Archφv Φlßnk∙ z cesty kolem sv∞ta 1998-9

www.eCesty.cz - Kam jste se v₧dycky cht∞li podφvat!

e- Φasopis
o
nezßvislΘm cestovßnφ

>Sta₧enφ denφk∙
>Fotografie
>Odkazy
>O autorovi
>P°φÜt∞...

Archφv cesty kolem sv∞ta 1998-9

Pocity Trochu jsem se rozepsal o pocitech je₧ mßm z cesty kolem sv∞ta. Nic sßhodlouhΘho, jen pßr ·vah nad zp∙sobem jak²m jsem ji realizoval, co a proΦ bych ud∞lal trochu jinak a taky o 3 nejlepÜφch a 3 nejhorÜφch mφstech celΘ cesty. (8. 10. 1999)	Finance O tom kolik jsem utratil na cest∞ kolem sv∞ta, jestli jsem utratil vφc ne₧ jsem plßnoval a taky co bych te∩ ud∞lal trochu jinak. (9. 8. 1999)
Denφk a fotografie Stßle p°ib²vajφ novΘ a novΘ strßnky online denφku a fotografiφ, ve formßtu MS Word u₧ jsou ke sta₧enφ k dispozici prvnφ dva dφly denφku.	InternetovΘ zprßvy z cesty Z cesty jsem peΦliv∞ posφlal e-mailovΘ zprßvy, Φt∞te jak to vÜechno probφhalo. (1.8.1999)

Denφk a fotografie

cks*.doc

TiÜt∞n² denφk II. dφl: - "Jihov²chodnφ Asiφ"
> Jak jsem vid∞l Thajsko, Malajsii, Singapur a IndonΘsii: (5. 10. 2000)
TiÜt∞n² denφk I. dφl: - "Na indick² subkontinent"
> S BangladΘÜφ jsem zakonΦil prvnφ Φßst CKS a dokonΦil tak prvnφ dφl denφku pokr²vajφcφ cestu B∞loruskem, Ruskem, Kazakstßnem, ╚φnou, Pßkistßnem, Indiφ, Nepßlem a BangladΘÜφ. Tady si ho m∙₧ete stßhnou, stejn∞ jako p°φlohy denφku: (7. 5. 2000)

Austrßlie

DEN═K

Northern Teritorry III.: NP Uluru - Kata Tjuta, NP Watarrka (26. 10. 2000)
> PosvßtnΘ skßly Uluru a Kata Tjuta
> King's Canyon
Northern Teritorry II.: Stuart Highway a Alice Springs (19. 10. 2000)
> Po Stuart Highway do Alice Springs
> Alice Springs, oßza v pouÜtφch RudΘho st°edu
Northern Teritorry I.: Darwin a NP Kakadu (12. 10. 2000)
> Darwin, tropickß vstupnφ brßna do Austrßlie
> Nejen o domorod²ch kresbßch v Nßrodnφm parku Kakadu

Skalnφ p°evis Nourlangie je odedßvna "obrazßrnou" mφstnφch domorodc∙

Skalnφ kresba, NP Kakadu

FOTOGRAFIE

Northern Teritorry III. (26. 10. 2000)
> NP Uluru - Kata Tjuta, NP Watarrka
Northern Teritorry II. (19. 10. 2000)
> Stuart Highway a Alice Springs
Northern Teritorry I. (12. 10. 2000)
> Darwin a Nßrodnφ park Kakadu

LASTURKY
> AustralskΘ dolary

IndonΘsie

Berevnß sopeΦnß jezera, Keli Mutu

DEN═K

Profil zem∞ (zajφmavosti, ceny, vφza, klikacφ mapa, odkazy) (5. 10. 2000)

Nusa Tenggara, panenskΘ ostrovy II.: Flores a Timor (5. 10. 2000)
> Labuhan Bajo, ₧e by domov Mariany, Perly z Labuhanu?
> Bajawa a domorodΘ vesniΦky
> ProΦ sopeΦnß jezφrka Keli Mutu m∞nφ barvu?
> Sawusk²m mo°em lodφ na Timor
> TimorskΘ zastavenφ
Nusa Tenggara, panenskΘ ostrovy I.: Sumbawa a Rinca (27. 9. 2000)
> Sumbawa Besar - "vesnickΘ" hlavnφ m∞sto Sumbawy
> Rybß°sk² p°φstav Sape
> Za nejv∞tÜφmi ₧ijφcφmi jeÜt∞ry na sv∞t∞
Bali a Lombok: Denpasar, Ubud, Pura Besakih a dalÜφ (13. 9. 2000)
> Jak vypadß konzumnφ Bali, zabalenΘ s maÜliΦkou pro bohatΘ turisty (Denpasar, Kuta)
> A jak vypadß skuteΦnΘ Bali, bez maÜliΦky :-) (Ubud a okolφ)
> V²let po balijsk²ch chrßmech
> Strastiplnß cesta p°es Lombok
Jßva: Yogyakarta, Borobudur, Prambanan, Nßrodnφ park sopek Bromo-Tengger-Semeru (1. 9. 2000)
> Jak jsem si vychutnal p°edstavenφ stφnovΘho divadla wayang kulit (Yogya)
> Borobudur - nejv∞tÜφ buddhistick² chrßm na sv∞t∞
> Prambanan - hinduistickΘ chrßmy v mo°i islßmu
> Jak si ud∞lat pravΘ indonΘskΘ batikovanΘ triΦko (Yogya)
> V krßterech sopek Tengger a Bromo

