www.eCesty.cz - Kam jste se v₧dycky cht∞li podφvat!

P°ijφ₧dφme do Alice, kterΘ se zjevuje jako oßza uprost°ed horkΘ pouÜt∞. Vlastn∞ to JE oßza. Klima je tu snad nejp°φjemn∞jÜφ od Indie - teplo, ale sucho. Dφky bohu za tu zm∞nu. Snad se n∞jakou dobu zase nebudu koupat ve vlastnφm potu.

    Ubytovßvßm se v hostelu kousek od nßdra₧φ. Je vid∞t, ₧e Alice je pro bat∙₧kß°e oblφbenΘ mφsto, proto₧e hostel je nejenom velk², ale i pln². I tady, jako v Darwinu, je nejlevn∞jÜφ ubytovßnφ v noclehßrn∞ a musφm v recepci nechat vratnou zßlohu 10 dolar∙ za kliΦ (kdybych ho nßhodou ztratil).

    Za hostelem je parkoviÜt∞, tak₧e ti co se po Austrßlii pohybujφ autem (a je jich dost), majφ svΘho milßΦka pod dohledem.

    Ve velkΘ jφdeln∞ jsou i pohovky a televize. Hned vedle je velkß kuchyn∞ s lednicφ jako almara a p°φpravn²m pultem uprost°ed, p°esn∞ podle ergonomick²ch doporuΦenφ architekt∙. NejlepÜφ je ale zast°eÜenß veranda s d°ev∞n²mi laviΦkami a stoly p°φmo p°ed vchodem do mojφ noclehßrny. P°ipadßm si jako na pion²rskΘm tßbo°e. Hned vedle hostelu je internetovß kavßrna.

    Alice je p°φjemnΘ m∞sto. Äije v n∞m jen 20 000 lidφ, a ulice proto nejsou p°ecpanΘ auty, po smogu ani pamßtky. Na v²chod i na zßpad od m∞sta je poho°φ MacDonell a p°φmo uprost°ed m∞sta vyΦuhuje n∞kolik kopc∙ - vyhlφdek. SlunφΦko p°φjemn∞ svφtφ a jß se jdu projφt po p∞Üφ z≤n∞.

    Darwin i Alice jsou blφzko ·zemφ Austrßlc∙. I v Alice je proto plno krßmk∙ nabφzejφcφch d°evoryty, kresby, triΦka a i CD s hudbou Austrßlc∙. V ka₧dΘm z t∞chhle krßmk∙ je k dostßnφ i typick² hudebnφ nßstroj Austrßlc∙ - did₧erid∙. Jeho zvuk je jedineΦn² a snadno poznateln² - krßsnΘ hlubokΘ t≤ny.

    Ulicemi Alice brouzdß spousta Austrßlc∙. Nic ned∞lajφcφch, jen lelkujφcφch, sedφcφch pod stromy a Φekajφcφch na dalÜφ den.

    Uprost°ed Alice je p°φjemnß p∞Üφ z≤na. V jejφm st°edu prßv∞ te∩ stojφ velkΘ policejnφ auto. V bance ANZ si vyzvedßvßm cash advance. Tentokrßt na kartu VISA a je to bez problΘm∙. JeÜt∞ jedna cash advance a budu si moct koneΦn∞ koupit letenku do Chile. M∙j t²dennφ v²b∞rov² limit je bohu₧el p°φliÜ nφzk² na to, abych mohl zaplatit celou Φßstku kartou.

    V Darwinu mi doÜly baterky v budφku, tak si kupuju novΘ. Jsou ale dra₧Üφ ne₧ cel² budφk!

    Jeliko₧ Alice je uprost°ed pouÜt∞, kde v okol nenφ ₧ßdnΘ jinΘ v∞tÜφ obydlenΘ mφsto, museli se prvnφ b∞loÜÜtφ obyvatelΘ postarat o n∞kterΘ zßle₧itosti, je₧ jsou pro nßs, bydlφcφ na hust∞ osφdlen²ch ·zemφch, samoz°ejmostφ, neobvykl²mi metodami.

