. . . . . . . .  E l e k t r o n i c k Θ   p l a t b y
(e-commerce f≤rum :-))

ElektronickΘ platby (e-payments) jsou velmi d∙le₧it²m prvkem elektronickΘho obchodu. Do oblasti elektronick²ch plateb pat°φ vedle ji₧ dlouhou dobu pou₧φvanΘho elektronickΘho platebnφho styku EFT (electronic funds transfer) zalo₧enΘho na elektronickΘ v²m∞n∞ dat EDI a elektronick²ch platebnφch instrument∙ takΘ elektronickΘ bankovnictvφ a platebnφ systΘmy na Internetu.

Elektronick² platebnφ styk

Elektronick² platebnφ styk (EPS) p°edstavuje v²m∞nu platebnφch informacφ v elektronickΘ podob∞ mezi subjektem a bankou. Tato v²m∞na se d°φve realizovala Φasto prost°ednictvφm vzßjemnΘho p°edßvßnφ si kompatibilnφch mΘdiφ, dnes se vÜak provßdφ tΘm∞° v²hradn∞ pomocφ dßlkovΘ komunikace (Internet, VAN, BBS). Zavßd∞nφ EPS je vynucovßno stßle sφlφcφm tlakem na automatizaci a rychlost provßd∞nφ platebnφch operacφ. CelkovΘ nßklady na transakci jsou p°i pou₧itφ automatizovan²ch elektronick²ch p°enos∙ zlomkem nßklad∙ vynalo₧en²ch p°i standardnφm zp∙sobu zpracovßnφ transakce.

EPS ╚SOB Nejr∙zn∞jÜφ elektronickΘ formy platebnφho styku majφ v ╚eskΘ republice pom∞rn∞ dlouhou tradici. Prvnφm EPS zalo₧en²m na mezinßrodnφm standardu UN/EDIFACT se byl EPS ╚SOB, jeho₧ pln² provoz byl zahßjen 1.5.1995. V rßmci EPS ╚SOB bylo definovßno p∞t zßkladnφch zprßv: PAYORD (p°φkaz k ·hrad∞), DIR (p°φkaz k inkasu), CREADV (kreditnφ avφzo), DEBADV (debetnφ avφzo) a FINSTA (v²pis z ·Φtu). Pro zahraniΦnφ platebnφ styk ZEPS se pou₧φvß modifikace standardnφch zprßv a zprßvy QUOTES (kurzovnφ lφstek). K zabezpeΦenφ zprßv EPS se pou₧φvß digitßlnφ podpis. Pro pot°eby automatizace toku dat v organizaci je zapot°ebφ plynulΘ napojenφ program∙ EPS na vnit°nφ informaΦnφ systΘmy (subsystΘm ·Φetnictvφ). Pro tyto ·Φely disponujφ programy pro EPS moduly pro import a export dat. V p°φpad∞, ₧e je datov² soubor v jinΘm formßtu, pak je nutno provΘst tzv. preprocesing (export dat) nebo v opaΦnΘm sm∞ru tzv. postprocesing (import dat). Preprocessing znamenß p°evod dat ze vstupnφho formßtu (formßtu vnit°nφho informaΦnφho systΘmu nap°φklad ·Φetnφ aplikace, databßze atp.) do formßtu UN/EDIFACT. Postprocessing naopak p°evßdφ data z formßtu UN/EDIFACT do libovolnΘho v²stupnφho formßtu (nap°φklad formßtu ·Φetnφ aplikace nebo firemnφ databßze). Export a import probφhß na zßklad∞ p°ipravenΘho profilu, kter² obsahuje informace o formßtu datovΘho souboru, o po°adφ jednotliv²ch polo₧ek, jejich typu a zarovnßnφ vΦetn∞ informacφ o umφst∞nφ a pojmenovßnφ soubor∙, se kter²mi aplikace pracuje [CSO98].

