. . . . . . . .  ╪ φ z e n φ   do d a v a t e l s k Θ h o   ° e t ∞ z c e
a   l o g i s t i c k Θ   s l u ₧ b y
(e-commerce f≤rum :-))

Jindra [JIN95] °φkß, ₧e logistika (obchodnφ logistika) je v∞dnφ a pragmatickß disciplφna zab²vajφcφ se plßnovßnφm, °φzenφm a realizacφ toku zbo₧φ a informacφ, tak aby sprßvnß komodita byla ve sprßvn² Φas na sprßvnΘm mφst∞ s co nejni₧Üφmi nßklady. Podle nejnov∞jÜφch definic chßpeme logistiku jako Φasov∞ vzta₧enΘ umis¥ovßnφ zdroj∙ (zbo₧φ, kapacit vΦetn∞ v²robnφ, pracovnφk∙ a informacφ) nebo jako strategickΘ °φzenφ integrovan²ch °et∞zc∙ (supply chains) [PER00]. Ty p°edstavujφ posloupnost krok∙ urΦen²ch k uspokojenφ zßkaznφk∙ a zahrnujφ opat°ovßnφ, v²robu, distribuci, disponovßnφ s odpady, p°idru₧enou dopravu, skladovßnφ a informaΦnφ technologie. Do integrovan²ch °et∞zc∙ jsou integrovßni dodavatelΘ, externφ poskytovatelΘ logistick²ch slu₧eb i zßkaznφci. V²voj dospφvß podle Pernici [PER00] ke stadiu, kdy si mφsto podnik∙ budou konkurovat celΘ logistickΘ °et∞zce. Pra₧skß [PRA97] °φkß, ₧e logistick² °et∞zec je posloupnost navazujφcφch a vzßjemn∞ slad∞n²ch logistick²ch podsystΘm∙, kter²mi prochßzφ materißlov² tok (tok zbo₧φ). RuÜΦßkovß [RUè00a] uvßdφ supply chain jako dodavatelsk² °et∞zec. ╪φzenφ dodavatelskΘho °et∞zce SCM (Supply Chain Management) je jednou z nejd∙le₧it∞jÜφch oblastφ elektronickΘho obchodu a znamenß optimalizaci odb∞ratelsko-dodavatelskΘ °et∞zce p°edevÜφm prost°ednictvφm Internetu.

Podle Pernici [PER00] se podniky musejφ rozhodnout pro jednu ze dvou logistick²ch strategiφ. Usiluje-li podnik o lukrativnφ nßroΦnΘ zßkaznφky, potom musφ mφt strategii zalo₧enou na konkurenci prost°ednictvφm ·rovn∞ dodavatelsk²ch slu₧eb. Spokojφ-li se podnik s druho°ad²m postavenφm, s chudÜφmi zßkaznφky a rozhodne-li se konkurovat cenou, potom mu postaΦφ standardnφ ·rove≥ dodavatelsk²ch slu₧eb p°i d∙sledn∞ minimalizovan²ch logistick²ch nßkladech. Logistick²mi nßklady jsou nßklady na °φzenφ a systΘm, nßklady na zßsoby, nßklady na skladovßnφ, nßklady na dopravu a nßklady na manipulaci [PRA97]. Stejn∞ jako v oblasti IS/IT je v logistice trendem outsourcing v podob∞ externφch logistick²ch slu₧eb (vn∞jÜφ logistika). Charakteristick²m rysem vn∞jÜφ logistiky je vzßjemnß integrace obchodnφch aktivit dodavatele a odb∞ratele. Dnes se vn∞jÜφ logistika t²kß p°edevÜφm zajiÜ¥ovßnφ slu₧eb jako je doprava a skladovßnφ. V budoucnu vÜak budou podniky tφmto zp∙sobem vyu₧φvat takΘ poradenstvφ, obchodnφ prognostiku a slu₧by spojenΘ s °φzenφm podniku (zdroj Intentia).

