Job
Kapitoly:
1, 2, 3,
4, 5, 6,
7, 8, 9,
10, 11, 12,
13, 14, 15,
16, 17, 18,
19, 20, 21,
22, 23, 24,
25, 26, 27,
28, 29, 30,
31, 32, 33,
34, 35, 36,
37, 38, 39,
40, 41, 42.
1.kapitola (Job)
Job, mu₧ pobo₧n², 6. z dopuÜt∞nφ Bo₧φho statku i dφtek zbaven, 20. a
zarmoucen jsa, Bohu z toho dobro°eΦil.
- Byl mu₧ v zemi Uz, jmΘnem Job, a mu₧ ten byl sprostn² a up°φm², boje se Boha, a vyst°φhaje se zlΘho.
- KterΘmu₧ se narodilo sedm syn∙ a t°i dcery.
- A m∞l dobytka sedm tisφc ovec, t°i tisφce velbloud∙, p∞t set sp°e₧enφ vol∙, a p∞t set oslic, a Φeledi slu₧ebnΘ velmi mnoho, a byl mu₧ ten vzneÜen∞jÜφ nade vÜecky lidi v²chodnφ.
- I schßzφvali se synovΘ jeho, a strojφvali hody po domφch, ka₧d² ve dni svΘm. Posφlßvali takΘ, a zvßvali svΘ t°i sestry, aby jedly a pily s nimi.
- A kdy₧ vypo°ßdali dny hod∙, posφlßval Job, a posv∞coval jich, a vstßvaje rßno, ob∞toval zßpaly [podlΘ] poΦtu vÜech jich. Nebo °φkßval Job: Snad zh°eÜili synovΘ moji, aneb zlo°eΦili Bohu v srdci svΘm. Tak Φinφval Job po vÜecky ty dny.
- Jednoho pak dne, kdy₧ p°iÜli synovΘ Bo₧φ, aby se postavili p°ed Hospodinem, p°iÜel takΘ i Satan mezi n∞.
- Tedy °ekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeÜ? I odpov∞d∞l Satan Hospodinu, °ka: Prochßzel jsem zemi, a obchßzel jsem ji.
- I °ekl Hospodin Satanovi: Spat°il-lis slu₧ebnφka mΘho Joba, ₧e nenφ jemu rovnΘho na zemi, [a ₧e jest] mu₧ sprostn² a up°φm², bojφcφ se Boha a varujφcφ se zlΘho.
- A odpovφdaje Satan Hospodinu, °ekl: Zdali₧ se Job darmo bojφ Boha?
- Zda₧ jsi ty ho neohradil i domu jeho a vÜeho, co₧ mß, se vÜech stran? Dφlu rukou jeho po₧ehnal jsi, a dobytek jeho rozmno₧il se na zemi.
- Ale vztßhni nynφ ruku svou, a dotkni se vÜeho, co₧ mß, nebude-li¥ zlo°eΦiti v oΦi.
- Tedy °ekl Hospodin Satanovi: Aj, co₧koli mß, v moci tvΘ [bu∩, ] toliko na n∞j nevztahuj ruky svΘ. I vyÜel Satan od tvß°i Hospodinovy.
- Jednoho pak dne synovΘ a dcery jeho jedli, a pili vφno v dom∞ bratra svΘho prvorozenΘho.
- [I] p°iÜel posel k Jobovi, a °ekl: Kdy₧ volovΘ orali, a oslice se pßsly podlΘ nich,
- Vpßd uΦinivÜe SabejÜtφ, zajali je, a slu₧ebnφky zbili ostrostφ meΦe, a utekl jsem toliko jß sßm, abych oznßmil tob∞.
- A kdy₧ on jeÜt∞ mluvil, p°iÜed druh², °ekl: Ohe≥ Bo₧φ spadl s nebe, a rozpßliv se na dobytek i na slu₧ebnφky, sehltil je, jß pak utekl jsem toliko sßm, abych oznßmil tob∞.
- A kdy₧ ten jeÜt∞ mluvil, jin² p°iÜed, °ekl: KaldejÜtφ sÜikovavÜe t°i houfy, p°ipadli na velbloudy, a zajali je, a slu₧ebnφky zbili ostrostφ meΦe, a utekl jsem toliko jß sßm, abych oznßmil tob∞.
- A kdy₧ ten jeÜt∞ mluvil, jin² p°iÜel a °ekl: SynovΘ tvoji a dcery tvΘ jedli, a pili vφno v dom∞ bratra svΘho prvorozenΘho.
- A aj, vφtr velik² strhl se z tΘ strany od pouÜt∞, a ude°il na Φty°i ·hly domu, tak ₧e se obo°il na d∞ti, i zem°eli, a utekl jsem toliko jß sßm, abych oznßmil tob∞.
- Tedy Job vstav, roztrhl roucho svΘ, a oholil hlavu svou, a padna na zem, poklonu uΦinil.
- A °ekl: Nah² jsem vyÜel z ₧ivota matky svΘ, nah² se takΘ zase tam navrßtφm. Hospodin dal, Hospodin tΘ₧ odjal. Bu∩ po₧ehnßno jmΘno Hospodinovo.
- V tom ve vÜem nezh°eÜil Job, a nep°ivlastnil Bohu nic nemoudrΘho.
2.kapitola (Job)
Job na t∞lo od Satana ran∞n, 9. od svΘ ₧eny k zlo°eΦenφ Bohu ponoukßn,
11. a od p°ßtel navÜtφven.
- I stalo se op∞t jednoho dne, ₧e kdy₧ p°iÜli synovΘ Bo₧φ, aby se postavili p°ed Hospodinem, p°iÜel takΘ i Satan mezi n∞, aby se postavil p°ed Hospodinem.
- Tedy °ekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeÜ? I odpov∞d∞l Satan Hospodinu, °ka: Prochßzel jsem zemi, a obchßzel jsem ji.
- I °ekl Hospodin Satanovi: Spat°il-lis slu₧ebnφka mΘho Joba, ₧e nenφ jemu rovnΘho na zemi, [₧e jest] mu₧ sprostn² a up°φm², bojφcφ se Boha, a varujφcφ se zlΘho, a ₧e po dnes trvß v up°φmnosti svΘ, aΦkoli jsi ty mne popudil proti n∞mu, abych jej hubil bez p°φΦiny.
- A odpovφdaje Satan Hospodinu, °ekl: K∙₧i za k∙₧i, a vÜecko, co₧ mß Φlov∞k, dß za sebe samΘho.
- Ale vztßhni nynφ ruku svou, a dotkni se kostφ jeho, a masa jeho, nebudeli¥ v oΦi zlo°eΦiti tob∞.
- Tedy °ekl Hospodin Satanovi: Aj, v moci tvΘ [bu∩, ] a vÜak zachovej ho p°i ₧ivotu.
- Proto₧ vyÜed Satan od tvß°i Hospodinovy, ranil Joba ne₧item nejhorÜφm, od zpodku nohy jeho a₧ do vrchu hlavy jeho,
- Tak ₧e vzal st°epinu, aby se jφ drbal, usadiv se v popele.
- I °ekla jemu ₧ena jeho: JeÜt∞ v₧dy trvßÜ v svΘ up°φmnosti? Zlo°eΦ Bohu a um°i.
- Jφ₧to °ekl: MluvφÜ, jako jedna z blßzniv²ch mluvφvß. DobrΘ-li₧ [jen] v∞ci brßti budeme od Boha, zl²ch pak nebudeme p°ijφmati? V tom ve vÜem nezh°eÜil Job rty sv²mi.
- Kdy₧ pak uslyÜeli t°i p°ßtelΘ Jobovi o vÜem tom zlΘm, kterΘ₧ p°iÜlo na n∞j, p°iÜli jeden ka₧d² z mφsta svΘho: Elifaz Temansk², a Bildad Suchsk² a Zofar Naamatsk², na tom z∙stavÜe spolu, aby p°ijdouce k n∞mu, politovali ho a t∞Üili jej.
- Kte°φ₧ pozdvihÜe oΦφ sv²ch zdaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihÜe hlasu svΘho, plakali, a roztrhÜe jeden ka₧d² roucho svΘ, hßzeli prachem nad hlavy svΘ zh∙ru.
- A sed∞li s nφm na zemi sedm dnφ a sedm nocφ, a ₧ßdn² k n∞mu nepromluvil slova; nebo vid∞li, ₧e se velmi rozmohla bolest [jeho.]
3.kapitola (Job)
Job na°φkaje na den narozenφ svΘho, 11. lituje, ₧e v ₧ivot∞ matky neum°el,
20. naposledy i proti Bohu dosti tvrd∞ mluvφ.
- Potom otev°ev Job ·sta svß, zlo°eΦil dni svΘmu.
- Nebo mluv∞ Job, °ekl:
- [╙ by byl] zahynul ten den, v n∞m₧ jsem se naroditi m∞l, i noc, v nφ₧ bylo °eΦeno: PoΦat jest pacholφk.
- Ten den [≤ by] byl obrßcen v temnost, aby ho byl nevyhledßval B∙h sh∙ry, a nebyl osvφcen sv∞tlem.
- [╙ by] jej byly zachvßtily tmy a stφn smrti, a aby jej byla p°ikvaΦila mraΦna, a p°ed∞sila horkost dennφ.
- [╙ by] noc tu mrßkota byla opanovala, aby nebyla p°ipojena ke dn∙m roku, a v poΦet m∞sφc∙ nep°iÜla.
- [╙ by] noc ta byla osam∞la, a zp∞vu aby nebylo v nφ.
- [╙ by] jφ byli zlo°eΦili ti, kte°φ₧ proklφnajφ den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
- [╙ by] se byly hv∞zdy zatm∞ly v soumraku jejφm, a oΦekßvajφc sv∞tla, aby ho nebyla [doΦekala, ] ani spat°ila zß°e jit°nφ.
- Nebo nezav°ela dve°φ ₧ivota mΘho, ani skryla trßpenφ od oΦφ m²ch.
- ProΦ jsem neum°el v matce, aneb vyÜed z ₧ivota, [proΦ] jsem nezahynul?
- ProΦ jsem vzat byl na klφn, a proΦ jsem prsφ po₧φval?
- Nebo bych nynφ le₧el a odpoΦφval, spal bych a m∞l bych pokoj,
- S krßli a radami zem∞, kte°φ₧ sob∞ vzd∞lßvali mφsta pustß,
- Aneb s knφ₧aty, kte°φ₧ m∞li zlato, a domy svΘ napl≥ovali st°φbrem.
- Aneb jako nedoch∙dΦe nez°etelnΘ [proΦ] jsem nebyl, a jako nemluv≥ßtka, kterß₧ sv∞tla nevid∞la?
- Tam¥ bezbo₧nφ p°estßvajφ bou°iti, a tam¥ odpoΦφvajφ ti, jen₧ v prßci ustali.
- TakΘ i v∞z≥ovΘ pokoj majφ, a neslyÜφ vφce hlasu nßsilnφka.
- Mal² i velik² tam jsou rovni sob∞, a slu₧ebnφk jest prost pßna svΘho.
- ProΦ B∙h dßvß sv∞tlo zb∞dovanΘmu a ₧ivot t∞m, kte°φ₧ jsou ducha truchlivΘho?
- Kte°φ₧ oΦekßvajφ smrti, a nenφ jφ, aΦkoli jφ hledajφ piln∞ji ne₧ skryt²ch poklad∙?
- Kte°φ₧ by se veselili s plΘsßnφm a radovali, kdy₧ by nalezli hrob?
- ╚lov∞ku, jeho₧ cesta skryta jest, a jeho₧ B∙h p°ist°el?
- Nebo p°ed pokrmem m²m vzdychßnφ mΘ p°ichßzφ, a rozchßzφ se jako voda °vßnφ mΘ.
- To zajistΘ, Φeho₧ jsem se lekal, stalo se mi, a Φeho₧ jsem se obßval, p°iÜlo na mne.
- Nem∞l jsem pokoje, ani₧ jsem se ubezpeΦil, ani odpoΦφval, a₧ i p°iÜlo pokuÜenφ toto.
4.kapitola (Job)
Elifaz Joba z netrp∞livosti obvi≥uje, 6. a ₧e nßbo₧enstvφ jeho nemusilo
b²ti up°φmnΘ, d∙vodn∞ to prokßzati usiluje.
- Jemu₧ odpovφdaje Elifaz Temansk², °ekl:
- PoΦneme-li mluviti s tebou, neponeseÜ-li₧ toho t∞₧ce? Ale kdo₧ by se zdr₧eti mohl, aby nem∞l mluviti?
- Aj, uΦφvals mnohΘ, a rukou opuÜt∞n²ch jsi posiloval.
- Padajφcφho pozdvihovals °eΦmi sv²mi, a kolena zemdlenß jsi zmoc≥oval.
- Nynφ pak, jak₧ [toto] p°iÜlo na tebe, t∞₧ce to neseÜ, [a] jak₧ t∞ dotklo, p°ed∞Üen jsi.
- Nebylo-li₧ nßbo₧enstvφ tvΘ nad∞jφ tvou, a up°φmost cest tv²ch oΦekßvßnφm tv²m?
- Rozpome≥ se, prosφm, kdo jest [kdy] nevinn² zahynul? Aneb kde up°φmφ vyhlazeni jsou?
- Jako₧ jsem jß vφdal ty, kte°φ₧ orali nepravost, a rozsφvali p°evrßcenost, ₧e ji [i] ₧ali.
- Od dchnutφ Bo₧φho hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracφni b²vajφ.
- ╪vßnφ lva a hlas lvice a zubovΘ mlad²ch lvφΦat set°φni b²vajφ.
- Hyne lev, ₧e nemß loupe₧e, a lvφΦata mladß rozpt²lena b²vajφ.
- Nebo i tajn∞ doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mΘ n∞co maliΦko toho.
- V p°emyÜlovßnφch z vid∞nφ noΦnφch, kdy₧ p°ipadß tvrd² sen na lidi,
- Strach p°ipadl na mne a lekßnφ, kterΘ₧ p°ed∞silo vÜecky kosti mΘ.
- Duch zajistΘ p°ed tvß°φ mou Üel, tak ₧e vlasovΘ vstßvali na t∞le mΘm.
- Zastavil se, ale neznal jsem tvß°i jeho; tvßrnost [jen byla] p°ed oΦima m²ma. Mezi tφm mlΦe, slyÜel jsem hlas:
- Zdali₧ m∙₧e Φlov∞k spravedliv∞jÜφm b²ti ne₧ B∙h, aneb mu₧ ΦistÜφm nad toho, kter²₧ ho uΦinil?
- Ano mezi slu₧ebnφky jeho nenφ dokonalosti, a p°i and∞lφch sv²ch zanechal nedostatku.
- ╚φm vφce p°i t∞ch, kte°φ₧ bydlejφ v domφch hlin∞n²ch, jejich₧ zßklad jest na prachu, a set°φni b²vajφ snßze ne₧ mol.
- Od jitra a₧ do veΦera stφrßni b²vajφ, a kdo₧ [toho] nerozva₧ujφ, na v∞ky zahynou.
- Zdali₧ nepomφjφ slßva jejich s nimi? Umφrajφ, ale ne v moudrosti.
5.kapitola (Job)
K ho°ejÜφch °eΦem p°idav tuto n∞co Elifaz, 8. zatφm Joba, aby se Bohu
ko°il, napomφnß.
- Zavolej₧ tedy, dß-li¥ kdo odpov∞d? A k kterΘmu se z svat²ch obrßtφÜ?
- Pakli k blßznu, zahubφ ho rozhn∞vßnφ, a nesmyslnΘho zabije prchlivost.
- Jߥ jsem vid∞l blßzna, an se vko°enil, ale hned jsem zle tuÜil p°φbytku jeho, [°ka:]
- Vzdßleni¥ jsou synovΘ jeho od spasenφ; nebo pot°φni budou v brßn∞, ani₧ bude, kdo by [je] vytrhl.
- ObilΘ jeho z₧φ°e hladovit², a i z prost°ed trnφ je vychvßtφ; nadto sehltφ nßsilnφk statek takov²ch.
- Nebo¥ nepochßzφ z prachu trßpenφ, ani₧ se z zem∞ puΦφ bφda.
- Ale Φlov∞k rodφ se k bφd∞, tak jako jiskry z uhlφ zh∙ru lΘtajφ.
- Jist∞ ₧e¥ bych jß hledal Boha silnΘho, a jemu bych p°edlo₧il p°i svou,
- Kter²₧ Φinφ v∞ci velikΘ, nezpytatelnΘ, divnΘ, a jim₧ poΦtu nenφ,
- Kter²₧ dßvß dΘÜ¥ na zemi, a spouÜtφ vody na pole,
- Kter²₧ sßzφ opovr₧enΘ na mφst∞ vysokΘm, a ₧alostφcφ vyvyÜuje spasenφm,
- Kter²₧ v nic obracφ myÜlenφ chytrßk∙, tak aby nemohli k skutku p°ivΘsti ruce jejich niΦeho,
- Kter²₧ lapß moudrΘ v chytrosti jejich; nebo rada p°evrßcen²ch blßznovß b²vß.
- Ve dne motajφ se [jako] ve tmßch, a jako v noci Üßmajφ o poledni.
- Kter²₧ zachovßvß od meΦe [a] od ·st jejich, a chudΘho od ruky nßsilnφka.
- Mߥ zajistΘ nuzn² nad∞ji, ale nepravost musφ zacpati ·sta svß.
- Aj, jak blahoslaven² [jest] Φlov∞k, kterΘho₧ tresce B∙h! A proto₧ kßrßnφm VÜemohoucφho nepohrdej.
- On¥ zajistΘ urß₧φ, on i obvazuje; ranφ, ruka jeho takΘ lΘΦφ.
- Z Üesti ·zkostφ vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlΘ.
- V hladu vykoupil by t∞ od smrti, a v boji od moci meΦe.
- Kdy₧ utrhß jazyk, byl bys skryt, ani₧ bys se bßl zhouby, kdy₧ by p°iÜla.
- Zhouba a hlad bu∩ tob∞ za smφch, a nestrachuj se ani lφtΘ zv∞°i zemskΘ.
- Nebo s kamenφm polnφm p°φm∞°φ tvΘ, a zv∞° lφtß polnφ pokoj zachovß k tob∞.
- A shledßÜ, ₧e¥ stßnek tv∙j bude bezpeΦn², a navrßtφÜ se zase k p°φbytku svΘmu, a nezh°eÜφÜ.
- ShledßÜ takΘ, ₧e¥ se rozmno₧φ sφm∞ tvΘ, a potomci tvoji jako bylina zemskß.
- VejdeÜ v Üedinßch do hrobu, tak jako odnßÜφno b²vß zralΘ obilφ Φasem sv²m.
- Aj, to¥ jsme vyhledali, a tak¥ jest; poslechni₧ toho, a schovej sob∞ to.
6.kapitola (Job)
Job S. tou₧φ, ₧e Elifaz kvapn∞ bez uvß₧enφ jej odsuzuje, 28. a k
bedliv∞jÜφmu sv²ch bφd rozsuzovßnφ jeho napomφnß.
- Odpovφdaje pak Job, °ekl:
- ╙ kdyby piln∞ zvß₧eno bylo ho°ekovßnφ mΘ, a bφda mß na vßze aby spolu vyzdvi₧ena byla.
- Jist∞ ₧e by se nad pφsek mo°sk² t∞₧Üφ ukßzala, proΦe₧ mi se i slov nedostßvß.
- Nebo st°ely VÜemohoucφho [v∞zφ] ve mn∞, jejich₧ jed vysuÜil ducha mΘho, [a] hr∙zy Bo₧φ bojujφ proti mn∞.
- Zdali₧ °ve divok² osel nad mladistvou travou? ╪ve-li₧ v∙l nad picφ svou?
- Zdali₧ jedφ to, co₧ neslanΘho jest, bez soli? Jest-li₧ chut v v∞ci slzkΘ?