ElektronickΘ bankovnictvφ

Do v²Φtu mo₧nostφ elektronick²ch plateb pat°φ bezesporu takΘ slu₧by elektronickΘho bankovnictvφ (pro drobnou klientelu), kterΘ se objevily teprve nedßvno v souvislosti s mo₧nostmi, kterΘ p°ineslo rozÜφ°enφ Internetu a mobilnφch telefon∙. Mezi zßkladnφ slu₧by elektronickΘho bankovnictvφ pat°φ p°φstup k ·Φt∙m prost°ednictvφm Internetu, GSM bankingu, SIM Toolkitu a telefonnφch bankΘ°∙.

ElektronickΘ platebnφ instrumenty

ElektronickΘ platebnφ instrumenty jsou zejmΘna pak pro koncovΘ zßkaznφky jednφm ze zßkladnφch prost°edk∙ realizace elektronick²ch plateb. ElektronickΘ platebnφ instrumenty jsou dnes velmi Φastou alternativou k prost°edk∙m v hotovosti. V nejbli₧Üφch letech se oΦekßvß jejich dalÜφ dynamick² rozvoj.

Technologie elektronick²ch platebnφch instrument∙ Prvnφ platebnφ karta byla vydßna ji₧ v roce 1914 americkou telekomunikaΦnφ spoleΦnostφ Western Union, kterß nabφdla sv²m zßkaznφk∙m mo₧nost vyu₧φvßnφ sv²ch slu₧eb bez nutnosti okam₧itΘho placenφ. Tato karta byla vyrobena z plechu, tak₧e se jeÜt∞ nejednalo o skuteΦn∞ elektronick² prost°edek. Od tΘ doby vÜak zaznamenaly platebnφ karty velk² rozmach, kter² byl p°ibr₧d∞n v roce 1942, kdy bylo pou₧φvßnφ platebnφch karet zakßzßno Federßlnφm Rezervnφm Fondem USA v souvislosti se vstupem Spojen²ch stßt∙ do druhΘ sv∞tovΘ vßlky. Po vßlce byl zßkaz zruÜen a platebnφ karty nastartovaly obrovsk² boom. B∞hem nßsledujφcφho obdobφ se na poli platebnφch karet vyprofilovaly dva klφΦovΘ systΘmy, VISA a Eurocard/MasterCard, kterΘ dnes p°edstavujφ vφce ne₧ 80 % trhu platebnφch karet [PRO98]. Nejv∞tÜφ podφl na trhu majφ magnetickΘ karty, kterΘ jsou postupn∞ vytlaΦovßny dokonalejÜφmi kartami Φipov²mi. Magnetickß karta obsahuje magnetick² prou₧ek, kter² obsahuje n∞kolik datov²ch stop (track I a₧ track III), p°iΦem₧ ka₧dß stopa mß p°esn∞ stanoven² obsah a funkci. ╚ipovß karta je modifikacφ klasickΘ karty o vestav∞n² integrovan² obvod. ╚ipovß karta m∙₧e obsahovat t°i zßkladnφ Φßsti: hardwarovou logiku, kterß slou₧φ zejmΘna k autorizaci a (de)kryptovßnφ dat, procesor, kter² vykonßvß v²poΦetnφ operace (a₧ 32 bit) a pam∞¥ operujφcφ v m≤dech Φtenφ, zßpis, mazßnφ a p°epis (a₧ 32 MB). Vyu₧itφ stßle inteligentn∞jÜφch Φip∙ umo₧≥uje stßle ÜirÜφ vyu₧itφ Φipov²ch karet nap°φklad takΘ pro pot°eby identifikace, pro kontrolu vstupu, pro uchovßvßnφ osobnφch dat atp. Zßkladnφ parametry platebnφ karty jsou dßny mezinßrodnφ normou ISO 3554. Rozm∞ry platebnφ karty jsou 85,6 x 54,0 x 0,786 mm (Üφ°ka x v²Üka x tlouÜ¥ka). Karta musφ b²t odolnß proti ot∞ru, oh²bßnφ a kroucenφ, jejφ teplotnφ rozmezφ Φinφ od -35 oC do 50oC. Karta musφ b²t vyrobena z um∞lΘ hmoty na bßzi PVC. V p°φpad∞ embossovanΘ karty musφ embossing spl≥ovat stejnΘ podmφnky jako ostatnφ Φßsti platebnφ karty a pro reliΘfnφ pφsmo musφ b²t pou₧ito pφsma OCR 7B. K nejdokonalejÜφm platebnφm instrument∙m souΦasnosti pat°φ elektronickß pen∞₧enka. Na rozdφl od klasickΘ magnetickΘ karty nefunguje pouze jako prost°edek identifikace ke vzdßlenΘmu ·Φtu, ale p°edstavuje p°φmo prost°edek pro ·schovu pen∞z v elektronickΘ podob∞ - elektronick²ch pen∞z (e-cash). Obchodnφk nemusφ p°i placenφ pomocφ elektronickΘ pen∞₧enky prov∞°ovat identitu zßkaznφka ani pravost platebnφ karty a nemusφ proto disponovat nßkladn²m on-line spojenφm s bankou. P°i transakci obchodnφk pouze p°evede po₧adovan² obnos ze zßkaznφkovi elektronickΘ pen∞₧enky do svΘ. Pro elektronickou pen∞₧enku se vyu₧φvß nejΦast∞ji technologie Φipov²ch karet. Elektronickß pen∞₧enka m∙₧e realizovßna takΘ v²hradn∞ softwarov²mi prost°edky.

