www.eCesty.cz - Kam jste se v₧dycky cht∞li podφvat!

Nemßm ₧ßdn² originßlnφ nßpad jak tenhle denφk zaΦφt, tak₧e zaΦnu tφm kdy jsem na nßpad podniknout cestu kolem sv∞ta p°iÜel. Vlastn∞ u₧ to p°esn∞ nevφm, snad n∞kdy po nßvratu ze St°ednφho v²chodu. NejspφÜ by k tomu ale d°φve Φi pozd∞ji stejn∞ doÜlo, bylo jen otßzkou Φasu kdy se zaΦnu cφtit na n∞co tak velkΘho.

    V roce 1995 jsem proto zaΦal pracovat na itinerß°i a p°edevÜφm zu°iv∞ Üet°it. Jako zßklad itinerß°e jsem si zvolil t°i zem∞ kterΘ jsem v₧dycky cht∞l navÜtφvit: Indii, Austrßlii a Peru. Ty v podstat∞ i urΦili trasu zbytku cesty a tak hrub² itinerß° byl hotov za n∞kolik t²dn∙: do Indie se dostat p°es Rusko, Kazakstßn, ╚φnu a Pßkistßn a na indickΘm subkontinentu se podφvat i do Nepßlu a BangladΘÜe, pak p°elet∞t do Thajska (pozemnφ cesta p°es Myanmar je pro cizince nepr∙jezdnß) a p°es Malajsii, Singapur a IndonΘsii dojet a₧ do Austrßlie, z Austrßlie pokraΦovat dßl na v²chod letem do Chile v ji₧nφ Americe a p°es Bolφvii, Peru a Kolumbii ukonΦit cestu na nejsevern∞jÜφm konci jihoamerickΘho kontinentu ve Venezuele. PodrobnΘ rozpracovßnφ itinerß°e vÜak trvalo p°es dva a p∙l roku, b∞hem nich₧ jsem ho pod vlivem nar∙stajφcφch nßklad∙ musel trochu zkrßtit a vypustit Kolumbii s Venezuelou. Mohl jsem sice Üet°it o n∞co d²l a zφskat tak penφze i na n∞, ale to äd²lô by vzhledem k itinerß°i znamenalo dalÜφ rok. ProΦ? Proto₧e v cest∞ mezi ╚φnou a Pßkistßnem stojφ vysokΘ hory, je₧ jsou pr∙jezdnΘ jen v lΘt∞ a zaΦßtkem podzimu, tak₧e m∙₧u vyjet jen v tΘhle dob∞. Odlo₧it cestu o dalÜφ cel² rok u₧ se mi necht∞lo, to jsem se radÜi smφ°il s tφm, ₧e Kolumbii a Venezuelu uvidφm jindy.

    Podobnß cesta samoz°ejm∞ nenφ zadarmo, ale naÜt∞stφ se p°i nφ spojφ n∞kolik region∙, do nich₧ by odd∞lenΘ cesty vyÜly daleko drß₧. Moje p∙vodnφ finanΦnφ p°edstavy byly trochu naivnφ a vychßzely spφÜ z p°ßnφ co nejni₧Üφ Φßstky ne₧ znalosti skuteΦnosti. Prvotnφ Φßstka 120 000 korun se s tφm jak jsem zφskßval vφc a vφc informacφ a mohl zp°es≥ovat svoje odhady postupn∞ zvedala, a₧ se vyÜplhala ke koneΦn²m 230 000 (a to i kdy₧ jsem vypustil Kolumbii a Venezuelu). P°ed odjezdem zb²valo vy°eÜit jak budu penφze Φerpat. Vezmu si je vÜechny s sebou? A pokud ano, tak v jakΘm pom∞ru? Kolik hotovosti a kolik Üek∙? Anebo si nevezmu nic a budu spolφhat jen na svoje kreditnφ karty? Nakonec jsem se rozhodl pro kompromis, vzal si 1000 dolar∙ v pom∞ru 400 hotovost, 600 Üeky a zbytek nechal na ·Φtu pro Φerpßnφ kartou.

