Yulara u₧ je na tzv. Aboriginals Land, Φφm₧ je v Austrßlii mφn∞na p∙da, kterß byla vrßcenß Austrßlc∙m. Zabφrß nezanedbatelnou Φßst Northern Territory, velkou jak n∞kolik ╚esk²ch republik. Podobn∞ jako Nßrodnφ park Kakadu, kter² taky le₧φ na Aboriginals Land, i oblast kolem Uluru a Kata Tjuta pronajali Austrßlci zp∞t australskΘ vlßd∞, kterß tady z°φdila Nßrodnφ park Uluru - Kata Tjuta.
Yulara stojφ na mφst∞, kde jeÜt∞ p°ed 20 lΘty nebylo nic ne₧ pouÜ¥. Pak se vlßda Northern Territory rozhodla, ₧e kousek od Uluru postavφ turistickou zßkladnu pro nßvÜt∞vnφky nßrodnφho parku a v roce 1984 byla Yulara otev°ena. Stojφ v nφ n∞kolik hotel∙, ubytovna pro bat∙₧kß°e, kemp a informaΦn∞-obchodnφ st°edisko. Ceny jsou tu samoz°ejm∞ vyÜÜφ, proto₧e nap°. ubytovßnφ pro bat∙₧kß°e Outback Pinoneer Lodge tu mß monopol, tak proΦ toho nevyu₧φt, ₧e?
Jeliko₧ jsme p°ijeli se zpo₧d∞nφm, staΦφme se akorßt vybalit a u₧ nßs zase Φekß bus, proto₧e te∩ odpoledne je na °ad∞ v²let k Uluru a pak zßpad slunce.
|
Majestßtnφ
Uluru se tyΦφ uprost°ed plochΘ rudΘ pouÜt∞
|
V Yula°e je vÜechno soust°ed∞no kolem jednΘ kruhovΘ silnice, tak₧e z mφsta, kde v∞tÜina z nßs bydlφ (prßv∞ Outback Pioneer
Lodge) objφ₧dφme celou Yularu a vyzvedßvßme lidi na ostatnφch mφstech. Teprve pak odjφ₧dφme sm∞r nßrodnφ park.
Nßrodnφ park zaΦφnß 20 km ji₧n∞ od Yulary. Zastavujeme p°ed stanoviÜt∞m strß₧c∙ parku, vÜichni vystupujeme a kupujeme si vstupenku do parku, platnou dva t²dny. No a pak nasedßme zp∞t a u₧ nßs nic ned∞lφ od tΘ majestßtnφ ΦervenΘ skßly na obzoru p°ed nßmi.
Uluru, tyΦφcφ se do v²Üky 348 m nad okolnφ pouÜ¥ (867 m n. m.), je obrovsk² balvan, jeho₧ dv∞ t°etiny jsou poh°beny pod zemφ. Jde o zbytek mnohem v∞tÜφho poho°φ, kterΘ se na tomto mφst∞ kdysi rozklßdalo. Na dΘlku m∞°φ p°es 3,5 kilometru a p∞Üφ stezka kolem jeho obvodu m∞°φ p°es 9 km.
Z dßlky vypadß jako rud² bochnφk chleba. Jak se p°ibli₧ujeme, zaΦφnajφ se objevovat detaily: pukliny, jeskyn∞ a podΘlnΘ r²hy kopφrujφcφ sm∞r p°evlßdajφcφch v∞tr∙, je₧ po desφtky tisφc let Uluru ohlazujφ. P°ijφ₧dφme pod skßlu a zah²bßme na okru₧nφ silnici. Po zhruba dvou kilometrech zastavujeme na parkoviÜti p°ed obrovskou pr∙rvou ve skßle.
Uluru je jmΘno celΘ tΘhle oblasti a Austrßlci tak naz²vajφ i skßlu, my b∞loÜi ji ale znßme spφÜ pod jmΘnem Ayers Rock
(Ayersova skßla). Jako neobvyklß anomßlie, vyΦnφvajφcφ z jinak plochΘ pouÜt∞, mß Uluru pro Austrßlce mimo°ßdn² v²znam. Proto je v nφ °ada posvßtn²ch mφst, v∞tÜinou jeskynφ, puklin Φi jin²ch mφst naruÜujφcφch celistvost skßly.
Jednφm takov²m mφstem je i pr∙rva, na jejφm₧ konci je
jezφrko Mutitjulu. K tΘhle pr∙rv∞ se vztahuje legenda o boji dvou had∙ - Kunyia a Liru. Austrßlci si °adu r²h a prasklin ve skalnφ st∞n∞ spojili s bojem t∞chto dvou had∙, a pr∙rva pro n∞ zφskala velk² v²znam. I proto jsou na jejich st∞nßch nßst∞nnΘ malby.
