U₧ za tmy p°ijφ₧dφme do hraniΦnφho m∞steΦka Sunauli. P°ekroΦenφ hranice trvß pßr minut, vlastn∞ je to jen formalita. Äßdnß celnφ prohlφdka a jsem v Nepßlu. Dostal jsem se do roku 2055, letopoΦtu, je₧ je v Nepßlu oficißln∞ uznßvßn. Taky jsme ale v roce 1117, co₧ je zase letopoΦet uznßvan² Newary v KßthmandskΘm ·dolφ.
Na nepßlskΘ stran∞ ihned jako kdy₧ utne konΦφ ten neustßl² tlak prodejc∙, kterΘmu je Φlov∞k v Indii vystaven skoro i ve spanφ. Ne ₧e by tady nebyl ₧ßdn², ale zdaleka ne tak agresivnφ a hlavn∞ - NE znamenß NE, co₧ je v∞c v Indii nep°edstavitelnß.

    Ubytovßvßm se v roztomilΘm hot²lku a hned si dßvßm tibetskou veΦe°i. Venku je sice chladno, ale p°i vyhlφdce dvou t²dn∙ neruÜenΘho pobytu v Nepßlu (alespo≥ doufßm) mi to v∙bec nevadφ.

Den 89, pond∞lφ 16. 11.

V noci bylo docela chladno. Ta zima se tßhne od Khad₧uraha a u₧ jsem z nφ nastydnul a mßm r²mu. Ve dne je ale p°φjemn∞, v₧dycky do t°iceti stup≥∙.

    Dnes bych mohl klidn∞ pokraΦovat dßl do Nepßlu, ale chci navÜtφvit Lumbini, malΘ mφsto kousek od indickΘ hranice. Doprava v Nepßlu nenφ nejrychlejÜφ, tak₧e o kdy₧ Lumbini je od Sunauli jen 22 km, vyhradil jsem si na ten v²let radÜi cel² den. A dob°e jsme ud∞lal!

    Kdy₧ nasedßm do mφstnφho autobusu, vypadß spφÜ jako by ho prßv∞ vytßhli z n∞jakΘho smetiÜt∞. Z n∞kter²ch sedaΦek u₧ jsou zbyly kostry, ostatnφ sedaΦky jsou otrhanΘ, d∞ravΘ a o chyb∞jφcφch oknech a ni nemluv∞. Hlavnφ ale, je ₧e to jede a Nepßlci se navφc usmφvajφ, tak co chci vφc. Pohoda.

    U₧ vΦera, p°i p°φjezdu do Sunauli jsem vid∞l v dßlce hory. Te∩ jsme k nim ale blφ₧, tak₧e jsou äzastφn∞nyô asi dvoutisφcov²mi pahorky vypφnajφcφmi se mezi nepßlskou nφ₧inou Terai a Himalßjφ. U₧ jsem pryΦ z gangeatickΘ planiny a kolem jsou hustΘ smφÜenΘ lesy.

    Autobus se Üine po silnici tak ä·₧asnouô rychlostφ hlavn∞ proto, ₧e stavφ po ka₧d²ch sto metrech a nabφrß vÜechny ty babiΦky a d∞deΦky jedoucφ na svß polφΦka. KliΦkujeme mezi poli a poslednφho asi p∙l kilometru u₧ jedeme jednφm velk²m staveniÜt∞m.

Lumbini

Kolem jsou rozesety buddhistickΘ klßÜtery, jako korejsk², Φφnsk², Ürφlanksk², tibetsk², a nepßlskß vlßda tu stavφ velk² buddhistick² komplex, kter² by odpovφdal v²znamu mφsta. Vlastnφ Lumbini je toti₧ jen oplocen² pozemek, na n∞m₧ stojφ pßr mr≥av²ch stup, svatΘ jezφrko a pak jeden velk² p°φst°eÜek. Tady se pr² s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ narodil princ Siddharta Gautama, pozd∞ji znßmy jako Buddha (Probuzen²). Na mφst∞ p°φst°eÜku kdysi stßval chrßm, kter² dal postavit cφsa° AÜ≤ka prßv∞ pro p°ipomenutφ mφsta narozenφ Buddhy. Dnes se tam hrabou archeologovΘ.

