EgyptskΘ pyramidy jsou bezesporu nejznßm∞jÜφ ze sedmi div∙. Nejvφce nßs udivuje jejich velikost - jak²m zp∙sobem je mohli starov∞cφ lidΘ v∙bec postavit, kdy₧ nejv∞tÜφ kvßdr z Chufevovy pyramidy vß₧φ 40 tun. Na jejich stavbßch se nepodφleli otroci, ale svobodnφ obΦanΘ.
Richard Lepsius se to pokusil vysv∞tlit jako prvnφ. Podle n∞j byla nejprve do skßly vytesßna Üikmß chodba s poh°ebnφ komorou, nad kterou se zaΦala stav∞t pyramida, kterß se stßle rozÜi°ovala a sm∞rem nahoru zu₧ovala. Stavba trvala po cel² ₧ivot panovnφka, tak₧e zem°el-li panovnφk mlad², m∞l jen malou pyramidu.
Dnes je vÜak tato teorie dßvno p°ekonanß. Dnes usuzujeme, ₧e zßkladnφ kßmen polo₧il sßm krßl, co₧ se neobeÜlo bez nßbo₧ensk²ch ob°ad∙. èlo koneckonc∙ o stavbu nßbo₧enskΘho charakteru. Zatφmco jedni hloubili poh°ebnφ komoru, jinφ zarovnßvali terΘn a jinφ pracovali na nßvrhu vlastnφ pyramidy - dΘlce stran, ·hlu sklonu, orientaci atd. I kdy₧ neznali kompas, tvo°φ odchylka od astronomickΘho severu u osy Chufevovy pyramidy necelou desetinu stupn∞. St°ed stavby tvo°ilo kamennΘ jßdro z rub∞ opracovan²ch kamen∙, o kterΘ se opφraly dalÜφ vrstvy s ·stupky, na kterΘ se usadilo povrchovΘ oblo₧enφ. Kameny se dovß₧eli z co nejbli₧Üφch lom∙. èpiΦku pyramidy tvo°ila malß ₧ulovß pyramida se jmΘnem jejφho majitele a nßpisem na poΦest boha slunce. Plßny se Φasto b∞hem stavby m∞nily. Nap°. "Velkß pyramida" m∞la mφt p∙vodn∞ jen jednu poh°ebnφ komoru, ale dφky zm∞nßm plßn∙ vznikly komory t°i. Pou₧itß komora se nachßzφ v t°etin∞ v²Üky pyramidy a mß rozm∞ry 5,2 x 10,4 x 5,8 m. Jejφ klenbu tvo°φ dva masivnφ kamennΘ bloky op°enΘ o sebe v tupΘm ·hlu a nesou tak celou vßhu zbytku pyramidy. Jejφ v²Üka Φinila 139,7 m a boΦnφ strana je dlouhß cel²ch 232,4 m.
Je to mnoho, co by se dalo nejen o tΘto nejv∞tÜφ pyramid∞ napsat. Krom∞ mnoha dalÜφch pyramid stßly kolem ka₧dΘ z nich desφtky dalÜφch hrobek hodnostß°∙ a kn∞₧φ, kterΘ tak vytvß°ely rozlehlß "h°bitovnφ m∞sta".