www.eCesty.cz - Kam jste se v₧dycky cht∞li podφvat!

    Jedinφ kdo si hovφ p°φmo na ulicφch jsou Austrßlci, kte°φ v houfech sedφ pod stromy, podloubφmi, nebo jinde kde je stφn, a kecajφ. Rozdφl je viditeln². B∞loÜi sice taky vysedßvajφ, i kdy₧ v kavßrnßch, ale ne hodiny a hodiny. Austrßlci zabφjejφ Φas a pokud se h²bou, tak se jen p°emis¥ujφ na jinΘ mφsto, kde je pak zase vidφm sed∞t nebo le₧et a lelkovat.

    InformaΦnφ kancelß° jsem nenaÜel, tak si alespo≥ prohlφ₧φm pohledy, abych se ävizußln∞ô inspiroval a zjistil co vÜechno se dß v okolφ vid∞t. Je toho hodn∞ a b∞hem t∞ch dvou t°φ dn∙ co budu tady na severu uvidφm jen zlomek. Pobyt si asi prodlou₧φm o jeden den, proto₧e si chci koupit Aussie Kilometer Pass (jφzdenka na n∞kolik tisφc kilometr∙ s Greyhound Pioneer Australia) a jeÜt∞ p°ed tφm si musφm dob°e promyslet a spoΦφtat sv∙j pobyt v Austrßlii. Je to drahß investice (i kdy₧ proti b∞₧n²m jφzdenkßm uÜet°φm n∞kolik desφtek procent), proto tomu radÜi v∞nuju p∙l dne, ne₧ abych ud∞lal n∞jakou blbost. A tady je to jednoduch², proto₧e nabφdky na cokoliv se na m∞ valφ ze vÜech stran, tak₧e staΦφ jen vybrat a zaplatit.

    Trochu poprchßvß, tak vytahuju deÜtnφk a vydßvßm se po p∞Üφ z≤n∞ dol∙ k mo°i. Darwin nenφ moc star² (zalo₧en byl roku 1869), ale i tak u₧ tu majφ pßr budov, kter²m °φkajφ ästarΘô a pat°iΦn∞ se jimi chlubφ. P∞kn∞ je opravili a te∩ je ukazujφ turist∙m. Snad a₧ na starou radnici z roku 1883, ze kterΘ po niΦivΘm cykl≤nu Tracy, jen₧ ji na vßnoce roku 1974 tΘm∞° srovnal se zemφ, zbyly jen trosky zdφ.

    V∞tÜina star²ch budov byla taky poniΦen²ch, ale dφky svΘ poctivΘ viktorißnskΘ konstrukci z kamen∙ a malty p°e₧ily daleko lΘpe, ne₧ lehkΘ d°ev∞nΘ obytnΘ domky s plechovou st°echou, ve kter²ch Darwiniti do tΘ doby ₧ili.

    Naproti troskßm radnice je b²valß burza BrownÆs Mart, te∩ nßdhern∞ opravenß a skr²vajφcφ divadlo. Pßr metr∙ od t∞chhle ästar²chô budov stojφ budova veskrze novß - Northern Territory Parliament Building. Je asi stejn∞ velkß a stejn∞ hranatß jako budova naÜeho b²valΘho Federßlnφho shromß₧d∞nφ. Tenhle parlament ale reprezentuje jen kolem 200 000 obyvatel NT, kde₧to nßÜ äparlamentô byl pro 15 mili≤n∙. Holt tady majφ jin² m∞°φtka.

    Od parlamentu vede parkem n∞kolik cestiΦek dol∙ do p°φstavu. Prochßzφm kolem tunel∙, kterΘ Australani b∞hem druhΘ sv∞tovΘ vßlky vykopali pro bezpeΦn∞jÜφ uskladn∞nφ vßleΦn²ch zßsob p°ed japonsk²mi nßlety, a ze kter²ch taky ud∞lali velkou atrakci. Po nßb°e₧φ s dostßvßm a₧ k Indo-Pacific Marine and Australian Pearling Exhibition. V Indo-Pacific Marine mß b²t k prohlΘdnutφ n∞kolik tank∙ s ₧iv²mi korßlov²mi ekosystΘmy, kterΘ jsou u₧ lΘta ponechßny aby si ₧ily sv²m ₧ivotem. Te∩ v ämokrΘmô obdobφ ale zavφrajφ u₧ v jednu odpoledne, tak₧e mßm sm∙lu, proto₧e u₧ jsou dv∞. 

