₧e kdy₧ p°ijde, Φiniti se bude jinou.
6. Proto₧ uslyÜev AchißÜ Üust noh jejφch, kdy₧ vchßzela do dve°φ, °ekl: Po∩, ₧eno Jeroboßmova, proΦ se jinou ΦinφÜ? Jß zajistΘ poslßn jsem k tob∞ [s °eΦφ] tvrdou.
7. Jdi, pov∞z Jeroboßmovi: Toto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Pon∞vad₧ jsem t∞ vyv²Üil z prost°edku lidu, a postavil jsem t∞ za v∙dce nad lidem sv²m Izraelsk²m,
8. A odtrhl jsem krßlovstvφ od domu Davidova, a dal jsem je tob∞, ty vÜak nebyl jsi jako slu₧ebnφk m∙j David, kter²₧ ost°φhal p°ikßzanφ m²ch, a nßsledoval mne v celΘm srdci svΘm, Φin∞ toliko to, co₧ jest pravΘho p°ede mnou,
9. Ale zlost jsi pßchal hojn∞ji nade vÜecky, kte°φ₧ byli p°ed tebou; nebo odÜed, uΦinils sob∞ bohy cizφ a slitΘ, abys mne drß₧dil, mne pak zavrhl jsi za h°bet sv∙j:
10. Proto₧ aj, jß uvedu zlΘ v∞ci na d∙m Jeroboßm∙v, a vyhladφm z Jeroboßma, [i] toho, jen₧ moΦφ na st∞nu, i zajatΘho i zanechanΘho v Izraeli, a vyvrhu ostatky domu Jeroboßmova, jako hn∙j vymφtßn b²vß a₧ doΦista.
11. Toho, kdo₧ z [domu] Jeroboßmova um°e v m∞st∞, psi ₧rßti budou, a [toho, ] kdo₧ um°e na poli, ptßci nebeÜtφ jφsti budou; nebo¥ jest mluvil Hospodin.
12. Ty pak vstana, jdi do domu svΘho, [a] kdy₧ vchßzeti budeÜ do m∞sta, tehdy um°e pachole.
13. I budou ho plakati vÜecken lid Izraelsk², a pochovajφ jej; nebo ten sßm z [domu] Jeroboßmova dostane se do hrobu, proto ₧e o n∞m z [domu] Jeroboßmova jest slovo dobrΘ u Hospodina Boha IzraelskΘho.
14. Vyzdvihne¥ vÜak sob∞ Hospodin krßle nad Izraelem, kter²₧ vyhladφ d∙m Jeroboßm∙v toho dne. Ale co? N²br₧ ji₧ [vyzdvihl.]
15. A zaklßtφ Hospodin Izraelem tak, jako se klßtφ t°tina u vodßch, a vyko°enφ Izraele z zem∞ v²bornΘ tΘto, kterou₧ dal otc∙m jejich, a rozpt²lφ je daleko za °eku, proto ₧e sob∞ zd∞lali hßje, popouzejφce Hospodina.
16. A tak vydß Izraele pro h°φchy Jeroboßmovy, kter²₧ [i sßm] h°eÜil, i v h°φch uvodil Izraele.
17. Tedy vstavÜi ₧ena Jeroboßmova, odeÜla a p°iÜla do Tersa, a kdy₧ vstupovala na prah domu, um°elo pachole.
18. I pochovali je, a plakal ho vÜecken lid Izraelsk² vedlΘ °eΦi Hospodinovy, kterou₧ mluvil skrze slu₧ebnφka svΘho, AchißÜe proroka.
19. JinΘ pak v∞ci Jeroboßmovy, jakΘ boje vedl a kterak kraloval, aj, sepsßny jsou v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
20. VÜech dn∙, v nich₧ kraloval Jeroboßm, bylo dvamecφtma let. I usnul s otci sv²mi, a kraloval Nßdab syn jeho mφsto n∞ho.
21. Roboßm takΘ syn èalomoun∙v kraloval nad Judou. V jednom a ve Φty°idcφti letech byl Roboßm, kdy₧ poΦal kralovati, a sedmnßcte let kraloval v JeruzalΘm∞ m∞st∞, kterΘ₧ vyvolil Hospodin ze vÜech pokolenφ Izraelsk²ch, aby tam p°eb²valo jmΘno jeho. Bylo pak jmΘno matky jeho Naama Ammonitskß.
22. ╚inil takΘ lid Judsk² to, co₧ zlΘho jest p°ed Hospodinem, a k z∙°ivosti ho popudili h°φchy sv²mi, kter²mi₧ h°eÜili, vφce ne₧li otcovΘ jejich vÜemi v∞cmi, kterΘ₧ Φinili.
23. Nebo i oni vystav∞li sob∞ v²sosti a sloupy, i hßje na ka₧dΘm pahrbku vysokΘm a pod ka₧d²m stromem zelen²m.
24. P°esto byli ohyzdnφ sodomß°i v zemi tΘ, Φinφce vedlΘ vÜech ohavnostφ pohansk²ch, kterΘ₧ byl vyplΘnil Hospodin p°ed tvß°φ syn∙ Izraelsk²ch.
25. I stalo se lΘta pßtΘho krßlovstvφ Roboßmova, ₧e vytßhl Sesßk krßl Egyptsk² proti JeruzalΘmu,
26. A pobral poklady domu Hospodinova a poklady domu krßlovskΘho, vÜecko to pobral. Vzal takΘ vÜecky pavΘzy zlatΘ, kter²ch₧ byl nad∞lal èalomoun.
27. Mφsto kter²ch₧ nad∞lal krßl Roboßm pavΘz m∞d∞n²ch, a poruΦil je ·°ednφk∙m nad drabanty, kte°φ₧ ost°φhali brßny domu krßlovskΘho.
28. A kdy₧ krßl chodφval do domu Hospodinova, nosili je drabanti, a zase je p°inßÜeli do pokoje drabant∙.
29. JinΘ pak v∞ci Roboßmovy, a vÜecko, co₧ Φinil, zdali₧ nenφ zapsßno v knize o krßlφch Judsk²ch.
30. Ano i vßlka, [kterß₧] byla mezi Roboßmem a Jeroboßmem po vÜecky dny.
31. I usnul Roboßm s otci sv²mi, a pochovßn jest s nimi v m∞st∞ Davidov∞. A jmΘno matky jeho bylo Naama Ammonitskß. I kraloval Abiam syn jeho mφsto n∞ho.

15.kapitola (1 Krßlovskß)


Abiam, 9. Aza, 24. Jozafat, krßlovΘ JudÜtφ. 25. Nßdab, 28. a Bßza,

IzraelÜtφ.

