www.eCesty.cz - Kam jste se v₧dycky cht∞li podφvat!

Jak kazackß tak Φφnskß pohraniΦnφ kontrola je p°φmß. Na kazackΘ stran∞ odevzdßvßme celnφ deklaraci z B∞loruska (stßtu kter²m jsme vstoupili do SNS), ptajφ se nßs jestli nemßme zbran∞ nebo drogy, prov∞°ujφ naÜe pasy s pak nßs pouÜtφ dßl. Na ΦφnskΘ stran∞ je to podobnΘ: vyplnit vstupnφ formulß°, batohy nechat projet detektorem, vstupnφ razφtko do pasu a jsme v ╚φn∞. Najednou nastßvß obrovsk² zlom. Ze znßmΘ azbuky se dostßvßme do neznßma Φφnsk²ch znak∙. Najednou. VÜechno kolem nßs je najednou v Φφnsk²ch znacφch a taky v ujgurÜtin∞. UjgurÜtina je jazyk etnickΘ skupiny kterß kdysi (dokud ╚φ≥ani nezaΦali se sv²m p°esφdlovacφm programem, kter² postupn∞ m∞nφ slo₧enφ obyvatelstva tΘto provincie ve prosp∞ch ╚φ≥an∙) byla v Sin-¥iangu (jak se tato Autonomnφ ujgurskß oblast jmenuje) nejpoΦetn∞jÜφ. PφÜe se arabsk²mi pφsmeny.
Jen takovß perliΦka - imigraΦnφ ·°ednφk (kter² neum∞l anglicky, tlumoΦila jinß ·°ednice) se podivil nad tφm, ╚ech a Slovenka (lidi ze dvou zemφ) cestujφ jako dvojice. Na jeho otßzku äProΦ?" jsem odpov∞d∞l äA proΦ ne?". Asi to nebylo nejzdvo°ilejÜφ (obzvlßÜ¥ v∙Φi ╚φ≥an∙m, kte°φ majφ ·pln∞ jinou p°edstavu o chovßnφ lidφ ne₧ my Evropani), ale co ostatn∞ na tak stupidnφ otßzku odpov∞d∞t? Nakonec jsme z toho vybruslili vysv∞tlenφm, ₧e ╚echy a Slovensko byly d°φv jedna zem∞, kterß se rozd∞lila stejn∞ jako SSSR na Rusko a Kazakstßn. Tomuhle p°irovnßnφ pod nim₧ si n∞co dokßzal p°edstavit u₧ porozum∞l a uspokojilo ho. Nevφm ale co bych si poΦal kdybychom byli t°eba Francouz a Finka. To bych mu asi nevysv∞tlil...

    Budova ΦφnskΘho p°echodu mi vzdßlen∞ p°ipomφnß strß₧nφ v∞₧ velkΘ ΦφnskΘ zdi. Zvenku je celß oblo₧enß kachliΦkama. Stejn∞ oblo₧enΘ jsou i n∞kterΘ domy v p°ilehlΘm m∞steΦku. Prvnφ Φeho si oba vÜφmßme jsou rikÜi (motorovΘ t°φkolky) a taky docela velkΘ mno₧stvφ odpadk∙ na n∞kter²ch ulicφch. JinΘ ulice jsou ale zase ΦistΘ.
Hned v p°φhraniΦnφm m∞st∞ mßme mo₧nost vid∞t co nßs bude provßzet celou ╚φnou: do autobusu pat°iΦn∞ hluΦn∞ nastupujφ ╚φnani. S °idiΦi se p°itom dohadujφ o cen∞, gestikulujφ a Üφlen∞ k°iΦφ. U₧ zaΦφnß asijsk² chaos. Jakmile se usadφ, zaΦφnß dalÜφ ukßzka jejich povahy: ₧e v pohod∞ poku°ujφ a klepou popel po autobuse to je to nejmenÜφ. HorÜφ je plivßnφ p°φmo na zem, nebo odhazovßnφ odpadk∙ z ok²nka p°φmo za jφzdy. Holt jsou v zemi, kde zatφm v∞tÜina v∞cφ pat°φ jeÜt∞ vÜem, tak se taky tak chovajφ.

    Krajina kolem mi ale na druhou stranu p°ipadß peΦliv∞ obd∞lanß, polφΦka jsou rovnß, zavla₧enß. PodΘl silnice rostou, nebo jsou prßv∞ sßzeny vysokΘ ÜtφhlΘ stromy se Üedivou k∙rou. Nevφm co to je, ale pravd∞podobn∞ n∞co odolnΘho, co vydr₧φ zdejÜφ krutΘ zimy.