    Ve stejnΘ budov∞ je ale Australian Pearling Exhibition, kterß je otev°enß. Na svoji VIP Backpackers dostßvßm poloviΦnφ slevu vstupnΘho a v pokladn∞ mi dßvajφ i pr∙vodce s popisem a vysv∞tlivkama exponßt∙. Vlastn∞ jsem v∙bec nev∞d∞l, ₧e na se na severu Austrßlie p∞stujφ perly. A nenφ to jen v Darwinu, ale na n∞kolika dalÜφch mφstech pob°e₧φ.

    P∞stovßnφ perel zaΦφnß svoji historii teprve v 16. stoletφ, kdy jeden ╚φ≥an nßhodou p°ichßzφ na to, ₧e pokud se do lastury urΦitΘho druhu Ükeblφ dostane cizφ t∞lφsko jako pφsek nebo ·lomek korßlu, zaΦne Ükeble vyluΦovat zvlßÜtnφ lßtku, kterß po n∞jakΘ dob∞ t∞lφsko obklopφ a izoluje od Ükeble. Tahle lßtka je dnes znßmß jako perle¥ a obalenß t∞liska jako perly.

    Postupem Φasu se z perel stalo ₧ßdanΘ zbo₧φ, ale poΦet p°φrodnφch perel byl samoz°ejm∞ omezen². Poptßvka po perlßch dala vzniknout perlovΘmu pr∙myslu, kter² dnes produkuje v∞tÜinu perel, je₧ ₧eny nosφ na sv²ch nßhrdelnφcφch, nßramcφch a prstenech.

    äV²robaô takovΘ perly trvß 1,5 a₧ 2 roky. Nejprve se z mo°e sesbφrajφ vhodnΘ Ükeble, do ka₧dΘ se vlo₧φ zrnφΦko a Ükeble se nechajφ äpracovatô v mo°sk²ch zahrßdkßch. Tφmto postupem je mo₧nΘ vyp∞stovat perly r∙zn²ch tvar∙, podle t∞lφska je₧ se do lastury vlo₧φ. Tohle vÜechno se tedy Φlov∞k dozvφ v tomhle malΘm, ale skv∞lΘm muzeu.

    Vracφm se zpßtky do m∞sta Φist²mi ulicemi, kolem nov∞ postaven²ch dom∙. VÜechno je tu tak udr₧ovanΘ, p°esnΘ, slad∞nΘ, prost∞ ·pln∞ jinΘ ne₧ co jsem vid∞l v Asii b∞hem poslednφch sedmi m∞sφc∙. JeÜt∞ mi bude pßr dnφ trvat, ne₧ si na tu zm∞nu zvyknu.

    Zastavuju se na poÜt∞ pro cenφk poÜtovnφch slu₧eb. M∙j batoh ₧ toti₧ zase nabobtnal, tak₧e se nevyhnu poslat z Austrßlie dalÜφ balφk, i kdy₧ je to trochu drah². V jednΘ cestovce si zjiÜ¥uju cenu letenky ze Sydney do Santiaga de Chile. Dobrß zprßva: je levn∞jÜφ ne₧ jsem Φekal, jen A$1330.

    Odpoledne trßvφm p°em²Ülenφm o nßsledujφcφm m∞sφci v Austrßlii. ╚tu, poΦφtßm a p°edvφdßm co vÜechno by se mohlo stßt. Po pßr hodinßch se zvedßm a jdu si koneΦn∞ koupit Ausiie Pass na 7000 km. Snad mi to bude staΦit. Bude to ale ·pln∞ jin²ch 7000 km ne₧ v Asii. Greyhound mß jen klimatizovanΘ autobusy, 100╫ pohodln∞jÜφ ne₧ kter²mi jsem se dokodrcal p°es celou Asii a₧ sem. Taky jsou ale °ßdn∞ drah²! No, v Austrßlii Φlov∞k drahot∞ stejn∞ neuteΦe, tak₧e co naplat.

    Platφm kreditkou a dostßvßm pr∙kazku se svojφ fotkou, kterou budu ukazovat p°i rezervaci ka₧dΘho lφstku. A jeliko₧ Greyhound prßv∞ p°eÜel na rezervaΦnφ systΘm Gyro, budu si muset ka₧dou jφzdenku rezervovat alespo≥ 24 hodin p°edem. Snad tohle omezenφ n∞jak p°e₧iju. Proto si u₧ te∩ rezervuju prvnφ jφzdenky. Na pozφt°φ do nßrodnφho parku Kakadu a na popozφt°φ do Alice Springs.

