Vlak p°ijφ₧dφ na minutu p°esn∞. Na tu vzdßlenost klobouk dol∙!

    Hned na nßdra₧φ si vym∞≥ujeme n∞kolik dolar∙, abychom m∞li na metro a prvnφ den ubytovßnφ. Dostßvßme 7,1 rubl∙ za dolar. Je to sice vφc ne₧ p°ed rokem (p°ed reformou rublu 1:1000 to bylo 5900 za dolar), ale zase mφ≥ ne₧ p°ed n∞kolika dny, kdy po pßdu rublu bylo i 9 rubl∙ za dolar. Rusko v lednu tohoto roku (1998) Ükrtlo 3 nuly, tak₧e mφsto tisφc∙ rubl∙ majφ jen ruble a u₧ zase zaΦali pou₧φvat kop∞jky. Kurs byl po zm∞n∞ nastaven na 6 rubl∙ za dolar. VÜechny bankovky i mince jsou novΘ, s v²jimkou star²ch 100 a 500 rublov²ch bankovek, kterΘ se jeÜt∞ pou₧φvajφ a majφ hodnotu 10 a 50 kop∞jek.

    Je zata₧eno, trochu chladno, vÜude plno Üediv²ch zasmuÜil²ch Rus∙. Ach jo! RadÜi si jdeme najφt ubytovßnφ.

    Hned v prvnφm vybranΘm hotelu mßme Üt∞stφ. Je to asi 20patrovß budova s recepcφ jako opravdov² hotel, ale jedno mφsto v dvoupostelovΘm pokoji (kter² sdφlφ s jeÜt∞ jednφm podobn²m pokojem koupelnu, zßchod a p°edsφ≥ s ledniΦkou) stojφ jen 10 dolar∙. Jeliko₧ jim prßv∞ neteΦe teplß voda, dßvajφ nßm slevu 15% (ejhle, i sem u₧ pronikß kapitalismus). P°ipomφnß mi to Petrohrad, kde jsme taky m∞li levnΘ ubytovßnφ, ale jen se studenou vodou.

    BabuÜka na recepci se p°i registraci divφ, ₧e nemßme vφzum a taky nem∙₧e pochopit, ₧e nejsme pozvanφ ₧ßdnou firmou, ale jedeme jen tak na vlastnφ p∞st. Kdy₧ ji °φkßme, ₧e jedeme do Kazakstßnu, hned se nßm sna₧φ vnutit, ₧e tφm pßdem m∙₧eme b²t v Rusku jen 3 dny (jako v tranzitu). Ha, ha, nedßme se odb²t, proto₧e vφme, ₧e v Rusku m∙₧eme b²t bez vφza 30 dnφ.

V metru

    Na pokoji mßme i televizi s n∞kolika rusk²mi programy. Hned ze sebe sm²vßme Üpφnu vφce ne₧ 30hodinovΘ cesty a chystßme se odejφt. V tom zvonφ telefon, babuÜka z recepce, ₧e musφme zaplatit n∞jak² poplatek, proto₧e nemßme pozvßnφ, jinak pr² budeme mφt problΘmy s registracφ u policie. Navφc pro nßs po°ßd chce n∞jakΘ jmΘno firmy, kterß nßs sem pozvala - proto₧e mß nauΦen² postup a nic prost∞ nem∙₧e b²t jinak. Nakonec ji °φkßm prvnφ jmΘno kterΘ m∞ napadß - Sputnik. Je to ruskß cestovka, kterou znß i ona, tak₧e jsem ji tφm uspokojil.

    Metro v Moskv∞ je rozlehlΘ a dost chaoticky znaΦenΘ. Dß se sice asi za rubl koupit dobrß mapka, kterß ale moc nepom∙₧e v tom hlavnφm problΘmu - vyznat se v labyrintu chodeb v p°estupnφch stanicφch (n∞kde jsou a₧ 4 na jednom mφst∞). Navφc se p°estupnφ stanice na dvou k°φ₧φcφch se linkßch nemusφ nutn∞ jmenovat stejn∞. Sm∞rovky jakΘs takΘs jsou, ale n∞kdy tak umn∞ schovanΘ, jakoby tφm architekt cht∞l neustßle byst°it mozky cestujφcφch. Linky jsou dlouhΘ a na ka₧dΘ se zhruba v polovin∞ zm∞nφ hlas oznamujφcφ stanice - v∞tÜinou z mu₧skΘho na ₧ensk² nebo naopak.

    N∞kterΘ stanice jsou vylo₧en∞ nßdhernΘ, t°eba äProspekt miraô se Ütukami, äKomsomolskajaô s mozaikami (zobrazujφcφmi ·sp∞chy budovßnφ socialismu), nebo äNovoslobodskajaô se sklen∞n²mi r∙znobarevn²mi okny jako v kostele. JinΘ jsou (a t∞ch je v∞tÜina) nic moc, tj. poplatnΘ vkusu Rus∙ - betonovΘ, dla₧diΦkovanΘ. DalÜφ jsou zase tematickΘ - nap°. stanice äMendeleevovaô mß lustry ve tvaru struktur molekul. Musφm ale uznat, ₧e metro jako celek je ΦistΘ a po°ßd v n∞m chodφ babuÜku uklφzejφcφ smetφ. O babuÜkßch-eskalßtorkßch se u₧ snad ani nemusφm zmi≥ovat. Ty jsou samoz°ejmostφ, stejn∞ tak jako ₧ebrßci, hudebnφci Φi vßleΦnφ invalidovΘ ₧ßdajφcφ o penφze.

    Nejd°φv povinnost, pak zßbava. Proto musφme nejd°φv koupit lφstek na vlak do Almaty a pak se teprve zaΦφt kochat Moskvou.

    V American Expressu vym∞≥ujeme Üeky (v hroznΘm kurzu, ale musφme utrßcet i Üeky, dokud jsme v mφst∞ kde m∙₧eme) a jdeme na Kaza≥skΘ nßdra₧φ, odkud majφ jezdit vlaky do Kazakstßnu.

    Vlaky jezdi ka₧d² den veΦer. Rusko-kazakstßnskou hranici p°ekraΦujφ 2. den jφzdy p°ed p∙lnocφ a celß jφzda trvß 3 dny. Pro nßs to nenφ moc dobrß zprßva, proto₧e Tß≥a mß vφzum vydanΘ na pevnΘ dny - od 28. do 31. 8. Pokud z Moskvy odjedeme 26. veΦer, budeme v Kazakstßn∞ 27. veΦer, ztratφme tφm jeden cel² den z jejφho vφza a z Kazakstßnu do ╚φny budeme odjφ₧d∞t a₧ 1. 9., co₧ u₧ je zase pozd∞ (proto₧e z Moskvy do Almaty to trvß 3 dny, pak 1 den Φekat na autobus a jeÜt∞ 1 den na jφzdu autobusem do ╚φny). Jak z toho ven? Dnes veΦer sem na nßdra₧φ p°ijdeme znovu a podφvßme se na rozpis cesty p°φmo ve vlaku dnes odjφ₧d∞jφcφm do Almaty. Snad se dozvφme kolik dnφ p°esn∞ nßm bude cesta trvat.

    Z metra vystupujeme na Divadelnφm nßm∞stφ p°φmo p°ed äVelk²m divadlemô. Nßm∞stφ se te∩ upravuje, tak₧e mßme trochu zka₧en² v²hled. Na rohu je rudß budova - b²valΘ ·st°ednφ Leninovo muzeum. Leninem je proÜpikovanß celß Moskva a to doslova, proto₧e i metro nese jeho jmΘno.

    T∞sn∞ vedle RudΘho nßm∞stφ je chlouba Moskvy - obchodnφ d∙m GUM. Kdysi v n∞m nic nem∞li, te∩ je pln² zßpadnφho zbo₧φ. I budova je p∞kn∞ upravenß, uvnit° s fontßnami a nßkladnou v²zdobou. ZvlßÜtnφ pocit vid∞t znovu v nejcentrovat∞jÜφm centru Ruska takov²ch znaΦek jako Benetton, Yves Rocher, Samsonite apod., kterΘ byly jeÜt∞ p°ed n∞kolika lΘty symboly imperialistickΘho vyko°is¥ovßnφ.

