Vstupujeme do Pand₧ßbu, tak₧e zaΦφnajφ sikhskΘ turbany. Ne₧ se dostaneme ven z indickΘ hraniΦnφ z≤ny, musφme projφt p°es 4 kontroly kde si nßs zapisujφ. V∞tÜina vojßk∙ je v turbanech a vtipkujφ s nßmi otßzkami typu äVy jeÜt∞ nemßte d∞ti? Doufßme ₧e p°φÜt∞ u₧ nßm je ukß₧ete". U₧ od ╚φny toti₧ ka₧dΘmu tvrdφme ₧e jsme man₧elΘ, proto₧e v t∞chhle zemφch se t∞₧ko vysv∞tluje jak by svobodnφ lidΘ mohli takhle spolu cestovat. I kdy₧ tady v Indii to u₧ snad bude lepÜφ.

    Z indickΘho p°echodu je to asi 3 km do m∞steΦka Attari, kterΘ p°ekonßvßme na cyklorikÜe (bicykl, kter² mß vzadu dv∞ kola a na nich sedaΦku, vlastn∞ takov² mal² t°φkolov² koΦßr). V∙bec nechßpu jak je mo₧nΘ, ₧e na pßkistßnskΘ stran∞ hranice po nich nenφ ani stopy. Jφzda je to ale skv∞lß. Je docela romantickΘ vjφ₧d∞t do Indie prßv∞ na cyklorikÜe.

Sestry (TP)

    Z Attari odjφ₧dφme autobusem - o dost zachovalejÜφm ne₧ jsou v Pßkistßnu. Je to jeden z voz∙ tΘm∞° monopolnφho indickΘho v²robce Tata, stav∞n² s maximßlnφ vyu₧itelnostφ, proto₧e mß v jednΘ °ad∞ 5 sedaΦek (2+3). Jakß ·leva vid∞t tady zase ₧eny bez zßvoj∙ p°es hlavu. V∞tÜina mu₧∙ chodφ v koÜili a kalhotech, i kdy₧ Üalwar kamiz je obΦas taky jeÜt∞ vid∞t. Tß≥a u₧ ho poslednφ dva dny v Pßkistßnu nenosila, proto₧e ji to lezlo na nervy a nedala se p°esv∞dΦit ₧e ji sluÜφ).

    B∞hem jφzdy dßvß pr∙vodΦφ v autobuse pφskßnφm na pφÜ¥alku znamenφ k zastavenφ a rozjezdu - docela dobr² vynßlez, proto₧e pφÜ¥alka je v tom °evu a chaosu vφc slyÜet ne₧ jen obyΦejnΘ bouchßnφ na autobus, kterΘ slou₧φ jako znamenφ t°eba v Pßkistßnu.

    Prvnφ co nßs praÜtilo do oΦφ i kdy₧ jsme to Φekali je poΦet krav voln∞ se prochßzejφcφch po silnici nebo se povalujφcφch na polφch (i silnicφch). Pro hinduisty (nßbo₧enstvφ, kterΘ v Indii p°eva₧uje) je krßva posvßtnß a tak nejen ₧e nejφ hov∞zφ, ale dßvajφ jim i p°ednost na ulicφch. Podle historek kterΘ jsem slyÜel to m∙₧e skonΦit t°eba i dopravnφm kolapsem v p°φpad∞ ₧e se nenajde nikdo kdo by se odvß₧il vyruÜit krßvu ze svΘho ärozjφmßnφô uprost°ed silnice. V ka₧dΘm p°φpad∞ hov∞zφ v Indii asi neochutnßm.

Amritsar

Po hodin∞ p°ijφ₧dφme do Amritsaru. Je vedro a vlhko. Amritsar a vesnice cestou od hranic je, podobn∞ jako pßkistßnskß m∞sta, taky pln² odpadk∙, ale bordel se mi zdß o trochu menÜφ. I silnice mi p°ipadajφ kvalitn∞jÜφ a auta mφ≥ ot°φskanß (asi jsou Ü¥astnß, ₧e nemusφ slou₧it v muslimskΘm Pßkistßnu).

    Ubytovßnφ je hraΦka - vyskakujeme z autobusu jakmile mφjφme nßmi vybran² hot²lek. Je p°φjemn², dokonce mßme pokoj s man₧elskou postelφ! Moc neztrßcφme Φas a hned jdeme do m∞sta, proto₧e jsme straÜn∞ zv∞davφ.