P°i zßpadu slunce vytvß°ejφ "b²Φφ" st°echy dom∙ Minangkabau∙ efektnφ siluety

Zßpad slunce, Bukittinggi

Jßva: Jakarta, Cirebon, Pangandaran, planina Dieng (18. 8. 2000)
> JakartskΘ kontrasty
> Cirebon - tichΘ m∞sto sultßnovo
> Pohoda na plß₧φch Pangandaranu
> Na lodi Jßvou
> Mlhou zahalenΘ chrßmy na mystickΘ planin∞ Dieng
Sumatra: Medan, nßrodnφ park Gunung Leuser, jezero Toba, Bukittingi (4. 8. 2000)
> Jak k sob∞ nalßkat orangutany v nßrodnφm parku
> Mezi b²val²mi lido₧routy u jezera Toba
> VesniΦky uprost°ed Sumatry

FOTOGRAFIE

Nusa Tenggara, panenskΘ ostrovy II. (5. 10. 2000)
> Do nitra Floresu a Timoru
Nusa Tenggara, panenskΘ ostrovy I. (27. 9. 2000)
Nusa Tenggara jsou panenskΘ ostrovy (Sumbawa, Rinca)
Bali a Lombok - Denpasar, Ubud, Pura Besakih a dalÜφ (13. 9. 2000)
> Bali - ostrov boh∙ a um∞nφ

Z p°edstavenφ stφnovΘho divadla wayang kulit

StφnovΘ divadlo, Yogyakarta

Jßva: Yogyakarta, Borobudur, Prambanan, Nßrodnφ park sopek Bromo-Tengger-Semeru (1. 9. 2000)
> St°ednφ a v²chodnφ Jßva, rozmanitost vpravd∞ indonΘskß - sopky, hinduistickΘ chrßmy, buddhistickΘ stupy a neuv∞°itelnß Yogoyakarta
Jßva: Jakarta, Cirebon, Pangandaran, planina Dieng (18. 8. 2000)
> Z bohatΘ i chudΘ Jakarty
> St°ednφ Jßva - rßj klidu
Sumatra: Medan, nßrodnφ park Gunung Leuser, jezero Toba, Bukittingi (4. 8. 2000)
> Orangutani, d₧ungle, krßterovΘ jezero Toba
> Äivot ve m∞stech a na vesnici

LASTURKY
> IndonΘskΘ rupie

Malajsie

DEN═K

Profil zem∞ (zajφmavosti, ceny, vφz, klikacφ mapa, odkazy) (4. 8. 2000)
> Ekonomick² boom hnan² skryt²m rasismem, proΦ se na malajsijskΘ vlajce opakuje Φφslo 14 a dalÜφ
> PraktickΘ informace a odkazy na strßnky o Malajsii

Georgetown (Penang), Kuala Lumpur (19. 7. 2000)
> Nejen o hinduistickΘm, pon∞kud masochistickΘm svßtku Thaipusam
Kota Bharu, Melaka, Kuala Lumpur, Cameron Highlands (23. 6. 2000)
> Z kolonißlnφ Melaky p°es supermodernφ Kuala Lumpur na tichΘ ΦajovΘ plantß₧e Cameronovy vysoΦiny

Pohled na oddanΘ p°i Thaipusamu je n∞kdy drastick², ale oni jsou v transu a necφtφ bolest

Propφchnut² oddan², Penang

FOTOGRAFIE

Georgetown (Penang), Kuala Lumpur (19. 7. 2000)
> PropφchnutΘ tvß°e, hßky v zßdech, tyΦe zabodnutΘ do bok∙ - to je masochistick² svßtek Thaipusam v obrazech
Kota Bharu, Melaka, Kuala Lumpur, Cameron Highlands (23. 6. 2000)
> ObrazovΘ kontrasty Malajsie - nejvyÜÜφ mrakodrapy sv∞ta proti ruΦn∞ obd∞lßvan²m Φajov²m plantß₧φm

LASTURKY
> MalajsijÜtφ yang pertuan agongovΘ na bankovkßch. (23. 6. 2000)

Singapur

Ze∩ ΦφnskΘho chrßmu s krßsn∞ barevn∞ slad∞nou mozaikou draka

Kachlφkovß ze∩ ΦφnskΘho chrßmu

DEN═K

Profil zem∞ (zajφmavosti, ceny, vφz, klikacφ mapa, odkazy) (23. 6. 2000)
> Lvi, tyg°i, Merlion a zßkazy
> PraktickΘ informace a odkazy na strßnky o Singapuru

> Jak si ╚φ≥ani p°edstavujφ m∞sto budoucnosti (12. 6. 2000)

FOTOGRAFIE

> SingapurskΘ kontrasty: tradiΦnφ kultura Φφnskß, indickß a muslimskß se dost drsn∞ mφsφ s veskrze modernφ kulturou zßpadnφ (12. 6. 2000)

LASTURKY
> SingapurskΘ dolary (12. 6. 2000)

Thajsko

Informace:
> Cesta d₧unglφ buddh∙: mystickß zem∞ s mizejφcφ atmosfΘrou.
> PraktickΘ informace a odkazy na strßnky o Thajsku. (30. 5. 2000)
Denφk - Φßst III.: Hua Hin, Hat Rai Leh, Narathiwat
> Jih Thajska je ·pln∞ jin² ne₧ sever. Takov² vφc thajsk²... (30. 5. 2000)
Denφk - Φßst II.: ╚iang Mai, Phanom Rung, Phimai, KanΦanaburi
> HorskΘ kmeny na severu Thajska, khmΘrskΘ chrßmy na severov²chod∞, most p°es °eku Kwai uprost°ed. (16. 5. 2000)
Denφk - Φßst I.: Bangkok, Damnoen Saduak, Ayuthaya, Sukhotai
> BuddhovΘ v r²₧ov²ch polφch, buddhovΘ mezi mrakodrapy, buddhovΘ na vodnφch kanßlech, samφ buddhovΘ. Tak zaΦφnß moje pou¥ po Thajsku. (7. 5. 2000)

