. . . . . . . .  E l e k t r o n i c k ²   m a r k e t i n g
(e-commerce f≤rum :-))

Kotler [KOT00] v souvislosti s p∙sobenφm modernφch technologiφ (Internet, elektronickß poÜta, fax, software pro automatizaci prodeje, kabelovß televize, videokonference, kompaktnφ disky, individualizovanΘ noviny a dalÜφ) oΦekßvß obrovskΘ posuny chovßnφ p°i nßkupu a prodeji. Podle Kotlera nenφ pochyb o tom, ₧e trhy a marketing budou v poΦßteΦnφch letech 21. stoletφ fungovat na diametrßln∞ odliÜn²ch principech. Pracovnφci marketingu budou muset od zßkladu p°ehodnotit procesy, jejich₧ prost°ednictvφm identifikujφ, komunikujφ a zabezpeΦujφ hodnotu pro zßkaznφky. Pro nßslednφka tradiΦnφho marketingu elektronick² marketing (e-marketing) pou₧φvß Kotler pojem kybermarketing. Stejn∞ jako mnoho dalÜφch i Kotler spat°uje nejv∞tÜφ p°φnos modernφho marketingu v mo₧nosti uv∞domit si v²znam p°echodu od orientace na produkty k orientaci na trhy a zßkaznφky a transformaci podnik∙ od myÜlenφ "zevnit° ven" k myÜlenφ "zvenΦφ dovnit°". Cφlem tohoto sna₧enφ je tzv. marketing one-to-one (jeden-k-jednomu), marketing zam∞°en² na konkrΘtnφho zßkaznφka s nabφdkou produktu, kter² spl≥uje vÜechny pot°eby zßkaznφka [T╠T99c].

Podle èebka [èEB00] zßkaznicky orientovanß organizace musφ strategicky vyu₧φvat informace o zßkaznφcφch, v∞novat maximßlnφ pozornost ka₧dΘ transakci, vyu₧φvat operativn∞ informace o zßkaznφkovi, strategicky °φdit prodejnφ kanßly a vyu₧φvat p°φle₧itostφ nov²ch technologiφ. Firma, kterß strategicky vyu₧φvß informace o zßkaznφcφch (jejich zdrojem je datov² sklad), provßdφ jejich statistickΘ a individußlnφ vyhodnocovßnφ, tak aby byla schopna zachytit nejen b∞₧nΘ nßkupnφ zvyklosti zßkaznφka, ale aby byla schopna p°edvφdat jejich pravd∞podobn² v²voj. Sledovßnφ transakcφ je obzvlßÜt∞ d∙le₧itΘ tam, kde jsou jinΘ zdroje informacφ o zßkaznφkovi obtφ₧n∞ dostupnΘ. Operativnφ vyu₧φvßnφ informacφ, zalo₧enΘ na dostupnosti informacφ o zßkaznφkovi v celΘ organizaci, p°ispφvß nejen k rychlejÜφ reakci na po₧adavky zßkaznφka, ale takΘ ke snφ₧enφ nßklad∙ zjednoduÜenφm administrativy. ┌kolem strategickΘho °φzenφ kanßl∙ je zajiÜt∞nφ vzßjemnΘ konzistence informacφ a slu₧eb poskytovan²ch prost°ednictvφm jednotliv²ch komunikaΦnφch a obchodnφch kanßl∙. Aplikace tohoto funkΦnφho modelu je nemyslitelnß bez vyu₧itφ modernφch technologiφ zejmΘna pak CRM, datovΘho skladu a dolovßnφ dat (data mining).

Elektronick² marketing p°edstavuje se sv²mi mo₧nostmi °eÜenφ klesajφcφ ·Φinnosti klasickΘho marketingu, kdy staΦilo k dosa₧enφ ·sp∞chu vybudovat distribuci a pov∞domφ o znaΦce. Tomka [TOM00] °φkß, ₧e dochßzφ k rozpadu spoleΦensk²ch model∙ a hodnot, kterΘ diktovaly jak se chovß spot°ebitel, kterΘmu je X let, mß vzd∞lßnφ Y, p°φjem Z atp. Na jednΘ stran∞ d∞ti dospφvajφ mnohem d°φve a na druhΘ stran∞ dosp∞lφ neustßle prodlu₧ujφ aktivnφ Φßst svΘho ₧ivota. DneÜnφ spot°ebitel mß n∞kolikanßsobn∞ v∞tÜφ v²b∞r zbo₧φ, slu₧eb a mo₧nostφ vyu₧itφ volnΘho Φasu. S v²vojem komunikaΦnφch technologiφ mß takΘ p°φstup k informacφm, kterΘ mu dßvajφ stimul v podob∞ mo₧nosti p°φmΘho porovnßnφ v²robk∙, nov²ch distribuΦnφch kanßl∙ atp. Spot°ebitelΘ se tak stßvajφ stßle v∞tÜφmi individualisty.