- [Ach, ] kter²ch₧ se ost²chala dotknouti duÜe mß, ty jsou ji₧ bolesti t∞la mΘho.
- ╙ by se naplnila ₧ßdost mß, a aby to, Φeho₧ oΦekßvßm, dal B∙h,
- Toti₧, aby se lφbilo Bohu set°φti mne, vztßhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
- Nebo¥ mßm jeÜt∞, Φφm bych se pot∞Üoval, (aΦkoli ho°φm bolestφ, ani₧ mne [B∙h] co lituje), ₧e jsem netajil °eΦφ Nejsv∞t∞jÜφho.
- [Nebo] jakß jest sφla mß, abych potrvati mohl? Aneb jak² konec m∙j, abych prodlel ₧ivota svΘho?
- Zdali sφla mß jest sφla kamennß? Zdali t∞lo mΘ ocelivΘ?
- Zdali₧ pak obrany mΘ nenφ p°i mn∞? Aneb zdrav² soud vzdßlen jest ode mne,
- Proti tomu, jeho₧ lφtostivost k bli₧nφmu mizφ, a kter²₧ bßze≥ VÜemohoucφho opustil?
- Brat°φ moji zm²lili [mne] jako potok, pominuli jako prudcφ potokovΘ,
- Kte°φ₧ kalnφ b²vajφ od ledu, [a] v nich₧ se kryje snφh.
- V Φas horka vysychajφ; kdy₧ sucho b²vß, mizejφ z mφsta svΘho.
- Sem i tam rozt∞kajφ se od toku svΘho obecnΘho, v nic se obracejφ a hynou.
- To vidouce houfovΘ jdoucφch [z] Tema, zßstupovΘ Sabejsk²ch, [jen₧] nad∞ji m∞li v nich,
- Zastyd∞li se, ₧e v nich doufali; [nebo] p°iÜedÜe a₧ k nim, oklamßni jsou.
- Tak zajistΘ [i vy] byvÜe, ne [jste] ; vidouce pot°enφ [mΘ, ] d∞sφte se.
- Zdali jsem °ekl: P°ineste mi, aneb z zbo₧φ svΘho ud∞lte dar∙ pro mne?
- Aneb: Vysvobo∩te mne z ruky nep°φtele, a z ruky nßsilnφk∙ vykupte mne?
- PouΦte mne, a budu mlΦeti, a v Φem bych bloudil, poslu₧te mi k srozum∞nφ.
- ╙ jak jsou pronikavΘ °eΦi up°φmΘ! Ale co vzd∞lß obvi≥ovßnφ vaÜe?
- Zdali jen z slov [mne] viniti myslφte, a p°evφvati °eΦi choulostivΘho?
- TakΘ i na sirotka se obo°ujete, anobr₧ [jßmu] kopßte p°φteli svΘmu.
- A proto₧ nynφ cht∞jte₧ popat°iti na mne, a [su∩te, ] klamßm-li¥ p°ed oblφΦejem vaÜφm.
- Napravte se, prosφm, nech¥ nenφ nepravostφ; napravte se, pravφm, a tak [poznßte, ] ₧e¥ jest spravedlnost v tΘ [°eΦi] mΘ.
- A jest-li na jazyku mΘm nepravost, nem∞l-li₧ bych, Φitedlen b²ti bφd?
7.kapitola (Job)
Nad sv²mi t∞₧kostmi na°φkaje S. Job, samΘmu Bohu jich tou₧φ,
20. a k h°φch∙m se p°iznßvaje, odpuÜt∞nφ jich ₧ßdß.
- Zdali₧ nemß vym∞°enΘho Φasu Φlov∞k na zemi? A dnovΘ jeho jako dnovΘ nßjemnφka.
- Jako slu₧ebnφk, kter²₧ tou₧φ po stφnu, a jako nßjemnφk, jen₧ oΦekßvß [skonßnφ] dφla svΘho:
- Tak jsou mi d∞diΦn∞ p°ivlastn∞ni m∞sφcovΘ marnφ, a noci [plnΘ] trßpenφ jsou mi odeΦteny.
- Jestli₧e le₧φm, °φkßm: Kdy vstanu? A ] pomine noc? Tak pln b²vßm myÜlenφ a₧ do svitßnφ.
- T∞lo mΘ odφno jest Φervy a strupem [i] prachem, k∙₧e mß pukß se a rozpouÜtφ.
- DnovΘ moji rychlejÜφ byli ne₧li Φlunek tkadlce, nebo strßveni jsou bez prodlenφ.
- Rozpome≥ se, [≤ Pane, ] ₧e [jako] vφtr jest ₧ivot m∙j, a oko mΘ ₧e vφce neuz°φ dobr²ch v∞cφ,
- Ani₧ mne spat°φ oko, jen₧ mne vφdalo. OΦi tvΘ budou ke mn∞, a mne ji₧ nebude.
- [Jako₧] oblak hyne a mizφ, tak ten, kter²₧ sstupuje do hrobu, nevystoupφ [zase, ]
- Ani₧ se op∞t navrßtφ do domu svΘho, ani₧ ho ji₧ vφce poznß mφsto jeho.
- Proto₧ nemohu¥ jß zdr₧eti ·st sv²ch, mluvφm v ssou₧enφ ducha svΘho, na°φkßm v ho°kosti duÜe svΘ.
- Zdali jsem jß mo°em Φili velrybem, ₧e jsi mne strß₧φ osadil?
- Kdy₧ myslφm: Pot∞Üφ mne l∙₧e mΘ, poodejme na°φkßnφ mΘho postel mß:
- Tedy mne straÜφÜ sny, a vid∞nφmi d∞sφÜ mne,
- Tak ₧e sob∞ zvoluje zaÜkrcenφ duÜe mß, a smrt nad ₧ivot.
- Mrzφ mne, nebudu¥ dΘle ₧iv. Poodstupi₧ ode mne, nebo marnφ jsou dnovΘ moji.
- Co jest Φlov∞k, ₧e ho sob∞ tak vß₧φÜ, a ₧e tak o n∞j peΦujeÜ?
- A ₧e ho navÜt∞vujeÜ ka₧dΘho jitra, [a] ka₧dΘ chvφle jej zkuÜujeÜ?
- Dokud₧ se neodvrßtφÜ ode mne, a nedßÜ mi aspo≥ polknouti mΘ sliny?
- Zh°eÜil jsem, co₧ mßm uΦiniti, ≤ strß₧ce lidsk²? ProΦ jsi mne polo₧il za cφl sob∞, tak abych sßm sob∞ byl b°emenem?
- N²br₧ proΦ neodejmeÜ p°estoupenφ mΘho, a neodpustφÜ nepravosti mΘ? Nebo ji₧ v zemi lehnu. Potom bys mne i piln∞ hledal, nebude mne.
8.kapitola (Job)
Dildad Jobovi domlouvß, jako by spravedlnosti Bo₧φ utrhal, 3. a zastßvaje
jφ, slou₧φ mu pohr∙₧kami i sliby ku pokßnφ.
- Tedy odpovφdaje Bildad Suchsk², °ekl:
- Dokud₧ mluviti budeÜ takovΘ v∞ci, a slova ·st tv²ch [budou jako] vφtr nßsiln²?
- Co₧ by B∙h siln² neprßv∞ soudil, a VÜemohoucφ co₧ by p°evracel spravedlnost?
- SynovΘ zajistΘ tvoji ₧e zh°eÜili proti n∞mu, proto pustil je po nepravosti jejich.
- Kdybys ty opravdov∞ hledal Boha silnΘho, a VÜemohoucφmu se modlil,
- A byl Φist² a up°φm²: jist∞ ₧e¥ by se hned probudil k tob∞, a napravil by p°φbytek spravedlnosti tvΘ.
- A byly by prvnφ v∞ci tvΘ ÜpatnΘ, poslednφ pak rozmno₧ily by se nßramn∞.
- Nebo vzeptej se, prosφm, v∞ku starΘho, a nastroj se k zpytovßnφ otc∙ jejich.
- (My¥ zajistΘ vΦerejÜφ jsme, ani₧ jsme [Φeho] pov∞domi; k tomu dnovΘ naÜi jsou [jako] stφn na zemi.)
- Zdali₧ t∞ oni nenauΦφ, [a] nepov∞dφ tob∞, a z srdce svΘho nevynesou-li₧ slov?
- Zdali roste t°tφ bez bahna? Roste-li₧ rßkosφ bez vody?
- N²br₧ jeÜt∞ za zelena, d°φve ne₧ vytrhßno b²vß, ano prvΘ ne₧ jakß jinß trßva, usychß.
- Tak stezky vÜech zapomφnajφcφch se na Boha silnΘho, [tak, ] pravφm, nad∞je pokrytce zahyne.
- Klesne nad∞je jeho, [a] doufßnφ jeho [jako] d∙m pavouka.
- Spolehne-li na d∙m sv∙j, neostojφ; chytφ-li se ho, nezdr₧φ.
- Vlßhu mß p°ed sluncem, tak ₧e z zahrady jeho v²st°elkovΘ jeho vynikajφ.
- P°i vrchoviÜti ko°enovΘ jeho hust∞ rostou, [i] na mφstech skalnat²ch rozklßdß se.
- A vÜak b²vß-li zachvßcen z mφsta svΘho, a₧ by se ho i odeΦtlo, [°ka:] Nevid∞lo jsem t∞:
- To₧¥ ta radost ₧ivota jeho, a z zem∞ jin² vykvetß.
- Aj, B∙h siln² nepohrdß up°φm²m, ale neÜlechetn²m ruky nepodßvß:
- A₧ i naplnφ smφchem ·sta tvß, a rty tvΘ plΘsßnφm,
- [Kdy₧] nenßvidφcφ tebe v hanbu obleΦeni budou, a stßnku [lidφ] bezbo₧n²ch nikde₧ nebude.
9.kapitola (Job)
Ukazuje Job, ₧e B∙h i kdy₧ lidi tresce, spravedliv² jest, vÜak ne hned
jest ka₧d² ten bezbo₧n², kdo₧ trestßn b²vß, proto ₧e B∙h i ku pobo₧n²m
prßvo mß.
- Odpov∞d∞v pak Job, °ekl:
- I ovÜem vφm, ₧e¥ tak jest; nebo jak by mohl Φlov∞k spravedliv b²ti p°ed Bohem siln²m?
- A cht∞l-li by se hßdati s nφm, nemohl by jemu odpov∞dφti [ani na] jedno z tisφce [slov.]
- MoudrΘho jest srdce a siln² v moci. Kdo zatvrdiv se proti n∞mu, pokoje u₧il?
- On p°enßÜφ hory, ne₧ kdo shlΘdne, a podvracφ je v prchlivosti svΘ.
- On pohybuje zemφ z mφsta jejφho, tak ₧e se t°esou sloupovΘ jejφ.
- On kdy₧ zapovφdß slunci, nevychßzφ, a hv∞zdy zapeΦe¥uje.
- On roztahuje nebe sßm, a Ülapß po vlnßch mo°sk²ch.
- On uΦinil Arktura, Oriona, Ku°ßtka a [hv∞zdy] skrytΘ na poledne.
- On Φinφ v∞ci velikΘ, a to nevysti₧itelnΘ a divnΘ, jim₧ nenφ poΦtu.
- Ano jde-li mimo mne, tedy nevidφm; ovÜem kdy₧ pomφjφ, neznamenßm ho.
- TolikΘ₧ jestli₧e co uchvßtφ, kdo mu to rozkß₧e navrßtiti? Kdo dφ jemu: Co ΦinφÜ?
- Nezdr₧el-li by B∙h hn∞vu svΘho, klesli by p°ed nφm spolu spuntovanφ, [jakkoli] mocnφ.
- Jak₧ bych jß tedy jemu odpovφdati, a jakß slova svß proti n∞mu vyhledati mohl?
- KterΘmu₧, bych i spravedliv byl, nebudu odpovφdati, [ale] p°ed soudcφm sv²m poko°iti se budu.
- [AΦ] bych pak i volal, a on mi se ozval, neuv∞°φm, aby vyslyÜel hlas m∙j,
- Pon∞vad₧ vich°icφ set°el mne, rozmno₧il rßny mΘ bez p°φΦiny.
- Ani₧ mi dß oddechnouti, ale sytφ mne ho°kostmi.
- Obrßtil-li bych se k moci, aj, on¥ jest nejsiln∞jÜφ; pakli k soudu, kdo mi rok slo₧φ?
- Jestli₧e se za spravedlivΘho stav∞ti budu, ·sta mß potupφ mne; [pakli] za up°φmΘho, p°evrßcenΘho mne b²ti ukß₧φ.
- Jsem-li up°φm², nebudu v∞d∞ti toho; nenßvid∞ti budu ₧ivota svΘho.
- Jedinß jest v∞c, proΦe₧ jsem to mluvil, [₧e] up°φmΘho jako bezbo₧nΘho on zahlazuje.
- Jestli₧e biΦem nßhle usmrcuje, zkuÜovßnφ nevinn²ch se posmφvß;
- Zem∞ dßna b²vß v ruku bezbo₧nΘho, tvß° soudc∙ jejich zakr²vß: jestli₧e ne on, kdo₧ jin² jest?
- DnovΘ pak moji rychlejÜφ byli ne₧li posel; utekli, ani₧ vid∞li dobr²ch v∞cφ.
- Pominuli jako prudkΘ lodφ, jako orlice letφcφ na pastvu.
- Dφm-li: Zapomenu se na svΘ na°φkßnφ, zanechßm horlenφ svΘho, a posilφm se:
- Lekßm se vÜech bolestφ sv²ch, vida, ₧e mne jich nezprostφÜ.
- Jestli jsem bezbo₧n², proΦe₧ bych nadarmo pracoval?
- [Ano] bych se i umyl vodou sn∞₧nou, a oΦistil m²dlem ruce svΘ,
- Tedy v jßm∞ poh°φ₧φÜ mne, tak ₧e se ode mne zprznφ [i to] roucho mΘ.
- Nebo [B∙h] nenφ Φlov∞kem jako jß, jemu₧ bych odpovφdati mohl, a abychom veÜli spolu v soud.
- Ani₧ mßme prost°ednφka mezi sebou, kter²₧ by rozhodl nßs oba.
- [Kdyby] odjal ode mne prut sv∙j, a strach jeho aby mne nekormoutil,
- Tehdß₧ bych mluvil, a nebßl bych se, pon∞vad₧ nenφ [toho] tak p°i mn∞.
10.kapitola (Job)
Job k na°φkßnφ se navrßtiv, 2. aΦ na Boha, ₧e s nφm tak tvrd∞ naklßdß,
tuze se domlouvß, 20. vÜak ho potom za polehΦenφ sv²ch t∞₧kostφ ₧ßdß.
- St²Üt∞ se duÜi mΘ v ₧ivot∞ mΘm, vypustφm nad sebou na°φkßnφ svΘ, mluviti budu v ho°kosti duÜe svΘ.
- Dφm Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proΦ se nesnadnφÜ se mnou?
- Jak² mßÜ na tom u₧itek, ₧e [mne] ssu₧ujeÜ, ₧e pohrdßÜ dφlem rukou sv²ch, a radu bezbo₧n²ch osv∞cujeÜ?
- Zdali oΦi t∞lesnΘ mßÜ? Zdali tak, jako hledφ Φlov∞k, ty hledφÜ?
- Zda₧ [jsou] jako dnovΘ Φlov∞ka dnovΘ tvoji, a lΘta tvß podobnß dn∙m lidsk²m,
- Äe vyhledßvßÜ nepravosti mΘ, a na h°φch m∙j se vyptßvßÜ?
- Ty vφÜ, ₧e¥ nejsem bezbo₧n², aΦkoli nenφ ₧ßdnΘho, kdo by mne vytrhl z ruky tvΘ.
- Ruce tvΘ sformovaly mne, a uΦinily mne, [a te∩] pojednou vÜudy v∙kol hubφÜ mne.
- Pam∞tliv bu∩, prosφm, ₧e jsi mne jako hlinu uΦinil, a ₧e v prach zase obrßtφÜ mne.
- Zdalis mne jako mlΘka neslil, a jako sy°enφ neshustil?
- K∙₧φ a masem p°iod∞l jsi mne, a kostmi i ₧ilami spojils mne.
- Äivota z milordenstvφ ud∞lil jsi mi, p°esto navÜt∞vovßnφ tvΘ ost°φhalo d²chßnφ mΘho.
- Ale toto skryl jsi v srdci svΘm; vφm, ₧e¥ jest to p°i tob∞.
- Jak₧ zh°eÜφm, hned mne Üet°φÜ, a od nepravosti mΘ neoΦiÜ¥ujeÜ mne.
- Jestli₧e jsem bezbo₧n², b∞da mn∞; pakli¥ jsem spravedliv², [ani tak] nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trßpenφ svΘ,
- KterΘho₧ v₧dy vφce p°ib²vß. HonφÜ mne jako lev, a jedno po druhΘm divn∞ se mnou zachßzφÜ.
- ObnovujeÜ sv∞dky svΘ proti mn∞, a rozmno₧ujeÜ rozhn∞vßnφ svΘ na mne; vojska jedna po druh²ch jsou proti mn∞.
- ProΦ jsi jen z ₧ivota vyvedl mne? [╙ bych] byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevid∞lo,
- A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z ₧ivota do hrobu abych byl vnesen.
- Zdali₧ jest mnoho dn∙ m²ch? Ponechej₧ tedy a popus¥ mne, abych maliΦko pook°ßl,
- PrvΘ ne₧ odejdu [tam, ] odkud₧ se zase nenavrßtφm, do krajiny tmavΘ, anobr₧ stφnu smrti,
- Do krajiny, [pravφm, ] tmavΘ, [kde₧ jest] sama mrßkota stφnu smrti, a kde₧ nenφ ₧ßdn²ch prom∞n, ale sama pouhß mrßkota.
11.kapitola (Job)
Zofar zhruba a nevinn∞ vinφ Joba z °eΦφ marn²ch a neprav²ch. 5. Zatφm
slou₧φ jemu, aby ulekla se Bo₧φch spravedliv²ch soud∙, milost jeho hledal.
- A odpovφdaje Zofar Naamatsk², °ekl:
- Zdali₧ k mnoh²m slov∙m nemß odpov∞dφno b²ti? Aneb zdali Φlov∞k mnohomluvn² prßv z∙stane?
- Ävßnφm sv²m lidi zam∞stknßvßÜ, a posmφvßÜ se, ani₧ jest, kdo by t∞ zahanbil.
- Nebo jsi °ekl: ╚istΘ jest uΦenφ mΘ, a Φist jsem, [≤ Bo₧e, ] p°ed oΦima tv²ma.
- JeÜto, ≤ kdyby B∙h mluvil, a otev°el rty svΘ proti tob∞,
- A¥by oznßmil tajemstvφ moudrosti, ₧e dvakrßt v∞tÜφho [trestßnφ] zaslou₧il jsi. A v∞z, ₧e se B∙h zapomn∞l na tebe pro nepravost tvou.
- Zdali₧ ty sti₧itelnosti Bo₧φ dosßhneÜ, aneb dokonalost VÜemohoucφho vystihneÜ?
- VyÜÜφ jest nebes, co₧ uΦinφÜ? HlubÜφ ne₧ peklo, jak₧ porozumφÜ?
- DelÜφ jest mφra jejφ ne₧ zem∞, a ÜirÜφ ne₧ mo°e.
- Bude-li plΘniti neb zavφrati aneb ssu₧ovati, kdo se na n∞j bude domlouvati?
- Pon∞vad₧ znß lidskou marnost, a vidφ nepravost, co₧ by tomu rozum∞ti nem∞l?
- Tak aby mu₧ nesmysln² nabyl rozumu, aΦkoli Φlov∞k jest jako h°ebec z divokΘho osla zplozen².
- Jestli₧e ty nastrojφÜ srdce svΘ, a ruce svΘ k n∞mu vztßhneÜ;
- Byla-li by nepravost v ruce tvΘ, vzdal ji od sebe, ani₧ dopouÜt∞j bydliti v stanφch sv²ch neÜlechetnosti:
- Tedy jist∞ pozdvihneÜ tvß°i svΘ z poÜkvrny, a budeÜ nepohnut², ani₧ se bßti budeÜ.
