. . . . . . . .  K o m u n i k a Φ n φ   p r o s t ° e d φ
(e-commerce f≤rum :-))

KomunikaΦnφ prost°edφ, kterΘ zajiÜ¥uje p°enos dat, je jednou z hlavnφch komponent elektronickΘho obchodu. Pro oblast B2B jsou to p°edevÜφm Internet, VAN (Value Added Network) a VPN (Virtual Private Network), pro oblast B2C Internet, mobilnφ sφt∞ a digitßlnφ televize.

Internet

Seige [SEI00] °φkß, ₧e elektronick² obchod se z pohledu technologie vyznaΦuje velkou rozmanitostφ. Jejich spoleΦn²m jmenovatelem je Internet, kter² se v elektronickΘm obchodu vyu₧φvß jako zßkladnφ komunikaΦnφ platforma s okolnφm sv∞tem. Internet je globßlnφ decentralizovanß sφ¥, na jejφm₧ poΦßtku v roce 1969 byla sφ¥ Arpa (Arpanet) vyvinutß pro pot°eby americkΘ armßdy. Sφ¥ se dßle rozvφjela p°edevÜφm dφky akademick²m a v∞deck²m institucφm. Na poΦßtku 90. let se zaΦala sφ¥ vyu₧φvat takΘ ke komerΦnφm ·Φel∙m. Odhaduje se, ₧e v roce 1995 bylo k Internetu p°ipojeno ji₧ 20 a₧ 40 milion∙ u₧ivatel∙. V b°eznu 2000 p°ekroΦil poΦet u₧ivatel∙ hranici 300 milion∙, p°iΦem₧ pouze SpojenΘ stßty a Kanada p°edstavovaly spoleΦn∞ 136,9 milionu u₧ivatel∙, Evropa 83,4 a Asie 68,9 milionu u₧ivatel∙ (zdroj Digital Economy 2000). O intenzivnφm rozvoji Internetu sv∞dΦφ skuteΦnost, ₧e objem dat p°enßÜen²ch p°es Internet se zdvojnßsobuje ka₧dΘ t°i m∞sφce [P╪I01]. Sφ¥ovß infrastruktura Internetu Zßkladem internetovΘ technologie jsou sφ¥ovΘ protokoly, pravidla, kterß urΦujφ jak²m zp∙sobem bude sφ¥ fungovat. Protokoly urΦujφ nejen zp∙sob, kter²m p°istupujφ aplikace na sφ¥, ale takΘ zp∙sob rozd∞lenφ dat do paket∙ pro p°enos po p°enosovΘm mΘdiu, Φi definici elektrick²ch, optick²ch, rßdiov²ch pop°. jin²ch signßl∙ reprezentujφcφch data na konkrΘtnφm mΘdiu. Paket je oznaΦenφ pro seskupenφ dat pro p°enos na digitßlnφch sφtφch. Paket se sklßdß ze sekvence bit∙, kterß obsahuje samotnß data a kontrolnφ informace. Internet je sφtφ zalo₧enou na protokolech TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol). Zßkladnφ sφ¥ovΘ funkce definuje sedmi·rov≥ov² OSI/RM (Open Systems Interconnection/Reference Model). Jeho zßklad tvo°φ dva d∙le₧itΘ principy. Princip otev°en²ch systΘm∙ zajiÜ¥uje, ₧e si mohou rozdφlnΘ sφ¥ovΘ systΘmy podporujφcφ funkce p°φsluÜnΘ vrstvy na ·rovni tΘto vrstvy vzßjemn∞ vym∞≥ovat data, zatφmco princip komunikace peer-to-peer znamenß, ₧e data vytvo°enß za°φzenφm v jednΘ vrstv∞ nßle₧φ p°i jejich odeslßnφ na jinΘ za°φzenφ stejnΘ sφ¥ovΘ vrstv∞ takΘ v tomto za°φzenφ. OSI Reference Model OSI tvo°φ sedm vrstev - fyzickß, linkovß (p°ipojenφ dat), sφ¥ovß, transportnφ, session (relaΦnφ), prezentaΦnφ a aplikaΦnφ [KOS98]. Ve fyzickΘ vrstv∞ dochßzφ k p°enosu jednotliv²ch bit∙ prost°ednictvφm fyzickΘho vedenφ, ve vrstv∞ p°ipojenφ dat se