. . . . . . . .  P ° φ l e ₧ i t o s t i ,   r i z i k a ,   p e r s p e k t i v y
   a   p ° e k ß ₧ k y   e l e k t r o n i c k Θ h o   o b c h o d u
(e-commerce f≤rum :-))

P°φle₧itosti elektronickΘho obchodu

Frejtichovß [FRE99] pova₧uje za hlavnφ p°φnosy elektronickΘho obchodu minimßlnφ nßklady vstupu na trh, velmi nφzkΘ nßklady provozu, vysokou rychlost a efektivitu provßd∞nφ transakcφ, mo₧nost interaktivnφ komunikace neomezenΘ Φasem a mφstem, rozÜφ°enφ nabφdky a poptßvky po zbo₧φ a slu₧bßch, levn² vstup na sv∞tovΘ trhy a pozitivnφ vliv na organizaci v²roby, nßkupnφ a spot°ebnφ zvyklosti. Ministerstvo hospodß°stvφ Spojen²ch stßt∙ americk²ch ve svΘm materißlu The Emerging Digital Economy (1998) uvßdφ, ₧e nßklady na bankovnφ transakci prost°ednictvφm bankovnφ poboΦky Φinφ 1,07 dolaru, telefonicky 0,52 dolaru, pomocφ klientova vlastnφho on-line napojenφ ji₧ jen 0,015 dolaru a pomocφ Internetu dokonce pouze 0,01 dolaru. Ministerstvo hospodß°stvφ USA dßle uvßdφ, ₧e nap°φklad nßklady spojenΘ s vystavenφm a odeslßnφm faktury pomocφ systΘm∙ elektronickΘ v²m∞ny dat a Internetu jsou 20krßt a₧ 30krßt ni₧Üφ ne₧ je tomu p°i dosud b∞₧nΘm zp∙sobu fakturace, Φi ₧e nßklady na po°φzenφ letenky pomocφ Internetu jsou osmkrßt ni₧Üφ oproti vyu₧itφ rezervaΦnφch systΘm∙ cestovnφch kancelß°φ.

Kosiur [KOS98] udßvß, ₧e hodnota produktu v oΦφch zßkaznφka je zalo₧ena na kombinaci faktor∙ zahrnujφcφch vlastnosti produktu, slu₧by, transakΦnφ nßklady, riziko a nßklady na ·dr₧bu b∞hem ₧ivotnφho cyklu. Pokud se vlastnosti v²robk∙, kterΘ jsou nabφzeny na Internetu neliÜφ od vlastnostφ v²robk∙ nabφzen²ch v obchodech a katalozφch, nabφzφ elektronickΘ obchodovßnφ snφ₧enφ transakΦnφch nßklad∙ a rozÜφ°enφ slu₧eb. Klasick² hodnotov² °et∞zec (nßvrh, v²roba, °φzenφ lidsk²ch zdroj∙, marketing, prodej a servis) se vyu₧itφm nov²ch p°φle₧itostφ (shroma₧∩ovßnφ, organizovßnφ, v²b∞r, syntΘza a distribuce informacφ) transformuje na virtußlnφ hodnotov² °et∞zec. Podle Kosiura p°idßvajφ firmy hodnotu ve virtußlnφm hodnotovΘm °et∞zci ve t°ech etapßch, kter²mi jsou dohled (neustßlΘ sledovßnφ fyzick²ch operacφ pomocφ informaΦnφch prost°edk∙), zrcadlenφ (substituce fyzick²ch Φinnostφ virtußlnφmi) a formovßnφ nov²ch vztah∙ (vyu₧itφ toku informacφ ve virtußlnφm hodnotovΘm °et∞zci pro vytvß°enφ nov²ch hodnot).