Chrßm Vasila Bla₧enΘho na RudΘm nßm∞stφ

    M∙j prvnφ pocit p°i spat°enφ RudΘho nßm∞stφ byl - husφ k∙₧e a mrazenφ po celΘm t∞le. Je 21. srpna, tak₧e pro ╚echy symbolick² den. P°esto₧e nßs p°es 20 let plundrovali, jsou na tom te∩ h∙° ne₧ my. Mrazφ m∞ mo₧nß pod vlivem knihy äMrßz p°ichßzφ z Kremluô, mo₧nß p°i vzpomφnce na to co vÜe se za zdmi Kremlu äva°iloô. Nßm∞stφ je ze dvou stran opravdu ärudΘô: na jednΘ stran∞ rudß, docela p∞knß budova äStßtnφho historickΘho muzeaô, na stran∞ druhΘ dlouhß kremelskß ze∩ s Leninov²m mauzoleem z leÜt∞nΘho mramoru uprost°ed a Spaskou v∞₧φ na konci sm∞rem k °ece Moskv∞. Naproti äStßtnφho historickΘho muzeaô stojφ nßdhernß katedrßla Vasila Bla₧enΘho a Φtvrt² okraj nßm∞stφ tvo°φ GUM.

    A¥ p°ijde Φlov∞k na RudΘ nßm∞stφ z kterΘkoliv strany, jeho oΦi ihned p°itßhne pohßdkovß katedrßla Vasila Bla₧enΘho. Jeho pestrobarevnΘ, elegantn∞ tvarovanΘ kopule jsou prost∞ neopakovatelnΘ. Katedrßla byla postavena v letech 1555-1561 na oslavu dobytφ tatarskΘ pevnosti Kazan∞ Ivanem Hrozn²m 1. °φjna 1552. Stavitele nechal ·dajn∞ car Ivan oslepit, aby u₧ nikdy nemohl postavit nic podobnΘho. Katedrßla se jmenuje podle svatΘho Vasila, kter² p°edpov∞d∞l osud cara Ivana vΦetn∞ toho, ₧e car zavra₧dφ svΘho syna. Teprve v roce 1670 dostaly d≤my svΘ neobvyklΘ tvary a byly nabarveny.

    Z RudΘho nßm∞stφ jdeme na sousednφ ManΘ₧nφ nßm∞stφ. To bylo docela nedßvno p°estav∞nΘ a vznikla p∞Üφ z≤na s laviΦkami a fontßnami, pod nimi₧ mß b²t nßkupnφ centrum. ┌st°ednφm bodem se zdß b²t velkß fontßna s n∞kolikametrovou sklen∞nou polokoulφ uprost°ed na nφ₧ je nakreslenß severnφ hemisfΘra zem∞koule (samoz°ejm∞ s pat°iΦn∞ zv²razn∞nou Moskvou). Po nßm∞stφ jsou rozesety jeÜt∞ dalÜφ menÜφ sklen∞nΘ polokoule, na n∞₧ st°φkß voda z okolnφch kaÜen.

    V sousednφm AlexandrovskΘm parku (kter² hraniΦφ s Kremlem) jsou dalÜφ fontßny, vΦetn∞ velkΘ fontßny se Φty°mi ko≥mi a fontßna se sochami z r∙zn²ch rusk²ch pohßdek.

Moskevskß mlßde₧ posedßvß na ManΘ₧nφm nßm∞stφ

    Na nßm∞stφ i v parku posedßvajφ kupy lidφ, mladÜφch i starÜφch. Jen tak klßbosφ, pijou p°inesenΘ pivko (to je tady dost drahΘ - t°eba 50 korun za lßhev ΦeskΘho Staropramenu, Budvaru nebo slovenskΘho ZlatΘho ba₧anta). Mladφ hodn∞ bruslφ na koleΦkov²ch bruslφch, holky se hih≥ajφ a kluci p°edvßd∞jφ. Je prost∞ pßtek odpoledne a ka₧d² je rßd, ₧e mß p°ed sebou vφkend.

    Jedeme se najφst do svΘho hotelu. Taky si chceme vzφt LP pr∙vodce o St°ednφ Asii p°ed tφm, ne₧ se znovu vypravφme na Kaza≥skΘ nßdra₧φ.

    U₧ je tma a my znovu stojφme na RudΘm nßm∞stφ. Svat² Vasil bohu₧el nenφ osv∞tlen² a Kreml jen ·pln∞ mdle. Cht∞l jsem d∞lat fotky, ale takhle to nemß cenu. Tß≥a si ale fotφ pohßdkovΘ sochy v AlexandrovskΘm parku, kterΘ jsou te∩ veΦer p∞kn∞ osv∞tlenΘ.

    VeΦer na nßdra₧φ se toho u vlaku nedovφdßme o moc vφc, ne₧ co nßm °ekla babuÜka v pokladn∞. Alespo≥ ale m∙₧eme ve vlaku nahlφdnout do jφzdnφho °ßdu. Hm, nakonec to teda riskneme a pojedeme 26. Na hranici mezi Ruskem a Kazakstßnem pr² skoro v∙bec nejsou kontroly, tak snad budeme mφt Üt∞stφ.

    Prvnφ dojmy o Moskv∞ mßm spoleΦnΘ s Tß≥ou: obrovskß, Üedivß, mrzutß. Ani tu eleganci petrohradsk²ch bulvßr∙ nemß. Lidi jsou zasmuÜilφ, prodavaΦky neochotnΘ, domy neopravenΘ (a₧ na banky a kostely). Pravda, je tady n∞kolik opravdov²ch skvost∙ (katedrßla Vasila Bla₧enΘho, ManΘ₧nφ nßm∞stφ, VelkΘ divadlo), ale ty jen zd∙raz≥ujφ jak² nevkus sem vnesly desφtky let ävlßdy liduô. Opravdu nikde snad nenφ takov² kontrast. Moskvou vlßdne nevkus.

Den 3, sobota 22. 8.

Podhled na chrßm Vasila Bla₧enΘho

Dnes mß b²t podle vΦerejÜφ p°edpov∞di poΦasφ hezky. Chceme toho vyu₧φt k prohlφdce skanzenu Kolomenskoe.

     Jako ·pln∞ prvnφ si ale musφme koupit lφstek do Almaty. Na nßdra₧φ jedeme proto hned rßno. N∞jak² AmeriΦan si tam zrovna kupuje lφstek do Vladivostoku. Pojede 7 dnφ. NaÜe 3 dni jsou proti tomu brnkaΦka. Lφstek nßs stojφ 800 rubl∙, tj. asi 3500 korun. Jφzdenka Praha-Moskva stßla 2900, tak₧e Praha-Almaty se dß ujet za 6500 korun.

    Bez metra v Moskv∞ ani rßnu. Strßvφme v n∞m dost podstatnou Φßst Φasu nejen ve vlacφch, ale i v tunelech p°i p°echodech ze stanice na stanici. äZdes vsjo bolÜoeô, tak₧e i stanice jsou spφÜ na turistickΘ t·ry, vzdßlenost mezi stanicemi je v∞tÜφ (kde je v Pa°φ₧i 5 stanic, tam je na stejnou vzdßlenost v Moskv∞ maximßln∞ stanice jedna), ochrannΘ dve°e v tunelech (kterΘ m∞ly slou₧it jako bunkry) jsou snad t°iΦtvrt∞ metru tlustΘ. Na stanici Kolomenskoe jedeme i s p°estupy tak 40 minut.

    Cestou z metra do skanzenu se zastavujeme na trhu - musφme doplnit vodu a jφdlo.

    Kolomenskoe vlastn∞ nenφ ani tak skanzen jako spφÜ chrßn∞nß rezervace, kterß byla d°φve venkovsk²m krßlovsk²m sφdlem. Spaskou branou se dojde na planinu sva₧ujφcφ se k °ece. Tady stojφ n∞kolik p∞kn²ch cφrkevnφch staveb - velk² bφl² kostel Nanebevzetφ, zvonice a v∞₧ s hodinami. Kostel byl vlastn∞ architektonick²m p°edch∙dcem katedrßly sv. Vasila postaven²m k oslav∞ narozenφ Ivana HroznΘho.