p°enßÜejφ datovΘ rßmce nejΦast∞ji prost°ednictvφm protokol∙ Ethernet a PPP, v sφ¥ovΘ vrstv∞ se rozhoduje, jakou cestou budou p°eneseny jednotlivΘ pakety (protokoly IP, ARP), ve vrstv∞ transportnφ probφhß p°enos vφcenßsobn²ch paket∙ (TCP, UPD), v relaΦnφ vrstv∞ se p°enßÜejφ session zprßvy a ve vrstv∞ prezentaΦnφ pak zak≤dovanß a komprimovanß data. V nejvyÜÜφ aplikaΦnφ vrstv∞ se pro p°enos aplikaΦnφch zprßv vyu₧φvß aplikaΦnφch protokol∙ nap°φklad HTTP, FTP, SNMP, DNS apod. Petr [PET96] definuje p°enosovou a komunikaΦnφ vrstvu. P°enosovß vrstva, kterß spojuje jednotlivΘ v²poΦetnφ systΘmy mezi sebou, odpovφdß t°em nejni₧Üφm ·rovnφm v modelu OSI. U asynchronnφho spojenφ realizovanΘho prost°ednictvφm jednotnΘ telefonnφ sφt∞, tvo°φ p°enosovou vrstvu napojenφ modemu na poΦφtaΦ, jeho konfigurace (protokol, rychlost, komprese) a telefonnφ sφ¥. V p°φpad∞ p°φmΘho propojovßnφ obsahuje p°enosovß vrstva i zßkladnφ prvky sm∞rovßnφ v sφti. KomunikaΦnφ vrstva, kterß zde odpovφdß Φty°em nejvyÜÜφm vrstvßm v modelu OSI, zajiÜ¥uje adresaci a₧ na ·rove≥ jednotliv²ch aplikacφ. Tato vrstva zajiÜ¥uje spojenφ a p°enos dat od odesilatele k p°φjemci. K p°φstupu k Internetu se pou₧φvß nejr∙zn∞jÜφch technologiφ. Zatφmco v domßcnostech p°evlßdß analogovß telefonnφ linka, ISDN (Integrated Services Digital Network), kabelov² modem a r∙znΘ typy DSL (Asynchronous Transfer Mode), u firem jsou to ATM (Asynchronous Transfer Mode), bezdrßtovΘ technologie a pronajatΘ linky. PodstatnΘ rysy Internetu Internet je prvnφ skuteΦn∞ globßlnφ mΘdium. Ji₧ p°ed vznikem a rozÜφ°enφm Internetu existovaly globßlnφ televiznφ a rozhlasovΘ stanice (CNN, BBC), Φi globßlnφ tisk (Financial Times). Ty vÜak musely na distribuci signßlu, respektive tisk na n∞kolika kontinentech vynalo₧it obrovskΘ prost°edky. Internet je oproti tomu mΘdiem, kterΘ nabφzφ svou globßlnost zdarma jako souΦßst svΘ zßkladnφ slu₧by. DalÜφmi podstatn²mi vlastnostmi Internetu jsou okam₧itost a automatizovatelnost. Okam₧itost Internetu umo₧≥uje prßci v reßlnΘm Φase, automatizovatelnost pak schopnost Internetu zpracovßvat informace a automatizovat rutinnφ ·lohy. Zßkladnφ slu₧by Internetu N∞kterΘ slu₧by Internetu ztratily postupem doby na v²znamu (Archie, Gopher aj.) Zcela p°evlßdajφcφmi slu₧bami Internetu se staly WWW (World Wide Web) a E-mail (elektronickß poÜta). V prost°edφ mobilnφho Internetu mß nejv∞tÜφ v²znam WAP (Wireless Application Protocol). Diepolt [DIE00] rozd∞luje spoleΦnosti vyu₧φvajφcφ Internet do t°φ skupin. Do prvnφ z nich pat°φ firmy vyu₧φvajφcφ Internet pouze pro komunikaci (zejmΘna elektronickou poÜtu) a pro zφskßvßnφ externφch informacφ. Druhou skupinu tvo°φ firmy, kterΘ vyu₧φvajφ Webu pro svou vlastnφ prezentaci. Vzniklß webovß koncepce, na