>    Pojem elektronick² obchod
>    InformaΦnφ systΘm a informaΦnφ technologie
>    KomunikaΦnφ prost°edφ
>    Elektronickß v²m∞na dat
>    On-line obchodovßnφ (B2C)
>    On-line obchodovßnφ (B2B)
>    ElektronickΘ platby
>    ╪φzenφ dodavatelskΘho °et∞zce a logistickΘ slu₧by
>    Non-Store Retailing
>    Elektronick² marketing
>    VybranΘ technologie
>    BezpeΦnost elektronickΘho obchodu
>    SystΘmovß integrace
>    Podmφnky v oblasti legislativy
>    P°φle₧itosti, rizika, perspektivy a p°ekß₧ky

>    P°ehled literatury
>    P°ehled zkratek
>    Prßce ve formßtu PDF
<  ·vodnφ strana   diskusnφ f≤rum   autor   podn∞ty a p°ipomφnky  >

. . . . . . . .  I n f o r m a Φ n φ   s y s t Θ m   a   i n f o r m a Φ n φ   t e c h n o l o g i e
(e-commerce f≤rum :-))

InformaΦnφ systΘmy a informaΦnφ technologie se staly b∞hem krßtkΘ doby strategick²m faktorem ·sp∞Ünosti a konkurenceschopnosti podniku. Pot°eba kvalitnφho informaΦnφho systΘmu je vynucena p°edevÜφm charakterem souΦasnΘho hospodß°skΘho prost°edφ, v n∞m₧ stßle v²znamn∞jÜφ ·lohu hrajφ informace. Drucker [DRU93] dokonce °φkß: "Znalosti a informace jsou dnes jedin²m smyslupln²m zdrojem. TradiΦnφ v²robnφ faktory - p∙da, prßce a kapitßl nezmizely, ale staly se druho°ad²mi. Hlavnφm producentem bohatstvφ jsou informace a znalosti".

Pojmy informaΦnφ systΘm a informaΦnφ technologie

Pojmem informaΦnφ systΘm (IS) rozumφme ·ΦelovΘ uspo°ßdßnφ vztah∙ mezi lidmi, datov²mi zdroji a procedurami jejich zpracovßnφ, a to vΦetn∞ technologick²ch prost°edk∙. Toto uspo°ßdßnφ zajiÜ¥uje sb∞r, p°enos, uchovßnφ, transformaci, aktualizaci a poskytovßnφ dat pro jejich informaΦnφ vyu₧itφ lidmi [VOD97]. InformaΦnφm systΘmem v u₧Üφm pojetφ IS/IT rozumφme informaΦnφ systΘm zalo₧en² na informaΦnφ technologii. Pojem informaΦnφ technologie se podle Scotta [SCO91] sklßdß z hardware a software poΦφtaΦ∙, komunikaΦnφch sφtφ, pracovnφch stanic, robotiky a inteligentnφch Φip∙. Vo°φÜek [VOR99] uvßdφ, ₧e zßkladnφmi komponenty informaΦnφch technologiφ podniku jsou hardware, zßkladnφ software (operaΦnφ systΘmy, systΘmy pro °φzenφ databßze atp.) a aplikaΦnφ software. Podle VodßΦka [VOD97] se takto definovanΘ informaΦnφ systΘmy zam∞°ujφ p°edevÜφm na kombinaci Φty° zßkladnφm skupin operacφ: uchovßvßnφ vhodn∞ organizovan²ch datov²ch struktur, rychl² p°enos dat, zpracovßnφ a prezentaci dat.