1. LΘta pak osmnßctΘho krßlovstvφ Jeroboßma syna Nebatova, kraloval Abiam nad Judou.
2. T°i lΘta kraloval v JeruzalΘm∞. A jmΘno matky jeho bylo Maacha, dcera Abissalomova.
3. Ten chodil ve vÜech h°φÜφch otce svΘho, kterΘ₧ pßchal p°ed oblφΦejem jeho; a nebylo srdce jeho celΘ p°i Hospodinu Bohu jeho, jako srdce Davida otce jeho.
4. A vÜak pro Davida dal jemu Hospodin B∙h jeho svφci v JeruzalΘm∞, vzbudiv syna jeho po n∞m, a utvrdiv JeruzalΘm,
5. Proto ₧e David Φinil to, co₧ bylo dobrΘho p°ed Hospodinem, a neuch²lil se od ₧ßdnΘ v∞ci z t∞ch, kterΘ₧ jemu byl p°ikßzal, po vÜecky dny ₧ivota svΘho, krom∞ skutku p°i UrißÜovi HetejskΘm.
6. A byl boj mezi Roboßmem a Jeroboßmem po vÜecky dny ₧ivota jeho.
7. JinΘ pak v∞ci Abiamovy, a vÜecko co₧ Φinil, popsßno jest v knize o krßlφch Judsk²ch, ano i o boji mezi Abiamem a Jeroboßmem.
8. A kdy₧ usnul Abiam s otci sv²mi, pochovali ho v m∞st∞ Davidov∞. I kraloval Aza syn jeho mφsto n∞ho.
9. A tak lΘta dvadcßtΘho Jeroboßma, krßle IzraelskΘho, kraloval Aza nad Judou.
10. Jedno a Φty°idceti let kraloval v JeruzalΘm∞. A jmΘno matky jeho [bylo] Maacha, dcera Abissalomova.
11. I Φinil Aza, co₧ dobrΘho bylo p°ed Hospodinem, jako David otec jeho.
12. Nebo ohyzdnΘ sodomß°e vyplΘnil z zem∞, a odjal vÜecky modly, kter²ch₧ nad∞lali otcovΘ jeho.
13. Nadto i Maachu matku svou ssadil, aby nebyla krßlovnou; nebo byla ud∞lala hroznou modlu v hßji. Proto₧ pod¥al Aza modlu tu ohyzdnou, a spßlil p°i potoku Cedron.
14. A aΦkoli v²sosti nebyly zka₧eny, a vÜak srdce Azovo bylo celΘ p°i Bohu po vÜecky dny jeho.
15. Vnesl takΘ ty v∞ci, kterΘ₧ posv∞ceny byly od otce jeho, i ty v∞ci, kter²ch₧ [sßm] posv∞til, do domu Hospodinova, st°φbro a zlato i nßdoby.
16. ProΦe₧ byla vßlka mezi Azou a Bßzou, krßlem Izraelsk²m, po vÜecky dny jejich.
17. Nebo Bßza krßl Izraelsk² vytßhl proti Judovi, a stav∞l Rßma, aby nedal ₧ßdnΘmu vyjφti ani jφti k Azovi krßli JudskΘmu.
18. Ale vzav Aza vÜecko st°φbro i zlato, kterΘ₧ poz∙stalo v pokladφch domu Hospodinova, a v pokladφch domu krßlovskΘho, dal je v ruce slu₧ebnφk∙ sv²ch, a poslal je krßl Aza k Benadadovi synu Tabremmon, syna Hezion, krßli SyrskΘmu, kter²₧ bydlil v DamaÜku, °ka:
19. Smlouva [jest] mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem m²m a mezi otcem tv²m. Aj, te∩ posφlßm tob∞ dar, st°φbro a zlato; jdi, zruÜ smlouvu svou s Bßzou krßlem Izraelsk²m, a¥ odtrhne ode mne.
20. I uposlechl Benadad krßle Azy, a poslav knφ₧ata s vojsky sv²mi proti m∞st∙m Izraelsk²m, dobyl Jon a Dan, tΘ₧ Abelbetmaachy, i vÜeho Ceneretu, a vÜφ zem∞ Neftalφm.
21. To kdy₧ uslyÜel Bßza, p°estal stav∞ti Rßma, a z∙stal v Tersa.
22. Tedy krßl Aza provolal po vÜem Judstvu, ₧ßdnΘho nevym∞≥uje. I pobrali [to] kamenφ z Rßma, i d°φvφ jeho, z n∞ho₧ stav∞l Bßza, a vystav∞l z toho krßl Aza Gabaa Beniaminovo a Masfa.
23. JinΘ pak vÜecky v∞ci Azovy, i vÜecka sφla jeho a cokoli d∞lal, i jakß m∞sta vystav∞l, zapsßno jest v knize o krßlφch Judsk²ch. Jen ₧e v v∞ku starosti svΘ byl nemocn² na nohy.
24. I usnul Aza s otci sv²mi, a pochovßn jest s nimi v m∞st∞ Davida otce svΘho. A kraloval mφsto n∞ho Jozafat syn jeho.
25. Nßdab pak syn Jeroboßm∙v, poΦal kralovati nad Izraelem lΘta druhΘho Azy, krßle JudskΘho, a kraloval nad Izraelem dv∞ lΘt∞.
26. A Φinil to, co₧ zlΘho jest p°ed oΦima Hospodinov²ma, chod∞ po cest∞ otce svΘho, v h°φÜφch jeho, jimi₧ k h°eÜenφ p°ivodil lid Izraelsk².
27. I Φinil mu ·klady Bßza syn AchißÜ∙v z domu Izachar, a porazil ho Bßza u Gebbeton, kterΘ₧ bylo Filistinsk²ch. Nßdab zajistΘ a vÜickni IzraelÜtφ oblehli byli Gebbeton.
28. A tak zabil ho Bßza lΘta t°etφho Azy, krßle JudskΘho, a kraloval mφsto n∞ho.
29. I stalo se, kdy₧ poΦal kralovati, ₧e zahubil vÜecken d∙m Jeroboßm∙v, a nepoz∙stavil ₧ßdnΘ duÜe z Jeroboßma, a₧ je i vyhladil vedlΘ °eΦi Hospodinovy, kterou₧ byl mluvil skrze slu₧ebnφka svΘho AchißÜe SilonskΘho,
30. Pro h°φchy Jeroboßmovy, jimi₧ h°eÜil, a jimi₧ k h°eÜenφ p°ivodil lid Izraelsk², pro drß₧d∞nφ jeho, kter²m₧ drß₧dil Hospodina Boha IzraelskΘho.
31. JinΘ pak v∞ci Nßdabovy a vÜecko, co₧ Φinil, zapsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
32. Byla tedy vßlka mezi Azou, a mezi Bßzou krßlem Izraelsk²m, po vÜecky dny jejich.
33. LΘta t°etφho Azy, krßle JudskΘho, kraloval Bßza syn AchißÜ∙v nade vÜφm Izraelem v Tersa za Φty°mecφtma let.
34. A Φinil to, co₧ zlΘho jest p°ed Hospodinem, chod∞ po cest∞ Jeroboßmov∞ a v h°φÜφch jeho, jimi₧ k h°eÜenφ p°ivodil Izraele.

16.kapitola (1 Krßlovskß)


Proroctvφ JΘhu proti Bßzovi, i spln∞nφ jeho. 6. Kralovßnφ v Izraeli Ela,

10. Zamri, 16. Amri, 29. a₧ i Achaba.

1. Stala se pak °eΦ Hospodinova k JΘhu, synu Chanani, proti Bßzovi, °koucφ:
2. Proto ₧e jsem t∞ vyzdvihl z prachu, a postavil za v∙dci lidu mΘho IzraelskΘho, ty jsi pak chodil po cest∞ Jeroboßmov∞, a p°ivedls k h°eÜenφ lid m∙j Izraelsk², aby mne popouzeli h°φchy sv²mi:
3. Aj, jß vyhladφm potomky Bßzovy a potomky domu jeho, a uΦinφm domu tvΘmu, jako domu Jeroboßma, syna Nebatova.
4. Toho, kdo₧ [z rodiny] Bßzovy um°e v m∞st∞, psi ₧rßti budou, a kdo₧ z nich um°e na poli, ptßci nebeÜtφ jφsti budou.
5. JinΘ pak v∞ci Bßzovy a vÜecko, co₧ Φinil, i sφla jeho, o tom zapsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
6. Kdy₧ pak usnul Bßza s otci sv²mi, pochovßn jest v Tersa, a Ela syn jeho kraloval mφsto n∞ho.
7. A tak skrze JΘhu syna Chanani, proroka, stala se °eΦ Hospodinova proti Bßzovi a proti domu jeho, i proti vÜemu zlΘmu, kterΘ₧ Φinil p°ed oblφΦejem Hospodinov²m, popouzeje ho dφlem rukou sv²ch, ₧e mß b²ti podobn² domu Jeroboßmovu, a proto ₧e jej zabil.
8. LΘta dvadcßtΘho ÜestΘho Azy, krßle JudskΘho, kraloval Ela syn Bßz∙v nad Izraelem v Tersa dv∞ lΘt∞.
9. I zprotivil se jemu slu₧ebnφk jeho Zamri, hejtman nad polovicφ voz∙, kdy₧ on v Tersa kvasil a opil² byl v dom∞ Arsy, vlßda°e m∞sta Tersa.
10. V tom Zamri p°iÜed, ranil ho, a zabil jej lΘta dvadcßtΘho sedmΘho Azy krßle JudskΘho, a kraloval mφsto n∞ho.
11. Kdy₧ pak kraloval a sed∞l na stolici jeho, pobil vÜecken d∙m Bßz∙v, i p°φbuznΘ jeho, i p°ßtely jeho, nepoz∙staviv z n∞ho ani moΦφcφho na st∞nu.
12. A tak vyhladil Zamri vÜecken d∙m Bßz∙v vedlΘ °eΦi Hospodinovy, kterou₧ byl mluvil proti Bßzovi skrze JΘhu proroka,
13. Pro vÜecky h°φchy Bßzovy, i h°φchy Ela syna jeho, kte°φ₧ h°eÜili, i v h°φchy uvodili Izraele, popouzejφce Hospodina Boha IzraelskΘho marnostmi sv²mi.
14. JinΘ pak v∞ci Ela a vÜecko, co₧ Φinil, vypsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
15. LΘta dvadcßtΘho sedmΘho Azy, krßle JudskΘho, kraloval Zamri v Tersa sedm dnφ, kdy₧ lid vojensk² le₧el proti Gebbeton Filistinsk²ch.
16. Nebo uslyÜev lid, kter²₧ byl v le₧enφ, takovΘ v∞ci, ₧e by se Zamri zprotivil a ₧e krßle zabil, tedy vÜecken Izrael ustanovili sob∞ krßle Amri, hejtmana nad vojskem Izraelsk²m toho Φasu v vojÜt∞.
17. Proto₧ tßhl Amri a s nφm vÜecken Izrael od Gebbeton, a oblehli Tersu.
18. A kdy₧ vid∞l Zamri, ₧e ji₧ m∞sto jest vzato, vÜed na palßc domu krßlovskΘho, zapßlil nad sebou d∙m krßlovsk², i um°el,
19. Pro h°φchy svΘ, kter²mi₧ h°eÜil, Φin∞, co₧ zlΘho jest p°ed oblφΦejem Hospodinov²m, a chod∞ po cest∞ Jeroboßmov∞ a v h°φÜφch jeho, kterΘ₧ pßchal, p°ivozuje k h°eÜenφ lid Izraelsk².
20. JinΘ pak v∞ci Zamri i jeho ·kladovΘ, kterΘ₧ Φinil, zapsßni jsou v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
21. Tedy rozd∞lil se lid Izraelsk² na dvΘ. Polovice lidu postoupilo po Tebni synu Ginet, aby ho uΦinili krßlem, a druhß polovice postoupila po Amri.
22. Ale p°emohl lid, kter²₧ postoupil po Amri, lid [ten, ] kter²₧ postoupil po Tebni synu Ginet. I um°el Tebni, a kraloval Amri.
23. LΘta t°idcßtΘho prvnφho Azy, krßle JudskΘho, kraloval Amri nad Izraelem dvanßcte let. V Tersa kraloval Üest let.
24. I koupil horu Someron od Semera za dv∞ h°ivny st°φbra, a kdy₧ vystav∞l tu horu, nazval jmΘno m∞sta toho, kterΘ₧ vzd∞lal, od jmΘna Semery, pßna tΘ hory, [toti₧] Sama°φ.
25. ╚inil pak Amri to, co₧ jest zlΘho p°ed oblφΦejem Hospodinov²m; n²br₧ horÜφ v∞ci Φinil, ne₧ kdo ze vÜech, kte°φ₧ p°ed nφm byli.
26. Nebo chodil po vÜelikΘ cest∞ Jeroboßma syna Nebatova, a ve vÜech h°φÜφch jeho, kter²mi₧ p°ivodil k h°eÜenφ Izraele, popouzeje Hospodina Boha IzraelskΘho marnostmi sv²mi.
27. JinΘ pak v∞ci Amri i vÜecko, co₧ Φinil, i sφla jeho, kterou₧ prokazoval, o tom zapsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
28. I usnul Amri s otci sv²mi, a pochovßn jest v Sama°φ, a kraloval mφsto n∞ho Achab syn jeho.
29. Achab tedy syn Amri kraloval nad Izraelem lΘta t°idcßtΘho osmΘho Azy, krßle JudskΘho, a kraloval Achab syn Amri nad Izraelem v Sama°φ dvamecφtma let.
30. I Φinil Achab syn Amri p°ed oblφΦejem Hospodinov²m horÜφ v∞ci ne₧ kdo ze vÜech, kte°φ₧ p°ed nφm byli.
31. V tom stalo se, (nebo mßlo mu to bylo, ₧e chodil v h°φÜφch Jeroboßma syna Nebatova), ₧e sob∞ pojal ₧enu Jezßbel dceru Etbßl, krßle SidonskΘho, a odÜed, slou₧il Bßlovi a klan∞l se jemu.
32. A vzd∞lal oltß° Bßlovi v chrßm∞ Bßlov∞, kter²₧ byl ustav∞l v Sama°φ.
33. Ud∞lal takΘ Achab i hßj, a tak p°iΦinil toho, Φφm by popouzel Hospodina Boha IzraelskΘho, nade vÜecky jinΘ krßle IzraelskΘ, kte°φ₧ byli p°ed nφm.
34. Za dn∙ jeho Hiel Bethelsk² vystav∞l Jericho. V Abiramovi prvorozenΘm svΘm zalo₧il je, a v Segubovi nejmladÜφm svΘm postavil brßny jeho, vedlΘ °eΦi Hospodinovy, kterou₧ byl mluvil skrze Jozue syna Nun.