Odpolednφ slunce skalnφ st∞nu nad Mutitjulou krßsn∞ osv∞tluje a j p°φjemnΘ se u ni jen tak prochßzet. My te∩ ale mφ°φme dßl, tak₧e bli₧Üφ prohlφdku nechßm na zφtra, kdy chci obejφt celou Uluru.
Po okru₧nφ silnic pokraΦujeme v objφ₧∩ce a stavφme jeÜt∞ na jednom zajφmavΘm mφst∞ -
Warayuki, posvßtnΘm mφst∞ mu₧∙ mφstnφho kmene Anangu. Kolem tΘhle jeskyn∞ jsou ze vÜech stran rozmφst∞ny cedule zakazujφcφ vstup i focenφ. Je to jedno z t∞ch mφst, kam smφ vstoupit jen zasv∞cenφ, a jeÜt∞ k tomu jen mu₧i. David nßs tu nechßvß a popojφ₧dφ asi o kilometr dßl na hlavnφ parkoviÜt∞, kde bude Φekat, ne₧ tam podΘl skßly dojdeme.
P∞Üinka je samoz°ejm∞ vyÜlapanß, tak₧e se m∙₧u soust°edit na Uluru a nemusφm dßvat pozor na cestu. Celß skßla je plnß mal²ch Φi v∞tÜφch jeskynφ, z nich₧ v n∞kter²ch jsou domorodΘ kresby a u jin²ch je zase voda. Ta nejhezΦφ a nejzajφmav∞jÜφ mφsta jsou v∞tÜinou oznaΦena jako posvßtnß (bu∩ pro mu₧e, nebo ₧eny kmene
Anangu), tak₧e je nem∙₧u fotit. Ta vÜudyp°φtomnß Φervenß barva je nßdhernß, navφc dopl≥ovßna do dokonalΘho spektra zelenou a hn∞dou strom∙ (v∞tÜinou pouÜtnφch dub∙) a ₧lutou nap∙l uschl²ch travin
(spinifex). Prochßzka je to p°φjemnß,ale bohu₧el krßtkß. U₧ se t∞Üφm na zφtra.
|
Barvy
Uluru se p°i zßpadu slunce m∞nφ hodn∞ rychle
|
David na nßs Φekß na parkoviÜti p°φmo pod mφstem, odkud bychom m∞li zφtra brzy rßno zaΦφt v²stup na vrchol Uluru. Z prochßzky u₧ jsme dorazili vÜichni, tak₧e nasedßme a vracφme se zpßtky. JeÜt∞ ale ne do
Yulary, proto₧e po pßr kilometrech odboΦujeme na dalÜφ parkoviÜt∞, kde u₧ stojφ snad 20 dalÜφch autobus∙. Uluru se p°ed nßmi skvφ v plnΘ krßse a Φervenß se v zapadajφcφm slunci. Ano, jsme tu, abychom si vychutnali m∞nφcφ se barvy Uluru s postupujφcφm zßpadem slunce.
P°ed n∞kolika autobusy jsou rozlo₧enΘ stolky a ₧idliΦky, na stolcφch stojφ Üampus a obΦerstvenφ. N∞kte°φ turisti si toti₧ v Yula°e zaplatili specißlnφ v²let je na zßpad slunce, k n∞mu₧ pat°φ i tahle srandovnφ snobßrna.
Jß se ale radÜi soust°edφm na Uluru, ne₧ na jejich korzovßnφ pouÜtφ se skelniΦkou v ruce, proto₧e sv∞telnΘ podmφnky nejsou zrovna nejlepÜφ. T∞sn∞ nad obzorem visφ mraky a je mezi nimi jen tenkß skulina. Slunce je te∩ za mraky, ale jak se p°ibli₧uje ke skulin∞, Uluru se rozjas≥uje, a₧ se na nßs sm∞je krßsnou oran₧ovou barvou. To ale moc dlouho netrvß, proto₧e s p°ekrytφm slunce mraky Uluru zase tmavne, a₧ po Φervenou-Üedivou barvu. Po chvφli slunce zapadß a Uluru se zaΦφnß ztrßcet ve tm∞. Vychßzejφ hv∞zdy.
Vracφme se do Yulary a jß musφm zase prßt. Ani dnes nemßm oddych a po pranφ se pouÜtφm do psanφ denφku.
Den 218, Φtvrtek 25. 3.