CRM - °φzenφ vztah∙ se zßkaznφkem

CRM (Consumer Relationship Management) zahrnuje zφskßvßnφ a vyu₧φvßnφ znalostφ o zßkaznφkovi, tak aby spoleΦnost dosßhla efektivn∞jÜφho prodeje sv²ch produkt∙ a slu₧eb. IBM ╚R [IBM00] °φkß, ₧e CRM p°edstavuje zφskßvßnφ dat o zßkaznφkovi, jejich anal²zu a transformaci ve znalosti o zßkaznφkovi, kterΘ povedou k vytvo°enφ individußlnφ nabφdky pro zßkaznφka v rßmci podnikßnφ firmy, tak aby tato nabφdka zvyÜovala u₧itek zßkaznφka a nßsledn∞ zvyÜovala efektivnost Φinnosti firmy Funkce CRM Primßrnφm ·kolem CRM je sb∞r dat o zßkaznφkovi. Na zßklad∞ t∞chto dat se vytvß°ejφ specifickΘ nabφdky, budou-li ne·plnß, nep°esnß nebo nesprßvnß, bude to mφt okam₧it² negativnφ vliv na spokojenost a udr₧enφ si ka₧dΘho zßkaznφka. Vzhledem k obrovskΘmu mno₧stvφ takto zpracovßvan²ch dat je nejvhodn∞jÜφ mo₧nostφ vyu₧itφ technologie datovΘho skladu. Na sb∞r dat navazuje jejich anal²za sm∞°ujφcφ k vytvo°enφ obchodnφ strategie, pro kterou se vyu₧φvajφ analytickΘ a segmentaΦnφ techniky jako nap°φklad OLAP (Online Analytical Processing), dolovßnφ dat (data mining) a statistickß anal²za. DalÜφm krokem je personalizace vztahu s ka₧d²m zßkaznφkem. Jejφm v²sledkem je vytvo°enφ individußlnφ nabφdky (zprßv) pro ka₧dΘho zßkaznφka. Nßsleduje prezentace nabφdky zßkaznφkovi (proaktivnφ nabφdka produkt∙ a slu₧eb) prost°ednictvφm vhodnΘho komunikaΦnφho nßstroje (telefon, WWW, elektronickß poÜta, WAP, fax atp.). Proces zavrÜuje uskuteΦn∞nφ transakce (obchodu) vΦetn∞ zajiÜt∞nφ souvisejφcφch slu₧eb (doruΦenφ, instalace, on-line podpora, servis atp.). Komponenty °eÜenφ CRM Vhodn²m a ₧ßdoucφm zßkladem °eÜenφ CRM je datov² sklad, v n∞m₧ budou soust°ed∞ny veÜkerΘ informace o komunikaci se zßkaznφky vΦetn∞ vÜech provoznφch informacφ (informace o v²robcφch a slu₧bßch). Architektura systΘmu CRM vychßzφ z mo₧nosti adaptabilnφho propojenφ samoobslu₧n²ch informaΦnφch mφst, telefonick²ch center (call center), center pro univerzßlnφ kontakt, center pro sprßvu dynamick²ch dotaz∙ Webu, pevn²ch i mobilnφch stanic zßstupc∙ firmy a analytick²ch center pro podporu marketingu, vyhodnocovßnφ atp. ObecnΘ °eÜenφ CRM vyu₧φvß technologie klient/server. Klient b²vß zpravidla °eÜen pomocφ aplikace pro u₧ivatelsk² operaΦnφ systΘm (Windows), u modernφch systΘm∙ se vyu₧φvß platformov∞ nezßvislΘho lehkΘho klienta (Java) nebo nejmΘn∞ nßroΦnΘho tenkΘho klienta (HTTP, p°φstup pomocφ browseru). Na v²znamu nab²vß takΘ mo₧nost p°ipojenφ kapesnφch poΦφtaΦ∙, mobilnφch telefon∙ aj. p°enosn²ch za°φzenφ. Tato univerzßlnost