Problematika °φzenφ zßsob

╪φzenφ zßsob, klφΦov² bod efektivity ka₧dΘ firmy, spoΦφvß v neustßlΘm hledßnφ k°ehkΘ rovnovßhy, kdy nedostateΦnΘ zßsoby zp∙sobujφ nespokojenost zßkaznφk∙ a ztrßty z nerealizovan²ch prodej∙ a nadm∞rnΘ zßsoby naopak zvyÜujφ nßklady na jejich financovßnφ a skladovßnφ. Zavedenφm elektronickΘ v²m∞ny dat a vyu₧itφm mo₧nostφ Internetu zφskßvßme p°edpoklady pro zavedenφ modernφch systΘm∙ °φzenφ zßsob. Metoda just in time (JIT) spoΦφvß v °eÜenφ ΦasovΘ a v∞cnΘ vazby pohybu zbo₧φ s cφlem odstranit zßsoby a nahradit je p°esn∞ fungujφcφmi dodßvkami [PRA97]. Metoda just in time navazuje na starÜφ japonskou metodu Kanban, kterß byla jednou z hlavnφch p°φΦin zßzraΦnΘ japonskΘ produktivity 60. let. Just in time je metoda zam∞°enß na lepÜφ vyu₧φvßnφ investic, materißlu, kapacit a distribuce.

SystΘm plynulΘho zßsobovßnφ CRP (Continuous Replenishment) je systΘm °φzenφ zßsob metodou just in time. CRP m∞nφ tradiΦnφ proces zßsobovßnφ °φzen² maloobchodem v proces vzßjemnΘ spoluprßce, kde po₧adavky na zßsobovßnφ stanovuje dodavatel podle informacφ p°ijat²ch od maloobchodu. Proces plynulΘho zßsobovßnφ tak zaΦφnß p°ijetφm zprßvy elektronickΘ v²m∞ny dat popisujφcφ dennφ stav zßsob. P°ijatß data jsou vyhodnocena, za°azena do archφvu a dßle pou₧ita jako podklad pro sestavenφ p°edpov∞di a nßvrhu objednßvky. CRP aplikace generuje na zßklad∞ historie v²voje dodßvek t²dennφ p°edpov∞∩ a stanovuje bezpeΦnou hladinu zßsob. Tato p°edpov∞∩ je vytvß°ena s ohledem na plßnovanΘ obdobφ, aktußlnφ trendy vΦetn∞ ochrany v∙Φi mimo°ßdn²m v²kyv∙m. CRP Aplikace navrhuje objednßvky a urΦuje doporuΦenß mno₧stvφ na zßklad∞ porovnßnφ mno₧stvφ dostupnΘho zbo₧φ na sklad∞ s oΦekßvan²m prodejem. Po uskuteΦn∞nφ zßkladnφch v²poΦt∙ optimalizuje dodßvku Φasov²m vyvß₧enφm zßsob zbo₧φ s ohledem na logistiku, p°epravnφ aj. omezenφ.

Podobnou metodou je metoda RychlΘ odezvy (Quick Response). Ta vychßzφ z myÜlenky, ₧e informace o ob∞hu v²robku a stavu zßsob jsou plynule p°edßvßny mezi jednotliv²mi Φleny distribuΦnφho °et∞zce. DodavatelΘ a prodejny mohou s t∞mito informacemi lΘpe koordinovat svou Φinnost, zkrßtit dobu obratu zßsob a snφ₧it tak objem takto vßzanΘho kapitßlu. Zavedenφm tΘto metody pro sv²ch tΘm∞° 2.500 supermarket∙ v roce 1992 dosßhl americk² K-Mart ve spoluprßci s vφce jak dv∞ma sty dodavateli snφ₧enφ zßsob o 20 % p°i souΦasnΘm nßr∙stu prodeje o 15 % (zdroj Intentia).

V systΘmu °φzenφ zßsob dodavatelem VMI (Vendor Managed Inventory), je₧ navazuje na systΘmy plynulΘho zßsobovßnφ, dodavatel zcela p°ebφrß ·koly b∞₧n∞ spojovanΘ s objednßvßnφm zbo₧φ. Namφsto tradiΦnφch objednßvek zbo₧φ p°edßvß odb∞ratel dodavateli pravideln∞ informace o aktußlnφm stavu zßsob. Dodavatel p°ebφrß zodpov∞dnost za dopln∞nφ zbo₧φ a v rßmci smluvn∞ dan²ch pravidel navrhuje objednßvku a realizuje dodßvku. SystΘm VMI je v²znamn²m krokem ke zjednoduÜenφ a zefektivn∞nφ distribuΦnφho °et∞zce. Na stran∞ maloobchodu uspo°φ zdroje a eliminuje out-of-stock (polo₧ky bez zßsoby), na stran∞ v²robce zpr∙hlednφ tok zbo₧φ a umo₧nφ lΘpe plßnovat v²robu. P°φkladem aplikace VMI je sv∞tov² maloobchodnφ gigant Wal-Mart, kter² tento systΘm zavedl ji₧ v 80. letech.