Chudßk David. T²dn∞ pr² absolvuje dv∞ takovΘhle t·ry a ka₧d² den musφ vstßvat skoro tak brzo jako vÜichni ostatnφ vstßvßme dnes rßno. Z Yulary toti₧ odjφ₧dφme u₧ v 5.45, abychom stihli na Uluru vyÜplhat jeÜt∞ rßno, kdy nenφ takovΘ vedro. Pokud je p°edpov∞zenß dennφ teplo vyÜÜφ ne₧ 36 stup≥∙, zam∞stnanci parku v osm rßno v²stup uzav°ou, proto₧e by byl p°φliÜ nebezpeΦn². My bychom se tam m∞li dostat t∞sn∞ po ÜestΘ, kdy v²stup otevφrajφ, a zp∞t dole bychom m∞li b²t v osm.
U₧ nenφ ·plnß tma, a tak vidφme, jak se p°ibli₧ujeme k Φemusi obrovskΘmu ΦernΘmu. Za chvφli nßm to zasti≥uje skoro cel² obzor. Jsme u
Uluru, tiÜe stojφcφm uprost°ed tmavΘ rannφ pouÜt∞.
Sm∙la sm∙lovitß, v²stup na vrchol je uzav°en². NejspφÜ kv∙li tomu, ₧e prÜelo a skßla je kluzkß. David nßs alespo≥ odvß₧φ na mφsto, odkud se dob°e pozoruje v²chod slunce. Na v²chodnφm obzoru jsou ale mraky, tak₧e v²chod nenφ nijak zaznamenßnφ hodn².
David zatφm hovo°φ s jednφm ze strß₧c∙ parku o d∙vodech uzav°enφ v²stupu. VΦera se pr² jeden turista rozhodl, ₧e dol∙ sleze jinou cestou ne₧ cestou povolenou, co₧ se mu samoz°ejm∞ nepovedlo, proto₧e na vrchol vede jedinß cesta. Mφsto toho se dostal na mφsto, ze kterΘho se pak u₧ nemohl vrßtit zpßtky a ani nemohl pokraΦovat. Z∙stal tam pr² trΦet 7 hodin, ne₧ byl vyta₧en. V₧dy, kdy₧ se n∞co podobnΘho stane, nßsleduje druh² den vyÜet°ovßnφ, tak₧e je v²stup zav°en². To je jeden d∙vod. Druh²m d∙vodem je dΘÜ¥, kter² se sem p°ibli₧uje z jihu.
|
Kata
Tjuta pod zßclonami deÜt∞
|
A opravdu. Na ji₧nφm obzoru vidφme mrak, ze kterΘho visφ Üedß äzßclonaô. PrÜφ tam. Kraji tady uprost°ed Austrßlie je tak placatß, ₧e je vid∞t na kilometry daleko. U₧ vΦera se nßm stalo, ₧e jsme na obzoru vid∞li n∞kolik takov²ch äzßclonô. Je zvlßÜtnφ vid∞t, ₧e n∞kde prÜφ, a t°eba na p∞ti r∙zn²ch mφstech, ale mφt p°itom nad sebou zß°φcφ slunce.
Vracφme se na parkoviÜt∞ pod zaΦßtkem v²stupu. V²stup se sice nekonß, ale mßme asi dv∞ hodiny na obejitφ skßly, proto₧e David te∩ odjφ₧dφ zp∞t do Yulary vyzvednout ty, co neÜli na v²stup. V s nimi 9 bude zpßtky, nabere nßs a vyrazφme ke skalßm Kata
Tjuta.
P∙vodn∞ jsem °eÜil otßzku, jestli na vrchol Uluru v∙bec lΘzt nebo ne. Austrßlci, kter²m Uluru pat°φ, toti₧ nevidφ rßdi, kdy₧ na skßlu n∞kdo leze. Jednak za ka₧dΘho na skßle cφtφ zodpov∞dnost a navφc se stezka vedoucφ na vrchol k°i₧uje s posvßtnou stezkou mu₧∙ Anangu. Pak jsem si ale polo₧il otßzku proΦ to tedy dovolujφ. Stejnou jsem polo₧il i Davidovi. Odpov∞∩ je jednoduchß a v dneÜnφm sv∞t∞ se vlastn∞ p°φmo nabφzφ. Pokud by v²stupy na Uluru zakßzali, hodn∞ lidφ by si rozmyslelo, jestli se sem takovou dßlku v∙bec trmßcet. A pokud by si hodn∞ lidφ rozmyslelo nßvÜt∞vu
Uluru, znamenalo by to menÜφ poΦet nßvÜt∞vnφk∙ parku a tφm pßdem i co? No p°ece mφ≥ pen∞z za vstupnΘ, ze kterΘho Anangu jako vlastnφci ·zemφ dostßvajφ podφl.
