Archív článků z cesty kolem světa 1998-9

www.eCesty.cz - Kam jste se vždycky chtěli podívat!

e- časopis
o
nezávislém cestování

>Stažení deníků
>Fotografie
>Odkazy
>O autorovi
>Příště...

Archív cesty kolem světa 1998-9

Pocity Trochu jsem se rozepsal o pocitech jež mám z cesty kolem světa. Nic sáhodlouhého, jen pár úvah nad způsobem jakým jsem ji realizoval, co a proč bych udělal trochu jinak a taky o 3 nejlepších a 3 nejhorších místech celé cesty. (8. 10. 1999)	Finance O tom kolik jsem utratil na cestě kolem světa, jestli jsem utratil víc než jsem plánoval a taky co bych teď udělal trochu jinak. (9. 8. 1999)
Deník a fotografie Stále přibývají nové a nové stránky online deníku a fotografií, ve formátu MS Word už jsou ke stažení k dispozici první dva díly deníku.	Internetové zprávy z cesty Z cesty jsem pečlivě posílal e-mailové zprávy, čtěte jak to všechno probíhalo. (1.8.1999)

Deník a fotografie

cks*.doc

Tištěný deník II. díl: - "Jihovýchodní Asií"
> Jak jsem viděl Thajsko, Malajsii, Singapur a Indonésii: (5. 10. 2000)
Tištěný deník I. díl: - "Na indický subkontinent"
> S Bangladéší jsem zakončil první část CKS a dokončil tak první díl deníku pokrývající cestu Běloruskem, Ruskem, Kazakstánem, Čínou, Pákistánem, Indií, Nepálem a Bangladéší. Tady si ho můžete stáhnou, stejně jako přílohy deníku: (7. 5. 2000)

Austrálie

DENÍK

Northern Teritorry III.: NP Uluru - Kata Tjuta, NP Watarrka (26. 10. 2000)
> Posvátné skály Uluru a Kata Tjuta
> King's Canyon
Northern Teritorry II.: Stuart Highway a Alice Springs (19. 10. 2000)
> Po Stuart Highway do Alice Springs
> Alice Springs, oáza v pouštích Rudého středu
Northern Teritorry I.: Darwin a NP Kakadu (12. 10. 2000)
> Darwin, tropická vstupní brána do Austrálie
> Nejen o domorodých kresbách v Národním parku Kakadu

Skalní převis Nourlangie je odedávna "obrazárnou" místních domorodců

Skalní kresba, NP Kakadu

FOTOGRAFIE

Northern Teritorry III. (26. 10. 2000)
> NP Uluru - Kata Tjuta, NP Watarrka
Northern Teritorry II. (19. 10. 2000)
> Stuart Highway a Alice Springs
Northern Teritorry I. (12. 10. 2000)
> Darwin a Národní park Kakadu

LASTURKY
> Australské dolary

Indonésie

Berevná sopečná jezera, Keli Mutu

DENÍK

Profil země (zajímavosti, ceny, víza, klikací mapa, odkazy) (5. 10. 2000)

Nusa Tenggara, panenské ostrovy II.: Flores a Timor (5. 10. 2000)
> Labuhan Bajo, že by domov Mariany, Perly z Labuhanu?
> Bajawa a domorodé vesničky
> Proč sopečná jezírka Keli Mutu mění barvu?
> Sawuským mořem lodí na Timor
> Timorské zastavení
Nusa Tenggara, panenské ostrovy I.: Sumbawa a Rinca (27. 9. 2000)
> Sumbawa Besar - "vesnické" hlavní město Sumbawy
> Rybářský přístav Sape
> Za největšími žijícími ještěry na světě
Bali a Lombok: Denpasar, Ubud, Pura Besakih a další (13. 9. 2000)
> Jak vypadá konzumní Bali, zabalené s mašličkou pro bohaté turisty (Denpasar, Kuta)
> A jak vypadá skutečné Bali, bez mašličky :-) (Ubud a okolí)
> Výlet po balijských chrámech
> Strastiplná cesta přes Lombok
Jáva: Yogyakarta, Borobudur, Prambanan, Národní park sopek Bromo-Tengger-Semeru (1. 9. 2000)
> Jak jsem si vychutnal představení stínového divadla wayang kulit (Yogya)
> Borobudur - největší buddhistický chrám na světě
> Prambanan - hinduistické chrámy v moři islámu
> Jak si udělat pravé indonéské batikované tričko (Yogya)
> V kráterech sopek Tengger a Bromo

Při západu slunce vytvářejí "býčí" střechy domů Minangkabauů efektní siluety

Západ slunce, Bukittinggi

Jáva: Jakarta, Cirebon, Pangandaran, planina Dieng (18. 8. 2000)
> Jakartské kontrasty
> Cirebon - tiché město sultánovo
> Pohoda na plážích Pangandaranu
> Na lodi Jávou
> Mlhou zahalené chrámy na mystické planině Dieng
Sumatra: Medan, národní park Gunung Leuser, jezero Toba, Bukittingi (4. 8. 2000)
> Jak k sobě nalákat orangutany v národním parku
> Mezi bývalými lidožrouty u jezera Toba
> Vesničky uprostřed Sumatry

