äDavy se hrnou nepretrzite, ale sum je nepatrny. Delnici jdou skoro mlcky. Nu, jenom se podivej û vidis: tady ji mas, tu äelementarni siluô ! Citis, ze sila je ovladana nernou myslenkou. A pojednou û jakoby zazrakem û jsi porozumel tomu letosnimu äprvnimu Majiô, pojednou vidis, ze veskera dosavadni situace spolecenska i politicka jedinym trhnutim se dnes pozmenila, ale nejen uz pro dnesô, pise Jan Neruda ve svem slavnem fejetonu äMaj 1890ô. Neskryvane okouzlena duse ceskeho basnika vypovida zrejme neco duleziteho sice mistrne, ale presto jaksi zajikave a nesmele.
Proc vlastne obdivuje ony hrnouci se davy ? Dav je pro nas prece beztvara, nemyslici a lehce manipulovatelna masa tvorena lidmi, kteri jsou ochotni vzdat se, alespon na chvili, sve individuality a podridit se mnozstvi. Takovymto davem jiste byli ucastnici socialistickych prvomajovych cirkusu, delnici z roku 1890 jimi vsak urcite nebyli. Uz proto, ze ucastnit se prvomajove manifestace bylo v te dobe dobrodruzstvi s otevrenym koncem. Dnes casto klademe do protikladu individuum a dav. Stale vice se mi ale zda, ze skutecnym protikladem davove masy neni a nemuze byt individuum, alespon v jeho beznem, tj. egoistickem chapani. Staci se jen rozhlednout, abychom videli, ze davovou masu obdobi realneho socialismu nahradila masa radoby nezavislych individui, z nichz kazde chce byt co mozna nezavisle na tech druhych, hlavne proto, aby si nemuselo pripustit svoji odpovednost za ne.
Takovato masa neni o nic mene beztvara nez klasicky dav a rozhodne nemuze byt jeho prekonanim, natozpak protikladem. Neni tedy protikladem davu snad prece jenom neco jineho, neco, co svym tichounkym a nejasnym hlasem oslovilo basnickou dusi Jana Nerudy na prvni Maj roku 1890 ? Nebylo by snad v teto souvislosti vhodne oprasit ono tolik zneuzivane slovo älidô ? Je tu vsak jedna potiz. Beztvarou davovou masou byt po zkusenostech s pulstoletim komunismu byt nechceme a lidem byt v tuto chvili jeste nedovedeme. Ve slove lid totiz stale jeste vibruje jeho spolecny zaklad. Tim zakladem je odpovedne spolecenstvi.
Mohla snad tato tichounka vibrace uniknout usim, ktere byly schopne naslouchat pisnim kosmickym ? Delnici z roku 1890 toto odpovedne spolecenstvi, samozrejme na urovni sve doby, realizovat dokazali. Plodem jejich usili jsou socialni reformy, kterych v soucasne dobe vyuzivame vsichni jako samozrejmost, i ti , kteri se dnes hlasi ke spolecenskym vrstvam, jejichz prislusnici hrozili manifestujicim z roku 1890 z chodniku destnikem.
A co my ? äDnesnimu prechodu epochalnimu chybi jakesi vyznani moudrosti. Vyznavejme, ze schazi nam vsem tato moudrost. To promeni nas v novy druh liduô, rika cesky filosof pocatku naseho stoleti Jindrich Khon. Jestlize plati, ze skutecna obcanska aktivita je vzdy dobrodruzstvim sveho druhu, pak lze s jistotou konstatovat, ze zatim dobrodruhy rozhodne nejsme. Udalosti srovnatelne s vyznamem prvniho Maje roku 1890 nas, jednoduse receno, cekaji az ve vzdalenejsi budoucnosti.
