. . . . . . . .  P o d m φ n k y   p r o   e l e k t r o n i c k ²   o b c h o d
   v   o b l a s t i   l e g i s l a t i v y
(e-commerce f≤rum :-))

Loebl [LOE00a] °φkß, ₧e hlavnφ revoluΦnφ zm∞nou, kterou elektronick² obchod p°inßÜφ, jsou globßlnφ a masovΘ p°φle₧itosti vyu₧itφ informaΦnφch technologiφ, kterΘ vznikly zejmΘna dφky rozvoji Internetu. Podle Loebla zßle₧φ na prßvnφm rßmci, zda bude moci novß technologie Internetu vyu₧φt veÜker² sv∙j potencißl, a v jak²ch oblastech bude jejφ dalÜφ v²voj usm∞rn∞n stßtnφ regulacφ. V²znamn²m rysem elektronickΘho obchodu je pro oblast legislativy jeho formßlnφ (smlouvy, formy, stßtnφ regulace aj.) i obsahovß (dematerializovanΘ zbo₧φ) dematerializace. Loebl oΦekßvß se, ₧e tato dematerializace zbo₧φ a slu₧eb vyvolß takΘ v²znamnΘ zm∞ny da≥ovΘho systΘmu.

VuΦka [VU╚00] °φkß, ₧e pozitivnφ prßvo zaostßvß za prudk²m rozvojem informaΦnφch technologiφ, mnoho zßle₧itostφ proto nenφ prßvem p°φmo upraveno. ZnaΦnß Φßst prßvnφch otßzek spojen²ch s elektronick²m obchodem vÜak m∙₧e b²t °eÜena vhodnou aplikacφ prßva stßvajφcφho, kterΘ dosßhlo sv²m dlouh²m v²vojem ke znaΦnΘmu stupni obecnosti, tak ₧e jej lze aplikovat i na celou °adu situacφ, kterΘ zßkonodßrce p∙vodn∞ nep°edpoklßdal.

Zßkladnφ Φßsti prßva elektronickΘho obchodu

Jako zßkladnφ Φßsti prßva elektronickΘho obchodu definuje Loebl [LOE00a] prßvnφ ·pravu domΘnov²ch jmen spoleΦn∞ s regulacφ Internetu, prßvnφ ·pravu elektronickΘho podpisu a certifikaΦnφch autorit, prßvnφ ·pravu ochrany osobnφch ·daj∙, prßvnφ ·pravu elektronickΘho obchodu, prßva k nehmotn²m statk∙m, prßvnφ ochranu spot°ebitel∙ v rßmci elektronickΘho obchodu, liberalizaci telekomunikacφ a stßtnφ deregulaci. Do tΘto oblasti vÜak pat°φ bezesporu takΘ otßzka prßvnφho statutu zßznam∙ a doklad∙ v datovΘ (elektronickΘ) form∞ spoleΦn∞ s problematikou auditu v poΦφtaΦovΘm prost°edφ, kterΘ majφ klφΦov² v²znam zejmΘna pro vyu₧itφ elektronickΘ v²m∞ny dat.

V souΦasnΘ dob∞ neexistuje ₧ßdnß zvlßÜtnφ prßvnφ ·prava ochrany domΘnov²ch jmen. Ta je ponechßna samoregulaΦnφm organizacφm, kter²m je v ╚eskΘ republice sdru₧enφ poskytovatel∙ Internetu NIC.CZ, kterΘ je obdobou sv∞tovΘ organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers). Stßtnφ zßsahy do Internetu jsou v ╚eskΘ republice podobn∞ jako je tomu ve vÜech vysp∞l²ch zemφch minimßlnφ.