FOTOGRAFIE

Nusa Tenggara, panenské ostrovy II. (5. 10. 2000)
> Do nitra Floresu a Timoru
Nusa Tenggara, panenské ostrovy I. (27. 9. 2000)
Nusa Tenggara jsou panenské ostrovy (Sumbawa, Rinca)
Bali a Lombok - Denpasar, Ubud, Pura Besakih a další (13. 9. 2000)
> Bali - ostrov bohů a umění

Z představení stínového divadla wayang kulit

Stínové divadlo, Yogyakarta

Jáva: Yogyakarta, Borobudur, Prambanan, Národní park sopek Bromo-Tengger-Semeru (1. 9. 2000)
> Střední a východní Jáva, rozmanitost vpravdě indonéská - sopky, hinduistické chrámy, buddhistické stupy a neuvěřitelná Yogoyakarta
Jáva: Jakarta, Cirebon, Pangandaran, planina Dieng (18. 8. 2000)
> Z bohaté i chudé Jakarty
> Střední Jáva - ráj klidu
Sumatra: Medan, národní park Gunung Leuser, jezero Toba, Bukittingi (4. 8. 2000)
> Orangutani, džungle, kráterové jezero Toba
> Život ve městech a na vesnici

LASTURKY
> Indonéské rupie

Malajsie

DENÍK

Profil země (zajímavosti, ceny, víz, klikací mapa, odkazy) (4. 8. 2000)
> Ekonomický boom hnaný skrytým rasismem, proč se na malajsijské vlajce opakuje číslo 14 a další
> Praktické informace a odkazy na stránky o Malajsii

Georgetown (Penang), Kuala Lumpur (19. 7. 2000)
> Nejen o hinduistickém, poněkud masochistickém svátku Thaipusam
Kota Bharu, Melaka, Kuala Lumpur, Cameron Highlands (23. 6. 2000)
> Z koloniální Melaky přes supermoderní Kuala Lumpur na tiché čajové plantáže Cameronovy vysočiny

Pohled na oddané při Thaipusamu je někdy drastický, ale oni jsou v transu a necítí bolest

Propíchnutý oddaný, Penang

FOTOGRAFIE

Georgetown (Penang), Kuala Lumpur (19. 7. 2000)
> Propíchnuté tváře, háky v zádech, tyče zabodnuté do boků - to je masochistický svátek Thaipusam v obrazech
Kota Bharu, Melaka, Kuala Lumpur, Cameron Highlands (23. 6. 2000)
> Obrazové kontrasty Malajsie - nejvyšší mrakodrapy světa proti ručně obdělávaným čajovým plantážím

LASTURKY
> Malajsijští yang pertuan agongové na bankovkách. (23. 6. 2000)

Singapur

Zeď čínského chrámu s krásně barevně sladěnou mozaikou draka

Kachlíková zeď čínského chrámu

DENÍK

Profil země (zajímavosti, ceny, víz, klikací mapa, odkazy) (23. 6. 2000)
> Lvi, tygři, Merlion a zákazy
> Praktické informace a odkazy na stránky o Singapuru

> Jak si Číňani představují město budoucnosti (12. 6. 2000)

FOTOGRAFIE

> Singapurské kontrasty: tradiční kultura čínská, indická a muslimská se dost drsně mísí s veskrze moderní kulturou západní (12. 6. 2000)

LASTURKY
> Singapurské dolary (12. 6. 2000)

Thajsko

Informace:
> Cesta džunglí buddhů: mystická země s mizející atmosférou.
> Praktické informace a odkazy na stránky o Thajsku. (30. 5. 2000)
Deník - část III.: Hua Hin, Hat Rai Leh, Narathiwat
> Jih Thajska je úplně jiný než sever. Takový víc thajský... (30. 5. 2000)
Deník - část II.: Čiang Mai, Phanom Rung, Phimai, Kančanaburi
> Horské kmeny na severu Thajska, khmérské chrámy na severovýchodě, most přes řeku Kwai uprostřed. (16. 5. 2000)
Deník - část I.: Bangkok, Damnoen Saduak, Ayuthaya, Sukhotai
> Buddhové v rýžových polích, buddhové mezi mrakodrapy, buddhové na vodních kanálech, samí buddhové. Tak začíná moje pouť po Thajsku. (7. 5. 2000)