Donßt [DON00b] uvßdφ, ₧e elektronickΘ obchodovßnφ p°inese mo₧nost uplatn∞nφ pro velkΘ mno₧stvφ mal²ch firem. Vlastnφk virtußlnφ firmy m∙₧e realizovat velk² obrat s minimßlnφm poΦtem zam∞stnanc∙, tφm ₧e agreguje hodnotu vytvo°enou v celΘ °ad∞ spolupracujφcφch firem. Kvalitnφ informaΦnφ systΘm, kter² je zde zcela nezbytn², p°estßvß b²t s velmi rychl²m pokrokem technologiφ konkurenΦnφ v²hodou a brzy se stane levnou a snadno dostupnou komoditou podobn∞ jako Internet. Snφ₧enφ prahu pro vstup firem do virtußlnφ spoluprßce usnadnφ proces vytvß°enφ nov²ch virtußlnφch firem, kterΘ se stanou klφΦov²m prvkem novΘ ekonomiky. V²znamnou roli zde sehrajφ takΘ elektronickΘ trhy (e-marketplace), kterΘ umo₧nφ jednotliv²m firmßm snadnΘ zapojenφ do vzßjemnΘ vertikßlnφ i geografickΘ kooperace.

Vo°φÜek [VOR99] vysv∞tluje zm∞ny ve stylu v²roby, ke kter²m povede vyu₧itφ informaΦnφch technologiφ pro vytvß°enφ individußlnφ nabφdky pro ka₧dΘho zßkaznφka. Podle Vo°φÜka jde o nßvrat k v²hodßm rukod∞lnΘ v²roby, kterß - i kdy₧ velmi pomalu a v malΘm mno₧stvφ - dokonale reagovala na specifickß p°ßnφ jednotliv²ch zßkaznφk∙.

Seibert [SEI01] °φkß, ₧e musφ dojφt k v²razn²m zm∞nßm takΘ v oblasti °φzenφ maloobchodnφch °et∞zc∙. Koncept supermarketu, kter² je zalo₧en na nabφdce ÜirokΘho v²b∞ru zbo₧φ, p°φzniv²ch cenßch a snadnΘ dostupnosti pro automobilovou dopravu, se rozÜφ°il po druhΘ sv∞tovΘ vßlce (v USA o n∞co d°φve) a byl dßle zdokonalovßn zavßd∞nφm nov²ch zp∙sob∙ nßkupu, distribuce i nabφdky zbo₧φ. V²razn² posun p°edstavovala automatizace klφΦov²ch proces∙ s vyu₧itφm informaΦnφch technologiφ (logistika, distribuce, skladovΘ hospodß°stvφ, ·Φetnictvφ, odbavovßnφ zßkaznφk∙ atp.). Ka₧dß novß automatizace p°inesla dalÜφ mo₧nost nabφdnout zbo₧φ za jeÜt∞ v²hodn∞jÜφ ceny. S vyu₧itφm elektronickΘ v²m∞ny dat a modernφch logistick²ch metod jako je nap°φklad zßsobovßnφ °φzenΘ dodavatelem se zm∞nil takΘ vztah mezi v²robcem (dodavatelem) a maloobchodnφkem. Seibert uvßdφ, ₧e maloobchodnφk ji₧ nevyjednßvß a nenakupuje od dodavatele, tak aby m∞l stßle plnΘ regßly atraktivnφho zbo₧φ, ale p°enechal ji₧ mnohdy tuto funkci sv²m dodavatel∙m, kte°φ naopak umo₧nili prodejc∙m platit za zbo₧φ a₧ v okam₧iku, kdy mu zaplatφ zßkaznφci, Φφm₧ bylo na stran∞ maloobchodu dosa₧eno obrovsk²ch ·spor na kapitßlu vßzanΘm ve skladovanΘm zbo₧φ. Tato strategie vÜak p°estßvß fungovat v okam₧iku, kdy automatizace proces∙ dosßhne ve v∞tÜin∞ firem velmi podobnΘ ·rovn∞ a kdy je dosa₧enφ v²hodn∞jÜφ cenovΘ nabφdky mo₧nΘ v∞tÜinou pouze snφ₧enφ vlastnφm obchodnφ mar₧e.