- Nebo se na t∞₧kost zapomeneÜ, [na ni₧] jako na vody, kterΘ₧ pominuly, zpomφnati budeÜ.
- K tomu nad poledne [jasn²] nastane¥Φas; zatmφÜ-li se [pak, ] jitru podobn² budeÜ.
- BudeÜ i mysli doufanlivΘ, maje nad∞ji; stßnek roztßhneÜ, [i] bezpeΦn∞ spßti budeÜ.
- A tak v pokoji budeÜ, ani₧ t∞ kdo p°ed∞sφ, a mnozφ tvß°i tvΘ ko°iti se budou.
- OΦi pak bezbo₧n²ch zka₧eny budou, a utφkßnφ jim zhyne; nadto nad∞je jejich [bude jako] dchnutφ Φlov∞ka.
12.kapitola (Job)
Job S. zamφtaje chlubnΘ a dojφmavΘ °eΦi Zofarovy, proti nim lidφ rozumn²ch
zkuÜenφ i z°ejmΘ skutky moci Bo₧φ za d∙vody stavφ.
- Odpov∞d∞v pak Job, °ekl:
- V pravd∞, ₧e jste vy lidΘ, a ₧e s vßmi um°e moudrost.
- I jߥ mßm srdce jako vy, ani₧ jsem zpozdilejÜφ ne₧ vy, anobr₧ p°i kom₧ toho nenφ?
- Za posm∞ch p°φteli svΘmu jsem, kterΘho₧, kdy₧ volß, vysl²chß B∙h; v posm∞chu¥ jest spravedliv² [a] up°φm².
- Pochodn∞ zavr₧enß [jest] (podlΘ sm²Ülenφ [Φlov∞ka] pokoje u₧φvajφcφho) ten, kter²₧ jest blφzk² pßdu.
- PokojnΘ a bezpeΦnΘ p°φbytky majφ loupe₧nφci ti, kte°φ₧ popouzejφ Boha silnΘho, jim₧ on uvodφ [dobrΘ v∞ci] v ruku jejich.
- Ano zeptej se t°ebas hovad, a nauΦφ t∞, aneb ptactva nebeskΘho, a oznßmφ tob∞.
- Aneb rozmluv s zemφ, a pouΦφ t∞, ano i ryby mo°skΘ vypravovati budou tob∞.
- Kdo neznß ze vÜeho toho, ₧e ruka Hospodinova to uΦinila?
- V jeho₧ ruce [jest] duÜe vÜelikΘho ₧ivoΦicha, a duch ka₧dΘho t∞la lidskΘho.
- Zdali₧ ucho slov rozeznßvati nebude, tak jako dßsn∞ pokrmu okouÜejφ?
- P°i starcφch jest moudrost, a p°i dlouhov∞k²ch rozumnost.
- [Nadto pak] u Boha moudrost a sφla, jeho¥ jest rada a rozumnost.
- Jestli₧e on bo°φ, nem∙₧e zase stavφno b²ti; zavφrß-li Φlov∞ka, nem∙₧e b²ti otev°φno.
- Hle, tak zastavuje vody, a₧ i vysychajφ, a tak je vypouÜtφ, ₧e podvracejφ zemi.
- U n∞ho jest sφla a bytnost, jeho [jest] ten, kter²₧ bloudφ, i kter²₧ v blud uvodφ.
- On uvodφ rßdce v nemoudrost, a z soudc∙ blßzny Φinφ.
- Svazek krßl∙ rozvazuje, a pasem p°epasuje bedra jejich.
- On uvodφ knφ₧ata v nemoudrost, a mocnΘ vyvracφ.
- On odjφmß °eΦ v²mluvn²m, a soud starc∙m bΘ°e.
- On vylΘvß potupu na urozenΘ, a sφlu mocn²ch zemdlφvß.
- On zjevuje hlubokΘ v∞ci z temnostφ, a vyvodφ na sv∞tlo stφn smrti.
- On rozmno₧uje nßrody i hubφ je, rozÜi°uje nßrody i zavodφ je.
- On odjφmß srdce p°ednφm z lidu zem∞, a v blud je uvodφ na pouÜti bezcestnΘ,
- Aby Üßmali ve tm∞ bez sv∞tla. Summou, Φinφ, aby bloudili jako opil².
13.kapitola (Job)
Job tresce p°ßtely, ₧e neum∞le zastßvajφce Bo₧φ p°e, jemu ubli₧ovali,
a zaΦφnaje svΘ p°e vΘsti, ku Pßnu Bohu °eΦ obracφ.
- Aj, vÜecko [to] vid∞lo oko mΘ, slyÜelo ucho mΘ, a srozum∞lo tomu.
- Jako₧ vy znßte [to, ] znßm i jß, nejsem zpozdilejÜφ ne₧ vy.
- Jist∞ ₧e¥ jß s VÜemohoucφm mluviti, a s Bohem siln²m [o] svou p°i jednati budu.
- Nebo vy jste skladatelΘ l₧i, a lΘka°i marnφ vÜickni vy.
- ╙ kdybyste aspo≥ mlΦeli, a bylo by vßm to za moudrost.
- SlyÜte₧ medle odpory mΘ, a d∙vod∙ rt∙ m²ch pozorujte.
- Zdali zastßvajφce Boha silnΘho, mluviti mßte nepravost? Aneb za n∞ho mluviti mßte lest?
- Zdali₧ osobu jeho p°ijφmati budete, a o Boha silnΘho se zasazovati?
- Zda₧ [vßm to] k dobrΘmu [bude, ] kdy₧ na pr∙bu vezme vßs, ₧e jako₧ Φlov∞k oklamßn b²vß, oklamati jej chcete?
- [V pravd∞ ₧e¥] vßm p°φsn∞ domlouvati bude, budete-li povrchn∞ osoby [jeho] Üet°iti.
- Co₧ ani d∙stojnost jeho vßs nep°ed∞Üuje, ani strach jeho nep°ikvaΦuje vßs?
- VÜecka vzßcnost vaÜe podobnß jest popelu, [a] hromadßm blßta vyv²Üenφ vaÜe.
- Postrpte₧ mne, necha¥ jß mluvφm, p°i∩ na mne cokoli.
- ProΦe₧ bych trhati m∞l maso svΘ zuby sv²mi, a duÜi svou klßsti v ruku svou?
- By mne i zabil, co₧ bych [v n∞ho] nedoufal? A vÜak cesty svΘ p°ed oblφΦej jeho p°edlo₧φm.
- On¥ sßm jest spasenφ mΘ; nebo p°ed oblφΦej jeho pokrytec nep°ijde.
- Poslouchejte piln∞ °eΦi mΘ, a zprßvu mou [pus¥te] v uÜi svΘ.
- Aj, ji₧¥ zaΦφnßm p°e svΘ vΘsti, vφm, ₧e z∙stanu spravedliv.
- Kdo [jest, ] jeÜto by mi odpφral, tak abych nynφ umlknouti a um°φti musil?
- Toliko tΘ dvoji v∞ci, [≤ Bo₧e, ] neΦi≥ mi, a tehdy p°ed tvß°φ tvou nebudu se skr²vati:
- Ruku svou vzdal ode mne, a hr∙za tvß nech¥ mne ned∞sφ.
- Zatφm povolej [mne, ] a budu¥ odpovφdati; aneb necha¥ jß mluvφm, a odpovφdej mi.
- Jak mnoho jest m²ch nepravostφ a h°φch∙? P°estoupenφ mΘ a h°φch m∙j uka₧ mi.
- ProΦ tvß° svou skr²vßÜ, a poklßdßÜ mne sob∞ za nep°φtele?
- Zdali₧ list [v∞trem] se zmφtajφcφ pot°φti chceÜ, a stΘblo suchΘ stihati budeÜ?
- Äe zapisujeÜ proti mn∞ ho°kosti, a dßvßÜ mi v d∞dictvφ nepravosti mladosti mΘ,
- A dßvßÜ do klady nohy mΘ, a Üet°φÜ vÜech stezek m²ch, na paty noh m²ch naÜlapujeÜ;
- JeÜto Φlov∞k jako hnis kazφ se, [a] jako roucho, kterΘ₧ jφ mol.
14.kapitola (Job)
Nad bφdou ₧ivota lidskΘho Job S. na°φkaje, t²₧ i t²₧ Boha za polehΦenφ
sv²ch velik²ch t∞₧kostφ prositebn∞ ₧ßdß.
- ╚lov∞k narozen² z ₧eny [jest] krßtkΘho v∞ku a pln² lopotovßnφ.
- Jako kv∞t vychßzφ a pod¥at b²vß, a utφkß jako stφn, a netrvß.
- A vÜak i na takovΘho otvφrßÜ oko svΘ, a mne uvodφÜ k soudu s sebou.
- Kdo toho dokß₧e, aby Φist² z neΦistΘho poÜel? Ani jeden.
- Pon∞vad₧ vym∞°eni jsou dnovΘ jeho, poΦet m∞sφc∙ jeho u tebe, [a] cφles jemu polo₧il, kter²ch₧ by nep°ekraΦoval:
- Odvra¥ se od n∞ho, a¥ oddechne sob∞, a zatφm aby p°eΦekal jako nßjemnφk den sv∙j.
- [O] stromu zajistΘ jest nad∞je, by i pod¥at byl, ₧e se zase zotavφ, a v²st°elek jeho nevyhyne,
- By se pak i sstaral v zemi ko°en jeho, a v prachu ji₧ jako um°el pe≥ jeho:
- [AvÜak] jak₧ poΦije vlßhy, zase se puΦφ, a zahustφ jako ke°.
- Ale Φlov∞k umφrß, mdlobou p°emo₧en jsa, a kdy₧ vypustφ duÜi Φlov∞k, kam se pod∞l?
- Jako₧ uchßzejφ vody z jezera, a °eka opadß a vysychß:
- Tak Φlov∞k, kdy₧ lehne, nevstßvß zase dotud, dokud₧ nebes stßvß. Neb²vajφ¥ vzbuzeni [lidΘ, ] ani₧ se probuzujφ ze sna svΘho.
- ╙ kdybys mne v hrob∞ schoval, a skryl mne, dokud₧ by nebyl odvrßcen hn∞v tv∙j, ulo₧e mi cφl, abys se rozpomenul na mne.
- Kdy₧ um°e Φlov∞k, zdali₧ zase o₧ive? Po vÜecky [tedy] dny vym∞°enΘho Φasu svΘho oΦekßvati budu, a₧ p°ijde prom∞na p°i mn∞.
- ZavolßÜ, a jß se ohlßsφm tob∞, dφla rukou sv²ch budeÜ ₧ßdostiv,
- AΦkoli nynφ kroky mΘ poΦφtßÜ, ani₧ shovφvßÜ h°φch∙m m²m,
- [Ale] zapeΦet∞nΘ maje [jako] v pytlφku p°estoupenφ mΘ, jeÜt∞ p°iklßdßÜ k nepravosti mΘ.
- Jist∞ ₧e [jako] hora padnuc, rozdrobuje se, a skßla odsedß z mφsta svΘho,
- [Jako] kamenφ stφrß voda, [a] povodnφ zachvacuje, co₧ z prachu zemskΘho samo od sebe roste: tak [i ty] nad∞ji Φlov∞ka v nic obracφÜ.
- P°emßhßÜ jej ustaviΦn∞, tak aby odjφti musil; prom∞≥ujeÜ tvß° jeho, a propouÜtφÜ jej.
- Budou-li slavnφ synovΘ jeho, nic nevφ; pakli v potup∞, nic o n∞ nepeΦuje.
- Toliko t∞lo jeho, dokud₧ ₧iv jest, bolestφ okouÜφ, a duÜe jeho v n∞m kvφlφ.
15.kapitola (Job)
Elifaz Joba zjevn∞ z bezbo₧nosti vinφ, vÜelijak smyslu toho, ₧e jen sami
bezbo₧nφ trestßni b²vajφ, zastßvaje.
- Tedy odpovφdaje Elifaz Temansk², °ekl:
- Zdali moudr² vynßÜeti mß um∞nφ pov∞trnΘ, aneb napl≥ovati v²chodnφm v∞trem b°icho svΘ,
- Hßdaje se slovy neprosp∞Ün²mi, aneb °eΦmi neu₧iteΦn²mi?
- Anobr₧ vyprazd≥ujeÜ i bßze≥ [Bo₧φ, ] a modliteb k Bohu Φiniti se zbra≥ujeÜ.
- Osv∞dΦujφ¥ zajistΘ nepravost tvou ·sta tvß, aΦ jsi koli sob∞ zvolil jazyk chytr²ch.
- Potupujφ t∞ ·sta tvß, a ne jß, a rtovΘ tvoji sv∞dΦφ proti tob∞.
- Zdali₧ ty nejprv z lidφ zplozen jsi, aneb prvΘ ne₧ pahrbkovΘ sformovßn?
- Zdali₧ jsi tajemstvφ Bo₧φ slyÜel, ₧e u sebe zavφrßÜ moudrost?
- Co vφÜ, Φeho₧ bychom nev∞d∞li? ╚emu rozumφÜ, aby toho p°i nßs nebylo?
- I Üediv²¥ i sta°ec mezi nßmi jest, ano i starÜφ v∞kem ne₧ otec tv∙j.
- Zdali malß [jsou] tob∞ pot∞Üovßnφ Boha silnΘho, Φili n∞co [je] zast∞≥uje tob∞?
- Tak-li₧ t∞ jalo srdce tvΘ, a tak-li₧ blφkajφ oΦi tvΘ,
- Äe smφÜ odpovφdati Bohu silnΘmu tak pyÜn∞, a vypouÜt∞ti z ·st sv²ch ty °eΦi?
- [Nebo] co₧ jest Φlov∞k, aby se mohl oΦistiti, aneb spravedliv b²ti narozen² z ₧eny?
- An p°i svat²ch jeho nenφ dokonalosti, a nebesa nejsou Φistß p°ed oΦima jeho,
- Nadto ohavn² a neu₧iteΦn² Φlov∞k, kter²₧ pije nepravost jako vodu.
- Jß oznßmφm tob∞, poslyÜ mne; to zajistΘ, co₧ jsem vid∞l, vypravovati budu,
- Co₧ moud°φ vynesli a nezatajili, [sl²chavÜe] od p°edk∙ sv²ch.
- Jim₧ sam²m dßna byla zem∞, ani₧ p°ejφti mohl cizφ prost°edkem jejich.
- Po vÜecky svΘ dny bezbo₧n² sßm se bolestφ trßpφ, po vÜecka, pravφm lΘta, skrytß p°ed ukrutnφkem.
- Zvuk strachu [jest] v uÜφch jeho, ₧e i v [Φas] pokoje zhoubce p°ipadne na n∞j.
- Nev∞°φ, by se m∞l navrßtiti z temnostφ, ustaviΦn∞ oΦekßvaje na sebe meΦe.
- B²vß i tulßkem, chleba hledaje, kde by byl, cφt∞, ₧e pro n∞j nastrojen jest den temnostφ.
- D∞sφ jej nßtisk a ssou₧enφ, kterΘ₧ se silφ proti n∞mu, jako krßl s vojskem sÜikovan²m.
- Nebo vztßhl proti Bohu silnΘmu ruku svou, a proti VÜemohoucφmu postavil se.
- ┌tok uΦinil na n∞j, na Üφji [jeho] s mno₧stvφm zdvi₧en²ch Ütφt∙ sv²ch.
- Nebo p°iodφl tvß° svou tukem sv²m, tak ₧e se [mu] nad∞lalo fald∙ na slabinßch.
- A bydlil v m∞stech zka₧en²ch, a v domφch, v nich₧ [₧ßdn²] nebydlil, kterß₧ v hromady rumu obrßcena byla.
- [AvÜak] nezbohatne¥, ani₧ stane moc jeho, ani₧ se rozÜφ°φ na zemi dokonalost takov²ch.
- Nevyjde z temnostφ, mladistvou ratolest jeho usuÜφ plamen, a tak zahyne od ducha ·st sv²ch.
- Ale nev∞°φ, ₧e v marnosti jest ten, jen₧ bloudφ, a ₧e marnost bude sm∞na jeho.
- P°ed Φasem sv²m vy¥at bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
- Zma°φ, jako vinn² kmen nezral² hrozen sv∙j, a svr₧e kv∞t sv∙j jako oliva.
- Nebo shromß₧d∞nφ pokrytce spustne, a ohe≥ spßlφ stany [oslepen²ch] dary.
- Kte°φ₧to kdy₧ poΦali ssu₧ovßnφ, a porodili nepravost, hned b°icho jejich strojφ [jinou] lest.
16.kapitola (Job)
Job p°ßtel∙m, ₧e ho kormoutili, domlouvß, 6. na svΘ t∞₧kosti na°φkß,
17. nevinnost svou zemφ i Bohem osv∞dΦuje, a na jeho rozsouzenφ svΘ
p°e se odvolßvß.
- A odpovφdaje Job, °ekl:
- SlyÜel jsem ji₧ podobn²ch v∞cφ mnoho; vÜickni vy nep°φjemnφ jste t∞ÜitelΘ.
- Bude-li₧ kdy konec slov∙m pov∞trn²m? Aneb co t∞ popouzφ, ₧e tak mluvφÜ?
- Zdali₧ bych jß tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na mφst∞ mΘm? Shroma₧∩oval-li bych proti vßm slova, aneb pot°ßsal na vßs hlavou svou?
- [N²br₧] posiloval bych vßs ·sty sv²mi, a otvφrßnφ rt∙ m²ch krotilo by [bolest.]
- Bu∩ ₧e mluvφm, neumenÜuje se bolesti mΘ, bu∩ ₧e tak nechßm, neodchßzφ ode mne.
- Ale ustaviΦn∞ zemdlφvß mne; nebo jsi mne, [≤ Bo₧e, ] zbavil vÜeho shromß₧d∞nφ mΘho.
- A vrßsky jsi mi zd∞lal; co₧ mßm za sv∞dka, ano patrnß na mn∞ hubenost mß na tvß°i mΘ [to] osv∞dΦuje.
- Prchlivost jeho zachvßtila [mne, ] a vzal mne v nenßvist, Ük°ip∞ na mne zuby sv²mi; [jako] nep°φtel m∙j zaost°il oΦi svΘ na mne.
- Rozed°eli na mne ·sta svß, potupn∞ mne poliΦkujφce, proti mn∞ se shromß₧divÜe.
- Vydal mne B∙h siln² neÜlechetnφku, a v ruce bezbo₧n²ch uvedl mne.
- Pokoje jsem u₧φval, vÜak pot°el mne, a uchopiv mne za Üφji mou, rozt°φÜtil mne, a vystavil mne sob∞ za cφl.
- ObklφΦili mne st°elci jeho, roz¥al ledvφ mß beze vÜφ lφtosti, [a] vylil na zem ₧luΦ mou.
- Ranil mne ranou na rßnu, outok uΦinil na mne jako siln².
- Äφni jsem uÜil na zjφzvenou k∙₧i svou, a zohavil jsem v prachu sφlu svou.
- Tvß° mß odu°av∞la od plßΦe, a na vφΦkßch m²ch stφn smrti jest.
- Ne pro n∞jakΘ bezpravφ v rukou m²ch; nebo i modlitba mß Φistß [jest.]
- ╙ zem∞, nep°ikr²vej krve mΘ, a nech¥ nemß mφsta volßnφ mΘ.
- Aj, nynφ jesti¥ i v nebesφch sv∞dek m∙j, sv∞dek m∙j, [pravφm, ] jest na v²sostech.
- ╙ mudrßci moji, p°ßtelΘ moji, k Bohu¥ slzφ oko mΘ.
- ╙ by lze bylo mu₧i v hßdku s nφm se vydati, jako synu Φlov∞ka s p°φtelem sv²m.
