Mausoleum vzniklo jako d∙kaz velkΘ lßsky krßlovny Artemφsii k zem°elΘmu man₧elovi Mauss≤ll≤vi. ╪φkß se, ₧e po poh°bu na hranici rozdrtila zpopeln∞nΘ kosti a potom je vypila spolu s vodou a vo≥avkami, proto₧e "tou₧ila se stßt ₧iv²m nßhrobkem Mauss≤llov²m". A navφc mu nechala postavit nejvelkolep∞jÜφ nßhrobek od dob pyramid.
Stavba byla spojenφm pyramidy, zikkuratu a °eckΘho chrßmu. Tφmto zp∙sobem jedineΦn∞ vyjad°ovalo postavenφ Halikarnasu na hranicφch °eckΘho, mezopotßmskΘho a egyptskΘho sv∞ta.
Stavbu navrhli architekti P²theos a Satyros. Zßkladem stavby byl mohutn² obdΘlnφkov² podstavec z nepßlen²ch cihel, oblo₧en² mramorem. Jeho p°esnΘ rozm∞ry bohu₧el neznßme. Auto°i uvßd∞jφ rozmezφ 18,9 x 42,3 x 11,1 m a₧ 66 x 77 x 30 m. Na podstavci stßl nßhrobnφ chrßm obklopen² 36 i≤nsk²mi sloupy, kterΘ nesly st°echu v podob∞ Φty°iadvacetistup≥ovΘ pyramidy. Mezi sloupy se nachßzela socha°skß v²zdoba. Na vrcholu pyramidovitΘ st°echy se tyΦilo sousoÜφ Mauss≤lla a Artemφsii na voze ta₧enΘm Φty°sp°e₧φm. Podle Plinia byla v²Üka o zem∞ a₧ k sousoÜφ 46 metr∙!
Na v²zdob∞ jednotliv²ch stran Mauzolea se podφleli Le≤charΘs, Bryaxis, Skopßs a PrßxitelΘs (a mo₧nß i Tφmotheos). Ka₧d² z nich vyzdobil jednu stranu. Skop vyzdobil v²chodnφ stranu v²jevy Boje ╪ek∙ s Amazonkami. Prßv∞ jeho v²zdoba se zachovala z nejv∞tÜφ Φßsti.
Je zajφmavΘ, ₧e Mauzoleum stßlo jeÜt∞ ve 12. stoletφ. Ve 13. stoletφ ho poÜkodilo zem∞t°esenφ a v nßsledujφcφm stoletφ bylo zniΦeno p°i stavb∞ hradeb pevnosti svatΘho Petra rhodsk²mi rytφ°i, kte°φ z n∞j brali stavebnφ kßmen. Jeho zbytky byli objeveny a₧ v 19. stoletφ.