SystΘm ASN (Advanced Ship Notice - rozÜφ°enΘ ·daje o dodßvce) pracuje na principu rozÜφ°enΘho k≤du EAN 128. Ten umo₧≥uje zßpis informacφ o zp∙sobu distribuce, ale i dalÜφ ·daje na ·rovni palety zbo₧φ. P°i expedici se do systΘmu °φzenφ maloobchodu zaÜle pomocφ za°φzenφ na Φtenφ Φßrov²ch k≤d∙ zprßva elektronickΘ v²m∞ny dat obsahujφcφ p°esnΘ ·daje o expedovanΘm zbo₧φ vΦetn∞ obsahu jednotliv²ch palet. Dφky tomu m∙₧e b²t odb∞ratel p°ipraven na hladkou p°ejφmku zbo₧φ. Stejn²m zp∙sobem je do systΘmu odeslßna i zprßva potvrzujφcφ samotnΘ p°ijetφ zbo₧φ. P°ejφmka tak spoΦφvß pouze v porovnßnφ informacφ z palet s obsahem zprßvy ASN, Φφm₧ se proces p°φjmu zbo₧φ znaΦn∞ urychlφ [PET98].

Nejucelen∞jÜφm systΘmem °φzenφ zßsob je ECR (Efficient Consumer Response - efektivnφ reagovßnφ na po₧adavky zßkaznφka). ECR, kterΘ kombinuje v²hody v²Üe zmφn∞n²ch systΘm∙, je spontßnnφ reakcφ na rostoucφ nedostatky v efektivit∞ °φzenφ zßsob a marketingov²ch aktivit. ECR je zalo₧eno na respektovßnφ posφlenφ ·lohy spot°ebitele a na lepÜφ spoluprßci mezi obchodnφmi partnery. KonkrΘtnφmi p°φnosy na stran∞ obchodnφka jsou rychlejÜφ ob∞h zbo₧φ, vy°azenφ neprodejn²ch v²robk∙ a snφ₧enφ provoznφch nßklad∙. P°φnosem pro dodavatele je mo₧nost lepÜφho plßnovßnφ v²roby a ·spora logistick²ch nßklad∙. Pro zßkaznφka znamenß zavedenφ ECR zv²Üenφ dostupnosti zbo₧φ a relativnφ snφ₧enφ cen.

Oggel [OGG01] °φkß, ₧e ECR je proces, v jeho₧ rßmci dodavatelΘ a obchodnφci pracujφ spoleΦn∞, aby omezili neefektivnosti v dodavatelskΘm °et∞zci, zejmΘna v logistice. ECR je zalo₧eno na tom, ₧e lepÜφ je poznat pot°eby zßkaznφk∙ a reagovat na n∞, ne₧ p°esv∞dΦovat zßkaznφky, aby si koupily to, co je k dostßnφ. Mezi klφΦovΘ komponenty ECR pat°φ podle Oggela strategie a schopnosti, optimalizace sortimentu, promocφ a uvßd∞nφ nov²ch v²robk∙ na stran∞ °φzenφ poptßvky a integrovanφ dodavatelΘ, synchronizovanß v²roba, kontinußlnφ dopl≥ovßnφ, automatizovanΘ objednßvky, spolehliv² provoz a cross-docking (dopl≥ovßnφ zbo₧φ p°φmo z p°φjmu) na stran∞ °φzenφ nabφdky. Mezi nejv∞tÜφ p°φnosy ECR Oggel uvßdφ odstran∞nφ nadbyteΦn²ch zßsob, zbyteΦnΘho p°ebalovßnφ, p°emis¥ovßnφ a dohledßvßnφ polo₧ek, odstran∞nφ duplicitnφch vazeb a zdvojenΘ manipulace, co₧ vede souhrnn∞ k lepÜφmu vyu₧itφ Φasu a vyÜÜφ efektivit∞.