- Nebo lΘta [mn∞] odeΦtenß p°ichßzejφ, a cestou, kterou₧ se zase nenavrßtφm, ji₧ se beru.
17.kapitola (Job)
Na p°ßtely svΘ Bohu tou₧e Job svat², vypravovßnφm t∞₧kostφ sv²ch k v∞tÜφ
Φitelnosti jich slu₧bu jim Φinφ.
- D²chßnφ mΘ ruÜφ se, dnovΘ moji hynou, hrobu blφzk² jsem.
- Jist∞ posm∞vaΦi jsou u mne, a pro jejich [mne] kormoucenφ nep°ichßzφ ani sen na oΦi mΘ.
- Postav mi, prosφm, rukojm∞ za sebe; kdo jest ten, nech¥ mi na to ruky podß.
- Nebo srdce jejich p°ikryl jsi, aby nerozum∞li, a proto₧ [jich] nepov²ÜφÜ.
- Kdo₧ pochlebuje bli₧nφm, oΦi syn∙ jeho zhynou.
- Jist∞ vystavil mne za p°φslovφ lidem, a za divadlo vÜechn∞m,
- Tak ₧e pro ₧alost poÜly oΦi mΘ, a oudovΘ moji vÜickni stφnu jsou podobni.
- U₧asnou¥ se nad tφm up°φmnφ, a vÜak nevinn² proti pokrytci [v₧dy] se zsilovati bude.
- P°φdr₧eti se bude, pravφm, spravedliv² cesty svΘ, a ten, jen₧ jest Φist²ch rukou, posilnφ se vφce.
- TolikΘ₧ i vy vÜickni obra¥te se, a po∩te, prosφm; nebo¥ nenachßzφm mezi vßmi moudrΘho.
- DnovΘ moji pomφjejφ, myÜlenφ mß mizejφ, p°emyÜlovßnφ, [pravφm, ] srdce mΘho.
- Noc [mi] obracejφ v den, [a] sv∞tla dennφho ukracujφ pro p°φtomnost temnostφ.
- Abych pak Φeho i oΦekßval, hrob bude d∙m m∙j, ve tm∞ usteli lo₧ce svΘ.
- Jßmu nazovu otcem sv²m, matkou [pak] a sestrou svou Φervy.
- Kde₧ [jest] tedy oΦekßvßnφ mΘ? A kdo to, Φφm bych se troÜtoval, spat°φ?
- Do skr²Üφ hrobu sstoupφ, pon∞vad₧ jest vÜechn∞m v prachu [zem∞] odpoΦφvati.
18.kapitola (Job)
Bildad Joba vinφ, ₧e sob∞ p°ßtely zlehΦuje, a bezpot°ebn∞ horlφ,
5. a mluv∞ o trestßnφ od Boha bezbo₧n²ch, namφtß, ₧e i on jsa podobn∞
trestßn, bezbo₧nφ b²ti musφ.
- Odpovφdaje pak Bildad Suchsk², °ekl:
- Dokud₧ neuΦinφte konce °eΦem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
- ProΦ jsme poΦteni za hovada? OÜklivφ jsme [jemu, ] jak₧ sami vidφte.
- ╙ ty, jen₧ hubφÜ ₧ivot sv∙j z∙°enφm sv²m, zdali₧ pro tebe opuÜt∞na bude zem∞, a odsedne skßla z mφsta svΘho?
- Anobr₧ sv∞tlo bezbo₧n²ch uhaÜeno bude, ani₧ se blyÜt∞ti bude jiskra ohn∞ jejich.
- Sv∞tlo se zatmφ v stßnku jeho, a lucerna jeho v n∞m zhasne.
- Ssou₧eni budou krokovΘ sφly jeho, a porazφ jej rada jeho.
- Nebo zapleten jest do sφti nohami sv²mi, a v zamotßnφ chodφ.
- Chytφ ho za patu osφdlo, [a] zmocnφ se ho nßsilnφk.
- Skryta¥ jest p°i zemi smeΦka jeho, a lΘΦka jeho na stezce.
- OdevÜad hr∙zy jej d∞siti budou a dotφrati na nohy jeho.
- Hladovitß bude sφla jeho, a bφda pohotov∞ p°i boku jeho.
- Z₧φ°e ₧ily k∙₧e jeho, z₧φ°e oudy jeho knφ₧e smrti.
- Uchvßceno bude z stßnku jeho doufßnφ jeho, a to jej p°ivede k krßli strach∙.
- V stßnku jeho [hr∙za] bydleti bude, aΦ nebyl jeho; posypßno bude obydlφ jeho sirou.
- Od zpodku ko°enovΘ jeho uschnou, a svrchu osekßny budou ratolesti jeho.
- Pamßtka jeho zahyne z zem∞, ani₧ jmΘno jeho [sl²chßno bude] na ulicφch.
- Vy₧enou ho z sv∞tla do tmy, anobr₧ z okrÜlku zemskΘho vypudφ jej.
- Ne [poz∙stavφ] ani syna ani vnuka v lidu svΘm, ani jakΘho ostatku v p°φbytcφch sv²ch.
- Nade dnem jeho zd∞sφ se potomci, a p°φtomnφ strachem podjati budou.
- Takov²¥ jest zajistΘ zp∙sob neÜlechetnΘho, a takov² cφl toho, kter²₧ neznß Boha silnΘho.
19.kapitola (Job)
Job S. nad bezprßvφm sv²ch p°ßtel na°φkß, a cht∞je, aby mu toho vφce
neΦinili, svΘ t∞₧kosti velikΘ, tΘ₧ doufßnφ v Boha, a naposledy pohr∙₧ku
straÜlivou jim p°edklßdß.
- Tedy odpov∞d∞v Job, °ekl:
- Dokud₧ trßpiti budete duÜi mou, a dotφrati na mne °eΦmi [sv²mi?]
- Ji₧ [na] desetkrßt zhan∞li jste mne, ani₧ se stydφte, ₧e se zatvrzujete proti mn∞.
- Ale nech¥ jest tak, ₧e jsem zbloudil, p°i mn∞ z∙stane blud m∙j.
- Jestli₧e se pak v₧dy proti mn∞ siliti chcete, a obvi≥ujφc [mne, ] za pomoc [sob∞] brßti proti mn∞ potupu mou:
- Tedy v∞zte, ₧e B∙h podvrßtil mne, a sφtφ svou otßhl mne.
- [Nebo] aj, volßm-li pro nßtisk, nemßm vyslyÜenφ; k°iΦφm-li, nenφ rozsouzenφ.
- Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projφti nemohl, a stezky mΘ temnostmi zast°el.
- Slßvu mou se mne strhl, a s≥al korunu s hlavy mΘ.
- Zpodvracel mne vÜudy v∙kol, abych zahynul, a vyvrßtil jako strom nad∞ji mou.
- Nadto za₧₧el proti mn∞ prchlivost svou, a p°iΦtl mne mezi nep°ßtely svΘ.
- ProΦe₧ p°itßhÜe houfovΘ jeho, uΦinili sob∞ ke mn∞ cestu, a vojensky se polo₧ili okolo stanu mΘho.
- Brat°φ mΘ ode mne vzdßlil, a znßmφ moji vÜelijak se mne cizφ.
- Opustili mne p°φbuznφ moji, a znßmφ moji zapomenuli se na mne.
- PodruhovΘ domu mΘho a d∞vky mΘ za cizφho mne majφ, cizozemec jsem p°ed oΦima jejich.
- Na slu₧ebnφka svΘho volßm, ale neoz²vß se, [i] kdy₧ ho ·sty sv²mi p∞kn∞ prosφm.
- D²chßnφ mΘho Ütφtφ se man₧elka mß, aΦkoli pokorn∞ [jφ] prosφm, pro dφtky ₧ivota mΘho.
- Nadto i ti nejÜpatn∞jÜφ pohrdajφ mnou; i kdy₧ povstanu, utrhajφ mi.
- V oÜklivost mne sob∞ vzali vÜickni rßdcovΘ moji, a ti, kterΘ₧ miluji, obrßtili se proti mn∞.
- K k∙₧i mΘ jako k masu mΘmu p°ilnuly kosti mΘ, k∙₧e p°i zubφch m²ch toliko v cele z∙stala.
- Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy p°ßtelΘ moji; nebo ruka Bo₧φ se mne dotkla.
- ProΦ mi se protivφte tak jako B∙h siln², a masem m²m nem∙₧te se nasytiti?
- ╙ kdyby nynφ sepsßny byly °eΦi mΘ, ≤ kdyby v knihu vepsßny byly,
- [Anobr₧] rafijφ ₧eleznou a olovem na v∞Φnost na skßle aby vyryty byly.
- AΦkoli jß vφm, ₧e vykupitel m∙j ₧iv jest, a ₧e v den nejposledn∞jÜφ nad prachem se postavφ.
- A aΦ by k∙₧i mou i t∞lo [Φervi] zvrtali, vÜak v₧dy v t∞le svΘm uz°φm Boha.
- KterΘho₧ jß uz°φm sob∞, a oΦi mΘ spat°φ [jej, ] a ne jin², [jakkoli] zhynula ledvφ mß u vnit°nosti mΘ.
- JeÜto byste °φci m∞li: I proΦe₧ ho trßpφme? pon∞vad₧ zßklad dobrΘ p°e p°i mn∞ se nalΘzß.
- Bojte se meΦe, nebo pomsta za nepravosti jest meΦ, a v∞zte, ₧e¥ bude soud.
20.kapitola (Job)
Zofar proti na°φkßnφ ₧alobnΘmu Jobovu sebe i sv²ch tovaryÜ∙ zastßvß,
a v₧dy toho na Joba, ₧e bezbo₧n² jest, dovΘsti usiluje.
- Odpovφdaje pak Zofar Naamatsk², °ekl:
- Z p°φΦiny tΘ myÜlenφ mß k odpovφdßnφ tob∞ nutφ mne, a to abych rychle uΦinil,
- Äe kßrßnφ k zahanbenφ svΘmu slyÜφm, proΦe₧ duch m∙j osvφcen² nutφ mne, a¥bych odpovφdal.
- Zda₧ nevφÜ o tom, ₧e od v∞k∙, a jak₧ postavil [B∙h] Φlov∞ka na zemi,
- PlΘsßnφ bezbo₧n²ch krßtkΘ jest, a veselφ pokrytce [jen] na chvφlku?
- By¥ pak vstoupila a₧ k nebi p²cha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
- VÜak jako lejno jeho na v∞ky zahyne. Ti, kte°φ₧ jej vφdali, °eknou: Kam se pod∞l?
- Jako sen pomine, ani₧ ho naleznou; nebo uteΦe jako vid∞nφ noΦnφ.
- Oko, kterΘ₧ ho vφdalo, ji₧ ho nikdy neuz°φ, ani₧ vφce pat°iti bude na n∞j mφsto jeho.
- SynovΘ jeho budou p°φzn∞ u nuzn²ch hledati, a ruce jeho musejφ zase vraceti loupe₧ svou.
- Kosti jeho napln∞ny jsou [h°φchy] mladosti jeho, a s nφm v prachu lehnou.
- A aΦkoli zlost sladne v ·stech jeho, [a] chovß ji pod jazykem sv²m;
- Kochß se v nφ, a nepouÜtφ jφ, ale zdr₧uje ji u prost°ed dßsnφ sv²ch:
- [VÜak] pokrm ten ve st°evßch jeho prom∞nφ se; [bude jako] ₧luΦ had∙ nejlφt∞jÜφch u vnit°nostech jeho.
- Zbo₧φ nahltanΘ vyvrßtφ, z b°icha jeho B∙h siln² je vy₧ene.
- Jed had∙ lφt²ch ssßti bude, zabije ho jazyk jeÜt∞rΦφ.
- Neuz°φ pramen∙ potok∙ [a] °ek medu a mßsla.
- Navrßtφ ·silΘ [cizφ, ] a neza₧ive ho, vedlΘ nßtisku svΘho rozliΦnΘho; nebude [na n∞] vesel.
- Nebo utiskal [a] opouÜt∞l nuznΘ, d∙m zloupil a nestav∞l ho.
- ProΦe₧ neseznß nic pokojnΘho v ₧ivot∞ svΘm, ani₧ kterΘ nejrozkoÜn∞jÜφ svΘ v∞ci bude moci zachovati.
- Nic mu nepoz∙stane z pokrmu jeho, tak ₧e nebude mφti, Φφm by se troÜtoval.
- By¥ pak i dovrÜena byla hojnost jeho, ssou₧enφ mφti bude; ka₧dß ruka trapiΦe obo°φ se na n∞j.
- By m∞l Φφm naplniti b°icho svΘ, dopustφ na n∞j [B∙h] prchlivost hn∞vu svΘho, kterou₧ na n∞j dÜtφti bude [i] na pokrm jeho.
- Kdy₧ utφkati bude p°ed zbrojφ ₧eleznou, prost°elφ ho luΦiÜt∞ ocelivΘ.
- [St°ela] vy≥ata bude z toulu a vyst°elena, nadto meΦ pronikne ₧luΦ jeho; [a] kdy₧ odchßzeti bude, p°ikvaΦφ jej hr∙zy.
- VÜelikß neÜt∞stφ jsou poleΦena v skr²Üφch jeho, z₧φ°e jej ohe≥ nerozdm²chan², zle se povede i poz∙stalΘmu v stanu jeho.
- Odkryjφ nebesa nepravost jeho, a zem∞ povstane proti n∞mu.
- Rozpt²lena bude ·roda domu jeho, rozplyne se v den hn∞vu jeho.
- Ten¥ [jest] podφl Φlov∞ka bezbo₧nΘho od Boha, to, pravφm, d∞dictvφ vyrΦenΘ jemu od Boha silnΘho.
21.kapitola (Job)
Job ukazuje proti Zofarovi, ₧e lidΘ bezbo₧nφ na v∞tÜφm dφle mφvajφ se
dob°e, a tak, ₧e jako₧ dobrΘ bydlo pobo₧nosti, tak ani bφdy a kßrßnφ
Bo₧φ bezbo₧nosti znamenφm jist²m nejsou.
- A odpovφdaje Job, °ekl:
- Poslouchejte piln∞ °eΦi mΘ, a bude mi to [za] pot∞Üenφ [od] vßs.
- Postrpte mne, abych i jß mluvil, a kdy₧ odmluvφm, posmφvej₧ se.
- Zdali₧ jß p°ed Φlov∞kem na°φkßm? A pon∞vad₧ jest proΦ, jak₧ nemß b²ti ssou₧en duch m∙j?
- Pohle∩te na mne, a u₧asn∞te se, a polo₧te prst na ·sta.
- Ano [jß sßm, ] kdy₧ rozva₧uji [svΘ bφdy, ] tedy se d∞sφm, a spopadß t∞lo mΘ hr∙za.
- ProΦ bezbo₧nφ ₧ivi jsou, k v∞ku starΘmu p°ichßzejφ, tΘ₧ i bohatnou?
- Sφm∞ jejich stßlΘ jest p°ed oblφΦejem jejich s nimi, a rodina jejich p°ed oΦima jejich.
- DomovΘ jejich bezpeΦni jsou p°ed strachem, ani₧ metla Bo₧φ na nich.
- B²k jejich p°ipouÜtφn b²vß, ale ne na prßzdno; krßva jejich rodφ, a nepotracuje plodu.
- VypouÜt∞jφ jako stßdo maliΦkΘ svΘ, a synovΘ jejich poskakujφ.
- PovyÜujφ [hlasu] p°i bubnu a harf∞, a veselφ se k zvuku muziky.
- Trßvφ v Üt∞stφ dny svΘ, a v okam₧enφ do hrobu sstupujφ.
- Kte°φ₧ °φkajφ Bohu silnΘmu: Odejdi od nßs, nebo znßmosti cest tv²ch neoblibujeme.
- Kdo jest VÜemohoucφ, abychom slou₧ili jemu? A jak² toho zisk, ₧e bychom se modlili jemu?
- Ale pohle∩, [₧e] nenφ v moci jejich Üt∞stφ jejich, [proΦe₧] rada bezbo₧n²ch vzdßlena [jest] ode mne.
- ╚asto-li₧ svφce bezbo₧n²ch hasne? P°ichßzφ-li₧ na n∞ bφda jejich? Pod∞luje-li₧ [je] bolestmi [B∙h] v hn∞v∞ svΘm?
- B²vajφ-li₧ jako plevy p°ed v∞trem, a jako drtiny, kterΘ₧ zachvacuje vicher?
- Odklßdß-li₧ B∙h syn∙m bezbo₧nφka nepravost jeho? Odplacuje-li₧ jemu tak, aby to znßti mohl,
- A aby vid∞ly oΦi jeho neÜt∞stφ jeho, a prchlivost VÜemohoucφho ₧e by pil?
- O d∙m pak jeho po n∞m jakß [jest] pΘΦe jeho, kdy₧ poΦet m∞sφc∙ jeho bude umenÜen?
- Zdali Boha silnΘho [kdo] uΦiti bude um∞nφ, kter²₧ sßm vysokosti soudφ?
- Tento umφrß v sφle dokonalosti svΘ, vÜelijak bezpeΦn² a pokojn².
- Prsy jeho plnΘ jsou mlΘka, a mozk kostφ jeho svla₧ovßn b²vß.
- Jin² pak umφrß v ho°kosti ducha, kter²₧ [nikdy] nejφdal s pot∞Üenφm.
- Jednostejn∞ v prachu lehnou, a Φervy se rozlezou.
- Aj, znßm¥ myÜlenφ vaÜe, a chytrosti, [kterΘ₧] proti mn∞ neprßv∞ vym²Ülφte.
- Nebo pravφte: Kde jest d∙m urozenΘho? A kde stßnek p°φbytk∙ bezbo₧n²ch?
- Co₧ jste se netßzali jdoucφch cestou? ZkuÜenφ-li₧ aspo≥ jejich nepovolφte,
- Äe v den neÜt∞stφ ochranu mφvß bezbo₧n², v den, [pravφm, ] rozhn∞vßnφ p°ist°φn b²vß?
- Kdo jemu oznßmφ zjevn∞ cestu jeho? Aneb [za to, ] co Φinil, kdo jemu odplatφ?
- A vÜak [i] on k hrobu vyprovozen bude, a tam z∙stane.
- Sladnou jemu hrudy ·dolφ, nadto za sebou vÜecky lidi tßhne, t∞ch pak, kte°φ₧ ho p°edeÜli, nenφ poΦtu.
- Hle, jak vy mne marn∞ troÜtujete, nebo v odpov∞dech vaÜich [ne] z∙stßvß ne₧ faleÜ.
22.kapitola (Job)
Elifaz tresce Joba, ₧e se dokonalostφ svou chlubil, 5. zatφm h°φchy jeho
vyΦφtaje, 15. a stßlou Bo₧φ proti zl²m z∙°ivost p°edklßdaje, 21. ku
pokßnφ ho napomφnß.
- A odpovφdaje Elifaz Temansk², °ekl:
- Zdali₧ Bohu silnΘmu co prosp∞Ün² b²ti m∙₧e Φlov∞k, kdy₧ sob∞ nejmoud°eji poΦφnß?
- Zdali₧ se kochß VÜemohoucφ [v tom, ] ₧e ty se ospravedl≥ujeÜ? Aneb mß-li₧ zisk, kdy₧ bys dokonalΘ ukßzal b²ti cesty svΘ?
- Zdali, ₧e by se tebe bßl, tresce t∞, mst∞ nad tebou?
- Zdali zlost tvß nenφ mnohß? Anobr₧ nenφ konce nepravostem tv²m.
- Nebo jsi brßval zßklad od brat°φ sv²ch bez p°φΦiny, a roucha z nah²ch jsi svlßΦel.
- Vody ustalΘmu jsi nepodal, a hladovitΘmu zbra≥ovals chleba.
- Ale mu₧i bohßΦi [p°ßl jsi] zem∞, tak aby ten, jeho₧ osoba vzßcnß, v nφ sed∞l.