Tak₧e zase ty prachy. Ka₧d² se zaprodß. PosvßtnΘ ·zemφ, neposvßtnΘ ·zemφ, kdy₧ jde o prachy, dß se posvßtnost zm∞kΦit, p°φpadn∞ vymyslet n∞jakß jinß omluva. Po tomhle u₧ jsem si otßzku, jestli na Uluru lΘzt nebo ne jednoduÜe odpov∞d∞l ANO. Opravdu posvßtnΘ ·zemφ je posvßtn∞ po°ßd a ne jen kdy₧ se to n∞komu hodφ do krßmu.
Stezka kolem Uluru je dlouhß 9,5 km, tak₧e budu mφt co d∞lat to za dv∞ hodiny stihnout, proto₧e se urΦit∞ budu zdr₧ovat focenφm a okukovßnφm. Z parkoviÜt∞ se vydßvßm po stezce proti sm∞ru hodinov²ch ruΦiΦek. Prvnφ Φßst cesty u₧ jsem absolvoval vΦera, kdy₧ nßs David vypustil a pak vyzvednul na parkoviÜti. Te∩ je ale ·pln∞ jinΘ sv∞tlo a tahle Φßst stezky je te∩ ve stφnu.
Prochßzφm kolem posvßtn²ch mφst Mala Puta a
Warayuki a zah²bßm za skalnφ ohyb. P°ede mnou se rozprostφrß skoro rovnß p∞Üinka, dlouhß 2 km, vedoucφ asi 300 m od skßly. Okolφ skßly nenφ pustΘ, ale porostlΘ nφzk²mi ke°φky, stromky a vÜude jsou pohßzenΘ balvany vlivem eroze odloupnutΘ ze skßly.
Vysoko na skalnφ st∞n∞ je °ada puklin. Jedna z nich, vlastn∞ celΘ ähejnoô, je velkß snad 100╫100 metr∙ a pro sv∙j tvar se jφ °φkß
mozek. Pukliny jsou te∩ rßno osv∞tlenΘ nφzk²m sluncem a vrhanΘ stßny dodßvajφ skßle na plastiΦnosti.
|
Vegetace
kolem Uluru je v∞tÜinou uschlß na troud
|
Rßno je hodn∞ populßrnφ pro obch∙zky Uluru. Potkßvßm jednu skupinu lidφ za druhou. Sv²m zp∙sobem je tu narvßno. ObzvlßÜ¥ dneska, kdy se hodn∞ lidφ mφsto v∞jÜlapu na vrchol muselo spokojit äpouzeô s cestou kolem dokola.
Kolem obvodu Uluru je 14 posvßtn²ch mφst, v∞tÜinou ty nejzajφmav∞jÜφ a nejatraktivn∞jÜφ ·seky. Novß posvßtnß mφsta pr² po°ßd p°ib²vajφ. NejspφÜ je to zp∙sobeno tφm, ₧e jeliko₧ Austrßlci nem∞li pφsmo, dozvφdajφ se o t∞ch mφstech postupn∞ jak odkr²vajφ kreslenΘ zprßvy.
Uhßnφm jako o zßvod, abych obch∙zku stihnul do devφti. Je to dost t∞₧k², proto₧e je tu tolik zajφmav²ch jesky≥, skalnφch kreseb a povolen²ch balvan∙. Je to nßdhera a v∙bec se Austrßlc∙m nedivφm, ₧e je pro n∞ Uluru tak v²znamn²m mφstem.
Cestou potkßvßm lidi z autobusu, n∞kte°φ nejsou jeÜt∞ ani v polovin∞, i kdy₧ u₧ jim zb²vß jen p∞tina Φasu. Jsme zv∞davej jak to vy°eÜφ.
Na parkoviÜt∞ se dostßvßm asi deset minut po devßtΘ. N∞kolik lidφ jeÜt∞ nedorazilo. Nenφ divu, kdy₧ jsem je potkal p°ed devßtou skoro na zaΦßtku (Üli opaΦn∞ ne₧ jß, tak₧e pro m∞ to byl skoro konec). David dostal skv∞l² nßpad v izolaΦnφm boxu p°ivΘst studenou vodu. Te∩ v tom vedru, i kdy₧ je teprve rßno, p°ijde akorßt vhod.
╚ekßme do t°iΦtvrt∞ na deset, ale kdy₧ se poslednφ lidi neobjevujφ, odjφ₧dφme. Bohu₧el dvacet lidφ nem∙₧e p°ijφt o dalÜφ program kv∙li dvoum nebo t°em. Ti se budou muset do Yulary dostat sami. Uluru se pomalu vzdaluj, m∞ ale h°eje pocit, ₧e se jeÜt∞ nelouΦφme, proto₧e se vrßtφm dnes odpoledne na vlastnφ p∞st.