17.kapitola (1 Krßlovskß)


Bo₧φ opatrovßnφ ElißÜe v hladu, 17. a vzk°φÜenφ syna jednΘ vdovy.

1. Tedy ElißÜ Tesbitsk², obyvatel Galßdsk², mluvil k Achabovi: Äiv¥ jest Hospodin B∙h Izraelsk², p°ed jeho₧ oblφΦejem stojφm, ₧e nebude t∞chto let rosy ani deÜt∞, jedinΘ vedlΘ °eΦi mΘ.
2. I stalo se slovo Hospodinovo k n∞mu, °koucφ:
3. Odejdi odsud a obra¥ se k v²chodu, a skrej se u potoka Karit, kter²₧ jest naproti Jordßnu.
4. A budeÜ z toho potoka pφti, krkavc∙m pak jsem p°ikßzal, aby t∞ tam krmili.
5. Kter²₧ odÜed, uΦinil, jak₧ mu p°ikßzal Hospodin. Nebo odÜed, usadil se p°i potoku Karit, kter²₧ byl proti Jordßnu.
6. A krkavci p°inßÜeli jemu chlΘb a maso ka₧dΘho jitra, tΘ₧ chlΘb a maso ka₧dΘho veΦera, a z potoka pil.
7. Tedy po p°eb∞hnutφ dn∙ n∞kter²ch vysechl ten potok, nebo nebylo ₧ßdnΘho deÜt∞ v tΘ zemi.
8. I stalo se slovo Hospodinovo k n∞mu, °koucφ:
9. Vsta≥ a jdi do Sarepty SidonskΘ, a bu∩ tam. Aj, p°ikßzal jsem ₧en∞ vdov∞, aby t∞₧ivila.
10. Kter²₧ vstav, Üel do Sarepty, a p°iÜel k brßn∞ m∞sta, a aj, ₧ena vdova sbφrala tu d°φvφ. A zavolav jφ, °ekl: Medle, p°ines mi trochu vody v nßdob∞, abych se napil.
11. A kdy₧ Üla, aby p°inesla, zavolal jφ zase a °ekl: Medle, p°ines mi [takΘ] kousek chleba v ruce svΘ.
12. I odpov∞d∞la: Äiv¥ jest Hospodin B∙h tv∙j, ₧e¥ nemßm ₧ßdnΘho chleba, [ani] podpopelnΘho, krom∞ hrsti mouky v kbelφku a maliΦko oleje v nßdobce, a aj, sbφrßm dv∞ d°ev∞, abych Üla a p°ipravila [to] sob∞ a synu svΘmu, abychom sn∞douce to, za tφm zem°φti musili.
13. I °ekl jφ ElißÜ: Neboj se. Jdi a uΦi≥, jak₧ jsi °ekla, a vÜak ud∞lej mi prvΘ z toho mal² chlΘb podpopeln² a p°ines mi; potom sob∞ a synu svΘmu ud∞lßÜ.
14. Nebo¥ toto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Mouka z kbelφka toho nebude strßvena, ani₧ oleje v nßdobce tΘ ubude a₧ do toho dne, kdy₧ dß Hospodin dΘÜ¥ na zemi.
15. I Üla a uΦinila vedlΘ °eΦi ElißÜovy, a jedla ona i on i Φeled jejφ [a₧] do t∞ch dnφ.
16. Z kbelφka toho mouka nebyla strßvena, ani₧ oleje v nßdobce ubylo, vedlΘ °eΦi Hospodinovy, kterou₧ mluvil skrze ElißÜe.
17. A kdy₧ to p°eb∞hlo, stalo se, ₧e se roznemohl syn ₧eny, panφ toho domu, a byla nemoc jeho velmi t∞₧kß, tak ₧e nez∙stalo v n∞m d²chßnφ.
18. Proto₧ °ekla ElißÜovi: Co mn∞ a tob∞, mu₧i Bo₧φ? P°iÜel jsi ke mn∞, abys mi p°ipomenul nepravost mou, a umo°il syna mΘho?
19. Kter²₧ odpov∞d∞l jφ: Dej sem syna svΘho. A vzav ho z l∙na jejφho, vnesl jej na sφ≥, kde₧ sßm p°eb²val, a polo₧il ho na l∙₧ko svΘ.
20. Tedy volal k Hospodinu a °ekl: Hospodine Bo₧e m∙j, takΘ-li₧ s tou vdovou, u kterΘ₧ pohostinu jsem, tak zle naklßdßÜ, ₧e jsi umo°il syna jejφho?
21. A roztßh se nad dφt∞tem po t°ikrßt, zvolal k Hospodinu a °ekl: Hospodine Bo₧e m∙j, prosφm, nech¥ se navrßtφ duÜe dφt∞te tohoto do vnit°nostφ jeho.
22. I vyslyÜel Hospodin hlas ElißÜ∙v, a navrßtila se duÜe dφt∞te do vnit°nostφ jeho, i o₧ilo.
23. A vzav ElißÜ dφt∞, snesl je z sφn∞ do domu, a dal je matce jeho. I °ekl ElißÜ: Pohle∩, syn tv∙j ₧iv jest.
24. Tedy °ekla ₧ena ElißÜovi: Ji₧¥ jsem nynφ poznala, ₧e jsi mu₧ Bo₧φ, [a] ₧e °eΦ Hospodinova v ·stech tv²ch jest pravß.

18.kapitola (1 Krßlovskß)


ElißÜ poslßn k Achabovi, 19. modlß°stvφ ruÜil, 41. a dΘÜ¥ od Boha

vyprosil.