Strážný démon yak před chrámem Wat Phra Kaew

Démon yak, Bangkok

Fotografie: Hua Hin, Hat Rai Leh, Narathiwat
> Pláže, skalnaté ostrovy, rybářské vesničky. (30. 5. 2000)
Fotografie: Čiang Mai, Phanom Rung, Phimai, Kančanaburi
> Thajsko přeci jen nejsou pouze Buddhové. (16. 5. 2000)
Fotografie: Bangkok, Damnoen Saduak, Ayuthaya, Sukhotai
> Buddhistické stupy v Sukhotai, Velký palác v Bangkoku, vodní trh v Damoen Saduak a další fotografické vzpomínky z Thajska. (7. 5. 2000)
Lasturky:
> Thajským bankovkám dominuje thajský král, který je pro Thajce pozemským zosobněním boha. Mají však i zajímavý, a zatím málo používaný způsob ochrany proti padělání. (7. 5. 2000)

Bangladéš

Mladá kráska, Radžšahí

Informace:
> Bangladéš pro nás stále zůstává neobjevenou a neznámou krásou.
> Praktické info a odkazy na další stránky o Bangladéši. (12. 4. 2000)
Deník:
> Od terakotových chrámů po širokých a rušných řekách do neuvěřitelně nacpané Dháky. (12. 4. 2000)

Fotografie:
> Ač chudá země, Bangladéš je překvapivě fotogenická - uvidíte na 30 fotografiích. (12. 4. 2000)
Lasturky:
> Na bangladéšských bankovkách se mísí tradice se současností á la "socialistické světlé zítřky". (12. 4. 2000)

Nepál

Informace:
> Nepál nejsou jen hory, ale taky směsice hinduistických chrámů a buddhistických stup, exotická zvířena, svatí sádhuové...
> Čtětě i praktické info o tomhle "Sídle pod horami". (12. 4. 2000)
Deník - část II.: Kathmandské údolí, Džanakpur
> Nepál nejsou jen hory, ale taky třeba... chrámy s návody na erotický život vyrytými do dřevěných krovů. (15. 3. 2000)
Deník - část I.: Lumbini, národní park Čitvan
> Víte, že se Buddha pravděpodobně narodil v Nepálu? A víte, že v Nepálu žijí krokodýlové? Chcete vědět jaké je to jezdit v Nepálu na střeše autobusu? (2. 3. 2000)

Odpočívající krokodýl, NP Čitvan

Fotografie: Káthmandú, Swayambunath, Bodhnath, Patan, Bhaktapur, Džanakpur
> V Nepálu se buddhismus mísí s hinduismem a je občas opepřen erotickým uměním. Podívejte se na 40 nových fotografií z Nepálu. (15. 3. 2000)
Fotografie: Lumbini, národní park Čitvan
> Prvních pár fotek z Nepálu patří především zvířatům. (2. 3. 2000)

Lasturky:
> Nejen kráva Milka :-) má divnou barvu. (2. 3. 2000)

Indie

Sestry, Puškar

Informace:
> Indie jako zdroj lásky a nenávisti, Indie jako lék, Indie jako sen. Kromě krátké charakteristiky se podívejte i na příklady cen, rozpočet a další zdroje informací o Indii na Internetu. (21. 2. 2000)

Deník - část VII.: Darjeeling a cesta do Bangladéše
> Navštivte se mnou plantáže, kde se pěstuje jeden z nejkvalitnějších čajů světa! (15. 3. 2000)
Deník - část VI.: Ellora, Adžanta, Bhopál, Sanči, Khadžuraho, Váranásí
> Umělecká díla takového rozsahu a originality jako jeskyně v Elloře a Adžantě, "erotické" chrámy v Khadžurahu, či ghaty u posvátné Gangy ve Váranásí mohla být stvořena snad jen v Indii. (13. 2. 2000)
Deník - část V.: Puškar, Ahmedabád, Puna, Bombaj
> Z posvátného městečka Puškar do gigantické a zcela světské Bombaje. (20. 1. 2000)
Deník - část IV.: V poušťi Thar, rádžasthánské pevnosti, kouzelný Udajpur, chrám v Ranakpuru
> Vypravte se s námi na velbloudu pouští Thar! Kromě toho navštívíme i starobylé kamenné pevnosti v Džajsalméru, Džodpuru a Čittorgarhu, kouzelné jezerní město Udajpur a skvostně zdobený džajnský chrám v Ranakpuru. (7. 1. 2000)
Deník - část III.: Ágra a okolí, Džajpur, Šekawati
> Pokud někdo zná jen jednu jedinou věc z Indie, určitě je to Tádž Mahál. Tádž je nejen vrchol mogulské architektury v Indii, ale nejspíš i neslavnější a nejznámější pomník lásky na světě. A právě do Ágry, "domovského" místo Tádže, zavítáme na začátku další části deníku.
> Z Ágry naše kroky povedou do neuvěřitelně pestrého Rádžasthánu, indického státu s největším počtem pevností a doslova barevných měst. To je však jen předehra k cestě do rozlehlé pouště Thar. O tom ale až příště.
> Opět jsem nepřidal moc fotek, už ale pracuju na způsobu jak to co nejdřív napravit. Mám jich stovky, jen je musím nějak dostat do elektronické podoby. (23. 12. 1999)