- Vdovy [pak] pouÜt∞l jsi prßzdnΘ, aΦkoli ramena sirotk∙ pot°φna byla.
- A proto₧ obkliΦuji t∞ osφdla, a d∞sφ t∞ strach nenadßl²,
- Aneb tma, abys nevid∞l, anobr₧ rozvodn∞nφ p°ikr²vß t∞.
- [╪φkßÜ:] Zda₧ B∙h nenφ na v²sosti nebeskΘ? Ano shlΘdni vrch hv∞zd, jak jsou vysokΘ.
- Proto₧ pravφÜ: Jak by v∞d∞l B∙h siln²? Skrze mrßkotu-li₧ by soudil?
- OblakovΘ jsou skr²Üe jeho, tak ₧e nevidφ; nebo okrÜlek nebesk² obchßzφ.
- èet°φÜ-li₧ stezky v∞ku [p°edeÜlΘho, ] kterou₧ krßΦeli lidΘ marnφ?
- Kte°φ₧ vyplΘn∞ni jsou p°ed Φasem, potok vylit jest na zßklad jejich.
- Kte°φ₧ °φkali Bohu silnΘmu: Odejdi od nßs. Co₧ by tedy jim uΦiniti m∞l VÜemohoucφ?
- On zajistΘ domy jejich naplnil dobr²mi v∞cmi, (ale rada bezbo₧n²ch vzdßlena [jest] ode mne).
- [Co₧] vidouce spravedlivφ, veselφ se, a nevinn² posmφvß se jim,
- ZvlßÜ¥ kdy₧ nenφ vyplΘn∞no jm∞nφ naÜe, ostatky pak jejich se₧ral ohe≥.
- P°ivykej₧ medle s nφm [choditi, ] a pokojn∞ji se mφti, skrze to p°ijde tob∞ vÜecko dobrΘ.
- P°ijmi, prosφm, z ·st jeho zßkon, a slo₧ °eΦi jeho v srdci svΘm.
- NavrßtφÜ-li se k VÜemohoucφmu, vzd∞lßn budeÜ, [a] vzdßlφÜ-li nepravost od stan∙ sv²ch,
- Tedy nakladeÜ na zemi zlata, a mφsto kamenφ potoΦnφho [zlata] z Ofir.
- Nebo bude VÜemohoucφ nejΦistÜφm zlatem tv²m, a st°φbrem [i] silou tvou.
- A tehdß₧ v VÜemohoucφm kochati se budeÜ, a pozdvihna k Bohu tvß°i svΘ,
- Pokorn∞ modliti se budeÜ jemu, a vyslyÜφ t∞; proΦe₧ sliby svΘ plniti budeÜ.
- Nebo co₧koli zaΦneÜ, bude¥ se da°iti, anobr₧ na cestßch tv²ch svφtiti bude sv∞tlo.
- Kdy₧ jinφ snφ₧eni budou, tedy dφÜ: Jߥ jsem pov²Üen. Nebo toho, kdo₧ jest oΦφ ponφ₧en²ch, [B∙h] spasena uΦinφ.
- Vysvobodφ i toho, [kter²₧] nenφ bez viny, vysvobodφ, pravφm, Φistotou rukou tv²ch.
23.kapitola (Job)
Na°φkß Job, ₧e p°ßtelΘ °eΦi jeho zle vyklßdali, 3. a jak₧ s jednΘ strany
jsa sebou jist, od Boha slyÜßn b²ti ₧ßdß, tak s druhΘ strany soud∞ jeho
moc a sob∞ volnost, pod jeho mocnou ruku se ko°φ.
- Tedy odpov∞d∞l Job a °ekl:
- Co₧ v₧dy p°edce na°φkßnφ mΘ za zpouru [jmφno bude, jeÜto] bφda mß t∞₧Üφ jest ne₧li lkßnφ mΘ?
- ╙ bych v∞d∞l, kde ho najφti, Üel bych a₧ k tr∙nu jeho.
- Po°ßdn∞ bych p°ed nφm vedl p°i, a ·sta svß naplnil bych d∙vody.
- Zv∞d∞l bych, [jak²mi] slovy by mn∞ odpov∞d∞l, a porozum∞l bych, co by mi °ekl.
- Zdali₧ by podlΘ velikΘ sφly [svΘ] rozep°i vedl se mnou? Nikoli, n²br₧ on sßm dal by mi [sφlu.]
- Tu¥ by up°φm² hßdati se mohl s nφm, a byl bych osvobozen vÜelijak od soudce svΘho.
- [Ale] aj, p∙jdu-li up°φmo dßle, tam ho nenφ; pakli nazp∞t, nepostihnu ho.
- By i Φφm zam∞stknßn byl na levo, p°edce ho nespat°φm; zast°e-li se na pravo, ovÜem ho neuz°φm.
- Nebo on znß cestu, kterß₧ jest p°i mn∞; bude-li mne zkuÜovati, jako zlato se ukß₧i.
- èlep∞jφ [zajistΘ] jeho p°φdr₧ela se noha mß, cesty jeho Üet°il jsem, abych se [s nφ] neuchyloval.
- Ani₧ [od] p°ikßzanφ rt∙ jeho uch²lil jsem se, n²br₧ ustaviv se na tom, schovanΘ jsem m∞l °eΦi ·st jeho.
- On pak jestli₧e p°i Φem [stojφ, ] kdo jej odvrßtφ? Ano duÜe jeho Φeho₧ jen ₧ßdß, toho hned dovodφ.
- A vykonß ulo₧enφ [svΘ] o mn∞; nebo takov²ch [p°φklad∙] mnoho jest p°i n∞m.
- ProΦe₧ p°ed tvß°φ jeho d∞sφm se; kdy₧ [to] rozva₧uji, lekßm se ho.
- B∙h zajistΘ zemdlil srdce mΘ, a VÜemohoucφ p°ed∞sil mne,
- Tak ₧e [sotva] jsem nezahynul v t∞ch temnostech; nebo p°ed tvß°φ mou [ne] zakryl mrßkoty.
24.kapitola (Job)
Job proti Elifazovi vede odpor, 2. vyΦφtß skutky i naproti tomu Üt∞stφ
lidφ bezbo₧n²ch, 23. doklßdaje, ₧e s tφm se vÜφm B∙h jest spravedliv²,
pon∞vad₧ je p°ece Φasem sv²m tresce.
- ProΦ by od VÜemohoucφho nem∞li b²ti skryti ΦasovΘ, a ti, kte°φ₧ jej znajφ, [nem∞li] nevid∞ti dn∙ jeho?
- [Bezbo₧nφ¥ nynφ] meznφky p°enßÜejφ, [a] stßdo, kterΘ₧ mocφ zajali, pasou.
- Osla sirotk∙ zajφmajφ, v zßstav∞ berou vola [od] vdovy.
- Strkajφ nuzn²mi s cesty, musejφ se v∙bec skr²vati chudφ na sv∞t∞.
- Aj, oni jako divocφ oslovΘ na pouÜti, vychßzejφ [jako] ku prßci svΘ, rßno p°ivstßvajφce k loupe₧i; pouÜ¥ jest chlΘb jejich i d∞tφ jejich.
- Na cizφm poli ₧nou, a z vinic bezbo₧nφci sbφrajφ.
- NahΘ p°ivodφ k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajφce se Φφm p°iodφti na zim∞.
- [A] p°φvalem v horßch moknouce, nemajφce obydlφ, k skßle se p°ivinouti musejφ.
- Loupφ sirotky, kte°φ₧ jsou p°i prsφch, a od chudΘho zßklad berou.
- NahΘho opouÜt∞jφ , ₧e musφ choditi bez od∞vu, a ti, kte°φ₧ snßÜejφ snopy, v hladu z∙stßvati.
- [Ti, ] jen₧ mezi zdmi jejich olej vytlaΦujφ, a presy tlaΦφ, ₧φzn∞jφ.
- LidΘ v m∞stech lkajφ, a duÜe zran∞n²ch volajφ, B∙h pak p°φtr₧e tomu neΦinφ.
- Oni¥ jsou ti, kte°φ₧ odporujφ sv∞tlu, a neznajφ cest jeho, ani₧ chodφ po stezkßch jeho.
- Na ·svit∞ povstßvaje vra₧edlnφk, morduje chudΘho a nuznΘho, a v noci jest jako zlod∞j.
- TolikΘ₧ oko cizolo₧nφka Üet°φ soumraku, °φkaje: Nespat°φ¥ mne ₧ßdn², a tvß° zakr²vß.
- Podkopßvajφ potm∞ i domy, kterΘ₧ sob∞ ve dne znamenali; nebo nenßvidφ sv∞tla.
- Ale hned v jit°e [p°ichßzφ] na n∞ stφn smrti; kdy₧ jeden druhΘho poznati m∙₧e, strachu stφnu smrti okouÜejφ.
- Lehcφ jsou na svrchku vody, zlo°eΦenΘ jest jm∞nφ jejich na zemi, ani₧ odchßzejφ cestou svobodnou.
- [Jako] sucho a horko uchvacuje vody sn∞₧nΘ, [tak] hrob [ty, jen₧] h°eÜili.
- Zapomφnß se na n∞j ₧ivot matky, sladne Φerv∙m, neb²vß vφce p°ipomφnßn, a tak polßmßna b²vß nepravost jako strom.
- P°ipojuje mu neplodnou, kterß₧ nerodφ, a vdov∞ dob°e neΦinφ.
- Zachvacuje silnΘ mocφ svou; ostojφ-li [kdo z nich, ] bojφ se o ₧ivot sv∙j.
- Dßvß jemu, na Φem₧ by bezpeΦn∞ spolehnouti mohl, vÜak oΦi jeho [Üet°φ] cest jejich.
- B²vajφ zv²Üeni pon∞kud, ale hned [jich] nenφ; tak jako [jinφ] vÜickni snφ₧eni, vyplΘn∞ni, a jako vrÜkovΘ klas∙ stφnßni b²vajφ.
- Zdali₧ nenφ tak? Kdo na mne dokß₧e klamu, a v nic obrßtφ °eΦ mou?
25.kapitola (Job)
Bildad mysle, ₧e se Job spravedliv²m d∞lß p°ed Bohem, nejsa, pomoc jemu
Φinφ, aby sebe poznal.
- Tedy odpovφdaje Bildad Suchsk², °ekl:
- Panovßnφ a hr∙za Bo₧φ p∙sobφ pokoj na v²sostech jeho.
- Zdali₧ jest poΦet vojsk∙m jeho? A nad k²m nevzchßzφ sv∞tlo jeho?
- Jak₧ by tedy spravedliv b²ti mohl bφdn² Φlov∞k p°ed Bohem siln²m, aneb jak Φist b²ti narozen² z ₧eny?
- Hle, ani m∞sφc nesvφtil by, ani hv∞zdy nebyly by ΦistΘ p°ed oΦima jeho,
- Nadto pak smrteln² Φlov∞k, [jsa jako] Φerv, a syn Φlov∞ka, jako hmyz.
26.kapitola (Job)
Job mistrovsky zamφtaje °eΦi Bildadovy, 5. mnohem podstatn∞ji moc a
moudrost Bo₧φ, poΦna od nejni₧Üφch v∞cφ a₧ k vyÜÜφm, vypravuje.
- A odpovφdaje Job, °ekl:
- Komu jsi napomohl? Tomu-li, kter²₧ nemß sφly? Toho-lis retoval, kter²₧ jest bez moci?
- Komu jsi rady ud∞lil? NemoudrΘmu-li? Hned jsi zßkladu dostateΦn∞ pouΦil?
- Komu₧s ty °eΦi zv∞stoval? A Φφ duch vyÜel z tebe?
- [VÜak] i mrtvΘ v∞ci pod vodami a obyvateli jejich sformovßny b²vajφ.
- Odkryta jest propast p°ed nφm, i zahynutφ nenφ zakryto.
- Ont∞ roztßhl p∙lnoΦnφ stranu nad prßzdnem, zav∞sil zemi na niΦem₧.
- Zavazuje vody v oblacφch sv²ch, ani₧ se trhß oblak pod nimi.
- [On sßm] zdr₧uje stßle tr∙n sv∙j, a roztahuje na n∞m oblaky svΘ.
- Cφl vym∞°il rozlΘvßnφ se vodßm, a₧ do skonßnφ sv∞tla a tmy.
- SloupovΘ nebeÜtφ t°esou se a pohybujφ od ₧ehrßnφ jeho.
- Mocφ svou rozd∞lil mo°e, a rozumnostφ svou dutφ jeho.
- Duchem sv²m nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhΘho.
- Aj, to¥ [jsou jen] Φßstky cest jeho, a jak [nesti₧itelnΘ jest] i to maliΦko, co₧ jsme slyÜeli o n∞m. H°φmßnφ pak moci jeho kdo srozumφ?
27.kapitola (Job)
Job S. s zßvazkem, ₧e svou nevinnost proti sv²m p°ßtel∙m prokßzati chce,
slibuje, 7. a po Φem pobo₧nφ i bezbo₧nφ v pokuÜenφch poznßni b²vajφ,
ukazuje.
- Potom dßle Job vedl °eΦ svou a °ekl:
- Äiv¥ jest B∙h siln², [kter²₧] zavrhl p°i mou, a VÜemohoucφ, [kter²₧] ho°kostφ naplnil duÜi mou,
- Äe nikoli, dokud₧ duÜe mß ve mn∞ bude a duch Bo₧φ v ch°φpφch m²ch,
- Nebudou mluviti rtovΘ moji nepravosti, a jazyk m∙j vynßÜeti lsti.
- Odstup ode mne, abych vßs za spravedlivΘ vysv∞dΦil; dokud₧ d²chati budu, neodlo₧φm up°φmosti svΘ od sebe.
- Spravedlnosti svΘ dr₧φm se, ani₧ se jφ pustφm; nezahanbφ¥ mne srdce mΘ nikdy.
- Bude jako bezbo₧nφk nep°φtel m∙j, a povstßvajφcφ proti mn∞ jako neÜlechetnφk.
- Nebo jakß jest nad∞je pokrytce, by pak lakom∞l, kdy₧ B∙h vytrhne duÜi jeho?
- Zdali₧ volßnφ jeho vyslyÜφ B∙h siln², kdy₧ na n∞j p°ijde ssou₧enφ?
- Zdali₧ v VÜemohoucφm kochati se bude? Bude-li₧ vz²vati Boha ka₧dΘho Φasu?
- [Ale jß] uΦφm vßs, v kßzni Boha silnΘho [jsa, ] a jak se mßm k VÜemohoucφmu, netajφm.
- Aj, vy vÜickni [to] vidφte, proΦe₧ v₧dy tedy takovou marnost vynßÜφte?
- Ten [mß] podφl Φlov∞k bezbo₧n² u Boha silnΘho, a to d∞dictvφ ukrutnφci od VÜemohoucφho p°ijφmajφ:
- Rozmno₧φ-li se synovΘ jeho, [rozmno₧φ se] pod meΦ, a rodina jeho nenasytφ se chlebem.
- Poz∙stalφ po n∞m v smrti poh°beni budou, a vdovy jeho nebudou [ho] plakati.
- Nashromß₧dφ-li jako prachu st°φbra, a jako blßta najednß-li Üat∙:
- [Co] najednß, to spravedliv² obleΦe, a st°φbro nevinn² rozd∞lφ.
- Vystavφ-li jako Arktura d∙m sv∙j, [bude] vÜak jako bouda, [kterou₧] ud∞lal strß₧n².
- Bohat² kdy₧ um°e, nebude pochovßn; pohledφ n∞kdo, an¥ ho nenφ.
- Postihnou jej hr∙zy jako vody, v noci kradmo zachvßtφ ho vicher.
- Pochytφ jej v²chodnφ vφtr, a odejde, nebo vich°icφ uchvßtφ jej z mφsta jeho.
- TakovΘ v∞ci na n∞j dopustφ [B∙h] bez lφtosti, aΦkoli p°ed rukou jeho prudce utφkati bude.
- Tleskne nad nφm [ka₧d²] rukama sv²ma, a ckßti bude z mφsta svΘho.
28.kapitola (Job)
Moudrost Bo₧φ, kterou₧ sv∞t °φdφ, Job S. vypravuje, 28. a v Φem pravß
moudrost lidφ pobo₧n²ch zßle₧φ, oznamuje.
- Mߥ zajistΘ st°φbro prameny svΘ, a zlato mφsto k p°ehßn∞nφ.
- Äelezo z zem∞ vzato b²vß, a kßmen rozpuÜt∞n² dßvß m∞∩.
- Cφl uklßdß temnostem, a vÜelikou dokonalost Φlov∞k vystihß, kßmen mrßkoty a stφnu smrti.
- Protrhuje se °eka na obyvatele, tak ₧e ji nem∙₧e ₧ßdn² p°eb°esti, a svozovßna b²vß um∞nφm smrtelnΘho Φlov∞ka, [i] odchßzφ.
- Z zem∞ vychßzφ chlΘb, aΦkoli pod nφ [jest n∞co] rozdφlnΘho, podobnΘho k ohni.
- V n∞kterΘ zemi jest kamenφ zafirovΘ a prach zlat²,
- [K Φemu₧] stezky neznß ₧ßdn² ptßk, ani₧ ji spat°ilo oko lu≥ßka,
- KterΘ₧ neÜlapala mladß zv∞°, ani₧ Üel po nφ lev.
- K Ük°emeni vztahuje ruku svou, a z ko°ene p°evracφ hory.
- Z skßlφ vyvodφ pot∙Φky, a vÜecko, co₧ jest drahΘho, spat°uje oko jeho.
- VylΘvati se °ekßm zbra≥uje, a tak co₧koli skrytΘho jest, na sv∞tlo vynßÜφ.
- Ale moudrost kde nalezena b²vß? A kde jest mφsto rozumnosti?
- Nevφ smrteln² Φlov∞k ceny jejφ, ani₧ b²vß nalezena v zemi ₧iv²ch.
- Propast pravφ: Nenφ ve mn∞, mo°e takΘ dφ: Nenφ u mne.
- Nedßvß se zlata ΦistΘho za ni, ani₧ odvß₧eno b²vß st°φbro [za] sm∞nu jejφ.
- Nem∙₧e b²ti cen∞na za zlato z Ofir, ani za onychin drah² a zafir.
- Nevrovnß se jφ zlato ani drah² kßmen, ani₧ sm∞n∞na b²ti m∙₧e za nßdobu z ryzφho zlata.
- Korßl∙ pak a perel se nep°ipomφnß; nebo nabytφ moudrosti dra₧Üφ jest nad klΘnoty.
- Nenφ jφ rovn² v cen∞ smaragd z Mou°enφnskΘ zem∞, ani₧ za ΦistΘ zlato m∙₧e cen∞na b²ti.
- Odkud₧ tedy moudrost p°ichßzφ? A kde jest mφsto rozumnosti?
- Pon∞vad₧ skryta jest p°ed oΦima vÜelikΘho ₧ivΘho, i p°ed nebesk²m ptactvem ukryta jest.
- Zahynutφ i smrt pravφ: UÜima sv²ma slyÜely jsme pov∞st o nφ.
- [Sßm] B∙h rozumφ cest∞ jejφ, a on vφ mφsto jejφ.
- Nebo on konΦiny zem∞ spat°uje, [a] vÜecko, co₧ jest pod nebem, vidφ,
- Tak ₧e v∞tru vßhu dßvß, a vody v mφru odva₧uje.
- On tΘ₧ vym∞°uje deÜti prßvo, i cestu bl²skßnφ hrom∙.
- Hned tehdß₧ vid∞l ji, a rozhlßsil ji, p°ipravil ji, a vystihl ji.
- ╚lov∞ku pak °ekl: Aj, bßze≥ Pßn∞ jest moudrost, a odstoupiti od zlΘho rozumnost.
29.kapitola (Job)
Job ₧ßdß navrßcen b²ti k svΘmu prvnφmu zp∙sobu, jej₧ tu vypravuje, a
zvlßÜt∞ v jakΘ vß₧nosti byl, i proΦ.