1. Potom po mnoh²ch dnech, po t°etφm tom lΘt∞, stalo se slovo Hospodinovo k ElißÜovi, °koucφ: Jdi, uka₧ se Achabovi, nebo¥ dßm dΘÜ¥ na zemi.
2. OdÜel tedy ElißÜ, aby se ukßzal Achabovi. Byl pak hlad velik² v Sama°φ.
3. I povolal Achab AbdißÜe, kter²₧ byl p°edstaven domu jeho. (AbdißÜ pak bßl se Hospodina velmi.
4. Nebo kdy₧ Jezßbel mordovala proroky Hospodinovy, vzal AbdißÜ sto prorok∙ a skryl je po padesßti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.)
5. A °ekl Achab AbdißÜovi: Jdi skrze tu zemi ke vÜechn∞m studnicφm vod, a ke vÜechn∞m potok∙m, zdali bychom kde nalezli trßvu, abychom ₧ivΘ zachovali kon∞ a mezky, a nezmo°ili dobytka.
6. I rozd∞lili sob∞ zemi, kterou₧ by proÜli. Achab Üel jednou cestou sßm, AbdißÜ takΘ Üel cestou druhou sßm.
7. A kdy₧ AbdißÜ byl na cest∞, aj, ElißÜ potkal se s nφm. Kter²₧ kdy₧ ho poznal, padl na tvß° svou a °ekl: Nejsi-li₧ ty, pane m∙j, ElißÜ?
8. Odpov∞d∞l jemu: Jsem. Jdi, pov∞z pßnu svΘmu: Aj, ElißÜ [p°iÜel.]
9. Jemu₧ °ekl: Co₧ jsem zh°eÜil, ₧e slu₧ebnφka svΘho vydati chceÜ v ruku Achabovu, aby mne zamordoval?
10. Äiv¥ jest Hospodin B∙h tv∙j, ₧e¥ nenφ nßrodu ani krßlovstvφ, kam₧ by neposlal pßn m∙j hledati t∞, a [kdy₧] °ekli, ₧e [tebe] nenφ, p°φsahy po₧ßdal od krßlovstvφ a nßrodu, ₧e t∞ nemohou nalezti.
11. A ty nynφ pravφÜ: Jdi, pov∞z pßnu svΘmu: Aj, ElißÜ [p°iÜel.]
12. I stalo by se, ₧e jak₧ bych odÜel od tebe, tedy duch Hospodin∙v zanesl by t∞ nevφm kam, jß pak jda, oznßmil bych Achabovi, a kdy₧ by t∞ nenalezl, zabil by mne. Slu₧ebnφk zajistΘ tv∙j bojφ se Hospodina od mladosti svΘ.
13. Zdali₧ nenφ oznßmeno pßnu mΘmu, co jsem uΦinil, kdy₧ Jezßbel mordovala proroky Hospodinovy, ₧e jsem skryl z prorok∙ Hospodinov²ch sto mu₧∙, po padesßti mu₧φch v jeskyni, a krmil jsem je chlebem a vodou?
14. Ty pak nynφ pravφÜ: Jdi, pov∞z pßnu svΘmu: Aj, ElißÜ [p°iÜel.] A zamorduje¥ mne.
15. Odpov∞d∞l ElißÜ: Äiv¥ jest Hospodin zßstup∙, p°ed jeho₧ oblφΦejem stojφm, ₧e¥ se jemu dnes ukß₧i.
16. A tak Üel AbdißÜ vst°φc Achabovi, a oznßmil jemu. ProΦe₧ Üel i Achab v cestu ElißÜovi.
17. A kdy₧ uz°el Achab ElißÜe, °ekl Achab k n∞mu: Zdali₧ ty nejsi ten, kter²₧ kormoutφÜ lid Izraelsk²?
18. Kter²₧ odpov∞d∞l: [Jߥ] nekormoutφm lidu IzraelskΘho, ale ty a d∙m otce tvΘho, kdy₧ opouÜtφte p°ikßzanφ Hospodinova a nßsledujete Bßl∙.
19. Proto₧ nynφ poÜli [a] shroma₧∩ ke mn∞ vÜecken lid Izraelsk² na horu Karmel, a prorok∙ Bßlov²ch Φty°i sta a padesßte, i prorok∙ toho hßje Φty°i sta, kte°φ₧ jedφ z stolu Jezßbel.
20. Obeslal tedy Achab vÜecky syny IzraelskΘ, a shromß₧dil ty proroky na horu Karmel.
21. A p°istoupiv ElißÜ ke vÜemu lidu, °ekl: I dokud₧ kulhati budete na ob∞ stran∞? Jestli₧e¥ jest Hospodin Bohem, nßsledujte₧ ho; pakli jest Bßl, jd∞te₧ za nφm. A neodpov∞d∞l jemu lid ₧ßdnΘho slova.
22. Op∞t °ekl ElißÜ lidu: Jß sßm toliko poz∙stal jsem prorok Hospodin∙v, prorok∙ pak Bßlov²ch jest Φty°i sta a padesßte mu₧∙.
23. Nech¥ jsou nßm dßni dva volkovΘ, a a¥ vyberou sob∞ volka jednoho, kterΘho₧ nech¥ rozsekajφ na kusy a vkladou na d°φvφ, ale ohn∞ a¥ nepodklßdajφ. Jߥ takΘ p°ipravφm volka druhΘho, kterΘho₧ vlo₧φm na d°φvφ, a ohn∞ nepodlo₧φm.
24. Tedy vz²vejte jmΘno boh∙ vaÜich, jß pak vz²vati budu jmΘno Hospodinovo, a bude¥ [to, ₧e] B∙h, kter²₧ se ohlßsφ skrze ohe≥, ten jest B∙h. A odpov∞d∞l vÜecken lid, °ka: Dobrߥ jest °eΦ tato.
25. I °ekl ElißÜ prorok∙m Bßlov²m: Vybe°te sob∞ volka jednoho a p°ipravte ho nejprvΘ, pon∞vad₧ jest vßs vφce, a vz²vejte jmΘno boh∙ vaÜich, ale ohn∞ nepodklßdejte.
26. A tak vzali volka, kterΘho₧ jim dal, a p°ipravili a vz²vali jmΘno Bßlovo od jitra a₧ do poledne, °φkajφce: ╙ Bßli, uslyÜ nßs. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpov∞d∞l. I skßkali u oltß°e, kter²₧ byli ud∞lali.
27. Kdy₧ pak bylo poledne, posmφval se jim ElißÜ a °ekl: K°iΦte vysok²m hlasem, pon∞vad₧ b∙h jest. Neb [snad] rozmlouvßnφ mß, neb [jinou] prßci, neb jest na cest∞, aneb¥ spφ, a¥ procφtφ.
28. Tak₧ k°iΦeli hlasem velik²m, a bodli se vedlΘ obyΦeje svΘho no₧φky a Üpicemi, tak a₧ se krvφ polφvali.
29. I stalo se, kdy₧ ji₧ bylo s poledne, ₧e prorokovali a₧ dotud, kdy₧ se ob∞tuje ob∞t suchß, ale nebylo ₧ßdnΘho se ohlßÜenφ, ani kdo by odpov∞d∞l, ani kdo by vyslyÜel.
30. Zatφm °ekl ElißÜ vÜemu lidu: P°istupte₧ ke mn∞. I p°istoupil vÜecken lid k n∞mu. Tedy opravil oltß° Hospodin∙v, kter²₧ byl zbo°en².
31. Nebo vzal ElißÜ dvanßcte kamen∙, (vedlΘ poΦtu pokolenφ syn∙ Jßkobov²ch, k n∞mu₧ se byla stala °eΦ Hospodinova, ₧e Izrael bude jmΘno jeho),
32. A vzd∞lal z t∞ch kamen∙ oltß° ve jmΘnu Hospodinovu; ud∞lal takΘ struhu v∙kol oltß°e zÜφ°φ, co by mohl dv∞ mφry obilΘ vsφti.
33. Narovnal i d°φvφ, a rozsekav volka na kusy, vkladl na d°φvφ.
34. A °ekl: Napl≥te Φty°i stoudve vodou, a vylφte na ob∞t zßpalnou i na d°φvφ. ╪ekl op∞t: UΦi≥te₧ [to] po druhΘ. I uΦinili po druhΘ.╪ekl jeÜt∞: Po t°etφ uΦi≥te. I uΦinili po t°etφ,
35. Tak ₧e tekly vody okolo oltß°e; takΘ i struhu naplnila voda.
36. Stalo se pak, kdy₧ se ob∞tuje ob∞t suchß, p°istoupil ElißÜ prorok a °ekl: Hospodine Bo₧e Abraham∙v, Izßk∙v a Izrael∙v, nech¥ dnes poznajφ, ₧e jsi ty B∙h v Izraeli, a jß slu₧ebnφk tv∙j, a ₧e jsem vedlΘ slova tvΘho Φinil vÜecky v∞ci tyto.
37. VyslyÜ mne, Hospodine, vyslyÜ mne, a¥by poznal lid tento, ₧e jsi ty, Hospodine, Bohem, kdy₧ bys obrßtil srdce jejich zase.
38. V tom spadl ohe≥ Hospodin∙v, a spßlil ob∞t zßpalnou, d°φvφ i kamenφ i prs¥; tΘ₧ vodu, kterß₧ byla v struze, vypil.
39. Co₧ kdy₧ uz°el vÜecken ten lid, padli na tvß°i svΘ a °ekli: Hospodin¥ jest Bohem, Hospodin jest Bohem.
40. I °ekl jim ElißÜ: Zjφmejte ty proroky Bßlovy, ₧ßdn² a¥ z nich neujde. I zjφmali je. KterΘ₧ svedl ElißÜ ku potoku Cφson, a tam je zmordoval.
41. Tedy °ekl ElißÜ Achabovi: Jdi, pojez a napφ se, nebo [aj, ] zvuk velikΘho deÜt∞.
42. I jel Achab, aby pojedl a napil se. ElißÜ pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprost°el se na zemi a sklonil tvß° svou k kolen∙m sv²m.
43. Potom °ekl mlßdenci svΘmu: Vystup nynφ, a pohle∩ tam k mo°i. Kter²₧ vystoupiv, pohled∞l a °ekl: Nic nenφ. ╪ekl op∞t: Vra¥ se po sedmkrßt.
44. I stalo se po sedmΘ, °ekl: Aj, oblak maliΦk² jako dla≥ Φlov∞Φφ vystupuje z mo°e. JeÜt∞ °ekl: Jdi, rci Achabovi: Zap°ßhej a je∩, aby t∞ nezastihl dΘÜ¥.
45. Stalo se mezi tφm, kdy₧ se nebesa zamraΦila oblakem a v∞trem, odkud₧ byl dΘÜ¥ velik², ₧e jel Achab a p°iÜel do Jezreel.
46. Ruka pak Hospodinova byla s ElißÜem, tak ₧e p°epßsav bedra svß, b∞₧el p°ed Achabem, a₧ p°iÜel do Jezreel.