Strß₧n² dΘmon yak p°ed chrßmem Wat Phra Kaew

DΘmon yak, Bangkok

Fotografie: Hua Hin, Hat Rai Leh, Narathiwat
> Plß₧e, skalnatΘ ostrovy, rybß°skΘ vesniΦky. (30. 5. 2000)
Fotografie: ╚iang Mai, Phanom Rung, Phimai, KanΦanaburi
> Thajsko p°eci jen nejsou pouze BuddhovΘ. (16. 5. 2000)
Fotografie: Bangkok, Damnoen Saduak, Ayuthaya, Sukhotai
> BuddhistickΘ stupy v Sukhotai, Velk² palßc v Bangkoku, vodnφ trh v Damoen Saduak a dalÜφ fotografickΘ vzpomφnky z Thajska. (7. 5. 2000)
Lasturky:
> Thajsk²m bankovkßm dominuje thajsk² krßl, kter² je pro Thajce pozemsk²m zosobn∞nφm boha. Majφ vÜak i zajφmav², a zatφm mßlo pou₧φvan² zp∙sob ochrany proti pad∞lßnφ. (7. 5. 2000)

BangladΘÜ

Mladß krßska, Rad₧Üahφ

Informace:
> BangladΘÜ pro nßs stßle z∙stßvß neobjevenou a neznßmou krßsou.
> PraktickΘ info a odkazy na dalÜφ strßnky o BangladΘÜi. (12. 4. 2000)
Denφk:
> Od terakotov²ch chrßm∙ po Üirok²ch a ruÜn²ch °ekßch do neuv∞°iteln∞ nacpanΘ Dhßky. (12. 4. 2000)

Fotografie:
> AΦ chudß zem∞, BangladΘÜ je p°ekvapiv∞ fotogenickß - uvidφte na 30 fotografiφch. (12. 4. 2000)
Lasturky:
> Na bangladΘÜsk²ch bankovkßch se mφsφ tradice se souΦasnostφ ß la "socialistickΘ sv∞tlΘ zφt°ky". (12. 4. 2000)

Nepßl

Informace:
> Nepßl nejsou jen hory, ale taky sm∞sice hinduistick²ch chrßm∙ a buddhistick²ch stup, exotickß zvφ°ena, svatφ sßdhuovΘ...
> ╚t∞t∞ i praktickΘ info o tomhle "Sφdle pod horami". (12. 4. 2000)
Denφk - Φßst II.: KathmandskΘ ·dolφ, D₧anakpur
> Nepßl nejsou jen hory, ale taky t°eba... chrßmy s nßvody na erotick² ₧ivot vyryt²mi do d°ev∞n²ch krov∙. (15. 3. 2000)
Denφk - Φßst I.: Lumbini, nßrodnφ park ╚itvan
> Vφte, ₧e se Buddha pravd∞podobn∞ narodil v Nepßlu? A vφte, ₧e v Nepßlu ₧ijφ krokod²lovΘ? Chcete v∞d∞t jakΘ je to jezdit v Nepßlu na st°eÜe autobusu? (2. 3. 2000)

Jß mφt tak dlouho otev°enou tlamu, u₧ bych urΦit∞ nastydnul! - pohodov² krokod²l, Nßrodnφ park ╚itvan, NEP┴L

OdpoΦφvajφcφ krokod²l, NP ╚itvan

Fotografie: Kßthmand·, Swayambunath, Bodhnath, Patan, Bhaktapur, D₧anakpur
> V Nepßlu se buddhismus mφsφ s hinduismem a je obΦas opep°en erotick²m um∞nφm. Podφvejte se na 40 nov²ch fotografiφ z Nepßlu. (15. 3. 2000)
Fotografie: Lumbini, nßrodnφ park ╚itvan
> Prvnφch pßr fotek z Nepßlu pat°φ p°edevÜφm zvφ°at∙m. (2. 3. 2000)

Lasturky:
> Nejen krßva Milka :-) mß divnou barvu. (2. 3. 2000)

Indie

Sestry, PuÜkar

Informace:
> Indie jako zdroj lßsky a nenßvisti, Indie jako lΘk, Indie jako sen. Krom∞ krßtkΘ charakteristiky se podφvejte i na p°φklady cen, rozpoΦet a dalÜφ zdroje informacφ o Indii na Internetu. (21. 2. 2000)