TakΘ tradiΦnφ marketing vychßzejφcφ z p°edpokladu prodeje co nejv∞tÜφho mno₧stvφ produkt∙ co nejv∞tÜφmu mno₧stvφ zßkaznφk∙ zaΦal narß₧et na limity dalÜφho r∙stu. Podle Seiberta [SEI01] dosßhla masovß reklama takovΘ intenzity, ₧e pr∙m∞rn² spot°ebitel je denn∞ vystaven n∞kolika tisφc∙m nejr∙zn∞jÜφch nabφdek, jejich₧ jednotlivß ·Φinnost proto dramaticky klesß. Prvnφ mo₧nostφ °eÜenφ je podle Seiberta vyu₧itφ v²hod category managementu, kter² vÜak nedokß₧e pln∞ vyu₧φt vÜech mo₧nostφ modernφch koncept∙ na bßzi CRM, kterΘ umo₧≥ujφ provßd∞t marketing a₧ na ·rovni jednotlivΘho zßkaznφka (one-to-one). Pokud poznß obchodnφk detailn∞ nßkupnφ zvyky sv²ch zßkaznφk∙, m∙₧e tyto informace vyu₧φt pro v²b∞r sortimentu podle preferencφ ziskov²ch zßkaznφk∙, v²sledkem Φeho₧ je podle Seiberta zv²Üenφ ziskovosti obchodu v °ßdu desφtek procent.

Rizika elektronickΘho obchodu

Jeliko₧ na Internetu mohou zßkaznφci snadno zm∞nit svΘho prodejce, musφ internetov² prodejce se zßkaznφky vybudovat takovΘ vztahy, kterΘ mu zabrßnφ v odchodu ke konkurenci. ╚φm vφce a dΘle budou zßkaznφci nakupovat u tΘho₧ prodejce, tφm mΘn∞ budou ochotni odejφt ke konkurenci, proto₧e by tφm ztratili mnohΘ v²hody (individußlnφ nabφdku, mno₧stevnφ zv²hodn∞nφ, zßkaznickou kredibilitu atp.). Kosiur [KOS98] udßvß, ₧e prodßvß-li internetov² obchodnφk zbo₧φ takΘ v b∞₧nΘ obchodnφ sφti, m∙₧e nastat konflikt mezi distribuΦnφmi kanßly. Jedena z mo₧nostφ, jak ΦßsteΦn∞ vy°eÜit tento problΘm je segmentace produkt∙, kdy obchodnφk nabφzφ na Internetu zbo₧φ, kterΘ nenφ dostupnΘ v b∞₧nΘ sφti. Donßt [DON00b] °φkß, ₧e rozhodujφcφm faktorem v podmφnkßch obchodovßnφ na Internetu je vlastnictvφ zßkaznφka a znaΦky. Vlastnφk virtußlnφho obchodu musφ b²t tφm, kdo p°ijme od zßkaznφka penφze a zßrove≥ tφm, jeho₧ znaΦka se objevφ na dodanΘm zbo₧φ.

╚asto zmi≥ovan²m dopadem elektronickΘho obchodu je snaha obejφt prost°ednφka (disintermediation). Je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e se s rozvojem elektronickΘho obchodovßnφ snφ₧φ poΦet obchodnφk∙ p∙sobφcφch uprost°ed logistickΘho °et∞zce. Internet vÜak p°inßÜφ pot°ebu novΘho druhu zprost°edkovatel∙ - integrßtor∙, kte°φ budou pomßhat kupujφcφm s identifikacφ pot°eb a vyhledßvßnφm nejv²hodn∞jÜφm nßkupnφch mo₧nostφ, zprost°edkovatel∙ kte°φ budou poskytovat prost°edky pro efektivnφ v²m∞nu informacφ mezi Φlßnky logistickΘho °et∞zce, kte°φ budou realizovat obchodnφ transakce, pomßhat p°i poprodejnφ podpo°e a servisu.

