äDavy se hrnou nepretrzite, ale sum je nepatrny. Delnici jdou skoro mlcky. Nu, jenom se podivej û vidis: tady ji mas, tu äelementarni siluô ! Citis, ze sila je ovladana nernou myslenkou. A pojednou û jakoby zazrakem û jsi porozumel tomu letosnimu äprvnimu Majiô, pojednou vidis, ze veskera dosavadni situace spolecenska i politicka jedinym trhnutim se dnes pozmenila, ale nejen uz pro dnesô, pise Jan Neruda ve svem slavnem fejetonu äMaj 1890ô. Neskryvane okouzlena duse ceskeho basnika vypovida zrejme neco duleziteho sice mistrne, ale presto jaksi zajikave a nesmele.

Proc vlastne obdivuje ony hrnouci se davy ? Dav je pro nas prece beztvara, nemyslici a lehce manipulovatelna masa tvorena lidmi, kteri jsou ochotni vzdat se, alespon na chvili, sve individuality a podridit se mnozstvi. Takovymto davem jiste byli ucastnici socialistickych prvomajovych cirkusu, delnici z roku 1890 jimi vsak urcite nebyli. Uz proto, ze ucastnit se prvomajove manifestace bylo v te dobe dobrodruzstvi s otevrenym koncem. Dnes casto klademe do protikladu individuum a dav. Stale vice se mi ale zda, ze skutecnym protikladem davove masy neni a nemuze byt individuum, alespon v jeho beznem, tj. egoistickem chapani. Staci se jen rozhlednout, abychom videli, ze davovou masu obdobi realneho socialismu nahradila masa radoby nezavislych individui, z nichz kazde chce byt co mozna nezavisle na tech druhych, hlavne proto, aby si nemuselo pripustit svoji odpovednost za ne.

Takovato masa neni o nic mene beztvara nez klasicky dav a rozhodne nemuze byt jeho prekonanim, natozpak protikladem. Neni tedy protikladem davu snad prece jenom neco jineho, neco, co svym tichounkym a nejasnym hlasem oslovilo basnickou dusi Jana Nerudy na prvni Maj roku 1890 ? Nebylo by snad v teto souvislosti vhodne oprasit ono tolik zneuzivane slovo älidô ? Je tu vsak jedna potiz. Beztvarou davovou masou byt po zkusenostech s pulstoletim komunismu byt nechceme a lidem byt v tuto chvili jeste nedovedeme. Ve slove lid totiz stale jeste vibruje jeho spolecny zaklad. Tim zakladem je odpovedne spolecenstvi.

Mohla snad tato tichounka vibrace uniknout usim, ktere byly schopne naslouchat pisnim kosmickym ? Delnici z roku 1890 toto odpovedne spolecenstvi, samozrejme na urovni sve doby, realizovat dokazali. Plodem jejich usili jsou socialni reformy, kterych v soucasne dobe vyuzivame vsichni jako samozrejmost, i ti , kteri se dnes hlasi ke spolecenskym vrstvam, jejichz prislusnici hrozili manifestujicim z roku 1890 z chodniku destnikem.

A co my ? äDnesnimu prechodu epochalnimu chybi jakesi vyznani moudrosti. Vyznavejme, ze schazi nam vsem tato moudrost. To promeni nas v novy druh liduô, rika cesky filosof pocatku naseho stoleti Jindrich Khon. Jestlize plati, ze skutecna obcanska aktivita je vzdy dobrodruzstvim sveho druhu, pak lze s jistotou konstatovat, ze zatim dobrodruhy rozhodne nejsme. Udalosti srovnatelne s vyznamem prvniho Maje roku 1890 nas, jednoduse receno, cekaji az ve vzdalenejsi budoucnosti.

Vysetrovaci komise hodla predsedum krajskych soudu a generalnimu rediteli vezenske sluzby ulozit, aby v mezich svych kompetenci pusobili ke zlepseni komunikace a koordinace mezi organy cinnymi v trestnim rizeni a vezenskou sluzbou v zajmu vcasneho predavani veskerych informaci potrebnych pro posouzeni bezpecnostnich rizik; dale pak predsedum krajskych soudu a generalnimu rediteli ulozit, aby pusobili k vytvareni podminek k projednavani ärizikovychô veci, tykajicich se vydani do ciziny, v prostorech veznice, v niz je vykonavana vydavaci vazba.

