>    Pojem elektronický obchod
>    Informační systém a informační technologie
>    Komunikační prostředí
>    Elektronická výměna dat
>    On-line obchodování (B2C)
>    On-line obchodování (B2B)
>    Elektronické platby
>    Řízení dodavatelského řetězce a logistické služby
>    Non-Store Retailing
>    Elektronický marketing
>    Vybrané technologie
>    Bezpečnost elektronického obchodu
>    Systémová integrace
>    Podmínky v oblasti legislativy
>    Příležitosti, rizika, perspektivy a překážky

>    Přehled literatury
>    Přehled zkratek
>    Práce ve formátu PDF
<  úvodní strana   diskusní fórum   autor   podněty a připomínky  >

. . . . . . . .  Ř í z e n í   do d a v a t e l s k é h o   ř e t ě z c e
a   l o g i s t i c k é   s l u ž b y
(e-commerce fórum :-))

Jindra [JIN95] říká, že logistika (obchodní logistika) je vědní a pragmatická disciplína zabývající se plánováním, řízením a realizací toku zboží a informací, tak aby správná komodita byla ve správný čas na správném místě s co nejnižšími náklady. Podle nejnovějších definic chápeme logistiku jako časově vztažené umisťování zdrojů (zboží, kapacit včetně výrobní, pracovníků a informací) nebo jako strategické řízení integrovaných řetězců (supply chains) [PER00]. Ty představují posloupnost kroků určených k uspokojení zákazníků a zahrnují opatřování, výrobu, distribuci, disponování s odpady, přidruženou dopravu, skladování a informační technologie. Do integrovaných řetězců jsou integrováni dodavatelé, externí poskytovatelé logistických služeb i zákazníci. Vývoj dospívá podle Pernici [PER00] ke stadiu, kdy si místo podniků budou konkurovat celé logistické řetězce. Pražská [PRA97] říká, že logistický řetězec je posloupnost navazujících a vzájemně sladěných logistických podsystémů, kterými prochází materiálový tok (tok zboží). Ruščáková [RUŠ00a] uvádí supply chain jako dodavatelský řetězec. Řízení dodavatelského řetězce SCM (Supply Chain Management) je jednou z nejdůležitějších oblastí elektronického obchodu a znamená optimalizaci odběratelsko-dodavatelské řetězce především prostřednictvím Internetu.

Podle Pernici [PER00] se podniky musejí rozhodnout pro jednu ze dvou logistických strategií. Usiluje-li podnik o lukrativní náročné zákazníky, potom musí mít strategii založenou na konkurenci prostřednictvím úrovně dodavatelských služeb. Spokojí-li se podnik s druhořadým postavením, s chudšími zákazníky a rozhodne-li se konkurovat cenou, potom mu postačí standardní úroveň dodavatelských služeb při důsledně minimalizovaných logistických nákladech. Logistickými náklady jsou náklady na řízení a systém, náklady na zásoby, náklady na skladování, náklady na dopravu a náklady na manipulaci [PRA97]. Stejně jako v oblasti IS/IT je v logistice trendem outsourcing v podobě externích logistických služeb (vnější logistika). Charakteristickým rysem vnější logistiky je vzájemná integrace obchodních aktivit dodavatele a odběratele. Dnes se vnější logistika týká především zajišťování služeb jako je doprava a skladování. V budoucnu však budou podniky tímto způsobem využívat také poradenství, obchodní prognostiku a služby spojené s řízením podniku (zdroj Intentia).

Problematika řízení zásob

Řízení zásob, klíčový bod efektivity každé firmy, spočívá v neustálém hledání křehké rovnováhy, kdy nedostatečné zásoby způsobují nespokojenost zákazníků a ztráty z nerealizovaných prodejů a nadměrné zásoby naopak zvyšují náklady na jejich financování a skladování. Zavedením elektronické výměny dat a využitím možností Internetu získáváme předpoklady pro zavedení moderních systémů řízení zásob. Metoda just in time (JIT) spočívá v řešení časové a věcné vazby pohybu zboží s cílem odstranit zásoby a nahradit je přesně fungujícími dodávkami [PRA97]. Metoda just in time navazuje na starší japonskou metodu Kanban, která byla jednou z hlavních příčin zázračné japonské produktivity 60. let. Just in time je metoda zaměřená na lepší využívání investic, materiálu, kapacit a distribuce.