Prßvo elektronick²ch smluv

Elektronickß smlouva je smlouva uzavφranß prost°ednictvφm poΦφtaΦovΘ sφt∞, jejφ smluvnφ strany nejsou ve fyzickΘm kontaktu, uzavφrßnφ smluv probφhß v²m∞nou datov²ch zprßv a funkci dokladu plnφ datovΘ zprßvy [VU╚00]. Kontrakty uzavφranΘ elektronicky (telegraf, fax), smlouvy uzavφranΘ bez vlastnoruΦnφho podpisu Φi obchod se strojem (prodejnφ automaty) nejsou niΦφm neobvykl²m. Nov² je vÜak rozsah elektronick²ch transakcφ (jejich hodnota, Φetnost, rychlost, rozsßhlost), kter² dßvß t∞mto transakcφm zcela nov² ekonomick² v²znam, kter² vy₧aduje adekvßtnφ prßvnφ zabezpeΦenφ. Stßle jeÜt∞ probφhß diskuse, zda-li je pro zßvazkovΘ prßvo v oblasti elektronickΘho obchodu pot°ebnß zvlßÜtnφ zßkonnß ·prava. Evropskß unie vÜak ji₧ n∞kolik let p°ipravuje direktivu, kterß by v tomto sm∞ru harmonizovala legislativu Φlensk²ch stßt∙ (Directive on certain legal aspects of electronic commerce in the internal market). Mezinßrodnφ ·pravu t∞chto vztah∙ p°ipravujφ takΘ v²znamnΘ sv∞tovΘ organizace nap°φklad OECD (Organizace pro ekonomickou spoluprßci a rozvoj) nebo UNCITRAL (Konference Spojen²ch nßrod∙ o mezinßrodnφm obchodnφm prßvu). ╚as a mφsto uzav°enφ smlouvy Aby m∞la smlouva nßle₧itΘ prßvnφ ·Φinky, musφ b²t p°edevÜφm znßmo kdy, kde a jak byla uzav°ena. ╚lßnek 11 p°ipravovanΘ direktivy EU stanovuje takov² postup, kdy navrhovatel poÜle nßvrh smlouvy oblßtovi (prßvnφ osoba, kterΘ se nabφzφ uzav°enφ smlouvy), kter² poÜle svΘ rozhodnutφ o p°ijetφ nßvrhu smlouvy zp∞t navrhovateli, kter² je povinen zaslat oblßtovi potvrzenφ p°ijetφ nßvrhu smlouvy. Poslednφm pot°ebn²m krokem je potvrzenφ p°ijetφ potvrzenφ oblßtem navrhovateli. Smlouva je uzav°ena v okam₧iku, kdy dojde poslednφ potvrzenφ navrhovateli nebo v okam₧iku, kdy se to oΦekßvß. SouΦasnΘ ΦeskΘ prßvo vychßzφ z teorie p°φjemce, kdy je smlouva uzav°ena okam₧ikem, kdy p°φjemce (navrhovatel) obdr₧el rozhodnutφ o p°ijetφ svΘ nabφdky od oblßta. Nevy₧aduje se p°itom, aby p°φjemce p°ijetφ nßvrhu p°φmo Φetl, staΦφ, dostane-li se zprßva do sfΘry jeho vlivu (nap°φklad do schrßnky p°φjemcovi elektronickΘ poÜty). Jinß ·prava vÜak platφ pro webovΘ spojenφ (komunikaci), kde podobn∞ jako nap°φklad pro telefon aj. formy komunikace v reßlnΘm Φase platφ ustanovenφ o komunikaci mezi p°φtomn²mi. V n∞kter²ch oblastech elektronickΘho obchodu se b∞₧n∞ vyu₧φvß institutu projevu v∙le, kdy je druhß smluvnφ strana v prßvu, kdy₧ bere za platnΘ to, co vypl²vß z projevu, ₧e je v∙le, pokud z okolnostφ nevypl²vß n∞co jinΘho [VU╚00]. Za projev v∙le lze proto pova₧ovat nastavenφ automatizovanΘho systΘmu nap°φklad systΘmu elektronickΘ v²m∞ny dat EDI mezi stßl²mi obchodnφmi partnery. Click-through smlouvy Click-through smlouvy jsou smlouvy, kterΘ byly uzav°eny kliknutφm tzn. stisknutφm virtußlnφho tlaΦφtka zobrazenΘho na monitoru. Tyto smlouvy se vyvinuly jako logickΘ °eÜenφ elektronickΘho obchodovßnφ prost°ednictvφm grafickΘ interaktivnφ slu₧by WWW. Click-wrap smlouvy jsou takovΘ smlouvy, kterΘ byly uzav°eny kliknutφm na tlaΦφtko, kterΘ se zobrazφ spoleΦn∞ se smluvnφmi podmφnkami [VU╚00]. Tyto typy smluv majφ zcela zßsadnφ v²znam pro oblast prodeje zbo₧φ koncov²m zßkaznφk∙m (B2C). V praxi se objevily spory o to, zda-li bylo kliknutφ, ke kterΘmu m∙₧e dojφt omylem, projevem skuteΦnΘ v∙le. Kliknutφ bylo proto dopln∞no o nßslednΘ potvrzenφ kliknutφ. ╚lßnek 11 p°ipravovanΘ direktivy EU po₧aduje, aby nebylo potvrzenφ realizovßno na stran∞ klienta, ale na stran∞ serveru. Velmi diskutovanou otßzkou je takΘ platnost smluv uzav°en²ch prost°ednictvφm softwarovΘho agenta. VuΦka [VU╚00] definuje softwarovΘho agenta jako technick² prost°edek, kter² na zßklad∞ vφce Φi mΘn∞ rßmcov²ch instrukcφ od zßkaznφka automaticky vybere vhodnΘ zbo₧φ nebo slu₧bu a provede ·kon rozhodn² pro uzav°enφ smlouvy mezi zßkaznφkem a obchodnφkem (klik). Pro vymßhßnφ povinnostφ spojen²ch s click-through smlouvami m∙₧ou b²t problΘmem potencißlnφ obtφ₧e spojenΘ s pr∙kaznostφ digitßlnφho zßznamu (d∙kaznφ b°emeno). Toto je p°edevÜφm otßzkou bezpeΦnosti danΘho informaΦnφho systΘmu a vhodnΘ formulace smluv. Velk² pokrok v tomto sm∞ru p°edstavuje p°ijetφ zßkona o elektronickΘm podpisu.