    Silnice jsou na cest∞ do UrumΦi dost r∙znΘ. Od docela dobr²ch äskorodßlnic" (t∞ch je ale mßlo) a₧ po vyjetΘ koleje v pouÜti (t∞ch je docela dost). Hned za hranicφ vjφ₧dφme do hor poho°φ Tian-èan a neuv∞°iteln∞ strm²mi silniΦkami stoupßme nahoru do jednoho z pr∙smyk∙. Na silnici skrz hory se usilovn∞ pracuje a asi bude pracovat donekoneΦna, proto₧e ji ka₧dou chvφli zatarasφ n∞jak² nov² zßval. Krßsn∞ je vid∞t systΘm jejich prßce a musφm °φct, ₧e se v t∞chle drsn²ch podmφnkßch docela Φinφ a rozhodn∞ to nemajφ jednoduchΘ.
Skßly kolem jsou nßdhernΘ. ObΦas z nich stΘkß °φΦka na jejφm₧ b°ehu majφ KazakovΘ postaveny svoje jurty. Na n∞kter²ch zatravn∞n²ch kopcφch vidφme ve velkΘ v²Üce spousty bφl²ch teΦek - to si ovce naÜli dalÜφ mφsto na pastvu.

    Rozhled naho°e za sedlem je ·₧asn². Najednou p°ed sebou mßme velkΘ jezero (nejspφÜ Ebi nuur) po jeho₧ b°ehu uhßnφme sm∞rem do vnitrozemφ ╚φny. Na jeho b°ehu zase vidφme jurty. Slunce prßv∞ zapadß a tak silueta ostrova s Φφnskou pagodou uprost°ed nßm p°ipomφnß ₧e prßv∞ zaΦφnß naÜe prvnφ Φφnskß noc. Od rßna jedeme pouÜtφ a za cel² den nßm prach u₧ staΦil äztu₧it" vlasy. ╪idiΦi si z kaze¥ßku pouÜtφ hudbu - rusky nazpφvanΘ hity roku 1998, ╚φ≥ani si zaΦφnajφ zouvat botky a mi te∩ zaΦφnßme ╚φnu i cφtit. Jsem zv∞dav co vÜechno nßs tady Φekß.

Den 13, ·ter² 1. 9.

UrumΦi je tak rozta₧enΘ, ₧e trvß asi hodinu a p∙l ne₧ se domotßme do centra na autobusovΘ nßdra₧φ. Je zajφmavΘ sledovat jak se m∞nφ od okraje do centra - zaΦφnß hlφn∞n²mi domky mezi kter²mi se prohßn∞jφ bosΘ d∞ti a kozy, pak p°ichßzφ zd∞nΘ a vykachliΦkovanΘ domy a tovßrny a tady v centru u₧ jsme mezi mrakodrapy. Jak na zaΦßtku tak i v centru je ale cosi stejnΘ - spousta lidφ, ulice p°epln∞nΘ auty, koly, motorkami a vÜude jen samΘ ΦφnskΘ znaky.

    Takhle modern∞ vypadajφcφ m∞sto (alespo≥ na prvnφ pohled) bych teda uprost°ed pouÜt∞ neΦekal. Podle polohy na map∞ (o UrumΦi se °φkß, ₧e je to nejvzdßlen∞jÜφ velkom∞sto od oceßnu na sv∞t∞) bych °ekl, ₧e to bude praÜnß dφra. A tady je zatφm vφc mrakodrap∙ (a n∞kterΘ jsou opravdu elegantnφ) ne₧ v cel²ch ╚echßch dohromady). Ostatn∞ ten milion obyvatel se musφ n∞jak ₧ivit.

