. . . . . . . .  V y b r a n Θ   t e c h n o l o g i e
(e-commerce f≤rum :-))

Datov² sklad

Johnsovß [JOHN00] definuje datov² sklad (data warehouse) jako databßzi, kterß sbφrß obchodnφ informace z mnoha zdroj∙ v rßmci podniku a tyto surovΘ informace transformuje na u₧iteΦn² analytick² nßstroj pro obchodnφ rozhodovßnφ. Datov² sklad tak poskytuje u₧ivatel∙m mnohorozm∞rn² pohled na data, kterß jsou pot°ebnß k anal²ze situace podniku. Vo°φÜek [VOR99] °φkß, ₧e datov² sklad umo₧≥uje uchovßnφ mno₧stvφ dat r∙znorodΘho charakteru a nßslednou manipulaci s nimi. Charakteristick²m rysem datovΘho skladu je schopnost efektivnφho zpracovßnφ datov²ch soubor∙ z r∙zn²ch Φasov²ch obdobφ. Cφlem vyu₧itφ datovΘho skladu je podle Vo°φÜka integrace r∙zn²ch pohled∙ na podnik a jeho okolφ za dlouh² Φasov² interval.

Podle è≥upßrka [è╥U99] (metodika spoleΦnosti Speedware) se datov² sklad sklßdß z databßze, datov²ch tr₧iÜ¥ (datamarts), datov²ch pump, aplikacφ pro koncovΘ u₧ivatele a nßstroj∙ pro anal²zu, dotazovßnφ a reporting dat. Databßze datovΘho skladu se podle è≥upßrka sklßdß z Φφselnφk∙, tabulek dimenzφ a tabulek fakt∙, kterΘ obsahujφ agregovanΘ ukazatele (veliΦiny) podle dimenzφ zvolen²ch p°i anal²ze. Mno₧stvφ dimenzφ zvolen²ch pro jeden ukazatel urΦuje spoleΦn∞ s ·rovnφ detailu (nap°φklad m∞sφc, t²den nebo den v dimenzi Φasu) granularitu ukazatele. ╚φm vyÜÜφ je granularita, tφm vyÜÜφ je pot°eba zavedenφ vφce·rov≥ovΘho datovΘho skladu, kter² p°inßÜφ vyÜÜφ rychlost vyhodnocovßnφ a flexibilitu anal²zy informacφ. V prvnφ ·rovni vφce·rov≥ovΘho datovΘho skladu jsou tabulky fakt∙ s vysokou a ve druhΘ pak s ni₧Üφ granularitou. Tabulky fakt∙ ve druhΘ ·rovni jsou p°itom agregovan²mi tabulkami fakt∙ podle podmno₧iny dimenzφ tabulek fakt∙ z ·rovn∞ prvnφ. Datovß tr₧iÜt∞ jsou podmno₧iny datovΘho skladu, kterΘ jsou urΦeny profesnφ oblastφ informaΦnφch pot°eb u₧ivatele, nap°φklad finanΦnictvφ, personalistika, v²roba Φi prodej.

Proto₧e informace p°ichßzejφ z nejr∙zn∞jÜφch zdroj∙, musφ spoleΦnost vytvo°it podnikov² model dat, aby na svΘ informace zφskala konzistentnφ pohled. Tφm vznikajφ metadata, kterß tvo°φ prvotnφ zdroj pro jednotlivΘ souΦßsti architektury datovΘho skladu. Proces p°em∞ny zßkladnφch dat zahrnuje sb∞r dat (zφskßnφ dat z dφlΦφch subsystΘm∙ a databßzφ), jejich konsolidaci (p°enos dat do jednΘ databßze), filtraci (v²b∞r v²znamn²ch dat a odstran∞nφ duplicit), ΦiÜt∞nφ, konverzi (p°i°azenφ dat do datov²ch polφ datovΘho modelu) a agregaci (t°φd∞nφ a kombinace dat pro provßd∞nφ anal²z). Datov² sklad je nejenom zßkladem mana₧ersk²ch informaΦnφch systΘm∙ EIS a DSS (Decision Suport System), ale takΘ velmi d∙le₧it²m zdrojem dat a informacφ pro elektronick² marketing a elektronickΘ obchodovßnφ.

