JonßÜ


Kapitoly: 1, 2, 3, 4.

    1.kapitola (JonßÜ)


    Poslßnφ JonßÜe od Boha do Ninive. 3. NeposluÜnost jeho, 4. pro n∞₧

    se Bo₧φm dopuÜt∞nφm mo°e zbou°ilo, 12. a on do n∞ho uvr₧en.

  1. I stalo se slovo Hospodinovo k JonßÜovi synu Amaty, °koucφ:
  2. Vsta≥, jdi do Ninive m∞sta toho velikΘho, a volej proti n∞mu; nebo¥ jest vstoupila neÜlechetnost jejich p°ed oblφΦej m∙j.
  3. Ale JonßÜ vstal, aby utekl do Tarsu od tvß°i Hospodinovy. A p°iÜed do Joppe, naÜel lodφ, ana jde do Tarsu, a zaplativ od nφ, vstoupil na ni, aby se plavil s nimi do Tarsu od tvß°i Hospodinovy.
  4. Ale Hospodin vzbudil vφtr velik² na mo°i. I stala se bou°e velikß na mo°i, a₧ se domnφvali, ₧e se lodφ ztroskoce.
  5. A bojφce se plavci, volali jeden ka₧d² k bohu svΘmu, a vyhazovali to, co₧ m∞li na lodφ, do mo°e, aby sob∞ tφm polehΦili. JonßÜ pak byl seÜel k bok∙m lodφ, a polo₧iv se, spal tvrd∞.
  6. Tedy p°iÜed k n∞mu sprßvce lodφ, °ekl jemu: Co₧ ty d∞lßÜ, ospalΦe? Vsta≥, volej k Bohu svΘmu. Snad ten B∙h rozpomene se na nßs, abychom nezahynuli.
  7. I °ekli jeden druhΘmu: Po∩te, vrzme losy, abychom zv∞d∞li, pro koho to zlΘ [p°iÜlo] na nßs. Tedy metali losy, a padl los na JonßÜe.
  8. I °ekli jemu: Pov∞z nßm medle, pro koho toto zlΘ na nßs? Jak² jest obchod tv∙j, a odkud jdeÜ? Z kterΘ jsi zem∞ a z kterΘho nßrodu?
  9. I °ekl jim: Hebrejsk² jsem, a Hospodina Boha nebes, kter²₧ uΦinil mo°e i zemi, jß ctφm.
  10. ProΦe₧ bßli se ti mu₧i bßznφ velikou, a dov∞d∞vÜe se mu₧i ti, ₧e od tvß°i Hospodinovy utφkß, (nebo jim byl oznßmil), °ekli jemu: Co₧ jsi to uΦinil?
  11. ╪ekli jeÜt∞ k n∞mu: Co₧ mßme uΦiniti s tebou, aby se mo°e spokojilo? (Nebo mo°e v₧dy vφce a vφce bou°ilo se.)
  12. Jim₧to °ekl: Vezm∞te mne, a uvrzte mne do mo°e, a utichne mo°e p°ed vßmi; nebo jß vφm, ₧e p°φΦinou mou bou°e tato velikß [jest] proti vßm.
  13. Ale mu₧i ti stateΦn∞ tßhli, chtφce k b°ehu p°istati, vÜak nemohli; nebo mo°e v₧dy vφce a vφce se bou°ilo proti nim.
  14. I zvolali k Hospodinu, °kouce: Prosφme¥, ≤ Hospodine, abychom nezahynuli pro smrt Φlov∞ka tohoto, ani₧ na nßs vyhledßvej krve nevinnΘ; nebo ty, ≤ Hospodine, jak₧ chceÜ, tak ΦinφÜ.
  15. Tedy vzavÜe JonßÜe, uvrhli ho do mo°e. I p°estalo mo°e bou°iti se.
  16. ProΦe₧ bßli se mu₧i ti bßznφ velikou Hospodina, a ob∞tovali ob∞t Hospodinu, a sliby Φinili.
  17. Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby po₧°ela JonßÜe. I byl JonßÜ v st°evßch tΘ ryby t°i dni a t°i noci.

    2.kapitola (JonßÜ)


    Pohlcenφ JonßÜe od ryby, 2. modlitba jeho, 3. i chvßlenφ Boha za

    vysvobozenφ. 11. Vyvr₧enφ JonßÜe na b°eh.

  1. I modlil se JonßÜ Hospodinu Bohu svΘmu v st°evßch tΘ ryby,
  2. A °ekl: Z ssou₧enφ svΘho volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z b°icha hrobu k°iΦel jsem, [a] vyslyÜel jsi hlas m∙j.
  3. Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prost°ed mo°e, a °eka obklφΦila mne; vÜecka vlnobitφ tvß i rozvodn∞nφ tvß na mne se svalila.
  4. Byl¥ jsem ji₧ °ekl: Vyhnßn jsem od oΦφ tv²ch, ale jeÜt∞¥ pohledφm na tv∙j svat² chrßm.
  5. ObklφΦily mne vody a₧ k duÜi, propast obklφΦila mne, lekno otoΦilo se okolo hlavy mΘ.
  6. A₧ k spodk∙m hor dostal jsem se, zem∞ zßvorami sv²mi zalehla mi na v∞Φnost, ty jsi vÜak vysvobodil od poruÜenφ ₧ivot m∙j, ≤ Hospodine Bo₧e m∙j.
  7. Kdy₧ se svφrala ve mn∞ duÜe mß, na Hospodina jsem se rozpomφnal, i p°iÜla k tob∞ modlitba mß do chrßmu svatΘho tvΘho.
  8. Kte°φ₧ ost°φhajφ marnostφ pouh²ch, dobroty Bo₧φ se zbavujφ.
  9. Jß pak s hlasem dφkΦin∞nφ ob∞tovati budu tob∞; co₧ jsem slφbil, splnφm. HojnΘ vysvobozenφ jest u Hospodina.
  10. Rozkßzal pak byl Hospodin ryb∞ tΘ, i vyvrßtila JonßÜe na b°eh.