    Nap°φklad v pot°eb∞ pokr²t obrovskΘ ·zemφ kolem Alice lΘka°skou pomocφ zalo₧il jak²si John Flynn tzv. äRoyal Flying Doctor Serviceô. NeÜlo o nic jinΘho, ne₧ lΘtajφcφ sanitku, pomocφ nφ₧ se dokto°i dopravovali i do t∞ch nejodlehlejÜφch mφst. I dnes, kdy₧ u₧ je Alice spojeno se zbytkem Austrßlie Stuartovou dßlnicφ se vÜak na tomto systΘmu tΘm∞° nic nezm∞nilo, proto₧e okolnφ farmy jsou stßle izolovanΘ (nevedou k nim ₧ßdnΘ ädßlniceô) jako v dob∞ zalo₧enφ RFDS.

    Na Flynnovu poΦest byl tzv. Adelaide House, kdysi prvnφ nemocnice v Alice, p°em∞n∞n na John Flynn Memorial Museum. Tφm ale tenhle mal² kult osobnosti nekonΦφ, proto₧e hned naproti p°es trßvnφk stojφ John Flynn Memorial Church, kostel pojmenovan² op∞t po Flynnovi.

    Äe je Alice opravdu daleko odevÜad dokazuje sloup se sm∞rovkami ukazujφcφmi sm∞r a vzdßlenost k n∞kter²m sv∞tov²m velkom∞st∙m. Teda, je to fakt DOST daleko.

    Konec nicned∞lßnφ ve m∞st∞, jde se pracovat! Nejd°φv si na terminßlu Greyhound rezervuju na pozφt°φ jφzdenku do Yulary, m∞steΦka pßr kilometr∙ od Uluru (Ayers Rock). Tohle rezervovßnφ dop°edu m∞ trochu Ütve, proto₧e m∞ omezuje v pohybu. Jako dr₧itel Aussie Passu musφm rezervovat alespo≥ 24 hodin dop°edu a zßrove≥ jakmile dostanu jφzdenku u₧ to nejde zm∞nit a musφm odjet. No jo, prßv∞ spustili n∞jak² nov² rezervaΦnφ systΘm GYRO, a tak vÜichni pasa₧Θ°i budou n∞jakou dobu trp∞t, ne₧ vychytajφ jeho mouchy.

    Deset let po prvnφm p°echodu Austrßlie Stuartem, tedy roku 1872, byla z Adelaide na jihu do Darwinu na severu postavena telegrafnφ linka navazujφcφ na podmo°skΘ kabely z Darwinu na Jßvu a dßl do Evropy. Spojenφ mezi Austrßliφ a Britßniφ se tak zkrßtilo ze dvou m∞sφc∙ (pr∙m∞rnß doba trvßnφ doruΦenφ poÜty lodφ) na dva dny. Na ·zemφ Austrßlie bylo pro ·Φely zesφlenφ signßlu postaveno 12 opakovacφch stanic, a jedna z nich, ta nejd∙le₧it∞jÜφ, je dnes zachovßna jako muzeum. Samoz°ejm∞, ₧e mluvφm o stanici v Alice Springs.

    Z centra Alice vyrß₧φm ke stanici po znaΦenΘ cest∞, kterß m∞ vyvßdφ podΘl °eky Todd za m∞sto. ╪eka je ·pln∞ vyschlß, tak₧e te∩ jde spφÜ o °eku kamenφ. M∞sto konΦφ bez ohlßÜenφ a jß se ocitßm na ΦervenΘ p∞Üince uprost°ed skal. Ch∙ze je p°φjemnß, i kdy₧ slunce pra₧φ a p°idßvajφ se k n∞mu jeÜt∞ odrazy od skal.