XML

XML (Extensible Markup Language) je soubor pravidel, podle kter²ch lze vytvß°et konkrΘtnφ formßtovacφ jazyky (XHTML, WML) p°ijat² jako standard konsorciem W3C (World Wide Web Consorcium) [NI╚00]. Podle Honzßka [HON00] se jednß o jazyk umo₧≥ujφcφ zaznamenat strukturovanß data do textovΘho souboru. Hlavnφ p°φnos XML spoΦφvß ve vytvo°enφ jednotnΘho standardu pro v²m∞nu dat mezi aplikacemi. P°i pou₧itφ XML mß ka₧d² v²vojß° mo₧nost vytvß°et vlastnφ nßzvy pro jednotlivΘ formßtovacφ instrukce Zßkladnφ konstrukce odvozen²ch formßt∙ je vÜak pevn∞ stanovena a mohou tak existovat obecnΘ p°φstupy a nßstroje, kterΘ umo₧nφ jejich univerzßlnφ pou₧itφ. Druhou zßsadnφ oblastφ vyu₧itφ XML je Internet (WWW). Na WWW dnes p°evlßdß pou₧itφ jazyka HTML, kter² se stal tΘm∞° v²hradn∞ jazykem formßtovacφm. Jeho jednoduchost, umo₧nila neuv∞°iteln∞ rychl² r∙st Internetu (jeho obsahu a nep°φmo i poΦtu u₧ivatel∙). Tato poΦßteΦnφ v²hoda je vÜak dnes naopak jednou z nejv∞tÜφch slabin Internetu, kter² obsahuje miliardy internetov²ch strßnek (formßtovanΘho textu), ve kter²ch vÜak nelze vyhledßvat podle obsahov²ch nebo p°edm∞tov²ch vazeb. Vyhledßvßnφ silou pomocφ fulltextov²ch vyhledßvaΦ∙ ztratilo s gigantick²m rozm∞rem Internetu na efektivit∞ a Internet (WWW) se postupn∞ stal obrovsk²m nep°ehledn²m skladem informacφ. Struktura XML Nezbytn²m krokem p°i vytvß°enφ XML dokument∙ (dat) je definice typu dokumentu DTD (Document Type Definition). DTD poskytuje d∙le₧itΘ informace, na jejich₧ zßklad∞ procesory jazyka XML analyzujφ XML k≤d a zajiÜ¥uje rozhodujφcφ spojenφ mezi datov²mi soubory p°edan²mi procesoru XML a daty, kterß jsou p°enßÜena z procesoru XML do aplikace [LAU99]. P°edpoklßdß se, ₧e v ka₧dΘ oblasti vznikne DTD, kterΘ bude plnit funkci pr∙myslovΘho standardu. Jeho pou₧itφm bude zajiÜt∞no bezproblΘmovΘ p°edßvßnφ si dat prost°ednictvφm XML mezi r∙zn²mi aplikacemi. Standardy XML Zßkladem jazyka XML je jazyk SGML (Standard Generalized Markup Language), kter² se pou₧φvß ji₧ od 70. let. BariΘrou jeho masovΘho rozÜφ°enφ byla p°edevÜφm nadm∞rnß slo₧itost, dφky nφ₧ pat°ila znalost SGML ke specißlnφm dovednostem, kterΘ ovlßdala pouze malß skupina ÜpiΦkov²ch vlßdnφch, firemnφch a akademick²ch pracovnφk∙. Pot°eba tΘto nebo podobnΘ technologie nebyla v 70. letech takΘ ani zdaleka tak akutnφ jako je tomu nynφ v podmφnkßch rychlΘho rozvoje Internetu, elektronickΘho obchodu a elektronickΘho podnikßnφ. SGML je specifikacφ umo₧≥ujφcφ vytvß°et vlastnφ znaΦkovacφ jazyky. SGML specifikuje identifikßtory obsahu, kterΘ ulehΦujφ vyhledßvßnφ informacφ systΘm∙m pro sprßvu dokument∙ a zßrove≥ umo₧≥ujφ d∙slednΘ formßtovßnφ textu [KOS98]. Mnohem d∙le₧it∞jÜφ je, ₧e dokumenty vytvo°enΘ pomocφ jazyka SGML lze snadno p°enßÜet do jin²ch formßt∙. Prßv∞ dφky tomu, ₧e SGML (XML) pou₧φvß znaΦkovßnφ zßvislΘ na obsahu, je snadnΘ zm∞nit pravidla formßtovßnφ (strukturu dat na v²stupu) podle toho, zda je v²stup zaslßn na webov² server, do datovΘho skladu na tiskßrnu nebo nap°φklad do reproduktor∙. KlφΦovou iniciativou pro standardizaci XML v oblasti elektronickΘho obchodovßnφ je ebXML (Electronic Business XML). Jejφm cφlem je vytvo°enφ skupiny mezinßrodnφch technick²ch standard∙, kterΘ slouΦφ r∙znΘ standardy do jedinΘho obchodnφho standardu XML, kterΘ umo₧nφ jednoduchΘ a hladkΘ vyu₧itφ XML pro elektronick² obchod, kterΘ poskytnou globßlnφ otev°en² standard pro obchodnφ komunikaci typu B2B, B2C a C2B, kterΘ nebudou klßst velkΘ finanΦnφ nßroky na u₧ivatele, kterΘ budou spl≥ovat veÜkerΘ po₧adavky na bezpeΦnost (d∙v∞rnost, autentizaci odesφlatele i p°φjemce, neodmφtnutφ p∙vodu a p°φjmu, integritu dat i archivaci) a kterΘ budou poskytovat podporu vÜem jazyk∙m, nßrodnostem a nßrodnφm zvyklostem (zdroj ebXML). V²znam XML a jeho vyu₧itφ pro pot°eby elektronickΘho obchodu Laurent [LAU99] °φkß, ₧e z°ejm∞ nejv∞tÜφ v²znam jazyka XML spoΦφvß v umo₧n∞nφ ΦistÜφ, ·pln∞jÜφ a flexibiln∞jÜφ v²m∞ny informacφ, ne₧ jakou umo₧≥ovaly formßty p°edchozφ. SystΘmy pro elektronickou v²m∞nu dat (EDI) vyu₧φvajφ pro svou prßci standardnφch databßzov²ch struktur (pole pevnΘ dΘlky nebo vymezenΘ odd∞lovaΦi ·sporn∞ °azenΘ do tabulek). Jazyk XML podle Laurenta [LAU99] nabφzφ oproti EDI mnohem v∞tÜφ flexibilitu, mo₧nost vytvß°enφ jednoduch²ch standard∙, kterΘ lze snadno rozÜi°ovat o dalÜφ datovΘ struktury. XML je technologiφ se skv∞lou budoucnostφ. Technologie XML by se m∞la stßt prost°edkem, kter² vy°eÜφ komunikaci mezi Φasto velmi nesourod²mi komponentami elektronickΘho obchodu a informaΦnφch systΘm∙ IS/IT. Tvorba a vyu₧itφ aplikacφ pro elektronick² obchod, EDI poΦφnaje, p°es nejr∙zn∞jÜφ nßstroje a₧ po aplikace pro prodej na Internetu, by tak m∞la b²t s vyu₧itφm XML jednoduÜÜφ a flexibiln∞jÜφ.