Tádž Mahál, Ágra

Deník - část II.: Dillí, Mathura a Vrindáván
> Podle toho, co jsem dříve četl o Dillí jsme se měli dostat do města plného lidí, smogu a odpadků, prostě do pekla. Bylo to tak doopravdy? Nedá se v Dillí přeci jen nalézt něco pěkného? O tom a i o nedalekém rodišti Krišny, dnes známém především sídlem védského hnutí Haré Kršna, čtěte v další části deníku z Indie.
> Zatim v něm není moc fotek, ale brzy se to budu snažit doplnit - dám vědět :-). (9. 12. 1999)
Deník - část I.: Amritsar, Dharamsala, Manali
> Po čtyřiceti dnech cesty se dostáváme do jednoho z předělů mé cesty kolem světa - Indie. Jak nás přijala a jak na nás zapůsobila? Čtěte o pohnutém osudu sikhského Pandžábu a buddhistického Himačalpradéše. (1. 12. 1999)

Nové fotografie z Rádžasthánu (21. 9. 2000)
> Modrý Džodpur, červený Džajpur, zlatý Džajsalmér, Puškar, Udajpur

Fotografie: Rádžasthán - Džajpur, Džajsalmér, Ranakpur, poušť Thar
> Neuvěřitelně barevný Rádžasthán ve 20 fotografiích. (30. 3. 2000)

Fotografie: Darjeeling
> Městečko čaje. (17. 3. 2000)

Fotografie: Dillí, Ágra
> Konečně jsem našel přijatelný fotolab, který dělá pěkné fotky z diáků. Měly by zase na stránkách začít přibývat - pro dnešek z Dillí a Agry.
> Fotky jsem rozdělil podle indických svazových států, protože jich bylo na jednu stránku příliš a načítáno trvalo zbytečně dlouho. (13. 2. 2000)

Květiny v Darjeelingu mají roztodivné tvary i barvy

Květina, Darjeeling

Fotografie: Amritsar, Dharamsala, Rohtang, Dillí a další místa
> Nové fotky z nejrozmanitější, nejbarvitější a fotograficky nejvděčnější země světa. (1. 12. 1999)

Lasturky: (1. 12. 1999)

Pákistán

Informace:
> Pár slov o Pákistánu a jeho lidech, odkazy na další stránky o Pákistánu, rozpočet, příklady cen atd. (16. 11. 1999)

Deník - část II.: Islamabád a Ráwalpindi, Taxila, Lahaur
> Definitivně jsme sjeli z hor a dostali se do víru pákistánských měst plných barevných tržišť, starých mešita a pevností, ale taky odpadků a špíny. Přesto je na co se dívat a co obdivovat. Třeba moderní Islamabád, archeology "vykopanou" Taxilu, nebo mešitu Badšahi a Červenou pevnost v Lahauru, předzvěsti to blížící se Indie. (16. 11. 1999)
Deník - část I.: Karakoramská dálnice
> Nejzdobenější auta na světě, jež drží pohromadě už jen silou vůle, jedny z nejrozbitějších silnic, vinoucí se přitom 200 metrů nad údolím řeky Indus, nejšílenější řidiči. Dáte-li tohle všechno dohromady, dostanete podobu života na pákistánské části Karakoramské dálnice, nejvýše položené dálnice světa. Proveze nás kolem osmitisícovek, horských vesniček a ledovců až na předměstí pákistánské "výkladní skříně" - Islamabádu. (29. 10. 1999)

Mozaika uvnitř dvora mešity Vezíra Chána

Motiv na zdi mešity s citací z koránu, Lahaur

Fotografie:
> Ke stávajícím fotkám z Pákistánu jsem přidal další, především z hor a Lahauru. (16. 11. 1999)

Lasturky: (29. 10. 1999)

Čína

Zeď, Kašgar

Informace:
> V kostce o tom jak jsem viděl Čínu plus nějaké praktické informace. (13. 10. 1999)

Deník - část II.: Poušť Taklamakan, oáza Kašgar, Karakoramská dálnice
> Jak vypadá Čína mimo velkoměsto? Jaké jsou čínské transpouštní dálnice? Jak se žije v nejdolehlejší části Číny? Čtěte v další části deníku z Číny. (13. 10. 1999)
Deník - část I.: Urumči, Tianči, Tulufan:
> Jaké je to v zemi, kde místo nápisů na obchodech se na vás smějí obrázky a pokud jíte zásadně příborem, umřete v ní hlady? Jedním slovem: čínské! Číňany jen tak nic nezmění ani v čínských komunitách v cizině, natož v jejich domovině - Číně... (23. 9. 1999)

Fotografie:
> Přidal jsem nové fotky z Číny. (23. 9. 1999)

Lasturky: (23. 9. 1999)