Technologie pou₧itφ elektronick²ch platebnφch instrument∙

Platebnφ za°φzenφ S implementacφ elektronick²ch platebnφch instrument∙ ·zce souvisφ koncovß za°φzenφ, jejich₧ prost°ednictvφm disponujφ u₧ivatelΘ se sv²m bankovnφm ·Φtem. P∙vodnφ ruΦnφ opisovßnφ ·daj∙ z karet bylo postupn∞ nahrazeno mechanick²mi snφmaΦi - imprintery, kterΘ byly vytlaΦeny dokonalejÜφmi elektronick²mi miniterminßly POS (Point of Sales). Tato za°φzenφ jsou na platebnφ systΘm bank napojena zpravidla prost°ednictvφm ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ (VDS, protokol X.25), mohou vÜak pracovat v re₧imu of-line. Po p°eΦtenφ informacφ z karty je vystaven platebnφ doklad, kter² je dr₧itelem karty podepsßn. V re₧imu on-line je transakce ihned p°enesena do banky obchodnφka, v re₧imu of-line se k p°enosu pou₧φvß bu∩ jednorßzovΘ modemovΘ p°ipojenφ, nebo p°enos pomocφ elektronickΘho mΘdia (b∞₧nß elektromagnetickß mΘdia). Card management SystΘm pou₧φvßnφ elektronick²ch platebnφch instrument∙ musφ b²t napojen na centrßlnφ autorizaΦnφ autoritu, clearingovΘ centrum, na jednotlivΘ banky, jejich ·Φetnφ evidenci, evidenci instrument∙ a jejich kontrolu. Toto zajiÜ¥uje tzv. card management, kter² se zpravidla d∞lφ na front office a back office. Front office zabezpeΦuje zßkladnφ slu₧by koncov²m bod∙m systΘmu (autorizace, zabezpeΦenφ, spojenφ a terminal management), zatφmco back office zabezpeΦuje administrativu, z·Φtovacφ systΘm, sprßvu databßzφ atp. Pou₧itφ elektronickΘho platebnφho instrumentu Proces pou₧itφ elektronickΘho platebnφho instrumentu se sklßdß z autorizace transakce, p°enosu transakce do centra, clearingu, z·Φtovßnφ a p°enosu transakce k vydavateli. B∞hem autorizace musφ obchodnφk ov∞°it, zda je pou₧itß karta pou₧itelnß (zda-li se nevyskytuje na tzv. stoplistu - neustßle aktualizovan² seznam karet, kterΘ byly urΦeny bankou klienta k zadr₧enφ z d∙vodu odcizenφ, ztrßty nebo nedostatku hotovosti na ·Φtu). V p°φpad∞, ₧e danß Φßstka nep°ekraΦuje obchodnφk∙v maximßlnφ limit, je vystaven doklad, kter² zßkaznφk podepφÜe a potΘ si ji₧ m∙₧e odnΘst svΘ zbo₧φ. Transakce je potΘ p°evedena do clearingovΘho centra, kde dojde k z·Φtovßnφ mezi bankami, po n∞m₧ je Φßstka odeΦtena vydavatelem z ·Φtu klienta. Obchodnφkovi je Φßstka p°ipsßna bankou na ·Φet po p°edßnφ vÜech pot°ebn²ch doklad∙. Mal² zßjem obchodnφk∙ o bezhotovostnφ platby prost°ednictvφm konvenΦnφch (magnetick²ch) platebnφch karet vypl²vß p°edevÜφm z poplatku za ka₧dou provedenou transakci. V∞tÜina bank po₧aduje poplatek v rozmezφ od 2 do 6 % hodnoty nßkupu. To je v porovnßnφ s mar₧emi dosahovan²mi nap°φklad u maloobchod∙ s potravinami velmi mnoho. Takto vysokß cena za transakci se odvφjφ p°edevÜφm od nutnosti autorizovat kartu p°i ka₧dΘm jejφm pou₧itφ. To vy₧aduje on-line napojenφ terminßlu na autorizaΦnφ centrßlu, kterß je dßle on-line napojena na informaΦnφ systΘm banky. Nßkladnost provozovßnφ takovΘhoto systΘmu je takovß, ₧e banka platφ za jednu transakci p°φmΘ nßklady ve v²Üi 23 KΦ plus 0,25 % z ka₧dΘ Φßstky [HRU00]. Nßstrojem pro zv²Üenφ efektivnosti karetnφch transakcφ je Φipovß karta. Jejφ pou₧itφ umo₧≥uje snφ₧enφ on-line autorizacφ a₧ o 95 %. On-line autorizace je pot°ebnß pouze u dotace pen∞₧enky z b∞₧nΘho ·Φtu, p°iΦem₧ klient m∙₧e svou elektronickou pen∞₧enku dotovat pouze do v²Üe z∙statku na svΘm ·Φtu. Riziko banky je proto minimßlnφ. VeÜkerΘ transakce spojenΘ s platbami u obchodnφka probφhajφ v re₧imu of-line (karta - terminßl) a jejich cena se tak limitn∞ blφ₧φ nule. TakovΘto snφ₧enφ nßklad∙ je p°edpokladem pro rozÜφ°enφ akceptace platebnφch karet i na mφsta, na kter²ch byla akceptace magnetick²ch karet nerentabilnφ.