    Amritsar zalo₧il roku 1577 Ram Das, Φtvrt² sikhsk² guru a dalo mu jmΘno svatΘ jezφrko jim₧ je dnes obklopen sikhsk² Zlat² chrßm (Amritsar znamenß NektarovΘ jezφrko).

    Pand₧ßb pravd∞podobn∞ ze vÜech indick²ch stßt∙ nejvφc utrp∞l v dob∞ d∞lenφ BritskΘ Indie a Amritsar je toho d∙kazem. Ve vzdßlenosti pouh²ch 26 km od nyn∞jÜφ pßkistßnsko-indickΘ hranice absorboval tisφce hindsk²ch a sikhsk²ch obyvatel, kte°φ museli utΘct z pßkistßnskΘ Φßsti Pand₧ßbu. Stejn∞ tak Lahaur poskytl ·toΦiÜt∞ muslim∙m z indickΘ Φßsti.

    V roce 1984 byl Amritsar sv∞dkem dalÜφho krveprolitφ. SikhÜtφ extrΘmistΘ obsadili Zlat² chrßm a byli vypuzeni teprve indickou armßdou, co₧ se samoz°ejm∞ neobeÜlo bez boj∙. B∞hem nich byl Zlat² chrßm vß₧n∞ poÜkozen a indick² Pand₧ßb byl a₧ do zaΦßtku 90. let uzav°en pro cizince. Te∩ se zdß, ₧e situace je lepÜφ a i my si tady m∙₧eme u₧φvat.

    ProplΘtßme se uliΦkami StarΘho m∞sta a sm∞°ujeme ke ZlatΘmu chrßmu. StarΘ m∞sto amritsarskΘ se nedß srovnßvat se Star²m m∞stem lahaursk²m. Je daleko ΦistÜφ a lidi mi p°ipadajφ pohodov∞jÜφ. Snad vÜechny ₧eny majφ v levΘ nosnφ dφrce zapφchnut² knoflφΦek a vdanΘ ₧eny i nalepenou teΦku na Φele.
P°ipadß nßm, ₧e v Amritsaru je drß₧ ne₧ v Pßkistßnu. V jφdle, doprav∞ i ubytovßnφ. V p°φÜtφch t²dnech uvidφme jestli to bude platit i pro celou Indii.

Zlat² chrßm je pro Sikhy posvßtn²m mφstem, kv∙li n∞mu₧ nejeden z nich zem°el

    Zlat² chrßm a jezφrko Amritsar jsou ze vÜech stran obestav∞ny dalÜφmi budovami p°φsluÜφcφmi k chrßmovΘmu komplexu. Vznikß tak velkΘ nßdvo°φ s jezφrkem a chrßmem uprost°ed. P°ed vstupem do komplexu je t°eba zout boty a pokr²t si hlavu.

    K chrßmov²m budovßm pat°φ i velkß kuchyn∞, kde se denn∞ p°ipravφ 30 000 jφdel pro kolemjdoucφ. Najφst se m∙₧e p°ijφt ka₧d². Je to zdarma, ale mal² p°φsp∞vek na chod komplexu je dobrΘ dßt kdy₧ u₧ kv∙li niΦemu jinΘmu tak jen ze sluÜnosti k lidem, kte°φ zdarma nabφzφ obΦerstvenφ. I tak tuhle zkuÜenost ale vynechßme, proto₧e jφdlo je urΦeno p°edevÜφm pro chudΘ, co₧ mi v porovnßnφ s v∞tÜinou mφstnφch rozhodn∞ nejsme a sn∞dli bychom tak jφdlo pro 2 chudΘ lidi ani₧ mßme skuteΦnou pot°ebu.

    Chrßm je zvenku cel² zlat² (pr² pokryt² 100 kg zlata), uvnit° mramorov². P°es jezφrko k n∞mu vede most. Z chrßmu se nep°etr₧it∞ oz²vß Φtenφ ze sikhsk²ch svat²ch knih (p°enßÜenΘ ven ampli≤ny) doprovßzenΘ hranφm na bubny a strunovΘ nßstroje. Hned po vstupu dovnit° Φlov∞ka pohltφ atmosfΘra. ╚tenφ duchovnφch provßzenΘ hudbou mi p°ipadß jako ten nejlepÜφ doprovod s prohlφdce tΘhle nßdhernΘ stavby: krßsnΘ vnit°nφ zdobenφ, v∙n∞ vonn²ch tyΦinek a spousta zpφvajφcφch nebo modlφcφch se sikh∙ v turbanech.

