______________________________________________
╚tenφ
V programech je dßna p°ednost Φtenφ metodou analyticko-syntetickou, ale uplat≥uje se i metoda globßlnφ, tj. metoda Φtenφ celk∙ na zßklad∞ zrakovΘ pam∞ti a porozum∞nφ ΦtenΘmu textu. Vlastnφmu Φtenφ p°edchßzφ p°φpravnΘ obdobφ (viz v²Üe), kterΘ je pro ob∞ metody podobnΘ.
Nßsleduje v metod∞ analyticko-syntetickΘ utvß°enφ spojenφ hlßska-pφsmeno, spojovßnφ pφsmen do slabik a slabik do slov. Po zvlßdnutφ tvaru slova se vybavuje odpovφdajφcφ obsah, dφt∞ se zam∞°uje na chßpßnφ smyslu ΦtenΘho textu. Ka₧dß etapa podmi≥uje zvlßdnutφ etapy nßsledujφcφ. RozliÜuje-li nap°.dφt∞ nep°esn∞ a pomalu tvary, pak to m∙₧e b²t jedna z p°φΦin pomalΘho Φtenφ.
Ve vÜech programech je dostateΦnß zßsoba slov, dalÜφ slova i texty je mo₧nΘ dopl≥ovat. Tak m∙₧e dφt∞ nap°. v
Sovφ Φφtance pracovat s jak²mkoli textem, kter² si p°ipravφte, t°eba texty z uΦebnic naukov²ch p°edm∞t∙.
DalÜφ p°ednostφ program∙ je volitelnost nßroΦnosti slov od velmi snadn²ch typu ömßma, pilaö a₧ po slova se souhlßskov²mi shluky. Nap°. program
Hrßtky s Barborou nabφzφ 59 soubor∙ r∙znΘ ·rovn∞ a zam∞°enφ.
Program Sovφ Φφtanka je urΦen pro starÜφ d∞ti. Texty jsou obsahov∞ nßroΦn∞jÜφ, slova majφ obtφ₧n∞jÜφ hlßskovou stavbu. Navφc jsou texty vybrßny z r∙zn²ch ₧ßnr∙ beletrie tak, aby Φtenß°e inspirovaly k p°eΦtenφ si celΘho dφla.
Volbou rychlosti, s nφ₧ se text objevuje, m∞nφme sledovanΘ cφle. Nap°. p°i pomalΘ expozici vedeme dφt∞ k peΦlivΘmu Φtenφ po slabikßch, p°i zv²Üenφ rychlosti sledujeme p°edevÜφm plynulost oΦnφch pohyb∙.
╚tenφ textu lze kombinovat s poslechem z magnetofonu. (Sovφ
pohßdky jsou namluveny - staΦφ p°ehrßvat p°es zvukovou kartu.) Nejprve text namluvφme sami, dφt∞ pak Φte a zßrove≥ poslouchß tent²₧ text jako kontrolu svΘho v²konu.
VÜechny programy vedou ke spoleΦnΘmu cφli, a to je plynulΘ, zautomatizovanΘ Φtenφ s porozum∞nφm.
Etapy ve v²voji Φtenφ:
1. Identifikace pφsmen, utvß°enφ spojenφ hlßska-pφsmeno
2. Slabika jako zßkladnφ jednotka Φtenφ, Φtenφ po slabikßch
3. ╚tenφ slov, spojovßnφ grafickΘ formy sáobsahem
4. ╚tenφ souvislΘho textu
5. Porozum∞nφ obsahu ΦtenΘho textu
nßvrat na zaΦßtek
vyu₧itφ jednotliv²ch program∙
______________________________________________
Psanφ
Psanφ na poΦφtaΦi stßle vφce nahrazuje psanφ rukou. OpravnΘ programy mohou do jistΘ mφry suplovat neznalost gramatiky. Nedomnφvßme se, ₧e by znalost gramatiky a rukopis pozb²valy postupn∞ na v²znamu, pouze je t°eba si tuto skuteΦnost uv∞domit p°i formulovßnφ po₧adavk∙ na ₧ßky a preferovßnφ urΦit²ch ·kol∙ jako zßkladu pro hodnocenφ a klasifikaci.
Rukopis nepochybn∞ z∙stane jednou z osobnostnφch charakteristik Φlov∞ka, stejn∞ jako diktßt bude nadßle jednφm z prost°edk∙ zjiÜ¥ovßnφ ·rovn∞ v∞domostφ. V²znamn∞jÜφ vÜak je a bude schopnost samostatn∞ pφsemn∞ vyjad°ovat svΘ myÜlenky, sd∞lenφ a t°eba pomocφ poΦφtaΦe.