nφ₧ se v²razn∞ podφlφ odd∞lenφ marketingu, se stßvß souΦßstφ informaΦnφ strategie podniku. T°etφ skupina vyu₧φvß internetov²ch aplikacφ pro podporu sv²ch podnikatelsk²ch proces∙. InternetovΘ technologie tvo°φ u tΘto skupiny podstatnou Φßst podnikov²ch informaΦnφch systΘm∙. Demografie Internetu Zßsadnφ v²znam pro rozvoj a vyu₧itφ Internetu a nßvazn∞ elektronickΘho obchodu mß zejmΘna poΦet jeho u₧ivatel∙. Vzhledem k tomu, ₧e ·daje o poΦtu u₧ivatel∙ se Φasto velmi r∙znφ, je zapot°ebφ nejprve popsat metody, pomocφ kter²ch se tyto ·daje zjiÜ¥ujφ. Zßkladnφmi metodami zjiÜ¥ovßnφ poΦtu u₧ivatel∙ Internetu jsou vedle klasick²ch dotaznφkov²ch akcφ odhad poΦtu u₧ivatel∙ na zßklad∞ poΦtu IP adres registrovan²ch v RIPE (Reseaux Internet Protocol Europeenne), odhad na zßklad∞ poΦtu IP adres zaznamenan²ch nejv∞tÜφmi internetov²mi servery s vyu₧itφm technologie cookies, kterΘ pomßhajφ urΦit pom∞r mezi poΦtem IP adres a poΦtem unikßtnφch u₧ivatel∙. OdliÜnost poΦtu IP adres od poΦtu u₧ivatel∙ je dßna skuteΦnostφ, kdy je b∞₧n∞ vφce poΦφtaΦ∙ p°ipojeno do Internetu skrze jedinou IP adresu (IP adresu serveru). SkuteΦnost se jeÜt∞ vφce komplikuje tφm, ₧e prost°ednictvφm jedinΘho poΦφtaΦe m∙₧e p°istupovat k Internetu ne pouze jeden, ale i vφce u₧ivatel∙ (obzvlßÜt∞ ve Ükolßch, v domßcnostech, v internetov²ch kavßrnßch atp.). Pomocφ t∞chto metod nenφ mo₧nΘ zachytit u₧ivatele vyu₧φvajφcφ pouze elektronickΘ poÜty. PoΦet IP adres zaznamenan²ch na nejv∞tÜφch Φesk²ch internetov²ch serverech Φinil podle pr∙zkumu z poloviny roku 2000, kter² provßd∞la spoleΦnost Acron, 290.000 IP adres (z tohoto poΦtu je nutnΘ vylouΦit podφl zahraniΦnφch u₧ivatel∙). V databßzi RIPE bylo v tΘ dob∞ evidovßno mφrn∞ p°es 125.000 IP adres. PoΦet u₧ivatel∙ p°ipadajφcφ na jednu IP adresu se v tΘ dob∞ kolφsal mezi hodnotou 3 a 6. Za nejlepÜφ odhad poΦtu u₧ivatel∙ Internetu v ╚eskΘ republice byl proto pova₧ovßn poΦet mezi 600.000 a 800.000. Zajφmav²m poznatkem pr∙zkumu bylo zjiÜt∞nφ, ₧e v²razn∞ji ne₧ samotn² poΦet u₧ivatel∙ rostla v obdobφ 1999 a₧ 2000 jejich aktivita, a to zejmΘna ve dnech pracovnφho volna, co₧ bylo dßno p°edevÜφm vlivem zavedenφ zvlßÜtnφho internetovΘho tarifu provozovatelem ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. Podle rozsßhlΘ dotaznφkovΘ studie On-line shoping 2000, kterou provedly na poΦßtku roku 2000 spoleΦnosti Gfk a Incoma m∞lo v b°eznu 2000 v ╚eskΘ republice p°φstup k Internetu tΘm∞° 1,4 mil. obyvatel, z nich₧ vφce jak 1,27 mil. Internet pou₧φvß. Pro elektronick² obchod je vedle poΦtu u₧ivatel∙ klφΦovou demografickß struktura u₧ivatel∙ Internetu. Podle v²zkumu Market & Media & Lifestyle spoleΦnosti Median uskuteΦn∞nΘho v druhΘ polovin∞ roku 1999 v ΦeskΘ spoleΦnosti je mezi