Prßvnφ ·prava elektronickΘho podpisu a certifikaΦnφch autorit

Zßkon o elektronickΘm podpisu Φ. 227/2000 Sb., jeho₧ p°φpravu iniciovalo Sdru₧enφ pro informaΦnφ spoleΦnost (SPIS), byl p°ijat Parlamentem ╚eskΘ republiky po vφce jak roΦnφm sna₧enφ. ╚eskß republika se tak stala prvnφ postkomunistickou zemφ, kterß p°ijala tuto, pro rozvoj elektronickΘho obchodu, zcela klφΦovou prßvnφ normu.

Nov² zßkon upravuje pou₧φvßnφ elektronickΘho podpisu, poskytovßnφ souvisejφcφch slu₧eb, kontrolu povinnostφ stanoven²ch tφmto zßkonem a sankce za poruÜenφ povinnostφ stanoven²ch tφmto zßkonem. Zßkon zavßdφ pojem prßvn∞ pr∙kaznΘho, zaruΦenΘho elektronickΘho podpisu a definuje prßva a povinnosti provozovatele certifikaΦnφch slu₧eb (certifikaΦnφ autority), kterß podlΘhß dohledu ┌°adu pro ochranu osobnφch ·daj∙, kter² vydßvß akreditace pro certifikaΦnφ Φinnost. Elektronick²m podpisem jsou podle zßkona ·daje v elektronickΘ podob∞, kterΘ jsou p°ipojenΘ k datovΘ zprßv∞ nebo jsou s nφ logicky spojenΘ, a kterΘ umo₧≥ujφ ov∞°enφ toto₧nosti podepsanΘ osoby ve vztahu k datovΘ zprßv∞. ZaruΦen² elektronick² podpis je pak podle zßkona elektronick² podpis, kter² je jednoznaΦn∞ spojen s podepisujφcφ osobou, kter² umo₧≥uje identifikaci podepisujφcφ osoby ve vztahu k datovΘ zprßv∞, kter² byl vytvo°en a p°ipojen k datovΘ zprßv∞ pomocφ prost°edk∙, kterΘ podepisujφcφ osoba m∙₧e udr₧et pod svou kontrolou a kter² je k datovΘ zprßv∞, ke kterΘ se vztahuje, p°ipojen takov²m zp∙sobem, ₧e je mo₧no zjistit jakoukoliv nßslednou zm∞nu dat.

Poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb je podle zßkona subjekt, kter² vydßvß certifikßty a vede jejich evidenci, p°φpadn∞ poskytuje dalÜφ slu₧by spojenΘ s elektronick²mi podpisy. Certifikßtem je datovΘ zprßva, kterß je vydßna poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb, spojuje data pro ov∞°ovßnφ podpis∙ s podepisujφcφ osobou a umo₧≥uje ov∞°it jejφ toto₧nost. Kvalifikovan² certifikßt je pouze takov² certifikßt, kter² spl≥uje vÜechny zßkonnΘ nßle₧itosti, kterΘ jsou vyjmenovßny v º 12 zßkona. Vydavatel kvalifikovan²ch certifikßt∙ vÜak nemusφ b²t akreditovßn. Kup°φkladu v oblasti orgßn∙ ve°ejnΘ moci je ale mo₧nΘ pou₧φvat pouze zaruΦenΘ elektronickΘ podpisy a kvalifikovanΘ certifikßty vydßvanΘ akreditovan²mi poskytovateli certifikaΦnφch slu₧eb. Krom∞ Φinnostφ uveden²ch v zßkon∞ m∙₧e akreditovan² poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb bez souhlasu ┌°adu pro ochranu osobnφch ·daj∙ p∙sobit jen jako advokßt, notß° nebo znalec.

Prßvnφ ·prava ochrany osobnφch ·daj∙

NovΘ informaΦnφ a komunikaΦnφ technologie umo₧≥ujφ velmi efektivnφ zφskßvßnφ, uchovßvßnφ, vyhledßvßnφ a zpracovßnφ ·daj∙. Jednß-li se o osobnφ ·daje, je nutnΘ stanovit takovß opat°enφ, aby nedoÜlo jejich pou₧itφ k diskriminaci Φlov∞ka. Informace o obΦanech jsou neodd∞liteln²m a nezciziteln²m vlastnictvφm ka₧dΘho Φlov∞ka bez ohledu na jeho ekonomickou situaci a spoleΦenskΘ postavenφ. èmφd [èMI00] °φkß, ₧e pokud takovΘ informace (by¥ jen o jednotlivci) zφskß n∞kdo jin², m∙₧e takov² profil osoby vytvo°it urΦitou reputaci Φi pov∞st, kterß je nejen v²razem d∙stojnosti Φlov∞ka, ale m∙₧e pro n∞j mφt zcela p°irozenΘ pozitivnφ i negativnφ d∙sledky nap°φklad p°i uchßzenφ se o pracovnφ mφsto, p°i ₧ßdosti o ·v∞r a dalÜφch.

Zßkon o ochran∞ osobnφch ·daj∙ Φ. 101/2000 Sb. byl p°ijat Parlamentem ╚eskΘ republiky 4. dubna 2000 po n∞kolikaletΘm ·silφ sv²ch p°edkladatel∙ a zpracovatel∙. Nov² zßkon v²razn∞ zjednoduÜuje definici pojmu osobnφ ·daj. Osobnφm ·dajem je podle zßkona jak²koliv ·daj t²kajφcφ se urΦenΘho nebo urΦitelnΘho subjektu ·daj∙. Subjekt ·daj∙ se p°itom pova₧uje za urΦen² nebo urΦiteln², pokud lze na zßklad∞ jednoho Φi vφce osobnφch ·daj∙ p°φmo nebo nep°φmo zjistit jeho identitu. O osobnφ ·daj se ale nejednß, pokud je t°eba ke zjiÜt∞nφ identity subjektu nep°im∞°enΘ mno₧stvφ Φasu, ·silφ nebo materißlnφch prost°edk∙. Zpracovßnφ osobnφch ·daj∙ je zßkonem definovßno jako jakßkoliv operace nebo soustava operacφ, kterΘ sprßvce nebo zpracovatel systematicky provßd∞jφ s osobnφmi ·daji, automatizovan∞ nebo jin²mi prost°edky. Sprßvce je ten, kdo urΦuje ·Φel a prost°edky zpracovßnφ osobnφch ·daj∙, provßdφ zpracovßnφ a odpovφdß za n∞j. Zpracovatelem je ten, kdo osobnφ ·daje zpracovßvß na zßklad∞ zvlßÜtnφho zßkona nebo na zßklad∞ pov∞°enφ sprßvcem. Sprßvce mß povinnost ov∞°ovat pravdivost a p°esnost osobnφch ·daj∙. Pokud sprßvce zjistφ, ₧e jsou ·daje nep°esnΘ nebo nepravdivΘ, je povinen je zablokovat a bez zbyteΦnΘho odkladu opravit, doplnit nebo zlikvidovat. Obecn∞ platφ, ₧e sprßvce m∙₧e osobnφ ·daje zpracovßvat pouze se souhlasem subjektu ·daj∙.