    Opravdu se tady dß p∞kn∞ posed∞t a prochßzet se, bu∩ u Kaza≥skΘho kostela s jeho modr²mi v∞₧iΦkami poset²mi zlat²mi hv∞zdami jako noΦnφ obloha, nebo u d°ev∞n²ch domeΦk∙ postaven²ch jako äobΦerstvovnyô pro nßvÜt∞vnφky.

    Je opravdu hezky, tak dneska objedeme mφsta na p°edm∞stφ Moskvy. DalÜφmi z nich jsou Moskevskß stßtnφ univerzita a BorodinskΘ panorama. BorodinskΘ panorama je otev°enΘ jen do 5 odpoledne, tak jedeme nejd°φv tam.

Depeche Mode v Moskv∞

    Napoleon v roce 1812 v bitv∞ u Borodina (130 km na jihozßpad od Moskvy) sice vyhrßl, ale vφt∞zstvφ ve kterΘm, stejn∞ jako Kutuzov, ztratil t°etinu svΘ armßdy ho tak oslabilo, ₧e to byl vlastn∞ zaΦßtek jeho konce. Ten byl zpeΦet∞n jeho ne·sp∞Ün²m pokusem dob²t Moskvu. U Borodina zem°elo 100 000 vojßk∙ a pamßtnφk postaven² KutuzovskΘm prospektu na zßpad∞ Moskvy nßm umo₧≥uje na chvφli se ocitnout uprost°ed tΘto bitvy. T∞m kte°φ znajφ Maroldovo panorama bitvy u Lipan v pra₧skΘ Stromovce staΦφ jen °φct, ₧e panorama borodinskΘ bitvy je podobnΘ, jen v∞tÜφ. Ti ostatnφ a¥ si p°edstavφ vßlcovou budovu o pr∙m∞ru asi 50 metr∙ v jejφm₧ st°edu je ploÜina. Z tΘto ploÜiny (p°φstup na nφ je po schodech zespodu) je mo₧nΘ se rozhlφ₧et v ·hlu 360 stup≥∙ (proto panorama) na bitvu namalovanou na plßtn∞ p°ipevn∞nΘm na st∞n∞. Namalovanß Φßst je ale pouze polovina toho co vidφte, proto₧e mezi ploÜinou a plßtnem je vymodelovanß krajina tak, ₧e nap°. cesta namalovanß na plßtn∞ plynule p°echßzφ ve skuteΦnou cestu z opravdovΘho blßta a hlφny, namalovan² plot se m∞nφ ve skuteΦn² oho°el² plot. Na scΘn∞ jsou i zniΦenΘ kan≤ny, zßkopy, oho°elΘ chatrΦe na kter²ch jsou dokonce jeÜt∞ vid∞t ₧havΘ uhlφky (namalovanΘ na oho°el²ch trßmech jasn∞ oran₧ovou barvou). N∞kdy opravdu nenφ poznat kde konΦφ krajina a zaΦφnß plßtno. Jen vojßci na plßtn∞ jsou vÜichni urΦit∞ namalovanφ.

    V p°φzemφ, pod vlastnφm panoramatem je malΘ muzeum uniforem, Üavlφ a jin²ch reßliφ z dob napoleonsk²ch vßlek.

    Na Üirok²ch moskevsk²ch bulvßrech u₧ koukßm zdomßcn∞li velkΘ reklamnφ plakßty jako u nßs. Jeden z nich m∞ docela zaujal. Je na margarφn Rama a nßpis na n∞m je Chleba z Rama, vyrobeny jeden pro druhΘhoô. To co m∞ zaujalo je, ₧e na rozdφl od ostatnφch slov je Rama psßno latinkou. ZvlßÜtnφ, kdy₧ i t°eba Pepsi nebo Pizza Hut jsem vid∞l napsßny i rusky.

    Stalin nechal Moskevskou (Lomonosovovu) univerzitu schvßln∞ postavit na kopci, aby toto monstr≤znφ dφlo bylo odevÜad vid∞t. Stavba trvala od 1949 do 1953 a v²sledkem je obrovsk² komplex postaven² na VrabΦφm kopci. Nejv∞tÜφ a nejvyÜÜφ z mnoha budov komplexu mß, jak jinak, podobu Stalinova narozeninovΘho dortu a je vysokß 36 pater. Prost°ednφ v∞₧i dominuje p∞ticφpß hv∞zda. Musφm ale °φct, ₧e se mi docela lφbφ. Navφc je postavena na mφst∞, ze kterΘho je skv∞l² v²hled na Moskvu. P°ed univerzitou je toti₧ Univerzitnφ nßm∞stφ s dlouhou p∞Üφ z≤nou lemovanou bustami velk²ch rusk²ch v∞dc∙, laviΦkami a p∞Üinkami. Je to tady moc hezky upravenΘ. Na konci p∞Üφ z≤ny je srßz dol∙ k °ece. V²hled je skv∞l² a myslφ si to i spousta Moskvan∙, kte°φ se tady prochßzejφ, bruslφ na bruslφch, fotφ se nebo veΦe°φ (jako my). JeÜt∞ ₧e s sebou mßme dalekohled a m∙₧eme se z blφzka podφvat na moskevskΘ panorama. Moskva je odsud opravdu rozlehlß.

    Univerzita je od nejbli₧Üφ stanice metra asi 2 kilometry, tak₧e i s prochßzkou k vyhlφdce jsme jen p°i nßvÜt∞v∞ tohohle mφsta uÜli asi 5 km. Moskva je fakt obrovskß.

Den 4, ned∞le 23. 8.

Trh jako ka₧d² jin²

Moc se nßm nechce vstßvat, proto₧e jsme se vΦera s t∞mi v²lety na p°edm∞stφ p∞kn∞ odd∞lali. Navφc rßno pereme, tak₧e se do m∞sta dostßvßme a₧ po poledni. PrÜφ a je oÜklivo - dobr² den na nßvÜt∞vu muzeφ. Jedeme na stanici metra ╚echovskaja, odkud je to jen kousek p∞Üky hezky zelen²m bulvßrem k Muzeu revoluce.

    V muzeu se, jako na v∞tÜin∞ mφst, nesmφ fotit, tak₧e svojφ v²bavu nechßvßm u babuÜky v p°φzemφ. Muzeum mß dokumentovat cestu Ruska od revoluΦnφho roku 1905 a₧ do souΦasnosti. A opravdu je to pravß pastva pro oΦi chtivΘ dozv∞d∞t se n∞co o historii tak jak ji podßvajφ sami RusovΘ.

    Stejn²m dφlem se tady nßvÜt∞vnφk∙m dostane rud²ch prapor∙, hv∞zd, °ßd∙, v²st°i₧k∙ z novin velebφcφch ·sp∞chy v²stavby socialismu, r∙zn²ch model∙ stroj∙, traktor∙ a dalÜφch v∞cφ typick²ch pro 20. stoletφ v Rusku. Neuv∞°itelnΘ je kam a₧ se komunismus rozÜφ°il, kdy₧ Φlov∞k vidφ pozdravn² prapor sov∞tsk²m komunist∙m od britsk²ch soudruh∙, nebo ΦlenskΘ knφ₧ky mexick²ch Φi argentinsk²ch komunist∙.

    Mimo muzejnφ exponßty je zß₧itek pozorovat i mφstnφ babuÜky hlφdajφcφ nßvÜt∞vnφky aby nßhodou nerozkradli tenhle majetek v socialistickΘm vlastnictvφ. Jakmile Φlov∞k zajde za roh kam nenφ vid∞t, babuÜka hned nastartuje koÜt∞ a p°ipφchne se mu za zadek.