u₧ivateli stßle znatelnß p°evaha mu₧∙. Podle zkuÜenostφ americk²ch on-line obchodnφk∙ je prßv∞ zßjem ₧en o Internet klφΦem k masovΘmu ·sp∞chu on-line prodej∙. Vφce ne₧ polovina respondent∙ pracujφcφch s Internetem pat°φ do 2 nejmladÜφch v∞kov²ch skupin od 14 do 19 let (33,7 %) a od 20 do 29 let (27 %). Statisticky v²znamnß je skupina ve v∞ku mezi 30 a 49 lety (36,9 %). V²zkum potvrdil vysok² podφl vysokoÜkolsky (36 %) a st°edoÜkolsky (25,9 %) vzd∞lan²ch lidφ mezi u₧ivateli. Vysok² podφl respondent∙, kte°φ uvedli pouze zßkladnφ dosa₧enΘ vzd∞lßnφ, vypl²vß z velkΘho podφlu lidφ s neukonΦen²m vzd∞lßnφm ve v∞ku od 14 do 19 let. Podle pr∙zkumu spoleΦnosti Markent vyu₧φvalo v polovin∞ roku 2000 Internet vφce jak 91 % vÜech podnik∙, p°iΦem₧ jeÜt∞ v roce 1995 to byla pouhß 4 %. Pr∙zkum ukßzal, ₧e ryze ΦeskΘ firmy v tomto ohledu mφrn∞ zaostßvajφ za podniky se zahraniΦnφ majetkovou ·Φastφ.  Obrßzek Φ. 4 Vyu₧φvßnφ Internetu podniky v ╚eskΘ republice (zdroj Markent) Podniky vyu₧φvajφ Internetu zejmΘna jako nßstroje komunikace (82 %), zdroje vÜeobecn²ch (76 %), odborn²ch (67 %), aktußlnφch (57 %) a servisnφch informacφ (55 %), jako nßstroje pro p°φmΘ obchodnφ a marketingovΘ aktivity (31 %), jako prost°edek vzd∞lßvßnφ (26 %) a k p°φmΘmu nßkupu zbo₧φ a slu₧eb (14 %). Andy Growe, °editel spoleΦnosti Intel °ekl, ₧e "b∞hem n∞kolika let se ji₧ p°estanou firmy d∞lit na ty, co Internet vyu₧φvajφ a na ty ostatnφ. Z∙stanou jen firmy s Internetem. Ostatnφ zaniknou" Postavenφ ╚eskΘ republiky v oblasti rozvoje informaΦnφ spoleΦnosti hodnotφ projekt ESIS (European Survey of Information Society). Podle v²sledk∙ studie p°ipadalo v roce 1999 v ╚eskΘ republice 52 telefonnφch linek na 100 obyvatel, p°iΦem₧ pr∙m∞r ve vÜech sledovan²ch stßtech st°ednφ a v²chodnφ Evropy Φinil 35,1. Mφra digitalizace p°enosov²ch sφtφ se v ╚eskΘ republice pohybovala na hranici 70 %. Podφl mobilnφch telefon∙ na celkovΘm poΦtu telefonnφch linek dosahoval 28 % oproti celkovΘmu pr∙m∞ru 26,8 % v zemφch st°ednφ a v²chodnφ Evropy. PoΦet provozovan²ch osobnφch poΦφtaΦ∙ na 100 obyvatel Φinil 10,7 %, poΦet registrovan²ch internetov²ch domΘn na 1000 obyvatel pak 11. VÜechny tyto skuteΦnosti se zaΦφnajφ promφtat do klφΦov²ch ukazatel∙ rozvoje informaΦnφ spoleΦnosti, jimi₧ jsou p°edevÜφm nejr∙zn∞jÜφ ukazatele vyu₧itφ Internetu. ╚eskß republika v tΘto dob∞ zaostßvala ji₧ nejen za velmi dob°e vybaven²m Slovinskem, ale takΘ za pr∙m∞rem pobaltsk²ch republik. Podle statistik EU mß v Unii p°φstup k Internetu 23 % domßcnostφ oproti 51 % americk²ch domßcnostφ. Mezi Φlensk²mi zem∞mi jsou vÜak obrovskΘ rozdφly. Zatφmco nap°φklad FinovΘ (49 %) jsou prakticky na ·rovni AmeriΦan∙, nap°φklad v ╪ecku mß p°φstup k Internetu mΘn∞ jak 6 % domßcnostφ. ╚asto