    Prochßzφme se po rozpßlenΘm mramorovΘm oblo₧enφ tvo°φcφm ΦtvercovΘ nßdvo°φ v jeho₧ st°edu je jezφrko s chrßmem. Proti nßm se pomalu pohybuje velkß skupina sikh∙ rozta₧enß p°es celou Üφ°ku nßdvo°φ nabφrajφcφ vodu z jezφrka a postupn∞ polΘvajφcφ mramorovΘ nßdvo°φ. VÜe je udr₧ovßno ve skv∞lΘ Φistot∞ a p°ed vstupem na nßdvo°φ (tam kde se zouvajφ boty) ka₧d² musφ bos projφt m∞lk²m oΦiÜ¥ovacφm bazΘnkem. Bφlß barva mramorovΘho oblo₧enφ se skv∞le dopl≥uje se zlatou barvou chrßmu.

Na ploÜe kolem jezφrka Amritsar (v jeho₧ st°edu stojφ Zlat² chrßm - viz. fotka vedle) se "promenßdujφ" SikhovΘ ve sv²ch barevn²ch urbanech, s nest°φhan²mi vousy a d²kami za pasem

    Ve StarΘm m∞st∞ si na ulici kupujeme jarnφ zßvitky a bramborovΘ placky (chutnajφ skv∞le) a dßvßme si Ü¥ßvu vylisovanou z ananasu. Ty mßme poprvΘ, proto₧e v Pßkistßnu v∙bec nebyly.

    Do hotelu se dostßvßme a₧ za tmy. Kdy₧ jsme na pokoji p°ichßzφ nßm jeden zam∞stnanec vym∞nit prßdlo. Vyklubßvß se z n∞j celkem zajφmav² kluk. Jmenuje se Parwan, je mu 19 a podle toho co °φkß to nebude zrovna typick² Ind. Jeho matka byla k°es¥anka, otec muslim. Pochßzφ z KaÜmφru, ale jeho rodiΦe se p°ed lΘty rozvedli a ₧il pak sßm s matkou v Amritsaru. Ta mu vÜak na zaΦßtku roku zem°ela, tak₧e je te∩ sßm. SvΘho otce nemß rßd, proto₧e je jen na prachy a ani nep°iÜel svΘ b²valΘ ₧en∞ na poh°eb. Parwan nemß za pot°ebφ se za mamonem moc honit, proto₧e ₧ije z ·rok∙ - jeho matka mu zanechala 3 mili≤ny rupiφ.Studuje historii, angliΦtinu, sanskrt, pand₧ßbÜtinu a hindÜtinu, ale taky se uΦφ masß₧e. Jeho matka byla znßmß masΘrka a cht∞la aby byl po nφ. On sßm jeÜt∞ nevφ, jestli se bude ₧ivit masß₧emi nebo historiφ. Od tΘ doby co mu matka zem°ela nev∞°φ v boha. Asi to opravdu nemß lehkΘ, a to i p°es hmotnΘ zabezpeΦenφ. V tomhle m∞st∞ kde se podle n∞j v∞tÜina ₧ene jen za pen∞zi a chodφ do hinduistick²ch nebo sikhsk²ch chrßm∙ bude asi hodn∞ sßm. Proto se Φasto bavφ s cizinci a mß u₧ p∞knou sbφrku adres. S t∞mi se kter²mi si nejlφp rozumφ si dß vlastnoruΦn∞ vyrobenou zmrzlinu, jako d∙kaz p°ßtelstvφ. I my pat°φme mezi ty Ü¥astnΘ, tak mßme mo₧nost ochutnat jeho vanilkovo-banßnov² zßzrak. Je fakt skv∞lß! Taky nßm nabφdl, ₧e nßm vypere zadarmo prßdlo a pokud budeme chtφt tak i ud∞lß masß₧. Musφ hodn∞ trΘnovat, proto₧e v lednu se bude ·Φastnit sout∞₧e jejφ₧ hlavnφ cena jsou vφza do Itßlie, Francie nebo Thajska. Je jedin∞ rßd, ₧e bude moct trΘnovat i na nßs.

