";Bohyn∞ lovu se zlat²mi Üφpy", "lovkyn∞ krßsnß, je₧ s oÜt∞pem po horßch chodφ", "bohyn∞ stateΦnΘ mysli", "ctihodnß panna" - tak naz²val HomΘr bohyni Artemidu, jejφ₧ pozemskΘ sφdlo se nachßzelo v Efesu.

Jejφm otcem byl samotn² Zeus, nejvyÜÜφ b∙h star²ch ╪ek∙. Jejφ matka byla tΘ₧ bohyn∞, zlatovlasß LΘta.. M∞la jednoho bratra, Apoll≤na, boha sv∞tla a slunce, kter² byl neomyln²m st°elcem a v∞Ütcem a byl "nejkrßsn∞jÜφm z boh∙". Narodili se spolu na ostrov∞ DΘlu v Kykladßch nebo podle jinΘ verze v Ortygii u Efesu.

Vzhled p∙vodnφho Artemidina chrßmu z nejstarÜφho obdobφ nenφ znßm. Vφme jen, ₧e v 8. Stoletφ stßla poblφ₧ mφsta, kde jsou dnes jeho zbytky svatyn∞ s d°ev∞nou sochou bohyn∞. V dalÜφch obdobφch byla tato svatyn∞ rozÜi°ovßna a p°estavovßna, ale vlastnφ chrßm, kter² se °adφ mezi divy sv∞ta vznikl jako samostatnß stavba.
Strab≤n pφÜe, ₧e si EfesanΘ pozvali dva stavitele z KrΘty: Chersifrona z Kn≤ssu a jeho syna Metagena. Stavba, kterß zaΦala v polovin∞ 6. stol., vÜak ·dajn∞ trvala cel²ch 120 let, tak₧e se na nφ vyst°φdalo vφce stavitel∙.
Chrßm byl 100 metr∙ dlouh² a 55 Üirok². Celou stavbu lemovalo dvou°adΘ sloupovφ. Sloupy dosahovaly v²Üky 18 m (Plinius). Chrßm samotn² se d∞lil na t°i Φßsti. P°ednφ dvoranu neslo 8 sloup∙, hlavnφ sφ≥ (naos, cellu) neslo 18 sloup∙ a zadnφ mφstnost 4 sloupy. Za sochou bohyn∞ stßl jeÜt∞ jeden sloup. Sloupy byly vytesßny z mramoru (obvykle se pou₧φval vßpence) a dovß₧ely se z vφce ne₧ 5 km (8000 dvojkrok∙) vzdßlenΘho dolu. P°i jejich vztyΦovßnφ pr² pomßhala samotnß Artemis. Chrßm pat°il patrn∞ mezi prvnφ stavby, u jejφch₧ sloup∙ se pou₧ilo ozdobn∞jÜφho i≤nskΘho stylu hlavic sloup∙ mφsto dosud pou₧φvanΘho stylu d≤rskΘho. Dvacet Üest sloup∙ neslo nad patkami dvoumetrovΘ reliΘfy, co₧ bylo pro °eckou architekturu ojedin∞lΘ. Stejn²m zp∙sobem byla provedena i v²zdoba tympanonu (troj·helnφkov² Ütφt nad p°ednφm a zadnφm sloupovφm. Vrchol tympanonu Φn∞l do v²Üky 25 m a neslo mramorovΘ sousoÜφ. V ka₧dΘm rohu st°echy stßla socha mramorovΘho b²ka. Socha bohyn∞ v srdci chrßmu, v celle, byla z cedrovΘho d°eva.
Chrßm stßl v plnΘ nßdhe°e vφce ne₧ p∙l tisφciletφ. B∞hem tΘ dob byl v den narozenφ Alexandra VelikΘho (21. Φervence 356 p°. n. l.) jednou vypßlen. Alexandr vÜak nechal chrßm obnovit. Po p∞tisetletΘ historii, kdy k chrßmu proudili poutnφci, aby se Artemid∞ poklonili, p°iÜli G≤tovΘ a chrßm zniΦili. EfesanΘ chrßm jeÜt∞ jednou obnovili, ale v tΘ dob∞ ji₧ zaΦali poutnφci sm∞°ovat spφe do kapliΦky jinΘ "CtihodnΘ pany", kde nakonec vyrostl jeÜt∞ v∞tÜφ chrßm.
Rozsudek smrti vynesli nad chrßmem °φmÜtφ cφsa°i Theodosii I. a Theodosis II, kte°φ nejprve na°φdili uzav°enφ pohansk²ch chrßm∙ (roku 383) a pozd∞ji (roku 426) i jeho zbourßnφ. Jejich rozsudek jeÜt∞ umocnilo zem∞t°esenφ, kterΘ kdysi nßdhernou stavbu prom∞nilo v trosky.