Denφk - Φßst VII.: Darjeeling a cesta do BangladΘÜe
> NavÜtivte se mnou plantß₧e, kde se p∞stuje jeden z nejkvalitn∞jÜφch Φaj∙ sv∞ta! (15. 3. 2000)
Denφk - Φßst VI.: Ellora, Ad₧anta, Bhopßl, SanΦi, Khad₧uraho, Vßranßsφ
> Um∞leckß dφla takovΘho rozsahu a originality jako jeskyn∞ v Ello°e a Ad₧ant∞, "erotickΘ" chrßmy v Khad₧urahu, Φi ghaty u posvßtnΘ Gangy ve Vßranßsφ mohla b²t stvo°ena snad jen v Indii. (13. 2. 2000)
Denφk - Φßst V.: PuÜkar, Ahmedabßd, Puna, Bombaj
> Z posvßtnΘho m∞steΦka PuÜkar do gigantickΘ a zcela sv∞tskΘ Bombaje. (20. 1. 2000)
Denφk - Φßst IV.: V pouÜ¥i Thar, rßd₧asthßnskΘ pevnosti, kouzeln² Udajpur, chrßm v Ranakpuru
> Vypravte se s nßmi na velbloudu pouÜtφ Thar! Krom∞ toho navÜtφvφme i starobylΘ kamennΘ pevnosti v D₧ajsalmΘru, D₧odpuru a ╚ittorgarhu, kouzelnΘ jezernφ m∞sto Udajpur a skvostn∞ zdoben² d₧ajnsk² chrßm v Ranakpuru. (7. 1. 2000)
Denφk - Φßst III.: ┴gra a okolφ, D₧ajpur, èekawati
> Pokud n∞kdo znß jen jednu jedinou v∞c z Indie, urΦit∞ je to Tßd₧ Mahßl. Tßd₧ je nejen vrchol mogulskΘ architektury v Indii, ale nejspφÜ i neslavn∞jÜφ a nejznßm∞jÜφ pomnφk lßsky na sv∞t∞. A prßv∞ do ┴gry, "domovskΘho" mφsto Tßd₧e, zavφtßme na zaΦßtku dalÜφ Φßsti denφku.
> Z ┴gry naÜe kroky povedou do neuv∞°iteln∞ pestrΘho Rßd₧asthßnu, indickΘho stßtu s nejv∞tÜφm poΦtem pevnostφ a doslova barevn²ch m∞st. To je vÜak jen p°edehra k cest∞ do rozlehlΘ pouÜt∞ Thar. O tom ale a₧ p°φÜt∞.
> Op∞t jsem nep°idal moc fotek, u₧ ale pracuju na zp∙sobu jak to co nejd°φv napravit. Mßm jich stovky, jen je musφm n∞jak dostat do elektronickΘ podoby. (23. 12. 1999)

Tßd₧ Mahßl, ┴gra

Denφk - Φßst II.: Dillφ, Mathura a Vrindßvßn
> Podle toho, co jsem d°φve Φetl o Dillφ jsme se m∞li dostat do m∞sta plnΘho lidφ, smogu a odpadk∙, prost∞ do pekla. Bylo to tak doopravdy? Nedß se v Dillφ p°eci jen nalΘzt n∞co p∞knΘho? O tom a i o nedalekΘm rodiÜti KriÜny, dnes znßmΘm p°edevÜφm sφdlem vΘdskΘho hnutφ HarΘ KrÜna, Φt∞te v dalÜφ Φßsti denφku z Indie.
> Zatim v n∞m nenφ moc fotek, ale brzy se to budu sna₧it doplnit - dßm v∞d∞t :-). (9. 12. 1999)
Denφk - Φßst I.: Amritsar, Dharamsala, Manali
> Po Φty°iceti dnech cesty se dostßvßme do jednoho z p°ed∞l∙ mΘ cesty kolem sv∞ta - Indie. Jak nßs p°ijala a jak na nßs zap∙sobila? ╚t∞te o pohnutΘm osudu sikhskΘho Pand₧ßbu a buddhistickΘho HimaΦalpradΘÜe. (1. 12. 1999)

NovΘ fotografie z Rßd₧asthßnu (21. 9. 2000)
> Modr² D₧odpur, Φerven² D₧ajpur, zlat² D₧ajsalmΘr, PuÜkar, Udajpur

Fotografie: Rßd₧asthßn - D₧ajpur, D₧ajsalmΘr, Ranakpur, pouÜ¥ Thar
> Neuv∞°iteln∞ barevn² Rßd₧asthßn ve 20 fotografiφch. (30. 3. 2000)

Fotografie: Darjeeling
> M∞steΦko Φaje. (17. 3. 2000)

Fotografie: Dillφ, ┴gra
> KoneΦn∞ jsem naÜel p°ijateln² fotolab, kter² d∞lß p∞knΘ fotky z dißk∙. M∞ly by zase na strßnkßch zaΦφt p°ib²vat - pro dneÜek z Dillφ a Agry.
> Fotky jsem rozd∞lil podle indick²ch svazov²ch stßt∙, proto₧e jich bylo na jednu strßnku p°φliÜ a naΦφtßno trvalo zbyteΦn∞ dlouho. (13. 2. 2000)

Kv∞tiny v Darjeelingu majφ roztodivnΘ tvary i barvy

Kv∞tina, Darjeeling

Fotografie: Amritsar, Dharamsala, Rohtang, Dillφ a dalÜφ mφsta
> NovΘ fotky z nejrozmanit∞jÜφ, nejbarvit∞jÜφ a fotograficky nejvd∞Φn∞jÜφ zem∞ sv∞ta. (1. 12. 1999)

Lasturky: (1. 12. 1999)

Pßkistßn

Informace:
> Pßr slov o Pßkistßnu a jeho lidech, odkazy na dalÜφ strßnky o Pßkistßnu, rozpoΦet, p°φklady cen atd. (16. 11. 1999)

Denφk - Φßst II.: Islamabßd a Rßwalpindi, Taxila, Lahaur
> Definitivn∞ jsme sjeli z hor a dostali se do vφru pßkistßnsk²ch m∞st pln²ch barevn²ch tr₧iÜ¥, star²ch meÜita a pevnostφ, ale taky odpadk∙ a Üpφny. P°esto je na co se dφvat a co obdivovat. T°eba modernφ Islamabßd, archeology "vykopanou" Taxilu, nebo meÜitu BadÜahi a ╚ervenou pevnost v Lahauru, p°edzv∞sti to blφ₧φcφ se Indie. (16. 11. 1999)
Denφk - Φßst I.: Karakoramskß dßlnice
> Nejzdoben∞jÜφ auta na sv∞t∞, je₧ dr₧φ pohromad∞ u₧ jen silou v∙le, jedny z nejrozbit∞jÜφch silnic, vinoucφ se p°itom 200 metr∙ nad ·dolφm °eky Indus, nejÜφlen∞jÜφ °idiΦi. Dßte-li tohle vÜechno dohromady, dostanete podobu ₧ivota na pßkistßnskΘ Φßsti KarakoramskΘ dßlnice, nejv²Üe polo₧enΘ dßlnice sv∞ta. Proveze nßs kolem osmitisφcovek, horsk²ch vesniΦek a ledovc∙ a₧ na p°edm∞stφ pßkistßnskΘ "v²kladnφ sk°φn∞" - Islamabßdu. (29. 10. 1999)

