. . . . . . . .  S y s t é m o v á   i n t e g r a c e
(e-commerce fórum :-))

Podnik, který chce být úspěšný v prostředí elektronického podnikání a nové ekonomiky, potřebuje mít integrovány nejen veškeré vnitřní procesy, což zajišťují ERP systémy, ale také procesy vnější (vztahy uprostřed logistického řetězce, vztahy se zákazníky, orgány státní zprávy atp.). Srdcem IS/IT podniku tak přestává být systém plánování podnikových zdrojů ERP, který je pozvolna nahrazen systémem pro řízení elektronického podnikání EBM (E-business Management), jehož se stává integrální součástí. Pro současné IS/IT je charakteristické distribuované prostředí (centrála, pobočky, partneři). V tomto prostředí jsou implementovány softwarové aplikace na různých platformách a operačních systémech. Vvětšina dnešních organizací je charakteristická platformou Windows na straně osobních počítačů, různými serverovými systémy (IBM, Compaq, Sun, HP atp.) a různými protokoly (nejčastěji TCP/IP). Základní podmínkou integrace je proto schopnost různých aplikací, aplikací pracujících na různých platformách a používajících různé datové modely, formáty a komunikační protokoly, aplikací v různých společnostech, předávat si vzájemně potřebná data.

K integraci ERP aplikací se již dlouhá léta používá elektronická výměna dat EDI. Ta však byla pro svou nákladnost pro většinu firem nedostupná. Teprve až rozvoj Internetu přinesl široce dostupné komunikační řešení, které vytváří v kombinaci s možnostmi jazyka XML zcela nové možnosti pro rozvoj elektronického podnikání. Jednotlivé součásti systému EBM mohou vzájemně velmi efektivně komunikovat prostřednictvím XML dokumentů a Internetu.

Messaging a message queuing

Hlavními důvody pro využití technik messagingu a message queuingu je vývoj v oblasti softwaru, který spěje od monolitických aplikací přes model klient/server a třívrstvou architekturu k distribuovaným aplikacím, které rozkládají svou činnost mezi větší počet vzájemně spolupracujících částí, které mohou vykazovat různou míru autonomie, adaptability, mobility a replikace. Vzájemná komunikace mezi aplikacemi přestává mít synchronní charakter. Používaný asynchronní způsob komunikace se již neřídí přesnými časovými souvislostmi, ale naopak připouští libovolné prodlevy umožňující autonomní chování jednotlivých částí a předpokládá tak také možnost nepředvídatelného chování sítě (zejména v prostředí Internetu). U značně distribuovaných aplikací nemusí být ani přesně známo, kolik částí bude v daném okamžiku vzájemně spolupracovat.

Nároky na asynchronní způsob komunikace velmi dobře splňuje právě mechanismus messagingu, přenosu dat v podobě vzájemně nezávislých zpráv. Podle Peterky [PET00] probíhá messaging mezi aplikacemi v několika krocích. V režimu point-to-point je zpráva vyprodukovaná systémem odesilatele umístěna do fronty pro odeslání. S touto frontou pracuje přenosový mechanismus, který zajišťuje přenos zpráv do fronty doručených zpráv na straně příjemce. Aplikace příjemce pravidelně sleduje obsah své vstupní fronty, pokud se zde nacházejí nové zprávy, aplikace je vyzvedne a dále zpracuje. V případě komunikace publish/subscribe může jedna strana oslovit takový počet ostatních částí, který sama nezná a který se dynamicky mění. Přenos zpráv zde probíhá přes mezifrontu, do které se umisťují všechny odeslané zprávy. Z této mezifronty jsou zprávy předávány na vyžádání do různých vstupních front. Tento typ messagingu se nazývá message queuing MQ (řazení zpráv do front).

Messaging bývá v praxi nejčastěji realizován middlewarovými prostředky implementovanými mezi dvěma softwarovými vrstvami, mezi sítí, která zajišťuje přenos dat a mezi aplikacemi, které messaging využívají. Pro využitelnost messagingu má klíčový význam používání otevřeného standardu pro formát přenášených zpráv, tak aby mohly různé messagingové aplikace vzájemně komunikovat. Také v messagingu se proto stále častěji využívá perspektivní formát XML.