19.kapitola (1 Krßlovskß)


ElißÜ utekl p°ed Jezßbel; 9. B∙h se mu ukßzal, 19. a Elizeus k proroctvφ

povolßn.

1. Tedy oznßmil Achab Jezßbel vÜecko to, co₧ uΦinil ElißÜ, a ₧e naprosto vÜecky proroky jejφ pobil meΦem.
2. A proto₧ poslala Jezßbel posla k ElißÜovi, °kuci: Toto a¥ mi uΦinφ bohovΘ a toto p°idadφ, jestli₧e v tuto hodinu zφtra neuΦinφm tob∞, jako [ty] kterΘmu z nich.
3. Co₧ kdy₧ zv∞d∞l, vstana, odÜel pro [zachovßnφ] ₧ivota svΘho, a p°iÜel do BersabΘ, jen₧ jest v Judstvu, kde₧ nechal mlßdence svΘho.
4. Sßm pak Üel p°edce po pouÜti cestou dne jednoho, a p°iÜed, usadil se pod jednφm jalovcem, a ₧ßdal sob∞ smrti a °ekl: Ji₧¥ jest dosti, ≤ Hospodine, vezmi duÜi mou, neb¥ nejsem lepÜφ otc∙ sv²ch.
5. I lehl a usnul pod tφm jalovcem. A aj, v tou₧ chvφli and∞l dotekl se ho a °ekl jemu: Vsta≥, pojez.
6. A kdy₧ pohled∞l v∙kol, a aj, u hlavy jeho chlΘb na uhlφ peΦen² a ΦφÜe vody. I pojedl a napil se, a lehl zase.
7. Op∞t vrßtiv se and∞l Hospodin∙v po druhΘ, dotekl se ho a °ekl: Vsta≥, pojez, nebo velmi dlouhou mßÜ cestu p°ed sebou.
8. A vstav, jedl a pil, a Üel v sφle pokrmu toho Φty°idceti dnφ a Φty°idceti nocφ, a₧ na horu Bo₧φ OrΘb.
9. Kde₧to vÜed do jakΘsi jeskyn∞, nocoval tam. A aj, °eΦ Hospodinova k n∞mu, a °ekl jemu: Co tu d∞lßÜ, ElißÜi?
10. Kter²₧ odpov∞d∞l: Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zßstup∙; nebo opustili smlouvu tvou synovΘ IzraelÜtφ, oltß°e tvΘ zbo°ili a proroky tvΘ zmordovali meΦem. I z∙stal jsem jß sßm, [te∩] pak hledajφ ₧ivota mΘho, aby [mi] jej odjali.
11. ╪ekl [B∙h:] Vyjdi a st∙j na ho°e p°ed Hospodinem. A aj, Hospodin Üel tudy, a vφtr velik² a siln², podvracujφcφ hory a rozrß₧ejφcφ skßly p°ed Hospodinem, [ale] nebyl v tom v∞tru Hospodin. Za tφm pak v∞trem [zem∞] t°esenφ, [ale] nebyl v tom t°esenφ Hospodin.
12. A za t°esenφm ohe≥, [ale] nebyl v ohni Hospodin. A za ohn∞m hlas tich² [a] temn².
13. Co₧ kdy₧ uslyÜel ElißÜ, zavinul tvß° svou plßÜt∞m sv²m, a vyÜed, stßl u dve°φ jeskyn∞, a aj, hlas k n∞mu, °koucφ: Co tu d∞lßÜ, ElißÜi?
14. Kter²₧ odpov∞d∞l: Nßramn∞ horlil jsem pro Hospodina Boha zßstup∙; nebo opustili smlouvu tvou synovΘ IzraelÜtφ, oltß°e tvΘ zbo°ili, a proroky tvΘ pomordovali meΦem. I z∙stal jsem jß sßm, [te∩] pak hledajφ ₧ivota mΘho, aby [mi] jej odjali.
15. Ale Hospodin °ekl jemu: Jdi, navra¥ se cestou svou k DamaÜskΘ pouÜti, kde₧to p°ijda, poma₧eÜ Hazaele za krßle nad Syriφ.
16. JΘhu takΘ syna Namsi poma₧eÜ za krßle nad Izraelem, a Elizea syna Safatova z Abelmehula poma₧eÜ za proroka mφsto sebe.
17. I stane se, ₧e toho, kdo₧ by uÜel meΦe Hazaelova, zamorduje JΘhu, a toho, kdo₧ by uÜel meΦe JΘhu, zamorduje Elizeus.
18. Zachoval¥ jsem pak v Izraeli sedm tisφc∙, jich₧to vÜech kolena nesklßn∞la se Bßlovi, a jich₧to vÜech ·sta nelφbala ho.
19. A tak odÜed odtud, nalezl Elizea syna Safatova, an o°e, [a] dvanßctero sp°e₧enφ p°ed nφm, sßm takΘ byl p°i dvanßctΘm. A jda mimo n∞j ElißÜ, uvrhl plßÜ¥ sv∙j na n∞j.
20. Kter²₧ zanechav vol∙, b∞₧el za ElißÜem a °ekl: Prosφm, nech¥ polφbφm otce svΘho a matky svΘ, i p∙jdu za tebou. Jemu₧ °ekl: Jdi, vra¥ se zase, nebo [vidφÜ, ] co¥ jsem uΦinil.
21. Navrßtil se tedy od n∞ho, a vzav pßr vol∙, zabil je a d°φvφm z pluhu uva°il maso jejich, kterΘ₧ dal lidu, i jedli. A vstav, Üel za ElißÜem a p°isluhoval jemu.

20.kapitola (1 Krßlovskß)


Krßl Syrsk² od Achaba dvakrßt p°emo₧en.