Mozaika uvnit° dvora meÜity Vezφra Chßna

Motiv na zdi meÜity s citacφ z korßnu, Lahaur

Fotografie:
> Ke stßvajφcφm fotkßm z Pßkistßnu jsem p°idal dalÜφ, p°edevÜφm z hor a Lahauru. (16. 11. 1999)

Lasturky: (29. 10. 1999)

╚φna

Ze∩, KaÜgar

Informace:
> V kostce o tom jak jsem vid∞l ╚φnu plus n∞jakΘ praktickΘ informace. (13. 10. 1999)

Denφk - Φßst II.: PouÜ¥ Taklamakan, oßza KaÜgar, Karakoramskß dßlnice
> Jak vypadß ╚φna mimo velkom∞sto? JakΘ jsou ΦφnskΘ transpouÜtnφ dßlnice? Jak se ₧ije v nejdolehlejÜφ Φßsti ╚φny? ╚t∞te v dalÜφ Φßsti denφku z ╚φny. (13. 10. 1999)
Denφk - Φßst I.: UrumΦi, TianΦi, Tulufan:
> JakΘ je to v zemi, kde mφsto nßpis∙ na obchodech se na vßs sm∞jφ obrßzky a pokud jφte zßsadn∞ p°φborem, um°ete v nφ hlady? Jednφm slovem: ΦφnskΘ! ╚φ≥any jen tak nic nezm∞nφ ani v Φφnsk²ch komunitßch v cizin∞, nato₧ v jejich domovin∞ - ╚φn∞... (23. 9. 1999)

Fotografie:
> P°idal jsem novΘ fotky z ╚φny. (23. 9. 1999)

Lasturky: (23. 9. 1999)

Kazakstßn

Informace:
> Osud Kazakstßnu, odkazy na dalÜφ informace. (9. 9. 1999)

Denφk:
> Z pon∞kud lezavΘ a ÜedivΘ Moskvy se dostßvßme do mφrn∞ exotiΦt∞jÜφho prost°edφ. Cesta do kazakstßnskΘ metropole Almaty nßm vlakem trvß 3 dny, b∞hem nφ₧ se se okolφ a₧ neuv∞°iteln∞ m∞nφ. (9. 9. 1999)

BabuÜka na nßdra₧φ prodßvß svojφ ·rodu meloun∙.

babiΦka s melouny, vesnice ve stepi

Fotografie:
> Prvnφ fotografie z Kazakstßnu. (9. 9. 1999)

Lasturky: (19. 8. 1999)

Rusko

Zvonice Ivana VelkΘho je dominantou Kremlu

Zvonice Ivana VelkΘho, Moskva

Informace:
> Rusko, zem∞ neznßmß. (9. 9. 1999)

Denφk:
> ZaΦφnß dlouh² serißl o cest∞ kolem sv∞ta. InternetovΘ zprßvy z cesty byly jen takov²m krßtk²m ·vodem, ale v denφku, jeho₧ prvnφ pokraΦovßnφ si m∙₧ete dnes p°eΦφst, je vÜechno popsßno °ßdn∞ podrobn∞. (19. 8. 1999)

Fotografie:
> Prvnφ fotografie z Ruska. (19. 8. 1999)

Lasturky: (19. 8. 1999)