pou₧φvan²mi termφny jsou takΘ intranet, extranet, Φi virtußlnφ soukromΘ sφt∞. Intranet je soukromß (podnikovß) sφ¥ tvo°φcφ integrßlnφ souΦßst IS/IT, zalo₧enß na technologii Internetu. RozÜφ°enφm intranetu nap°. v rßmci logistickΘho °et∞zce vznikß extranet. Pro budovßnφ intranetu a extranetu se Φasto vyu₧φvß principu virtußlnφch soukrom²ch sφtφ VPN (Virtual Private Network), kdy jsou extranet nebo intranet, nebo jejich Φßsti, tvo°eny pronajat²mi okruhy pop°. vymezenou Üφ°kou pßsma sφtφ r∙zn²ch komunikaΦnφch operßtor∙. P°φstup k Internetu byl dlouhou dobu omezen prakticky pouze na u₧ivatele osobnφch poΦφtaΦ∙. Nastupujφcφm trendem je vyu₧itφ mobilnφch telefon∙ a kapesnφch poΦφtaΦ∙, do budoucna se pro p°φstup k Internetu oΦekßvß masovΘ vyu₧itφ digitßlnφ televize, internetov²ch kiosk∙ a inteligentnφch bankomat∙ ATM (Automated Teller Machine), hernφch za°φzenφ (konzolφ), internetov²ch telefon∙ a jin²ch embedded za°φzenφ (za°φzenφ, kterΘ obsahujφ zabudovanΘ poΦφtaΦovΘ mikroprocesory). Podle p°edpov∞dφ IDC by mohl ji₧ v roce 2002 p°ekonat prodej embeded za°φzenφ umo₧≥ujφcφch p°φstup k Internetu prodej osobnφch poΦφtaΦ∙. SpoleΦnost Dataquest odhaduje, ₧e do roku 2003 bude prodßno 400 milion∙ t∞chto za°φzenφ, jimi₧ budou do roku 2010 nahrazeny veÜkerΘ domßcφ osobnφ poΦφtaΦe. Vliv Internetu na hospodß°skΘ prost°edφ Vo°φÜek [VOR99] uvßdφ tyto podstatnΘ d∙sledky Internetu na hospodß°skΘ prost°edφ: zv²Üenφ konkurence v d∙sledku pronikßnφ progresivnφch firem do vzdßlen²ch teritoriφ a jejich trh∙, spl²vßnφ dosud odd∞len²ch odv∞tvφ (telekomunikace, energetika, v²poΦetnφ technika, masmΘdia, nakladatelstvφ, obchod), prolamovßnφ ochranß°sk²ch monopolistick²ch bariΘr, zm∞ny forem komunikace mezi obchodnφmi partnery, dramatickΘ zm∞ny ve formßch prodeje v²robk∙ a slu₧eb, zvyÜovßnφ podφlu bezhotovostnφch plateb a vznik elektronick²ch pen∞z, vznik nov²ch obchodnφch dohod mezi partnery zalo₧en²ch na spoleΦnΘm vyu₧φvßnφ datov²ch zdroj∙, zm∞ny stylu prßce (vznik virtußlnφch t²m∙ a firem), efektivn∞jÜφ spojenφ stßtnφch institucφ s obΦany a podniky a vznik nov²ch forem demokracie (mo₧nost flexibilnφ realizace rychl²ch referend, pr∙zkum∙, voleb atp.). UliΦn² [ULI99] udßvß, ₧e Internet je pova₧ovßn za jasn∞ nejlevn∞jÜφ obchodnφ prostor. Za nejv∞tÜφ p°φnosy Internetu UliΦn² pova₧uje mo₧nost oslovenφ v∞tÜφho obchodnφho prostoru, snφ₧enφ cen a doby nutnΘ k uvedenφ produktu na trh, mo₧nosti dosa₧enφ lepÜφ ·rovn∞ servisu a komunikace se zßkaznφkem. Tyto p°φnosy znamenajφ celkov∞ vyÜÜφ efektivitu obchodu.  Obrßzek Φ. 5 Pr∙b∞h technologickΘ revoluce Internetu (zdroj Deloitte&Touche) Donßt [DON00d] °φkß: "P°ehnanou euforii z Internetu vyst°φdala deziluze, ale vφt∞zstvφ e-businessu je neodvratnΘ".