Velmi diskutabilnφmi se v podmφnkßch tohoto zßkona stßvajφ prßv∞ nejsofistikovan∞jÜφ mo₧nosti elektronickΘho obchodu. Personalizace v prost°edφ Internetu, individußlnφ p°φstup k zßkaznφkovy s vyu₧itφm systΘm∙ °φzenφ vztah∙ se zßkaznφky se tak mohou pohybovat na hran∞ nebo Φasto i za hranou tohoto zßkona.

Prßvnφ ochrana spot°ebitele v rßmci elektronickΘho obchodu

Od 1. ledna 2001 platφ v ╚eskΘ republice novela obΦanskΘho zßkonφku, kterß zavedla podle vzoru sm∞rnic EU n∞kterΘ novΘ typy spot°ebitelsk²ch smluv. Pravidla t²kajφcφ se tzv. smluv sjednßvan²ch mimo provozovnu majφ lΘpe chrßnit vÜechny zßkaznφky, kte°φ nakupujφ mimo provozovnu prodejce, tedy nejenom od podomnφch obchodnφk∙ a nejr∙zn∞jÜφch dealer∙, ale takΘ prost°ednictvφm teleshopingu, zßsilkov²ch obchod∙ a Internetu (smlouvy uzavφranΘ na dßlku).

Hlavnφ v²hodou, kterou zφskßvajφ zßkaznφci v t∞chto p°φpadech, je lh∙ta na rozmyÜlenou, v jejφm₧ rßmci se mohou do zßkonem stanovenΘ doby rozhodnout, zda zbo₧φ vrßtφ zp∞t, ani₧ by byli povinni svΘ rozhodnutφ jakkoliv od∙vodnit. Krom∞ pφsemnΘho upozorn∞nφ o mo₧nosti odstoupenφ od smlouvy musφ firmy nabφzejφcφ zbo₧φ na dßlku jeÜt∞ p°ed uskuteΦn∞nφm prodeje informovat zßkaznφky o p°esnΘm nßzvu firmy, adrese, cen∞ zbo₧φ (vΦetn∞ vÜech souvisejφcφch poplatk∙), zßrukßch a mo₧nostech reklamace. Nespln∞nφ tΘto povinnosti prodlu₧uje p∙vodn∞ 14-dennφ lh∙tu na vrßcenφ zbo₧φ m∞sφc∙ od okam₧iku p°evzetφ zbo₧φ na lh∙tu 3-m∞sφΦnφ.