Platebnφ systΘmy internetov²ch obchod∙

Komponenta pro elektronickΘ platby, kterß provßdφ jednotlivΘ platby a ov∞°ovßnφ kreditnφch karet, je nedφlnou souΦßstφ internetovΘho obchodu. V zaΦßtcφch on-line obchodovßnφ po Internetu bylo jedinou mo₧nostφ jak zaplatit za zbo₧φ nebo slu₧by objednanΘ po Internetu on-line zaslßnφ Φφsla kreditnφ karty a data jejφ platnosti po Internetu. Tato data byla zajiÜt∞na pomocφ protokol∙ HTTPS nebo SSL, kterΘ vÜak nezaruΦujφ, ₧e obchodnφk p°ijφmß platbu od oprßvn∞nΘho kupujφcφho (autentifikaci), a ani to, zda nebudou data o kreditnφch kartßch obchodnφkem zneu₧ita. Toto p°im∞lo spoleΦnosti VISA, MasterCard, Europay, GTE, IBM, Microsoft, Netscape a dalÜφ k v²voji otev°enΘho standardu, kter² by umo₧≥oval bezpeΦn² zp∙sob provßd∞nφ elektronick²ch transakcφ z elektronick²ch platebnφch prost°edk∙ prost°ednictvφm otev°en²ch sφtφ (Internetu). V²sledkem spoleΦnΘho ·silφ bylo vytvo°enφ bezpeΦnostnφho protokolu SET (Secure Electronic Transaction).