Rozvoj elektronickΘho obchodu, Internetu a informaΦnφ spoleΦnosti p°inßÜφ °adu zßva₧n²m dopad∙ na lidskou spoleΦnost. Stßtnφ informaΦnφ politika schvßlenß vlßdou ╚eskΘ republiky °φkß, ₧e informaΦnφ spoleΦnost na jednΘ stran∞ p°inese novΘ mo₧nosti pro rozvoj ekonomiky a uplatn∞nφ vysoce kvalifikovan²ch pracovnφk∙, ale na druhΘ stran∞ zhorÜφ mo₧nosti pro uplatn∞nφ pracovnφk∙ mΘn∞ kvalifikovan²ch a nekvalifikovan²ch. Pernica [PER00] °φkß, ₧e stojφme na prahu masov∞ konzumnφ a komunikaΦnφ revoluce, ve kterΘ se spoleΦnost i trh polarizujφ. St°ednφ t°φda, n∞kdejÜφ opora tr₧nφho hospodß°stvφ i demokracie se drolφ. Na jednΘ stran∞ vznikß skupina vysoce kvalifikovan²ch specialist∙, v²born∞ placen²ch, vzd∞lan²ch, informovan²ch, zcestoval²ch a kosmopolitnφch, zam∞°en²ch na kvalitu ₧ivota, na voln² Φas a nßroΦnΘ soukromΘ aktivity. Tito lidΘ p°edstavujφ skupinu nßroΦn²ch, netrp∞liv²ch, velmi lukrativnφch zßkaznφk∙ vy₧adujφcφch komfortnφ slu₧by. Jejich protip≤lem je stßle v∞tÜφ skupina zßkaznφk∙, kte°φ minimalizujφ a zjednoduÜujφ svou spot°ebu a orientujφ se na prodejny levnΘho zbo₧φ. SpoleΦnost se podle Pernici [PER00] m∞nφ v pru₧nou (postindustrißlnφ) spoleΦnost zalo₧enou na informacφch a na stimulovßnφ pot°eb. Vytvß°enφ nov²ch pot°eb a tφm i nov²ch spot°ebitel∙, zßkaznφk∙, se stalo hybnou silou hospodß°skΘho r∙stu. V hospodß°skΘ sfΘ°e tomuto procesu odpovφdß p°echod od kontinußlnφho, analyzovatelnΘho a p°edvφdatelnΘho v²voje k v²voji turbulentnφmu. Prokazateln²m d∙sledkem nßstupu elektronickΘho obchodu na sv∞tovΘ hospodß°stvφ je takΘ dalÜφ globalizace sv∞tov²ch trh∙. OΦekßvß se, ₧e tento druh obchodu jeÜt∞ vφce propojφ trhy r∙zn²ch evropsk²ch a sv∞tov²ch zemφ. Diepolt [DIE00] °φkß, ₧e internetovß rizika nemajφ pouze technick² charakter a definuje internetovß rizika v oblasti personßlnφ, strategickΘ a koncepΦnφ, kterΘ Φlenφ do logicky souvisejφcφch kategoriφ - podnikatelsk² zßm∞r (neexistuje-li vztah mezi celkovou strategiφ firmy a internetovou strategiφ, je riziko nenapln∞nφ podnikatelskΘho zßm∞ru znaΦnΘ), d∙v∞ryhodnost a reputace, v²znam Internetu pro podnikßnφ, znalostnφ a personßlnφ zabezpeΦenφ, spolehlivost internetov²ch slu₧eb (nedostupnost slu₧eb m∙₧e mφt za nßsledek obrovskΘ ztrßty), adaptibilita internetov²ch aplikacφ a pravd∞podobnost ·toku na web (zneu₧itφ, zßm∞na nebo zniΦenφ informacφ, kterΘ jsou souΦßstφ IS/IT m∙₧e mφt pro podnik velmi vß₧nΘ d∙sledky).

Stßtnφ informaΦnφ politika

Pro rozvoj elektronickΘho obchodu je klφΦovß aktivita soukromΘho sektoru, pro kter² musφ vlßda vytvß°et p°φznivΘ legislativnφ, sprßvnφ a ekonomickΘ podmφnky. Vlßda ╚eskΘ republiky uΦinila prvnφ d∙le₧itΘ kroky usnesenφm Φ. 525 z 31. kv∞tna 1999, kter²m p°ijala strategick² dokument Stßtnφ informaΦnφ politika s podtitulem Cesta k informaΦnφ spoleΦnosti, kter² definuje 8 prioritnφch oblastφ stßtnφ informaΦnφ politiky vΦetn∞ elektronickΘho obchodu (oblast Φ. 6). Tato politika navazujφcφ na AkΦnφ plßn EvropskΘ komise Cesta k informaΦnφ spoleΦnosti p°ijat² v roce 1994 definuje takΘ nejv²znamn∞jÜφ p°φnosy a mo₧nß rizika rozvoje informaΦnφ spoleΦnosti.