    ProblΘmy s Φasov²mi pßsmy pokraΦujφ i ╚φn∞, nebo alespo≥ v Sin-¥iangu. Tady u₧ to ale nenφ jen ve vlacφch jako v Kazakstßnu, ale vÜude. Svou troÜkou do ml²na p°ispφvß jak ·st°ednφ vlßda v Pekingu tak odbojnφ UjgurovΘ v Sin-¥iangu. Ko°enem problΘmu je za°azenφ celΘ ╚φny do jedinΘho ΦasovΘho pßsma, kterΘ je samoz°ejm∞ vybrßno tak, aby bylo co nejvhodn∞jÜφ a nejp°irozen∞jÜφ pro Peking, kde sφdlφ v∞tÜina potentßnt∙. Slunce se ale samoz°ejm∞ zotroΦit nedß co₧ znamenß, ₧e p°i poloze Pekingu ve v²chodnφ Φßsti ╚φny a rozloze celΘ zem∞ musφ b²t tato volba pro n∞kterΘ oblasti nev²hodnß. A zcela nßhodou je to prßv∞ odbojn² Sin-¥iang, kter² je nejvφce vzdßlen² od sφdla äboh∙" - Pekingu. Ujgu°i problΘm vy°eÜili po svΘm - zavedli neoficißlnφ sin-¥iangsk² Φas, kter² je o 2 hodiny pozadu oproti Φasu pekingskΘmu. A te∩ jsme u toho. N∞kterΘ ΦasovΘ ·daje (odjezdy autobus∙, Φasy v hotelφch...) m∙₧ou b²t uvßd∞ny v kterΘmkoliv z obou Φas∙. Nenφ v tom ₧ßdn² systΘm. NestaΦφ proto znßt dobu odjezdu. Musφme v∞d∞t i v kterΘm Φase je uvßd∞na, co₧ je v tΘhle zemi, kde je kolem nßs mφsto nßpis∙ jen spousta krßsn²ch äobrßzk∙" a ₧ßdnß pou₧itelnß informace celkem brnkaΦka, ₧e? No nic, n∞jak bylo, n∞jak bude. Jß jsem si nastavil pekingsk² Φas, kter² se od SE╚ liÜφ o 7 hodin. Podle tohoto Φasu je d²l rßno tma a d²l veΦer sv∞tlo - p°φroda se prost∞ nedß oÜßlit.

    Na autobusovΘm nßdra₧φ sbφrßme batohy ze zem∞ a se stßle ·divem otev°enou pusou odchßzφme najφt si ubytovßnφ. NaÜe prvnφ volba nenφ daleko, asi 2 km, ale na cest∞ je navφc Bank of China, kde si m∙₧eme vym∞nit cestovnφ Üeky. Juany - ΦφnskΘ penφze - jsou celkem p∞knΘ, i kdy₧ zatφ₧enΘ budovatelsk²mi motivy typu p°ehrada nebo svß°eΦ se zdravotnφ sestrou. Juan se d∞lφ na 10 tiao, kterΘ se zase d∞lφ na 10 fen∙. Aby byly v∞ci jeÜt∞ komplikovan∞jÜφ, skoro nikdo ne°φkß juan, ale zßsadn∞ kuai, stejn∞ tak jako mφsto tiao se pou₧φvß v²raz mao. Fen mß dnes u₧ tak malou hodnotu, ₧e se prakticky nepou₧φvß (bude se ale hodit do mojφ sbφrky bankovek). U₧ n∞kolik let je kurs juanu k dolaru nem∞nn² - Y8,2 za 1 dolar, ale inflace je ka₧d² rok p°es 20%. Juan je tak znaΦn∞ nadhodnocen², ale t∞m komunistick²m kouzelnφk∙m v Pekingu to zdß se ₧φly netrhß.

    Cestou do hotelu se vyh²bßme kol∙m i aut∙m, co₧ s naÜφm nßkladem nenφ ₧ßdnß legrace. VÜichni o 106 troubφ (asi preventivn∞, proto₧e v∞dφ, ₧e pr∙m∞rn², tj. v dopravnφm provozu znaΦn∞ nedisciplinovan² Φφnsk² obΦan je nevyzpytatelnß jednotka kterß se m∙₧e kdykoliv vydat jak²mkoliv sm∞rem nebo provΘst n∞co jinak nep°edvφdatelnΘho). ╪idiΦi sice jezdφ Üφlen∞, ale alespo≥ jeÜt∞ obΦas mrknou na semafory (ne jako v Africe nebo t°eba Pßkistßnu).

    Hned v prvnφm hotelu mßme Üt∞stφ a dostßvßme 2 mφsta ve 4l∙₧kovΘm pokoji. Na recepci nßs oslavuje jeden Kazak a dßvß nßm svoji vizitku, podle kterΘ je turistick² pr∙vodce. Jmenuje se RaÜit, mluvφ anglicky a podle sv²ch slov mß v horßch u jezera TianΦi (NebeskΘ jezero) jurty, ve kter²ch se dß p°enocovat. Mo₧nß se tam podφvßme.