- JeÜt∞ dßle Job vedl °eΦ svou, a °ekl:
- ╙ bych byl jako za Φas∙ p°edeÜl²ch, za dn∙, v nich₧ mne B∙h zachovßval,
- Dokud₧ svφtil svφcφ svou nad hlavou mou, p°i jeho₧ sv∞tle chodφval jsem v temnostech,
- Tak jako jsem byl za dn∙ mladosti svΘ, dokud₧ p°φv∞tivost Bo₧φ [byla] v stanu mΘm,
- Dokud₧ jeÜt∞ VÜemohoucφ [byl] se mnou, [a] vÜudy v∙kol mne dφtky mΘ,
- Kdy₧ Ülep∞je mΘ mßslem opl²valy, a skßla vylΘvala mi prameny oleje,
- Kdy₧ jsem vychßzel k brßn∞ skrze m∞sto, a na ulici strojφval sob∞ stolici svou.
- Jak₧ mne spat°ovali mlßdenci, skr²vali se, starci pak povstßvali a stßli.
- Knφ₧ata choulili se v °eΦech, anobr₧ ruku kladli na ·sta svß.
- Hlas v²vod se tratil, a jazyk jejich lnul k dßsnφm jejich.
- Nebo ucho slyÜe, blahoslavilo mne, a oko vida, posv∞dΦovalo mi,
- Äe vysvobozuji chudΘho volajφcφho, a sirotka, i toho, kter²₧ nemß spomocnφka.
- Po₧ehnßnφ hynoucφho p°ichßzelo na mne, a srdce vdovy k plΘsßnφ jsem vzbuzoval.
- V spravedlnost jsem se oblßΦel, a ona ozdobovala mne; jako plßÜ¥ a koruna byl soud m∙j.
- Mφsto oΦφ b²val jsem slepΘmu, a mφsto noh kulhavΘmu.
- Byl jsem otcem nuzn²ch, a na p°i, jφ₧ jsem nebyl pov∞dom, vyptßval jsem se.
- A tak vylamoval jsem t°enovnφ zuby neÜlechetnφka, a z zub∙ jeho vyrß₧el jsem loupe₧.
- A proto₧ jsem °φkal: V hnφzd∞ svΘm umru, a jako pφsek rozmno₧φm dny.
- Ko°en m∙j rozlo₧φ se p°i vodßch, a rosa nocovati bude na ratolestech m²ch.
- Slßva mß mladnouti bude p°i mn∞, a luΦiÜt∞ mΘ v ruce mΘ obnovovati se.
- Poslouchajφce, Φekali na mne, a p°estßvali na rad∞ mΘ.
- Po slovu mΘm [nic] nem∞nili, tak na n∞ dÜtila °eΦ mß.
- Nebo oΦekßvali mne jako deÜt∞, a ·sta svß otvφrali [jako] k p°φvalu ₧ßdostivΘmu.
- Äertoval-li jsem s nimi, nev∞°ili; proΦe₧ u vß₧nosti mne mφti neoblevovali.
- P°iÜel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na p°ednφm [mφst∞, ] a tak bydlil jsem jako krßl v vojÜt∞, kdy₧ smutn²ch pot∞Üuje.
30.kapitola (Job)
Job S. stav∞jÜ p°φtomn² zp∙sob sv∙j proti p°edeÜlΘmu, na°φkß nad sv²m
zleΦenφm, 15. tΘ₧ nad hr∙zami, a nezp∙sobnostφ t∞la, 20. i nad tφm, ₧e
s nφm B∙h tak p°φsn∞ zachßzφ.
- Nynφ pak posmφvajφ se mi mladÜφ mne, jejich₧ bych otc∙ necht∞l byl postaviti se psy stßda svΘho.
- AΦ sφla rukou jejich k Φemu by mi [byla?] Zma°ena jest p°i nich starost [jejich.]
- Nebo chudobou a hladem znuzeni, utφkali na planß, tmavß, soukromnß a pustß mφsta.
- Kte°φ₧ trhali zeliny po chrastinßch, ano i ko°enφ, [a] jalovec za pokrm byl jim.
- Z prost°ed [lidφ] vyhßnφni byli; povolßvali za nimi, jako [za] zlod∞jem,
- Tak ₧e musili bydliti v v²molφch potok∙, [v] d∞rßch zem∞ a skßlφ.
- V chrastinßch °vali, pod trnφ se shroma₧∩ovali,
- LidΘ nejneÜlechetn∞jÜφ, n²br₧ lidΘ bez poctivosti, menÜφ vßhy i ne₧ ta zem∞.
- Nynφ, pravφm, jsem jejich pφsniΦkou, jsa jim uΦin∞n za p°φslovφ.
- V oÜklivosti mne majφ, vzdalujφ se mne, a na tvß° mou nestydφ se plvati.
- Nebo [B∙h] mou vß₧nost odjal, a ssou₧il mne; proΦe₧ uzdu p°ed p°φtomnostφ mou svrhli.
- Po pravici mlßde₧ povstßvß, nohy mi podrß₧ejφ, tak ₧e Ülapßnφm prot°eli ke mn∞ stezky neÜlechetnosti svΘ.
- Mou [pak] stezku zkazili, k bφd∞ mΘ p°idali, [aΦ] jim to nic nepom∙₧e.
- Jako Üirokou mezerou vskakujφ, [a] k vyplΘn∞nφ [mΘmu] valφ se.
- Obrßtily se na mne hr∙zy, stihajφ jako vφtr ochotnost mou, nebo jako oblak pomφjφ zdravφ mΘ.
- A ji₧ ve mn∞ rozlila se duÜe mß, pochytili mne dnovΘ trßpenφ mΘho,
- [KterΘ₧] v noci vrtß kosti mΘ ve mn∞; proΦe₧ ani nervovΘ moji neodpoΦφvajφ.
- Od∞v m∙j m∞nφ se pro nßsilnou moc [bolesti, ] kterß₧ mne tak jako obojek sukn∞ mΘ svφrß.
- Uvrhl mne do blßta, tak ₧e jsem ji₧ podobn² prachu a popelu.
- Volßm k tob∞, [≤ Bo₧e, ] a neslyÜφÜ mne; postavuji se, ale nehledφÜ na mne.
- Obrßtils mi se v ukrutnΘho nep°φtele, silou ruky svΘ mi odporujeÜ.
- VznßÜφÜ mne u vφtr, sßzφÜ mne na n∞j, a k rozplynutφ mi p°ivodφÜ zdrav² soud.
- Nebo vφm, ₧e mne k smrti odkß₧eÜ, a [do] domu, do n∞ho₧ se shroma₧∩uje vÜelik² ₧iv².
- Jist∞ ₧e¥ nevztßhne [B∙h] do hrobu ruky, by pak, kdy₧ je stφrß, i volali.
- Zdali₧ jsem neplakal nad tφm, kdo₧ okouÜel zl²ch dn∙? DuÜe mß kormoutila se nad nuzn²m.
- Kdy₧ jsem dobrΘho Φekal, p°iÜlo mi zlΘ; nadßl jsem se sv∞tla, ale p°iÜla mrßkota.
- Vnit°nostφ mΘ zev°ely, tak ₧e se [jeÜt∞] neupokojily; p°edstihli mne dnovΘ trßpenφ.
- Chodφm osmahl², ne od slunce, povstßvaje, i mezi mnoh²mi k°iΦφm.
- Bratrem uΦin∞n jsem drak∙, a tovaryÜem mlad²ch pstros∙.
- K∙₧e mß zΦernala na mn∞, a kosti mΘ vyprahly od horkosti.
- A proto₧ v kvφlenφ obrßtila se harfa mß, a pφÜ¥alka mß v hlas plaΦφcφch.
31.kapitola (Job)
Job S., aby vφce p°ßtel sv²ch za bezbo₧nΘ jmφn nebyl, vÜecko svΘ obcovßnφ
p°edeÜlΘ po Φßstkßch rozbφrß, 25. sna₧n∞ p°i tom ₧ßdaje p°ed sam²m Bohem
v svΘ rozep°i slyÜenφ mφti.
- Smlouvu jsem uΦinil s oΦima sv²ma, a proΦ bych hled∞l na pannu?
- Nebo jak² [jest] dφl od Boha s h∙ry, aneb d∞dictvφ [od] VÜemohoucφho s v²sosti?
- Zdali₧ zahynutφ neÜlechetnΘmu a pomsta zßzraΦnß Φinitel∙m nepravosti p°ipravena nenφ?
- Zdali₧ on nevidφ cest m²ch, a vÜech krok∙ m²ch nepoΦφtß?
- Obφral-li jsem se s neup°φmostφ, a chvßtala-li ke lsti noha mß:
- Nech¥ mne zvß₧φ na vßze spravedlnosti, a p°ezvφ B∙h up°φmost mou.
- Uch²lil-li se krok m∙j s cesty, a za oΦima m²ma odeÜlo-li srdce mΘ, a rukou m²ch chytila-li se jakß poÜkvrna:
- [Tedy co] naseji, nech¥ jin² snφ, a v²st°elkovΘ moji a¥ jsou vyko°en∞ni.
- Jestli₧e se dalo p°ivßbiti srdce mΘ k ₧en∞, a u dve°φ bli₧nφho svΘho Φinil-li jsem ·klady:
- Nech¥ mele jinΘmu ₧ena mß, a nad nφ a¥ se schylujφ jinφ.
- Nebo¥ jest to neÜlechetnost, a nepravost odsudku hodnß.
- Ohe≥ ten zajistΘ by a₧ do zahynutφ ₧ral, a vÜecku ·rodu mou vyko°enil.
- Necht∞l-li jsem stßti k soudu s slu₧ebnφkem sv²m aneb d∞vkou svou v rozep°i jejich se mnou?
- Nebo co bych Φinil, kdyby povstal B∙h siln²? A kdyby vyhledßval, co bych odpov∞d∞l jemu?
- Zdali ten, kter²₧ mne v b°iÜe uΦinil, neuΦinil i jeho? A [ne] sformoval nßs hned v ₧ivot∞ jeden a t²₧?
- Odep°el-li jsem ₧ßdosti nuzn²ch, a oΦi vdovy jestli₧e jsem kormoutil?
- A jedl-li jsem skyvu svou sßm, a nejedl-li [i] sirotek z nφ?
- Pon∞vad₧ od mladosti mΘ rostl se mnou jako [u] otce, a od ₧ivota matky svΘ b²val jsem vdov∞ za v∙dce.
- Dφval-li jsem se na koho, ₧e by hynul, nemaje Üat∙, a nuzn² ₧e by nem∞l od∞vu?
- Nedobro°eΦila-li mi bedra jeho, ₧e rounem beran∙ m²ch se zah°el?
- Op°ßhl-li jsem na sirotka rukou svou, kdy₧ jsem v brßn∞ vid∞l pomoc svou:
- Lopatka mß od sv²ch plecφ nech¥ odpadne, a ruka mß z kloubu svΘho a¥ se vylomφ.
- Nebo jsem se bßl, aby mne B∙h neset°el, jeho₧ bych velebnosti nikoli neznikl.
- Sklßdal-li jsem [v] zlat∞ nad∞ji svou, aneb hrud∞ zlata °φkal-li jsem: Doufßnφ mΘ?
- Veselil-li jsem se z toho, ₧e bylo rozmno₧eno zbo₧φ mΘ, a ₧e [ho] mno₧stvφ nabyla ruka mß?
- Hled∞l-li jsem na sv∞tlost [slunce] svφtφcφho, a na m∞sφc spanile chodφcφ,
- Tak ₧e by se tajn∞ dalo svΘsti srdce mΘ, a ₧e by lφbala ·sta mß ruku mou?
- I to¥ by byla nepravost odsudku hodnß; nebo¥ bych [tφm] zapφral Boha silnΘho nejvyÜÜφho.
- Radoval-li jsem se z neÜt∞stφ toho, kter²₧ mne nenßvid∞l, a plΘsal-li jsem, kdy₧ se mu zle vedlo?
- Nedopustil¥ jsem zajistΘ h°eÜiti ani ·st∙m sv²m, abych zlo°eΦenφ ₧ßdal duÜi jeho.
- Jestli₧e ne°φkala Φelßdka mß: [╙ by nßm] dal n∞kdo masa toho; nem∙₧eme se ani najφsti?
- [Nebo] vn∞ nenocoval host, dvΘ°e svΘ pocestnΘmu otvφral jsem.
- P°ikr²val-li jsem jako [jinφ] lidΘ p°estoupenφ svß, skr²vaje v skr²Üi svΘ nepravost svou?
- A aΦ bych byl mohl Ükoditi mno₧stvφ velikΘmu, ale pohan∞nφ rod∙ d∞silo mne; proto₧ jsem mlΦel, nevychßzeje ani ze dve°φ.
- ╙ bych m∞l toho, kter²₧ by mne vyslyÜel. [Ale] aj, toto¥ jest znamenφ mΘ: VÜemohoucφ sßm bude odpovφdati za mne, a kniha, kterou₧ sepsal odp∙rce m∙j.
- [Vφ¥ B∙h, ] nenosil-li bych ji na rameni svΘm, neotoΦil-li bych ji sob∞ mφsto koruny.
- PoΦet krok∙ sv²ch oznßmil bych jemu, jako knφ₧e p°iblφ₧il bych se k n∞mu.
- Jestli₧e proti mn∞ zem∞ mß volala, tolikΘ₧ i zßhonovΘ jejφ plakali,
- Jφdal-li jsem ·rody jejφ bez pen∞z, a duÜi dr₧itel∙ jejich p°ivodil-li jsem k vzdychßnφ:
- Mφsto pÜenice nech¥ vzejde trnφ, a mφsto jeΦmene koukol. Skonßvajφ se slova Jobova.
32.kapitola (Job)
Elihu, Φtvrt² p°φtel Job∙v, k mluvenφ ponuknut jsa, 6. p°φstup sob∞ k °eΦi
Φinil, v n∞m₧ jak₧ p°φΦiny, 21. tak i zp∙sob mluvenφ svΘho ukßzal.
- A kdy₧ p°estali ti t°i mu₧i odpovφdati Jobovi, proto ₧e se spravedliv² sob∞ zdßl,
- Tedy rozpßliv se hn∞vem Elihu, syn Barachele BuzitskΘho z rodu SyrskΘho, na Joba, rozhn∞val se, proto ₧e spravedliv∞jÜφ pravil b²ti duÜi svou nad Boha.
- Ano i na ty t°i z p°ßtel jeho roznφtil se hn∞v jeho, proto ₧e nenalΘzajφce odpov∞di, vÜak potupovali Joba.
- Nebo Elihu oΦekßval na Joba a na n∞ s °eΦφ, proto ₧e starÜφ byli v∞kem ne₧ on.
- Ale vida Elihu, ₧e nebylo ₧ßdnΘ odpov∞di v ·stech t∞ch t°φ mu₧∙, za₧hl se v hn∞v∞ svΘm.
- I mluvil Elihu syn Barachele BuzitskΘho, °ka: Jß jsem nejmladÜφ, vy pak [jste] starci, proΦe₧ ost²chaje se, nesm∞l jsem vßm oznßmiti zdßnφ svΘho.
- Myslil jsem: Sta°φ mluviti budou, a mnoho let majφcφ v znßmost uvedou moudrost.
- Ale [vidφm, ₧e] Duch [Bo₧φ] v Φlov∞ku a nadÜenφ VÜemohoucφho Φinφ lidi rozumnΘ.
- Slavnφ ne [v₧dycky] jsou moud°φ, ani₧ starci [v₧dycky] rozum∞jφ soudu.
- A proto₧ pravφm: Poslouchejte mne, oznßmφm i jß takΘ zdßnφ svΘ.
- Aj, oΦekßval jsem na slova vaÜe, poslouchal jsem d∙vod∙ vaÜich dotud, dokud₧ jste vyhledßvali °eΦi,
- A bedliv∞ vßs soud∞, spat°il jsem, ₧e ₧ßdnΘho nenφ, kdo by Joba p°emohl, nenφ z vßs ₧ßdnΘho, jeÜto by odpovφdal °eΦem jeho.
- Ale dφte snad: Nalezli jsme moudrost, B∙h siln² stihß jej, ne Φlov∞k.
- [Odpovφm:] AΦ [Job] neobracel proti mn∞ °eΦi, a vÜak slovy vaÜimi nebudu jemu odpovφdati.
- Bojφ se, neodpovφdajφ vφce, zavrhli od sebe slova.
- ╚ekal jsem zajistΘ, vÜak pon∞vad₧ nemluvφ, ale mlΦφ, a neodpovφdajφ vφce,
- Odpovφm i jß takΘ za sebe, oznßmφm zdßnφ svΘ i jß.
- Nebo pln jsem °eΦφ, t∞sno ve mn∞ duchu ₧ivota mΘho.
- Aj, b°icho mΘ jest jako mest nemajφcφ pr∙duchu, jako sudovΘ novφ rozpuklo by se.
- Mluviti budu, a vydchnu sob∞, otevru rty svΘ, a odpovφdati budu.
- Nebudu¥ pak Üet°iti osoby ₧ßdnΘho, a k Φlov∞ku bez prom∞≥ovßnφ jmΘna mluviti budu.
- Nebo neumφm jmen prom∞≥ovati, [nebo] tudφ₧ by mne zachvßtil stvo°itel m∙j.
33.kapitola (Job)
Elihu napomenuv Joba ku pozorovßnφ °eΦφ sv²ch, 8. ukazuje mu, ₧e
nenßle₧it∞ s Bohem souditi se cht∞l.
- SlyÜi₧ tedy, prosφm, Jobe, °eΦi mΘ, a vÜech slov m²ch uÜima sv²ma pozoruj.
- Aj, ji₧¥ otvφrßm ·sta svß, mluvφ jazyk m∙j v ·stech m²ch.
- Up°φmost srdce mΘho a um∞nφ vynesou rtovΘ moji.
- Duch Boha silnΘho uΦinil mne, a dchnutφ VÜemohoucφho dalo mi ₧ivot.
- M∙₧eÜ-li, odpovφdej mi, p°iprav [se] proti mn∞, a postav se.
- Aj, jß podlΘ ₧ßdosti tvΘ [budu¥ mφsto] Boha silnΘho; z blßta sformovßn jsem i jß.
- ProΦe₧ strach ze mne nep°ed∞sφ t∞, a ruka mß nebude¥ k obtφ₧enφ.
- ╪ekl jsi pak p°ede mnou, a hlas ten °eΦφ tv²ch slyÜel jsem:
- ╚ist jsem, bez p°estoupenφ, nevinn² jsem, a nepravosti p°i mn∞ nenφ.
- Aj, p°φΦiny ku pot°enφ mne shledal [B∙h, ] klade mne sob∞ za nep°φtele,
- Svφrß poutami nohy mΘ, st°e₧e vÜech stezek m²ch.
- Aj, tφm nejsi spravedliv, odpovφdßm tob∞, nebo v∞tÜφ jest B∙h ne₧li Φlov∞k.
- OΦ se s nφm nesnadnφÜ? Äe¥ vÜech sv²ch v∞cφ nezjevuje?
- Ano jednou mluvφ B∙h siln², i dvakrßt, a neÜet°φ toho [Φlov∞k.]
- Skrze sny u vid∞nφ noΦnφm, kdy₧ p°ipadß hlubok² sen na lidi ve spanφ na lo₧ci,
- Tehdß₧ odkr²vß ucho lidem, a Φemu je uΦφ, to zpeΦe¥uje,
- Aby odtrhl Φlov∞ka od skutku [zlΘho, ] a p²chu od mu₧e vzdßlil,
- A zachoval duÜi jeho od jßmy, a ₧ivot jeho aby netrefil na meΦ.
- Tresce i bolestφ na l∙₧i jeho, a vÜecky kosti jeho nßsilnou [nemocφ, ]
- Tak ₧e sob∞ ₧ivot jeho oÜklivφ pokrm, a duÜe jeho krmi nejlahodn∞jÜφ.