Spolecnost SOFRES-FACTUM s.r.o. provedla spolu s Ceskymi novinami srovnavaci vyzkum nazoru dospele populace Ceske republiky a navstevniku internetovych Ceskych novin o otazkach tykajicich se clenstvi CR v NATO. Sofres-factum s.r.o. polozila v ramci sveho programu Factum Omnibus opakovane otazky zjistujici, jak hodnoti dosavadni cinnost NATO pri zajisteni miru ve svete a nase clenstvi v NATO. Otazky byly polozeny take ctenarum internetovych stranek Ceskych novin. Prvni vlna setreni probehla 12.3. û 19.3. 1999 û pred zasahem aliance v Jugoslavii, druha vlna 26.3. û 2.4. 1999 û kratce po zahajeni leteckych akci.
Pred utokem NATO v Jugoslavii zastavala prevazna vetsina spolecnosti nazor, ze Severoatlanticka aliance v prubehu sve existence prispela k zachovani miru ve svete. Toto stanovisko uvedly dve tretiny lidi. Opacneho mineni byla petina spolecnosti. Po zahajeni operaci procento odpovedi kladne hodnoticich mirove pusobeni NATO mirne pokleslo, ale i nadale se hlasilo ke kladnemu stanovisku pres 60 % populace.
Ponekud vyssi mira pozitivnich vyjadreni byla zaznamenana mezi ctenari internetovych stranek Ceskych novin. Nazor, ze NATO prispelo k miru ve svete zastavaly 3/4 ctenaru, po zahajeni utoku doslo k po lesu tohoto nazoru o 7,3 % a posililo se negativni vyjadreni o 12,5 %.
Na klicovou otazku, zda je pro Ceskou republiku dobre nebo spatne byt clenem NATO se 2/3 spolecnosti priklonily k nazoru, ze je to rozhodne nebo spise dobre. Avsak vetsi zastoupeni pozitivnich hodnoceni bylo zaznamenano mezi internetovymi ctenari Ceskych novin, z nichz 3/4 zastavaly nazor, ze clenstvi v NATO je pro Ceskou republiku prospesne
Obtizna a tragicka situace v Kosovu ovlivnuje znacne i rozlozeni politickych sil v Cechach. Je mozne to ukazat na prikladu Vaclava Klause. Jeho postaveni v ODS bylo az do kosovske krize zcela neotresitelne. Jak by ne, po odchodu kridla, ktere reprezentoval Jan Ruml ze strany, zbyli v okresnich organizacich lide, kteri z vetsi casti pochazeji z dobre postavenych kruhu minulych dob, nikoli vsak tech partajnich (jako je tomu nekdy v CSSD), ale z hospodarskych. Takove lidi ODS od zacatku pritahovala a take pritahla. Neslo jim totiz o zadne slusne chovani v politice, nebo dokonce o novy politicky styl, oni potrebovali Vaclava Klause jen k tomu, aby jejich opetovny vstup na vysluni legitimoval, mafiani by rekli äprikrylô.
A proc by to neudelal ? Kazdemu, kdo si precte nektere z jeho interviewu je zcela jasne, ze byl od malicka vychovavan, aby se citil jako prislusnik spolecenske elity. Mezi temito lidmi je mu proste dobre. Stejne jako oni netrpi zadnymi äblahovymiô ohledy pokud se tyce cisteho politickeho stylu, coz se mezi zasvecenci nazyva politicky pragmatismus (cimz se mysli, ze na to kazdy nema).
Avsak tak dlouho se chodi s politicko-pragmatickym dzbanem pro vodu, az se ucho utrhne. Kdyz Vaclav Klaus kratce po vzniku kosovskeho exodu prohlasil, ze vlastnim duvodem, proc kosovsti Albanci odchazeji, nejsou ukrutnosti Milosevicova rezimu, ale bombardovani Jugoslavie silami NATO, ucho se skutecne utrhlo. Dobre informovane kruhy vyslovily podezreni, ze mu tento nazor äimplantovalô jeho srbsky tenisovy sparing partner (cesky: treninkovy protihrac), ale at uz je to jakkoli, v tu chvili se stal predseda strany pritezi i pro ty kruhy, ktere ho na poslednim sjezdu tak jednohlasne vynesly do cela strany. Nakonec svou praci vykonal a co kdyby je jeste nekdo äneopravneneô obvinil z jejich vlastni minulosti ?