Prßvnφ statut zßznam∙ a doklad∙ v datovΘ form∞

ObΦansk² zßkonφk uvßdφ, ₧e pφsemnß forma prßvnφho ·konu je zachovßna, je-li prßvnφ ·kon uΦin∞n telegraficky, dßlnopisem nebo elektronick²mi prost°edky, je₧ umo₧≥ujφ zachycenφ obsahu prßvnφho dokumentu a urΦenφ osoby, kterß prßvnφ ·kon uΦinila. Toto v podmφnkßch novΘho zßkona Φ. 227/2000 Sb. pln∞ zajiÜ¥uje pou₧itφ elektronickΘho podpisu. Zßkon o ·Φetnictvφ Φ. 563/1991 Sb. uvßdφ, ₧e pro vedenφ ·Φetnictvφ mohou ·Φetnφ jednotky pou₧φt prost°edk∙ v²poΦetnφ a jinΘ techniky, technick²ch nosiΦ∙ dat nebo mikrografick²ch zßznam∙. Podle zßkona ·Φetnφ jednotky doklßdajφ skuteΦnosti, kterΘ jsou p°edm∞tem ·Φetnictvφ ·Φetnφmi doklady, nebo, jsou-li ·daje o t∞chto skuteΦnostech zachyceny p°i jejich vzniku, p°φmo na technick² nosiΦ dat za°φzenφmi jinΘ techniky a ·Φetnφ doklad nevznikß, zp∙sobem uveden²m v projekΦn∞ programovΘ dokumentaci. Zßkon o ·Φetnictvφ °φkß, ₧e "podpisy lze nahradit jin²m pr∙kazn²m zp∙sobem", tedy nap°φklad digitßlnφm podpisem. ProjekΦn∞ programovß dokumentace definuje, co je elektronick² doklad, v souladu s jak²mi pravidly vznikß, jak je pou₧φvßn a uchovßvßn. ProjekΦn∞ programovß dokumentace definuje takΘ dalÜφ prost°edky, kterΘ jsou nezbytnΘ pro to, aby byl elektronick² doklad pr∙kazn². Kosiur [KOS98] uvßdφ, ₧e elektronick²m ·Φetnφm dokladem rozumφme standardnφ strukturovan² doklad v elektronickΘ podob∞, kter² vznikß p°φmo v prost°edφ v²poΦetnφ techniky a po svΘm vzniku je zachycen na technick² nosiΦ dat (elektronickΘ mΘdium). Podle podmφnek, kterΘ stanovuje zßkon o ·Φetnictvφ pro projekΦn∞ programovou dokumentaci musφ pou₧itφ prost°edk∙ v²poΦetnφ a jinΘ techniky umo₧nit v²stup ·daj∙ v pφsemnΘ form∞, pokud je po₧adovßna z d∙vod∙ ov∞°ovßnφ ·Φetnφ zßv∞rky auditorem, da≥ovΘ revize nebo z d∙vodu vztahu ·Φetnφ jednotky k bance, pop°φpad∞ poboΦce zahraniΦnφ banky. Zßkon stanovuje povinnost uschovßvat ·Φetnφ doklady ve form∞ zßznamu na technickΘm nosiΦi dat po stejnou dobu jako pφsemnΘ ·Φetnφ doklady.

Pro zßznamy pro da≥ovΘ ·Φely a da≥ovΘ doklady platφ stejnΘ zßsady jako pro zßznamy a doklady ·Φetnφ. Zßkon o sprßv∞ danφ a poplatk∙ Φ. 337/1992 Sb. °φkß, ₧e jako d∙kaznφch prost°edk∙ lze pou₧φt vÜech prost°edk∙, jimi₧ lze ov∞°it skuteΦnosti rozhodnΘ pro sprßvnΘ stanovenφ da≥ovΘ povinnosti a kterΘ nejsou zφskßny v rozporu s obecn∞ zßvazn²mi prßvnφmi p°edpisy. Zßznamy pro da≥ovΘ ·Φely a da≥ovΘ doklady tak mohou mφt podobu zßznam∙ v datovΘ form∞. Podle zßkona platφ, ₧e je-li da≥ovΘ p°iznßnφ nebo hlßÜenφ podßno na technickΘm nosiΦi dat, musφ b²t ve tvaru stanovenΘm pro tento ·Φel ministerstvem. Frejtichovß [FRE01] udßvß, ₧e nejbli₧Üφ prioritou Ministerstva financφ ╚eskΘ republiky je ·prava ustanovenφ zßkona o ·Φetnictvφ a zßkona o sprßv∞ danφ a poplatk∙. Cφlem Ministerstva je upravit zmφn∞nΘ prßvnφ normy tak, aby uznßvaly elektronickou komunikaci a elektronickΘ dokumenty a stanovit jasnß pravidla zdan∞nφ elektronickΘho podnikßnφ. DalÜφ prioritou je °eÜenφ postih∙ p°i odhalenφ da≥ov²ch ·nik∙ Φi pranφ Üpinav²ch pen∞z p°i podnikßnφ na Internetu.