Den 42, st°eda 30. 9.

Snφdan∞ je skv∞lß - na ulici si dßvßme sma₧enΘ bakla₧ßny. DneÜek by pro nßs m∞l b²t äzahradov²ô, proto₧e se chceme podφvat do n∞kolika zahrad roztrouÜen²ch v centru. Prvnφ z nich je Gole Bagh. Je trochu zanedbanß, ale docela p∞knß. Prochßzφ se v nφ krßvy (jako vÜude) a povalujφ flßkaΦi (jako vÜude). Je straÜnΘ vedro a vlhko, hned dopoledne jsem do sebe nalil 2 litry vody, co₧ je jinak mno₧stvφ kterΘ mi staΦφ na cel² den.

    Naproti zahrad∞ je vchod do hinduistickΘho chrßmu zasv∞cenΘho LakÜmφ a èivovi. Vchod je hlφdßn vojßky, proto₧e chrßmy tady v Indii byly Φasto poΦßtkem vÜelijak²ch problΘm∙ - lidi se srotili, naÜtvali a problΘm byl tady.

    P°ed chrßmem nechßvßme boty a vstupujeme na mramorovΘ nßdvo°φ. Nad nßmi vlajφ zlatΘ a st°φbrnΘ fßborky - chrßm mi tak p°ijde docela vesel². Hinduismus jako jedno nßbo₧enstvφ vlastn∞ neexistuje a v Indii ten pojem v∙bec neznajφ. Mφsto toho vedle sebe ₧ijφ desφtky nßbo₧enstvφ, kterß jsou vÜechna zalo₧ena na svat²ch knihßch, tzv. vΘdßch. Pro zjednoduÜenφ jsme si my ze zßpadnφ civilizace vymysleli pojem hinduismus.

Je libo nov² chrup? No... radÜi ani ne!

   Hinduismus (°φkejme jim tak) mß 330 mili≤n∙ boh∙, co₧ je nep°edstaviteln∞ slo₧it² systΘm a Φlov∞k kter² tady cel² ₧ivot ne₧ije jej nemß Üanci cel² obsßhnout. Na tohle obrovskΘ mno₧stvφ boh∙ a b∙₧k∙ se m∙₧eme zjednoduÜen∞ dφvat jako na r∙znΘ vlastnosti jednoho vÜeobjφmajφcφho boha, kter² mß 3 hlavnφ fyzickΘ p°edstavitele: Brahmu (Stvo°itele), ViÜnu (Udr₧ovatele) a èivu (NiΦitele). Zßkladem nßbo₧enstvφ zalo₧en²ch na vΘdßch je cyklus reinkarnacφ (znovuzrozenφ) doprovßzen² karmou jako jakousi äknihouô dobr²ch a Üpatn²ch skutk∙. Cφlem ka₧dΘho jedince je z tohoto cyklu znovuzrozenφ (kdy jedno duchovnφ bytφ - duÜe - ₧ije po sob∞ vφce fyzick²ch ₧ivot∙ jako Φlov∞k, zvφ°e nebo t°eba kv∞tina) se osvobodit a dosßhnout mokÜi - v∞ΦnΘho spasenφ duÜe. Karma, kterß st°φdß dobrΘ a ÜpatnΘ skutky duÜe, urΦuje v co se duÜe v novΘm ₧ivot∞ p°evt∞lφ. ZjednoduÜen∞ °eΦeno ÜpatnΘ skutky znamenajφ ni₧Üφ reinkarnaci (t°eba pes) a vzdßlenφ se od mokÜi. DobrΘ skutky duÜi k mokÜe naopak p°ibli₧ujφ. Hinduismus vyznßvß asi 80% indickΘ populace.