Osm prioritnφch oblastφ stßtnφ informaΦnφ politiky tvo°φ informaΦnφ gramotnost, informatizovanß demokracie, rozvoj informaΦnφch systΘm∙ ve°ejnΘ sprßvy, komunikaΦnφ infrastruktura, d∙v∞ryhodnost a bezpeΦnost informaΦnφch systΘm∙ a ochrana osobnφch dat, elektronick² obchod, transparentnφ ekonomickΘ prost°edφ a stabilnφ a bezpeΦnß informaΦnφ bezpeΦnost. V dokumentu se pravφ, ₧e cesta k informaΦnφ spoleΦnosti je podporovßna souΦasnou technologickou revolucφ, kterß je zalo₧ena na vzßjemnΘm propojenφ informaΦnφch, komunikaΦnφch a masov∞-medißlnφch technologiφch. Jejφm v²sledkem je dramatickΘ snφ₧enφ prostorovΘho a ΦasovΘho omezenφ a zv²Üenφ p°φstupu k mno₧stvφ ve°ejn²ch informacφ. Oproti p°edchozφm technologick²m vlnßm je vliv propojen²ch informaΦnφch, komunikaΦnφch a medißlnφch technologiφ charakterizovßn Üirokou ploÜnostφ a vysokou rychlostφ pronikßnφ do vÜech oblastφ spoleΦnosti. Zm∞ny se ve velmi krßtkΘ dob∞ dotknou prakticky veÜkerΘho pr∙myslu i slu₧eb, ve°ejnΘho i soukromΘho sektoru, celΘ spoleΦnosti v prßci i mimo ni, vzd∞lßvßnφ i zßbavy v ka₧dodennφm ₧ivot∞. InformaΦnφ spoleΦnost tak zßsadn∞ zm∞nφ podnikßnφ, ve°ejnou administrativu i ₧ivot ka₧dΘho obΦana. Nejv²znamn∞jÜφm rysem informaΦnφ spoleΦnosti je posun od zßvislosti na internφch informaΦnφch systΘmech k systΘm∙m vyu₧φvajφcφch externφ komunikace. Internet je konkrΘtnφm p°φpadem informaΦnφ dßlnice a d∙le₧it²m nßstrojem pro rozÜφ°enφ nov²ch slu₧eb. Stßtnφ informaΦnφ politika p°edpoklßdß, ₧e spl²vßnφ informaΦnφch, komunikaΦnφch a masov∞-medißlnφch technologiφ vytvo°φ klφΦov² pr∙mysl 21. stoletφ. Za nejv∞tÜφ p°φnosy informaΦnφ spoleΦnosti pova₧uje stßtnφ informaΦnφ politika vznik nov²ch cest a p°φle₧itostφ pro podnikßnφ, mezi nimi₧ jmenuje marketing, elektronick² obchod, v²robu, bezskladovΘ hospodß°stvφ, elektronickΘ publikovßnφ, Üφ°enφ videoprogram∙ na vy₧ßdßnφ (video-on-demand), prßci na dßlku (teleworking), prßci ve virtußlnφch t²mech, v²zkumnΘ sφt∞, °φzenφ dopravy a vzd∞lßvßnφ. Rozvoj elektronickΘho obchodu p°inese novΘ mo₧nosti podnikßnφ na globalizovanΘm trhu a m∙₧e b²t jednφm z nßstroj∙ pro zv²Üenφ konkurenceschopnosti Φesk²ch podnik∙. InformaΦnφ spoleΦnost p°inese obΦan∙m novΘ mo₧nosti pro vyu₧itφ jejich kvalifikace a uplatn∞nφ tv∙rΦφch schopnostφ. Vytvo°enφ propojenΘho informaΦnφho systΘmu a integrovanΘ sφt∞ kontaktnφch mφst styku se stßtnφ sprßvou p°i vyu₧itφ Internetu umo₧nφ odstranit zbyteΦnou byrokracii a p°iblφ₧φ stßt i obce obΦan∙m.