    Expozice je uspo°ßdanß chronologicky. Poslednφ mφstnosti jsou tak v∞novßny udßlostem tΘm∞° souΦasn²m, jako t°eba vßlka v ╚eΦensku, pokus o puΦ v roce 1993, nebo poslednφ volby do stßtnφ Dumy. ╚lov∞k tak m∙₧e vid∞t fotky rusk²ch vojßk∙ rozst°φlen²ch ΦeΦensk²mi partyzßny, Φi d∞ravou helmu padlΘho p°i obran∞ OstankinskΘ v∞₧e b∞hem prezidentsko-parlamentnφch problΘmu v lΘt∞ 1993. Velkou Φßst zabφrajφ informace o poslednφch volbßch do Dumy. Na volebnφch plakßtech je vid∞t, ₧e Rusko z∙stalo v mnohem stejnΘ - jsou stejn∞ nenßpaditΘ a nevkusnΘ jako plakßty komunistickΘ. Nejv∞tÜφm ubo₧ßkem ze vÜech zde p°edvßd∞jφcφch se ubo₧ßk∙ je bezkonkurenΦn∞ Äirinovskij. Je vyfocen v triΦku, na kterΘm je v barvßch vyvedenß rozra₧enß hlava s nßpisem äNo brain, no painô - äKdy₧ nenφ mozek, nenφ ani bolestô. Opravdu bezelstn∞ se odhalil. Naopak se mi docela lφbily propagaΦnφ materißly opoziΦnφho bloku Jabloko politika JavlinskΘho - jablka v r∙znΘ podob∞: od sklen∞n²ch t∞₧φtek a₧ po telefon.

    Venku po°ßd prÜφ, tak se chceme p°esunout do dalÜφho muzea - pamßtnΘ mφstnosti N. V. Gogola. Dnes je ale bohu₧el zav°eno, tak jedeme dßl, do muzea GorkΘho.

    Muzeum je umφst∞no v dom∞, kde Gorkij strßvil sv²ch poslednφch 5 let ₧ivota. Vchod je sice dost zastrΦen², ale prohlφdka uvnit° stojφ za to. D∙m je fakt p∞kn², s velk²mi mφstnostmi a mohutn²m schodiÜt∞m s futuristick²m zßbradlφm vytesan²m z kamene. Divil jsem se, ₧e by si Gorkij nechal postavit takovΘ honosnΘ (a p∞knΘ) sφdlo, a₧ do doby, kdy jsem se dozv∞d∞l, ₧e byl postaven v roce 1906 pro bankΘ°e RjabuÜinskΘho. Hned mi bylo divnΘ, ₧e jeden z komunistick²ch prominent∙ by byl v²jimka majφcφ na rozdφl od t∞ch ostatnφch n∞jak² vkus. M∞l ale alespo≥ takov² vkus, ₧e si ten d∙m koupil. ╪φkß se, ₧e Gorkij (prßv∞ v tomto dom∞) zem°el proto₧e Stalin nechal zdi jeho lo₧nice nat°φt otrßvenou barvou. Kdo vφ?

Chutnß jim ale i ΦeskΘ pivo - tady majφ 5 druh∙

    Mraky se zaΦφnajφ trhat a my prßv∞ jdeme kolem starΘho Arbatu (kde je na rohu i luxusnφ restaurace äPragaô) sm∞rem ke zlat∞ se blyÜtφcφ kopuli katedrßly Krista Spasitele. Jejφ p°φb∞h je docela pouΦn², i kdy₧ jsem si jist, ₧e se skalnφmi p°φznivci komunismu nepohne ani o pφ∩. Katedrßla byla postavena v 19. stoletφ na oslavu vφt∞zstvφ nad Napoleonem. Po dokonΦenφ byla vysokß 103 m a m∞la jeden velk² zlat² a Φty°i malΘ d≤my. VeÜlo se do nφ 10 000 lidφ. A pak se to stalo. V roce 1934 ji komunisti prost∞ vyhodili do pov∞t°φ, proto₧e stßla na mφst∞, kde cht∞li postavit 315 m vysok² äPalßc sov∞t∙ô, na n∞m₧ m∞la jeÜt∞ stßt 100metrovß socha Lenina. No nic. B∞h v∞cφ se ale b∞hem stavby pon∞kud obrßtil v neprosp∞ch tohoto veledφla, proto₧e zßklady zaΦaly prosakovat. Nakonec a₧ ChruÜΦov od stavby upustil. A dnes? Zcela novß katedrßla, navlas stejnß jako originßl, je na stejnΘm mφst∞ t∞sn∞ p°ed dokonΦenφm. Mß b²t otev°ena v roce 2000 k druhΘmu tisφciletφ narozenφ Krista.

Den 5, pond∞lφ 24. 8.

Probouzφme se op∞t do deÜtivΘho dne. Z naÜeho 13. patra je v²hled akorßt na desφtky panelßk∙, tak₧e celkov² dojem docela pochmurn². Nevadφ, dneska chceme navÜtφvit zajφmavΘ cφrkevnφ pamßtky.

    Prvnφ z nich je Novod∞viΦskij klßÜter - komplex kostelφk∙ uzav°en² do zdφ klßÜtera. Vystupujeme na metru Sportivnaja a tady je Moskva najednou ·pln∞ jinß - klφdek pryΦ je hluk Üirok²ch bulvßr∙, spφÜ to vypadß jako bychom byli v n∞jakΘm provinΦnφm m∞st∞.

    U klßÜtera je jezφrko, na jeho₧ b°ezφch mφstnφ malφ°i prodßvajφ svΘ obrazy klßÜtera. Odsud je na n∞j docela p∞kn² pohled. Ve vlastnφm klßÜte°e probφhajφ intenzivnφ opravnΘ prßce (jde p°ece o cφrkevnφ stavbu) a opravenΘ v∞ci opravdu vypadajφ p∞kn∞. KlßÜter byl zalo₧en v 16. stoletφ na oslavu dobitφ a p°evzetφ m∞sta Smolenska od Litvy. Petr Velk² tady nechal zav°φt nejprve svou sestru Sofii a pak i svoji ₧enu Jevdokii. V areßlu klßÜtera jsou p°φjemnΘ cestiΦky, tak₧e guljanije je skv∞l² zp∙sob jak to tady poznat.

    Hned vedle klßÜtera je Novod∞viΦsk² h°bitov, presti₧nφ to mφsto poslednφho odpoΦinku mnoha v²znamn²ch Rus∙, nap°. ╚echova, ChruÜΦova, Gogola, Tupoleva, MajakovskΘho. Mnoho let byl h°bitov zav°en, proto₧e nejvyÜÜφm pohlavßr∙m se nelφbilo, ₧e p°φliÜ mnoho lidφ p°ichßzφ uctφvat ChruÜΦova. Inu revoluce pojφdß svoje syny, obzvlßÜ¥ v tak krutΘ a nespravedlivΘ zemi jako je Rusko. Jakpak asi skonΦφ Jelcin?

Novod∞viΦsk² klßÜter na b°ehu jezφrka

    A jedeme dßl. Te∩ se p°esunujeme do dalÜφho klßÜtera, tentokrßt Danilovova. V souΦasnosti je v n∞m hlavnφ sφdlo ruskΘ pravoslavnΘ cφrkve, tak₧e tady p°eb²vß i hlavnφ patriarcha. Ne v₧dy to ale bylo sφdlo pravoslavnΘ cφrkve. KlßÜter byl zalo₧en u₧ ve 13. stoletφ Danilem, careviΦem moskevsk²m, jako souΦßst vn∞jÜφ obrany Moskvy. Po V╪SR z n∞j komunisti ve svΘm humanistickΘm ta₧enφ ud∞lali tovßrnu a cφrkvi byl vrßcen a₧ v roce 1983. Ta se pak rozhodla p°esunout do n∞j u p°φle₧itosti milΘnia ruskΘ pravoslavnΘ cφrkve (roku 1988) svΘ ·st°edφ.

    Nesmφ se sem v Üortkßch, nesmφ se nosit klobouky na hlav∞ a nesmφ se fotit. T∞m zßkaz∙m se v∙bec nedivφm, proto₧e jinak by se sem hned nahrnuly hordy turist∙, kte°φ nemajφ zßjem o nic p°ed Φφm by se nemohli vyfotit a doma pak pochlubit. Takhle je tady klid, nßm∞stφΦko a uliΦky uvnit° komplexu jsou skoro prßzdnΘ a jen obΦas po nich projde kn∞z v ΦernΘ sutan∞ od hlavy a₧ po paty a s Φernou ΦepiΦkou na hlav∞.