    Chrßm stojφ uprost°ed jezφrka stejn∞ jako sikhsk² Zlat² chrßm. P°ichßzφ se k n∞mu po mostφku. Na jeho₧ zaΦßtku je zvonek na kter² p°i vstupu ka₧d² zazvonφ. Chrßm je nßdhern∞ barevn∞ zdoben², uvnit° s v²klenky pro soÜky boh∙ jim₧ je chrßm zasv∞cen. Po darovßnφ malΘho p°φsp∞vku dostßvßme cukrovΘ bonb≤ny.
Na druhΘ stran∞ jezφrka, za zdφ, je dalÜφ chrßm zasv∞cen² èivovi. Prßv∞ probφhß desetidennφ svßtek Dussehra. ╪adφ se mezi nejoblφben∞jÜφ festivaly a oslavuje Durgovo (symbol dobra) vφt∞zstvφ nad zl²m buvolφm dΘmonem MahiÜasurou. LidΘ v chrßmu tancujφ a oslavujφ za zvuku bubn∙. D∞ti majφ st°φbrnΘ od∞vy a vysokΘ ku₧elovitΘ st°φbrnΘ Φepice. Kdy₧ prochßzφme kolem oltß°e dostßvßme na Φelo oran₧ovou teΦku, symbol toho, ₧e jsme navÜtφvili chrßm.

    Star²m m∞stem jdeme (no, spφÜ bloudφme) ke ZlatΘmu chrßmu. Bloudφme tak dlouho, a₧ jsme zase u n∞j. V prvnφm pat°e jeho vstupnφ brßny je ┌st°ednφ sikhskΘ muzeum. Skoro vÜechny exponßty jsou kresby guru∙ (uΦitel∙) nebo v²znamn²ch udßlostφ ze sikhskΘ historie. Malφ°i (obrazy jsou v∞tÜinou z 2. poloviny 20. stoletφ) si moc nebrali servφtky a na jejich obrazech je naturalisticky zobrazeno hodn∞ nßsiln²ch Φin∙ - od uva°enφ nebo roz°ezßnφ uΦ≥∙ za p°φtomnosti guru∙ a₧ po v²jevy ze slavn²ch sikhsk²ch bitev, v nich₧ se to jen hem₧φ useknut²mi ·dy a hlavami. Sikhismus byl zalo₧en v 15. stoletφ guru Nanakem, se zßm∞rem spojit to nejlepÜφ z hinduismu a islßmu. Za ta staletφ se sikhovΘ postupn∞ vypracovali a₧ na nejpresti₧n∞jÜφ mφsta indickΘ spoleΦnosti, Φφm₧ si zajistili mnohonßsobn∞ v∞tÜφ vliv ne₧ by odpovφdalo jejich poΦtu. Na indickΘ pom∞ry jich je toti₧ jen skromn²ch 19 mili≤n∙.

    V muzeu je chronologicky zachycena historie sikh∙, vΦetn∞ takov²ch udßlostφ jako masakr 2000 lidφ v dneÜnφ zahrad∞ Jallianwala Bagh britsk²mi vojßky v roce 1919, nebo ·tok indickΘ armßdy na extrΘmisty zabarikßdovanΘ v ZlatΘm chrßmu v roce 1984. Tento ·tok pak p°φmo vedl k zavra₧d∞nφ tehdejÜφ indickΘ premiΘrky Indφry GßndhiovΘ jejφmi sikhsk²mi t∞lesn²mi strß₧ci (vida a₧ na jakΘ pozice se sikhovΘ dostali). K tΘto udßlosti tady nejsou jen kresby, ale i fotografie n∞kter²ch zabit²ch sikh∙.

Cukrovß t°tina nakrßjena na kostiΦky pat°φ k oblφben²m mls∙m Indu, co₧ je vid∞t i na vÜech chodnφcφch, ulicφch a i ve vÜech autobusech a vlacφch

    Kousek od ZlatΘho chrßmu je zahrada Jallianwala Bagh, ve kterΘ se roku 1919 odehrßl masakr zv∞Φn∞n² i na obrazech v muzeu. Zahrada je te∩ p°φjemn∞ upravenß. Na levΘ stran∞ stßle stojφ p∙vodnφ studna, do kterΘ tehdy v panice naskßkalo mnoho lidφ ve snaze zachrßnit si ₧ivot p°ed kulkami britsk²ch vojßk∙. Po masakru z nφ bylo vyta₧eno 120 mrtv²ch t∞l. Na druhΘ stran∞ zahrady zase stojφ kus p∙vodnφ zdi s viditeln²mi stopami po kulkßch. Mezi studnou a zdφ byl vztyΦen hlin∞n² pamßtnφk.