    Prvnφ o co se zase zjφmßme je sprcha.Pr² mß b²t n∞kde ädole". Jdu dol∙ po schodech a tam je skuteΦn∞ Üipka s anglick²m nßpisem äSprcha". Jdu dßl, ale pod schody ₧ßdnß sprcha nenφ, jen naproti nim vchod na dv∙r. Vracφm se na recepci a jeÜt∞ jednou se ptßm. Musφm pr² pod schody a na dv∙r, kde u₧ ji najdu. No jasn∞ - jak² jsem to slep² a naivnφ Evropan, ₧e hledßm sprchu v budov∞ hotelu! Jdu na dv∙r a tam ·pln∞ na druhΘ stran∞ je dalÜφ Üipka s nßpisem äSprcha", vedle n∞ho₧ jsou otev°enΘ dve°e. Hurß, °φkßm si a v m₧iku jsem u dve°φ. Uvnit° to vypadß spφÜ jako v udφrn∞. Rozhlφ₧φm se kolem a n∞kolik ╚φ≥an∙ vidφce ₧e mßm ruΦnφk mi ukazujφ dßl do dvora za roh. Je₧φÜmarjß, ono to snad bude na ulici! Jdu za roh a opravdu asi 20 metr∙ p°ede mnou jsou drßt∞nß vrata a za nimi se ₧iv∞ prohßn∞jφ auta po hlavnφ silnici. Rozhlφ₧φm se po zdech a hledßm dalÜφ nßpis äSprcha". Je tam. A sm∞°uje jakoby n∞kam k vrat∙m. Jdu dßl. Vidφm m∞ dalÜφ ╚φ≥any (t∞ch tady ale je) a ukazujφ na barßΦek ve dvo°e. KoneΦn∞ jsem tady! No jo, te∩ jsem ale tak daleko od pokoje, ₧e ne₧ se p°es cel² dv∙r a hotel vrßtφm zpßtky do pokoje, budu zase Üpinav²!

    Äen∞ ve sprÜe ukazuju svoji ubytovacφ kartiΦku, kterß se mß do sprchy nosit. Jsou na nφ naΦmßranΘ Φφslo mφstnosti, datum p°φjezdu a n∞jakΘ znaky. äHa, ha, ha, to ₧ena!", rozesm∞je se sprßvcovß sprchy a ukazuje na znak v kolonce SEX. No jasn∞, vym∞nili jsme si ji s Tß≥ou omylem kartiΦku! Ach jo. Asi pot°ebuju ledovou sprchu!

    Pßr ulic od hotelu mß b²t uliΦka plnß restauracφ-jφdelen. Jdeme si tam dßt n∞jak² ob∞d. Cestou prochßzφme kolem MarkÆs Internet CafΘ, kde jsem se cht∞l podφvat na Internet. Vypadß ale zkrachovale - sta₧enß roleta, Φernß okna. To by byla Ükoda!

    V uliΦce je jedna jφdelna za druhou. Nevφme kterou si vybrat, tak jdeme podle nßhody. Jφdelna je st°φdm∞ za°φzenß, dß se jφst vevnit° i venku (jako i u vÜech okolnφch jφdelen). Hned nßm nabφzejφ ₧idle, ale my se nejd°φv chceme zeptat co majφ a kolik co stojφ. Na ulici jsme n∞kolikrßt vid∞li prodßvat pln∞nΘ knedlφΦky, tak bychom je cht∞li zkusit. V pr∙vodci mßme napsßna n∞jakß jφdla i s Φφnsk²mi znaky. Ukazujeme na knedlφky a Tß≥a pak jeÜt∞ na frßzi äJsem vegetarißnka". Zdß se ₧e to pochopili, proto₧e nßm na jφdelnφm lφstku kter² je p°ilepen² na zdi ukazujφ cenu. Zdß se to p°ijatelnΘ. Sedßme si a hned nßm do mistiΦek nalΘvajφ Φaj. Na stole je papφrovß krabice a v nφ nasklßdanΘ d°ev∞nΘ h∙lky na jφdlo (takovΘ ty na jedno pou₧itφ co t°eba p°ed jφdlem nejd°φv odlomit), n∞jakß mistiΦka s pßlivou sm∞sφ a s≤ja, kterß ale chutnß ·pln∞ jinak ne₧ u nßs - je octovß!
Sedφme a Φekßme, zatφm nßm v₧dy kdy₧ mßme prßzdn² kalφÜek dolΘvajφ Φaj. P°ichßzφ dalÜφ hosti (╚φ≥ani) a objednßvajφ si. Jinφ dojφdajφ, p∞kn∞ si p°i tom pomlaskßvajφ a na stole po nich z∙stßvß p∞kn² bordel.