Mobilnφ sφt∞

Podle GartnerGroup bude do roku 2004 uskuteΦ≥ovßna prost°ednictvφm mobilnφho telefonu vφce jak polovina vÜech transakcφ typu B2C. SpoleΦnost Aberdeen Group p°edpoklßdß, ₧e v roce 2004 bude na Internet p°ipojeno prost°ednictvφm kapesnφch poΦφtaΦ∙ a inteligentnφch telefon∙ 74 milion∙ mobilnφch u₧ivatel∙. Jen v Evrop∞ tak do roku 2003 vzroste hodnota mobilnφch transakcφ na 23 mld. euro. Problematice mobilnφch sφtφ je proto nutnΘ v∞novat dostateΦnou pozornost.

Mobilnφ komunikaΦnφ standardy Na sv∞te existuje n∞kolik nep°φliÜ kompatibilnφch standard∙, kterΘ se vzßjemn∞ liÜφ nejenom pou₧it²mi kmitoΦty a Üφ°kami pßsma, ale takΘ definicφ mnoha dalÜφch parametr∙. D∙sledkem t∞chto technick²ch odliÜnostφ je nep°φjemnß skuteΦnost, ₧e nap°φklad mobilnφm telefonem urΦen²m pro Evropu (GSM) nebudete moci telefonovat v USA (TDMA, CDMA). Panevropsk² digitßlnφ celulßrnφ radiotelefonnφ systΘm GSM (Global System for Mobile Communication) na frekvenci 900 MHz a pozd∞ji 1.800 MHz byl vytvo°en v roce 1985. SystΘm GSM je ve°ejn² radiotelefonnφ systΘm, prost°ednictvφm n∞ho₧ mohou jeho ·Φastnφci navazovat spojenφ nejen s ostatnφmi ·Φastnφky svΘ sφt∞, ale i sφtφ ostatnφch mobilnφch operßtor∙ a pevnΘ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. Celulßrnφ systΘm se sklßdß ze 3 zßkladnφch prvk∙ - systΘmu zßkladov²ch stanic BSS (Base Station Subsystem), sφ¥ovΘho a spφnacφho systΘmu NSS (Network Switching Subsystem) a z operaΦnφho a podp∙rnΘho systΘmu OSS (Operation and Support System). Mluvenφm do mikrofonu mobilnφho telefonu vznikß analogov² elektroakustick² signßl, kter² je pro p°enos prost°ednictvφm digitßlnφ sφt∞ nutnΘ p°evΘst do digitßlnφ podoby. K tomu se pou₧φvß k≤dovßnφ metodou RPE-LTP (Regular Pulse Excitation - Long Term Prediction). Slo₧itost k≤dovßnφ dokazuje poΦet 1,5 milionu operacφ, kterΘ zpracovßvß tento algoritmus za vte°inu. Takto zak≤dovan² signßl si p°i zachovßnφ stejnΘ kvality p°enosu vystaΦφ s p°enosovou rychlostφ 13 Kb/s oproti 64 Kb/s pot°ebn²ch v b∞₧nΘ (pevnΘ) telefonnφ sφti. Spojenφ mezi mobilnφm telefonem a zßkladovou stanicφ probφhß prost°ednictvφm rßdiov²ch vln (rßdiovΘ rozhranφ). Mobilnφ Internet Pro rozvoj mobilnφho Internetu a m-commerce je d∙le₧it² rozvoj mo₧nostφ p°enosu dat prost°ednictvφm mobilnφ sφt∞. V²znamn²m pr∙lomem v tomto sm∞ru m∞lo b²t spuÜt∞nφ mobilnφch sφtφ t°etφ generace zalo₧en²ch na standardech se souhrnn²m oznaΦenφm UMTS (Universal Mobile Telephone Standard). P°i