K tΘmatu platebnφch systΘm∙ na Internetu pat°φ bezesporu takΘ problematika tzv. mikroplateb. Mikroplatby jsou transakce ni₧Üφ ne₧ 20 dolar∙. Tyto Φßstky tvo°φ v ekonomice podle Essexe [ESS00] 12 % hrubΘho produktu. Mikroplatby by se m∞ly stßt zp∙sobem jak vy°eÜit zpoplatn∞nφ mnoh²ch internetov²ch slu₧eb, zejmΘna pak internetovΘho obsahu (on-line databßze, elektronickΘ Φasopisy, knihy, hudba atp.). Aplikace mikroplateb je ·zce spojena s vyu₧itφm technologie elektronickΘ pen∞₧enky.

Protokol SET SET je komunikaΦnφ protokol pro uskuteΦn∞nφ bezpeΦnΘ platby mezi dr₧itelem platebnφ karty a obchodnφkem v prost°edφ nezabezpeΦenΘ komunikaΦnφ sφt∞ (Internetu). Zßkladem protokolu SET je symetrickß a asymetrickß kryptografie spolu s digitßlnφm podpisem. Mezi zßkladnφ funkce SETu pat°φ utajenφ platebnφch informacφ a informacφ o objednßvkßch, kterΘ jsou p°enßÜeny p°es Internet, zajiÜt∞nφ integrity p°enßÜen²ch dat, zajiÜt∞nφ autentifikace dr₧itele karty jako u₧ivatele oprßvn∞nΘho vyu₧φvat pou₧itou platebnφ kartu a zajiÜt∞nφ autentifikace obchodnφka a ov∞°enφ, zda je oprßvn∞n p°ijφmat platby. Rozhodne-li se zßkaznφk provΘst platbu prost°ednictvφm SETu spojφ se nejprve jeho program s programem obchodnφka, aby si navzßjem p°edlo₧ily svΘ digitßlnφ certifikßty. Po ov∞°enφ identity vystavφ aplikace zßkaznφka platebnφ p°φkaz, podepφÜe jej (digitßlnφ podpis) a zaÜifruje, tak aby jej mohla p°eΦφst pouze platebnφ brßna banky. Tento platebnφ p°φkaz poÜle aplikaci obchodnφka, kter² jej p°edß platebnφ brßn∞ banky s ₧ßdostφ o autorizaci. Platebnφ brßna se prost°ednictvφm karetnφ spoleΦnosti spojφ s bankou zßkaznφka, kterß platbu potvrdφ nebo naopak odmφtne. Tento v²sledek vrßtφ platebnφ brßna obchodnφkovi, kter², je-li platba potvrzena, zaÜle platebnφ brßn∞ ₧ßdost o p°evedenφ pen∞z, Φφm₧ je transakce ukonΦena. D∙le₧itou vlastnostφ SETu je p°φsnß separace informacφ urΦen²ch pro banku a informacφ urΦen²ch pro obchodnφka. Obchodnφk se tak nedozvφ nic o zßkaznφkov∞ bankovnφm kont∞ a neznß ani Φφslo zßkaznφkovi karty. Banka se naopak nedozvφ co zßkaznφk koupil. Jako symetrickou Üifru pou₧φvß SET 56-bitov² standard DES (Data Encryption Standard) a jako Üifru asymetrickou 1024-bitov² RSA (Rivest-Shamir-Adleman algoritmus). Symetrickß Üifra se pou₧φvß pro kryptovßnφ mΘn∞ d∙le₧it²ch ·daj∙, d∙le₧itΘ ·daje poΦφnaje Φφslem karty jsou Üifrovßny pomocφ RSA. Podle ·daj∙ RSA by pro zlomenφ pou₧itΘho algoritmu bylo zapot°ebφ 1,5 x 1011 MIPS rok∙, tedy prßce milionu poΦφtaΦ∙ o v²konu 1000 MIPS po dobu 150 let.