    Po Φtvrthodince nßm ka₧dΘmu p°inßÜejφ podnos pln² pln∞n²ch knedlφΦk∙. No, ony jsou to spφÜ taÜtiΦky. Tßniny jsou pln∞nΘ n∞jakou zelenou natφ a vajφΦkem, jß tam mßm navφc mletΘ maso. Chutnajφ skv∞le. Dostßvßme ka₧d² jeÜt∞ mal² talφ°ek, na kter² si nalφvßme s≤ju, taÜtiΦky nabφrßme h∙lkama a namßΦφme si je v s≤ji. Okolnφ na nßs koukajφ trochu p°ekvapen∞, asi nejsou zvyklφ vid∞t b∞lochy jφst h∙lkama. Objednßvßme si pivo. Je moc dobrΘ, akorßt nevφm znaΦku, proto₧e etiketa je jen Φφnsky. Z lahve jsem vyrozum∞l ₧e je to jedenßctka a mß objem 640 ml. TaÜtiΦek je tolik, ₧e je ani vÜechny nesnφme. Bylo to skv∞l².

    Postrannφmi uliΦkami se protloukßme z centra. Jdeme se informovat na autobus do KaÜgaru, kam chceme za dva dny odjet. Taky chceme sehnat n∞jakΘ pohledy. Mo₧nß je budou mφt v prodejn∞ zahraniΦnφ literatury kde prßv∞ jsme - Tß≥a je nadÜenß tou spoustou anglicko-Φφnsk²ch slovnφk∙ a tak si ka₧d² jeden kupujeme. Ona na pou₧φvßnφ, jß spφÜ jako suven²r. Neodolßvßme ani map∞ ╚φny kterß je popsanß jen Φφnsky - vypadß skv∞le. Pohledy ale ₧ßdnΘ nemajφ.

    U₧ jen ch∙ze po m∞st∞ je pro nßs fascinujφcφ. VÜude samß ΦφnÜtina, vÜelijak barevn∞ a dekorativn∞ vyvedenß. Jsme zase na hlavnφ ulici a tak se m∙₧eme kochat pohledem na vysokΘ budovy. Jsou docela modernφ, ₧ßdnΘ nevkusnΘ stavby jako v Moskv∞. N∞kolik jich je rozestav∞no.

    Ulice jsou docela ΦistΘ (a₧ na ty flusance od lidφ a sem tam n∞jakΘ flaÜky od vody nebo Ülupky od melounu, kterΘ lidi zahodφ jakmile je dojedφ). Chodnφky a silnice jsou sice zßplatovanΘ, ale u nßs to Φasto nenφ o nic lepÜφ.

    Jak tak obΦas nahlφ₧φm do krßm∙, koupit se tady dß hodn∞ v∞cφ - skoro jako u nßs v kapitalismu. Na ulici stojφ stßnky s pitφm a zmrzlinou snad ka₧d²ch 50 metr∙. To stejnΘ platφ o kßrßch nalo₧en²ch Φerstv²m ovocem a zeleninou. Ochutnßvßme hrozny - jsou skv∞lΘ.

    V∞tÜinu v UrumΦi u₧ dnes tvo°φ ╚φ≥ani, i kdy₧ Ujgur∙ je tady po°ßd dost. Dajφ se poznat celkem snadno - majφ evropskΘ rysy (tj. ₧ßdnΘ ÜikmΘ oΦi) a na hlav∞ Φasto nosφ ΦepiΦky. UjgurÜtφ d∞dovΘ majφ delÜφ proÜediv∞lΘ vousy. Turist∙ tady zase tak moc nenφ a pokud ano, tak jsou to v∞tÜinou Japonci.

    Auta jsou v∞tÜinou ΦφnskΘ v²roby - a¥ osobnφ nebo nßkladnφ. Moc velk² poΦet znaΦek nemajφ, tak₧e jsou silnice n∞kdy dost uniformnφ - ΦervenΘ taxφky a hranatΘ modrΘ nßkla∩ßky (mφstnφ znaΦky FAW, Dong Feng, Blac). I autobusy a motorky majφ Φasto vlastnφ a zase tak jeden nebo dva typy. VÜechny jejich stroje vypadajφ dost humpolßcky. V²b∞r stroj∙ na pohyb ale jeÜt∞ pokraΦuje: t°φkolovΘ rikÜi (vlastn∞ upravenΘ motorky), t°φkolky s korbou (na kter²ch vozφ v∞ci nebo z nich t°eba prodßvajφ ovoce), kola (Φßst jsou starΘ uniform∞ ΦernΘ herky, ale obΦas se najde i kolo horskΘ) a taky povozy.