    Toto mφsto je sikhy chßpßno jako jeden ze symbol∙ jejich utrpenφ. Rozhodn∞ to nebyly a nejsou ₧ßdnφ svatouÜkovΘ (v jejich znaku majφ hlavnφ mφsto dva zk°φ₧enΘ meΦe). Vojensk² podtext (ve snaze zastavit pronßsledovßnφ sikh∙) tomuto nßbo₧enstvφ dodal u₧ v 16. stoletφ guru Gobind Singh. Od tΘ doby v∞tÜina sikh∙ nosφ p°φjmenφ Singh znamenajφcφ Lev. Nezanedbatelnou Φßst d∙stojnφk∙ indickΘ armßdy dnes tvo°φ prßv∞ sikhovΘ.

    Je odpoledne a jß dopφjφm dalÜφ, u₧ t°etφ litr vody. Vedro a vlhko dosahuje vrcholu. JeÜt∞ dob°e, ₧e jsme si prßv∞ dneska ud∞lali prochßzku po zahradßch. U₧ jen pohled na zelenou barvu strom∙ ochladφ.
Poslednφ dneÜnφ zahrada nenφ daleko od naÜeho hot²lku. Jmenuje se Ram Bagh a je u₧ v novΘ Φtvrti (i kdy₧ jsem v∙bec nepoznal rozdφl od Φtvrti starΘ). V tΘhle zahrad∞ te∩ chßtrß n∞kolik b²val²ch kolonißlnφch d∙stojnick²ch klub∙. Mφ°φme k jednomu z nich, kdy₧ tu nßs zastavuje skupinka mlad²ch Indu a ptß se jestli se nechceme podφvat na jejich party. P°ijφmßme - jsme zv∞davφ jak bude vypadat.

    Party je Φist∞ nßhodou v klubu kam jsme Üli. MenÜφ podlouhlß zatemn∞nß mφstn∙stka je plnß mladiΦk²ch Ind∙ a Indek trsajφcφch na evropskΘ disko (z minulΘho lΘta). Indky majφ d₧φny a trika bez rukßv∙, n∞kte°φ IndovΘ jsou sikhovΘ s turbany, ale jinak v d₧φnßch a koÜili. U₧ tak bylo vedro, ale p°i tancovßnφ v tΘ nev∞tranΘ mφstnosti jsme se promoΦili opravdu dokonale. Svou bilanci vypitΘ jsem proto jeÜt∞ veΦer zakonΦil Φtvrt²m litrem.

    Parwan se zase veΦer objevuje u nßs v pokoji s dalÜφ (zase moc dobrou) zmrzlinou. Tß≥a si pak od n∞j nechß d∞lat masß₧, pr² dokonalou.

Den 43, Φtvrtek 1. 10.

Autobus do Dharamsaly sice odjφ₧dφ a₧ p°ed dvanßctou, ale u₧ v p∙l jedenßctΘ se nechßvßme odvß₧et na nßdra₧φ, proto₧e jeden nikdy nevφ co jsou v tΘhle zemi sprßvnΘ a ÜpatnΘ informace. Do p∙l jsme Φekali na Parwana, kter² slφbil, ₧e se p°ijde rozlouΦit, ale nakonec se neobjevil. ╪idiΦ rikÜi co nßs odvezl na nßdra₧φ se pokusil na·Φtovat nßm dvojnßsobnou cenu, ale m∞l sm∙lu.

    Na nßdra₧φ ob∞dvßme a pak nßm n∞kdo ukazuje kter² autobus jede do Dharamsaly. Hned do n∞j nastupujeme, batohy dßvßme na st°ech a Φekßme. Vtom se objevuje Parwan. Do hotelu p°iÜel pozd∞, tak se hned rozb∞hl na nßdra₧φ. P°iÜel se rozlouΦit a p°inesl dßrky. Tßn∞ nßramek a nßhrdelnφk, m∞ jeden ze sv²ch talisman∙. Asi byl hodn∞ rßd ₧e jsme si s nφm povφdali.