startu sφtφ UMTS by m∞la b²t k dispozici p°enosovß rychlost 384 Kb/s, pozd∞ji dokonce a₧ 2 Mb/s. DφlΦφ zv²Üenφ p°enosov²ch rychlostφ alespo≥ do doby, kdy budeme moci pou₧φvat sφt∞ t°etφ generace, umo₧nφ technologie HSCSD (High Speed Circuit Switched Data), GPRS (General Packed Radio Service), Φi EDGE (Enhanced Data Rates for GSM Evolution). P°i °eÜenφ zp°φstupn∞nφ slu₧eb Internetu pro mobilnφ u₧ivatele se nabφzejφ dv∞ mo₧nß °eÜenφ. Prvnφ cestou je WAP, kter² je oproti Internetu funkΦn∞ velmi omezen, ale kter² je optimalizovßn pro prost°edφ mobilnφch telefon∙ s malou pam∞tφ, mal²m displejem a mal²mi zdroji energie. Druhou cestou je p°enos plnohodnotnΘho Internetu. Tato mo₧nost vÜak p°edpoklßdß v²razn² posun v mo₧nostech mobilnφch za°φzenφ. V dohlednΘ dob∞ to bude proto p°edevÜφm WAP, kter² zp°φstupnφ Internet mobilnφm u₧ivatel∙m. WAP WAP (Wireless Application Protocol) je okruh standard∙, kterΘ zajiÜ¥ujφ p°enos internetov²ch strßnek ze sφt∞ Internet do sφtφ GSM a jejich nßslednΘ zobrazenφ na terminßlu (displeji mobilnφho p°φstroje, kapesnφho poΦφtaΦe atp.). Hlavnφ souΦßstφ standardu je jazyk WML (Wireless Markup Language), kter² vychßzφ ze standard∙ HTML (Hypertext Markup Language) a obecn²ch standard∙ XML (Extensible Markup Language). Komunikaci mezi Internetem a vnit°nφ sφtφ GSM zprost°edkovßvß tzv. WAP brßna. Ta takΘ p°eklßdß WML strßnky do binßrnφ podoby, kterß je ·sporn∞jÜφ a p°edevÜφm snßze interpretovatelnß prohlφ₧eΦem v mobilnφm za°φzenφ. Demografie mobilnφch sφtφ Podle Housera [HOU01] m∞li na konci roku 2000 mobilnφ operßto°i v ╚eskΘ republice 4,32 milionu aktivnφch zßkaznφk∙ (Eurotel 2.320.000, Paegas 1.850.000, Oskar 300.000), p°iΦem₧ jenom v roce 2000 si mobilnφ telefon po°φdilo vφce jak 2 miliony lidφ. Sv∞tovß penetrace mobilnφmi telefony Φinila ve stejnΘm obdobφ 12 % (zdroj Nokia). Studie Andersen Consulting p°edpovφdß miliardu p°edplatitel∙ mobilnφch telefon∙ na v roce 2004. Studie p°edpoklßdß, ₧e do roku 2005 bude na sv∞t∞ vφce mobilnφch za°φzenφ s p°φstupem na Internet (p°edevÜφm pomocφ technologie WAP) ne₧ on-line PC. VelkΘ mo₧nosti rozvoje elektronickΘho obchodu sk²tß p°edevÜφm rozvoj mobilnφch sφtφ v Evrop∞, kterß mß v tomto ohledu znaΦn² nßskok p°ed sv∞tov²m leaderem v oblasti elektronickΘho obchodu Spojen²mi stßty. P°evaha Evropy v tΘto oblasti je dßna rozt°φÜt∞nostφ standard∙, kterou trpφ Severnφ Amerika, kde se zaΦala mobilnφ komunikace zavßd∞t d°φve, ne₧ byl definovßn standard GSM.