    Uvnit° jednoho z kostel∙ prßv∞ probφhß bohoslu₧ba. BabuÜku se modlφ a zapalujφ svφΦky, P°ichßzφ asi p∞t mnich∙ v Φern²ch sutanßch a s dlouh²mi vousy. Jeden za druh²m p°istupujφ k Je₧φÜi na k°φ₧i a lφbajφ mu nohy. Jsme tiÜe jako myÜky abychom je v jejich ka₧dodennφm ritußl∙ moc neruÜili.

    BabuÜky v Kostele vzk°φÜenφ bo₧φho slova opraÜujφ svφcny a starostliv∞ zapalujφ p°edΦasn∞ zhaslΘ svφΦky. V pravΘ Φßsti je mal² kryt² altßnek, pod kter²m je v zemi zapuÜt∞n mramorovß vana napln∞nß sv∞cenou vodou. Oltß° je pln² ikon zasazen²ch ve zlat²ch rßmech. N∞kolik babiΦek se modlφ a k°i₧uje. K°i₧ujφ se i kdy₧ odchßzejφ a u₧ stojφ p°ed vstupnφmi vraty, kdy se jeÜt∞ naposledy obracφ k oltß°i.
    P°ed klßÜterem na laviΦce si dßvßme n∞co k jφdlu, i kdy₧ takhle uprost°ed dne v∞tÜinou nejφme. V₧dy si rßno dßme velkou snφdani a veΦer velkou veΦe°i. P°i cest∞ zp∞t na metro ale neodolßvßme a stavujeme se na DanilovskΘm trhu. Kupujeme si n∞jakΘ ovoce a zeleninu a ochutnßvßme ovoce, kterΘ vypadß jako ÜiÜatΘ t°eÜn∞, jen sv∞tlejÜφ ΦervenΘ barvy. Je sladkΘ a podle svΘ barvy se jmenuje kyzyl, co₧ je turkickΘ slovo znamenajφcφ Φerven² (podobn∞ Kyzylkum znamenß ╚ervenß pouÜ¥).

    Od klßÜtera se metrem äst∞hujemeô do centra na star² Arbat. Je to asi nejznßm∞jÜφ moskevskß p∞Üφ z≤na. Dlouhß vφce ne₧ 2 km je plnß pouliΦnφch obch∙dk∙ s obΦerstvenφm, suven²ry, obrßzky malφ°∙. Jedna z restauracφ se jmenuje äPlze≥skajaô a nabφzφ pravΘ ΦeskΘ plze≥skΘ pivo. V²v∞snφ Ütφt jinΘ restaurace se zase chlubφ tφm, ₧e nabφzφ 5 druh∙ Φesk²ch piv. Je tady pohoda, ale draho. Samoz°ejm∞ nechybφ ani dva Macdonaldy.

    Zah²bßme za roh kde konΦφ p∞Üφ z≤na a jdeme ulicφ Nov² Arbat. To u₧ je ruÜn² bulvßr s v∞₧ßky, velk²mi kavßrnami, prodejnami aut a obchodnφmi domy. V jednom z nich (jmenuje se Jupiter) koneΦn∞ narß₧φm na polarizaΦnφ filtr k fo¥ßku. Je ruskΘ v²roby a tak stojφ jen asi 250 korun. Doma jsem si ho zapomn∞l koupit, tak uvidφm, jestli tenhle bude dost kvalitnφ.

... jinφ u₧ jen bezmocn∞ demonstrujφ

    Na konci NovΘho Arbatu stojφ dv∞ zajφmavΘ budovy. Prvnφ mß podobu dvacetipatrovΘ otev°enΘ knihy. Ano, je to b²valΘ hlavnφ sφdlo RVHP, onoho vele·sp∞ÜnΘho hospodß°skΘho spoleΦenstvφ socialistick²ch zemφ, kterΘ p°iÜlo na buben jen dφky tomu, ₧e mu kapitalisti po°ßd hßzeli klacky pod nohy :-).

    Hned naproti p°es ulici je Bφl² d∙m, sφdlo vlßdy RuskΘ federace. Byl postaven v roce 1970 jako D∙m sov∞t∙. Je to mφsto, odkud Jelcin z tanku b∞hem pokusu o p°evrat v lΘt∞ 1991 vyzφval lidi k podpo°e GorbaΦovova re₧imu a stejnΘ mφsto pak po dvou letech nechal (op∞t Jelcin) bombardovat b∞hem sv²ch rozbroj∙ s parlamentem. V²sledek? V pravd∞ rusk²: 70 mrtv²ch uprost°ed hlavnφho m∞sta, v mφru!

    Od BφlΘho domu jdeme k metru a mφjφme malou demonstraci. D∞lnφci sedφ na zemi a mlßtφ o nφ sv²mi helmami. Vedle postßvß n∞kolik sta°φk∙ s transparenty typu äPryΦ s Jelcinemô. Zhruba v 6 hodin jeden z nich do tlampaΦe zavolß: äChlapci konΦφme, d∞kuji za dneÜnφ prßciô a vÜichni se rozchßzejφ do nedaleko postaven²ch igelitov²ch stan∙. kde strßvφ celou noc.

Den 6, ·ter² 25. 8.

KoneΦn∞ bychom se dnes m∞li podφvat do Kremlu a Leninova mauzolea. Ob∞ otevφrajφ v 10, tak₧e po devßtΘ vyjφ₧dφme a vystupujeme na stanici äBiblioteka imeni Leninaô. Do Kremlu se nesmφ s velk²mi taÜkami (co₧ m∙j bat∙₧ek podle vojßka u vstupu je) a do mauzolea se zase nesmφ s fo¥ßkem. Navφc v dob∞ otev°enφ mauzolea (od 10 do 13 hodin) je uzav°ena v∞tÜina RudΘho nßm∞stφ a pouÜtφ se na n∞j z jednoho mφsta, kde jsou vÜichni prohlφ₧eni. P°ed onφm mφstem je fronta n∞kolika set lidφ. Pro Rusy je zamezenφ vstupu na JEJICH nßm∞stφ jen jednφm z mnoha osobnφch omezenφ, my se jen sm∞jeme, ₧e kv∙li shlΘdnutφ mumie musφ b²t zav°eno celΘ nßm∞stφ. RuÜtφ vlßdci majφ po°ßd strach z ·plnΘho uvoln∞nφ ot∞₧φ a svoje lidi co nejvφce a vÜude mo₧n∞ hlφdajφ. Na druhΘ stran∞ zßkaz vstupu s fo¥ßkem mi p°ipadß a₧ nezvykle moudr², proto₧e Lenin by se jinak pod nßporem vÜech t∞ch blesk∙ u₧ urΦit∞ dßvno rozpadnul.

    Dßvßme m∙j bat∙₧ek do ·schovny na ManΘ₧nφm nßm∞stφ a nejd°φv p∙jdeme do Kremlu. A₧ se z n∞j vrßtφme, dßme do ·schovny i Tßnin bat∙₧ek, do n∞ho₧ schovßme i fo¥ßky a p∙jdeme se podφvat do mauzolea.

    Kreml s mal²m äkô se naz²vß opevn∞nφ postavenΘ kolem m∞sta. Ten moskevsk² byl postaven kolem roku 1150 a kolem 1320 u₧ byl sφdlem ruskΘ cφrkve. B∞hem stoletφ v n∞m bylo postaveno n∞kolik kostel∙ a katedrßl a poslednφ budovou p°idanou do kremelskΘ äsbφrkyô se stal typicky komunisticky vypadajφcφ Stßtnφ palßc z 60. let 20. stoletφ.