    P∞Üinka se vine podΘl °eky, na prvnφ pohled nehostinnou krajinou. Skßly a obrovskΘ balvany jsou jen tak pohßzeny po okolφ a mezi nimi vyr∙stajφ bφlΘ, Φi hn∞dΘ stromy. Ke°e a trßva jsou p∞kn∞ ostnatΘ. RadÜi jdu po°ßd po p∞Üince, proto₧e m∙j pokus podφvat se do skal skonΦil obalenφm m²ch kalhot pichlav²mi lφstky a kv∞ty.

    Po t°ech kilometrech p°ichßzφm k malΘ oßze se stromy a trßvnφkem. Na trßvnφku jsou posßzeny laviΦky a stolky, asi na pikniky. Na stromech sedφ a cvrlikajφ ΦervenoÜedφ papouÜci Galah. P∞Üinka konΦφ a p°ede mnou je ona starß telegrafnφ stanice.

    Budovy stanice vypadajφ jako novΘ a tak trochu p°ipomφnajφ divok² zßpad. Ze sm∞ru od Alice k nim vede jeden dlouh² drßt, symbolizujφcφ telegrafnφ kabel z Adelaide, a sm∞rem na sever vede dalÜφ - telegrafnφ kabel do Darwinu.

    Äivot tady v pouÜti nebyl v∙bec jednoduch², obzvlßÜ¥ kdy₧ v dob∞ stavby stanice nebylo ₧ßdnΘ Alice Springs. M∞sto vzniklo a₧ o 16 let pozd∞ji (1888) a jmΘno Alice Springs (Aliciny prameny) dostalo podle pramen∙, u kter²ch telegrafnφ stanice stojφ. Prameny zase byly pojmenovßny po Alici, ₧en∞ Charlese Todda, vrchnφho dohlφ₧itele na stavbu celΘ telegrafnφ linky. Ve skuteΦnosti ale nejde o ₧ßdnΘ prameny, n²br₧ o obyΦejnΘ kalu₧e vody, kterΘ kv∙li skalnφmu podlo₧φ na tomto mφst∞ z∙stßvajφ po velk²ch deÜtφch do tΘ doby, ne₧ nevyschnou. M∞ly by se tak spφÜ jmenovat Alice Waterholes (Aliciny kalu₧e).

    V telegrafnφ ·°adovn∞ stojφ na stole p°ijφmaΦ, do kterΘho p°ichßzely morseovkou telegrafnφ depeÜe. Telegrafista je zaznamenal a odvysφlal dßl. Zopakovßnφm signßly op∞t nabyly na sφle a doÜly tak v bezchybnΘ form∞ k dalÜφ opakovacφ stanici. Ne₧ dorazily do Lond²na musely b²t zopakovßny jeÜt∞ mnohokrßt. Na zdech ·°adovny jsou vid∞t dva drßty sbφhajφcφ se v p°φstrojφch na stole. Jeden je do Adelaide, druh² do Darwinu.

    Vlastnφ Aliciny prameny jsou te∩ skoro vyschlΘ, tak₧e si m∙₧u jen p°edstavit jak vypadajφ kdy₧ je po deÜti. N∞jakß voda tu ale jeÜt∞ je, proto₧e se sem pßv∞ p°iÜel napφt mal² klokan.

    Kousek za telegrafnφ stanicφ Üplhßm na jeden kopec, ze kterΘho je perfektnφ v²hled do pouÜt∞ na sever, i na jih sm∞rem k Alice Springs. M∞sto ale vid∞t nenφ, proto₧e je schovanΘ za kopci kolem kter²ch jsem p°iÜel. Slunce se zaΦφnß sklßn∞t k obzoru a okolnφ skßly dostßvajφ Φerven² nßdech. Nßdhera!