    Krom∞ samohyb∙ mφstnφch tady ale jezdφ i spousta aut dovezen²ch - osobnφch (hlavn∞ japonsk²ch), d₧φp∙ (japonskΘ i americkΘ, t∞ch je tady obrovskΘ mno₧stvφ, proto₧e jsme uprost°ed pouÜt∞ a za m∞stem v∞tÜinou konΦφ i kvalitnφ silnice), mikrobus∙ (zase japonsk²ch) a dokonce i naÜe nßkladnφ tatry a jako taxφky tady jezdφ i favority, formany a felicie. Alespo≥ n∞co trochu znßmΘho. ObΦas kolem projede nßkla∩ßk na jeho₧ korb∞ sedφ skupina mu₧∙ a bubnujφ, kter² je nßsledovßn opentlen²mi taxφky. Od mφstnφch se dozvφdßme ₧e je to svatba.
Tvar∙, v∙nφ, zvuk∙ jin²ch vjem∙ je tolik, ₧e se ani nedajφ vÜechny popsat. V postrannφch uliΦkßch nap°φklad b∞₧φ ₧ivot ·pln∞ jin²m tempem ne₧ na hlavnφch t°φdßch. Tady majφ °emeslnφci svoje krßmky, smlouvß se tu, ctihodnφ sta°eÜinovΘ klßbosφ u Φaje sedφce na schodech (nikde v celΘm m∞st∞ nejsou ₧ßdnΘ laviΦky), d∞cka si hrajφ, maminy ve sv²ch pouliΦnφch kuchy≥kßch p°ipravujφ jφdlo kterΘ si kolemjdoucφ hned kupujφ. Postrannφ uliΦky prost∞ vypadajφ prost∞ jako v ka₧dΘm m∞st∞ t°eba na St°ednφm v²chod∞, kde₧to hlavnφ bulvßry jsou spφÜe vφce evropskΘ, i kdy₧ s velk²m vlivem Asie - hlavn∞ v dopravnφm chaosu a mumraji lidφ.

    Stßle vφc se zaplΘtßme v uliΦkßch a₧ se ocitßme v krytΘm bazaru. Tady u₧ opravdu nenφ pochyb - jsme v Asii, kterß je celß provon∞na podobn²mi bazary. Na tohle krom∞ jφdel prodßvajφ i nezvykle velkΘ mno₧stvφ r∙zn²ch druh∙ hrozinek a mφstnφ v²robky jako ujgurskΘ no₧e, vesty, tepanΘ konvice a celΘ servisy, ale t°eba taky armßdnφ dalekohledy nebo telefony. Telefony na ulicφch vidφme i mobilnφ, ale proto₧e jsou drahΘ (asi 8000,- KΦ) daleko vφc jsou tady rozÜφ°en² pagery a taky telefonnφ automaty na karty.

    Kupujeme si nanuk. Äe se nanuky na obrßzku n∞kdy jen vzdßlen∞ podobajφ skuteΦnosti jsme si u nßs u₧ zvykli, ale aby vypadal ·pln∞ jinak (samoz°ejm∞ h∙°) to se mi jeÜt∞ nestalo. A₧ tady v ╚φn∞. Mo₧nß d∙sledek pou₧itφ metod komunistickΘ propagandy, kdy se b∞₧n∞ slibuje n∞co co nikdo nikdy neuvidφ.

    Nem∙₧eme se z trhu odtrhnout, ale musφme dßl. UrumΦi je bohu₧el velkΘ, tak₧e mß velkΘ i centrum. Trvß nßm asi 3 hodiny (pravda se zastßvkami u n∞Φeho zajφmavΘho ka₧d²ch 5 minut) ne₧ se dostßvßme p∞Üky p°es celΘ centrum na mφsto odkud odjφ₧d∞jφ busy do KaÜgaru.

    Bohu₧el tady nikdo neumφ anglicky ale naÜt∞stφ mßme prßv∞ koupen² anglicko-Φφnsk² slovnφk. B∞hem äpouh²ch" tak 20 minut koneΦn∞ chßpou co vlastn∞ chceme - vysv∞tlujeme, ₧e bychom cht∞li jet ve st°edu do KaÜgaru, ale nevφme kdy to jede a kolik to stojφ. Vφme jen ₧e je vφc druh∙ autobus∙ (p°inejmenÜφm normßlnφ a spacφ), tak₧e z nich pot°ebujeme dostat kolik kter² z nich stojφ. Je to docela fuÜka a jsem z toho trochunerv≤znφ, proto₧e riziko omylu je p°i tomhle druhu komunikace docela velkΘ a ten by pro nßs mohl znamenat jak ztrßtu pen∞z, tak zbyteΦnΘ zdr₧enφ. Tß≥a tohle zvlßdß lφp a obΦas m∞ musφ uklid≥ovat. Jß se ale prost∞ necφtφm ve svΘ k∙₧i, kdy₧ jsem bezmocnej, co₧ je p°i moji znalosti ΦφnÜtiny m∙j hlavnφ pocit. Je to stejn² jako komunikovat se Üimpanzem. Ne proto, ₧e by ╚φ≥ani byli na ·rovni Üimpanz∙, ale ₧e Üimpanzφ °eΦ je pro m∞ stejn∞ nesrozumitelnß jako ΦφnÜtina. No jen si to zkuste domluvit se se Üimpanzem t°eba jen na tΘ nejjednoduÜÜφ v∞ci. Tam kde nenφ Φeho se chytit je to prost∞ beznad∞jn². Nakonec vφme vÜechno co pot°ebujeme, ale jeliko₧ nemßme dost vym∞n∞n²ch pen∞z p°ijdeme si koupit lφstky a₧ zφtra.