    3.kapitola (JonßÜ)


    Poslßnφ JonßÜe do Ninive podruhΘ. 3. Kßzßnφ jeho. 5. Pokßnφ

    Ninivitsk²ch. 10. Bo₧φ smilovßnφ se nad nimi.

  1. I stalo se slovo Hospodinovo k JonßÜovi podruhΘ, °koucφ:
  2. Vsta≥, jdi do Ninive m∞sta toho velikΘho, a ka₧ proti n∞mu to, co₧ jß porouΦφm tob∞.
  3. Tedy vstav JonßÜ, Üel do Ninive podlΘ slova Hospodinova. (Bylo pak Ninive m∞sto velmi velikΘ, cesty t°φ dn∙.)
  4. A jak₧ poΦal byl JonßÜ jφti po m∞st∞ cestou dne jednoho a volati, prav∞: Po Φty°idcφti dnech Ninive vyvrßceno bude,
  5. Tedy uv∞°ili NinivitÜtφ Bohu, a vyhlßsivÜe p∙st, oblΘkli se v ₧φn∞, od nejv∞tÜφho z nich a₧ do nejmenÜφho z nich.
  6. Nebo jak₧ doÜla ta °eΦ krßle NinivitskΘho, vstav s tr∙nu svΘho, slo₧il s sebe od∞v sv∙j, a p°iod∞v se ₧φnφ, sed∞l v popele.
  7. A dal provolati a oznßmiti v Ninive z usouzenφ krßlovskΘho i knφ₧at sv²ch, takto °ka: LidΘ i hovada, volovΘ i ovce, neokouÜejte niΦeho, nepaste se, ani vody nepφte.
  8. Ale p°iod∞jte se ₧φn∞mi lidΘ i hovada, a volejte k Bohu horliv∞, a odvra¥ se jeden ka₧d² od cesty svΘ zlΘ, i loupe₧e, kterß₧ jest v rukou jeho.
  9. Kdo vφ, neobrßtφ-li se a nebude-li ₧eleti [toho] B∙h; neodvrßtφ-li se, pravφm, od prchlivosti hn∞vu svΘho, abychom nezahynuli.
  10. I vid∞l B∙h skutky jejich, ₧e se odvrßtili od cesty svΘ zlΘ, a lφtost m∞l B∙h nad tφm zl²m, kterΘ₧ °ekl uΦiniti jim. A neuΦinil.

    4.kapitola (JonßÜ)


    JonßÜovo neum∞lΘ horlenφ 4. i potrestßnφ jeho od Boha pro n∞.

  1. I mrzelo to JonßÜe velmi, a rozpßlen byl hn∞v jeho.
  2. ProΦe₧ modlil se Hospodinu a °ekl: Prosφm, Hospodine, zdali₧ jsem toho ne°ekl, kdy₧ jsem jeÜt∞ byl v zemi svΘ? Proto₧ jsem pospφÜil uteci do Tarsu; nebo jsem v∞d∞l, ₧e jsi ty B∙h milostiv² a lφtostiv², dlouhoΦekajφcφ a hojn² v milosrdenstvφ, a kter²₧ litujeÜ zlΘho.
  3. Nynφ tedy, ≤ Hospodine, vezmi, prosφm, duÜi mou ode mne; nebo lΘpe jest mi um°φti ne₧li ₧ivu b²ti.
  4. I °ekl Hospodin: Jest-li₧ to dob°e, ₧e tak horlφÜ?
  5. Nebo vyÜel byl JonßÜ z m∞sta, a sed∞l na v²chod proti m∞stu, a ud∞lav sob∞ tu boudu, sed∞l pod nφ v stφnu, a₧by vid∞l, co se bude dφti s tφm m∞stem.
  6. P°istrojil pak byl Hospodin B∙h b°eΦtan, kter²₧ vyrostl nad JonßÜe, aby zast∞≥oval hlavu jeho, a chrßnil ho p°ed horkem. I radoval se JonßÜ z toho b°eΦtanu radostφ velikou.
  7. V tom nazejt°φ v svitßnφ nastrojil B∙h Φerva, kter²₧ ranil ten b°eΦtan, tak ₧e uschl.
  8. I stalo se, ₧e kdy₧ vzeÜlo slunce, nastrojil B∙h vφtr v²chodnφ ₧houcφ, a bilo slunce na hlavu JonßÜovu, tak ₧e umdlΘval, a ₧ßdal sob∞, aby um°el, °ka: LΘpe¥ mi jest um°φti ne₧li ₧ivu b²ti.
  9. I °ekl B∙h JonßÜovi: Jest-li₧ to dob°e, ₧e se tak hn∞vßÜ pro ten b°eΦtan? Kter²₧to °ekl: An dob°e jest, ₧e se hn∞vßm a₧ na smrt.
  10. Jemu₧ °ekl Hospodin: Ty litujeÜ toho b°eΦtanu, o n∞m₧ jsi nepracoval, ani₧ jsi ho k zrostu p°ivedl, kter²₧ za jednu noc zrostl, a jednΘ noci zahynul,
  11. A jß abych nelitoval Ninive m∞sta tak velikΘho, v n∞m₧ jest vφce ne₧li sto a dvadceti tisφc lidφ, kte°φ₧ neznajφ rozdφlu mezi pravicφ svou a levicφ svou, a dobytka mnoho?

Zp∞t na obsah...