    Kudy se dostaneme do Indie nebylo i p°es pom∞rn∞ podrobn² itinerß° a₧ skoro do poslednφ chvφle p°ed odjezdem, proto₧e jsme m∞li potφ₧e se zφskßnφm ΦφnskΘho vφza. Jako podmφnku k n∞mu toti₧ ΦφnskΘ velvyslanectvφ v Praze vy₧aduje zpßteΦnφ letenku. N∞co jako pozemnφ cesta pro ╚φ≥any prost∞ neexistuje a tak veÜkerΘ vysv∞tlovßnφ naÜich zßm∞r∙ nakonec v₧dy narazilo na otßzku äA m∙₧ete nßm tedy ukßzat zpßteΦnφ letenku?ô. Prost∞ krßsn² p°φklad tuposti a omezenosti. Dokonce jsme kv∙li tomu pro jistotu i po₧ßdali o φrßnskΘ vφzum pro p°φpadnou alternativnφ trasu p°es Turecko, ═rßn a Pßkistßn. Doslova n∞kolik dnφ p°ed odjezdem jsem se trochu namφchnul, koupil dv∞ letenky, kterΘ byly stoprocentn∞ vratnΘ a zanesl je na velvyslanectvφ. Vφzum bylo do n∞kolika dnφ, po kter²ch jsem letenky zase prodal a penφze ulo₧il zpßtky na ·Φet. MenÜφ podfuk, ale s blbci se nedß jednat jinak a bylo by Üpatn², kdyby jsme kv∙li n∞Φφmu ni₧Üφmu IQ museli m∞nit tak skv∞le vymyÜlenou trasu.

    PφÜu äjsmeô, p°esto₧e se chystßm cestu absolvovat sßm. Nebo alespo≥ v∞tÜinu cesty - na prvnφ necelΘ t°i m∞sφce se mnou toti₧ pojede moje kv∞tinka Tß≥a. Bohu₧el jsme se poznali p°φliÜ pozd∞ na to, abychom staΦili naÜet°it penφze pro oba. Na druhΘ stran∞ je to jejφ prvnφ cesta do rozvojov²ch zemφ, tak₧e je mo₧nß i lepÜφ, ₧e toho nebude napoprvΘ tolik. Rozvojov² sv∞t toti₧ dokß₧e Φlov∞ka dost rychle vyΦerpat a n∞kdy i znechutit. NaÜe cesty by se m∞li rozd∞lit v Bombaji, odkud Tß≥a odletφ dom∙ a jß zamφ°φm na sever do Nepßlu.

    RoΦnφ obdobφ odjezdu bylo itinerß°em dßno u₧ od zaΦßtku, ale p°esn² den jsem stanovil teprve te∩, n∞kolik t²dn∙ p°ed odjezdem. SpφÜ jen ze srandy m∞ napadlo vyu₧φt v²roΦφ, kterΘ na rok 1998 p°ipadlo. Ten den si budeme u₧ nav₧dy pamatovat - p°ed 30 lΘty, 21. srpna 1968, k nßm vtrhly armßdy äsp°ßtelen²chô zemφ vedenΘ äbratryô ze Sov∞tskΘho svazu, aby naÜi zemi zachrßnily od äsmrteln∞ nebezpeΦn²ch ₧ivl∙ô. P°i tΘhle tzv. äpomociô sice nßhodou post°φlely pßr ╚ech∙ (asi to taky byly ty... ₧ivly), ale jinak byla ävelice ·sp∞Ünßô: ╚echy na dalÜφch 20 let p°eÜla chu¥ myslet a ptßt se a pokorn∞ se znovu dali do budovßnφ sv∞tl²ch zφt°k∙ a pozφt°k∙, prost∞ tΘ nej·₧asn∞jÜφ budoucnosti. Nemohl jsem nevyu₧φt tak skv∞lΘ mo₧nost tuhle invazi alespo≥ trochu neoplatit a tak jsem datum odjezdu urΦil na 19. srpna, abychom 21. srpna rßno ävtrhliô do Moskvy, kde se ona äbratrskßô pomoc p°ed t°iceti lΘty upekla. Jen doufßm, ₧e jedinß invaze kterou v Moskv∞ uvidφme bude invaze turist∙. Ta je p°eci jen lepÜφ a prosp∞Ün∞jÜφ ne₧ ta co naÜi zemi zmrazila na cel²ch 20 let...