    Chvilku sedφm p°ed stanicφ na laviΦkßch pod stromy. Cht∞l bych si ud∞lat fotku papouÜk∙, ale nevφm jak je p°ilßkat. Vytahuju alespo≥ denφk a chvφli pφÜu. Pak si vyndßvßm zbylΘ krajφce chleba od b∞da... a ejhle, papouÜci jsou v m₧iku u mn∞, pobφhajφ kolem a nenßpadn∞ loudφ. Skv∞l², tak takhle se na n∞ musφ!

    Po stejnΘ p∞Üince se vracφm zpßtky do m∞sta. Na jeho zaΦßtku, p°φmo v pφseΦnΘm korytu sedφ pod stromy stejnΘ skupinky Austrßlc∙ jako kdy₧ jsem Üel ke stanici. Asi fakt nemajφ co d∞lat.

    Nevracφm se jeÜt∞ do centra, ale odboΦuju, abych se vyÜplhal na Anzac Hill, z n∞j₧ je pr² p∞kn² v²hled na Alice. P∞Üinka je strmß, ale kdy₧ jsem naho°e zjiÜ¥uju, ₧e z druhΘ strany se sem dß vyjet autem. Je to asi oblφbenΘ mφsto i na zßpad slunce, proto₧e tady u₧ Φekß pßr lidφ dφvajφcφch se sm∞rem k zßpadnφmu obzoru. Na kopci stojφ pomnφk australsk²m ob∞tem ve vÜech vßleΦn²ch konfliktech (Anzac je zkratka z Australia and New Zealand Corps, neboli Sbory Austrßlie a NovΘho ZΘlandu) a na vysok²ch sto₧ßrech vlajφ vlajky Austrßlie a Northern Territory.

    Jak slunce zapadß, osv∞tluje poho°φ MacDonnell jihu od Alice. Poho°φ je rozd∞leno na dv∞ Φßsti, v²chodnφ a zßpadnφ, pr∙rvou (tzv. Heavitree Gap), kterou vede i Stuart Highway. Te∩ p°i zßpadu slunce je zßpadnφ Φßst poho°φ u₧ ve stφnu, kde₧to v²chodnφ je jeÜt∞ po°ßd osv∞tlenß. Fo¥ßky cvakajφ a lidi se kochajφ. Romantika uprost°ed australskΘho kontinentu.

    Sv∞tla Alice Springs se rozsv∞cejφ a jφ schßzφm po sch∙dkßch z kopce do ulic. Stavuju se ve Wol worthu, abych si koupil veΦe°i. Zkusφm jejich kilov² jogurt a na veΦe°i si beru i plechovku piva West End. Obojφ p°ichßzφ k chuti kdy₧ sedφm v hostelu na otev°enΘ jφdeln∞ a pφÜu denφk.

Den 216, ·ter² 23. 3.

Jsem n∞jak na Ütφru s denφkem. Od tΘ doby co jsem p°ilet∞l do Austrßlie se na n∞j v∙bec nem∙₧u soust°edit. Spφm v noclehßrnßch, tak₧e ₧ßdnΘ soukromφ a ₧ßdnß koncentrace. Bylo by mi to celkem jedno, kdybych nepsal denφk. U₧ p°ed tφm jsem trp∞l, ₧e v pr∙m∞ru dv∞ hodiny denn∞ strßvφm psanφm, ale te∩ se to stalo ne·nosn². Proto pφÜu te∩ rßno venku na otev°enΘ jφdeln∞. VeΦer je Φφm dßl tφm t∞₧Üφ se k tomu dokopat, proto₧e jsem unavenej a to, ₧e se vÜichni spolu bavφ, nebo si Φtou knφ₧ku, a jß bych m∞l psßt denφk, mi moc motivace nep°idß. Ach jo.