    PoΦasφ je krßsnΘ, docela vedro. Osv∞₧ujeme se dalÜφ dßvkou ovoce a mφ°φme zp∞t k hotelu. Chceme se ale jeÜt∞ podφvat do LidovΘho parku. Zelen∞ je na ulicφch sice dost - UrumΦi je plnΘ bulvßr∙ se stromov²mi alejemi, ale nenφ si kde sednout. To m∞ trochu udivuje. Kdy₧ si chceme odpoΦinout, maximßln∞ si m∙₧eme sednout na schody n∞jakΘho obch∙dku. Proto chceme vyzkouÜet jeden z jejich mφstnφch park∙.

    Do LidovΘho parku se platφ vstup! Nejd°φv jsem si myslel ₧e je to proto aby alespo≥ park byl uchrßn∞n od odpadk∙, kterΘ ka₧d² odhazuje na ulicφch. Odpadky v parku m∞ ale vyvedly z omylu - je jich tam naopak jeÜt∞ vφc, proto₧e i tady jsou prodejci s vodou a melouny, ale nikdo po lidech neuklφzφ.

    Park sice nenφ nijak skv∞le udr₧ovan², ale je v n∞m n∞kolik rybnφΦk∙ a Φφnsk²ch altßnk∙ s typicky zvednut²mi rohy st°ech. KoneΦn∞ si p°ipadßm jako v ╚φn∞. RoztrouÜeny po parku jsou i divadelnφ p≤dia a r∙znΘ zßbavnφ atrakce - vlßΦek, elektronickΘ st°elnice, houpaΦky pro d∞ti. Sedφme na trßv∞ skoro a₧ do setm∞nφ, pojφdßme hrozny a trßvφme vÜechny dneÜnφ zß₧itky. Bez znalosti ΦφnÜtiny to opravdu nebude jednoduchΘ.
Vracφme se na hotel, dßvßme si sprchu a pereme. ZvlßÜtnostφ Φφnsk²ch hotel∙ je, ₧e nßm nikdo nedß klφΦ od pokoje, n²br₧ je po°ßd u sprßvce patra, kter² pokoj p°i ka₧dΘm naÜem p°φchodu musφ odemknout. Je to dobrΘ proti zlod∞j∙m, ale kdy₧ chceme b²t oba dva pryΦ (nap°. p°i pranφ) a zßrove≥ si nechceme zabouchnout dve°e aby nßm sprßvce zase nemusel odemykat (ne v₧dycky je toti₧ k sehnßnφ), znamenß to nechat pootev°eno. Hm... V ka₧dΘm pokoji je i televize, proto₧e ╚φ≥ani bez nφ prost∞ nevydr₧φ. I v restauracφch nebo jφdelnφch stßncφch p°φmo na ulicφch jsou zapnutΘ televize a tak ╚φ≥ani hltajφ nudle a zßrove≥ s nimi i televizi.

Den 14, st°eda 2. 9.

Dneska si dlouho lebedφme v posteli. Cestou na kaÜgarskΘ autobusovΘ nßdra₧φ se zastavujeme v jednΘ jφdeln∞ a dßvßme si ob∞dosnφdani - r²₧i a nudle se zeleninou.

    Mezitφm jsme se rozhodli, ₧e se podφvßme do hor k jezeru TianΦi a p°espφme tam v jurt∞ jak nßm nabφzel RaÜit. Lφstek do KaÜgaru si proto chceme koupit a₧ na pßtek. Bohu₧el. Oni lφstky tak dop°edu neprodßvajφ, tak₧e si mßme p°ijφt a₧ v pßtek odpoledne, n∞kolik hodin p°ed odjezdem.