Kazakstán

Informace:
> Osud Kazakstánu, odkazy na další informace. (9. 9. 1999)

Deník:
> Z poněkud lezavé a šedivé Moskvy se dostáváme do mírně exotičtějšího prostředí. Cesta do kazakstánské metropole Almaty nám vlakem trvá 3 dny, během níž se se okolí až neuvěřitelně mění. (9. 9. 1999)

Babuška na nádraží prodává svojí úrodu melounů.

babička s melouny, vesnice ve stepi

Fotografie:
> První fotografie z Kazakstánu. (9. 9. 1999)

Lasturky: (19. 8. 1999)

Rusko

Zvonice Ivana Velkého je dominantou Kremlu

Zvonice Ivana Velkého, Moskva

Informace:
> Rusko, země neznámá. (9. 9. 1999)

Deník:
> Začíná dlouhý seriál o cestě kolem světa. Internetové zprávy z cesty byly jen takovým krátkým úvodem, ale v deníku, jehož první pokračování si můžete dnes přečíst, je všechno popsáno řádně podrobně. (19. 8. 1999)

Fotografie:
> První fotografie z Ruska. (19. 8. 1999)

Lasturky: (19. 8. 1999)

Internetové zprávy z cesty

(9.7.1999)	Praha, ČR: Cesta kolem světa skončila. Ve čtvrtek 8. 7. jsem se vrátil do Prahy, místa, ze kterého jsem 19. 7. 1998, před 324 dny vyjel. Konec ale nebyl tak hladký jak jsem si představoval. V Limě jsem se sice vešel do prvního letadla, ale v Atlantě na letišti mě málem zatkli, protože jsem neměl americký vízum (který Češi potřebujou i pro pouhý tranzit - napadlo by vás to?). Pak jsme kvůli bouři nad Atlantou na tři hodiny uvízli v koloně letadel čekajících na vzlet, čímž jsem....
(6.7.1999)	Lima, Peru: Tyden ubehl jako voda a ani jsme se nestacili zacit nudit. Centrum Limy jsme prolezli skrz naskrz a zname tady kazdou cmouhu na zdi a kazdou diru v chodniku. Parkrat jsme zabloudili i do vzdalenejsich ctvrti a presvedcili se, ze Lima ja jako stat ve state - kazda ctvrt, at chuda nebo bohata, si zije vlastnim zivotem jako si ziji jednotliva mesta v zemi. Jen proud smrdicich aut a autobusu je mezi nimi daleko hustsi nez doprva ana silnicich mezsi mesty, vlastne je nepretrzity. Opravdu poslední zpráva :-)
(1.7.1999)	Lima, Peru: Peru jako by se nelibilo, ze uz chceme odletet, protoze na nas pouzilo dost ucinnou zdrzovaci techniku. Jako prostredek vyuzilo Taninu APEX letenku, u ktere jsme potrebovali posunout datum odletu o nekolik dni dopredu. Jelikoz penizky se tenci, tak jsme chteli zmenu provest samozrejme co nejdriv, aby Tana mohla odletet co nejdrivejsim spojenim. Do Limy jsme bohuzel prijeli prave na vikend, takze se zadna zmena nekonala. Nepovedlo se nam to ani v pondeli, protoze v utery byl statni svatek. Tahle veta muze znit trochu nelogicky, ale Peru neni jedina zeme na zemekouli, ktera kvuli tomu, aby si lidi "uzili" svatecniho klidu, prohlasi za svatek i dny do nejblizsiho vikendu, v nasem pripade prave pondeli. Tak vzniklo hluche obdobi 4 dni, behem nehoz jsme mohli jen sedet na zadku a cekat. Poslední zpráva
(27.6.1999)	Lima, Peru: Konec cesty se priblizil rychleji, nez bych si pral, ale bohuzel se to neda zadrzet. Navic jsem se cele tri tydny, co jsme v Peru, snazil ze sveho uctu dostat zbyvajici dolary, ale nejak se zasekly, a tak mame penize uz jen na par dni v Lime. Prave zarizujeme zpatecni letenky a dokonce uz se rysuji data nasich priletu. Takze pokud se nic nezmeni (coz neni v Latinske Americe nikdy jiste :-)), Tana by mela priletet v patek 2. cervence vecer (Lufthansou z Frankfurtu) a ja v sobotu 3. cervence pred polednem (Swissairem z Curychu). Kazdopadne prilet upresnim jeste pred tim, nez se vydame na letiste, tj. ve ctvrtek nebo i driv. Ted jsme ale jeste v Lime a svoji posledni zpravu jsme skoncil v Cusku, takze se prenesme tam. Z Cusca do Limy