Zvonice Ivana VelkΘho je dominantou Kremlu

    Je to s podivem, ale vÜechny hlavnφ cφrkevnφ pamßtky za zdmi Kremlu p°etrvaly dokonce i vlßdu Sov∞t∙. Tak te∩ m∙₧eme obdivovat nap°. zvonici Ivana VelkΘho, kterß je pro svou v²Üku a zlatou kopuli viditelnß i z mnoha mφst v Moskv∞, Uspenskou katedrßlu se zlat²mi kopulemi a velk²mi ikonami namalovan²mi p°φmo na venkovnφch zdech, nebo Archand∞lskou katedrßlu, kterß po staletφ slou₧ila jako korunovaΦnφ, svatebnφ a poh°ebnφ kostel vÜech car∙ od 1320 do 1690 krom∞ Borise Godunova (ten je pochovßn v Sergiev Posad∞). Od Petra VelikΘho zaΦali b²t carovΘ pochovßvßni v Petrohrad∞.

    V celΘ Moskv∞ platφ systΘm dvojφho vstupnΘho pro Rusy a pro cizince. U₧ to nebudu komentovat, proto₧e bych se ukomentoval. Je to prost∞ znak chud²ch zemφ (a bohu₧el i ╚eskΘ republiky). Vstup do Kremlu jako takovΘho je pro vÜechny stejn², ale vstupy do jednotliv²ch objekt∙ jsou pro cizince 3╫ v∞tÜφ ne₧ pro Rusy a do ka₧dΘho kostela nebo katedrßly je to 6 dolar∙, do zbrojnice (obsahuje nep°ebernΘ mno₧stvφ klenot∙, vΦetn∞ carsk²ch korunovaΦnφch) dokonce 10 dolar∙. My se jdeme podφvat jen do kostela Blaho°eΦenφ. Stojφ za to. Vnit°ek je temn², rozd∞len² na n∞kolik mφstnostφ. Od svφΦek je v nφ zvlßÜtnφ v∙n∞ a tajemn² d²m. Jeho nejv∞tÜφm magnetem majφ b²t ikony. A opravdu je to n∞co ·₧asnΘho. VÜechny st∞ny jsou pomalovanΘ a ikony jsou namalovßny p°φmo na nich. Ty nejrealistiΦt∞jÜφ ·dajn∞ namaloval ╪ek Theophanes. Opravdu majφ ve tvß°φch lidskΘ v²razy a nejsou to jen strnulΘ obrazy svat²ch jak b²vß u ikon zvykem. Jen stojφme a ·₧asn∞ hledφme.

    P°ed Ivanovou zvonicφ stojφ dv∞ zvlßÜtnosti Kremlu: d∞lo äCar-puÜkaô a zvon äCar-kolokolô. Hlave≥ äCara-puÜkyô mß pr∙m∞r cel²ch 89 cm a p°φmo v nφ je vyryt portrΘt Fjodora I., kter² jej dal roku 1586 odlφt. Pravd∞podobn∞ z n∞j nebylo ani jednou vyst°eleno. Ani äCar-kolokolô nikdy neposlou₧il svΘmu ·Φelu, proto₧e b∞hem po₧ßru v roce 1737 praskl a odlomil se z n∞j 11tunov² kus. Ten dnes spoΦφvß vedle svΘho 191tunovΘho tatφΦka.

    Krom∞ cφrkevnφch jsou v Kremlu i stavby sv∞tskΘ. P°φkladem je u₧ zmφn∞n², cel² Kreml hyzdφcφ, Stßtnφ kremlinsk² palßc postaven² v letech 1960-1 pro sjezd KomunistickΘ strany, nebo mladÜφ a o n∞co lΘpe vyhlφ₧ejφcφ NejvyÜÜφ sov∞t, Φi Senßt. Jednu Φßst Kremlu tvo°φ p∞kn∞ udr₧ovan² park.

    Kreml je normßlnφ v²konnΘ sφdlo prezidenta a jako takovΘ samoz°ejm∞ klade nßvÜt∞vnφk∙m urΦitß omezenφ. Do oficißlnφch budov v∞tÜinou nenφ p°φstup a krom∞ chodnφk∙ se m∙₧e chodit u₧ jen po vyznaΦen²ch p°echodech. Kdy₧ se Φlov∞k ocitne mimo, nebo t°eba jen Ülßpne na silnici, proto₧e chce mφt lepÜφ pohled kv∙li fotce, hned se ozve hvizd. To strß₧nφk majφcφ p°φsluÜnou Φßst silnice na starosti ukazuje turist∙m aby dßvali pozor. Hvizd se ozve i kdy₧ Φlov∞k p°echßzφ po p°echodu a blφ₧φ se auto. D∙vodem je aby kremelskß auta m∞la plynul² provoz a ₧ßdn² nßvÜt∞vnφk je nezdr₧oval.

RudΘ nßm∞stφ je v₧dy v dob∞ otev°enφ Leninova mauzolea neprodyÜn∞ uzav°eno

    T∞sn∞ p°ed dvanßctou se stavφme do fronty na vstup do Leninova mauzolea. Po 3/4 hodin∞ Φekßnφ prochßzφme skrz prohlφdku, kdy nßs vojßci Üacujou jestli nemßme fo¥ßky. Kontrola je umφst∞na mezi zdφ Kremlu a Stßtnφm historick²m muzeem, tak₧e vlastn∞ jeÜt∞ mimo nßm∞stφ. Mauzoleum, stup≥ovitß hranatß pyramida z ΦernΘho a rudΘho, leÜt∞nΘho mramoru s nßpisem Lenin je asi v polovin∞ nßm∞stφ. Docela se mi lφbφ. Vstup hlφdajφ dva vojßci, kte°φ nßvÜt∞vnφky upozor≥ujφ aby v mauzoleu nemluvili a p°ed vstupem sundali pokr²vky hlavy. Vstupujeme dovnit° a po schodem schßzφme dol∙. VÜe kolem je ΦernΘ. Zah²bßme doprava a ocitßme se v Leninov∞ hrobce. Kolem Lenina je po t°ech stranßch p≤dium, po kterΘm jde bez zastavenφ (dalÜφ p°φkaz od vojßk∙) had nßvÜt∞vnφk∙. V mφstnosti je tlumenΘ sv∞tlo. Osv∞tlen je jen Lenin a ze stropu prosvφtß pßr paprsk∙ dennφho sv∞tla tmav²mi skly. Lenin za ty desφtky let trochu pobledl (p°eci jen u₧ je mu 118 let, ₧e), ale po°ßd si zachovßvß zßhadn² (snad optimistick²) ·sm∞v. Mß tmavΘ sako a puntφΦkovanou kravatu. Je jakoby p°ikryt n∞jak²m zßv∞sem, ale p°i bli₧Üφm pohledu odhaluju, ₧e je to mramor vytesan² do podoby pokr²vky. Z toho vÜeho se ve m∞ mφsφ zvlßÜtnφ sm∞s respektu a ·divu.

    Po vyjitφ z mauzolea se jeÜt∞ nejde zp∞t na nßm∞stφ, ale zahne se za mauzoleum a podΘl kremelskΘ zdi pokraΦuje sm∞rem ke SpaskΘ v∞₧i. PodΘl chodnφΦku jsou ve zdi zasazeny desky se jmΘny lidφ, kte°φ jsou zde pochovßni. Krom∞ politik∙ jako Bre₧n∞v, Stalin, Frunze, Dzer₧inskij a Sverdlov taky t°eba Gagarin, KurΦatov, Äukov nebo John Reed. U ka₧dΘho je polo₧eno n∞kolik um∞l²ch karafißt∙ a jen u dvou jsem si vÜiml Φerstv²ch prav²ch kv∞tin: velkΘho pugΘtu u Stalina a ₧iv²ch karafißt∙ u Gagarina. Tady prohlφdka konΦφ my vchßzφme na RudΘ nßm∞stφ. Dnes jsme tΘm∞° poslednφ nßvÜt∞vnφci, tak₧e vidφme, jak za poslednφmi lidmi jde kordon vojßku kontrolujφcφ ₧e se nikdo nikde nezapomn∞l. Vchßzφme na RudΘ nßm∞stφ, ze kterΘho u₧ zmizely zßtarasy a zaΦφnß se zapl≥ovat lidmi.

