www.eCesty.cz - Kam jste se v₧dycky cht∞li podφvat!

Nßrodnφ park Kakadu je od Darwinu je 300 km. Znamenß to relativn∞ brzk² start, bus odjφ₧dφ v p∙l sedmΘ. Je nßs asi 10, tak₧e den bude pohodov², proto₧e budeme vÜichni mφt dv∞ sedaΦky jen pro sebe.

    Odjφ₧dφme prßv∞ kdy₧ svφtß, tak₧e okolnφ krajina se teprve probouzφ ve zvlßÜtnφm hn∞do-ΦervenΘm sv∞tle vychßzejφcφho slunce. Projφ₧dφme kolem letiÜt∞ kam jsem p°ilet∞l z Timoru. Pr² mß jednu z nejdelÜφch p°istßvacφch drah na sv∞t∞, tak₧e slou₧φ jako zßlo₧nφ letiÜt∞ pro nouzovß p°istßnφ americk²ch raketoplßn∙.

    Okolφ Darwinu nenφ ₧ßdnß pustß zem∞. P∞stujφ se tu manga a banßny, pokusy (ne·sp∞ÜnΘ) byly d∞lßny s r²₧φ a pr² se te∩ uva₧uje o kßv∞. V Kakadu se t∞₧φ uran, zlato a mo°skΘho dna plyn a ropa. Na druhou stranu jsou tu kv∙li pravideln²m zßplavßm v mokrΘm obdobφ stovky kilometr∙ jen ba₧iny, kterΘ jsou neobd∞lßvatelnΘ.

    Za motorestem Humpty Doo p°ekraΦujeme °eku Adelaide, kterΘ je te∩ jeÜt∞ ΦßsteΦn∞ vylitß z b°eh∙ a nßÜ bus se na silnici musφ brodit vodou. Prßv∞ v tΘhle oblasti prob∞hly ne·sp∞ÜnΘ pokusy s p∞stovßnφm r²₧e a v²sledkem je ·plnß nepou₧itelnost p∙dy, je₧ se s p°φchodem vody pravideln∞ m∞nφ v ba₧iny.

    V °ece Adelaide ₧ije velk² poΦet krokod²l∙ a pro pot∞Üenφ turist∙ je na nφ ka₧d² den po°ßdßno velkolepΘ divadlo krmenφ krokod²l∙. Lo∩ p°i n∞m p°ipluje doprost°ed °eky a jakmile zaΦne krmenφ, krokod²li jeden po druhΘm vyskakujφ nad hladinu ve vidin∞ snadn∞ zφskanΘho ₧rßdla. A sv∞te div se, tihle krokod²li skßΦou tak vysoko, ₧e jim ve vod∞ z∙stßvß jen konec ocasu! To je stejn², jako kdyby Φlov∞k vyskoΦil z vody do takovΘ v²Üky, ₧e by mu v nφ z∙staly jen kotnφky! B∙h vφ, co vÜechno krokod²lovΘ jeÜt∞ dokß₧ou. P°i p°ejezdu °eky vidφme jednoho krokod²la, kter² se ale po chvilce flegmaticky potßpφ, asi aby se na nßs nemusel dφvat.

    Nad krajinou se vznßÜφ jemn² opar. èiroko daleko jsou samΘ stromy. Na les jsou od sebe ale p°φliÜ daleko, spφÜ je to takovß zalesn∞nß savana. Mezi stromy vykukujφ vysokΘ hlin∞nΘ stavby - termitiÜt∞. N∞kterß jsou pr² a₧ 50 let starß. N∞kdo dokonce spoΦφtal, ₧e kdybychom m∞li postavit n∞co tak vysokΘho v pom∞ru k naÜemu t∞lu jako je termitiÜt∞ k termit∙m, Ülo by o stavbu vysokou asi 1,5 km! A to termiti dokß₧ou bez modernφ techniky a slo₧it²ch v²poΦt∙! Austrßlci p°iÜli na n∞kolik zp∙sob∙ vyu₧itφ termitiÜ¥. Dva nejΦast∞jÜφ jsou v²roba cihel a protipr∙jmov² lΘk (po smφchßnφ prachu z termitiÜt∞ s vodou).

    Po Φty°ech hodinßch p°ijφ₧dφme do m∞steΦka Jabiru, kterΘ slou₧φ jako jedna z ubytovacφch zßkladen pro nßvÜt∞vnφky parku. Asi 10 km od Jabiru je aktivnφ uranov² d∙l. Docela paradox, co? P∙da nßrodnφho parku ale pat°φ Austrßlc∙m, kte°φ ji zase zpßtky pronajali australskΘ vlßd∞. M∙₧ou si tady d∞lat co cht∞jφ, a tak povolili t∞₧bu uranu. Oblast kolem dolu je vyΦlen∞nß z parku, i kdy₧ je jφm ·pln∞ obklopenß. Kdyby cht∞li, snadno by t∞₧bu zastavili. Oni ale vidφ jen penφze, kterΘ z toho plynou. Koupit se dnes dß vÜechno, i kus nßrodnφho parku.