umo₧≥uje nasadit systΘm CRM do jakΘhokoliv v²poΦetnφho prost°edφ od pevn²ch p°ipojenφ a osobnφch poΦφtaΦ∙ a₧ po vzdßlenΘ mobilnφ u₧ivatele. Serverovß Φßst °eÜenφ CRM zajiÜ¥uje p°edevÜφm sprßvu datovΘho skladu vΦetn∞ provßd∞nφ nßroΦn²ch analytick²ch ·loh. V robusnφch systΘmech je tato Φßst rozd∞lena na Φßst databßzovou a aplikaΦnφ logiku (business logic). Spojenφ systΘmu CRM s vstupn∞-v²stupnφmi periferiemi je realizovßno prost°ednictvφm standardnφch komunikaΦnφch rozhranφ jako jsou HTTP (Internet, Intranet), CTI (telefonnφ sφt∞), Φi MQ/TCPIP (midleware, ostatnφ provoznφ systΘmy). Vyu₧itφ CRM Podle èebka [èEB00] lze CRM systΘmy vyu₧φvat na t°ech ·rovnφch, p°iΦem₧ s vyÜÜφ ·rovnφ roste nejen nßroΦnost implementace a nßklady na zavedenφ, ale p°edevÜφm p°φnosy planoucφ ze zavedenφ systΘmu pro °φzenφ vztah∙ se zßkaznφky. V prvnφm fßzi (vyu₧itφ CRM ke komunikaci se zßkaznφky) zp°φstup≥ujφ firmy zßkaznφk∙m informace o stavu kontrakt∙, fakturaci, umo₧≥ujφ jim vznßÜet dotazy a vy°izovat stφ₧nosti (prost°ednictvφm call centra, Internetu nebo elektronickΘ poÜty). DalÜφm krokem (vyu₧itφ CRM takΘ pro marketing a prodej) je dopln∞nφ obecn²ch informacφ o slu₧bßch a zbo₧φ cφlovou nabφdkou konkrΘtnφm zßkaznφk∙m vytvo°enou na zßklad∞ vyhodnocenφ informacφ (informacφ ze vzßjemnΘ komunikace, nßkupnφ historie, zjiÜt∞n²ch nebo odhadnut²ch preferencφch atp.). V tΘto fßzi se CRM stßvß prost°edkem analytick²m a expertnφm. Poslednφm stupn∞m (vyu₧itφ CRM pro °φzenφ provozu) je propojenφ systΘmu CRM s internφmi systΘmy °φzenφ v²roby a nßkupu, tak aby se zajistila co nejrychlejÜφ reakce na po₧adavky zßkaznφk∙ p°i souΦasnΘ minimalizaci nßklad∙. Demografie CRM SystΘmy pro °φzenφ vztah∙ se zßkaznφky jsou Φasto spojovßny s nßstupem elektronickΘho podnikßnφ (elektronickΘho obchodu), p°esto₧e v jednoduÜÜφ form∞ existovaly ji₧ d°φve. Jejich ÜirÜφ vyu₧itφ umo₧nily teprve a₧ rozsßhlΘ vnitropodnikovΘ sφt∞, informaΦnφ systΘmy IS/IT a Internet. Mezi novΘ mo₧nostmi CRM systΘm∙ pat°φ mo₧nost p°φmΘ komunikace klienta s CRM aplikacφ prost°ednictvφm Internetu, mo₧nost obchodnφk∙ zφskßvat v reßlnΘm Φase analyticky zpracovanΘ informace o zßkaznφcφch a dalÜφ. V ╚eskΘ republice byly systΘmy pro °φzenφ vztah∙ se zßkaznφky Φasto spojovßny s distribuΦnφmi nebo komunikaΦnφmi spoleΦnostmi, pozd∞ji takΘ s bankovnφmi a finanΦnφmi institucemi, kterΘ majφ velkΘ poΦty smluvnφch zßkaznφk∙, o nich₧ musejφ vΘst a udr₧ovat velkΘ mno₧stvφ informacφ. Dnes se CRM systΘmy vyu₧φvajφ postupn∞ takΘ v oblasti obchodu a slu₧eb, kde byly ji₧ mnohdy zavedeny n∞kterΘ z dφlΦφch technik CRM, nap°φklad r∙znΘ programy zßkaznick²ch (v∞rnostnφch) karet. Podle Forrester Research 98 % americk²ch podnik∙ nepracuje s jednotnou, vÜemi prodejnφmi kanßly vyu₧φvanou interpretacφ dat o zßkaznφcφch (CRM). 