(13.6.1999)	Cusco, Peru: Vetsine lidi se pri slove Amazonie asi vybavi Brazilie a hluboka dzungle, ktera pokryva prevaznou cast teto jihoamericke zeme. Amazonska dzungle se ale ve skutecnosti rozklada daleko za hranice Brazilie a pokryva nezanedbatelna uzemi Bolivie, Peru, Kolumbie a Venezuely. Jde pravdepodobne o "nejdzunglovatejsi" dzungli na svete, protoze i pres intenzivni tezbu dreva v ni stale jeste existuji mista, ktera jsou moderni civilizaci netknuta. Te predstave klidu a (po predchozich studenych tydnech i) tepla jsme neodolali a nechali se zlakat k nekolika dnum prave v bolivijske casti Amazonie. Dzungli a pampou
(29.05.1999)	Ciudad de Nuestra Senora de la Paz, Bolívie:Jeste nez jsme nasedli na autobusu smerujiciho pres Andy do bolivijskeho Orura, zastavili jsme se na poslednim miste, jez pred stovkami let na uzemi dnesniho Chile vytvorili Indiani - Cerros Pintados. Na sve by si tady prisel kazdy, kdo slysel o geoglyfech (obrovskych obrazcich vytvorenych poskladanim nebo naopak vysbiranim kamenu) v peruanske Nazce. Geoglyfy v Nazce jsou sice proslulejsi, ale ke shlednuti tech v Pintados nemusite nasednout do letadla abyste se mohli pokochat tim, jakou fantazii tehdy Indiani meli. Na horskem uboci jich je pres 400, z nichz nektere nuti zapracovat lidskou fantazii, jine jsou ale docela "citelne". Fantaskni obrazce zacinaji opet u geometrickych tvaru a pokracuji pres lidske postavy, lamy az po neco, co by Daeniken urcite nazval navstevniky z vesmiru. Nam vsak spis pripadalo, ze jde o domorodce oblecene v kozesinach, ktere jsou pro preziti v Atacame nutne. Bolivie
(06.05.1999)	Santiago, Chile: De ja vu! Urcite jste ho uz meli, ten pocit, ze se neco opakuje, ze jste neco zazili a ted se to deje znovu. Ja jsem ho mel x-krat, ale to co se mi stalo tentokrat, slo hodne za obycejny pocit. Mel jsem totiz moznost prozit dvakrat stejny den! Ze kecam? Tak schvalne posudte sami. V pondeli 19. dubna jsem se rozloucil s Australii a v 9.45 odletel z Melbourne smer Auckland. V Aucklandu jsem stastne presednul na dalsi letadlo a po par hodinach pristal v Papeete, hlavnim meste Francouzske Polynesie. Pristali jsme ve 23.54, coz by samozrejme nebylo nic zvlastniho. Zvlastni ale bylo datum - nedele 18. dubna! Tam uz jsem ale jednou byl! V nedeli 18. dubna vecer jsem se prece balil v Melbourne a chystal se na pondelni let a zaroven ve stejny den jsem tady v Papeete, vystupuju z letadla, vitaji nas Tahitani hrajici na kytary a kazdy dostava malou kyticku. To je teda for. Pres Tahiti do Chile
(18.04.1999)	Melbourne, Austrálie: Canberra a cela Australie ale nezije jen prichazejicim podzimem, nybrz i tim, co se deje v Evrope. Nekteri se dokonce smerem k nasemu kontinentu divaji trochu postrasene. No neni divu, kdyz noviny chrli clanky s titulky od diplomaticky mirneho "Evropa vstupuje do sveho nejvetsiho konfliktu od 2. svetove valky" az po mrazive prime "Valka v Evrope". Jako vzdy v minulosti, kdyz se Evropa dostala do problemu, zareagovala australska vlada vic nez vstricne. Rozhodla se prijmout 4000 albanskych uprchliku z Kosova. Pak ale uznala, ze odvest je tak daleko od domova by bylo jen napomahani Milosevicovu planu "vyalbanstit" Kosovo. Australani me timhle fascinuji. Nejen ze jsou to prijemni pohodari, ale v klidku by nasadili krk, aby pomohli urovnat problemy, ktery jsme si v Evrope vyrobili. Posledni zprava z Australie
(06.04.1999)	Sydney, Austrálie: Predstavte si uzemi 20x vetsi nez nase mala zemicka uprostred Evropy, kde ale zije min lidi nez treba v Brne; uzemi cervenych pisecnych dun a cervenych skal; uzemi, kde se svobodne prohaneji klokani a poust krizuji divoci velbloudi; uzemi odlehlych farem a mestecek vzdalenych hodiny a hodiny cesty od dalsich stejne odlehlych farem a mestecek; uzemi desitky tisic let starych skalnich maleb vytvorenych Aboriginals; uzemi posvatnych jeskyni, ktere smeji spatrit jen zasveceni. To je Northern Territory (NT), byvala soucast statu South Australia (Northern Territory of South Australia), dnes nezavisly clen Australskeho svazu. Australie - pokračování