InternetovΘ zprßvy z cesty

(9.7.1999)	Praha, ╚R: Cesta kolem sv∞ta skonΦila. Ve Φtvrtek 8. 7. jsem se vrßtil do Prahy, mφsta, ze kterΘho jsem 19. 7. 1998, p°ed 324 dny vyjel. Konec ale nebyl tak hladk² jak jsem si p°edstavoval. V Lim∞ jsem se sice veÜel do prvnφho letadla, ale v Atlant∞ na letiÜti m∞ mßlem zatkli, proto₧e jsem nem∞l americk² vφzum (kter² ╚eÜi pot°ebujou i pro pouh² tranzit - napadlo by vßs to?). Pak jsme kv∙li bou°i nad Atlantou na t°i hodiny uvφzli v kolon∞ letadel Φekajφcφch na vzlet, Φφm₧ jsem....
(6.7.1999)	Lima, Peru: Tyden ubehl jako voda a ani jsme se nestacili zacit nudit. Centrum Limy jsme prolezli skrz naskrz a zname tady kazdou cmouhu na zdi a kazdou diru v chodniku. Parkrat jsme zabloudili i do vzdalenejsich ctvrti a presvedcili se, ze Lima ja jako stat ve state - kazda ctvrt, at chuda nebo bohata, si zije vlastnim zivotem jako si ziji jednotliva mesta v zemi. Jen proud smrdicich aut a autobusu je mezi nimi daleko hustsi nez doprva ana silnicich mezsi mesty, vlastne je nepretrzity. Opravdu poslednφ zprßva :-)
(1.7.1999)	Lima, Peru: Peru jako by se nelibilo, ze uz chceme odletet, protoze na nas pouzilo dost ucinnou zdrzovaci techniku. Jako prostredek vyuzilo Taninu APEX letenku, u ktere jsme potrebovali posunout datum odletu o nekolik dni dopredu. Jelikoz penizky se tenci, tak jsme chteli zmenu provest samozrejme co nejdriv, aby Tana mohla odletet co nejdrivejsim spojenim. Do Limy jsme bohuzel prijeli prave na vikend, takze se zadna zmena nekonala. Nepovedlo se nam to ani v pondeli, protoze v utery byl statni svatek. Tahle veta muze znit trochu nelogicky, ale Peru neni jedina zeme na zemekouli, ktera kvuli tomu, aby si lidi "uzili" svatecniho klidu, prohlasi za svatek i dny do nejblizsiho vikendu, v nasem pripade prave pondeli. Tak vzniklo hluche obdobi 4 dni, behem nehoz jsme mohli jen sedet na zadku a cekat. Poslednφ zprßva
(27.6.1999)	Lima, Peru: Konec cesty se priblizil rychleji, nez bych si pral, ale bohuzel se to neda zadrzet. Navic jsem se cele tri tydny, co jsme v Peru, snazil ze sveho uctu dostat zbyvajici dolary, ale nejak se zasekly, a tak mame penize uz jen na par dni v Lime. Prave zarizujeme zpatecni letenky a dokonce uz se rysuji data nasich priletu. Takze pokud se nic nezmeni (coz neni v Latinske Americe nikdy jiste :-)), Tana by mela priletet v patek 2. cervence vecer (Lufthansou z Frankfurtu) a ja v sobotu 3. cervence pred polednem (Swissairem z Curychu). Kazdopadne prilet upresnim jeste pred tim, nez se vydame na letiste, tj. ve ctvrtek nebo i driv. Ted jsme ale jeste v Lime a svoji posledni zpravu jsme skoncil v Cusku, takze se prenesme tam. Z Cusca do Limy
(13.6.1999)	Cusco, Peru: Vetsine lidi se pri slove Amazonie asi vybavi Brazilie a hluboka dzungle, ktera pokryva prevaznou cast teto jihoamericke zeme. Amazonska dzungle se ale ve skutecnosti rozklada daleko za hranice Brazilie a pokryva nezanedbatelna uzemi Bolivie, Peru, Kolumbie a Venezuely. Jde pravdepodobne o "nejdzunglovatejsi" dzungli na svete, protoze i pres intenzivni tezbu dreva v ni stale jeste existuji mista, ktera jsou moderni civilizaci netknuta. Te predstave klidu a (po predchozich studenych tydnech i) tepla jsme neodolali a nechali se zlakat k nekolika dnum prave v bolivijske casti Amazonie. Dzungli a pampou
(29.05.1999)	Ciudad de Nuestra Senora de la Paz, Bolφvie:Jeste nez jsme nasedli na autobusu smerujiciho pres Andy do bolivijskeho Orura, zastavili jsme se na poslednim miste, jez pred stovkami let na uzemi dnesniho Chile vytvorili Indiani - Cerros Pintados. Na sve by si tady prisel kazdy, kdo slysel o geoglyfech (obrovskych obrazcich vytvorenych poskladanim nebo naopak vysbiranim kamenu) v peruanske Nazce. Geoglyfy v Nazce jsou sice proslulejsi, ale ke shlednuti tech v Pintados nemusite nasednout do letadla abyste se mohli pokochat tim, jakou fantazii tehdy Indiani meli. Na horskem uboci jich je pres 400, z nichz nektere nuti zapracovat lidskou fantazii, jine jsou ale docela "citelne". Fantaskni obrazce zacinaji opet u geometrickych tvaru a pokracuji pres lidske postavy, lamy az po neco, co by Daeniken urcite nazval navstevniky z vesmiru. Nam vsak spis pripadalo, ze jde o domorodce oblecene v kozesinach, ktere jsou pro preziti v Atacame nutne. Bolivie
(06.05.1999)	Santiago, Chile: De ja vu! Urcite jste ho uz meli, ten pocit, ze se neco opakuje, ze jste neco zazili a ted se to deje znovu. Ja jsem ho mel x-krat, ale to co se mi stalo tentokrat, slo hodne za obycejny pocit. Mel jsem totiz moznost prozit dvakrat stejny den! Ze kecam? Tak schvalne posudte sami. V pondeli 19. dubna jsem se rozloucil s Australii a v 9.45 odletel z Melbourne smer Auckland. V Aucklandu jsem stastne presednul na dalsi letadlo a po par hodinach pristal v Papeete, hlavnim meste Francouzske Polynesie. Pristali jsme ve 23.54, coz by samozrejme nebylo nic zvlastniho. Zvlastni ale bylo datum - nedele 18. dubna! Tam uz jsem ale jednou byl! V nedeli 18. dubna vecer jsem se prece balil v Melbourne a chystal se na pondelni let a zaroven ve stejny den jsem tady v Papeete, vystupuju z letadla, vitaji nas Tahitani hrajici na kytary a kazdy dostava malou kyticku. To je teda for. Pres Tahiti do Chile