Bezpecnostnimu rediteli bude ulozeno, aby do 31.8.1999 zhodnotil soucasny stav a ve spolupraci s dalsimi utvary zpracoval navrh koncepce komplexniho zajisteni bezpecnosti osob, majetku , informaci a dalsich chranenych zajmu v budovach soudu, vcetne harmonogramu postupnych kroku v realizaci teto koncepce, dale pak aby do konce cervna proveril dodrzovani Instrukce MS o justicni strazi a navrhl opatreni k odstraneni zjistenych nedostatku, dale pak aby ve stejne lhute proveril pocetni stavy justicni straze u jednotlivych soudu s prihlednutim ke stupni a velikosti soudu a jejich agende

Komise dale doporucila urychlenou zmenu resortnich predpisu MS v tom smyslu, aby vhodnejsim zpusobem upravovaly umisteni obvineneho, jeho obhajce a prislusniku vezenske sluzby v trestnich vecech a dalsi otazky, souvisejici s predvadenim zadrzenych do soudnich sini.

Dne 16.4.1999 byla dvema ozbrojenymi muzi prepadena jednaci sin Mestskeho soudu v Praze, ve ktere probihalo rizeni ve veci vydani Nexhemedina Zeky do SRN, kde je stihan pro trestny cin porusovani zakona o drogach. Zatceny Zeka nasledne s pomoci pachatelu tohoto prepadeni uprchl. Ministr spravedlnosti Otakar Motejl neprodlene ustanovil komisi, jez mela za ukol provest vnitroresortni setreni teto mimoradne udalosti. Komise informovala ministra o techto svych zaverech:

-ani organy cinne v trestnim rizeni ( vcetne soudu ), ani vezenska sluzba nepovazovaly tuto vec za rizikovou z hlediska neruseneho a bezpecneho prubehu verejneho zasedani, prestoze nektere dostupne informace o osobe zadrzeneho a o povaze a zejmena rozsahu trestne cinnosti Zeky byly prinejmensim varujicimi

-verejne zasedani se v rozporu s Instrukci Ministerstva spravedlnosti o justicni sluzbe konalo v jednaci sini, ktera nebyla vybavena signalne zabezpecovacimi prostredky, ac vetsina jednacich sini, ktere mel Mestsky soud k dispozici, takto vybavena je. Otazkou ovsem zustava, zda by v konkretnim pripade vubec signalni zarizeni mohlo byt pouzito, popripade jake nasledky by melo jeho pouziti.

- pocetni stav prislusniku justicni straze v budove soudu byl v kriticke dobe nedostatecny.

-umisteni obzalovaneho a eskortujicich prislusniku vezenske sluzby v jednaci sini na lavici proti soudnimu stolu bylo v souladu s dosud platnou instrukci MS. Toto umisteni ale nevytvari eskortujicim prislusnikum vezenske sluzby podminky k tomu, aby meli dostatecny, staly a aktualni prehled o veskerem deni v jednaci sini.

Navsteva prezidenta Vaclava Havla v Ottawe se tesi znacne pozornosti Kanadanu. Po celem meste vlaji ceske vlajky a zastupci kanadskych sdelovacich prostredku prisli v hojnem poctu na ceremonial v Rideau Hall, kde ceskeho prezidenta v Kanade uvital generalni guverner Romeo LeBlanc. Jeste vetsi pozornost uprely kanadske sdelovaci prostredky na Havluv projev v parlamentu, kde kanadsti zakonodarci nadsene reagovali na prezidentova slova o nadrazenosti lidskych prav nad ostatnimi.

Jednadvacate stoleti bude podle ceskeho prezidenta svetem rovnopravne spoluprace vetsich, casto az kontinentalnich celku. Slepa laska k vlastnimu statu pak bude podhoubim konfliktu a zdrojem lidskeho utrpeni. Prezident Havel pritom zduraznil, ze nebojuje za zruseni statu, ale upozornuje, ze vyssi hodnotou je clovek. Podle hlavy statu budou v pristim stoleti lidska prava nadrazena pravum statu a lidstvo se bude ubirat k celosvetove obcanske spolecnosti.

Prezident hovoril take o operaci NATO proti rezimu Slobodana Milosevice. Prohlasil, ze tento konflikt je zrejme prvni etickou valkou, ve ktere jsou lidska prava nadrazena pravum statu. Bylo tu jasne receno, ze vrazdit lidi, vyhanet je z domovu, tyrat je a zbavovat je majetku se nesmi, zduraznil prezident.