Navsteva prezidenta Vaclava Havla v Ottawe se tesi znacne pozornosti
Kanadanu. Po celem meste vlaji ceske vlajky a zastupci kanadskych
sdelovacich prostredku prisli v hojnem poctu na ceremonial v Rideau
Hall, kde ceskeho prezidenta v Kanade uvital generalni guverner Romeo
LeBlanc. Jeste vetsi pozornost uprely kanadske sdelovaci prostredky
na Havluv projev v parlamentu, kde kanadsti zakonodarci nadsene
reagovali na prezidentova slova o nadrazenosti lidskych prav nad
ostatnimi.
Jednadvacate stoleti bude podle ceskeho prezidenta svetem
rovnopravne spoluprace vetsich, casto az kontinentalnich celku. Slepa
laska k vlastnimu statu pak bude podhoubim konfliktu a zdrojem
lidskeho utrpeni. Prezident Havel pritom zduraznil, ze nebojuje za
zruseni statu, ale upozornuje, ze vyssi hodnotou je clovek.
Podle
hlavy statu budou v pristim stoleti lidska prava nadrazena pravum
statu a lidstvo se bude ubirat k celosvetove obcanske spolecnosti.
Prezident hovoril take o operaci NATO proti rezimu Slobodana
Milosevice. Prohlasil, ze tento konflikt je zrejme prvni etickou
valkou, ve ktere jsou lidska prava nadrazena pravum statu. Bylo tu
jasne receno, ze vrazdit lidi, vyhanet je z domovu, tyrat je a
zbavovat je majetku se nesmi, zduraznil prezident.
Kavan nevylucuje podporu humanitarni pozemni akci v Kosovu
Cesky ministr zahranici Jan Kavan ve ctvrtek v Parizi potvrdil
negativni postoj ceske vlady k ucasti ceskych jednotek na pripadne
pozemni intervenci NATO do Kosova, ale pripustil, ze vlada by vazne
uvazovala o podporeni pozemni operace, jez by mela jasne definovany
humanitarni ucel. Na otazku souvisejici s ceskym pristupem k teto
problematice Kavan odpovedel, ze CR rada poskytne vojaky pro
mezinarodni sily, jez by dohlizely na dodrzovani politicke dohody,
jako je tomu v pripade jednotek SFOR v Bosne. Pokud by vsak aliance
provedla invazi na uzemi Jugoslavie a presla by k uplne "klasicke"
valce s Jugoslavii, s tim by tezko ceska vlada souhlasila, uvedl.
Vyjadril ovsem presvedceni, ze k takove situaci nedojde. Kavan take
potvrdil, ze jedna o mirove iniciative ceske vlady pro Kosovo.
Ceska republika se zatim neshodla s Francii a Evropskou unii o
zachovani celni unie se Slovenskem i po nasem vstupu do unie, ale obe
strany budou o teto otazce nadale jednat. Po schuzce s francouzskym
statnim ministrem pro evropske zalezitosti Pierrem Moscovicim to v
Parizi rekl cesky ministr zahranici Jan Kavan. Zaroven vyjadril
presvedceni, ze v teto otazce bude nalezen kompromis. Ministr Kavan
take uvedl, ze pokud CR vstoupi do unie drive nez Slovensko, bylo by
vhodne, aby se Slovensko mohlo pripojit k schengenskym dohodam o
volnem pohybu osob.
Generalni tajemnik Frankofonie Butrus Butrus-Ghali pri setkani s
ceskym ministrem zahranici Janem Kavanem v Parizi podporil zadost
Ceske republiky o prijeti jako pozorovatele do tohoto frankofonniho
spolecenstvi. Podle Kavanova mluvciho Alese Pospisila by spolecenstvi
melo rozhodovat o prijeti CR v kvetnu a cervnu. O prijeti do
spolecenstvi frankofonnich zemi, ktere sdruzuje pres 50 statu,
pozadal loni premier Milos Zeman.
Dienstbier povazuje etnicke cistky v Kosovu za zavrsene
Podle zvlastniho zpravodaje OSN pro lidska prava v byvale Jugoslavii
Jiriho Dienstbiera jsou v Kosovu podle vseho provadeny promyslene
etnicke cistky. Tento nazor cesky diplomat vyslovil v utery vecer na
tiskove konferenci v cernohorskem hlavnim meste Podgorici. V
rozhovoru, ktery poskytl ve stredu rano Ceskemu rozhlasu, dal
Dienstbier najevo obavu, ze v teto jihosrbske oblasti uz byla etnicka
cistka prakticky dovrsena. Poukazal pritom na to, ze nasazeni
mezinarodnich pozemnich sil zatim neni aktualni a nelze proto nyni
pocitat se zmenou osudu albanskych bezencu touto cestou.
OECD doporucuje CR zlepsit platy a postaveni ucitelu
Zlepsit platove postaveni ucitelu a vytvorit system jejich dalsiho
vzdelavani, je jednim ze ctyr zakladnich doporuceni, ktere Vybor pro
vzdelavani Organizace pro ekonomickou spolupraci a rozvoj (OECD)
letos navrhuje ceskemu skolstvi. Dvoudenni mimoradne zasedani tohoto
vyboru skoncilo v utery v Praze. Peticlenna komise examinatoru
vyboru OECD jako druhy bod doporucuje pozmenit strukturu
stredoskolskeho vzdelavani tak, aby se zmenil pomer mezi gymnazii se
vseobecnym vzdelanim a odbornymi ci ucnovskymi skolami. Doporuceni
vyboru vsak nejsou zavazujici, protoze neudeluje zadne sankce za
jejich nesplneni.