    Po psanφ denφku se stavuju na terminßlu Greyhound, abych si zarezervoval dalÜφ jφzdy. Mohl bych to sice ud∞lat pozd∞ji, ale v mφstech, kam te∩ pojedu nejsou Greyhound terminßly, tak₧e bych musel telefonovat a nem∞l bych jistotu, ₧e budou mφt mφsto. Austrßlie je holt oblφben∞jÜφ zemφ ne₧ IndonΘsie, tak₧e se m∙₧e snadn∞ji stßt, ₧e na m∞ n∞co nezbude.

    S tφm nov²m systΘmem m∞ ale Greyhound fakt zklamal. Moje cestovnφ svoboda je pryΦ. Alespo≥ tedy na nßsledujφcφch Üest dnφ, na kterΘ jsem si musel zarezervovat jφzdenky. Tak₧e te∩ mßm cestu naplßnovanou a₧ do Adelaide. Musel jsem ne to ale Φekat snad hodinu a p∙l a dalÜφ skoro p∙l den u₧ je v Φudu.

    Kupuju pohledy a pak se vydßvßm do nßkupnφho centra Alice Plaza, v jeho₧ druhΘm pat°e mß b²t Muzeum of Central Australia. Mß b²t, ale nenφ. Pr² se p°est∞hovalo na zßpad Alice, tam kde jsou centra v∞novanß Austrßlc∙m: Strehlow Research Institute a Araluen Arts Centre. Je to po°ßdn² kus p∞Üky, zvlßÜ¥ v tomhle cedru. Alespo≥ se podφvßm do odlehlejÜφ Φßsti Alice.

    Je vedro a jß se plazφm ulicφ, kde nenφ ₧ßdn² stφn. Kolem mn∞ se prohßn∞jφ auta a lidi v nich majφ puÜt∞nou klimatizaci. Jen jß ne. KoneΦn∞ jsem u Strehlow Research Institute. Obchßzφm ho ze vÜech stran, ale Muzeum nikde. Tak se vrhßm dovnit° a ptßm se v pokladn∞. Ha, ha, muzeum je pr² äve skladuô. Prostory v Alice Plaza u₧ vyklidili, ale do nov²ch se jeÜt∞ nenast∞hovali. Snad pr² v Φervnu. Hm, to u₧ tady nebudu. Tak si alespo≥ kupuju vstupenku sem (platφ mi pr² i do Araluen Arts Centre) a no°φm se do v²stavy.

    Profesor Ted Strehlow, rodil² Australan, strßvil v∞tÜinu svΘho ₧ivota mezi Austrßlci kmene Arrernte. Zφskal si u nich tak velkou d∙v∞ru, ₧e kdy₧ si uv∞domili, ₧e jejich tradice jsou ohro₧eny, rozhodli se sv∞°it mu svΘ nejsvat∞jÜφ duchovnφ p°edm∞ty. Strehlow jejich p°edm∞ty p°ijal a uschoval. A proto₧e je, jako °adu dalÜφch p°edm∞t∙ Φi mφst v Austrßlii, nesmφ spat°it nezasv∞cen² mu₧ a u₧ v∙bec ₧ßdnß ₧ena, jsou uschovßny v sejfech, kde se k nφm nem∙₧e nikdo nepovolan² dostat.

    Jeden z takov²ch p°edm∞t∙, obraz vytvo°en² z ΦervenΘho prachu a kamφnk∙, je p°eci jen vystaven. Je u n∞j ale upozorn∞nφ, ₧e ho bude obΦas t°eba zakr²t, proto₧e ho nesmφ spat°it ₧ßdnß Austrßlka. V²stava se v∞tÜinou v∞nuje Strehlowovu ₧ivotu ve spojenφ s Austrßlci. Objas≥uje taky zp∙sob ob₧ivy Austrßlc∙ (₧eny sbφrajφ, mu₧i lovφ), jejich socißlnφ hierarchii (nejd∙le₧it∞jÜφ jsou zßjmy kmene, a₧ pak jednotlivce) a i n∞kterΘ techniky pou₧φvanΘ p°i tvorb∞ totemick²ch p°edm∞t∙ nebo malovßnφ. Moc p∞kn². èkoda, ₧e nemßm vφc Φasu.