Sφt∞ VAN

V oblasti komunikaΦnφch sφtφ pro elektronick² obchod dlouhou p°evlßdaly sφt∞ s p°idanou hodnotou VAN (Value Added Network). T∞chto sφtφ se vyu₧φvalo zejmΘna pro p°enos zprßv elektronickΘ v²m∞ny dat EDI. Tyto sφt∞ mohou b²t zalo₧eny na r∙zn²m komunikaΦnφch sφtφch (ve°ejnΘ datovΘ sφt∞, jednotnß telefonnφ sφ¥, Internet atp.). Jejich v²znam spoΦφvß v p°idanΘ hodnot∞, kterou p°edstavujφ slu₧by tzv. VAN operßtora spoleΦn∞ s garantovanou ·rovnφ dostupnosti a bezpeΦnosti sφt∞. TradiΦnφ VAN sφt∞ jsou s rozvojem Internetu postupn∞ nahrazovßny odv∞tvov²mi extranety.

Digitßlnφ televize

Hlavnφm d∙vodem zavßd∞nφ digitßlnφho televiznφho vysφlßnφ je mo₧nost p°enosu v∞tÜφho poΦtu televiznφch program∙ na stßvajφcφch kmitoΦtech. Podle ┌°adu Rady pro televiznφ a rozhlasovΘ vysφlßnφ by dneÜnφ neuspokojivou situaci, kdy pro pokrytφ Φty°mi programy nestaΦφ ani celΘ televiznφ pßsmo (48 kanßl∙), vy°eÜilo digitßlnφ vysφlßnφ na kanßlu jedinΘm. Pro pot°eby elektronickΘho obchodu je d∙le₧itΘ, ₧e datov² tok digitßlnφ televize lze vyu₧φt pro soub∞₧nΘ poskytovßnφ nejr∙zn∞jÜφch informaΦnφch slu₧eb, p°edevÜφm Internetu. Interaktivitu digitßlnφ televize (DTV) zajiÜ¥uje zp∞tn² kanßl, kter² je realizovßn prost°ednictvφm konvenΦnφch komunikaΦnφch sφtφ (ve°ejnß telefonnφ sφ¥, mobilnφ sφ¥, sφ¥ kabelovΘ televize, rßdiovß spojenφ atp.).

Nejv∞tÜφho poroku dosßhlo vyu₧itφ technologie digitßlnφho vysφlßnφ ve Spojen²ch stßtech, kde by m∞l b²t p°echod na digitßlnφ televiznφ vysφlßnφ ukonΦen ji₧ v roce 2002 a ji₧ v roce 2006 by m∞lo b²t zcela ukonΦeno analogovΘ vysφlßnφ. V Evrop∞, kterß v tΘto oblasti, podobn∞ jako v rozvoji Internetu, v²razn∞ zaostßvß za Spojen²mi stßty, vzniklo v roce 1993 sdru₧enφ DVB (Digital Video Broadcasting), jeho₧ Φleny jsou krom∞ p°ednφch evropsk²ch televiznφch spoleΦnostφ (vΦetn∞ ╚eskΘ televize) takΘ vlßdnφ instituce, normotvornΘ organizace a v²znamnφ v²robci televiznφ techniky. V²sledkem n∞kolikaletΘho ·silφ DVB bylo vytvo°enφ t°φ systΘm∙ pro digitßlnφ televiznφ vysφlßnφ. T∞mito °eÜenφmi jsou DVB-S (satelitnφ varianta), DVB-C (kabelovß varianta) a DVB-T (verze urΦenß pro pozemnφ Üφ°enφ signßlu).

Podle odhad∙ Andersen Consulting bude do roku 2003 v evropsk²ch domßcnostech tΘm∞° 30 milion∙ interaktivnφch televiznφch p°φstroj∙ a do roku 2010 bude digitßlnφ televizi sledovat vφce jak 80 % Evropan∙, kte°φ tak budou mφt zßrove≥ p°φstup k Internetu a nejr∙zn∞jÜφm aplikacφm. Digitßlnφ televize tak bude podle p°edpov∞dφ Andersen Consulting tvo°it hlavnφ mΘdium pro elektronick² obchod.