95 % z nich vÜak tvrdφ, ₧e je to d∙le₧itΘ. P°edpokladem pro vyu₧itelnost systΘm∙ CRM je velmi d∙le₧itß ochota zßkaznφk∙, nap°φklad u₧ivatel∙ Internetu, poskytnout svΘ osobnφ ·daje. Tyto ·daje je podle pr∙zkum∙ ochotno poskytnout a₧ 80 % u₧ivatel∙ Internetu, pokud v²m∞nou zφskajφ produktu nebo slu₧bu upravenou podle jejich po₧adavk∙ (zdroj Cyberdialogue). Vliv CRM na hospodß°skΘ prost°edφ CRM je v °ad∞ v²zkum∙ oznaΦovßno jako jeden ze zßkladnφch zdroj∙ konkurenceschopnosti podnik∙ zaΦßtku 21. stoletφ. Podle Aberdeen Group pova₧uje 93 % generßlnφch °editel∙ a p°edsed∙ p°edstavenstev svΘ vztahy se zßkaznφky za jeden z kritick²ch faktor∙ budoucφho ·sp∞chu. CRM je tak podniky °azeno na prvnφ mφsto mezi procesy, do kter²ch chce vedenφ podnik∙ v p°φÜtφch letech investovat (·daje se vztahujφ na severoamerickΘ a zßpadoevropskΘ podniky). Podle Jupiter Communication je zruÜeno 67 % transakcφ na webu. Hlavnφm d∙vodem je obtφ₧nß navigace v prost°edφ internetovΘ aplikace nebo chyb∞jφcφ kontakt s n∞k²m, kdo by dokßzal zßkaznφkovi pomoci. Podle Meta Group opouÜt∞jφ zßkaznφci svΘ dodavatele v 68 % z d∙vodu ÜpatnΘ slu₧by a nedostateΦnΘ podpory, pouze v 15 % p°φpad∙ z d∙vod∙ p°φliÜ vysokΘ ceny a ve 12 % p°φpad∙ z d∙vod∙ ÜpatnΘ kvality produktu. Je tedy zcela evidentnφ, ₧e podnik m∙₧e docφlit mnohem vyÜÜφch v²kon∙ a produktivity, dokß₧e-li zlepÜit slu₧by poskytovanΘ sv²m zßkaznφk∙. Cel² efekt umoc≥ujφ obecn∞ uznßvanß pravidla, kterß °φkajφ, ₧e nespokojen² zßkaznφk °ekne o svΘ nespokojenosti v pr∙m∞ru dalÜφm 8 a₧ 10 lidem, p°iΦem₧ zφskßnφ novΘho zßkaznφka je a₧ p∞tkrßt nßkladn∞jÜφ ne₧-li udr₧enφ si zßkaznφka stßvajφcφho. SystΘmy °φzenφ vztah∙ se zßkaznφky umo₧≥ujφ vyu₧φt modernφch technologiφ ke kvalitativn∞ novΘ komunikaci se zßkaznφkem, udr₧et kontakt se zßkaznφkem po celou dobu ₧ivotnosti produktu, revidovat motivaΦnφ systΘm uvnit° firmy (hlavnφm m∞°φtkem je loajalita a spokojenost zßkaznφka) a zm∞nit tak pohled vnφmßnφ podniku z perspektivy "pohledu ze vnit°" do perspektivy "pohledu z venku" tzn. z pohledu zßkaznφka. Podle PriceWaterhouse Coopers dosahujφ firmy zm∞nou p°φstupu k zßkaznφk∙m na zßklad∞ aplikace CRM zv²Üenφ obratu o 3 a₧ 3,5 procenta. VhodnΘ a efektivnφ vyu₧itφ CRM vede takΘ k v²raznΘ ·spo°e nßklad∙ na komunikaci se zßkaznφky.