V²voj v oblasti IS/IT

V²voj v oblasti IS/IT probφhß v ·zkΘm sep∞tφ s v²vojem organizaΦnφch struktur podniku. Pro hierarchick² model organizaΦnφ struktury s vysok²m poΦtem organizaΦnφch stup≥∙ b∞₧n² v 70. letech bylo typickΘ zpracovßnφ informacφ na velkΘm sßlovΘm poΦφtaΦi. ZploÜ¥ovßnφ organizaΦnφch struktur ve druhΘ polovin∞ 80. let nep°φmo souviselo s nasazovßnφm osobnφch poΦφtaΦ∙ a vytvß°enφ lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ (LAN). Flexibilnφ organizaΦnφ struktury konce 20. stoletφ, pro kterΘ jsou charakteristickΘ virtußlnφ a dynamicky vytvß°enΘ pracovnφ t²my, vyu₧φvajφ distribuovanΘho zpracovßnφ informacφ v rozsßhl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφch (WAN), nßstroj∙ pro t²movou prßci (workgoup computing), mobilnφho p°φstupu k dat∙m a dalÜφch. FunkΦnφ organizaΦnφ struktura se m∞nφ ve strukturu procesnφ.

V podmφnkßch °φzenφ na zßklad∞ Φinnostφ majφ velk² v²znam reengineering podnikov²ch proces∙ (BPR) a technologie workflow. Cφlem BPR je rychlß reakce podniku na externφ udßlosti p°i minimßlnφ spot°eb∞ podnikov²ch zdroj∙ (dodßvky just-in-time, rychl² nßvrh a zavedenφ novΘho v²robku, vy°φzenφ po₧adavk∙ a objednßvek zßkaznφka a dalÜφ). Technologie workflow je nejen prost°edkem pro definici komunikaΦnφch tok∙ v rßmci flexibilnφ organizaΦnφ struktury, ale takΘ d∙le₧it²m v²konn²m nßstrojem °φzenφ podle Φinnostφ. V²konn²m nßstrojem pro rozhodovßnφ je knowledge management (°φzenφ znalostφ), kter² spoΦφvß v neustßlΘm zφskßvßnφ nov²ch znalostφ a informacφ, jejich uchovßvßnφ a vyu₧φvßnφ pro rozhodovßnφ (expertnφ systΘmy).

V prvnφ etap∞ se IS/IT orientovaly p°edevÜφm na sni₧ovßnφ nßklad∙ v²roby a distribuce (automatizace rutinnφch Φinnostφ jako je ·Φetnictvφ, p°enos doklad∙, administrativa atp.). Hlavnφm cφlem druhΘ etapy byla vyÜÜφ efektivnost vnitropodnikov²ch proces∙, kterß spoΦφvala v propojovßnφ aplikacφ, vyu₧itφ Φßrov²ch k≤d∙, °φzenφ logistickΘho °et∞zce atp. V 90. letech byla pozornost zam∞°ena zejmΘna na zvyÜovßnφ konkurenceschopnosti podniku, vytvß°enφm nov²ch prodejnφch kanßl∙, marketingov²ch databßzφ, rozÜi°ovßnφ multimedißlnφch mo₧nostφ a celkovou integracφ informaΦnφch systΘm∙ IS/IT.

D∙le₧itΘ trendy v oblasti IS/IT

Z°ejm∞ nejv²znamn∞jÜφm dlouhodob²m trendem v oblasti IS/IT je r∙st investic. Jejich v²Üe dosahuje u firem ve vysp∞l²ch zemφch vφce jak 5 % jejich obratu [SVO95]. Podφl investic do informaΦnφch systΘm∙ IS/IT na celkov²ch investicφch se pohybuje od 10 do 30 %. Neopomenuteln²m aspektem rozvoje IS/IT je nßr∙st po₧adavk∙ na kvalifikaci nejenom u odbornφk∙, kter²ch je znaΦn² nedostatek, ale i samotn²ch u₧ivatel∙. Logick²m d∙sledkem rostoucφ nßroΦnosti IS/IT a souΦasnΘ pot°eby p°φstupu ke ÜpiΦkov²m slu₧bßm a technologiφm je rostoucφ obliba outsourcingu v²voje a provozu IS/IT (p°enesenφ na externφ poskytovatele slu₧eb). V t∞chto heterogennφch podmφnkßch se Φasto vyu₧φvß systΘmovß integrace. SystΘmovou integracφ rozumφme komplex Φinnostφ sm∞°ujφcφch k integraci jednotliv²ch komponent IS/IT a slu₧eb externφch dodavatel∙ do v²slednΘho produktu - integrovanΘho informaΦnφho systΘmu podniku [VOR99]. JeÜt∞ progresivn∞jÜφ mo₧nostφ dodavatelskΘho °eÜenφ IS/IT je vyu₧itφ slu₧eb poskytovatel∙ aplikaΦnφch slu₧eb ASP (Aplication Services Providers) tzn. pronßjmu aplikacφ (nejΦast∞ji prost°ednictvφm Internetu).