Den 212, pßtek 19. 3.

Dneska jsme to s tφm lenoÜenφm trochu p°ehnal. Na snφdani se dostßvßm a₧ v 9 a z hostelu odchßzφm po desßt². Craig odeÜel do zßlivu krmit rybiΦky (mφstnφ oblφbenß rannφ kratochvφle) a jß se jdu podφvat do Bicentennial Parku hned za hostelem. Je odsud p∞kn² v²hled na mo°e a veΦer i na zßpad slunce.

    Mφstnφ Φistota a upravenost m∞ jeÜt∞ po°ßd nep°estala udivovat. NßdhernΘ palmy v parku, zelen², nest°φhan² trßvnφk, ΦistΘ p∞Üinky. Jak² je to propastn² rozdφl proti Indii, kde je vÜechno zdevastovanΘ, jakoby se tam p°ehnalo stßdo slon∙. Ono na to ale ·pln∞ staΦφ stßdo Ind∙.

    Z Bicentennial Parku s chci dostat do Museum & Art Gallery of NT, s v²stavou um∞nφ Austrßlc∙. Muzeum je asi 4 km od centra, ale i kdy₧ tam jezdφ autobus, jdu p∞Üky, abych si prohlΘdnul Darwin. Na hlavnφ ulici, kterou se vydßvßm na severozßpad, je n∞kolik hotel∙, dßl u₧ zaΦφnajφ obyΦejnΘ domeΦky.

    Pro turistickΘ ·Φely je Darwin rozd∞len do n∞kolika Φßstφ, z nich₧ ka₧dß mß svoje logo a na jejich hranicφch se Φlov∞k pod mal²m p°φst°eÜkem dozvφ co si v nφ m∙₧e prohlΘdnout. U n∞kter²ch p°φst°eÜk∙ je navφc nßdr₧ s vodou, co₧ je v tomhle vlhkΘm klimatu skv∞l² nßpad.

    Dostßvßm se na plß₧ Mindil, asi 3 km od centra. Te∩ v mokrΘm obdobφ je ale koupßnφ zakßzßno, proto₧e ve vodßch podΘl pob°e₧φ se v₧dycky v tΘto dob∞ vyskytujφ jedovatΘ med·zy. Plß₧ je prßzdnß a mßm ji celou pro sebe. Jen rßΦci poustevnφΦci p°enßÜejφ svoje ulity z mφsta na mφsto, a kdy₧ se p°iblφ₧φm, okam₧it∞ zalezou a d∞lajφ mrtv² brouky (rßΦky).

    Na p°φst°eÜku p°ed plß₧φ je p°ibitß cedule hlßsajφcφ ₧e tohle je v²znamnΘ ·zemφ Austrßlc∙, a ₧e se tady zakazuje kopat, hrabat, nebo se i jen Ü¥ourat v zemi.

    Je vlhko a vedro a vypadß to na dΘÜ¥. Jdu po plß₧i dßl, sm∞rem k malΘmu kopeΦku nad mo°em. Plß₧ u jeho ·patφ je ·pln∞ jinß, dφky potoku, kter² tady ·stφ. Rostou tu ke°φky a vÜude se hem₧φ rßΦci. Trochu dßl od plß₧e u₧ je hustÜφ mangrovnφkov² porost, pod nφm₧ je °ada dφr v zemi, z nich₧ vykukujφ oran₧ovo-Φernφ krabi, velcφ asi jako p∞st. Stojφm na m∙stku nad pot∙Φkem a jakmile se prudce hnu, nebo zaÜramotφm nohou, krabi jsou v m₧iku ve sv²ch dφrßch. Asi jim tam ale nenφ moc dob°e, proto₧e za chvφli zaΦφnajφ pomalu vylΘzat, a₧ jsou zase celφ venku.

    Od mangrovnφku a₧ k muzeu vede nauΦnß stezka. PodΘl nφ jsou vysßzeny r∙znΘ mφstnφ stromy a kv∞tiny a vlastn∞ i plß₧ a mangrovnφky jsou jejφ souΦßstφ. Na vyhlφdce na vrcholu kopce sedφ Φty°i Austrßlci a te∩ nevφm, jestli jsou nebo nejsou souΦßstφ stezky. Asi ne, i kdy₧ se nezdß, ₧e by se cht∞li n∞jak h²bat. Sedφ a kecajφ v pravΘm austrßleckΘm stylu - zabφjenφ Φasu. Chvilku spolu mluvφme. Jsou zv∞davφ odkud jsem, kam jdu, prost∞ jako IndonΘsani. Pak mi radφ kudy se dostat k muzeu a co dalÜφho tady m∙₧u jeÜt∞ vid∞t.