    Hned vedle Strehlovva institutu je Araluen Arts Centre. Je taky v∞novßno Austrßlc∙m, ale v trochu jinΘ perspektiv∞. Vystaveny jsou hlavn∞ kresby austrßlsk²ch malφ°∙. Od typick²ch äteΦkovan²chô s nßm∞ty z ka₧dodennφho ₧ivota Φi p°φrody (kter²m vÜak rozumφ jen oni) a₧ po konvenΦnφ obrazy evropskΘho typu (kterΘ u₧ jsou v∞tÜinou srozumitelnΘ i nßm).

    Vstupenka mi vlastn∞ platφ jeÜt∞ do jednoho muzea - Technology, Transport & Communications Museum. Je to malinkΘ muzeum v b²valΘm hangßru leteckΘ spoleΦnosti Connellan. N∞kolik letadel, nßst∞nΘ mapy tras Connellan a taky malß v²stava v∞novanß tragickΘ havßrii prvnφch leteck²ch pr∙zkumnφk∙ Austrßlie. P°ed hangßrem stojφ na stojanu jedno z b²val²ch letadel Royal Flying Doctor Service.

    Tak to by z muzeφ pro dneÜek staΦilo, ne? Nevid∞l jsem sice to, za Φφm jsem p°iÜel, ale Australani ud∞lajφ muzeum z ka₧dΘ v∞ci starÜφ ne₧ 10 let, tak₧e i tak jsem n∞co vid∞l.

    Vracφm se zpßtky do centra a hned zase zah²bßm na jih. Chci se podφvat na Heavitree Gap, onu zvlßÜtnφ mezeru mezi dv∞ma h°ebeny poho°φ MacDonnell. Te∩ si uv∞domuju, ₧e Alice je docela mal² m∞sto. Prßv∞ jsem ho celΘ p°eÜel nap°φΦ, proto₧e muzea tvo°φ jeho zßpadnφ hranici a k Heavitree Gap te∩ jdu po v²chodnφm okraji, podΘl vyschlΘ °eky Todd. Za nφ u₧ nenφ nic, jen hory. A to jsem byl p°ed pßr minutami p°φmo v centru!

    Poho°φ p°ede mnou roste a jß zaΦφnßm rozeznßvat detaily. VelkΘ kameny, pr∙rvy a taky osam∞lΘ bφlΘ stromy (p°φzraΦn² gumovnφk) kontrastujφcφ s Φervenou skßlou. Prochßzφm kolem n∞kolika Austrßlc∙ a za asi 20 minut stojφm na mφst∞, kde zeje obrovskß p∙lkilometrovß mezera mezi v²chodnφm a zßpadnφm h°ebenem MacDonnell.

    Jako ka₧d² zvlßÜtnφ p°φrodnφ ·kaz, i Heavitree Gap je pro Austrßlce posvßtnß a nikdo z nich se neodvß₧il v t∞chhle mφstech vyÜplhat na h°eben. A jeliko₧ je to posvßtnΘ mφsto mu₧∙, kam ₧eny nemajφ vstup povolen², jeÜt∞ nedßvno byla uzav°enß pro Austrßlky. Ty ji nemohli pou₧φvat pro zjednoduÜenφ cesty na jih, ale museli slo₧it∞ p°echßzet h°eben jinou cestou. Dnes u₧ tudy ale vede dßlnice a dokonce i ₧eleznice, kterΘ pou₧φvajφ vÜichni.

    U₧ se stmφvß a jß se vracφm zp∞t. Mφjφm taky jeden saloon, kter² jakoby sem byl p°emφst∞n z DivokΘho zßpadu. Asi se jim nejspφÜ nechali inspirovat, ostatn∞ ₧ivotnφ podmφnky tu taky byly krutΘ. Prost∞ pouÜtnφ.