1. Tedy Benadad krßl Syrsk², shromß₧div vÜecka vojska svß, a maje s sebou t°idceti a dva krßle, tΘ₧ kon∞ i vozy, vytßhl a oblehl Sama°φ a dob²val ho.
2. I poslal posly k Achabovi krßli IzraelskΘmu do m∞sta,
3. A vzkßzal jemu: Takto pravφ Benadad: St°φbro tvΘ a zlato tvΘ mΘ jest, tΘ₧ ₧eny tvΘ i synovΘ tvoji nejzdßrn∞jÜφ moji jsou.
4. I odpov∞d∞l krßl Izraelsk² a °ekl: VedlΘ °eΦi tvΘ, pane m∙j krßli, tv∙j jsem i vÜecko, co₧ mßm.
5. Op∞t navrßtivÜe se poslovΘ, °ekli: Takto pravφ Benadad: Poslal jsem k tob∞, a¥by °ekli: St°φbro svΘ a zlato svΘ, ₧eny svΘ i syny svΘ dßÜ mi.
6. Ale vÜak o tomto Φase zφtra poÜli slu₧ebnφky svΘ k tob∞, aby p°ehledali d∙m tv∙j i domy slu₧ebnφk∙ tv²ch, a oni¥ vÜecko, co₧koli mßÜ nejlepÜφho, vezmouce v ruce svΘ, poberou.
7. A tak povolav krßl Izraelsk² vÜech starÜφch zem∞ tΘ, °ekl: Posu∩te medle, a vizte, jak¥ ten zlΘho hledß; nebo poslal ke mn∞ pro ₧eny mΘ a pro syny mΘ, tΘ₧ pro st°φbro mΘ i pro zlato mΘ, a neodep°el jsem jemu.
8. I °ekli jemu vÜickni starÜφ a vÜecken lid: Neposlouchej₧ ho, ani [mu] povoluj.
9. Proto₧ odpov∞d∞l posl∙m Benadadov²m: Pov∞zte pßnu mΘmu krßli: VÜecko to, o Φe₧ jsi poslal k slu₧ebnφku svΘmu prvΘ, uΦinφm, ale tΘto v∞ci uΦiniti nemohu. Tak₧ odeÜli poslovΘ, a donesli mu tu odpov∞d.
10. JeÜt∞ poslal k n∞mu Benadad a °ekl: Toto a¥ mi uΦinφ bohovΘ a toto a¥ p°idadφ, dostane-li se prachu Sama°skΘho do hrstφ vÜeho lidu, kter²₧ jest se mnou.
11. Zase odpov∞d∞l krßl Izraelsk² a °ekl: Pov∞zte, a¥ se nechlubφ ten, kter²₧ se strojφ do zbroje, jako ten, kter²₧ svlßΦφ zbroj.
12. I stalo se, kdy₧ uslyÜel tu °eΦ, (nebo pil on i krßlovΘ v stanφch), ₧e °ekl slu₧ebnφk∙m sv²m: P°itrhn∞te. I p°itrhli k m∞stu.
13. A hle, prorok n∞jak² p°iÜed k Achabovi krßli IzraelskΘmu, °ekl: Toto pravφ Hospodin: Zdali₧ jsi nevid∞l vÜeho mno₧stvφ tohoto velikΘho? Hle, jß dßm je dnes v ruku tvou, abys poznal, ₧e jß jsem Hospodin.
14. A kdy₧ °ekl Achab: Skrze koho? odpov∞d∞l on: Tak pravφ Hospodin: Skrze slu₧ebnφky knφ₧at kraj∙. ╪ekl jeÜt∞: Kdo svede tu bitvu? Odpov∞d∞l: Ty.
15. A proto₧ seΦtl slu₧ebnφky knφ₧at kraj∙, jich₧ bylo dv∞ st∞ t°idceti a dva; po nich seΦtl i vÜecken lid vÜech syn∙ Izraelsk²ch, sedm tisφc∙.
16. I vytßhli o poledni. Benadad pak pil a o₧ral se v stanφch, on i t°idceti a dva krßlovΘ pomocnφci jeho.
17. A tak vytßhli slu₧ebnφci knφ₧at kraj∙ nejprvΘ. I poslal Benadad, (kdy₧ mu pov∞d∞li, °kouce: Mu₧i vytßhli z Sama°φ),
18. A °ekl: Bu∩ ₧e vytßhli o pokoj, zjφmejte je ₧ivΘ, bu∩ ₧e k bitv∞ vytßhli, zjφmejte je ₧ivΘ.
19. Tak, pravφm, vytßhli z m∞sta ti slu₧ebnφci knφ₧at kraj∙, a vojsko za nimi tßhlo.
20. A porazili jeden ka₧d² mu₧e svΘho, tak ₧e utφkali SyrÜtφ, IzraelÜtφ pak honili je. Ale Benadad krßl Syrsk² utekl na koni s jφzdn²mi.
21. Potom vytßhl krßl Izraelsk², a pobil kon∞ i vozy [zkazil, ] a tak porazil SyrskΘ ranou velikou.
22. Op∞t p°iÜel prorok ten k krßli IzraelskΘmu, a °ekl jemu: Jdi₧, zmu₧ile se m∞j a v∞z i viz, co bys m∞l Φiniti; nebo zase po roce krßl Syrsk² vytßhne proti tob∞.
23. Tedy slu₧ebnφci krßle SyrskΘho °ekli jemu: BohovΘ hor jsou¥ bohovΘ jejich, proto₧ nßs p°emohli; ale bojujme proti nim na rovinßch, zvφÜ, nep°em∙₧eme-li jich.
24. Proto₧ uΦi≥ toto: Odbu∩ t∞ch krßl∙, jednoho ka₧dΘho z mφsta jeho, a postav v²vody mφsto nich.
25. Ty pak seΦti sob∞ vojsko z sv²ch jako vojsko on∞ch, kte°φ₧ padli, a kon∞ jako ony kon∞, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinßch, [a zvφÜ, ] nep°em∙₧eme-li¥ jich. I uposlechl hlasu jejich a uΦinil tak.
26. I stalo se po roce, ₧e seΦtl Benadad SyrskΘ a vytßhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.
27. IzraelÜtφ takΘ seΦteni jsou, a opat°ivÜe se stravou, vytßhli jim v cestu. I polo₧ili se IzraelÜtφ proti nim jako dv∞ malß stßda koz, SyrÜtφ pak p°ikryli tu zemi.
28. V tom p°iÜel t²₧ mu₧ Bo₧φ, a mluvil krßli IzraelskΘmu a °ekl: Takto pravφ Hospodin: Proto ₧e pravili SyrÜtφ: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dßm vÜecko mno₧stvφ toto velikΘ v ruce tvΘ, abyste v∞d∞li, ₧e jß jsem Hospodin.
29. A tak le₧eli oni proti nim za sedm dnφ; i stalo se dne sedmΘho, ₧e svedli bitvu. I porazili synovΘ IzraelÜtφ z Syrsk²ch sto tisφc p∞Üφch dne jednoho.
30. Jinφ pak zutφkali do m∞sta Afeku, kde₧ padla zed na dvadceti a sedm tisφc mu₧∙, kte°φ₧ byli poz∙stali. Ale Benadad utφkaje, p°iÜel do m∞sta, do nejtajn∞jÜφho pokoje.
31. I °ekli jemu slu₧ebnφci jeho: Aj, toto jsme sl²chali, ₧e krßlovΘ domu IzraelskΘho jsou krßlovΘ milosrdnφ. Medle, nech¥ vezmeme pytle na bedra svß a provazy na hlavy svΘ, a vejdeme k krßli IzraelskΘmu; snad p°i ₧ivotu zachovß tebe.
32. A proto₧ p°epßsali pytli bedra svß, a provazy vzali na hlavy svΘ, a p°iÜli k krßli IzraelskΘmu a °ekli: Slu₧ebnφk tv∙j Benadad pravφ: Prosφm, nech¥ jsem zachovßn p°i ₧ivotu. Kter²₧ °ekl: Co₧ jest jeÜt∞ ₧iv? Bratr t∞ m∙j.
33. Mu₧i pak ti soudφc [to za dobrΘ znamenφ, ] rychle chytili [ta slova] od n∞ho a °ekli: Bratr¥ jest tv∙j Benadad. I °ekl: Jd∞te, p°ive∩te ho sem. Tak₧ vyÜel k n∞mu Benadad, i kßzal mu vstoupiti na sv∙j v∙z.
34. Tedy °ekl jemu [Benadad:] M∞sta, kterß₧ otec m∙j pobral otci tvΘmu, navrßtφm¥, a ulice zd∞lßÜ sob∞ v DamaÜku, jako byl ud∞lal otec m∙j v Sama°φ. I [odpov∞d∞l:] Jß vedlΘ smlouvy tΘto propustφm t∞. A tak uΦinil s nφm smlouvu a propustil ho.
35. Mu₧ pak n∞jak² z syn∙ prorock²ch °ekl bli₧nφmu svΘmu z rozkazu Bo₧φho: Ubφ mne medle. Ale mu₧ ten necht∞l ho bφti.
36. Kter²₧ °ekl jemu: Proto ₧e jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj te∩, kdy₧ p∙jdeÜ ode mne, udßvφ t∞ lev. A kdy₧ Üel od n∞ho, trefil na n∞j lev a udßvil ho.
37. Op∞t nalezl mu₧e druhΘho, jemu₧ °ekl: Medle, ubφ mne. Kter²₧ ubil ho velice a ranil.
38. I odÜed prorok ten, postavil se krßli v cest∞, a zm∞nil se, zav∞siv sob∞ oΦi.
39. A kdy₧ krßl pomφjel, zvolal na n∞j a °ekl: Slu₧ebnφk tv∙j vyÜel do bitvy, a hle, jeden odÜed, p°ivedl ke mn∞ mu₧e a °ekl: Ost°φhej toho mu₧e, jestli₧e se pak ztratφ, bude¥ ₧ivot tv∙j za ₧ivot jeho, aneb centnΘ° st°φbra polo₧φÜ.
40. V tom kdy₧ slu₧ebnφk tv∙j toho i onoho hled∞l, to₧¥ se ztratil. ProΦe₧ °ekl jemu krßl Izraelsk²: Takov² [bu∩] soud tv∙j, jak²₧ jsi sßm vypov∞d∞l.
41. Tedy rychle odhradil tvß° svou, a poznal ho krßl Izraelsk², ₧e by z prorok∙ byl.
42. I °ekl jemu: Takto pravφ Hospodin: Pon∞vad₧ jsi z ruky pustil mu₧e k smrti odsouzenΘho, bude¥ ₧ivot tv∙j za ₧ivot jeho, a lid tv∙j za lid jeho.
43. Proto₧ odjel krßl Izraelsk² do domu svΘho, smutn² jsa a hn∞vaje se, a p°iÜel do Sama°φ.

21.kapitola (1 Krßlovskß)


Achab Nßbotovu vinici vzal, 17. proΦe₧ trestßn, 27. a pokßnφ nßpadnΘ

uΦinil.