    Museum & Art Gallery of Northern Territory je modernφ budova kousek od plß₧e. P°ed nφm je postaveno n∞kolik lodφ, je₧ d°φve slou₧ily rybß°∙m. Vchßzφm do muzea a najednou jako bych se ocitnul v dob∞ ledovΘ. Klimatizace zapnutß na pln² pecky a jeliko₧ jsem z venku ·pln∞ propocen², cφtφm se po chvφli jako ovinut² ruΦnφkem vymßchan²m ve studenΘ vod∞. V∞tÜin∞ nßvÜt∞vnφk∙ to ale nevadφ, proto₧e prßv∞ vyskoΦili z klimatizovan²ch autobus∙ a na t∞ch deseti metrech vlhka mezi autobusem a vchodem do muzea se nestihli propotit.

    Prvnφ sßl je v∞novßn um∞nφ Austrßlc∙ a je to zßrove≥ i to nejlepÜφ co je v muzeu k vid∞nφ. Austrßlci nejsou jen jeden kmen, ale desφtky odliÜn²ch kmen∙ s odliÜn²mi zvyky, odliÜn²m typem um∞nφ a odliÜn²m jazykem. V²stava zaΦφnß p°edstavenφm skalnφch maleb, kterΘ jsou k vid∞nφ v nßrodnφm parku Kakadu a v nßrodnφm parku Litchfield. PokraΦuje ukßzkami vy°ezßvan²ch a pomalovan²ch totem∙, maleb na k∙°e a na plßtn∞. Od star²ch a₧ po souΦasnΘ. Pro Austrßlce pr² nenφ d∙le₧itΘ stß°φ, ale obsah. Dokonce je tu vysv∞tleno jak²mi postupy a jak²mi nßstroji jsou malby vytvß°eny.

    VÜechny kresby vypadajφ dost surrealisticky. ╚asto je to zm∞¥ teΦek a Φar, kterΘ jsou uspo°ßdßny do r∙zn²ch vzor∙. N∞kterΘ kresby majφ pro Austrßlce takov² v²znam, ₧e b∞loch∙m neprozradφ o co na nich jde. N∞kdy to neprozradφ ani sv²m soukmenovc∙m, pokud nebyli dostateΦn∞ zasv∞ceni a pouΦeni. JinΘ kresby jsou zase urΦeny jen mu₧∙m, nebo jen ₧enßm a opaΦnΘ pohlavφ je nesmφ spat°it. Austrßlci majφ ostatn∞ vÜechno rozd∞leno na mu₧skΘ a ₧enskΘ zßle₧itosti a t∞ch se musφ ka₧d² dr₧et. Proto jsou u n∞kter²ch d∞l podrobnΘ vysv∞tlivky a u jin²ch nenφ nic. Autor jednoduÜe neprozradil oΦ jde.

    DalÜφ Φßstφ sbφrky jsou ukßzky mφstnφ fauny. Z n∞kolika vitrφn se na m∞ Üklebφ vycpanΘ ₧ßby, ptßci, brouci, krßsnφ pestrobarevnφ mot²li, hadi, ₧elvy dokonce o delfφni. ZvlßÜtnφ Φßst je v∞novßna krokod²l∙m a vycpßn je tady p∞timetrov² krokod²l äSweetheartô (DrahouÜek), kter² s hutφ napadal lodnφ motory, je₧ ho ruÜily z nicned∞lßnφ. V mφstnφch °ekßch a ba₧inßch je jak sladkovodnφch tak mo°sk²ch krokod²l∙ celkem dost, a k tΘhle v²stav∞ je p°ipojeno varovßnφ nekoupat se v °ekßch na nevyhrazen²ch mφstech, proto₧e u₧ tak hodn∞ lidφ p°iÜlo p°i napadenφ krokod²lem o ₧ivot.

    V ·pln∞ odd∞lenΘ Φßsti muzea, kterß nenφ klimatizovanß, ale je zast°eÜenß, by zajßsal ka₧d² milovnφk lodφ. VystavenΘ jsou lod∞ od primitivnφ k∙rovΘ kßnoe Austrßlc∙ slou₧φcφ k lovenφ kachen, a₧ po velkou rybß°skou lo∩ schopnou plavby na otev°enΘm mo°i. V∞tÜina lodφ pochßzφ z IndonΘsie, tak₧e te∩ vidφm v muzeu lod∞, kterΘ jsem jeÜt∞ p°ed pßr dny vid∞l p°φmo v akci.