OdboΦujeme ze silnice spojujφcφ Yularu s Uluru a po 40 kilometrech zastavujeme na parkoviÜti p°ed
Kata Tjuta. T∞chhle 36 Φerven²ch skal zφskalo jmΘno podle svΘ podoby. Kata Tjuta znamenß v jednom z mφstnφch domorod²ch jazyk∙ äMnoho hlavô. Skßly jsou opravdu kulatΘ, jakoby byly hlavami vykukujφcφmi z pouÜt∞. NejvyÜÜφ z nich, Mt. Olga (podle nφ jim b∞loÜi dali jmΘno the
Olgas), mß v²Üku 546 m nad ·rovnφ terΘnu, a je tak o 200 m vyÜÜφ ne₧ Uluru.
Mezi jednotliv²mi ählavamiô vedou cestiΦky, ale my nemßme tolik Φasu, tak se projdeme jen sout∞skou Olga (Tatintjatwyia) a zp∞t.
P°ed parkoviÜt∞m je piknikovacφ plocha s d°ev∞n²mi laviΦkami. Aha, ony to nejdou laviΦky, ale stupßtka pro lidi, co si cht∞jφ ud∞lat panoramatickou fotku Kata
Tjuta! Te∩ po lΘt∞ je toti₧ okolnφ ke°ovitß vegetace tak vysokß, ₧e ΦßsteΦn∞ vadφ brßnφ v²hledu. Ti Australani teda myslφ na vÜechno.
|
Kata Tjuta - "Mnoho
hlav"
|
Sout∞ska, kam vchßzφme mß tvar zu₧ujφcφ se U-rampy pro
skateboardisty. St∞ny obou hor jsou ΦervenΘ, strmΘ, bez jedinΘ rostlinky, nato₧ stromu. Jedna st∞na je osv∞tlenß sluncem, zatφmco druhß je ve stφnu. Odraz siln²ch sluneΦnφch paprsk∙ od osv∞tlenΘ st∞ny vÜak dßvß neosv∞tlenΘ st∞n∞ zvlßÜtnφ oran₧ov² nßdech. Ta jakoby oran₧ov∞ sv∞tΘlkovala. D∞lßm fotky, ale pochybuju, ₧e moje objektivy takovou jemnou barevnou nuanci zachytφ.
Stezka je kamenitß, na n∞kter²ch obtφ₧n²ch mφstech p°eklenutß ₧elezn²m mostφkem. Na konci sout∞sky jsme asi za 20 minut. Nedß se jφt a₧ ·pln∞ na konec, odkud by bylo vid∞t za hory, ale pohled z ploÜiny postavenΘ asi 100 m p°ed koncem sout∞sky taky stojφ za to: dφvßm se zpßtky sout∞skou do otev°enΘ drsnΘ pouÜt∞. ╚ervenΘ, horkΘ a nehostinnΘ.
DalÜφch 20 minut nßm trvß cesta zpßtky. èkoda, ₧e je te∩ slunce v poloze z jakΘ vrhß sv∞tlo tφm sm∞rem, odkud bych mohl hory fotiti, nep°φjemn∞ ostrΘ odrazy. Z fotky asi nic nebude, ale zkusit jsem to prost∞ musel. I tak vÜak vφm, ₧e Uluru i Kata Tjuta budou na fotkßch vypadat jen jako bled² odraz skuteΦnosti. SkuteΦnost je nepopsateln∞ nßdhernß, divokß, australskß.
Takhle n∞jak jsem si australskΘ pouÜt∞ p°edstavoval a ony m∞ nezklamaly. èiroko daleko nenφ nic ne₧ ΦervenΘ duny a skßly. Svobodn∞ se tu prohßnφ vφtr a i klokani, jak dokazujφ dopravnφ znaΦky na silnici. A svobodn∞ si p°ipadßm i jß. Setsakramentsky siln² pocit. Je hodn∞ zvlßÜtnφ, ₧e mßm tenhle pocit p°esto₧e jsem vlastn∞ na organizovanΘ t·°e. Jak² pocit bych asi m∞l, kdybych tady byl s Tß≥ou a vlastnφm autem? Nebo spφÜ jak² pocit budu mφt, a₧ tu
budu s Tß≥ou a vlastnφm autem?
