Placky 2

Formát MPEG-2 přinesl značné zlepšení kvality, ale vypalování DVD nebylo (a není) tak dostupné jako u CD, hlavně z důvodů několika rúzných formátů (DVD-RAM, DVD+RW, DVD-RW, DVD+R, ...) a ceny. Byla zde tedy snaha o vylepšení kvality obrazu na úroveň DVD, ale na CD médiu. Žádný z těchto formátů (kromě jednoho, viz dále) se ale nedočkal standardizování, takže není jisté, zda půjdou přehrát na DVD nebo VCD přehrávači (na některých to funguje, o tom je třeba se informovat z manuálu popř. u výrobce nebo prodejce).

Začněme tím nejjednodušším - MiniDVD. Tento formát využívá shodnosti formátu ukládání na CD a DVD (ne fyzicky, ale logicky!). Stačí vzít celou strukturu DVD a vypálit ji na CD v UDF formátu tak jak je. Parametry jsou shodné až na kapacitu a tedy i délku záznamu. Mírnou redukcí datového toku lze dosáhnout asi 20 minut záznamu v dobré kvalitě na jedno CD. Zdá se to málo, pro různá krátká instruktážní nebo domácí videa to ale postačuje. Problém je ale s přehratelností. Je jen pár výjimek z DVD přehrávačů, které takovýto disk dokáží přehrát, naopak problémy nejsou na PC. Důvodem je hlavně rychlost čtení CD v mechanikách DVD, která je nižší než u PC mechanik.

Stále rozšířenějším formátem se stává Super VideoCD (SVCD). Byl standardizován čínským úřadem pro standardizaci a již i mezinárodně akceptován. Na CD se ukládá v MPEG-2 formátu, ale v nižším rozlišení 480x576 pro PAL (480x480 pro NTSC), takže kvalita je srovnatelná nebo o něco lepší (hlavně v dynamice a šumu) s VHS. Bitrate byl také snížen na maximum 2520kbps VBR pro zvýšení délky záznamu (cca 40 minut), odráží se to ale částečně v kvalitě hlavně při hodně pohyblivých scénách. Oproti VCD byla částečně rozšířena i možnost menu, chapters, obraz může být i prokládaný (díky MPEG-2), multichannel audio, zvuk je kódován stejně jako na VCD. Tento formát přehrají všechny novější DVD přehrávače.

Extended VideoCD (XVCD) rozšiřuje možnosti VideoCD o vyšší rozlišení a vyšší bitrate, jinak je shodný (MPEG-1 komprese atd.). Nevýhodou je nižší doba a přehratelnost jen na některých DVD přehrávačích. Podobně funguje i Extended Super VideoCD (XSVCD), který rozšiřuje možnosti SVCD o bitrate až 9800kbps.

Podobně jako CD dostalo své zapisovatelné bratříčky CD-R a CD-RW, i DVD má několik zapisovatelných následovníků, všechny s jednovrstvím zápisem s kapacitou 4.37GB. Jako první to bylo DVD-R s jedním zápisem. Je kompatibilní s většinou existujících DVD přehrávačů a PC mechanikami (udává se asi 90%). Následovalo DVD-RW, která je již přepisovatelné, přehratelné na lepších DVD přehrávačích (asi 70%). Nový DVD+RW formát má trošku odlišný záznam a hlavně pár vylepšení (CLI i CLV zápis, lossless linking), kompatibilní by měl být s většinou DVD přehrávačů (cca 90%), udává se se všemi novějšími. DVD+R je stejná verze ale pouze s jedním zápisem. U nich (DVD+RW a DVD+R) má být hlavně nižší cena médií, protože výrobní postup je hodně blízký CD-RW. Pro mně jsou tyto disky horkým favoritem. DVD-RAM není kompatibilní s DVD mechanikami a je potřeba speciální mechanika, která dokáže číst i normální DVD.