Mobilnφ sφt∞

Podle GartnerGroup bude do roku 2004 uskuteΦ≥ovßna prost°ednictvφm mobilnφho telefonu vφce jak polovina vÜech transakcφ typu B2C. SpoleΦnost Aberdeen Group p°edpoklßdß, ₧e v roce 2004 bude na Internet p°ipojeno prost°ednictvφm kapesnφch poΦφtaΦ∙ a inteligentnφch telefon∙ 74 milion∙ mobilnφch u₧ivatel∙. Jen v Evrop∞ tak do roku 2003 vzroste hodnota mobilnφch transakcφ na 23 mld. euro. Problematice mobilnφch sφtφ je proto nutnΘ v∞novat dostateΦnou pozornost.

Personalizace na Internetu

NejΦast∞jÜφm p°φkladem personalizace na Internetu (WWW) je generovßnφ obsahu Webu (p°edevÜφm internetov²ch strßnek) na zßklad∞ historie nßkup∙ a chovßnφ zßkaznφka, pop°. na zßklad∞ ·daj∙, kterΘ o sob∞ zßkaznφk uvedl p°i registraci. T∞chto informacφ se vyu₧φvß k nabφdce produkt∙ a slu₧eb, u nich₧ lze p°edpoklßdat zßjem zßkaznφka, pop°. k volb∞ obchodnφ strategie tzn. nabφdky s d∙razem na cenu, na kvalitu nebo nap°φklad na design. Podle profilu zßkaznφka se vybφrajφ takΘ reklamnφ prou₧ky, kterΘ se na strßnce zobrazφ, tak aby u nich bylo dosa₧eno co nejvyÜÜφ ·Φinnosti (CR). Obsah t²₧ internetov²ch strßnek je proto pro r∙znΘ zßkaznφky r∙zn². BeneÜ [BEN00] °φkß, ₧e personalizace internetovΘho obchodu znamenß dynamickΘ p°izp∙sobenφ chovßnφ, obsahu a vzhledu webov²ch strßnek. Tato personalizace vychßzφ nejen z pr∙b∞₧nΘ anal²zy, ale i z databßze obchodnφch a marketingov²ch dat, z bßze zßkaznick²ch informacφ a z obchodnφch pravidel definujφcφch obchodnφ strategii.

E-mail marketing

Elektronickß poÜta p°edstavuje jako masov∞ rozÜφ°en², velmi flexibilnφ a p°itom nenßkladn² prost°edek komunikace ideßlnφ nßstroj pro komunikaci se zßkaznφky. Elektronickß poÜta umo₧≥uje takΘ prßci v re₧imu of-line, tak₧e si lze jejφ vy°φzenφ rozlo₧it v Φase. Podle pr∙zkum∙ oΦekßvajφ zßkaznφci p°i vyu₧itφ elektronickΘ poÜty od obchodnφka okam₧itou reakci (reakci do 24 hodin). Podle ·daj∙ Yankee Group vÜak pouze mΘn∞ ne₧ 30 % americk²ch podnik∙ odpovφdß na po₧adavky zßkaznφk∙ zaslanΘ elektronickou poÜtou do 48 hodin (po 48 hodinßch odpovφdß 60 % podnik∙).

Umφst∞nφm d∙le₧it²ch informacφ na Webu zp°φstupnφme informace pravideln²m nebo v tu chvφli nßhodn²m nßvÜt∞vnφk∙m naÜich internetov²ch strßnek. Na druhou stranu elektronickß poÜta se hodφ stßle jeÜt∞ p°edevÜφm pro v²m∞nu textov²ch zprßv. Vhodn²m °eÜenφm je proto kombinace v²hod Webu a elektronickΘ poÜty, kdy vyu₧ijeme p°φmost elektronickΘ poÜty k nasm∞rovßnφ zßkaznφk∙ na plnohodnotnΘ informace Webu, prost°ednictvφm kterΘho lze takΘ provßd∞t slo₧it∞jÜφ transakce nap°φklad nßkup.

Reklama prost°ednictvφm Internetu

Podle PospφÜila [POS00a] jsou nejb∞₧n∞jÜφ formou reklamy na ΦeskΘm Internetu reklamnφ prou₧ky (bannery), kterΘ zaujφmajφ tΘm∞° 80 % trhu. Stßle v²znamn∞jÜφ Φßst p°ipadß na e-mail marketing (10 %), sponzoring, PR aktivity a placenΘ odkazy. Mezi inzerenty ji₧ nejsou pouze telekomunikaΦnφ, hardwarovΘ, softwarovΘ a internetovΘ firmy, vφce jak 40 % v²daj∙ na Internetovou reklamu pochßzφ od spoleΦnostφ ze starΘ ekonomiky (finanΦnφho sektoru, automobilovΘho pr∙myslu atp., zdroj Mr.Linx). P°esto₧e podle ·daj∙ firmy ARBOmedia tvo°ily v roce 2000 v²daje na reklamu na Internetu pouze 105 milion∙ korun, co₧ p°edstavuje necelΘ jedno procento (0,8 %) z celkov²ch v²daj∙ na reklamu v ╚eskΘ republice, stßvß se reklama na Internetu souΦßstφ reklamnφch kampanφ v∞tÜiny velk²ch spoleΦnostφ. PospφÜil [POS00b] udßvß, ₧e ve Spojen²ch stßtech Φinil podφl on-line reklamy na celkov²ch reklamnφch v²dajφch vφce jak 2,5 % a v roce 2003 to bude ji₧ tΘm∞° 6 %.