Workflow technologie

Workflow proces je technologick² nßstroj, kter² umo₧≥uje automatizovat obchodnφ procesy (Business Process Automation, BPA) a procesy °φzenφ (Business Process Control). BPA vyu₧φvß informaΦnφch technologiφ k automatizaci jednotliv²ch krok∙ obchodnφho procesu. Definice workflow procesu je ·zce spjata s r∙zn²mi softwarov²mi kategoriemi zahranujφcφmi elektronickou poÜtu, groupware, document imaging, document management, form processing a dalÜφ [T╠T99b]. Jako obchodnφ procesy m∙₧eme chßpat nap°φklad ·hrady faktur, schvalovßnφ p∙jΦek, vyΦφslovßnφ nejr∙zn∞jÜφch ukazatel∙, p°φpravu nov²ch produkt∙ atp. Workflow koordinuje postup u₧ivatel∙, distribuuje pracovnφ ·lohy a informace mezi u₧ivateli a °φdφ zpracovßnφ jednotliv²ch ·loh a aktivit obchodnφho procesu s cφlem dosa₧enφ definovanΘho cφle. Workflow technologie zajiÜ¥uje, aby m∞li vÜichni zpracovatelΘ konkrΘtnφ ·lohy k dispozici vÜechny klφΦovΘ informace, pop°. aby workflow technologie sama automaticky provßd∞la automatickΘ zpracovßnφ danΘ ·lohy nebo jejφ Φßsti. Provedenφ ka₧dΘ ·lohy je °φzeno klφΦov²m dokumentem (vnitropodnikovou sm∞rnicφ) a klφΦov²mi informacemi, kterΘ tento dokument obsahuje.

P°edtφm, ne₧ byly do t∞chto proces∙ zapojeny poΦφtaΦe, byly tyto procesy zpracovßvßny za pomoci dopis∙, formulß°∙, poznßmek aj. Zatφmco doposud se jako komunikaΦnφho mΘdia se vyu₧φvalo osobnφho p°edßnφ, telefonu, faxu, Φi poÜty, workflow technologie vyu₧φvajφ pro p°enos informacφ modernφch komunikaΦnφch prost°edk∙ (elektronickΘ poÜty, Webu, WAPu, SMS zprßv atp.), Φφm₧ v²razn∞ urychlujφ pr∙b∞h a zvyÜujφ efektivnost obchodnφch proces∙.