    Venku se mezitφm rozprÜelo, ale b∞hem t∞ch dvou hodin v muzeu se vyprÜelo. Po°ßd je ale zamraΦeno, tak radÜi vytahuju deÜtnφk, abych ho m∞l p°ipraven². Zpßtky do m∞sta chci jφt jinou cestou ne₧ sem, p°es Botanickou zahradu.

    U₧ samotnΘ ulice Darwinu jsou pro m∞ botanickß zahrada, proto₧e na nich rostou r∙znΘ druhy palem, k°ovin a kv∞tin. P°esto mß Darwin p°φmo vyhrazenou Botanickou zahradu, v nφ₧ te∩ dokonce budujφ um∞lΘ jezφrko, kam p°esunou rostliny a ₧ivoΦichy, kte°φ v tΘhle oblasti b∞₧n∞ ₧ijφ u jezer.

    Zahrada nenφ oplocenß, jen na p°φjezdov²ch cestßch jsou brßny, kterΘ omezujφ p°φstup aut na dobu od 7 do 19 hodin. P∞Üßk mß ale teoreticky p°φstup 24 hodin denn∞, proto₧e m∙₧e snadno projφt i okolo uzav°enΘ brßny.

    Zahrada nenφ ani zdaleka tak rozlehlß jako t°eba singapurskß, ale za to mi p°ipadß p°irozen∞jÜφ. Dokonce tu majφ i mal² deÜtn² prales a nad jezφrkem i mal² vodopßd. Palmy se tyΦφ nad smaragdov²m trßvnφkem lesknoucφm se od deÜt∞ a v deÜtnΘm pralese je tma jako v opravdovΘm deÜtnΘm pralese.

    Zahrada je malß, tak₧e ji mßm za chvφli proÜlou. KonΦφm u sklenφku, ve kterΘm je n∞kolik druh∙ orchidejφ. U vstupnφ brßny je NßvÜt∞vnickΘ centrum, kde majφ dokonce i mapu celΘ zahrady pro ka₧dΘho nßvÜt∞vnφka. Neplatφ se ₧ßdnΘ vstupnΘ, tak₧e tohle si vÜechno nejspφÜ financujφ Darwiniti z danφ. Asi moc neprotestujφ, proto₧e zahrada jen vzkvΘtß, je dob°e udr₧ovanß a mφstnφ tak majφ kam zajφt v parnΘm odpoledni.

    Cestou zp∞t do m∞sta jdu kousek po Stuart Highway, kterß zaΦφnß v Darwinu a tßhne se na jih p°es Alice Springs a₧ do 3000 km vzdßlenΘ Adelaide. Je pojmenovßna po Johnu McDonallu Stuartovi . Ten jako prvnφ b∞loch p°eÜel roku 1862 Austrßlii z jihu na sever a p°ipravil tak cestu pro vybudovßnφ telegrafnφho spojenφ Sydney s Lond²nem. Prvnφ telegram byl do Britßnie zaslßn o 10 let pozd∞ji a pozemnφ cesta, kterß byla podΘl n∞j vybudovßna dnes nese jeho jmΘno.

    V tΘhle oblasti Darwinu je n∞kolik velk²ch autosal≤n∙ vÜech v²znamn²ch znaΦek. Majφ tu dost prostoru, tak₧e se roztßhly do megalomansk²ch rozm∞r∙. (Opel se tu mimochodem prodßvß pod znaΦkou Holden.)
Blφ₧φ se zßpad slunce, tak se kolem parlamentu a jeho zelenΘho, nφzk²m sluncem nßdhern∞ osv∞tlenΘho trßvnφku, vydßvßm na vyhlφdku do Bicentennial Parku. Slunce zapadß nad zßlivem a rud∞ zbarvuje jak mo°e tak mraky. S fo¥ßky je tu vφc lidφ a darwinskΘ zßpady slunce jsou evidentn∞ oblφbenΘ i mezi mφstnφmi milostn²mi pßry. Pohled je to skv∞l²... a romantick².

    Na pßr minut se stavuju v internetovΘ kavßrn∞ a po nßvratu do hostelu nßsleduje obvykl² stereotyp: veΦe°e, pranφ, denφk, spanφ.