    Hlavnφm ubytovacφm komplexem v Jabiru je Gagadju Crocodile Hotel, kter² je postaven² ve tvaru krokod²la! Do recepce se vchßzφ rozev°enou tlamou a pokoje jsou dßl v jeho t∞le. My se ale ubytovßvat nebudeme a po krßtkΘ zastßvce se vydßvßme k prvnφmu zajφmavΘmu mφstu parku, skßle Nourlangie se skalnφmi kresbami Austrßlc∙.

    Nourlangie, 30 km na jih od Jabiru, jsou sice nejznßm∞jÜφ skalnφ kresby v kakadu, ale rozhodn∞ ne nejlepÜφ. Ty nejlepÜφ lze spat°it as 50 km na sever od Jabiru, ale te∩ v mokrΘm obdobφ jsou nep°φstupnΘ, proto₧e cesta k nim je zaplavenß vodou. Ze stejnΘho d∙vodu nejsou p°φstupnΘ ani dalÜφ p°φrodnφ divy Kakadu - vodopßdy Jim Jim a Twin.

    Roviny parku Kakadu na zßpad∞ ost°e p°echßzejφ ve stolovΘ hory, nßhornφ ploÜiny a skalnφ ·tesy. Jedna takovß skalnφ formace se jmenuje Nourlangie a Austrßlci si ji u₧ p°ed n∞kolika tisφci lΘty vybrali jako mφsto pro zaznamenßvßnφ sv²ch p°φb∞h∙. A jeliko₧ neznali pφsmo, zaΦali svΘ p°φb∞hy malovat. K malovßnφ pou₧φvali barvy zφskanΘ z rostlin nebo minerßl∙. B∞hem stovek a tisφc let tak vznikly celΘ galerie izolovan²ch kreseb a p°φb∞h∙. Na n∞kter²ch mφstech jsou starÜφ kresby p°ekryty nov∞jÜφmi, ale Austrßlci se tφm nikdy n∞jak nevzruÜovali. Nov² p°φb∞h byl prost∞ d∙le₧it∞jÜφ ne₧ star².

    Okolnφ skßly jsou oran₧ovΘ, ale stromy majφ barvy vÜelijakΘ. Nejvφc je hn∞d²ch, obΦas se mezi nimi vyskytne i strom s bφlou (p°φzraΦn² gumovnφk) nebo Φernou k∙rou. Botanick²mi nßzvy bohu₧el nem∙₧u slou₧it.

    P∞Üinka pod Nourlangie nßs vede podΘl skal a₧ k prvnφmu mφstu s kresbami. Kresby jsou jednoduchΘ, v∞tÜinou okrovΘ, ΦernΘ nebo bφlΘ. Zobrazujφ lidi, klokany, ₧elvy, jak v äpoznatelnΘô podob∞, tak v podob∞ symbolickΘ. Stejn∞ jako u kreseb v darwinskΘm muzeu i tady jsou n∞kterΘ zahalenΘ tajemstvφm a jejich v²znam znß jen autor, p°φpadn∞ skupinka zasv∞cen²ch. Co je ale na n∞kter²ch z nich poznat snadno je styl. N∞kte°φ lidΘ a zvφ°ata jsou malovßni tzv. rentgenov²m stylem, kdy jsou zobrazeny kosti a n∞kterΘ d∙le₧itΘ vnit°nφ orgßny.

    CestiΦka nßs podΘl skal vede k°ovinami vzh∙ru na vyhlφdku, odkud je p∞kn² pohled zp∞t na Nourlangie a p°es zelenΘ mo°e strom∙ na druhou stranu na jih. Bohu₧el nemßme moc Φasu se zastavit nebo posed∞t, tak₧e z vychutnßvßnφ svobody v p°φrod∞ nic nebude.

    Z Nourlangie odjφ₧dφme na mφsto, je₧ je v obdobφ deÜ¥∙ sice p°φstupnΘ, ale jeho₧ podoba je mno₧stvφm vody drasticky ovlivn∞nß - moΦßly Yellow Water (Älutß voda). Yellow Water je pßr kilometr∙ od Nourlangie, ale kdybych dostal do ruky z ka₧dΘ oblasti jednu fotku, °ekl bych, ₧e jsou od sebe daleko na sv∞telnΘ roky. Nourlangie je vyprahl² skalnφ ·tes, kde₧to Yellow Water moΦßl napln∞n², te∩ v obdobφ deÜ¥∙ a₧ p°epln∞n², vodou, z n∞ho₧ trΦφ stromy a k°oviny. Yellow Water je po₧ehnßnφ pro r∙znorodou faunu, p°edevÜφm krokod²li, hady a ptßky.

    Nasedßme do lo∩ky a vydßvßme se na 1,5hodinovou plavbu.