╚as vyprÜel a my se vracφme zp∞t do Yulary. Slunce pra₧φ, a tak kdy₧ vystupuju v
Yula°e u nßkupnφho centra, jsem docela rßd, ₧e se m∙₧u na chvφli schovat do stφnu supermarketu. Kupuju si ob∞d a zßrove≥ se stavuju v informaΦnφm centru, abych se zeptal na mo₧nost individußlnφ dopravy k Uluru.
|
Odra₧enß,
jasn∞ oran₧ovß barva na st∞n∞ sout∞sky
|
Ke skßle pr² ka₧d²ch 40 minut odjφ₧dφ mikrobus. Objednßvßm ho na p∙l t°etφ, kdy by m∞ m∞l vyzvednout v hostelu. To je luxus, co? Taky si za n∞j nechßvajφ zaplatit.
Mφstnφ m∞stskou, kterß jezdφ po°ßd dokola a zadarmo, se dopravuju do hostelu a padßm na postel, proto₧e jsem z tΘ n∞kolikahodinovΘ ch∙ze na pra₧φcφm slunci dost zniΦen². Dßvßm si ob∞d, kter² m∞ op∞t trochu stavφ na nohy.
Rßd bych se cht∞l jeÜt∞ jednou pokusit vylΘzt na Uluru a dneÜnφ nßvÜt∞va Kata Tjuta m∞ dΘlkou taky moc neuspokojila. Je to jasn². Zφtra si znovu zopßknu dneÜnφ rannφ t·ru. èt∞stφ, ₧e jsem si tu u₧ p°i plßnovßnφ v
Darwinu vyhradil jeden den navφc a nepokraΦuju dnes s Davidem dßl do KingÆs Canyon. Ta cesta m∞ Φekß u₧ zφtra (u₧ s jin²m °idiΦem), Tak₧e dnes odpoledne a zφtra dopoledne m∙₧u d∞lat co chci. Volßm Greyhoundu, °φkßm jφm Φφslo svΘho Aussie Passu a je to. Zφtra rßno musφm pr² p°ijφt k autobusu a °idiΦ pro m∞ bude mφt jφzdenku.
V p∙l t°etφ p°ijφ₧dφ domluven² mikrobus. ╪φdφ ho docela mlad² kluk. Pracuje tu u₧ 4 roky. Mluvφme spolu i o vΦerejÜφm incidentu na skßle. Onen neÜ¥astnφk pr² dostal pokutu 10 000 dolar∙ za poruÜenφ pravidel nßrodnφho parku a dalÜφch 10 000 ho stßly v²daje za zßchrannΘ prßce. Dvacet tisφc dolar∙ utracen²ch za jedin² den! Tolik ani zdaleka nebudou v²daje na celou mojφ cestu kolem sv∞ta!
Jeliko₧ je vedro a sucho, vzal jsem si sebou 3 litry vody. Ba¥∙₧ek je tak sice t∞₧Üφ, ale ₧φze≥ v pouÜti p°ichßzφ brzy a je doslova t²ravß. Vodu ponesu vφc ne₧ t∞ch 9 kilometr∙ rßno, proto₧e vystupuju u₧ asi 2 km p°ed skalou. Cht∞l bych ud∞lat jejφ fotky z dßlky a taky chci navÜtφvit
Kulturnφ centrum, kterΘ je prßv∞ tady.
V Centru je docela p∞knß v²stava p°edm∞t∙ vyroben²ch Austrßlci: oÜt∞py, bumerangy, malby na k∙₧i, d°evo°ezby. Neodolßvßm a kupuju si triΦko s domorodou kresbou nazvanou äBush Tuckerô (n∞co jako äbaÜta z buÜeô). A opravdu jsou na kresb∞ vedle typick²ch teΦek a Φar i jeÜt∞rka, velcφ Φervi, medovφ mravenci, prost∞ to, co Austrßlci v buÜi jedφ.
Od Centra musφm jφt 2 km po silnic, ne₧ se dostßvßm k
Uluru. Tentokrßt se vydßvßm v opaΦnΘm sm∞ru ne₧ rßno. Nechci jφt ·pln∞ stejn∞ jako rßno a slunce te∩ odpoledne bude svφtit spφÜ na zßpadnφ stranu, tak₧e bych m∞l zaΦφt na stran∞ v²chodnφ, dokud je jeÜt∞ alespo≥ trochu osv∞tlenß.