V Lumbini dnes nenφ nic vφc, ne₧ jen zßklady star²ch chrßm∙, zvlßÜtnφ atmosfΘra tΘ dßvnΘ udßlosti vÜak stßle p°etrvßvß

    ZvlßÜtnφ je, ₧e tady nenφ ani jeden turista. Tak v²znamnΘ mφsto (alespo≥ pro buddhisty) a skoro nikoho nep°itahuje. Jen pßr Ind∙. Mo₧nß je to tak i lepÜφ. M∙₧u si bez ruÜenφ u₧φvat duchovnφch sil, kterΘ jsou kolem cφtit. Fakt zvlßÜtnφ. Nikde nenφ nic materißlnφho co by stßlo za zmφnku a p°esto mßm dobr² pocit, ₧e jsem tady.

    Kdy₧ u₧ jsem se dostal a₧ do Lumbini, cht∞l jsem se podφvat i do Tilaurakotu. Tilaurakot byl kdysi hlavnφm m∞stem republiky Kapilavasta, kde Buddha jako krßlovsk² syn strßvil 29 let ₧ivota. B∞hem tΘ doby se pohyboval jen po palßci, a tak kdy₧ se ze zv∞davosti dostal ven a vid∞l vÜude kolem bφdu a dokonce i starΘ lidi, tak to s nφm ot°ßslo, ₧e u₧ se do palßce nevrßtil. Uv∞domil si, ₧e byl celou dobu jakoby izolovßn v kleci a u₧ necht∞l b²t dßl vφc klamßn. Vydal se na cestu za osvφcenφm, kterß pak dala vzniknout novΘmu nßbo₧enstvφ - buddhismu.

    Asi hodinu Φekßm na k°i₧ovatce u Lumbini uprost°ed polφ, ale autobus nikde. Jeliko₧ navφc zaΦφnß prÜet a na v²let s tak spolehlivou dopravou u₧ zaΦφnß b²t pokroΦilß doba, radÜi sedßm na autobus opaΦn²m sm∞rem a vracφm se do Sunauli.

Sunauli

Zbyl² Φas do konce dne vyu₧φvßm st°φdav∞ psanφm denφku (po°ßd jsem ale pozadu) a k pozorovßnφ lidφ z p°φjemn∞ krytΘ terasy na st°eÜe svΘho hot²lku. Nepßl je opravdu o dost chudÜφ ne₧ Indie, ale lidi mi p°ipadajφ p°φjemn∞jÜφ. Mo₧nß je to prßv∞ tφm, proto₧e na sv²ch cestßch jsem vypozoroval, ₧e Φφm chudÜφ zem∞, tφm srdeΦn∞jÜφ lid. Asi se tolik nehonφ za mamonem, proto₧e v jejich zemi skoro ₧ßdn² nenφ.

    Nepßl je, jak se dalo Φekat, hodn∞ ovlivn∞n Indiφ. Stejnß auta (znaΦky Tata), indickß hudba, indickΘ v²robky vÜeho druhu, indick² chaos. Aby se alespo≥ trochu odliÜil a ukßzal, ₧e nepat°i pod Indii, stanovil si o 15 minut posunut² Φas. Tj. kdy₧ je Indii poledne, v Nepßlu je u₧ Φtvrt na jednu. Moc to ale nepomßhß, proto₧e t°eba indickß rupie je tady za tvrdou m∞nu a dokonce se s nφ na hodn∞ mφstech i dß platit. Tady na hranici je to ale trochu zmatenΘ, proto₧e kdy₧ n∞kdo °φkß n∞jakou cenu, musφm se v₧dy ujistit kterou rupii myslφ. Tohle vÜechno jsou ale zkuÜenosti z teprve prvnφho dne, tak₧e uvidφme, jestli to tak je v celΘm Nepßlu.