 Obrßzek Φ. 7 SchΘma tradiΦnφho vztahu dodavatel - obchod (odb∞ratel) [OGG01]


 Obrßzek Φ. 8 SchΘma novΘho vztahu dodavatel - obchod (odb∞ratel) na bßzi ECR [OGG01]

Mezi klφΦovΘ aspekty ECR °adφ Oggel [OGG01] takΘ definovßnφ kategoriφ zbo₧φ a jejich °φzenφ jako podnikatelsk²ch jednotek p°i souΦasnΘ standardizaci uvßd∞nφ v²robk∙ na trh, Üφ°e sortimentu a promoce - category management. Kucha° [KUCH01] °φkß, ₧e category managemet je °φzenφ skupiny produkt∙ jako samostatnΘ obchodnφ jednotky (SBU), kterß mß vlastnφ cφlov² trh, vlastnφ cφle a vlastnφ strategii.

Marketing	Plßnovßnφ	Nßkup	Merchandising	Prodej
anal²za externφch dat	plßnovßnφ prodej∙, nßklad∙ a zisku	°φzenφ zdroj∙	°φzenφ toku zbo₧φ	promoce
anal²za konkurence	stanovenφ rozsahu a hloubky kategorie	vztahy s dodavateli	optimalizace zßsob	akΦnφ slevy
store a brand positioning	stanovenφ sortimentnφ struktury	kontrola dodr₧ovßnφ dohodnut²ch podmφnek	space management	komunikace se zßkaznφky
definice kategorie a role kategorie	pretesty	°φzenφ nßkupu	dopl≥ovßnφ zbo₧φ	display
anal²za v²konnosti kategorie	stanovenφ cenovΘ hladiny	stanovenφ zßkladnφch cen	lokßlnφ adaptace (sortiment, ceny)
stanovenφ cφlovΘ skupiny kategorie			°φzenφ sez≤nnφch zm∞n a aktivit
stanovenφ positioningu kategorie

 Tabulka Φ. 2 Slo₧ky category managementu [KUCH01]

Vyu₧itφ kur²rnφch slu₧eb

Nedφlnou souΦßstφ prodeje zbo₧φ prost°ednictvφm Internetu je dodßnφ zbo₧φ zßkaznφkovi. Zßkaznφk by m∞l zbo₧φ dostat co nejrychleji, v neporuÜenΘm stavu a pokud mo₧no takΘ co nejlevn∞ji. Vyu₧itφ slu₧eb kur²rnφch spoleΦnostφ je jednφm z p°φklad∙ externφ logistiky. Udßvß se, ₧e jenom v roce 1999 vzrostl v ╚eskΘ republice objem takto distribuovan²ch zßsilek o 50 - 70 % (zdroj DPD).

P°i doruΦenφ prost°ednictvφm kur²rnφ slu₧by m∙₧e dojφt k tomu, ₧e kur²r nezastihne odpov∞dnou osobu, zbo₧φ doruΦφ n∞komu jinΘmu nebo jej v∙bec nedoruΦφ a nedojde ji₧ k pokusu o dalÜφ doruΦenφ. DalÜφm nebezpeΦφm je poÜkozenφ obalu nebo zbo₧φ, poÜkozenφ k°ehkΘho zbo₧φ, ztrßta nebo zßm∞na zßsilky b∞hem p°epravy a omezenß mo₧nost reklamace [HRA00]. Podle odhadu Boston Consulting Group (BCG) je na evropskΘ on-line trhu pouze 88 % zbo₧φ objednanΘho p°es Internet doruΦeno v po°ßdku. Odrazem t∞chto problΘm∙ spoleΦn∞ s problΘmy s elektronick²mi platbami je stßle velmi vysok² podφl on-line nßkup∙ na dobφrku. Zßkaznφk zde neplatφ za zbo₧φ d°φve, ne₧ zßsilku skuteΦn∞ obdr₧φ a zkontroluje.

Hitem poskytovatel∙ kur²rnφch slu₧eb je tzv. tracking, kter² p°edstavuje sledovßnφ pohybu zßsilky b∞hem trasy k adresßtovi. Dopravce v urΦen²ch bodech (distribuce) snφmß Φßrov² k≤d balφku a dokumentuje tak spln∞nφ urΦitΘ etapy dopravnφ cesty. Odesφlatel m∙₧e tuto informaci zφskat prost°ednictvφm Internetu (NetTracking, WAP tracking), SMS zprßv (GSM tracking) nebo elektronickΘ poÜty (E-tracking).