(21.03.1999)	Darwin, Austrálie: Touzeny obrat v pocasi se v Australii nekonal. Darwin je stejne vlhky (a v tomhle rocnim obdobi i destivy) jako Indonesie. Prozil jsem dalsi mensi kulturni sok - z lidi. Ocekaval jsem, ze Australani budou stejne uzavreni brucouni jako my v Evrope, ale vsichni od imigracnich uredniku pres prodavace v obchodech az po obycejne lidi na ulici jsou uplne jini - usmevavi, prijemni a otevreni. Teprve uvidim, jestli je to jen vlastnost lidi v Darwinu, nebo obecny rys Australanu. Musim si zacit zvykat na novy jazyk - australskou anglictinu. Australani mluvi hodne rychle a polykaji konce slov. Nekdy to jde az do takoveho extremu, ze si pripadam jako bych z kazdeho slova slysel jen prvni slabiku. Napinam usi jak muzu a snazim se rychle si na tenhle jejich zvlastni prizvuk zvyknout. Az se mi to povede, budu se muset poprat s dalsi odlisnosti - slovni zasobou. Nektere australske vyrazy jsem pochytil uz doma - napr. Aussie (australsky), Oz (Australie), kiwi (Novozelandan/ka), G'day ('bry den), jine az tady - barbie (grilovani), arvo (odpoledne), smoko (prestavka). Z Indonesie do Australie
(08.03.1999)	Ubud, Indonésie: Byt v Indonesii Cinanem je dnes tezsi nez kdy jindy. Z Jakarty jsem odjizdel prave v obdobi cinskeho noveho roku, ale presto ze ma nezanedbatelnou cinskou populaci, zadne oslavy jsem nezaznamenal. Cinani vetsinou slavili doma bez velke verejne pompy jako treba v Singapuru nebo Malajsii. Indonesie proste neni Singapur, kde Cinani tvori vyraznou vetsinu, ale bohuzel ani Malajsie, kde se sice na sve cinske spoluobcany divaji trochu skrz prsty, ale o otevrene diskriminaci (tak bezne v Indonesii) nemuze byt ani rec. Zazitek ze vstupu do Indonesie, kdy jsem musel na imigracni karte odpovidat na otazky typu "Vezete nejake cinske tiskoviny, cinskou medicinu apod?", protoze podobne veci jsou v Indonesii zakazane, byl jen tou mirnejsi podobou. Indonésie - pokračování
(16.02.1999)	Jakarta, Indonésie: "Vitejte v Zemi destu" melo stat v sumaterskem pristavu Belawan misto obligatniho "Vitejte v Indonesii". Za ty 2 tydny, co jsem tady, totiz zatim skoro neprestalo prset - je obdobi destu. Alespon ze jsem mel stesti pri imigracni kontrole. Chteli sice videt zpatecni letenku i penize (povinnych 1000 dolaru), ale kdyz jsem jim nejdriv ukazal penize, uspokojilo je to a letenka je uz nezajimala. Nevim, co by nastalo, kdyby zjistili, ze ji nemam. Asi bych ted nesedel v Jakarte a nepsal tenhle dopis. Diky za drzeni palcu - pomohlo to. Štastně v Indonésii
(01.02.1999)	Georgetown, Malajsie: Buddha by mozna plakal nad smerem, kterym se Malajsie riti, ale urcite by se zaradoval z viry, jakou se Malajsijci snazi dostat svou zemi dopredu. Hlavne diky ni je dnes cestovani po Malajsii pohodlne a prijemne, skoro vsude jezdi klimatizovane autobusy (se spoustou mista na nohy :-)), standard ubytovani je vysoky a uroven hygieny nesrovnatelne vyssi nez v oblasti od Turecka az po Banglades. Clovek se pak ale nesmi divit, ze si nekdy pripada vic jak v Evrope nez v Asii. Obzvlast patrne je to v Melace a Kuala Lumpur (zkracovano na KL a kazdym lezerne vyslovovano [Kej eL]), kam jsem prijel po tydnu stravenem ve vaticce Singapuru...Malajsie
(18.01.1999)	Singapur: Ach ta thajska kuchyne! Zruinuje moji penezenku jak pres zaludek tak pres fotak. Nejvic jsem si ji uzil behem svych odpocinkovych dni v Hua Hin a na mysu Laem Phra Nanag v Krabi. To uz ale trochu predbiham. V Hua Hin jsem stravil tri dni. Ne ze bych chtel, ale na jih do Krabi jezdi jen vecerni spoje, tak jsem nemel na vybranou. Ostatne jsem si nemel nac stezovat - alespon jsem skoro dohnal zpozdeni, ktere mam v psani deniku, zaplaval si v mori a zazil thajskeho Silvestra. V Singapuru