Systém plynulého zásobování CRP (Continuous Replenishment) je systém řízení zásob metodou just in time. CRP mění tradiční proces zásobování řízený maloobchodem v proces vzájemné spolupráce, kde požadavky na zásobování stanovuje dodavatel podle informací přijatých od maloobchodu. Proces plynulého zásobování tak začíná přijetím zprávy elektronické výměny dat popisující denní stav zásob. Přijatá data jsou vyhodnocena, zařazena do archívu a dále použita jako podklad pro sestavení předpovědi a návrhu objednávky. CRP aplikace generuje na základě historie vývoje dodávek týdenní předpověď a stanovuje bezpečnou hladinu zásob. Tato předpověď je vytvářena s ohledem na plánované období, aktuální trendy včetně ochrany vůči mimořádným výkyvům. CRP Aplikace navrhuje objednávky a určuje doporučená množství na základě porovnání množství dostupného zboží na skladě s očekávaným prodejem. Po uskutečnění základních výpočtů optimalizuje dodávku časovým vyvážením zásob zboží s ohledem na logistiku, přepravní aj. omezení.

Podobnou metodou je metoda Rychlé odezvy (Quick Response). Ta vychází z myšlenky, že informace o oběhu výrobku a stavu zásob jsou plynule předávány mezi jednotlivými členy distribučního řetězce. Dodavatelé a prodejny mohou s těmito informacemi lépe koordinovat svou činnost, zkrátit dobu obratu zásob a snížit tak objem takto vázaného kapitálu. Zavedením této metody pro svých téměř 2.500 supermarketů v roce 1992 dosáhl americký K-Mart ve spolupráci s více jak dvěma sty dodavateli snížení zásob o 20 % při současném nárůstu prodeje o 15 % (zdroj Intentia).

V systému řízení zásob dodavatelem VMI (Vendor Managed Inventory), jež navazuje na systémy plynulého zásobování, dodavatel zcela přebírá úkoly běžně spojované s objednáváním zboží. Namísto tradičních objednávek zboží předává odběratel dodavateli pravidelně informace o aktuálním stavu zásob. Dodavatel přebírá zodpovědnost za doplnění zboží a v rámci smluvně daných pravidel navrhuje objednávku a realizuje dodávku. Systém VMI je významným krokem ke zjednodušení a zefektivnění distribučního řetězce. Na straně maloobchodu uspoří zdroje a eliminuje out-of-stock (položky bez zásoby), na straně výrobce zprůhlední tok zboží a umožní lépe plánovat výrobu. Příkladem aplikace VMI je světový maloobchodní gigant Wal-Mart, který tento systém zavedl již v 80. letech.

Systém ASN (Advanced Ship Notice - rozšířené údaje o dodávce) pracuje na principu rozšířeného kódu EAN 128. Ten umožňuje zápis informací o způsobu distribuce, ale i další údaje na úrovni palety zboží. Při expedici se do systému řízení maloobchodu zašle pomocí zařízení na čtení čárových kódů zpráva elektronické výměny dat obsahující přesné údaje o expedovaném zboží včetně obsahu jednotlivých palet. Díky tomu může být odběratel připraven na hladkou přejímku zboží. Stejným způsobem je do systému odeslána i zpráva potvrzující samotné přijetí zboží. Přejímka tak spočívá pouze v porovnání informací z palet s obsahem zprávy ASN, čímž se proces příjmu zboží značně urychlí [PET98].

Nejucelenějším systémem řízení zásob je ECR (Efficient Consumer Response - efektivní reagování na požadavky zákazníka). ECR, které kombinuje výhody výše zmíněných systémů, je spontánní reakcí na rostoucí nedostatky v efektivitě řízení zásob a marketingových aktivit. ECR je založeno na respektování posílení úlohy spotřebitele a na lepší spolupráci mezi obchodními partnery. Konkrétními přínosy na straně obchodníka jsou rychlejší oběh zboží, vyřazení neprodejných výrobků a snížení provozních nákladů. Přínosem pro dodavatele je možnost lepšího plánování výroby a úspora logistických nákladů. Pro zákazníka znamená zavedení ECR zvýšení dostupnosti zboží a relativní snížení cen.

