Prvni Maj 1999

äDavy se hrnou nepretrzite, ale sum je nepatrny. Delnici jdou skoro mlcky. Nu, jenom se podivej û vidis: tady ji mas, tu äelementarni siluô ! Citis, ze sila je ovladana nernou myslenkou. A pojednou û jakoby zazrakem û jsi porozumel tomu letosnimu äprvnimu Majiô, pojednou vidis, ze veskera dosavadni situace spolecenska i politicka jedinym trhnutim se dnes pozmenila, ale nejen uz pro dnesô, pise Jan Neruda ve svem slavnem fejetonu äMaj 1890ô. Neskryvane okouzlena duse ceskeho basnika vypovida zrejme neco duleziteho sice mistrne, ale presto jaksi zajikave a nesmele.

Proc vlastne obdivuje ony hrnouci se davy ? Dav je pro nas prece beztvara, nemyslici a lehce manipulovatelna masa tvorena lidmi, kteri jsou ochotni vzdat se, alespon na chvili, sve individuality a podridit se mnozstvi. Takovymto davem jiste byli ucastnici socialistickych prvomajovych cirkusu, delnici z roku 1890 jimi vsak urcite nebyli. Uz proto, ze ucastnit se prvomajove manifestace bylo v te dobe dobrodruzstvi s otevrenym koncem. Dnes casto klademe do protikladu individuum a dav. Stale vice se mi ale zda, ze skutecnym protikladem davove masy neni a nemuze byt individuum, alespon v jeho beznem, tj. egoistickem chapani. Staci se jen rozhlednout, abychom videli, ze davovou masu obdobi realneho socialismu nahradila masa radoby nezavislych individui, z nichz kazde chce byt co mozna nezavisle na tech druhych, hlavne proto, aby si nemuselo pripustit svoji odpovednost za ne.

Takovato masa neni o nic mene beztvara nez klasicky dav a rozhodne nemuze byt jeho prekonanim, natozpak protikladem. Neni tedy protikladem davu snad prece jenom neco jineho, neco, co svym tichounkym a nejasnym hlasem oslovilo basnickou dusi Jana Nerudy na prvni Maj roku 1890 ? Nebylo by snad v teto souvislosti vhodne oprasit ono tolik zneuzivane slovo älidô ? Je tu vsak jedna potiz. Beztvarou davovou masou byt po zkusenostech s pulstoletim komunismu byt nechceme a lidem byt v tuto chvili jeste nedovedeme. Ve slove lid totiz stale jeste vibruje jeho spolecny zaklad. Tim zakladem je odpovedne spolecenstvi.

Mohla snad tato tichounka vibrace uniknout usim, ktere byly schopne naslouchat pisnim kosmickym ? Delnici z roku 1890 toto odpovedne spolecenstvi, samozrejme na urovni sve doby, realizovat dokazali. Plodem jejich usili jsou socialni reformy, kterych v soucasne dobe vyuzivame vsichni jako samozrejmost, i ti , kteri se dnes hlasi ke spolecenskym vrstvam, jejichz prislusnici hrozili manifestujicim z roku 1890 z chodniku destnikem.

A co my ? äDnesnimu prechodu epochalnimu chybi jakesi vyznani moudrosti. Vyznavejme, ze schazi nam vsem tato moudrost. To promeni nas v novy druh liduô, rika cesky filosof pocatku naseho stoleti Jindrich Khon. Jestlize plati, ze skutecna obcanska aktivita je vzdy dobrodruzstvim sveho druhu, pak lze s jistotou konstatovat, ze zatim dobrodruhy rozhodne nejsme. Udalosti srovnatelne s vyznamem prvniho Maje roku 1890 nas, jednoduse receno, cekaji az ve vzdalenejsi budoucnosti.