    Po veΦe°i se zase nutφm psßt denφk, ale jde to ztuha. Dny mi spl²vajφ a u₧ mi n∞kdy v∙bec nep°ipadajφ zajφmavΘ. Teda ony zajφmavΘ jsou, ale kdy₧ o nich pφÜu, tak mi to p°ijde nezajφmavΘ. Jsem hodn∞ zv∞davej, co na to budou °φkat lidi. Je dost velk² rozdφl psßt denφk m∞sφc a psßt ho t°iΦtvrt∞ roku. Za tak dlouhou dobu se slova, v²razy a i v∞ty prost∞ musφ zaΦφt opakovat. Sv∞t je sice vÜude jinej, ale podstata stejnß. To jsem teda zv∞dav... Zdravφm vÜechny ty, co to doΦetli a₧ sem. Skv∞l² v²kon. Nebojte, jeÜt∞ na vßs Φekß hodn∞ Φtecφho utrpenφ!

Den 217, st°eda 24. 3.

Bus do Yulary odjφ₧dφ v osm rßno. Je to kombinace obyΦejnΘ linky a t·ry. Tzn., ₧e s nφm m∙₧e jet ka₧d², ale jeliko₧ tahle trasa je souΦßstφ t°φdennφ t·ry z Alice do nßrodnφho parku Uluru (Ayers Rock) - Kata Tjuta (Olgas), nßrodnφho parku KingÆs Canyon a zp∞t do Alice, °idiΦ slou₧φ zßrove≥ jako pr∙vodce a vysv∞tluje nßm co prßv∞ vidφme.

    Tahle t·ra je od Greyhoundu docela chytr² nßpad, proto₧e tφm, ₧e poskytnou n∞co navφc ne₧ jen dopravu, v tomto p°φpad∞ pr∙vodcovstvφ, zφskajφ zßkaznφky na 3 dny. Ka₧d² ale m∙₧e jet t°eba jen Φßst t·ry, proto₧e ta se sklßdß z nezßvisl²ch ·sek∙ Alice - Yulara, Yulara - Uluru, Yulara - Kata Tjuta, Yulara - KingÆs Canyon a KingÆs Canyon - Alice.

    Za ka₧d² ·sek se platφ zvlßÜ¥, tak₧e je mo₧nΘ si slo₧it svou t·ru jako stavebnici. Jß, jako dr₧itel Aussie Passu neplatφm zdßnliv∞ nic, jen jsem si musel pat°iΦnΘ ·seky zarezervovat a Greyhound odeΦte z mΘho kreditu p°φsluÜn² poΦet kilometr∙. Proto jsem si vΦera rezervoval bus z Alice do Yulary a na dneÜek pak jeÜt∞ t·ru k ·patφ Uluru. Na zφt°ek cestu k Uluru a ke Kata Tjuta, pozφt°φ z Yulary do KingÆs Canyon a popozφt°φ z KingÆs Canyon dßl na jih do Coober Pedy, jednoho zvlßÜtnφho m∞steΦka, nachßzejφcφ ho se u₧ na ·zemφ stßtu South Australia.

    Asi bych m∞l vysv∞tlit vÜechna ta jmΘna co jsem te∩ pou₧il. Yulara je malß turistickß vesniΦka slou₧φcφ jako zßkladna pro nßvÜt∞vnφky nßrodnφho parku Uluru - Kata Tjuta. Uluru je obrovskß Φervenß skßla uprost°ed pouÜt∞, b∞loch∙m znßmß spφÜ jako Ayers Rock, a Kata Tjuta (b∞lochy pojmenovanΘ Olgas) je n∞co podobnΘho jako Uluru, jen jde o vφc menÜφch skal. Na a KingÆs Canyon je to co nßzev napovφdß - Krßl∙v ka≥on, taky ztracen² v pouÜti.