1. Stalo se pak po t∞ch v∞cech, m∞l Nßbot Jezreelsk² vinici, kterß₧ byla v Jezreel podlΘ palßce Achaba krßle Sama°skΘho.
2. I mluvil Achab k Nßbotovi, °ka: Dej mi vinici svou, a¥ ji mßm mφsto zahrady k zelinßm, pon∞vad₧ jest blφzko podlΘ domu mΘho, a dßm¥ za ni vinici lepÜφ, ne₧ ta jest, aneb jestli₧e¥ se vidφ, dßm¥ st°φbra cenu jejφ.
3. Odpov∞d∞l Nßbot Achabovi: Nedej₧ mi toho Hospodin, abych m∞l dßti d∞dictvφ otc∙ m²ch tob∞.
4. Tedy p°iÜel Achab do domu svΘho, smutn² jsa a hn∞vaje se pro °eΦ, kterou₧ mluvil jemu Nßbot Jezreelsk², °ka: Nedßm tob∞ d∞dictvφ otc∙ sv²ch. I lehl na l∙₧ko svΘ, a odvrßtiv tvß° svou, ani chleba nejedl.
5. V tom p°iÜedÜi k n∞mu Jezßbel ₧ena jeho, °ekla jemu: ProΦ tak smutn² jest duch tv∙j, ₧e ani nejφÜ chleba?
6. Kter²₧ odpov∞d∞l jφ: Proto ₧e jsem mluvil s Nßbotem Jezreelsk²m, a °ekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za penφze, aneb jestli₧e rad∞ji chceÜ, dßm¥ [jinou] vinici za ni. On pak odpov∞d∞l: Nedßm tob∞ svΘ vinice.
7. I °ekla mu Jezßbel ₧ena jeho: [Takli₧] bys ty nynφ spravoval krßlovstvφ IzraelskΘ? Vsta≥, pojez chleba a bu∩ dobrΘ mysli, jß tob∞ dßm vinici Nßbota JezreelskΘho.
8. Zatφm napsala list jmΘnem Achabov²m, kter²₧ zapeΦetila jeho peΦetφ, a poslala ten list k starÜφm a p°ednφm m∞sta jeho, spoluobyvatel∙m Nßbotov²m.
9. Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste p∙st, a posa∩te Nßbota mezi p°ednφmi z lidu,
10. A postavte dva mu₧e neÜlechetnΘ proti n∞mu, kte°φ₧ by sv∞dΦili na n∞j, °kouce: Zlo°eΦil jsi Bohu a krßli. Potom vyve∩te ho a ukamenujte jej, a¥ um°e.
11. UΦinili tedy mu₧i m∞sta toho, starÜφ a p°ednφ, kte°φ₧ bydlili v m∞st∞ jeho, jak₧ rozkßzala jim Jezßbel, tak jak₧ psßno bylo v listu, kter²₧ jim byla poslala.
12. Vyhlßsili p∙st, a posadili Nßbota mezi p°ednφmi z lidu.
13. Potom p°iÜli ti dva mu₧i neÜlechetnφ, a posadivÜe se naproti n∞mu, sv∞dΦili proti n∞mu mu₧i ti neÜlechetnφ, proti Nßbotovi p°ed lidem, °kouce: Zlo°eΦil Nßbot Bohu a krßli. I vyvedli ho za m∞sto a kamenovali jej, a₧ um°el.
14. A poslali k Jezßbel, °kouce: Ukamenovßn¥ jest Nßbot a um°el.
15. I stalo se, jak₧ uslyÜela Jezßbel, ₧e by ukamenovßn byl Nßbot, a ₧e by um°el, °ekla Achabovi: Vsta≥, vlßdni vinicφ Nßbota JezreelskΘho, kterΘ₧¥ necht∞l dßti za penφze; nebo¥ nenφ ₧iv Nßbot, ale um°el.
16. A tak uslyÜev Achab, ₧e by um°el Nßbot, vstal, aby Üel do vinice Nßbota JezreelskΘho, a aby ji ujal.
17. Tedy stala se °eΦ Hospodinova k ElißÜovi TesbitskΘmu, °koucφ:
18. Vstana, vyjdi vst°φc Achabovi krßli IzraelskΘmu, kter²₧ bydlφ v Sama°φ, a hle, jest na vinici Nßbotov∞, do nφ₧ vÜel, aby ji ujal.
19. A mluviti budeÜ k n∞mu t∞mito slovy: Takto pravφ Hospodin: Zdali₧ jsi nezabil, ano sob∞ i nep°ivlastnil? Mluv tedy k n∞mu, °ka: Takto pravφ Hospodin: Proto ₧e lφzali psi krev Nßbotovu, i tvou krev takΘ lφzati budou.
20. I °ekl Achab ElißÜovi: Co₧ jsi mne naÜel, nep°φteli m∙j? Kter²₧ odpov∞d∞l: NaÜel, nebo jsi prodal se, abys Φinil to, co₧ zlΘho jest p°ed oblφΦejem Hospodinov²m.
21. Aj, jß uvedu na tebe zlΘ, a odejmu potomky tvΘ, a vyplΘnφm z [domu] Achabova moΦφcφho na st∞nu, i zajatΘho i zanechanΘho v Izraeli.
22. A uΦinφm s domem tv²m jako s domem Jeroboßma syna Nebatova, a jako s domem Bßzy syna AchißÜova, pro zdrß₧d∞nφ, kter²m₧ jsi [mne] popudil, a ₧e jsi k h°eÜenφ p°ivodil Izraele.
23. Ano i proti Jezßbel mluvil Hospodin, °ka: Psi ₧rßti budou Jezßbel mezi zdmi Jezreelsk²mi.
24. Toho, kdo₧ um°e z [domu] Achabova v m∞st∞, psi ₧rßti budou, a kdo₧ um°e na poli, ptßci nebeÜtφ jφsti budou.
25. Nebo nebylo podobnΘho Achabovi, kter²₧ by se prodal, aby Φinil to, co₧ zlΘho jest p°ed oblφΦejem Hospodinov²m, proto ₧e ho ponoukala Jezßbel ₧ena jeho.
26. DopouÜt∞l se zajistΘ v∞cφ velmi ohavn²ch, nßsleduje modl vedlΘ vÜeho toho, Φeho₧ se dopouÜt∞li AmorejÜtφ, kterΘ₧ vyplΘnil Hospodin od tvß°i syn∙ Izraelsk²ch.
27. I stalo se, kdy₧ uslyÜel Achab slova tato, ₧e roztrhl roucho svΘ, a vzav ₧φni na t∞lo svΘ, postil se a lΘhal na pytli, a chodil krotce.
28. Tedy stala se °eΦ Hospodinova k ElißÜovi TesbitskΘmu, °koucφ:
29. Vid∞l-lis, jak se ponφ₧il Achab p°ed tvß°φ mou? Pon∞vad₧ se tak ponφ₧il p°ed tvß°φ mou, neuvedu toho zlΘho za dn∙ jeho, [ale] za dn∙ syna jeho uvedu to zlΘ na d∙m jeho.

22.kapitola (1 Krßlovskß)


Ta₧enφ Achabovo s Jozafatem na vojnu. 32. Smrt Achabova

51. i Jozafatova.