(31.12.1999)	Hua Hin, Thajsko: Krungthep mahanakhon bowon rattanakosin mahintara ayuthaya mahadilok popnopparat ratchathani burirom udomratchaniwet mahasathan amonpiman avatansathir sakkathatitya visnukamprasit. Ne, to neni neuspesny pokus :-) o psani na thajske klavesnici, ale oficialni nazev thajskeho hlavniho mesta. Thajci sami si jej zkracuji na Krungthep (Mesto andelu) a pro nas farangy (tak Thajci rikaji belochum - jde o zkraceninu jejich oznaceni pro Francouze a cesky bych to prelozil asi jako "Frantik") je to proste Bangkok. Vetsina lidi se snazi z Bangkoku co nejdriv vypadnout. Prohlidnou si hlavni pamatky a zmizi z tohohle mesta hluku, smogu a hrichu.Thajsko - pokracovani...
(15.12.1999)	Bangkok, Thajsko: Moje rozlouceni s Bangladesi, potazmo i s celym indickym subkontinentem, neprobehlo zrovna v nejvetsim klidku. Trochu to rozepisu, protoze jsem se pri tom opravdu nenudil. Na posledni den pobytu v Kathmandu jsem si nechal tu nejvetsi lahudku - Himalaje. Nesel jsem na zadnou turu (to by me stalo prilis penez), ale vypujcil jsem si kolo a odjel na nejblizsi kopec za Kathmandu, odkud jsou Himalaje videt. No, nic moc. Zrovna bylo blbe pocasi, takze jsem toho moc nevidel. Nastesti jsem si to ale mohl vynahradit hned dalsi den. Cestou autobusem z Kathmandu dolu na planiny jsme vyjeli tak vysoko do kopcu, ze jsme mohli videl Himalaje jako na dlani - od Annapuren az po Mt. Everest. Ten byl jen takova mala tecka na obzoru. Jeste ze jsem mel dalekohled. Z Bangladese do Thajska
(25.11.1999)	Kathmandu, Nepál: Pred nekolika dny jsem (na strese autobusu) prijel do Kathmandu, pozitri uz z Kathmandu odjizdim. Nez jsem se ale na tu strechu dostal, musel jsem se z Bombeje, mista odkud jsem posilal posledni zpravu, proplahocit temer pres pulku Indie a pulku Nepalu. Stalo se toho hodne, vsak posudte sami. Kathmandu
(05.11.1999)	Bombaj, Indie: V dopisech se me casto ptate, jak je to ve svete s pristupem k Internetu. Pred cestou jsem byl taky hrozne zvedavy a musim rict, ze jsem zatim celkem mile prekvapeny. Kdyz ma clovek dost penez, muze "skocit"na Internet v kazdem vetsim meste. Bombaj ale neni jen prijemne centrum. Bombaj jsou i nekonecne slumy, ktere jsou videt pri ceste primestskym vlakem do nektereho ze severnich predmesti. Pohled je to opravdu zdrcujici. Pry tak zije polovina "bombajcanu", tj asi 7 milionu lidi! V Indii jsou proste paradoxy az na samou hranici. Bombaj
(10.10.1999)	Dillí, Indie: Jsme v "zemi cistych", jak zni preklad jmena "Pak-i-stan", ale zatim jsem si toho nestacil vsimnout. Stejne jako pri navsteve pred tremi lety i ted mi to pripada trochu jako vtip. Odjezd z Pakistanu do Indie byl pro nas v jistem slova smyslu vysvobozenim. Peknou teckou ilustrujici nase pocity byl mensi incident na hranici, kdy nam byla zabavena nase lahev s whisky. Indie
(23.09.1999)	Rawalpindi/Islamabad, Pákistán: Prejezd do Pakistanu trval dva dny, ale bohuzel neznam dost krasnych slov, abych popsal to, co jsme videli. Cesta skrz ruznobarevne, zasnezene, nekdy az 7,5 kilometru vysoke hory po uzkych silnickach je proste neapomenutelna. Pákistán
(08.09.1998)	Urumči, Čína: Tu tridenni cestu vlakem z Moskvy do Almaty jsme prezili celkem bez uhony, na konci uz se z nas skoro stali "vlakovi" lide, kterym uz pripadalo chozeni po zemi jako neprirozeny zpusob dopravy. Za opravdovy zacatek cesty tak trochu povazuju teprve Cinu. Puvodne jsme tady chteli byt jen nekolik dni, ale uz jsme tady tyden a mozna jeste 4-5 dni pobudeme. Kazakstán a Čína
(25.08.1999)	Moskva, Rusko: Cesta vlakem do Moskvy byla temer luxusni, takove vagony jsem jeste nevidel. Kupe bylo sice trochu klaustrofobni, ale s vypolstrovanymi sedackami, lampickami pro kazdeho a ze stolku u okna se sklopenim stalo umyvadlo!!! Prvni zpráva z cesty...
(19.08.1998)	Praha, ČR: ve středu 19. 8. odjíždím. Čekají mě desítky tisíc kilometrů střední Asií, indickým subkontinentem, jihovýchodní Asií, Austrálií, Oceánií a jižní Amerikou na cestě kolem světa. První část cesty vede...