    Jeliko₧ RudΘ nßm∞stφ je jeÜt∞ po°ßd zav°enΘ, musφme se na ManΘ₧nφ nßm∞stφ, kde mßme v ·schovn∞ v∞ci vrßtit p°es GUM. Tady si dßvßme prav² rusk² Lipton, proto₧e venku je chladno a dΘÜ¥ je na spadnutφ. Kdy₧ jsme u toho obΦerstvenφ °eknu pßr slov o nakupovßnφ. ╚asto si kupujeme bu∩ n∞jakΘ pirohy, nebo chleba, kefφr, s²r apod. V∞tÜina krßm∙, hlavn∞ potravinov²ch, je pultov²ch, kde obsluhujφ prodavaΦky. Na rozdφl od Petrohradu tady ale v∞tÜinou nemusφme stßt t°i fronty (zjistit cenu, zaplatit, dostat zbo₧φ), ale platφ se rovnou u p°φsluÜnΘho pultu. Nabφdka je celkem dobrß (i kdy₧ dost drahß), ale absolutn∞ nejv∞tÜφ prostor v potravinov²ch obchodech (t°etina i vφc!) zabφrß alkohol! - desφtky druh∙ vodek, whisky, ko≥ak a taky pivo. Hned 2. mφsto co do Φetnosti pat°φ cukrovinkßm - jsou na zaΦßtku Θry konzumu.

RusovΘ hltajφ hamburgery v Mekdonalc

    Kdy₧ je Φlov∞k v Moskv∞, m∞l by se taky podφvat do Tre¥jakovskΘ galerie. My tady te∩ jsme, tak jdeme. Dnes je galerie stßtnφ, ale p°ed vφce ne₧ stoletφm byla soukromß. To bylo v dob∞, kdy ji brat°i Pavel a Sergej Tre¥jakovi zalo₧ili. Do roku 1995 byla galerie 9 let renovovßna a dnes je v nφ mimo jinΘ nejlepÜφ pr² nejlepÜφ sbφrka ikon na sv∞t∞ a i skv∞lΘ obrazy rusk²ch malφ°∙ 19. stoletφ (peredvi₧niky...). Mnoho exponßt∙ s nßbo₧enskou tΘmatikou bylo v Θ°e Sov∞t∙ zkonfiskovßno z kostel∙, kterΘ je te∩ zase cht∞jφ zp∞t, tak₧e se o n∞ urΦit∞ strhne nejedna bitva.

    VstupnΘ je asi 40 rubl∙, ale stojφ za to. InteriΘry sßl∙ nic moc (absolutn∞ neporovnatelnΘ t°eba s petrohradskou Ermitß₧φ, kde vedle sebe o pozornost zßpasφ jak exponßty tak interiΘry ve kter²ch jsou vystaveny), ale obrazy jsou skv∞lΘ. Jß jsem spφÜ na realistickΘ zpracovßnφ, tak₧e mi v²tvory t°eba Picassa moc ne°φkajφ a prßv∞ tady si realismu dost u₧φvßm - od portrΘt∙ p°es obrazy s nßbo₧enskou tΘmatikou, bitvy, a₧ po äpohledniceô z dalek²ch cest do Indie, ═rßnu...

    Sbφrka ikon je opravdu ·chvatnß. NejstarÜφ pochßzφ z 12. stoletφ a jsou krßsnΘ. Jejich tady takovß spousta, a₧ Φlov∞ku p°echßzφ hlava kolem. Stojφ to za to.

    Dnes chci jeÜt∞ zajφt do n∞jakΘ internetovΘ kavßrny, poslat pozdrav do Brauna a p°eΦφst si poÜtu. Tß≥a si asi p°ed dv∞ma dny v metru vÜimla reklamy na Internet-sal≤ny, z nich₧ dva majφ b²t v areßlu b²valΘ VDNCH (Vystavka Dosti₧enij Narodnovo Chozjajstva), tak sm∞°ujeme tam. Stejn∞ jsme ji cht∞li vid∞t.

    Kdy₧ vystupujeme z metra na stanici äVDNCHô, prÜφ a je oÜklivo. Hned u metra je 100metrov² pamßtnφk v podob∞ startujφcφ rakety tyΦφcφ se nad Muzeem kosmonautiky. Rychle prochßzφme kolem prodejnφch stßnk∙, kter²ch tady je, stejn∞ jako v celΘ Moskv∞ spousta, a mohutnou brßnou vchßzφme do areßlu. Hned na kraji je mapa, kde hledßme nßÜ pavilon s Internet-sal≤nem. Celß VDNCH mß rozlohu n∞kolika kilometr∙ ΦtvereΦn²ch a asi 80 pavilon∙. Nßs zajφmß pavilon Centralnyj. Internet-sal≤n je u₧ bohu₧el zav°en² (majφ jen do 6), tak zkouÜφme druh² v pavilonu 69. Tady mßme v∞tÜφ Üt∞stφ. U v∞tÜiny poΦφtaΦ∙ sedφ malφ kluci a pa°φ hry, ale jeden je po°ßd voln² pro p°φstup na Internet. Hodina stojφ 30 rubl∙ (asi 130 korun), u₧ ale zb²vß jen 20 minut do zav°enφ. Rychle smolφm alespo≥ pßr °ßdek o uplynul²ch dnech. Jsem zv∞dav, jestli ten dopis dojde.

Den 7, st°eda 26. 8.

VeΦer budeme odjφ₧d∞t z Moskvy, tak₧e rßno naÜe prvnφ cesta vede na Kaza≥skΘ nßdra₧φ, kde si v ·schovn∞ nechßvßme batohy.

Chlouba Ruska - televiznφ v∞₧ Ostankino...

    Tß≥a i jß chceme jeÜt∞ napsat n∞jakΘ e-maily, proto se vracφme na VDNCH, dnes u₧ vlastn∞ VVC (Vsjerossijskyj Vystavnyj Centr). Tß≥a pφÜe dopis Bra≥ovi do Indie (snad se s nφm v Bombaji potkßme) a jß si pak vy°izuju svoji hotmailovou poÜtu (to znφ straÜn∞ divn∞: vy°izovat si poÜtu a b²t p°itom tisφce kilometr∙ od domova). N∞kolik lidφ nßm napsalo ₧e nßm fandφ a pop°ßlo a¥ potkßvßme jen samΘ dobrΘ lidi. Dφky!, zatφm se nßm to da°φ. Jen ta klßvesnice by nemusela b²t Microsoft Natural Keyboard a jeÜt∞ k tomu s rusk²m uspo°ßdßnφm klßves.

    Po hodin∞ s Internetem vychßzφme ven, kde se zatφm ud∞lalo p∞kn∞ a na rozdφl od rßna svφtφ slunce. Jdeme se tedy trochu projφt abychom zjistili jak²ch ·sp∞chº vlastn∞ SSSR dosßhlo. Pavilony jsou opravdu v²stavnφ. Brn∞nsk² veletr₧nφ areßl je proti tomu drobeΦek. Tady je skoro 80 velk²ch pavilon∙, n∞kterΘ postavenΘ ve stylu typickΘm pro region jejich₧ zbo₧φ v nich kdysi vystavovali. Dnes se vÜak v²stavka sov∞tsk²ch ·sp∞ch∙ sklßdß z p°ehlφdky ΦφnskΘho textilu, kanadsk²ch kabßt∙, holandsk²ch bot, japonskΘ elektroniky a ΦeskΘho piva. Skoro jako by Rusko vÜechny tyhle zem∞ koupilo. Nebo je tomu naopak...?

    Dßvßme si pirohy s bramborem a se zelφm a pozorujeme mumraj v areßlu. Sedφme u krßsn²ch kaÜen na malΘm nßm∞stφΦku. VÜichni chodφ kolem s obrovsk²mi taÜkami, jeliko₧ se tady dß sehnat snad vÜechno. I Internet. Velkou Φßst samoz°ejm∞ tvo°φ obch∙dky s alkoholem. Skoro na konci areßlu je na nosnφku pov∞Üenß raketa, vysokß tak 60 m, s modulem Vostok. Hned vedle stoji vyslou₧ilß ruskß dopravnφ letadla TU-134 a TU-154, ve kter²ch se dß za mφrn² poplatek nahlφdnout do kabiny pilot∙.

