Spisovatelka Eva Kanturkova se ve stredu stala laureatkou literarni ceny Egona Hostovskeho. Zaslouzila si ji za knihu Zahrada detstvi jmenem Eden, kterou loni vydalo nakladatelstvi Hynek. Za nepritomnosti Kanturkove prevzal cenu od zastupcu Obce spisovatelu a Hostovskeho dcery Olgy v Zrcadlove sini Klementina redaktor nakladatelstvi Hynek Jiri Navratil. Eva Kanturkova se stala uz petadvacatou laureatkou ceny.

Cenu Egona Hostovskeho zalozila v roce 1974, rok po smrti jednoho z nejvetsich ceskych romanopiscu dvacateho stoleti, jeho zena Regina. Puvodne se pocta udelovala "za nejlepsi prozaicke dilo vydane exilovym nakladatelstvim". V roce 1990 statut doznal zmeny a cena nalezi "romanovemu dilu, jez vyrazne prevysuje umeleckou uroven bezne produkce". Donatorem pocty je spisovateluv syn Paul Hostovsky, ktery venuje premii ve vysi jednoho tisice dolaru (zhruba 34 000 korun).

Reprezentativni publikaci o historii i soucasnosti "zlate kaplicky" predstavil ve stredu u jejich zakladnich kamenu reditel Narodniho divadla v Praze Jiri Srstka. Kniha nazvana "Budova Narodniho divadla - historie a soucasnost" priblizuje mimo jine bohatou malirskou a socharskou vyzdobu historickeho objektu a informuje o jejich tvurcich. Obsahuje 160 fotografii dokumentujicich exteriery a interiery objektu, jejichz prostrednictvim zajemci nahlednou i do mist beznemu smrtelnikovi nedostupnych. Doprovodne texty jsou krome cestiny v anglictine a nemcine. Krome knihkupectvi bude publikace k dostani i u pokladen ceske prvni sceny.

Vitezkou celostatni souteze o nejlepsi anglicky psanou esej se letos stala sedmnactileta gymnazistka Darina Koubinova z Roudnice nad Labem. Soutez s ceskym nazvem Tam, kde jsem doma vyhlasilo vloni v zari pro gymnazisty cele Ceske republiky kulturni stredisko pri velvyslanectvi Velke Britanie a Britska rada spolu se zahranicnim vysilanim Ceskeho rozhlasu Radiem Praha. Do souteze se prihlasilo na 150 gymnazii z cele republiky. Vitezne eseje si mohou zajemci precist na internetove strance http://www.radio.cz. Uryvky z jednotlivych eseji v patek v 17:30 odvysila zahranicni vysilani CRo Radio Praha na frekvenci britske stanice BBC 101.1 MHz.

Netradicni literarni zazitek zakusilo vice nez dve ste ctenaru, kteri se zucastnili nepretrziteho cteni z knih Alexandra Solzenicyna pri akci Artfora-jazzove sekce Nonstop Solzenicyn. Literarni happening skoncil ve stredu po 72 hodinach v prazskem kostele U Salvatora. Soucasti literarniho maratonu byla hudebni vystoupeni a kratka zamysleni o osobnosti Alexandra Solzenicyna, ktery je nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Za tri noci a ctyri dny se mezi ucastniky happeningu objevila i rada vyznamnych osobnosti ceskeho kulturniho a politickeho zivota.

äVymoderovany svet: Uvahy nad vytvarenim nove reality aneb Co chce rici Tozan?ô û to je titul knihy, kterou vydalo nakladatelstvi Konfrontace v roce 1997. Autorem je Zbynek Vybiral û psycholog, psychoterapeut, nakladatel, prekladatel, vysokoskolsky ucitelà

äVymoderovany svetô je vlastne jakymsi souborem kratkych eseji a glos z let 1993 û 1997. Dalo by se rici, ze spolecnym jmenovatelem vsech clanku je problem masove komunikace. V predmluve autor tvrdi, ze lide se dnes snazi ämirnit a potlacovatô sve city, protoze nemohou mit duveru ke svetu z velke casti vytvorenem medii. Jak si totiz mohou byt jisti, ze to neni äjenom dalsi bouda, kterou na nas nekdo usil?ô

Jednotlive texty, z nichz vice nez polovina nebyla nikde publikovana (ostatni vysly napr. v Literarnich novinach, Tvaru, Konfrontacià), se zabyvaji prostredky masove komunikace, a to filmem, televizi, knihou, rozhlasem, divadlem, reklamou, pocitacemàTy vsechny se podileji na vytvareni änove realityô.

Mezi obzvlast zdarile a vystizne clanky patri i ten, nazvany äCo vase srdce, Jardo z Brna, kdyz letelo eterem?/rozhlasovi moderatoriô. Jiz nazev napovida, o cem bude rec, a motto nas v tom utvrdi uplne: äDoslova me fascinuje, jak mohu ovlivnovat lidi. (Moderator prezdivany äNocni mura Evropy 2ô, Ludek Hrzal). Autor zde poukazuje na to, jak si moderatori ähraji na vseodborniky a mnohdy dokazou primo zonglovat s lidskymi city. Je to prave proto, ze nejsou odborniky (napr. v oboru psychologie).

Mohou tak nevedomky a neumyslne ranit nektereho z posluchacu, ktery udelal ten osudny omyl a v dobe dusevni krize (opustila ho pritelkyne, vyhodili ho z praceà) hledal pomoc a radu prostrednictvim telefonatu s nekterym z rozhlasovych reporteru. Ten se samozrejme chce äco nejvic blysknout pred ostatnimi posluchaciô a zpusobi tomu volajicimu chudakovi jeste vetsi zmatek v dusi, nez mel predtim.

Poslanim cele knihy by tedy mohlo byt to, ze vsichni, kdo pracuji v mediich, by svoji praci meli brat zodpovedne a s ohledem na äprijemceô, ktery je predevsim clovek.