(18.04.1999)	Melbourne, Austrßlie: Canberra a cela Australie ale nezije jen prichazejicim podzimem, nybrz i tim, co se deje v Evrope. Nekteri se dokonce smerem k nasemu kontinentu divaji trochu postrasene. No neni divu, kdyz noviny chrli clanky s titulky od diplomaticky mirneho "Evropa vstupuje do sveho nejvetsiho konfliktu od 2. svetove valky" az po mrazive prime "Valka v Evrope". Jako vzdy v minulosti, kdyz se Evropa dostala do problemu, zareagovala australska vlada vic nez vstricne. Rozhodla se prijmout 4000 albanskych uprchliku z Kosova. Pak ale uznala, ze odvest je tak daleko od domova by bylo jen napomahani Milosevicovu planu "vyalbanstit" Kosovo. Australani me timhle fascinuji. Nejen ze jsou to prijemni pohodari, ale v klidku by nasadili krk, aby pomohli urovnat problemy, ktery jsme si v Evrope vyrobili. Posledni zprava z Australie
(06.04.1999)	Sydney, Austrßlie: Predstavte si uzemi 20x vetsi nez nase mala zemicka uprostred Evropy, kde ale zije min lidi nez treba v Brne; uzemi cervenych pisecnych dun a cervenych skal; uzemi, kde se svobodne prohaneji klokani a poust krizuji divoci velbloudi; uzemi odlehlych farem a mestecek vzdalenych hodiny a hodiny cesty od dalsich stejne odlehlych farem a mestecek; uzemi desitky tisic let starych skalnich maleb vytvorenych Aboriginals; uzemi posvatnych jeskyni, ktere smeji spatrit jen zasveceni. To je Northern Territory (NT), byvala soucast statu South Australia (Northern Territory of South Australia), dnes nezavisly clen Australskeho svazu. Australie - pokraΦovßnφ
(21.03.1999)	Darwin, Austrßlie: Touzeny obrat v pocasi se v Australii nekonal. Darwin je stejne vlhky (a v tomhle rocnim obdobi i destivy) jako Indonesie. Prozil jsem dalsi mensi kulturni sok - z lidi. Ocekaval jsem, ze Australani budou stejne uzavreni brucouni jako my v Evrope, ale vsichni od imigracnich uredniku pres prodavace v obchodech az po obycejne lidi na ulici jsou uplne jini - usmevavi, prijemni a otevreni. Teprve uvidim, jestli je to jen vlastnost lidi v Darwinu, nebo obecny rys Australanu. Musim si zacit zvykat na novy jazyk - australskou anglictinu. Australani mluvi hodne rychle a polykaji konce slov. Nekdy to jde az do takoveho extremu, ze si pripadam jako bych z kazdeho slova slysel jen prvni slabiku. Napinam usi jak muzu a snazim se rychle si na tenhle jejich zvlastni prizvuk zvyknout. Az se mi to povede, budu se muset poprat s dalsi odlisnosti - slovni zasobou. Nektere australske vyrazy jsem pochytil uz doma - napr. Aussie (australsky), Oz (Australie), kiwi (Novozelandan/ka), G'day ('bry den), jine az tady - barbie (grilovani), arvo (odpoledne), smoko (prestavka). Z Indonesie do Australie
(08.03.1999)	Ubud, IndonΘsie: Byt v Indonesii Cinanem je dnes tezsi nez kdy jindy. Z Jakarty jsem odjizdel prave v obdobi cinskeho noveho roku, ale presto ze ma nezanedbatelnou cinskou populaci, zadne oslavy jsem nezaznamenal. Cinani vetsinou slavili doma bez velke verejne pompy jako treba v Singapuru nebo Malajsii. Indonesie proste neni Singapur, kde Cinani tvori vyraznou vetsinu, ale bohuzel ani Malajsie, kde se sice na sve cinske spoluobcany divaji trochu skrz prsty, ale o otevrene diskriminaci (tak bezne v Indonesii) nemuze byt ani rec. Zazitek ze vstupu do Indonesie, kdy jsem musel na imigracni karte odpovidat na otazky typu "Vezete nejake cinske tiskoviny, cinskou medicinu apod?", protoze podobne veci jsou v Indonesii zakazane, byl jen tou mirnejsi podobou. IndonΘsie - pokraΦovßnφ
(16.02.1999)	Jakarta, IndonΘsie: "Vitejte v Zemi destu" melo stat v sumaterskem pristavu Belawan misto obligatniho "Vitejte v Indonesii". Za ty 2 tydny, co jsem tady, totiz zatim skoro neprestalo prset - je obdobi destu. Alespon ze jsem mel stesti pri imigracni kontrole. Chteli sice videt zpatecni letenku i penize (povinnych 1000 dolaru), ale kdyz jsem jim nejdriv ukazal penize, uspokojilo je to a letenka je uz nezajimala. Nevim, co by nastalo, kdyby zjistili, ze ji nemam. Asi bych ted nesedel v Jakarte a nepsal tenhle dopis. Diky za drzeni palcu - pomohlo to. ètastn∞ v IndonΘsii
(01.02.1999)	Georgetown, Malajsie: Buddha by mozna plakal nad smerem, kterym se Malajsie riti, ale urcite by se zaradoval z viry, jakou se Malajsijci snazi dostat svou zemi dopredu. Hlavne diky ni je dnes cestovani po Malajsii pohodlne a prijemne, skoro vsude jezdi klimatizovane autobusy (se spoustou mista na nohy :-)), standard ubytovani je vysoky a uroven hygieny nesrovnatelne vyssi nez v oblasti od Turecka az po Banglades. Clovek se pak ale nesmi divit, ze si nekdy pripada vic jak v Evrope nez v Asii. Obzvlast patrne je to v Melace a Kuala Lumpur (zkracovano na KL a kazdym lezerne vyslovovano [Kej eL]), kam jsem prijel po tydnu stravenem ve vaticce Singapuru...Malajsie