    P°ed VDNCH se znovu ocitßme p°ed Kosmonautick²m muzeem. JeÜt∞ vyÜÜφ ne₧ pamßtnφk dob²vßnφ kosmu tyΦφcφ se nad muzeem je ale v dßlce Φnφcφ 540 m vysokß televiznφ v∞₧ Ostankino. Jeliko₧ se vyΦasilo, °φkßme si, ₧e bychom se mohli na Moskvu podφvat trochu z v²Üky.

    V∞₧ je asi 2 km od VDNCH, ale nßm to v∙bec nevadφ, proto₧e do veΦera u₧ se stejn∞ chceme jen tak prochßzet. Cestou taky narß₧φme na dobrΘ potraviny, kde si nakoupφme jφdlo do vlaku.

    Areßl v∞₧e je obehnßn vysok²m plotem a pro nßvÜt∞vnφky byla postavena zvlßÜtnφ budova, kde se kupujφ lφstky a odklßdajφ velkß zavazadla (jako m∙j ba¥∙₧ek), fo¥ßky a kamery jsou naÜt∞stφ povoleny.

... a pohled z nφ na dalÜφ chloubu Ruska - zasmogovanou Moskvu

    Od nßvÜt∞vnickΘ budovy vede k v∞₧i p°es obrovskou louku v jejφm₧ st°edu v∞₧ stojφ krytß cesta, ze kterΘ se nesmφ uhnout. Uprost°ed cesty je kontrola formulß°∙, kterΘ jsme museli vyplnit. Pak u₧ nßs pouÜt∞jφ dovnit° a èup! v²tah nßs b∞hem 63 sekund vyvß₧φ do 7. patra, kterΘ je ve v²Üce 337 metr∙.

    Pohled kter² se nßm naskytl je prost∞ ·₧asn². VÜechno dole je mr≥avΘ a i ty dva kilometry k VDNCH mßme te∩ jako na dlani. Te∩ vidφme jak vypadß v²staviÜt∞ jako celek - odsud p∙sobφ jeÜt∞ rozlehleji ne₧ se nßm zdßlo na zemi.

    Je odsud dokonce vid∞t i nßÜ hotel. Te∩ je ale samoz°ejm∞ malink². Tady vidφme, ₧e v Moskv∞ je docela hodn∞ zelen∞, vΦetn∞ n∞kolika docela velk²ch les∙. M∞sto se skoro na vÜech stranßch tßhne a₧ na obzor a vÜechna mφsta v centru jako Kreml, katedrßla Vasila Bla₧enΘho nebo Univerzita jsou malinkß a vzdßlenß.

    V podlaze vyhlφdkovΘho patra je 6 velk²ch sklen∞n²ch oken, skrz kterß je vid∞t a₧ dol∙ do hloubky 337 metr∙. ╚lov∞k na skle prost∞ stojφ a pod nφm nenφ dlouho nic, a₧ po n∞kolika stovkßch metr∙ auta na blφzkΘm bulvßru. D∞ti se nechßvajφ fotit jak na sklech le₧φ - je to sranda.

    Cestou do centra nakupujeme jφdlo do vlaku. Do Almaty pojedeme 3 dny a to u₧ je n∞jakß doba. Jsme obt∞₧kßni Üesti flaÜkami s vodou, chleby, zeleninou, polΘvkami v sßΦku (v rusk²ch vlacφch b²vajφ samovary s va°φcφ vodou) a n∞jak²mi konzervami. Jedeme do AlexandrovskΘho sadu, proto₧e bychom cht∞li jeÜt∞ naposledy vid∞t RudΘ nßm∞stφ.

    Sedφme v sadu a veΦe°φme. U₧ zase prÜφ a je docela zima. Hned po jφdle to balφme a jdeme se podφvat na ManΘ₧nφ nßm∞stφ, pod nφm₧ mß b²t podzemnφ nßkupnφ centrum.

    DalÜφ Üok. U₧ t²den jsme v Moskv∞, v tΘto Φßsti jsme byli snad ka₧d² den, ale to ₧e je tady v podzemφ ne jen nßkupnφ centrum, ale p°φmo celΘ podzemnφ m∞steΦko, to jsme v∙bec nev∞d∞li. ╚ty°i patra obchod∙, butik∙, cestovnφch kancelß°φ. Jedno celΘ patro je obrovskß hala kde majφ poboΦky snad vÜechny velkΘ °et∞zce s rychl²m jφdlem (krom∞ Mc DonaldÆs). Sklen∞nΘ kopule, kterΘ na ManΘ₧nφm nßm∞stφ tvo°φ zajφmavou souΦßst okolφ jsou tady naopak vysoko nad hlavami nakupujφcφch a je jimi vid∞t te∩ u₧ tmavΘ noΦnφ nebe.

    Vychßzφme z (teplΘho) podzemφ do (studenΘho) nadzemφ. Sm∞°ujeme na RudΘ nßm∞stφ.

Nad Muzeem kosmonautiky Φnφ tento stometrov² pamßtnφk

    Dnes katedrßla Vasila Bla₧enΘho svφtφ, ale jeho osv∞tlenφ mi nep°ipadß nic moc. Stejn∞ tak Kreml je osv∞tlen jen mdle. Ani v tomhle m∞ RusovΘ nep°esv∞dΦili o tom, ₧e by m∞li n∞jak² vkus. Naposledy se ohlφ₧φme a mizφme v ·trobßch metra, kterΘ nßs odvß₧φ na Kaza≥skΘ nßdra₧φ.

    Jako ka₧dß obrovskß zem∞ i Rusko je neustßle v procesu st∞hovßnφ nßrod∙. Nßdra₧φ je p°epln∞no lidmi Φekajφcφmi na sv∙j äpoezdô a svou troÜkou do ml²na te∩ p°ispφvßme i my.

    Vlak p°istavujφ asi 3/4 hodiny p°ed odjezdem a hned nastßvß obrovsk² ·prk a zßvod o mφsta. P°eci jen je vid∞t, ₧e tohle u₧ je opravdu styΦnΘ mφsto Evropy a Asie, u₧ se projevuje i nßtura Asiat∙ - neomalenost (brßno z naÜeho evropskΘho pohledu). NaÜt∞stφ mßme lφstky p°φmo na urΦitß mφsta v urΦitΘm vag≤nu.

    Provodnici v celΘm vlaku jsou KazaÜi. Rus∙m by se asi necht∞lo jet vlakem, kter² projφ₧dφ celΘ dva dny ·zemφm Kazakstßnu. A ani se jim nedivφm. V kupΘ je s nßmi n∞jakß kazaÜskß mamina s d∞ckem. Pr² jsou od Bajkonuru. Je zajφmavΘ, ₧e v∙bec ne°φkß ägô, ale jen samΘ ähô - nap°. äHaharinô mφsto äGagarinô. RusovΘ ve svojφ ruÜtin∞ v∙bec ähô nemajφ, ale KazaÜi zase ve svojφ ruÜtin∞ nemajφ ägô. StraÜn∞ se divφ, ₧e spolu cestujeme a nejsme man₧elΘ. RadÜi jim °φkßm, ₧e jedeme jen do Indie, aby se m∙j prav² smysl cesty nßhodou neroznesl a änenavÜtφvilô nßs n∞kdo, kdo by si myslel, ₧e jsme chodφcφ banky. Pak je tu jedna Ruska ₧ijφcφ v èimkentu vezoucφ snad 20 krabic nakoupen²ch v∞cφ, kterΘ jsou rozlo₧enΘ v kupΘ celΘho vag≤nu. KupΘ jsou uzav°enß, takovß ta Φty°postelovß, s ·lo₧nφm prostorem pod spodnφmi postelemi, lampiΦkou u ka₧dΘ z nich a dv∞ma ₧eb°φky. PovleΦenφ nenφ v cen∞ lφstku, platφ se za n∞ 10 rubl∙. My u₧ ale ₧ßdnΘ rubly nemßme, tak vytahujeme spacßky.

    VÜichni cestujφcφ jsou hned jako doma, rozbalujφ prvnφ zßsoby jφdla, p°ezouvajφ se do baΦkor a teplßk∙, nebo jinΘho, vpravd∞ domßcφho obleΦenφ. Aby ne, Φekajφ nßs 3 dny a 4 noci, kdy vlak bude naÜφm domovem.