Demografie elektronick²ch plateb

V ╚eskΘ republice je vydßno tΘm∞° 2,5 milionu platebnφch karet. Bezhotovostnφ placenφ je vÜak mo₧nΘ pouze v necel²ch 30.000 obchodnφch mφstech. V objemu transakcφ platebnφmi kartami je tak ╚eskß republika v porovnßnφ s ostatnφmi evropsk²mi zem∞mi a₧ na 21. mφst∞ [MOD00]. Focus Monitor udßvß, ₧e nejv∞tÜφ oblib∞ se t∞Üφ pou₧φvßnφ platebnφch karet u skupiny ve v∞ku od 25 do 44 let a z pohledu p°φjm∙ u p°φsluÜnφk∙ domßcnostφ s nejvyÜÜφmi pr∙m∞rn²mi p°φjmy. NejvyÜÜφ oblibu mß placenφ kartou u lidφ ₧ivφcφch se n∞kter²m ze svobodn²ch povolßnφ a dßle u podnikatel∙, zam∞stnanc∙, student∙ a ₧en v domßcnosti.

DataMonitor udßvß, ₧e ji₧ v roce 1997 bylo na sv∞t∞ vydßno 49 milion∙ kreditnφch platebnφch karet. Nejvφce kreditnφch karet bylo vÜak vydßno v oblasti telekomunikacφ (telefonnφ karty), jejich poΦet Φinil 684 mil. a radiokomunikacφ (GSM karty), jejich₧ poΦet byl 69 milion∙. Odhad pro rok 2003 poΦφtß s 3270 mil. telefonnφ karet, 760 mil. GSM karet a 690 platebnφch karet. Velmi p°φkr² nßr∙st vyu₧itφ technologie Φipov²ch karet se p°edpoklßdß v oblasti informaΦnφch technologiφ, dopravy, p°φstupov²ch oprßvn∞nφ a identifikace.

Äivnostenskß banka uvßdφ, ₧e oproti roku 1994, kdy papφrov∞ zpracovanΘ platebnφ p°φkazy p°edstavovaly stßle jeÜt∞ tΘm∞° 3/4 vÜech transakcφ, byl v roce 1999 tento pom∞r opaΦn². Vltava.cz uvßdφ, ₧e 80 % obchod∙ realizovan²ch v internetovΘm obchodnφm dom∞ Vltava je doruΦeno na dobφrku, 9 % je zaplaceno pomocφ platebnφho systΘmu Expandia banky, pouze 5 % zßkaznφk∙ vyu₧φvß platbu platebnφ kartou a 3 % platby Juice. Podφl GSM bankingu Φinφ podobn∞ jako bankovnφ p°evod pouhΘ 1 %. Ostatnφ zp∙soby plateb nejsou statisticky v²znamnΘ. Na transakce prost°ednictvφm SETu p°ipadß p°ibli₧n∞ 0,5 % transakcφ. Naproti tomu podle studie On-li shoping provedenΘ spoleΦnostmi Gfk a Incoma vyu₧φvß nejvφce zßkaznφk∙ on-line obchod∙ ·hradu bankovnφm p°evodem (31 %), teprve a₧ potΘ nßsleduje nßkup na dobφrku (28 %). P°ekvapiv∞ vysok² podφl mß podle studie platba platebnφ kartou (21 %).

U t∞chto ·daj∙ je t°eba mφt na z°eteli poΦty potencißlnφch zßkaznφk∙. T∞ch je p°irozen∞ nejvφce u nßkupu na dobφrku (tΘm∞° ka₧d²), velk² podφl majφ takΘ subjekty schopnΘ zaplatit bankovnφm p°evodem. Klient∙ Expandia banky je vÜak ji₧ pouze 30.000, u₧ivatel∙ GSM bankingu ne vφce ne₧ 60.000. JeÜt∞ mΘn∞ je klient∙ KomerΦnφ banky, kterß vydßvß karty EC/MC s nimi₧ je mo₧nΘ vyu₧φvat platebnφ systΘm SET. Tomuto rozlo₧enφ odpovφdß takΘ nabφdka jednotliv²ch zp∙sob∙ ·hrady v Φesk²ch internetov²ch obchodech. V∞tÜina obchod∙ nabφzφ mo₧nost zaslßnφ zbo₧φ na dobφrku, velkß Φßst obchod∙ akceptuje takΘ ·hradu bankovnφm p°evodem. VondruÜka [VON00] °φkß, ₧e tΘm∞° 200 obchod∙ nabφzφ mo₧nost ·hrady prost°ednictvφm Expandia banky, ji₧ mnohem menÜφ je ale mo₧nost ·hrady pomocφ GSM bankingu a SETu (podle ·daj∙ spoleΦnosti Gfk bylo na poΦßtku roku 2000 na ΦeskΘm Internetu v provozu p°ibli₧n∞ tisφc unikßtnφch obchod∙). Odrazem nφzkΘ d∙v∞ry a rozÜφ°enφ plateb platebnφ kartou, kter²ch je ╚eskΘ republice vydßno tΘm∞° 2,5 mil., je tΘm∞° mizivß mo₧nost jejφho vyu₧itφ pro platby v Φesk²ch internetov²ch obchodech.