(18.01.1999)	Singapur: Ach ta thajska kuchyne! Zruinuje moji penezenku jak pres zaludek tak pres fotak. Nejvic jsem si ji uzil behem svych odpocinkovych dni v Hua Hin a na mysu Laem Phra Nanag v Krabi. To uz ale trochu predbiham. V Hua Hin jsem stravil tri dni. Ne ze bych chtel, ale na jih do Krabi jezdi jen vecerni spoje, tak jsem nemel na vybranou. Ostatne jsem si nemel nac stezovat - alespon jsem skoro dohnal zpozdeni, ktere mam v psani deniku, zaplaval si v mori a zazil thajskeho Silvestra. V Singapuru
(31.12.1999)	Hua Hin, Thajsko: Krungthep mahanakhon bowon rattanakosin mahintara ayuthaya mahadilok popnopparat ratchathani burirom udomratchaniwet mahasathan amonpiman avatansathir sakkathatitya visnukamprasit. Ne, to neni neuspesny pokus :-) o psani na thajske klavesnici, ale oficialni nazev thajskeho hlavniho mesta. Thajci sami si jej zkracuji na Krungthep (Mesto andelu) a pro nas farangy (tak Thajci rikaji belochum - jde o zkraceninu jejich oznaceni pro Francouze a cesky bych to prelozil asi jako "Frantik") je to proste Bangkok. Vetsina lidi se snazi z Bangkoku co nejdriv vypadnout. Prohlidnou si hlavni pamatky a zmizi z tohohle mesta hluku, smogu a hrichu.Thajsko - pokracovani...
(15.12.1999)	Bangkok, Thajsko: Moje rozlouceni s Bangladesi, potazmo i s celym indickym subkontinentem, neprobehlo zrovna v nejvetsim klidku. Trochu to rozepisu, protoze jsem se pri tom opravdu nenudil. Na posledni den pobytu v Kathmandu jsem si nechal tu nejvetsi lahudku - Himalaje. Nesel jsem na zadnou turu (to by me stalo prilis penez), ale vypujcil jsem si kolo a odjel na nejblizsi kopec za Kathmandu, odkud jsou Himalaje videt. No, nic moc. Zrovna bylo blbe pocasi, takze jsem toho moc nevidel. Nastesti jsem si to ale mohl vynahradit hned dalsi den. Cestou autobusem z Kathmandu dolu na planiny jsme vyjeli tak vysoko do kopcu, ze jsme mohli videl Himalaje jako na dlani - od Annapuren az po Mt. Everest. Ten byl jen takova mala tecka na obzoru. Jeste ze jsem mel dalekohled. Z Bangladese do Thajska
(25.11.1999)	Kathmandu, Nepßl: Pred nekolika dny jsem (na strese autobusu) prijel do Kathmandu, pozitri uz z Kathmandu odjizdim. Nez jsem se ale na tu strechu dostal, musel jsem se z Bombeje, mista odkud jsem posilal posledni zpravu, proplahocit temer pres pulku Indie a pulku Nepalu. Stalo se toho hodne, vsak posudte sami. Kathmandu
(05.11.1999)	Bombaj, Indie: V dopisech se me casto ptate, jak je to ve svete s pristupem k Internetu. Pred cestou jsem byl taky hrozne zvedavy a musim rict, ze jsem zatim celkem mile prekvapeny. Kdyz ma clovek dost penez, muze "skocit"na Internet v kazdem vetsim meste. Bombaj ale neni jen prijemne centrum. Bombaj jsou i nekonecne slumy, ktere jsou videt pri ceste primestskym vlakem do nektereho ze severnich predmesti. Pohled je to opravdu zdrcujici. Pry tak zije polovina "bombajcanu", tj asi 7 milionu lidi! V Indii jsou proste paradoxy az na samou hranici. Bombaj
(10.10.1999)	Dillφ, Indie: Jsme v "zemi cistych", jak zni preklad jmena "Pak-i-stan", ale zatim jsem si toho nestacil vsimnout. Stejne jako pri navsteve pred tremi lety i ted mi to pripada trochu jako vtip. Odjezd z Pakistanu do Indie byl pro nas v jistem slova smyslu vysvobozenim. Peknou teckou ilustrujici nase pocity byl mensi incident na hranici, kdy nam byla zabavena nase lahev s whisky. Indie
(23.09.1999)	Rawalpindi/Islamabad, Pßkistßn: Prejezd do Pakistanu trval dva dny, ale bohuzel neznam dost krasnych slov, abych popsal to, co jsme videli. Cesta skrz ruznobarevne, zasnezene, nekdy az 7,5 kilometru vysoke hory po uzkych silnickach je proste neapomenutelna. Pßkistßn
(08.09.1998)	UrumΦi, ╚φna: Tu tridenni cestu vlakem z Moskvy do Almaty jsme prezili celkem bez uhony, na konci uz se z nas skoro stali "vlakovi" lide, kterym uz pripadalo chozeni po zemi jako neprirozeny zpusob dopravy. Za opravdovy zacatek cesty tak trochu povazuju teprve Cinu. Puvodne jsme tady chteli byt jen nekolik dni, ale uz jsme tady tyden a mozna jeste 4-5 dni pobudeme. Kazakstßn a ╚φna
(25.08.1999)	Moskva, Rusko: Cesta vlakem do Moskvy byla temer luxusni, takove vagony jsem jeste nevidel. Kupe bylo sice trochu klaustrofobni, ale s vypolstrovanymi sedackami, lampickami pro kazdeho a ze stolku u okna se sklopenim stalo umyvadlo!!! Prvni zprßva z cesty...
(19.08.1998)	Praha, ╚R: ve st°edu 19. 8. odjφ₧dφm. ╚ekajφ m∞ desφtky tisφc kilometr∙ st°ednφ Asiφ, indick²m subkontinentem, jihov²chodnφ Asiφ, Austrßliφ, Oceßniφ a ji₧nφ Amerikou na cest∞ kolem sv∞ta. Prvnφ Φßst cesty vede...