    Autobus se po chvφli zaΦφnß rozjφ₧d∞t k v²jezdu z nßdra₧φ. P°esn∞ v asijskΘm stylu, kdy jeÜt∞ poloprßzdn² autobus u₧ odjφ₧dφ, ale hledß p°itom lidi na zbylß mφsta. Vtom jsme si vzpomn∞l, ₧e naÜe batohy jsou sice na st°eÜe, ale nejsou p°ivßzanΘ aby jsme je b∞hem cesty neztratili.. ╪φkßm to pr∙vodΦφmu, kter² bleskov∞ odpovφdß ₧e to nenφ pot°eba. äAle je!ô jß na to. Nakonec ho p°esv∞dΦuju ₧e si batohy radÜi vezmeme dol∙, proto₧e stejn∞ nemß na p°ivßzßnφ ₧ßdn² lano.

    Za neustßlΘho popojφ₧d∞nφ lezu teda po zadnφm ₧eb°φku na st°echu autobusu, kde jsou v ohrßdce naÜe batohy. Sundßvßm je dol∙, p°iΦem₧ bus se stßle blφ₧φ k v²jezdovΘ brßn∞ z nßdra₧φ.Za chvφli u₧ mßme batohy v bezpeΦφ a za chvφli u₧ opravdu odjφ₧dφme.

    Pr∙vodΦφ zase pou₧φvß pro domlouvßnφ s °idiΦem pφÜ¥alku a jakmile n∞kdo p°istoupφ hned k n∞mu nakluÜe a ävnutφô mu lφstky.

    Okolφ silnice je p°φjemnΘ, skoro jako u nßs doma, jen krav je tu vφc. Na polovin∞ cesty zastavujeme v m∞steΦku Pathankot. Je to vlastn∞ u₧ takovß menÜφ vojenskß zßkladna. Jsme toti₧ jen pßr kilometr∙ od Pßkistßnu a jen kousek od spornΘho KaÜmφru. Dokonce i na nßstupiÜt∞ se jde skrz d°ev∞n² rßm, kter² upozor≥uje na kovovΘ p°edm∞ty (t°eba bomby). Na zdi jsou zase vylepeny fotky nejznßm∞jÜφch bomb pou₧φvan²ch sikhsk²mi extrΘmisty. Fotky nejhledan∞jÜφch z nich jsou hned vedle. Doufßm ₧e zrovna nßÜ autobus nevyletφ do pov∞t°φ...

    Jak se blφ₧φme k horßm zaΦφnß se krajina zvedat a vlnit. PozvolnΘ kopeΦky jsou ale po°ßd zalesn∞nΘ a vidφme tady vedle sebe palmy i jehliΦnatΘ stromy. Za chvφli u₧ jedeme serpentinami nad kroutφcφ se °φΦkou.
Blφ₧φ se soumrak a mi mφjφme Φφm dßl vφc vesnic, kde na poli stojφ dv∞ obrovskΘ figurφny a kolem nich k°epΦφ lidi. V jednΘ vesniΦce u₧ je dav na ulici tak hust², ₧e zastavil provoz. DneÜkem vrcholφ jeden z Φetn²ch festival∙. Tenhle shodou okolnostφ pat°φ mezi festivaly celoindickΘ a na n∞kter²ch mφstech trvß i vφc ne₧ 10 dnφ. Ka₧doroΦn∞ se takhle oslavuje vφt∞zstvφ Durgy (symbol dobra) nad zl²m b∙volφm dΘmonem MahiÜasurou (jako v Amritsaru). Festival vrcholφ zapßlenφm velk²ch slam∞n²ch figurφn - symbol∙ dobra a zla. My te∩ prßv∞ stojφme v zßcp∞ lidφ a aut a pozorujeme jak jsou figurφny zapalovßny a za vÜeobecnΘho jßsotu vÜech ho°φ.
Asi p∙l hodinu po ädokonßnφô se koneΦn∞ h²beme z mφsta. Zdr₧eli jsme se ale tak, ₧e u₧ je tma a do Dharamsaly p°ijedeme a₧ v osm veΦer. Z toho mßm opravdu radost, proto₧e musφme nejenom najφt ubytovßnφ, ale p°edtφm se jeÜt∞ dostat do Hornφ Dharamsaly o 10 km v²Ü v horßch. Tam je toti₧ soust°ed∞n veÜker² tibetsk² a buddhistick² ₧ivot, co₧ je ten hlavnφ d∙vod proΦ jsme sem p°ijeli.