Te∩ odpoledne je prochßzka ·pln∞ jinß. Nejen₧e je jinΘ sv∞tlo, ale jeliko₧ v∞tÜina lidφ se k Uluru vydßvß rßno, je te∩ skoro opuÜt∞nΘ. A daleko p∙sobiv∞jÜφ! Mßm ho vlastn∞ celΘ pro sebe. Ne ₧e bych si liboval ve vlastnictvφ, ale je daleko lepÜφ, kdy₧ m∞ nikdo neruÜφ ani p°i zkoumßnφ okolφ ani p°i focenφ. Potkßvßm sice pßr lidφ, kte°φ jsou touhle opuÜt∞nou atmosfΘrou uneÜeni stejn∞ jako jß.
|
JeÜt∞rka-striptΘrka
|
Na druhΘ stran∞ skßly, asi v polovin∞ cesty, odboΦuju z p∞Üinky a mφ°φm na asfaltku, kterß skßlu obepφnß ve v∞tÜφ vzdßlenosti ne₧ p∞Üinka. JeÜt∞ p°ed tφm si vÜak dopl≥uju zßsobu vody z nßdr₧e stojφcφ p°esn∞ na opaΦnΘm konci ne₧ zßkladnφ parkoviÜt∞.
Z p∞Üinky jsem odboΦil schvßln∞. Chci se toti₧ trochu blφ₧ podφvat na okolnφ vegetaci. Je to hodn∞ zvlßÜtnφ, ale Φervenß rozpßlenß zem se st°φdß se ₧lutou trßvou spinifex a se zelen²mi k°ovinami. Ka₧d²ch 100 metr∙ vypadß vegetace ·pln∞ jinak. V zemi je navφc spousta otvor∙, d∙kaz∙ p°φtomnosti mal²ch hlodavc∙ a plaz∙. No a o znaΦkßch s obrßzky klokan∙ u₧ jsem psal. Prost∞ - je tu ₧ivo.
Ze silnice je na Uluru zase trochu jin² pohled. U₧ nevidφm jen jednu jeskyni a nad nφ obrovskou skßlu. Te∩ vidφm jeden gigantick² balvan, rozbrßzd∞n² vÜemi mo₧n²mi pov∞trnostnφmi vlivy a jakoby zapuÜt∞n² do pouÜt∞. Je to ·₧asn²! V dßlce asi 40 km jsou na obzoru navφc vid∞t malinkΘ Kata Tjuta, co₧ jen umoc≥uje tu nesmφrnou rozlehlost st°edoaustralskΘ pouÜt∞.
Po dvou hodinßch ch∙ze se dostßvßm zp∞t na parkoviÜt∞ u v²stupu na Uluru. Mßm jeÜt∞ hodinu Φas, tak zah²bßm do pouÜt∞ na dvoukilometrovou
stezku Liru, pojmenovanou po hadovi Liru, jednom z t∞ch dvou co se pr² kdysi dßvno poprali na opaΦnΘ stran∞ skßly.
P°ekvapenφ! P°esto₧e stezka vede jen pouÜtφ, je podΘl nφ cedulkou oznaΦeno hodn∞ druh∙ strom∙ a rostlin. U ka₧dΘ je popis jak²m zp∙sobem ji Austrßlci vyu₧φvali. Neuv∞°iteln², co vÜechno domorodci o p°φrod∞ nev∞d∞li!
Obloha se zatahuje, a kdy₧ p°ichßzφm p°ed Kulturnφ centrum, zaΦφnß poprchßvat. Ve Φtvrt na sedm m∞, a jeÜt∞ dalÜφ t°i lidi vyzvedßvß mikrobus. Na chvφli se zastavujeme na mφst∞, odkud se dob°e pozoruje m∞nφcφ se barvy Uluru p°i zßpadu slunce. Dnes nad nφm ale mraky ·pln∞ zvφt∞zily a ₧ßdn² zßpad slunce se nekonß. Hm, Φlov∞k nem∙₧e mφt vÜechno.
Den 219, pßtek 26. 3.
VΦerejÜφ ΦasnΘ rßno se dnes opakuje skoro beze zbytku stejn∞. Vstßvßm v p∞t, abych byl u₧ v 5.45 p°ipraven² p°ed hostelem. Navφc ale musφm sbalit vÜechny v∞ci, proto₧e batoh bude se mnou u₧ od rßna jezdit v zavazadlovΘm prostoru autobusu.
Trochu krßpe (to vΦera nebylo!), a kdy₧ p°ijφ₧dφme pod
Uluru, je v²stup zase zav°en² (to bylo vΦera taky). Dnes to ale nenφ kv∙li podnikavΘmu blbeΦkovi, ale kv∙li deÜti. PrÜφ a skßla je kluzkß. Je jeÜt∞ Üero, ale i tak u₧ vidφme cosi zvlßÜtnφho. Z Uluru stΘkajφ vodopßdy! To se hned tak nevidφ. Tolik vodopßd∙ najednou a docela velk²ch. Vlastn∞ mßme Üt∞stφ v neÜt∞stφ, proto₧e v tΘhle oblasti prÜφ jednou za t°i roky, tak₧e mßlokdo mß mo₧nost vid∞t Uluru v jejφ ävodopßdovΘô podob∞.
|
Po
deÜti z Uluru stΘkajφ vodopßdy
|
╪idiΦ nßs, co se i v tomhle deÜti chceme brouzdat kolem (a nenφ nßs n∞jako moc), vysazuje a stejn∞ jako vΦera se vracφ do Yulary vyzvednout zbytek. Rozednφvß se a zßrove≥ p°estßvß prÜet. Na skßle je ale jeÜt∞ po°ßd voda, tak₧e vodopßdy ustupujφ jen pomalu.