- Hyne t∞lo jeho patrn∞, a vyhlΘdajφ kosti jeho, [jich₧] prvΘ nebylo vφdati.
- A tak b²vß blφzkß hrobu duÜe jeho, a ₧ivot jeho smrteln²ch [ran.]
- [VÜak] bude-li mφti and∞la vykladaΦe jednoho z tisφce, kter²₧ by [za] Φlov∞ka oznßmil pokßnφ jeho:
- Tedy smiluje se nad nφm, a dφ: Vypros¥ jej, a¥ nesstoupφ do poruÜenφ, oblφbil¥ jsem mzdu vyplacenφ.
- I odmladne t∞lo jeho nad dφt∞cφ, [a] navrßtφ se ke dn∙m mladosti svΘ.
- Ko°iti se bude Bohu, a zamiluje jej, a pat°iti bude na n∞j tvß°φ ochotnou; nadto navrßtφ Φlov∞ku spravedlnost jeho.
- [Kter²₧] hled∞ na lidi, °ekne: Zh°eÜil¥ jsem byl, a to, co₧ pravΘho bylo, p°evrßtil jsem, ale nebylo mi [to] prosp∞ÜnΘ.
- [B∙h vÜak] vykoupil duÜi mou, aby neÜla do jßmy, a ₧ivot m∙j, aby sv∞tlo spat°oval.
- Aj, vÜecko¥ to d∞lß B∙h siln² dvakrßt [i] t°ikrßt p°i Φlov∞ku,
- Aby odvrßtil duÜi jeho od jßmy, a aby osvφcen byl sv∞tlem ₧iv²ch.
- Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlΦ, a¥ jß mluvφm.
- Jestli₧e mßÜ slova, odpovφdej mi, nebo bych cht∞l ospravedlniti tebe.
- Pakli nic, ty mne poslouchej; mlΦ, a pouΦφm t∞ moudrosti.
34.kapitola (Job)
Elihu n∞kterß slova Jobova scestnß b²ti ukazuje, 31. k hledßnφ milosti
jej vede, 36. a aby Bo₧φ kßzn∞ dob°e u₧iti mohl, toho jemu ₧ßdß.
- JeÜt∞ mluvil Elihu, a °ekl:
- Poslouchejte, moud°φ, °eΦφ m²ch, a rozumnφ, uÜima pozorujte.
- Nebo ucho °eΦφ zkuÜuje, tak jako dßsn∞ okouÜejφ pokrmu.
- Soud sob∞ zvolme, [a] vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrΘho.
- Nebo °ekl Job: Spravedliv jsem, a B∙h siln² zavrhl p°i mou.
- SvΘ-li₧ bych p°e ukr²vati m∞l? P°epln∞na jest bolestφ rßna mß bez provin∞nφ.
- Kter² mu₧ jest podobn² Jobovi, jeÜto by pil posm∞ch jako vodu?
- A ₧e by vÜel v tovaryÜstvφ s Φiniteli nepravosti, a chodil by s lidmi neÜlechetn²mi?
- Nebo °ekl: Neprospφvß to Φlov∞ku lφbiti se Bohu.
- A proto₧, mu₧i rozumnφ, poslouchejte mne. Odstup od Boha silnΘho neÜlechetnost a od VÜemohoucφho nepravost.
- Nebo [on podlΘ] skutk∙ Φlov∞ka odplacφ, a podlΘ toho, jakß jest Φφ cesta, p∙sobφ, aby to nalΘzal.
- A naprosto B∙h siln² neΦinφ nic neÜlechetn∞, a VÜemohoucφ nep°evracφ soudu.
- Kdo sv∞°il jemu zemi? A kdo zpo°ßdal vÜecken okrÜlek?
- Kdyby se na n∞j obrßtil, [a] ducha jeho i duÜi jeho k sob∞ vzal,
- Um°elo by vÜelikΘ t∞lo pojednou, a tak by Φlov∞k do prachu se navrßtil.
- MßÜ-li tedy rozum, poslyÜ toho, pus¥ v uÜi svΘ hlas °eΦφ m²ch.
- JeÜto ten, kter²₧ by v nenßvisti m∞l soud, zdali₧ by panovati mohl? ╚ili toho, jen₧ jest svrchovan∞ spravedliv², za neÜlechetnΘho vyhlßsφÜ?
- Zdali₧ [sluÜφ] krßli °φci: ╙ neÜlechetn², [a] Ülechtic∙m: ╙ bezbo₧nφ?
- [Mnohem mΘn∞ tomu, ] kter²₧ nep°ijφmß osob knφ₧at, ani₧ [u n∞ho] mß p°ednost urozen² p°ed nuzn²m; nebo dφlo rukou jeho jsou vÜickni.
- V okam₧enφ umφrajφ, t°ebas o p∙l noci postrΦeni b²vajφ lidΘ, a pomφjejφ, a zachvßcen b²vß siln² ne rukou [lidskou.]
- Nebo oΦi jeho [hledφ] na cesty Φlov∞ka, a vÜecky kroky jeho [on] spat°uje.
- Nenφ¥ ₧ßdn²ch temnostφ, ani stφnu smrti, kde₧ by se skryli ΦinitelΘ nepravosti.
- Ani₧ zajistΘ vzklßdß na koho vφce, tak aby se s Bohem siln²m souditi mohl.
- PyÜnΘ stφrß bez poΦtu, a postavuje jinΘ na mφsta jejich.
- Nebo znß skutky jejich; proΦe₧ [na n∞] obracφ noc, a pot°φni b²vajφ.
- Jako₧to bezbo₧nΘ rozrß₧φ je na mφst∞ patrnΘm,
- Proto ₧e odstoupili od n∞ho, a ₧ßdn²ch cest jeho neÜet°ili,
- Aby [dokßzal, ] ₧e p°ipouÜtφ k sob∞ k°ik nuznΘho, a volßnφ chud²ch ₧e vysl²chß.
- (Nebo kdy₧ on spokojφ, kdo znepokojφ? A kdy₧ skryje tvß° svou, kdo jej spat°φ?)Tak [cel²] nßrod, jako i [ka₧dΘho] Φlov∞ka jednostejn∞,
- Aby nekraloval Φlov∞k pokryt², aby nebylo lidem ourazu.
- Jist∞ ₧e¥ k Bohu silnΘmu [rad∞ji toto] mluveno b²ti mß: Ponesu¥, nezruÜφm.
- Mimo to, [ne] vidφm-li Φeho, ty vyuΦ mne; jestli₧e jsem nepravost pßchal, neuΦinφm toho vφc.
- [Nebo] zdali vedlΘ tvΘho [zdßnφ] odplacovati mß, ₧e bys ty [toho] neliboval, ₧e bys [ono] zvoloval, a ne on? Pakli co vφÜ [jinΘho, ] mluv.
- Mu₧i rozumnφ se mnou °eknou, i ka₧d² moudr² poslouchaje mne,
- Äe Job hloup∞ mluvφ, a slova jeho nejsou rozumnß.
- ╙ by zkuÜen byl Job dokonale, pro odmlouvßnφ [nßm jako] lidem neprav²m,
- Pon∞vad₧ k h°φchu svΘmu p°idßvß i neÜlechetnost, mezi nßmi [takΘ jen] chloubu svou vynßÜφ, a rozmno₧uje °eΦi svΘ proti Bohu.
35.kapitola (Job)
Elihu obviniv Joba, ₧e spravedlnost svou nad Bo₧φ vystavil, 4. uΦφ, ₧e B∙h
₧ßdnΘmu niΦφm₧ zavßzßn nenφ, 9. a ₧e lidφ do Φasu spravedliv∞ v bφdßch
nechßvß. 14. P°i tom ho napomφnß, aby se k Bohu cel²m srdcem obrßtil.
- JeÜt∞ mluvil Elihu, a °ekl:
- DomnφvßÜ-li₧ se, ₧e jsi to s soudem °ekl: Spravedlnost mß p°evyÜuje Bo₧φ?
- Nebo jsi °ekl: Co mi prosp∞je, jak² u₧itek budu mφti, bych i neh°eÜil?
- Jß odpovφm tob∞ mφstn∞, i tovaryÜ∙m tv²m s tebou.
- Pohle∩ na nebe a viz, anobr₧ spat° oblaky, vyÜÜφ, ne₧-lis ty.
- Jestli₧e bys h°eÜil, co svedeÜ proti n∞mu? A by¥ se i rozmno₧ily neÜlechetnosti tvΘ, co mu uÜkodφÜ?
- BudeÜ-li spravedliv², Φeho mu ud∞lφÜ? Aneb co z ruky tvΘ vezme?
- Ka₧dΘmu¥ Φlov∞ku bezbo₧nost jeho [uÜkodφ, ] a synu Φlov∞ka spravedlnost jeho [prosp∞je.]
- Z mno₧stvφ nßtisk trpφcφch, kterΘ₧ k tomu p°ivodφ, aby ·p∞li [a] k°iΦeli pro ukrutnost pov²Üen²ch,
- Äßdn² ne°φkß: Kde jest B∙h stvo°itel m∙j? JeÜto on dßvß zp∞v i v noci.
- On vyuΦuje nßs nad hovada zemskß, a nad ptactvo nebeskΘ moud°ejÜφ nßs Φinφ.
- Tehdß₧ volajφ-li pro p²chu zl²ch, neb²vajφ vyslyÜßni.
- A jist∞ ₧e¥ oÜemetnosti nevysl²chß B∙h siln², a VÜemohoucφ nepat°φ na ni.
- Mnohem mΘn∞, jestli₧e dφÜ: Nepat°φÜ na to. Sßm s sebou vejdi v soud p°ed nφm, a doufej v n∞ho.
- Ale nynφ pon∞vad₧ nic nenφ [t∞ch v∞cφ, ] navÜtφvil [jej] hn∞v jeho; nebo nechce znßti hojnosti tΘto velikΘ.
- A proto₧ marn∞ Job otvφrß ·sta svß, hloup∞ rozmno₧uje °eΦi [svΘ.]
36.kapitola (Job)
Elihu uΦφ, ₧e aΦ B∙h jest mocn² v sφle, vÜak ₧e ₧ßdnΘho neutiskß, ale
metliΦkami k sob∞ obracφ. ProΦe₧ aby i Job tolikΘ₧ Φinil, k tomu jemu
slou₧φ.
- Zatφm p°idal Elihu, a °ekl:
- Postrp mne maliΦko, a oznßmφm¥ [Üφ°e;] nebo¥ mßm jeÜt∞, co bych za Boha mluvil.
- Vynesu smysl sv∙j zdaleka, a stvo°iteli svΘmu p°ivlastnφm spravedlnost.
- V pravd∞, ₧e¥ ne [budou] l₧ivΘ °eΦi mΘ; zdrav∞ sm²Ülejφcφho [mßÜ mne] s sebou.
- Aj, B∙h siln² mocn² jest, ani₧ [sv²ch] zamφtß; siln² jest, [a] srdce udatnΘho.
- Neob₧ivuje bezbo₧nΘho, chud²m pak k soudu dopomßhß.
- Neodvracφ od spravedlivΘho oΦφ sv²ch, n²br₧ s krßli na stolici sßzφ je na v∞ky, i b²vajφ zv²Üeni.
- Pakli by poutami sev°φni [byli, ] zapleteni jsouce provazy ssou₧enφ:
- Tudy jim v znßmost uvodφ h°φch jejich, a ₧e p°estoupenφ jejich se ssilila.
- A tak otvφrß sluch jejich, aby se napravili, anobr₧ mluvφ [jim, ] aby se navrßtili od nepravosti.
- Uposlechnou-li a budou-li [jemu] slou₧iti, strßvφ dny svΘ v dobrΘm, a lΘta svß v pot∞Üenφ.
- Pakli neuposlechnou, od meΦe sejdou, a pozdychajφ bez um∞nφ.
- Nebo kte°φ₧ jsou neΦistΘho srdce, p°iv∞tÜujφ hn∞vu, ani₧ [k n∞mu] volajφ, kdy₧ by je ssou₧il.
- [Proto₧] umφrß v mladosti duÜe jejich, a ₧ivot jejich s smilnφky.
- Vytrhuje, [pravφm, ] ssou₧enΘho z jeho ssou₧enφ, a ty, jejich₧ sluch otvφrß, v trßpenφ.
- A tak by i tebe p°enesl z prost°edku ·zkosti [na] Üirokost, kde₧ nenφ st∞sn∞nφ, a [byl by] pokojn² st∙l tv∙j tukem opl²vajφcφ.
- Ale [ty] zaslou₧ils, abys jako bezbo₧n² souzen byl; soud a prßvo [na t∞] dochßzφ.
- Jist∞ strach, aby t∞ neuvrhl [B∙h] u [v∞tÜφ] rßnu, tak ₧e by [jakkoli] velikß v²platy mzda, tebe nevyprostila.
- Zdali₧ by sob∞ co vß₧il bohatstvφ tvΘho? [Jist∞] ani nejv²born∞jÜφho zlata, ani jakΘkoli sφly [neb] moci [tvΘ.]
- Nechvßtej₧ [tedy] k noci, [v kterou₧] odchßzejφ lidΘ [na] mφsto svΘ.
- Hle∩, abys se neohlΘdal na marnost, zvoluje ji rad∞ji, ne₧li ssou₧enφ.
- Aj, B∙h siln² nejvyÜÜφ [jest] mocφ svou. Kdo jemu podobn² uΦitel?
- Kdo jemu vym∞°il cestu jeho? Kdo [jemu] smφ °φci: ╚inφÜ nepravost?
- Pam∞tliv bu∩ [rad∞ji, ] abys vyvyÜoval dφlo jeho, kterΘ₧ spat°ujφ lidΘ,
- KterΘ₧, [pravφm, ] vÜickni lidΘ vidφ, [na n∞₧] Φlov∞k pat°φ zdaleka.
- Nebo B∙h siln² tak jest velik², ₧e [ho] nem∙₧eme poznati, poΦet let jeho jest nevysti₧iteln².
- On zajistΘ vyvodφ kr∙p∞je vod, [kterΘ₧] vylΘvajφ dΘÜ¥ z oblak∙ jeho,
- Kdy₧ se rozpouÜt∞jφ oblakovΘ, a kropφ na mnohΘ lidi.
- (Anobr₧ vyrozumφ-li [kdo] rozta₧enφ oblak∙, [a] zvuku stßnku jeho,
- Jak rozprostφrß nad nφm sv∞tlo svΘ, aneb vÜecko mo°e p°ikr²vß?
- Skrze ty v∞ci zajistΘ tresce lidi, [a tΘ₧] dßvß pokrmu hojnost.
- Oblaky zakr²vß sv∞tlo, a p°ikazuje [mu ukr²vati se] za to, co je potkßvß.)
- OhlaÜuje o n∞m zvuk jeho, tΘ₧ dobytek, a to hned, kdy₧ [pßra] zh∙ru vstupuje.
37.kapitola (Job)
Elihu v mnoh²ch v∞cech p°edivnou velikomocnost Bo₧φ Jobovi p°edklßdaje,
13. k rozsuzovßnφ jφ slu₧bu jemu Φinφ.
- TakΘ¥ se i nad tφm d∞sφ srdce mΘ, a₧ se pohybuje z mφsta svΘho.
- Poslouchejte piln∞ h°motnΘho hlasu jeho, a zvuku z ·st jeho pochßzejφcφho.
- Pode vÜecka nebesa jej rozprostφrß, a sv∞tlo svΘ k kraj∙m zem∞.
- Za nφm₧ zvuΦφ hlukem, [a] h°φmß hlasem d∙stojnosti svΘ, ani₧ meÜkß s jin²mi v∞cmi, kdy₧ se sl²chß hlas jeho.
- B∙h siln² h°φmß hlasem sv²m p°edivn∞, Φinφ velikΘ v∞ci, a vÜak nem∙₧eme rozum∞ti, [jak.]
- Sn∞hu zajistΘ °φkß: Bu∩ na zemi, tolikΘ₧ prÜce deÜ¥ovΘ, ano i p°φvalu nßsilnΘmu.
- Zavφrß ruku vÜelikΘho Φlov∞ka, aby ₧ßdn² z lidφ [nemohl] konati dφla svΘho.
- Tehdß₧ i zv∞° vchßzφ do skr²Üe, a v peleÜφch sv²ch ob²vß.
- Z skr²Üe vychßzφ vich°ice, a od p∙lnoΦnφ strany zima.
- Dchnutφm B∙h siln² dßvß mrßz, a₧ se ÜirokΘ vody zavφrajφ.
- TakΘ i p°i svla₧ovßnφ zem∞ pohybuje oblakem, [a] rozhßnφ mraΦno sv∞tlem sv²m.
- A tent²₧ sem i tam obracφ se moudrostφ jeho, aby Φinil, co₧ by mu koli p°ikßzal na tvß°i okrÜlku zemskΘho.
- Bu∩ k trestßnφ, neb pro zemi svou, bu∩ k [prokazovßnφ] dobrotivosti, spravφ to, ₧e se postavφ.
- Pozoruj₧ toho, Jobe, zastav se a podφvej se div∙m Boha silnΘho.
- VφÜ-li, kdy B∙h uklßdß co o t∞ch v∞cech, aneb [kdy chce] osv∞covati sv∞tlem oblaky svΘ?
- ZnßÜ-li, jak se vznßÜejφ oblakovΘ, [a jinΘ] divy dokonalΘho v um∞nφch?
- A ₧e t∞ roucho tvΘ zah°φvati [bude, ] kdy₧ [B∙h] zemi pokojnou Φinφ v∞try polednφmi?
- Roztahoval-li jsi s nφm nebesa trvßnlivß, k zrcadlu slitΘmu podobnß?
- Pouka₧ nßm, co bychom °ekli jemu; [nebo] nem∙₧eme ani °eΦi zpo°ßdati pro temnost.
- Zda₧ jemu kdo oznßmφ, co bych jß mluvil? Pakli by kdo [za mne] mluvil, jist∞ ₧e by byl sehlcen.
- Ano nynφ nemohou pat°iti [lidΘ] na sv∞tlo, [kdy₧] jest jasnΘ na oblacφch, kdy₧ je vφtr prochßzφ a vyΦiÜ¥uje,
- Od p∙lnoΦnφ strany [s] [jasnem jako] zlato p°ichßzeje, [ale] v Bohu hrozn∞jÜφ [jest] slßva.
- VÜemohoucφ, jeho₧ vystihnouti nem∙₧eme, [aΦ] jest velik² v moci, vÜak soudem a p°φsnou spravedlnostφ netrßpφ.
- Proto₧ bojφ se ho lidΘ; neohlΘdß se na ₧ßdnΘho [z t∞ch, kdo₧] jsou moudrΘho srdce.
38.kapitola (Job)
B∙h Jobovi pro nerozumnΘ °eΦi domlouvaje, stavφ jemu p°ed oΦi moc a
moudrost svou v skutku stvo°enφ i stvo°en²ch v∞cφ °φzenφ prokßzanou.
- Tedy odpov∞d∞l Hospodin Jobovi z vichru, a °ekl:
- Kdo₧ jest to, jen₧ zatem≥uje radu °eΦmi neum∞l²mi?
- P°epaÜ nynφ jako mu₧ bedra svß, a [naΦ] se tebe tßzati budu, oznam mi.
- Kdes byl, kdy₧ jsem zaklßdal zemi? Pov∞z, jestli₧e mßÜ rozum.
- Kdo rozm∞°il ji, vφÜ-li? Aneb kdo vztßhl pravidlo na ni?
- Na Φem podstavkovΘ jejφ upevn∞ni jsou? Aneb kdo zalo₧il ·heln² kßmen jejφ,
- Kdy₧ prozp∞vovaly spolu hv∞zdy jit°nφ, a plΘsali vÜickni synovΘ Bo₧φ?
- Aneb [kdo] zav°el [jako] dve°mi mo°e, kdy₧ vyÜlo z ₧ivota, [a] zjevilo se?
