Slavnou sochu Helia, boha slunce, vytvo°il CharΘs z Lindu. Nem∙₧eme p°esn∞ °φct, co z pramen je pravda a co pov∞st, proto₧e ₧ßdn² z antick²ch spisovatel∙ ji nikdy nevid∞l stßt. Mnozφ si Φasto odporujφ a jejich nßzor∙m se Φasto m∙₧eme jen smßt.
N∞kte°φ ho popisujφ jako 30 nebo i 50 m vysokou sochu, kterß stojφ rozkroΦena nad vjezdem do p°φstavu a v ruce dr₧φ pßnev se ₧hav²m uhlφm. Jinφ ho popisujφ jako 54 m vysokou sochu stojφcφ na vyv²Üenin∞, kde byla ve st°edov∞ku postavena kaple sv. Jana KolosskΘho. Za nejv∞rohodn∞jÜφ popis se pova₧uje popis Fil≤na, kter² ho popsal jako "voln∞ stojφcφ mu₧skou postavu", stojφcφ na podstavci z bφlΘho mramoru, do kterΘho byla zapuÜt∞na chodidla sochy. Ve vzpa₧enΘ ruce pr² dr₧el pochode≥, na kterΘ se dala zapßlit hranice.
Podle Fil≤nov²ch ·daj∙ zhotovil CharΘs tohoto "boha sedmdesßt loket vysokΘho" (asi 11 m) celkem "z 500 talent∙ m∞di a 300 talent∙ ₧eleza", tedy asi z 30 tun kovu. NicmΘn∞ Polybios uvßdφ, ₧e egyptsk² krßl Ptolemaio III. EuergetΘs poslal na opravu a znovupostavenφ Kolosu 3000 talent∙ m∞di, tak₧e se Fil≤n∙v ·daj zdß podhodnocen².
Postavenφ Kolosu se nesetkalo s jednoznaΦn²m souhlasem. N∞kter²m se zdßlo socha zbyteΦn∞ drahß, jinφ tvrdili, ₧e se HΘlios urazφ, kdy₧ se na obloze "vztyΦφ novΘ slunce".
Kolos vÜak podlehl zem∞t°esenφ v roce 223, 225, nebo 227 p°. n. l. Kolos tedy stßl pravd∞podobn∞ jen 66 let. Strab≤n pozd∞ji napsal: "Nynφ le₧φ na zemi, shozen² zem∞t°esenφm, zlomen² v kolenou. Rho∩anΘ ho pro n∞jakou v∞Ütbu pak u₧ nepostavili". Podle zprßvy z roku 635 prodal Mu'ßvija trosky Kolosu "jakΘmusi Äidovi" z Edessy.