1. Nebylo pak za t°i lΘta vßlky mezi Syrsk²mi a Izraelsk²mi.
2. I stalo se lΘta t°etφho, p°ijel Jozafat krßl Judsk² k krßli IzraelskΘmu.
3. Mluvil pak byl krßl Izraelsk² slu₧ebnφk∙m sv²m: Vφte-li, ₧e naÜe bylo Rßmot Galßd, a my zanedbßvßme vzφti ho zase z moci krßle SyrskΘho?
4. ProΦe₧ °ekl Jozafatovi: PotßhneÜ-li se mnou na vojnu proti Rßmot Galßd? Odpov∞d∞l Jozafat krßli IzraelskΘmu: Jako jsem jß, tak jsi ty, jako lid m∙j, tak lid tv∙j, jako koni moji, tak koni tvoji.
5. ╪ekl takΘ Jozafat krßli IzraelskΘmu: Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo.
6. I shromß₧dil krßl Izraelsk² prorok∙ okolo Φty° set mu₧∙ a °ekl jim: Mßm-li tßhnouti na vojnu proti Rßmot Galßd, Φi tak nechati? I °ekli: Tßhni, nebo dß [je] Pßn v ruku krßle.
7. Tedy °ekl Jozafat: Co₧ nenφ zde ji₧ ₧ßdnΘho proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali?
8. Na to °ekl krßl Izraelsk² Jozafatovi: JeÜt∞¥ [jest] mu₧ jeden, skrze n∞ho₧ bychom se mohli poraditi s Hospodinem, ale jß ho nenßvidφm, proto ₧e mi dobrΘho neprorokuje, ne₧ zlΘ, MicheßÜ syn Jeml∙v. Ale Jozafat °ekl: Nech¥ tak nemluvφ krßl.
9. Proto₧ povolav krßl Izraelsk² komornφka jednoho, °ekl: P°ive∩ sem rychle MicheßÜe syna Jemlova.
10. (Mezi tφm krßl Izraelsk² a Jozafat krßl Judsk², jeden ka₧d² na stolici svΘ, od∞nφ jsouce rouchem, sed∞li v placu u vrat brßny Sama°skΘ, a vÜickni proroci prorokovali p°ed nimi.
11. SedechißÜ pak syn Kenan∙v ud∞lal sob∞ byl rohy ₧eleznΘ a °ekl: Takto pravφ Hospodin: T∞mito trkati budeÜ SyrskΘ, dokud₧ nepohubφÜ jich.
12. Tak₧ podobn∞ i [jinφ] vÜickni proroci prorokovali, °kouce: Je∩ do Rßmot Galßd, a Ü¥astn∞¥ se povede; nebo dß [je] Hospodin v ruku krßlovu.)
13. V tom posel ten, kter²₧ Üel, aby zavolal MicheßÜe, mluvil jemu, °ka: Aj, nynφ slova prorok∙ jedn∞mi ·sty [p°edpovφdajφ] dobrΘ v∞ci krßli. Medle, bu∩ °eΦ tvß jako °eΦ kterΘho z nich, a mluv dobrΘ v∞ci.
14. Tedy °ekl MicheßÜ: Äiv¥ jest Hospodin, ₧e co₧ mi koli °ekne Hospodin, to mluviti budu.
15. A kdy₧ p°iÜel k krßli, °ekl jemu krßl: MicheßÜi, mßme-li jeti na vojnu proti Rßmot Galßd, Φi tak nechati? Kter²₧ °ekl jemu: Je∩ a Ü¥astn∞¥ se povede, nebo dß [je] Hospodin v ruku krßle.
16. I °ekl jemu krßl: I kolikrßt₧ t∞ mßm p°φsahou zavazovati, abys mi nemluvil ne₧ pravdu ve jmΘnu Hospodinovu?
17. Proto₧ °ekl: Vid∞l jsem vÜecken lid Izraelsk² rozpt²len² po horßch jako ovce, kterΘ₧ nemajφ past²°e; nebo °ekl Hospodin: Nemajφ pßna tito, navra¥ se jeden ka₧d² do domu svΘho v pokoji.
18. I °ekl krßl Izraelsk² Jozafatovi: Zdali₧¥ jsem ne°ekl, ₧e mi nebude prorokovati dobrΘho, ale zlΘ?
19. ╪ekl dßle: Z tΘ p°φΦiny slyÜ slovo Hospodinovo: Vid∞l jsem Hospodina sedφcφho na stolici svΘ, a vÜecko vojsko nebeskΘ stojφcφ po pravici jeho i po levici jeho.
20. I °ekl Hospodin: Kdo oklamß Achaba, aby vytßhl a padl u Rßmot Galßd? A kdy₧ pravil ten toto, a jin² pravil jinΘ,
21. To₧¥ vyÜel [jak²si] duch, a postaviv se p°ed Hospodinem, °ekl: Jß ho oklamßm. Hospodin pak °ekl jemu: Jak²m zp∙sobem?
22. Odpov∞d∞l: Vyjdu a budu duchem l₧iv²m v ·stech vÜech prorok∙ jeho. Kter²₧to °ekl: OklamßÜ a dovedeÜ toho; vyjdi₧ a uΦi≥ tak.
23. Proto₧, aj, ji₧t∞ dal Hospodin ducha l₧ivΘho v ·sta vÜech prorok∙ tv²ch t∞chto, jeÜto vÜak Hospodin mluvil zlΘ proti tob∞.
24. Tedy p°istoupiv SedechißÜ syn Kenan∙v, dal MicheßÜovi poliΦek a °ekl: Kudy₧e odÜel duch Hospodin∙v ode mne, aby mluvil tob∞?
25. Odpov∞d∞l MicheßÜ: Aj, uz°φÜ v ten den, kdy₧ vejdeÜ do nejtajn∞jÜφho pokoje, abys se skryl.
26. I °ekl krßl Izraelsk²: Jmi MicheßÜe, a dove∩ ho k Amonovi knφ₧eti m∞sta, a k Joasovi synu krßlovu.
27. A °ekneÜ: Takto pravφ krßl: Dejte tohoto do ₧alß°e, a dßvejte mu jφsti maliΦko chleba a maliΦko vody, dokud₧ se nenavrßtφm v pokoji.
28. Ale MicheßÜ °ekl: Jestli₧e ty se navrßtφÜ v pokoji, tedy¥ nemluvil skrze mne Hospodin. P°es to °ekl: SlyÜte₧ [to] vÜickni lidΘ!
29. A tak tßhl krßl Izraelsk², a Jozafat krßl Judsk² proti Rßmot Galßd.
30. I °ekl krßl Izraelsk² Jozafatovi: Zm∞nφm jß se, kdy₧ p∙jdu k bitv∞, ale ty oblec se v roucho svΘ. I zm∞nil se krßl Izraelsk² a jel k bitv∞.
31. Krßl pak Syrsk² p°ikßzal t°idcφti dv∞ma sv²m hejtman∙m nad vozy, a °ekl: Nebojujte proti malΘmu ani proti velikΘmu, ne₧ proti samΘmu krßli IzraelskΘmu.
32. I stalo se, kdy₧ uz°eli hejtmanΘ nad vozy Jozafata, °ekli: Jist∞ krßl Izraelsk² jest. I obrßtili se proti n∞mu, aby bojovali. Tedy zk°ikl Jozafat.
33. V tom kdy₧ uz°eli hejtmanΘ nad vozy, ₧e on nenφ krßl Izraelsk², obrßtili se od n∞ho.
34. Mu₧ pak [jeden] st°elil z luΦiÜt∞ nßhodou, a post°elil krßle IzraelskΘho, kde₧ se pancφ° spojuje. ProΦe₧ °ekl vozkovi svΘmu: Obra¥ se a vyvez mne z vojska, nebo jsem nemocen.
35. I rozmohla se bitva v ten den. Krßl pak stßl na voze proti Syrsk²m; potom um°el u veΦer, a tekla krev z rßny do vozu.
36. I volal bi°ic po vojÜt∞, kdy₧ ji₧ slunce zapadlo, °ka: Jeden ka₧d² do m∞sta svΘho, a jeden ka₧d² do zem∞ svΘ [navra¥ se.]
37. Um°el tedy krßl a dovezen jest do Sama°φ, i pochovali ho v Sama°φ.
38. A kdy₧ poh°φ₧en byl v∙z v rybnφku Sama°skΘm, st°ebali psi krev jeho, tΘ₧ kdy₧ um²vali zbroj jeho, vedlΘ °eΦi Hospodinovy, kterou₧ byl mluvil.
39. JinΘ pak v∞ci Achabovy, a co₧koli Φinil, i jak² d∙m z kostφ slonov²ch vystav∞l, i vÜecka m∞sta, kterß₧ vzd∞lal, o tom zapsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
40. A tak usnul Achab s otci sv²mi, a kraloval OchozißÜ syn jeho mφsto n∞ho.
41. Jozafat pak syn Azy poΦal kralovati nad Judou lΘta ΦtvrtΘho Achaba, krßle IzraelskΘho.
42. A byl Jozafat ve t°idcφti p∞ti letech, kdy₧ poΦal kralovati, a dvadceti p∞t let kraloval nad JeruzalΘmem, jeho₧ matky jmΘno bylo Azuba, dcera Silchi.
43. I chodil po vÜφ cest∞ Azy otce svΘho, ani₧ se od nφ uch²lil, Φin∞, co₧ dobrΘho bylo p°ed oblφΦejem Hospodinov²m.
44. Toliko pon∞vad₧ v²sostφ nezkazili, jeÜt∞ lid ob∞toval a kadil na t∞ch v²sostech.
45. VÜel takΘ v pokoj krßl Jozafat s krßlem Izraelsk²m.
46. JinΘ pak v∞ci Jozafatovy, i sφla jeho, kterou₧ prokazoval a kterou₧ bojoval, zapsßny jsou v knize o krßlφch Judsk²ch.
47. Ten ostatky ohyzdn²ch sodomß°∙, kte°φ₧ jeÜt∞ poz∙stali za dn∙ Azy otce jeho, vyplΘnil z zem∞.
48. Tehdß₧ nebylo ₧ßdnΘho krßle v zemi IdumejskΘ, hejtmana m∞li [mφsto] krßle.
49. [I] nad∞lal Jozafat lodφ mo°sk²ch, aby jeli do Ofir pro zlato. Ale nejeli, nebo polßmaly se lodφ v Aziongaber.
50. ╪ekl byl takΘ OchozißÜ syn Achab∙v Jozafatovi: Nech¥ jedou slu₧ebnφci moji s slu₧ebnφky tv²mi na lodech. Ale Jozafat necht∞l.
51. I usnul Jozafat s otci sv²mi, a pochovßn jest s otci sv²mi v m∞st∞ Davida otce svΘho; kraloval pak Joram syn jeho mφsto n∞ho.
52. OchozißÜ syn Achab∙v poΦal kralovati nad Izraelem v Sama°φ, lΘta sedmnßctΘho Jozafata krßle JudskΘho, a kraloval nad Izraelem dv∞ lΘt∞.
53. Nebo Φinil zlΘ v∞ci p°ed oblφΦejem Hospodinov²m, a chodil po cest∞ otce svΘho a po cest∞ matky svΘ, i po cest∞ Jeroboßma syna Nebatova, kter²₧ p°ivodil k h°eÜenφ lid Izraelsk².
54. Slou₧il takΘ Bßlovi a klan∞l se jemu, Φφm₧ popudil k hn∞vu Hospodina Boha IzraelskΘho vedlΘ toho vÜeho, co₧ Φinil otec jeho.