    SlunφΦko nßm zase svφtφ a nßÜ autobus uhßnφ po Stuart Highway sm∞rem na jih. Jedeme rudou pouÜtφ se suchou trßvou a sem tam n∞jak²m stromem. NekoneΦnou rovinu obΦas naruÜφ skßla nebo duna. Jinak ale nekoneΦnß rovina, kam a₧ oko dohlΘdne.

    Autobus je klimatizovan², se zßchodem a dokonce i vodou, tak₧e si p°ipadßm v a₧ nepat°iΦnΘm luxusu. ObΦas nßs velkou rychlostφ min∞ silniΦnφ vlak, ale jinak je doprava °φdkß. Rozhodn∞ nic proti t∞m pln²m silnicφm v IndonΘsii.

    Po asi 100 km zastavujeme na obΦerstvenφ ve StuartÆs Well, sφdla Camel Outback Safaris. Zastßvka je to plßnovanß a ka₧d² se m∙₧e, pokud zaplatφ, svΘzt na velbloudu. Jß se jdu ale nejd°φv podφvat na pÜtrosy a emu, kterΘ vidφm pobφhat v nedalekΘ ohrad∞. Koukajφ bezelstn∞ do mΘho objektivu a musφm se smßt jejich tßzavΘmu v²razu.

    Velbloudi se v Austrßlii d°φve nevyskytovali a byli sem dovezeni jako dopravnφ prost°edek n∞kdy ve 30. lΘtech 19. stoletφ. Te∩ jich tady ve volnΘ p°φrod∞ pr² ₧ije asi 20 000 a tahle farma pr² dokonce dodßvß velbloudy na St°ednφ v²chod!

    Kdy₧ zase nasedßme do busu a odjφ₧dφme, pouÜtφ nßm °idiΦ kazetu o velbloudech namluvenou jednφm australsk²m zßlesßkem. Jeho angliΦtina je drsn∞ australskß, tak₧e mu rozumφm ka₧dΘ druhΘ slovo. I tak je to ale dobrΘ dopln∞nφ k tomu co jsme vid∞li. David Attwood, nßÜ °idiΦ-pr∙vodce, je v∙bec schopn² a znal². Tihle t·ru jezdφ 2x t²dn∞, tak₧e u₧ mu v∞tÜina v∞cφ p°eÜla do krve a jeho vyprßv∞nφ je tak p°irozenΘ jako by vychßzelo p°φmo z jeho srdce.

    Po dalÜφch 100 km mφjφme mφsto, kde se nachßzejφ HenburskΘ meteoritovΘ krßtery. Nevidφme je, proto₧e jsou v pouÜti n∞kolik kilometr∙ na zßpad od silnice, ale jsou zajφmavΘ tφm, ₧e v nich trΘnovali ameriΦtφ astronauti programu Apollo, proto₧e jejich okolφ p°ipomφnß m∞sφΦnφ krajinu.

    V m∞steΦku Erdlunda zastavujeme a Φekßme na autobus z jihu z Adelaide. Erdlunda je toti₧ k°i₧ovatka, na kterΘ se odboΦuje ze Stuart Highway, proto₧e Uluru je asi 250 km na zßpad. Na bus z Adelaide Φekßme, proto₧e v n∞m m∙₧ou b²t lidi, co se cht∞jφ p°ipojit k naÜφ t·°e.

    Bus z Adelaide p°ijφ₧dφ s hodinov²m zpo₧d∞nφm, tak₧e vÜechen Φas co jsme jako rezervu je fuΦ a te∩ budeme naopak muset hodn∞ sp∞chat, abychom stihli to, co je dnes v plßnu. Cestou z Erdlundy do Yulary stavφme na silnici, abychom se pokochali pohledem na stolovou horu Mt. Connor, kterß Φnφ jako dlouhß placka na ji₧nφm obzoru.