    Zase se t∞ch n∞kolik kilometr∙ (p∞Üky, proto₧e nevφme kam kter² bus MHD jezdφ) vracφme do centra. Po°ßd shßnφme pohledy a po°ßd jsme ne·sp∞Ünφ. V hotelu Holiday Inn sice majφ, ale jen celou sadu deseti pohled∙ tak asi za 160 korun. Taky se tam dß pou₧φt Internet, ale za zhruba $30/hodinu.

    Mφsto pohled∙ jsem si na schod∞ jednoho krßmu utrhl p°ezku u sandßl∙. To je teda zbo₧φ, slou₧φ 2 t²dny a konec. No, snad to p∙jde opravit, proto₧e stejn∞ jako v Almaty, i tady je na ka₧dΘm rohu Üvec opravujφcφ boty (jsme v chudÜφ zemi, kde se boty spφÜ opravujφ ne₧ vyhazujφ jako u nßs).

    Na blφzkΘ poÜt∞, kam se jdeme zeptat na pohledy potkßvßme 2 AngliΦany. Cestujφ po ╚φn∞, odsud pojedou do SiÆan a dßl na v²chod a₧ do èanghaje. Dali mi adresu funkΦnφ internetovΘ kavßrny (hurß!)
Tß≥a si na trhu p°ed poÜtou kupuje sandßly, proto₧e ty starΘ se jφ u₧ rozpadly. Jß si zase p°ed obcho∩ßkem nechßvßm p°iÜφt p°ezku u sv²ch sandßl∙ a m∙₧u zase normßln∞ chodit.

    Kousek od naÜeho hotelu je park, v n∞m₧ se tyΦφ zajφmavß pagoda. Je odpoledne, tak si °φkßme, ₧e zbytek dne strßvφme tam, alespo≥ trochu pryΦ od vÜech t∞ch dav∙ a aut. Do parku se zase platφ vstupnΘ, ale vyhlφdka dobrΘho pohledu na m∞sto z pagody na kopci nßs ukolΘbßvß.

    V parku je zase svinΦφk, u₧ si toho ale skoro nevÜφmßme. Trhovci nßm, jako i dole ve m∞st∞ nabφzφ studenΘ pitφ a nanuky. Dokonce je tady i restaurace. Park je podobn∞ zanedban² jako äRenmin (lidov²) park", ale v tΘhle vyprahlΘ oblasti mi to ani nep°ijde n∞jak nep°irozenΘ. SpφÜ je to zajφmavΘ tφm, ₧e je to n∞co ·pln∞ jinΘho ne₧ my rozumφme pod slovem park, tj. hezky upravenß plocha s cestiΦkami a laviΦkami. Tady t°eba nejsou laviΦky, tak₧e m∙₧eme sed∞t akorßt tak na drnech.

    Pohled z pagody je fakt skv∞l². UrumΦi odsud vypadß jak Denver - mrakodrapy a za nimi hory. Tyhle jsou ale vyprahlΘ - vlastn∞ pouÜ¥. CelΘ m∞sto je p°ikrytΘ smogov²m mrakem, je to opravdu hroznΘ. Na severnφ stran∞ °ada komφn∙ kou°φ o sto Üest. Pagoda samotnß je t°φpatrovß d°ev∞nß, pomalovanß Φφnsk²mi ornamenty. Rohy jejφ st°echy jsou typicky zvednutΘ nahoru.

    Dobr² pohled na m∞sto je i ze sousednφ skßly tyΦφcφ se nad hlavnφ severoji₧nφ magistrßlou a taky z altßnku na prot∞jÜφm kopci - oboje stßle jeÜt∞ v areßlu parku. Kdysi se sem dalo vyjet i lanovkou, ale ta te∩ nefunguje. Pohled je tady tak p∞kn², ₧e v parku chceme z∙stat a₧ do setm∞nφ a pak se sem vrßtit pro n∞jakΘ noΦnφ fotky m∞sta.

    Po Üirok²ch schodech schßzφme dol∙ pod kopec, kde je malΘ jezφrko. Nad nφm je dalÜφ malß skßla, ze kterΘ mß asi normßln∞ padat vodopßd. Na jezφrku jakoby plave klikat² chodnφΦek s altßnkem uprost°ed. Sedßme si na trßvu a asi 2 hodiny jen povφdßme a pφÜeme denφk. Po setm∞nφ se vracφme k altßnku na skßle, ale ₧ßdn² skv∞l² pohled se nekonß - m∞sto je nap∙l ve smogovΘm oparu a nikde ₧ßdnΘ v²raznΘ osv∞tlenφ.