Audit v poΦφtaΦovΘm prost°edφ

Postupy auditu v prost°edφ automatizovanΘho zpracovßnφ dat upravuje auditorskß sm∞rnice Φ. 11 - Audit v poΦφtaΦovΘm prost°edφ. Prost°edφ, v n∞m₧ dochßzφ k automatizovanΘmu zpracovßnφ dat je definovßno jako prost°edφ, ve kterΘm je do zpracovßnφ ·Φetnφch informacφ v²znamn²ch z hlediska auditu zapojen poΦφtaΦ jakΘhokoliv typu nebo velikosti provozovan² ov∞°ovanou ·Φetnφ jednotkou nebo jinou organizacφ. Sm∞rnice po₧aduje, aby auditor m∞l takovΘ znalosti o poΦφtaΦovΘm prost°edφ, hardware, software a systΘmech zpracovßnφ dat, kterΘ jsou dostateΦnΘ k tomu, aby mohl porozum∞t tomu, jak²m zp∙sobem ovliv≥uje poΦφtaΦovΘ prost°edφ zkoumßnφ vnit°nφch kontrol. V podmφnkßch elektronickΘho obchodovßnφ musφ auditor provßd∞t ov∞°ovßnφ v prost°edφ odliÜnΘm od manußlnφho zpracovßnφ ·Φetnictvφ a dosud pou₧φvan²ch postup∙ automatizovanΘho zpracovßnφ dat. S rostoucφm v²znamem elektronickΘho podnikßnφ a vyu₧itφ informaΦnφch technologiφ pro °φzenφ podniku se neustßle zvyÜuje pot°eba auditu bezpeΦnosti informaΦnφch systΘm∙ IS/IT.

Legislativa EvropskΘ unie

Sm∞rnice EvropskΘ unie p°edstavujφ legislativnφ platformu pro zßkony vÜech Φlensk²ch zemφ. Prßvu EvropskΘ unie se postupn∞ p°izp∙sobuje takΘ Φeskß legislativa. Mezi problΘmy, o nich₧ se v EU stßle diskutuje uvßdφ Euroskop (Ministerstvo zahraniΦnφch v∞cφ) definici poskytovatel∙ slu₧eb pro informaΦnφ spoleΦnost (jejich povinnosti vypl²vajφ z AmsterodamskΘ smlouvy), pravidla obchodnφ komunikace (reklama, p°φm² marketing atp., v tΘto oblasti by m∞l platit p°φsn² etick² kodex), pravidla a nßle₧itosti uzavφrßnφ smluv on-line, prßvnφ odpov∞dnost poskytovatel∙ vzhledem k p°enosu a uklßdßnφ informacφ a zp∙sob implementace sm∞rnic do existujφcφch prßvnφch p°edpis∙ Φlensk²ch stßt∙.

Ministerstvo	Oblast
Ministerstvo pr∙myslu a obchodu	Ochrana spot°ebitele
	OdÜkodn∞nφ spot°ebitele a navrßcenφ pen∞z
	Odpov∞dnost za v²robek
	ElektronickΘ penφze
Ministerstvo financφ	Dan∞
	Cla
Ministerstvo dopravy a spoj∙	P°φstup do infrastruktury
	Tr₧nφ liberalizace v komunikacφch
	DomΘnovß jmΘna
	DoruΦovßnφ mezinßrodnφch zßsilek
╚eskß nßrodnφ banka	ElektronickΘ penφze
	Platebnφ systΘmy
┌°ad pro stßtnφ informaΦnφ systΘm	Elektronickß v²m∞na dat
	Elektronick² podpis
	Obsah Internetu a p°φstup k Internetu
	Principy pro bezpeΦnost informaΦnφch systΘm∙

Tabulka Φ. 8 Rozd∞lenφ klφΦov²ch oblastφ elektronickΘho obchodu do kompetence orgßn∙ stßtnφ zprßvy v ╚eskΘ republice (zdroj Euroskop)

Oblast	Direktiva
Smlouvy se spot°ebiteli uzavφranΘ na dßlku	97/7
ElektronickΘ podpisy	99/93
Ochrana osobnφch ·daj∙ a soukromφ	95/46
Ochrana osobnφch ·daj∙ v oblasti komunikacφ	97/66
AutorskΘ prßvo	92/100, 93/98
Ochrana softwaru	91/250
Ochrana databßzφ	96/9
Satelitnφ vysφlßnφ	93/83

Tabulka Φ. 9 P°ehled legislativy EU v oblasti elektronickΘho obchodu (zdroj ITLGE)