InformaΦnφ spoleΦnost na jednΘ stran∞ p°inese novΘ mo₧nosti pro rozvoj ekonomiky a uplatn∞nφ vysoce kvalifikovan²ch pracovnφk∙, na druhΘ stran∞ zhorÜφ mo₧nosti pro uplatn∞nφ mΘn∞ kvalifikovan²ch a nekvalifikovan²ch. Bude t°eba takΘ upravit legislativu ve smyslu boje proti informaΦnφ kriminalit∞, tj. nedovolenΘmu pronikßnφ do cizφch informaΦnφch systΘm∙ a dat, podvod∙m s elektronick²mi dokumenty a Üφ°enφ zßvadn²ch dat. Mo₧nosti stßtu k ovliv≥ovßnφ realizace informaΦnφ politiky tvo°φ legislativa, p°id∞lovßnφ finanΦnφch zdroj∙, uplatn∞nφ ostatnφch finanΦnφch nßstroj∙, °φzenφ a koordinace prost°ednictvφm p°φsluÜn²ch orgßn∙ stßtnφ sprßvy. Pro realizaci stßtnφ informaΦnφ politiky byla z°φzena Rada pro stßtnφ informaΦnφ politiku a ┌°ad pro stßtnφ informaΦnφ systΘm. SouΦßstφ dokumentu je takΘ harmonogram realizace vybran²ch ·kol∙ stßtnφ informaΦnφ politiky.

Perspektivy elektronickΘho obchodu

Elektronick² obchod p°edstavuje zcela novou dimenzi obchodovßnφ. Loebl [LOE00a] °φkß, ₧e elektronick² obchod p°edstavuje novou technologickou revoluci srovnatelnou s pr∙myslovou revolucφ 19. stoletφ, kterß v nßsledujφcφch letech zm∞nφ zp∙sob vedenφ obchodu, obvykl² charakter a standardnφ struktury obchodnφch transakcφ. Andersen Consulting udßvß, ₧e elektronick² obchod a pr∙mysl informaΦnφch technologiφ odpovφdajφ za t°etinu reßlnΘho ekonomickΘho r∙stu ve Spojen²ch stßtech v letech 1995 - 1999. SpojenΘ stßty vÜak pomalu p°estßvajφ b²t v oblasti elektronickΘho obchodovßnφ zcela dominujφcφmi. Jejich podφl na celkovΘm objemu elektronickΘho obchodu by se m∞l podle IDC ji₧ v roce 2001 snφ₧it z 62 % dosa₧en²ch v roce 1999 na 48 %.

Ji₧ v roce 2000 p°edstavoval podle odhad∙ Boston Consulting Goup (BCG) internetov² obchod 1,2 % americkΘho maloobchodu, v Evrop∞ prozatφm pouze 0,2 % (nap°φklad ve èvΘdsku vÜak dosahoval ji₧ 0,7 %). Podle spoleΦnosti IDC dosßhne v roce 2003 sv∞tov² elektronick² obchod obratu 1,6 bilionu dolar∙, z Φeho₧ pln²ch 1,4 bilionu (87,5 %) dolar∙ p°ipadne na obchod v oblasti B2B. Podle odhad∙ GartnerConsulting poroste do roku 2004 sv∞tov² elektronick² obchod roΦnφm tempem 87 %, objem obchodovßnφ p°es Internet (B2C) dokonce o 124 % roΦn∞. GartnerConsulting °φkß, ₧e internetovß ekonomika p°estane b²t zßle₧itostφ firem typu dot.com. P°evlßdat bude naopak hybridnφ model, v n∞m₧ budou tradiΦnφ firmy vyu₧φvat Internetu jako dalÜφho prodejnφho kanßlu. Podle Durieua [DUR01] budou tradiΦnφ obchodnφci v ji₧ v roce 2002 zaujφmat dv∞ t°etiny on-line trhu a zb²vajφcφ t°etinu ovlßdnout firmy, kterΘ se budou specializovat v²luΦn∞ na elektronick² obchod. Durieu takΘ uvßdφ zajφmav² p°edpoklad, podle kterΘho bude a₧ 93 % vÜech on-line obchod∙ EvropskΘ unie probφhat dφky prßvnφm, technick²m a kulturnφm rozdφlnostem na vnit°nφch trzφch jednotliv²ch Φlensk²ch zemφ.