K rozhodujφcφm trend∙m v oblasti software pat°φ, vedle posunu od strukturovanΘho sm∞rem k objektovΘmu p°φstupu, rozvoj distribuovan²ch systΘm∙, systΘm∙ kterΘ jsou zalo₧eny na ·ΦelnΘm rozd∞lenφ datov²ch a programov²ch zdroj∙ na vzßjemn∞ propojenΘ subsystΘmy (servery). Tφm se zvyÜuje nejen spolehlivost, ale i v²kon a flexibilita IS/IT. SvΘ postavenφ na poli podnikov²ch IS/IT nadßle posiluje typov² aplikaΦnφ software v podob∞ systΘm∙ pro plßnovßnφ podnikov²ch zdroj∙ ERP (enterprise resource planning, nap°φklad R/3, Baan nebo Oracle Financials). Tyto aplikaΦnφ balφky se sklßdajφ z modul∙, kterΘ automatizujφ v₧dy urΦitou skupinu podnikov²ch proces∙. Mezi tyto moduly pat°φ nap°φklad technologickß p°φprava v²roby, plßnovßnφ v²roby a jejφ operativnφ °φzenφ, v oblasti distribuce nßkup, skladovßnφ, prodej a doprava, v oblasti °φzenφ lidsk²ch zdroj∙ pracovnφci, mzdy, organizaΦnφ struktura a v oblasti financφ nap°φklad hlavnφ kniha, pohledßvky, zßvazky a majetek. ZvyÜuje se obliba vyu₧φvßnφ systΘm∙ pro podporu strategickΘho °φzenφ podniku EIS (executive information systems). Vhodnou technologiφ pro uchovßnφ velk²ch objem∙ informacφ, kterΘ jsou pro modernφ systΘmy IS/IT zapot°ebφ, a nßslednou manipulaci s nimi je datov² sklad (data warehouse).

V oblasti technologiφ mß klφΦov² v²znam postupnß standardizace a tvorba IS/IT na zßklad∞ otev°en²ch standard∙. Vo°φÜek [VOR99] definuje otev°en² systΘm jako konzistentnφ sadu mezinßrodnφch standard∙ informaΦnφch technologiφ, kterΘ specifikujφ rozhranφ, slu₧by a podporovanΘ formßty, jejich₧ cφlem je zaruΦenφ p°enositelnosti a vzßjemnΘ komunikace aplikacφ, dat a u₧ivatel∙. Pravd∞podobn∞ nejefektivn∞jÜφm °eÜenφm nßroΦn²ch aplikacφ v distribuovanΘm prost°edφ modernφch IS/IT je v souΦasnΘ dob∞ architektura klient/server, spoleΦn∞ s vφcevrstvφm (typicky t°φvrstv²m) modelem aplikaΦnφho software. Klientem v architektu°e klient/server je program, kter² po₧aduje provedenφ urΦitΘ slu₧by, zatφmco serverem je ten, kter² mu ji poskytne. T°φvrstv² model aplikaΦnφho software odd∞luje sprßvu dat od sprßvy funkcφ a u₧ivatelskΘho rozhranφ.

Nejrychleji rozvφjejφcφ se oblastφ informaΦnφch technologiφ jsou komunikaΦnφ sφt∞. Rozvoj (vyÜÜφ dostupnost, p°enosovß kapacita, standardizace) lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ LAN, rozsßhl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ WAN, optickΘ kabelß₧e, bezdrßtov²ch technologiφ a dalÜφch umo₧nil masovΘ rozÜφ°enφ Internetu a mobilnφch telefon∙, d∙le₧it²ch p°edpoklad∙ pro vznik a rozvoj elektronickΘho obchodu.




























(c) Radek Froulφk 2000 - 2001