    Te∩, v obdobφ deÜ¥∙, je voda 3 metry nad ·rovnφ suchΘho obdobφ. B∞hem mokrΘho obdobφ naprÜφ, zaΦßtkem suchΘho obdobφ se 2 metry vsßknou a odteΦou a zbyl² metr se postupn∞ vypa°uje do ovzduÜφ. Stromy a ke°e, kterΘ te∩ vidφme nap∙l pod vodou stojφ b∞hem suchΘho obdobφ na b°ehu. Zvφ°ectva je tu te∩ taky mφ≥. Vlastn∞ jenom ptßci, proto₧e krokod²li a hadi se stßhli tam, kde ke pevnß zem∞, co₧ te∩ Yellow Water rozhodn∞ nenφ. CelΘ hektary vodnφ plochy jsou pokryty plovoucφmi rostlinami, p°edevÜφm bφl²ma r∙₧ov²m leknφnem.

    Na stromech zpφvajφ ptßci a nßs vylo₧en∞ ignorujφ. Majφ jinΘ starosti. Stavφ hnφzdo nebo krmφ potomstvo. Poznßvßm led≥ßΦka a n∞jakΘho orla. Ostatnφ jsou pro m∞ bezejmennφ, i kdy₧ naÜe pr∙vodkyn∞ na nßs chrlφ jejich anglickß jmΘna. TΘhle zarostlΘ vodnφ ploÜe se tady °φkß billabong, o ΦeskΘm nßzvu nemßm pon∞tφ. Na jednom mφst∞ mφjφme dopravnφ znaΦku ONE WAY (Jednosm∞rka), trΦφcφ asi 2 metry nad vodou. V t∞ch mφstech pr² vede silnice. Samoz°ejm∞ jen v suchΘm obdobφ. To je fakt, te∩ bych se po nφ asi moc neprojel, leda v ponorce.

    Po hodin∞ a p∙l se vracφme zpßtky do p°φstaviÜt∞. ╪ada lidφ je zklamanß, ₧e nevid∞li ₧ßdnΘ krokod²ly (ale je fakt, ₧e cena jφzdnΘho je kv∙li tomu v mokrΘm obdobφ ni₧Üφ), mn∞ to ale p°iÜlo skv∞l² i bez krokod²l∙. StaΦilo se dφvat kolem sebe a poslouchat ptaΦφ zp∞v.

    Den ub∞hl straÜn∞ rychle a bohu₧el se b∞hem n∞j nedß stihnout vφc, proto₧e nßs Φekß n∞kolik hodin jφzdy zp∞t do Darwinu. Z Cooindy (osada u Yellow Waters) odjφ₧dφme v p∙l t°etφ a po krßtkΘ zastßvce v Jabiru se po Arnhem Highway vydßvßme na zßpad sm∞r Darwin. Jedeme stejnou cestou jako sem, tak₧e mφjφme stejnß mφsta, vΦetn∞ South Aligator River a Adelaide Crossing.

    Pßr kilometr∙ za nφm zastavujeme na kopeΦku, kde stojφ areßl nazvan² Window on the Wetlands (Okno v mok°inßch). Ten nßzev je p°φhodn², proto₧e z jeho terasy je dobr² v²hled na okolnφ mok°iny, ty, kde se p°ed n∞kolika desetiletφmi d∞laly ne·sp∞ÜnΘ pokusy s p∞stovßnφm r²₧e. V areßlu je v²stava v∞novanß okolnφmu ekosystΘmu a mimo jinΘ si m∙₧u t°eba zkusit jak² pohled spat°φ ₧ßba, kdy₧ vystrΦφ hlavu z mok°iny - ha, ha, ha.

    Celou cestu nßs doprovßzφ nßdhernΘ mraky s vÜelijak²mi tvary - drak, letadlo, krokod²l nebo myÜ. Mraky jsou tady na severu Austrßlie v∙bec zvlßÜtnφ. ╚asto plujφ tak nφzko, ₧e mßm chu¥ si na n∞ sßhnout. Krajina je skoro placatß, tak₧e je vid∞t Üiroko daleko a to i co se t²kß mrak∙. A v²jimkou nenφ ani pohled na mrak na obzoru, z n∞ho₧ visφ dol∙ zßclona. To tam v dßlce prÜφ.

    Kdy₧ p°ijφ₧dφme do Darwinu u₧ je tma a na jihu se bl²skß. Asi bude dnes bou°ka. Uf, zase dΘÜ¥.

    Jsem docela p°ekvapen², ₧e °idiΦ autobusu slou₧il zßrove≥ jako pr∙vodce. A v∙bec nßs neodb²val. Ka₧dou chvφli okomentoval tu tenhle strom, tu tßmhletu skßlu, Φi jin² p°φrodnφ ·kaz. V∙bec jsem nepoznal, ₧e k nßm mluvφ Φlov∞k co zßrove≥ °φdφ i tenhle bus (a busy jsou v Austrßlii obrovsk²). Je vid∞t, ₧e Greyhound se sna₧φ udr₧et svou pozici nßrodnφho autobusovΘho dopravce Austrßlie a jde na to i na poli t·r.