Nejv²znamn∞jÜφ p°ekß₧ky rozvoje elektronickΘho obchodu

Podle MohelskΘ [MOH00] jsou nejv²znamn∞jÜφmi faktory ovliv≥ujφcφmi rozvoj elektronickΘho obchodu ·rove≥ vzd∞lßnφ, ·rove≥ pov∞domφ o Internetu, tr₧nφ ekonomika, funkΦnφ soustava legislativnφch a regulaΦnφch opat°enφ, infrastruktura telekom∙, rozÜφ°enφ za°φzenφ pro p°φstup k Internetu a fungujφcφ platebnφ systΘmy. GartnerGroup °φkß, ₧e jsou to prßv∞ slabΘ pov∞domφ a vzd∞lßnφ, mezery v tr₧nφ ekonomice, nedostateΦnß legislativa a slab² regulßtor, ÜpatnΘ a monopolnφ podmφnky v telekomunikacφch, malΘ rozÜφ°enφ p°φstupov²ch bod∙ a slab∞ pou₧itelnΘ bankovnφ systΘmy, co brzdφ rozvoj elektronickΘho obchodu v zemφch st°ednφ a v²chodnφ Evropy.

Za nejv∞tÜφ brzdy vyÜÜφho rozÜφ°enφ Internetu, kter² je klφΦov²m faktorem rozvoje elektronickΘho obchodovßnφ, v ╚eskΘ republice pova₧uje Pricewaterhouse Coopers ni₧Üφ p°φjem populace (hrub² domßcφ produkt na hlavu p°epoΦten² podle parity kupnφ sφly je v ╚eskΘ republice p°ibli₧n∞ t°etinov² oproti Spojen²m stßt∙m a zhruba poloviΦnφ oproti pr∙m∞ru ve vÜech Φlensk²ch zemφch OECD), vyÜÜφ nßklady na p°ipojenφ a vyu₧φvßnφ Internetu (tyto nßklady jsou v ╚eskΘ republice ve ÜpiΦce a₧ o 311 % vyÜÜφ ne₧ v USA a nap°φklad o 43 % vyÜÜφ ne₧ v sousednφm N∞mecku) a nedostateΦnß jazykovß vybavenost (podle ╚S┌ umφ anglicky pouze 29 % ╚ech∙). Vß₧nou p°ekß₧kou rychlΘho rozvoje elektronickΘho obchodu je takΘ skuteΦnost, ₧e 53 % obyvatelstva je v ╚eskΘ republice poΦφtaΦov∞ negramotn²ch.

RuÜΦßkovß [RUè00b] °φkß, ₧e z nejr∙zn∞jÜφch uve°ej≥ovan²ch Φφsel vypl²vß, ₧e zßsadnφ bariΘry rozvoje elektronickΘho obchodovßnφ v ╚eskΘ republice nejsou ani v technologiφch ani v legislativ∞, jak se Φasto uvßdφ, ale v lidsk²ch hlavßch. D∙kazem tohoto tvrzenφ je zjiÜt∞nφ Andersen Consulting, podle kterΘho se 73 % mana₧er∙ velk²ch Φesk²ch firem odmφtalo na poΦßtku roku 2000 elektronick²m obchodem a podnikßnφm zab²vat, proto₧e v n∞m nespat°ovali ₧ßdnΘ reßlnΘ v²hody. V∞tÜina mana₧er∙ byla p°esv∞dΦena, ₧e Internet se hodφ pouze pro marketingovΘ aktivity. Jan Winkler (Senior Manager Andersen Consulting) °φkß, ₧e hlavnφ p°ekß₧kou rozÜφ°enφ elektronickΘho podnikßnφ v ╚eskΘ republice je kulturnφ bariΘra. V ╚eskΘ republice chybφ pocit nalΘhavosti a zßrove≥ zde existuje znaΦnß ned∙v∞ra v∙Φi Internetu ze strany u₧ivatel∙. Podle Winklera je °eÜenφ p°edevÜφm v nßstupu mladÜφ generace na mana₧erskΘ posty. Schopnost tv∙rΦφm zp∙sobem se rozhodovat v oblasti elektronickΘho podnikßnφ je dßna p°edevÜφm poΦφtaΦovou gramotnostφ mana₧er∙.