Prou₧kovß reklama spoΦφvß v zobrazovßnφ reklamnφch obrßzk∙ standardnφch rozm∞r∙ (nejΦast∞ji 468 x 60 obrazov²ch bod∙) na internetov²ch strßnkßch. Touto Φinnostφ se zab²vajφ specializovanΘ reklamnφ systΘmy, do jejich₧ sφt∞ jsou zapojeny poskytovatelΘ reklamnφho prostoru. Tyto reklamnφ systΘmy umo₧≥ujφ zadßnφ reklamnφ kampan∞ jak na konkrΘtnφ internetovΘ servery a jejich Φßsti, tak na specifickΘ skupiny server∙ tzv. balφΦky. ┌sp∞Ünost prou₧kovΘ reklamy se vyjad°uje pomocφ ukazatele CR (click rate). CR vyjad°uje kolikrßt bylo na reklamnφ prou₧ek kliknuto v pom∞ru k poΦtu jeho zobrazenφ (impresφ). Koeficient ·sp∞Ünosti klepnutφ a nßslednΘho p°esunu na cφlov² server CTR (click-trough rate) je ukazatel CR snφ₧en² o u₧ivatele, kte°φ se p°es sv∙j klik na prou₧ek nedostanou na cφlov² server. Pr∙m∞rnß hodnota CR se pohybuje mezi 0,4 a 0,7 % [POS00a]. P°i pr∙m∞rnΘ cen∞ 200 KΦ za 1000 zobrazenφ reklamnφho prou₧ku (CPT) stojφ dosa₧enφ jednoho kliku v rozmezφ mezi 30 a 50 KΦ. Projekt Sodor realizovan² Katedrou marketingu VysokΘ Ükoly ekonomickΘ Praha prokßzal, ₧e efektivitu prou₧kovΘ reklamy nelze m∞°it pouze pomocφ CR (CTR). V konkrΘtnφm p°φpad∞ tΘto studie Φinila cena za jedno kliknutφ 40 KΦ, cena za jedno oslovenφ (zapamatovßnφ znaΦky) vÜak pouze 16 KΦ.

Reklama prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty

P°i vyu₧itφ elektronickΘ poÜty pro reklamnφ ·Φely je zapot°ebφ dbßt na to, aby nebyla p°ekroΦena hranice nevy₧ßdanΘ poÜty (spamu). Rozesφlßnφ nevy₧ßdanΘ poÜty je jednφm z poruÜenφ pravidel dobrΘho chovßnφ na Internetu. Podle NovßΦka [NOV00] se k e-mailovΘmu marketingu vyu₧φvajφ nejΦast∞ji elektronickΘ bulletiny a e-mailovΘ konference. Existujφ takΘ specializovanΘ direct e-mailingovΘ slu₧by, jejich₧ u₧ivatelΘ dali souhlas k p°ijφmßnφ reklamnφch e-mail∙ nebo za jejich p°φjem inkasujφ od provozovatele provizi. Cena za oslovenφ jednoho potencißlnφho zßkaznφka se zde pohybuje od 0,5 do 2 KΦ.

Vliv reklamy na Internetu na hospodß°skΘ prost°edφ

P°i realizaci r∙zn²ch forem reklamy na Internetu mß zadavatel, oproti klasick²m zp∙sob∙m (reklama v masmΘdiφch, billboardy), mo₧nost velmi p°esnΘho vyΦφslenφ jejich ·sp∞Ünosti. Nenφ to p°itom pouze CR (CTR), pomocφ sledovßnφ transakcφ je mo₧nΘ zhodnotit ·Φinnost reklamy na ka₧dΘho oslovenΘho u₧ivatele. Zadavatel bude mφt mo₧nost zvolit v₧dy nejoptimßln∞jÜφ variantu v d∙sledku Φeho₧ bude vynaklßdßnφ prost°edk∙ na reklamu mnohem efektivn∞jÜφ.