Oggel [OGG01] říká, že ECR je proces, v jehož rámci dodavatelé a obchodníci pracují společně, aby omezili neefektivnosti v dodavatelském řetězci, zejména v logistice. ECR je založeno na tom, že lepší je poznat potřeby zákazníků a reagovat na ně, než přesvědčovat zákazníky, aby si koupily to, co je k dostání. Mezi klíčové komponenty ECR patří podle Oggela strategie a schopnosti, optimalizace sortimentu, promocí a uvádění nových výrobků na straně řízení poptávky a integrovaní dodavatelé, synchronizovaná výroba, kontinuální doplňování, automatizované objednávky, spolehlivý provoz a cross-docking (doplňování zboží přímo z příjmu) na straně řízení nabídky. Mezi největší přínosy ECR Oggel uvádí odstranění nadbytečných zásob, zbytečného přebalování, přemisťování a dohledávání položek, odstranění duplicitních vazeb a zdvojené manipulace, což vede souhrnně k lepšímu využití času a vyšší efektivitě.


 Obrázek č. 7 Schéma tradičního vztahu dodavatel - obchod (odběratel) [OGG01]


 Obrázek č. 8 Schéma nového vztahu dodavatel - obchod (odběratel) na bázi ECR [OGG01]

Mezi klíčové aspekty ECR řadí Oggel [OGG01] také definování kategorií zboží a jejich řízení jako podnikatelských jednotek při současné standardizaci uvádění výrobků na trh, šíře sortimentu a promoce - category management. Kuchař [KUCH01] říká, že category managemet je řízení skupiny produktů jako samostatné obchodní jednotky (SBU), která má vlastní cílový trh, vlastní cíle a vlastní strategii.

Marketing Plánování Nákup Merchandising Prodej
analýza externích dat plánování prodejů, nákladů a zisku řízení zdrojů řízení toku zboží promoce
analýza konkurence stanovení rozsahu a hloubky kategorie vztahy s dodavateli optimalizace zásob akční slevy
store a brand positioning stanovení sortimentní struktury kontrola dodržování dohodnutých podmínek space management komunikace se zákazníky
definice kategorie a role kategorie pretesty řízení nákupu doplňování zboží display
analýza výkonnosti kategorie stanovení cenové hladiny stanovení základních cen lokální adaptace (sortiment, ceny)  
stanovení cílové skupiny kategorie     řízení sezónních změn a aktivit  
stanovení positioningu kategorie        

 Tabulka č. 2 Složky category managementu [KUCH01]

Využití kurýrních služeb

Nedílnou součástí prodeje zboží prostřednictvím Internetu je dodání zboží zákazníkovi. Zákazník by měl zboží dostat co nejrychleji, v neporušeném stavu a pokud možno také co nejlevněji. Využití služeb kurýrních společností je jedním z příkladů externí logistiky. Udává se, že jenom v roce 1999 vzrostl v České republice objem takto distribuovaných zásilek o 50 - 70 % (zdroj DPD).

Při doručení prostřednictvím kurýrní služby může dojít k tomu, že kurýr nezastihne odpovědnou osobu, zboží doručí někomu jinému nebo jej vůbec nedoručí a nedojde již k pokusu o další doručení. Dalším nebezpečím je poškození obalu nebo zboží, poškození křehkého zboží, ztráta nebo záměna zásilky během přepravy a omezená možnost reklamace [HRA00]. Podle odhadu Boston Consulting Group (BCG) je na evropské on-line trhu pouze 88 % zboží objednaného přes Internet doručeno v pořádku. Odrazem těchto problémů společně s problémy s elektronickými platbami je stále velmi vysoký podíl on-line nákupů na dobírku. Zákazník zde neplatí za zboží dříve, než zásilku skutečně obdrží a zkontroluje.

Hitem poskytovatelů kurýrních služeb je tzv. tracking, který představuje sledování pohybu zásilky během trasy k adresátovi. Dopravce v určených bodech (distribuce) snímá čárový kód balíku a dokumentuje tak splnění určité etapy dopravní cesty. Odesílatel může tuto informaci získat prostřednictvím Internetu (NetTracking, WAP tracking), SMS zpráv (GSM tracking) nebo elektronické pošty (E-tracking).




























(c) Radek Froulík 2000 - 2001