Grafomotoriku ve smyslu psanφ rukou nelze dostupn²mi poΦφtaΦov²mi programy rozvφjet. M∙₧eme vÜak pomocφ program∙ zam∞°en²ch na rozvφjenφ jemnΘ motoriky a utvß°enφ dalÜφch dovednosti (p°edevÜφm
Sovφ galerie) p°ispφvat k lepÜφmu zvlßdnutφ sprßvnΘho psanφ.
PφsemnΘ vyjad°ovßnφ je zßle₧itost v²razn∞ subjektivnφ ovlivn∞nß mnoha faktory, nap°. rozumovΘ schopnosti, ·rove≥ v∞domostφ, motivace k vyjad°ovßnφ, slovnφ zßsoba, fantazie.
Z v²Üe uveden²ch d∙vod∙ nßsledujφ jen vybranΘ oblasti, ne etapy nßcviku psanφ.
Oblasti nßcviku psanφ
1. Hlßskovß stavba slov
2. Hranice slov vápφsmu
3. FonetickΘ psanφ - jak slyÜφme
4. Opis textu
nßvrat na zaΦßtek
vyu₧itφ jednotliv²ch program∙
______________________________________________
Matematika
P°ed vlastnφm uΦenφm matematiky si dφt∞ utvß°φ p°edmatematickΘ p°edstavy. Pat°φ sem zvlßdnutφ pojm∙: v∞tÜφ-menÜφ-nejmenÜφ, orientace v prostoru a v Φase, geometrickΘ tvary. ╚asov∞ spadß tato etapa do p°φpravnΘho obdobφ, tedy p°edÜkolnφho v∞ku a poΦßtku 1.roΦnφku
zßkladnφ Ükoly. Specißln∞ pro toto obdobφ je urΦen program Sovφ
kostky.
Absence p°edmatematick²ch p°edstav m∙₧e b²t jednou z p°φΦin dlouhodob²ch obtφ₧φ v matematice.
PotΘ nßsleduje utvß°enφ Φφseln²ch p°edstav v oboru do 10, porovnßvßnφ Φφsel v tomto oboru, rozklady Φφsel, globßlnφ zvlßdnutφ mno₧stvφ bez poΦφtßnφ po jednΘ
(Sovφ Φarod∞j), orientace v ΦφselnΘ °ad∞. Teprve potom nßsledujφ operace s Φφsly. Tyto dovednosti v oboru do deseti jsou zßkladem dalÜφho poΦφtßnφ v desφtkovΘ soustav∞. Proto je jim v∞novßna pozornost v poΦφtaΦov²ch programech. Nenφ t°eba tuto etapu usp∞chat. Bez jejφho zvlßdnutφ nem∙₧e dφt∞ postupovat dßle, proto₧e v matematice vφce ne₧ v jin²ch p°edm∞tech je nutnΘ respektovat nßvaznost jednotliv²ch dovednostφ.
PoΦφtßnφ s p°echodem p°es desφtku a s Φφsly vyÜÜφmi zvlßdß dφt∞ tφm snßze, Φφm kvalitn∞jÜφ zßklady jsou polo₧eny. Zde se zßkladnφ dovednosti (porovnßvßnφ Φφsel, orientace na ΦφselnΘ ose) opakujφ s u₧itφm vyÜÜφch Φφsel.
Programy pod Windows (Sovφ ZOO)nabφzejφ nastavenφm parametr∙ °eÜenφ vÜech typ∙ ·kol∙ na r∙zn²ch ·rovnφch. Lze zvolit poΦφtßnφ v oboru 0-9, 0-99, 0-999, poΦφtßnφ s cel²mi Φφsly, desetinn²mi Φφsly i zlomky a vÜe s nebo bez znamΘnka.
Etapy p°i osvojovßnφ matematiky
1. P°edmatematickΘ p°edstavy (programy pro p°φpravnΘ obdobφ)
2. Utvß°enφ Φφseln²ch p°edstav v oboru do 10
3. Porovnßvßnφ mno₧stvφ a Φφsel
4. ╚φselnß °ada
5. MatematickΘ operace
6. Pozice Φφslic váΦφsle
7. ╪φmskΘ Φφslice
UvedenΘ etapy se prolφnajφ.
nßvrat na zaΦßtek
vyu₧itφ jednotliv²ch program∙