Dnes u₧ skßlu obchßzet nebudu (napoprvΘ to 2╫ staΦilo) a jen tak se prochßzφm pod zßpadnφ st∞nou. Je u nφ n∞kolik domorod²ch posvßtn²ch mφst. Po deÜti je ale n∞kolik cestiΦek zatopeno a na n∞kterß mφsta se nedß dostat. Skßla a jejφ okolφ p∙sobφ ·pln∞ jinak. A to prosφm jen trochu zaprÜelo! Taky se trochu h∙° fotφ, proto₧e je pod mrakem. Musφm proto pou₧φvat stativ, abych na fotkßch nem∞l jen rozmazanΘ Φmouhy.
V dev∞t hodin se vracφ nßÜ bus a u₧ ve Φtvrt na deset odjφ₧dφme sm∞r Kata Tjuta. Mßme celkem hodn∞ Φasu, proto cestou stavφme na mφst∞, odkud je na n∞ perfektnφ v²hled. Kolem dokola pouÜ¥, spinifex, pouÜtnφ duby a v dßli
r∙₧ovo-ΦervenΘ oblΘ skalnφ d≤my Kata Tjuta. P°eci jen mßm n∞co navφc oproti vΦerejÜku.
U Kata Tjuta mßme zase asi hodinu. Neodolßvßm a znovu se vydßvßm do tΘ oran₧ov∞ zß°φcφ sout∞sky. Te∩ v deset u₧ je jasno, tak₧e sluneΦnφ paprsky se od ji₧nφ skalnφ st∞ny odrß₧ejφ stejn∞ jako vΦera. ZvlßÜtnφ, mohl bych se sem jezdit dφvat ka₧d² den.
V p∙l dvanßct² jsme zp∞t v Yula°e. Odjezd do KingÆs Canyon je v p∙l jednΘ, co₧ nßm akorßt nechßvß Φas na ob∞d. Je perfektnφ, ₧e se nemusφm starat o batoh, kter²m mßm zav°en² v buse. Vystupuju u nßkupnφho centra, kde je u fontßnky p°φjemnΘ posezenφ u stoleΦk∙ pod plßt∞n²mi st°echami. Mφsto jako stvo°enΘ na ob∞d.
Vytahuju sv∙j chleba s araÜφdov²m mßslem a mezi jednotliv²mi krajφci si Φtu o KingÆs Canyon. Na map∞ je kousek od Yulary, ale ve skuteΦnosti t∞ch 300 km ujedeme za 4 hodiny.
PokouÜφm se volat do jednoho hostelu v Coober Pedy, kde chci zastavit cestou z KingÆs Canyon do Adelaide. Mßm sm∙lu, Φφsla n∞jak nefungujφ. Snad budu mφt Üt∞stφ a nebudu se muset ubytovßvat v n∞Φem drahΘm. P°ijedu tam toti₧ t∞sn∞ po p∙lnoci, co₧ je pro hledßnφ ubytovßnφ ten nejhorÜφ Φas.
|
Mt.
Olga, nejvyÜÜφ z "hlav" Kata Tjuta
|
Mφstnφ silnice p°esto₧e hodn∞ opuÜt∞nΘ a vystavenΘ velk²m klimatick²m v²kyv∙m pouÜt∞ jsou po°ßd tak kvalitnφ, ₧e m∙₧u v buse psßt denφk. Nap∙l sleduju ubφhajφcφ pouÜ¥, pφÜu denφk, a taky se obΦas mrknu na televizi, kde prßv∞ jde Braveheart, film o skotskΘm bojovnφkovi za nezßvislost Williamu Wallaceovi s Australanem Melem Gibsonem v hlavnφ roli.
Na pßr minut zastavujeme na k°i₧ovatce silnic z Yulary, KingÆs Canyon a Alice Springs/Adelaide. kde u₧ na nßs Φekß dalÜφ bus Greyhound. Lidi co nejedou do KingÆs Canyon tady p°estupujφ a zatφmco my odboΦujeme ke KingÆs Canyon, druh² Greyhound odjφ₧dφ do Alice.
|
|