Mezi troskami v Olympii najdeme poz∙statky velkΘho Diova chrßmu, kter² se mohl honosit jednφm z div∙ sv∞ta.
Chrßm byl postaven v letech 468 - 456 p°. n. l. architektem Lib≤nem z ╔lidy na malΘ vyv²Üenin∞ v posvßtnΘm okrsku Olympie. D≤rsk²ch sloup∙, kterΘ ho nesly, bylo na pr∙Φelφch po Üesti a po t°inßcti na stranßch. Dosahovali v²Üky 10,5 m - asi jako na athΘnskΘm Parthen≤nu, ale byly dvakrßt tak silnΘ, tak₧e stavba p∙sobila velmi monumentßln∞ a₧ t∞₧kopßdn∞. Na zßpadnφ Ütφt∞ chrßmu byl zobrazen boj kentaur∙ s Lapithy a i ostatnφ strany byly bohat∞ zdobeny. Chrßm byl rozd∞len na t°i obvyklΘ oddφly. Ve st°ednφ celle, rozd∞lenΘ dv∞ma °adami d≤rsk²ch sloup∙ na t°i lod∞, stßl na dla₧b∞ z ΦervenΘho vßpence, oblo₧enΘ bφl²m mramorem Φern² vßpencov² kvßdr, kter² tvo°il podstavec pro nejv∞tÜφ skvost chrßmu. Pro sochu Dia OlympskΘho, vlßdce boh∙.
Jeho autorem byl Feidias jeho₧ sochy znßme bohu₧el jen z popis∙ nebo kopiφ. Podle papyru objevenΘho a publikovanΘho roku 1910 vφme, ₧e byl odsouzen za svatokrßde₧ a bezbo₧nost - na jednom ze sousoÜφ AthΘny zobrazil pr² tvß° svΘho p°φtele Perikla a dokonce i svoji. Svatokrßde₧ spoΦφvala v nep°esnΘm vy·Φtovßnφ odpadu slonoviny. NicmΘn∞ ╔li∩anΘ za n∞j zaplatili obrovskou kauci - 40 talent∙ - a odvedli ho do Olympie, kde pro n∞ stvo°il svΘ vrcholnΘ dφlo.
NßvÜt∞vnφka chrßmu musela nejprve ohromit jejφ velikost. Kallimachos uvßdφ, ₧e m∞°ila 37,5 stop a samotn² tr∙n 30 stop plus 3 stopy podstavce (celkem asi 12,5 m). Jinφ auto°i je potvrzujφ nebo sni₧ujφ, ale i tak se Strab≤n domnφval, ₧e je chrßm Diovi mal². Sedφcφ Zeus toti₧ dosahoval a₧ ke stropu, tak₧e kdyby se cht∞l postavit, bylo by nutnΘ odnΘst st°echu.
Druhß v∞c, kterß nßvÜt∞vnφka ohromila, byla drahocennost sochy. Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nepokrytΘ Φßsti t∞la ze slonoviny a tr∙n z cedrovΘho d°eva vyklßdanΘho ebenem a slonovinou. (Vlastnφ jßdro bylo ze d°eva.)
Feidiovo mistrovstvφ tyto vlastnosti dokonale dovrÜilo. Plinius napsal: "Mnoho soch se chvßlφ, p°ede vÜemi vÜak Zeus v Olympii, vyhotoven² Feidiem ze zlata a slonoviny." Pro ╪eky vÜak socha znamenala krom∞ obrazu nejvyÜÜφho z boh∙ takΘ pomnφk velikosti Hellady, proto₧e tr∙n byl vyzdoben v²jevy z °eckΘ mytologie.
Zeus sed∞l na tr∙ne a z jeho tvß°e zß°il d∙stojn² klid. Ve vlasech m∞l v∞nec olympijskΘho vφt∞ze. P°es leΘ rameno m∞l p°ehozen zlat² plßÜ¥, v pravΘ ruce dr₧el sochu bohyn∞ vφt∞zstvφ NφkΘ, levou se opφral o vysokou berlu hellanodik∙ vyklßdanou drahokamy, na kterΘ sed∞l jeho posvßtn² orel.
Zbo₧n² °φmsk² cφsa° Theodosius II. nechal tuto "pohanskou modlu" odvΘzt do Konstantinopole, kde potom, pr² za po₧ßru roku 475, beze stopy zmizela.