Krome toho se konecne ozvali i ti clenove strany, o jejichz cistem stitu nemel nikdy nikdo zadne pochybnosti (napriklad Jiri Payne), kteri se vsak Vaclava Klause zcela ocividne bali a nekteri mladsi clenove strany. Az dosud se jejich politicky postoj k nemu dal charakterizovat slovy dobreho vojaka Svejka: äPoslusne hlasimô. Do budoucna uz to pro Vaclava Klause tak jednoduche nebude. Ovsem kdo vi, treba vymeni nespokojene cleny ODS a pojede se dal, jakoby se nic nestalo. Pani Lucie Bila by mu k tomuto kroku jiste obdivne zatleskala. A co muze chtit predseda strany vic ?
Protestni demonstrace behem prisah ceskych vojaku a protestni
vikendovy tabor u letiste Praha-Ruzyne, jehoz pouzivani
Severoatlantickou alianci schvalila vlada i parlament, chysta
Socialisticka akce mladeze proti NATO (SAMN). K podpore svych akci
obcanske neposlusnosti vyzvala dopisem poslanecke a senatorske kluby
KSCM a CSSD. Informovali o tom Josef Gottwald z Komunistickeho
svazu mladeze a Petr Jindra z Budoucnosti, dvou levicovych
mladeznickych organizaci, z jejichz iniciativy SAMN vznikla. Levicova
mladez zada okamzite vystoupeni Ceske republiky z NATO, odmitnuti
ucasti ceske armady na operacich aliance na Balkane a zruseni NATO.
Prichazeji spatne zpravy. Vice nez dvema tisicum horniku v mesicni krajine na severu Cech hrozi ztrata zamestnani. Stale vice se ukazuje, jak malo jsme na podobne situace pripraveni. Nekterym z nas se jakoby najednou rozlozi cely dosavadni svet. Maji pocit, ze vse je skonceno. Prezivani diky statni podpore, na kterou mame narok, nam vsak pripada dustojnejsi, nez vecne doprosovani o praci. My uz vime, ze pokud je nam 50 a vice, nemame vlastne na trhu prace zadnou nadeji.
A to nekteri sociologove do budoucna predpovidaji, ze konkurence o praci mezi mladymi a starymi jeste vzroste. Co s tim ? Je skutecne nutne stale jen cekat na to, co za nas zaridi statni urednici ? Je snad jeste nejaka jina moznost, rekne si unaveny ctenar a mavne rukou. A opravdu, zkusenosti nekterych evropskych statu nasvedcuji tomu, ze skutecne jina moznost existuje, ale jen za predpokladu, ze se lide (alespon ti podobne postizeni) dokazi domluvit.
Na faktech je mozne dolozit, ze prave timto zpusobem vzniklo nezanedbatelne mnozstvi pracovnich mist. Stale znovu se ukazuje, ze i statu se vyplati investovat do takovychto iniciativ zdola, ktere necekaji jen na to, kde se nahodne objevi volne pracovni misto. Nase vymluva, ze nemuzeme nic delat, zvlaste kdyz mame prazdne ruce tedy plati jen potud, pokud jsme na sve trapeni sami. Jestlize se dokazeme domluvit s ostatnimi lidmi kolem sebe, ukaze se z niceho nic, ze kapital, ktery mame k dispozici, vubec neni maly a rozhodne se na nem da stavet.
Ano, vzajemne se domluvit, ale jak ? Vzdyt my jsme prece v Cechach zvykli chovat se podle pravidla : äKazdy sam pro sebeô. Prave to povazujeme za prirozene. Vypada to tak, ze stav, ve kterem se tato zeme nachazi, je dani za nasi neschopnost vzajemne se domluvit. Nekteri tvrdi, ze jsou u nas lepsi pomery, nez kdykoli za poslednich 600 let, ale ze je dosud neumime vyuzit. A co kdyz je to pravda ?
