Faros je mal² protßhl² ostrov v bezprost°ednφ blφzkosti pevniny a vytvß°φ s nφ p°φstav, kter² mß dva vjezdyà NejzazÜφ v²b∞₧ek ostrova Faru tvo°φ skßla obklopenß mo°em. Na tΘto skßle stojφ obdivuhodnß v∞₧, postavenß z bφlΘho kamene, kterß se jmenuje jako ostrov. Postavil ji S≤stratos, p°φtel krßl∙, pro bezpeΦnost plavc∙, jak hlßsß nßpis: "S≤stratos z Knidu, Dexifan∙v syn, boh∙m chrßnφcφm plavce". Pob°e₧φ je toti₧ na obou stranßch bez p°φstavu a krom∞ toho nφzkΘ, obklopenΘ skßlami a m∞lΦinami; je tu tedy nutnΘ vysokΘ a z mo°e dob°e viditelnΘ znamenφ pro plavce, aby lehce naÜli vjezd do p°φstavu.

Strab≤n: Zem∞pis

Strab≤n se vÜak nezmi≥uje o vzhledu ani v²Üce "v∞₧e". V dob∞ jeho nßvÜt∞vy se vÜak majßk nachßzel v troskßch, kterΘ z n∞j uΦinil Caesar jako trest vzpurnΘ Alexandrii, a "ob²valo ho jen mßlo strß₧c∙".
Podle v²poΦt∙ Flavia Josepha m∞°il majßk 180 m, ale badatelΘ z poΦßtku 20. stoletφ tuto v²Üku sni₧ujφ asi o Φtvrtinu. Minimßlnφ ·daj se pohybuje kolem 135 m. Podle antick²ch historik∙ m∞la stavba majßku Φtvercov² p∙dorys s dΘlkou strany 180 - 190 m. Na tΘto zßkladn∞ stßl velk² dvoupatrov² palßc s v∞₧φ v ka₧dΘm rohu. Z jeho st°etu vystupovala Φtverhrannß v∞₧ vysokß 60 - 80 m, kterß se postupn∞ zu₧ovala a byla zakonΦena cimbu°φm. Z jejφho st°edu vystupovala dalÜφ, u₧Üφ a nejspφÜe osmibokß v∞₧, zakonΦenß n∞kolikavrstvovou kamennou ploÜinou, na kterΘ stßla okrouhlß sloupovß sφ≥ otev°enß na vÜechny strany. V nφ se zapalovala hranice d°φvφ. Sloupy nesly jeÜt∞ pyramidovou v∞₧, na jejφm₧ vrcholku stßla pravd∞podobn∞ socha Poseid≤na. Podle Plinia byl ke stavb∞ pou₧it mramor.
Majßk poniΦen² Caesarov²mi vojsky proÜel rekonstrukcφ za vlßdy cφsa°∙ Claudia a Nerona. Ve 4. stoletφ ho poÜkodilo zem∞t°esenφ a od tΘ doby se ji₧ nevyu₧φval. Od 7. stoletφ slou₧il jen jako dennφ majßk, ale v 10. stoletφ ho poniΦilo dalÜφ zem∞t°esenφ. Ve 14. stoletφ ho zaΦali lidΘ rozebφrat jako snadno dostupn² zdroj stavebnφho materißlu. Zem∞t°esenφ z roku 1326 dφlo jeho postupnΘ zkßzy dovrÜilo.