Vliv elektronick²ch plateb na hospodß°skΘ prost°edφ

Rozvoj v oblasti vyu₧itφ elektronick²ch platebnφch instrument∙ by v²razn∞ napomohl rozvoji elektronickΘho obchodu v oblasti B2C. Udßvß se, ₧e jednou z hlavnφch p°φΦin vyÜÜφ dynamiky rozvoje obchodovßnφ na Internetu ve Spojen²ch stßtech je prßv∞ rozÜφ°enφ a obliba pou₧itφ kreditnφch karet. Podstatn²m rozdφl mezi ╚eskou republikou a Spojen²mi stßty p°edstavuje skuteΦnost, ₧e Φesk² obΦan vlastnφ v naprostΘ v∞tÜin∞ kartu debetnφ. Penφze jsou tedy zßkaznφkovy str₧eny z ·Φtu ji₧ p°i realizaci transakce. Ve Spojen²ch stßtech se naopak pou₧φvajφ p°evß₧n∞ karty kreditnφ, kterΘ p°edstavujφ urΦitou formu bez·roΦnΘho ·v∞ru. Zßkaznφkovi je zpravidla m∞sφΦn∞ zaslßn podrobn² v²pis s uvedenφm vÜech transakcφ. Klient m∙₧e tyto transakce reklamovat nebo do 28 dn∙ zaplatit, ani₧ by platil jak²koliv ·rok. Penφze za transakci tedy banka nejprve strhne ze svΘho ·Φtu ve prosp∞ch obchodnφka a teprve na konci m∞sφce se vyrovnß se sv²m klientem. Kdy₧ ten s platbou nesouhlasφ, banka reklamuje transakci na vlastnφ ·Φet. Zßkaznφk tedy platφ a₧ ve chvφli, kdy zbo₧φ obdr₧el a mohl si jej prohlΘdnout. P°i pou₧itφ kreditnφ karty, kterΘ vydßvß ╚eskß spo°itelna a nov∞ i KomerΦnφ banka, je vÜak Φßstka ihned zatφ₧ena p°ibli₧n∞ 15% ·rokem. Obdivovan² americk² systΘm kreditnφch karet se tak v prost°edφ ╚eskΘ republiky rozpl²vß. Zatφmco ale v USA p°ejφmß Φßst rizika banka, v ╚R je riziko z mo₧nΘho podvodu nebo chyby zcela na stran∞ zßkaznφka. Nezßle₧φ proto ani tak na tom, zda p°evlßdajφ karty debetnφ nebo kreditnφ, ale spφÜe na p°φstupu bank v∙Φi klientovi.

Zßkaznφci v USA jsou navφc chrßn∞ni legislativou. Fair Credit Billing Act, kter² je od roku 1975 souΦßstφ federßlnφho zßkona Truth in Lending Act, omezuje spolu·Φast majitele kreditnφ karty na 50 dolar∙. AmerickΘ banky si svΘho zßkaznφka vß₧φ zpravidla natolik, ₧e tuto spolu·Φast mnohdy ani neuplat≥ujφ. Rozvoji elektronickΘho obchodu by proto velmi pomohlo zlepÜenφ zßkonnΘ ochrany dr₧itel∙ platebnφch karet, pop°φpad∞ jejich pojiÜt∞nφ.