- Kdy₧ jsem mu polo₧il oblak za od∞v, a mrßkotu [mφsto] plΘnek jeho,
- Kdy₧ jsem jemu ulo₧il ·sudek sv∙j, p°istaviv zßvory a dvΘ°e,
- I °ekl jsem: A₧ potud vychßzeti budeÜ, a dßle nic, tu, pravφm, sklßdati budeÜ dutφ vlnobytφ svΘho.
- Zda₧ jsi [kdy] za dn∙ sv²ch rozkßzal jitru? Ukßzal-lis zß°i jit°nφ mφsto jejφ,
- Aby uchvacovala kraje zem∞, a bezbo₧nφ aby z nφ vymφtßni byli?
- [Tak] aby prom∞nu p°ijφmala jako vosk peΦetnφ, [oni] pak aby [nedlouho] stßli jako roucho,
- A aby bezbo₧n²m zbra≥ovßno bylo sv∞tla jejich, a rßm∞ vyv²ÜenΘ zlßmßno bylo?
- P°iÜel-lis a₧ k hlubinßm mo°sk²m? A u vnit°nosti propasti chodil-lis?
- Jsou-li tob∞ zjeveny brßny smrti? A brßny stφnu smrti vid∞l-lis?
- ShlΘdl-lis Üirokosti zem∞? Oznam, jestli₧e ji znßÜ vÜecku.
- Kterß jest cesta k obydlφ sv∞tla, a kterΘ mφsto temnostφ,
- Äe bys je pojal v meze jeho, pon∞vad₧ bys srozumφval stezkßm domu jeho?
- V∞d∞l-lis tehdß₧, ₧e jsi m∞l se naroditi, a poΦet dn∙ tv²ch [jak] velik² [b²ti mß?]
- P°iÜel-lis a₧ ku poklad∙m sn∞hu? A poklady krupobitφ vid∞l-lis,
- KterΘ₧ chovßm k Φasu ssou₧enφ, ke dni bitvy a boje?
- Kter²mi se cestami rozd∞luje sv∞tlo, [kterΘ₧] rozhßnφ v²chodnφ vφtr po zemi?
- Kdo rozd∞lil povodnφ tok, a cestu bl²skßnφ hromovΘmu,
- Tak aby prÜel dΘÜ¥ i na tu zemi, [kde₧] nenφ lidφ, na pouÜ¥, kde₧ nenφ Φlov∞ka,
- Aby zapßjel mφsta planß a pustß, a k zr∙stu p°ivodil trßvu mladistvou?
- Mß-li₧ dΘÜ¥ otce? A kdo plodφ kr∙p∞je rosy?
- Z Φφho ₧ivota vychßzφ mrßz? A jφnφ nebeskΘ kdo plodφ?
- [A₧ i] vody jako [v] kßmen se prom∞≥ujφ, a svrchek propasti zamrzß.
- Zdali zavßzati m∙₧eÜ rozkoÜe Ku°ßtek, aneb stahovßnφ Orionovo rozvßzati?
- M∙₧eÜ-li vyvoditi hv∞zdy polednφ v Φas jist², aneb Arktura s syny jeho povedeÜ-li?
- ZnßÜ-li °ßd nebes? M∙₧eÜ-li spravovati panovßnφ jejich na zemi?
- M∙₧eÜ-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svΘho, aby hojnost vod p°ikryla tebe?
- Ty-li₧ vypustφÜ bl²skßnφ, aby vychßzela? Zdali₧ °eknou tob∞: Aj te∩ jsme?
- Kdo slo₧il u vnit°nostech [lidsk²ch] moudrost? Aneb kdo dal rozumu sti₧itelnost?
- Kdo vypravovati bude o nebesφch moud°e? A lßhvice nebeskΘ kdo nastrojuje,
- Aby svla₧enß zem∞ zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromad∞ dr₧ely?
- HonφÜ-li₧ ty lvu loupe₧? A hltavost lvφΦat napl≥ujeÜ-li₧,
- Kdy₧ se stulujφ v peleÜφch sv²ch, ustaviΦn∞ z skr²Üφ Φihajφce?
- Kdo p°ipravuje krkavci pokrm jeho, kdy₧ mladφ jeho k Bohu silnΘmu volajφ, a toulajφ se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
39.kapitola (Job)
B∙h n∞kterΘ ₧ivoΦichy a p°i nich divnou moc a sprßvu svou p°ed oΦi Jobovi
stav∞je, 32. aby k tomu n∞co odpov∞d∞l, jeho napomφnß. 34. Proti Φemu₧ on
vinen se dßvß, a napravovati slibuje.
- VφÜ-li, kterΘho Φasu rodφ kamsφkovΘ, [a] la≥ ku porodu pracujφcφ spat°il-lis?
- MßÜ-li v poΦtu m∞sφce, [kterΘ₧] vypl≥ujφ? ZnßÜ-li, pravφm, Φas porodu jejich?
- [Jak] se kladou, plod sv∙j utiskajφ, a s bolestφ ho pozb²vajφ?
- [Jak] se zmoc≥ujφ mladφ jejich, [i] odchovßvajφ picφ [polnφ, ] a vychßzejφce, nenavracujφ se k nim?
- Kdo propustil zv∞°, [aby byla] svobodnß? A °emenφ divokΘho osla kdo rozvßzal?
- Jemu₧ jsem dal pustinu [mφsto] domu jeho, a [mφsto] p°φbytku jeho zemi slatinnou.
- Posmφvß se hluku m∞stskΘmu, a na k°ikßnφ toho, kdo₧ by jej honil, nic nedbß.
- To, co₧ nachßzφ v horßch, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledß.
- Svolφ-li₧ jednoro₧ec, aby tob∞ slou₧il, a u jeslφ tv²ch aby nocoval?
- P°ip°ßhneÜ-li₧ provazem jednoro₧ce k orßnφ? Bude-li₧ vlßΦeti brßzdy za tebou?
- Zda₧ se na n∞j ubezpeΦφÜ, proto ₧e jest velikß sφla jeho, a poruΦφÜ jemu svou prßci?
- Zda₧ se jemu dov∞°φÜ, ₧e sveze semeno tvΘ, a [na] humno tvΘ shromß₧dφ?
- [Ty-lis dal] pßv∙m k°φdlo p∞knΘ, aneb pΘro Φßpu neb pstrosu?
- A ₧e opouÜtφ na zemi vejce svß, aΦkoli je v prachu osedφ,
- Nic nemysle, ₧e by je noha potlaΦiti, aneb zv∞° polnφ poÜlapati mohla?
- Tak se zatvrzuje k mlad²m sv²m, jako by jich nem∞l; jako by neu₧iteΦnß [byla] prßce jeho, [tak jest] bez starosti.
- Nebo nedal jemu B∙h moudrosti, ani₧ mu ud∞lil rozumnosti.
- ╚asem sv²m zh∙ru se vznßÜeje, posmφvß se koni i jezdci jeho.
- Zda₧ ty dßti m∙₧eÜ koni sφlu? Ty-li ozdobφÜ Üφji jeho °ehtßnφm?
- Zdali jej zastraÜφÜ jako kobylku? [Anobr₧] frkßnφ ch°φpφ jeho straÜlivΘ [jest.]
- Kopß d∙l, a plΘÜe v sφle [svΘ, ] vychßzeje vst°φc i zbroji.
- Sm∞je se strachu, ani₧ se lekß, ani₧ ustupuje zpßtkem p°ed ostrostφ meΦe,
- [AΦ i] toul na n∞m ch°estφ, [a] blyÜtφ se d°evce a kopφ.
- S h°motem a [s] hn∞vem kopß zemi, ani₧ [pokojn∞] stojφ k zvuku trouby.
- [Anobr₧] k zvuku trouby °ehce, a zdaleka cφtφ boj, hluk knφ₧at a prok°ikovßnφ.
- Zdali podlΘ rozumu tvΘho lΘtß jest°ßb, roztahuje k°φdla svß na poledne?
- Zdali k rozkazu tvΘmu zh∙ru se vznßÜφ orlice, a vysoko se hnφzdφ?
- Na skßle p°eb²vß, p°eb²vß na ÜpiΦatΘ skßle jako na hrad∞,
- Odkud₧ hledß pokrmu, [kter²₧] z daleka oΦima sv²ma spat°uje.
- Ano i mladφ jejφ st°ebφ krev, a kde t∞la mrtvß, tu [i ona] jest.
40.kapitola (Job)
B∙h potrestav Joba, ₧e zastßvaje svΘ spravedlnosti, o jeho soudcech
neroÜafn∞ mluvil, 4. ukazuje mu jeho mdlobu, 10. svou pak, p°φkladem
slona a velryba, velikomocnost p°edivnou.
- A tak odpovφdaje Hospodin Jobovi, °ekl:
- Zdali hßdajφcφ se s VÜemohoucφm obvinφ [jej?] Kdo chce viniti Boha, nech¥ odpovφ na to.
- Tehdy odpov∞d∞l Job Hospodinu a °ekl:
- Aj, chatern²¥ jsem, co₧ bych odpovφdal tob∞? Ruku svou kladu na ·sta svß.
- Jednou jsem mluvil, ale nebudu [ji₧] odmlouvati, n²br₧ i podruhΘ, ale nebudu [vφce] p°idßvati.
- JeÜt∞ odpovφdaje Hospodin z vichru Jobovi, i °ekl:
- P°epaÜ nynφ jako mu₧ bedra svß, [a naΦ] se tebe tßzati budu, oznam mi.
- Zdali₧ pak i soud m∙j zruÜiti chceÜ? [Co₧] mne odsoudφÜ, [jen] abys se sßm ospravedlnil?
- ╚ili mßÜ rßm∞ jako B∙h siln², a hlasem jako on h°φmßÜ?
- Ozdobi₧ se nynφ vyv²Üenostφ a d∙stojnostφ, v slßvu a okrasu oblec se.
- Rozprost°i prchlivost hn∞vu svΘho, a pohle∩ na vÜelikΘho pyÜnΘho, a sni₧ ho.
- Pohle∩, [pravφm, ] na vÜelikΘho pyÜnΘho, a sehni jej, anobr₧ set°i bezbo₧nΘ na mφst∞ jejich.
- Skrej je v prachu spolu, tvß° jejich zav∞₧ v skryt∞.
- A tak i jß budu t∞ oslavovati, ₧e t∞ zachovßvß pravice tvß.
- Aj, hle slon, jej₧ jsem jako i tebe uΦinil, trßvu jφ jako v∙l.
- Aj, hle moc jeho v bedrßch jeho, a sφla jeho v pupku b°icha jeho.
- Jak chce, ohßnφ ocasem sv²m, [aΦkoli jest] jako cedr; ₧ily l∙na jeho jako ratolesti jsou spletenΘ.
- Kosti jeho [jako] trouby m∞d∞nΘ, hnßtovΘ jeho [jako] sochor ₧elezn².
- On¥ jest p°ednφ z ·Φink∙ Boha silnΘho, uΦinitel jeho [sßm na n∞j] dolo₧iti m∙₧e meΦ sv∙j.
- Hory zajistΘ p°inßÜejφ mu pastvu, a vÜecka zv∞° polnφ hrß tam.
- V stφnu lΘhß, v soukromφ [mezi] t°tφm a bahnem.
- D°φvφ stφn dßvajφcφ stφnem sv²m jej p°ikr²vß, [a] vrbφ potoΦnφ obkliΦuje jej.
- Aj, zadr₧uje °eku [tak, ₧e] nem∙₧e pospφchati; tuÜφ [sob∞, ] ₧e po₧°e Jordßn v ·sta svß.
- [Zda₧ kdo] p°ed oΦima jeho polapφ jej, [aneb] provazy protßhne ch°φp∞ [jeho?]
41.kapitola (Job)
B∙h kratiΦce p°ipomenuv velikou moc svou, 3. k zaΦatΘ °eΦi se navracuje,
a o velrybovi dßle, jak² jest, vypravuje.
- VytßhneÜ-li₧ velryba udicφ, aneb provazem poh°φ₧en²m a₧ k jazyku jeho?
- Zdali dßÜ krou₧ek na ch°φp∞ jeho, aneb hßkem probodneÜ Φelist jeho?
- Zda₧ se obrßtφ k tob∞ s prosbami, aneb mluviti bude tob∞ lahodn∞?
- UΦinφ-li₧ smlouvu s tebou? P°ijmeÜ-li₧ jej za slu₧ebnφka v∞ΦnΘho?
- Zda₧ budeÜ s nφm hrßti jako s ptßΦkem, aneb p°ivß₧eÜ jej d∞tem sv²m?
- P°istrojφ-li₧ [sob∞] hody z n∞ho spoleΦnφci, a rozd∞lφ-li₧ jej mezi kupce?
- Zda₧ naplnφÜ hßky k∙₧i jeho, a vidlicemi rybß°sk²mi hlavu jeho?
- Vztßhni jen na n∞j ruku svou, a neuΦinφÜ zmφnky o boji.
- Aj, nad∞je [o polapenφ] jeho mylnß jest. Zda₧ i k spat°enφ jeho [Φlov∞k] neb²vß pora₧en?
- Nenφ ₧ßdnΘho tak sm∞lΘho, kdo by jej zbudil, kdo₧ tedy postavφ se p°ede mnou?
- Kdo mne [Φφm] p°edÜel, abych se [jemu] odplacel? [Co₧koli] jest pode vÜφm nebem, mΘ jest.
- Nebudu mlΦeti o ·dech jeho, a o sφle v²bornΘho sformovßnφ jeho.
- Kdo odkryl svrchek od∞vu jeho? S dvojit²mi udidly sv²mi kdo [k n∞mu] p°istoupφ?
- Vrata ·st jeho kdo otev°e? Okolo zub∙ jeho jest hr∙za.
- èupiny [jeho] pevnΘ [jako] ÜtφtovΘ sev°enΘ velmi tuze.
- Jedna druhΘ tak blφzko jest, ₧e ani vφtr nevchßzφ mezi n∞.
- Jedna druhΘ se p°φdr₧φ, a ned∞lφ se.
- Od k²chßnφ jeho za₧₧ehß se sv∞tlo, a oΦi jeho [jsou] jako zß°e svitßnφ.
- Z ·st jeho [jako] pochodn∞ vychßzejφ, a jiskry ohnivΘ vyskakujφ.
- Z ch°φpφ jeho vychßzφ d²m, jako [z] kotla vroucφho aneb hrnce.
- D²chßnφ jeho uhlφ rozpaluje, a plamen z ·st jeho vychßzφ.
- V Üφji jeho p°eb²vß sφla, a p°ed nφm utφkß ₧alost.
- KusovΘ masa jeho dr₧φ se spolu; celistvΘ jest v n∞m, ani₧ se rozdrobuje.
- Srdce jeho tuhΘ jest jako kßmen, tak tuhΘ, jako ·lomek zpodnφho ₧ernovu.
- Vysk²tßnφ jeho bojφ se nejsiln∞jÜφ, [a₧] se strachem [i] vyΦiÜ¥ujφ.
- MeΦ stihajφcφ jej neostojφ, [ani] kopφ, Üφp neb i pancφ°.
- Poklßdß ₧elezo za plevy, ocel za d°evo shnilΘ.
- Nezahßnφ ho st°ela, v stΘblo obracφ se jemu kamenφ prakovΘ.
- Za stΘblo poΦφtß st°elbu, a posmφvß se Üermovßnφ kopφm.
- Pod nφm ostrΘ st°epiny, stele [sob∞ na] v∞ci ÜpiΦatΘ [jako] na blßt∞.
- P∙sobφ, aby v°elo v hlubin∞ jako v kotle, a kormoutilo se mo°e jako v mo₧dφ°i.
- Za sebou patrnou Φinφ stezku, [a₧] sezdß, ₧e propast mß Üediny.
- ÄßdnΘho nenφ na zemi jemu podobnΘho, [aby tak] uΦin∞n byl bez strachu.
- Cokoli vysokΘho jest, za nic poklßdß, jest krßlem nade vÜemi Üelmami.
42.kapitola (Job)
Job od Boha jsa pouΦen, pokßnφ Φinil, 7. B∙h p°ßtely jeho trestal, i cestu
k spokojenφ jim s sebou ukßzal, 10. Jobovi pak nad p°edeÜlΘ Φasy
po₧ehnati rßΦil.
- Tedy odpovφdaje Job Hospodinu, °ekl:
- Vφm, ₧e vÜecko m∙₧eÜ, a ₧e nem∙₧e p°eka₧eno b²ti [tvΘmu] myÜlenφ.
- Kdo jest to ten, [ptßÜ se, ] jeÜto zatem≥uje radu [Bo₧φ] tak hloup∞? Proto₧ p°iznßvßm se, ₧e jsem [tomu] nerozum∞l. Divn∞jÜφ¥ jsou ty v∞ci nad mou sti₧itelnost, ani₧¥ jich mohu poznati.
- Vysl²chej₧, prosφm, kdy₧ bych koli mluvil; kdy₧ bych se tebe tßzal, oznamuj mi.
- Toliko¥ jsem sl²chal o tob∞, nynφ pak [i] oko mΘ t∞ vidφ.
- ProΦe₧ mrzφ mne [to, ] a ₧elφm toho v prachu a v popele.
- Stalo se pak, kdy₧ odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, ₧e °ekl Hospodin Elifazovi TemanskΘmu: Rozpßlil se hn∞v m∙j proti tob∞, a proti dv∞ma p°ßtel∙m tv²m, proto ₧e jste nemluvili o mn∞ toho, co₧ pravΘho jest, tak jako slu₧ebnφk m∙j
Job.
- Proto₧ nynφ vezm∞te sob∞ sedm volk∙, a sedm skopc∙, a jd∞te k slu₧ebnφku mΘmu Jobovi, abyste dali ob∞tovati ob∞t za sebe, a slu₧ebnφk m∙j Job, aby se [modlil] za vßs. Nebo jist∞ oblφΦej jeho p°ijmu, abych neuΦinil s vßmi [podlΘ] blßznovstvφ [vaÜeho;] nebo nemluvili jste toho, co₧ pravΘho jest, o mn∞, tak jako slu₧ebnφk m∙j Job.
- A tak odÜedÜe Elifaz Temansk² a Bildad Suchsk² a Zofar Naamatsk², uΦinili, jak₧ jim byl p°ikßzal Hospodin, a p°ijal Hospodin oblφΦej Job∙v.
- Navrßtil takΘ Hospodin to, co₧ odjato bylo Jobovi, kdy₧ se modlil za p°ßtely svΘ, tak ₧e co₧ m∞l Job, rozmno₧il to Hospodin dvΘnßsobn∞.
- A sÜedÜe se k n∞mu vÜickni p°φbuznφ, a vÜecky p°φbuznΘ jeho, a vÜickni znßmφ jeho prvn∞jÜφ, jedli s nφm chlΘb v dom∞ jeho, a lφtost majφce nad nφm, pot∞Üovali ho nade vÜφm tφm zl²m, kterΘ₧ byl uvedl Hospodin na n∞j. A dali jemu jeden ka₧d² penφz jeden, a jeden ka₧d² nßuÜnici zlatou jednu.
- A tak po₧ehnal Hospodin Jobovi k posledku vφce ne₧li v poΦßtku jeho. Nebo m∞l Φtrnßcte tisφc ovcφ, a Üest tisφc velbloud∙, a tisφc sp°e₧enφ vol∙, a tisφc oslic.
- M∞l takΘ sedm syn∙ a t°i dcery,
- Z nich₧ prvnφ dal jmΘno Jemima, jmΘno pak druhΘ Keciha, a jmΘno t°etφ Kerenhappuch.
- Ani₧ se nachßzely ₧eny tak [krßsnΘ, jako dcery Jobovy, ve vÜφ tΘ krajin∞; kter²m₧ dal otec jejich d∞dictvφ mezi brat°φmi jejich.
- Byl pak ₧iv Job potom sto] a [Φty°idceti let, a vid∞l syny svΘ, a syny syn∙ sv²ch, ] a₧ do [ΦtvrtΘho pokolenφ.
- I um°el Job, stßr jsa a pln dn∙.
Zp∞t na obsah...