SOUVISLOSTI D╠LOV▌CH KOUL═

Nikdy pr² nebrßzdilo hladiny mo°φ nic vzneÜen∞jÜφho ne₧ trojst∞₧nφk plujφcφ pod pln²mi plachtami. A podobn∞ jako v∞trn²m ml²n∙m na souÜi, i na vod∞ plachetnicφm odzvonil parnφ stroj. Po dobu hojnosti uhlφ a ropy nebylo d∙vodu se vyu₧itφm v∞tru na mo°φch zab²vat. Pak vyplul Tracker...

	BoΦnφ sφla zp∙sobenß rotacφ letφcφ d∞lovΘ koule. 1) sm∞r v∞tru, 2) p°etlak, 3) otßΦejφcφ se koule, 4) sm∞r otßΦenφ, 5) podtlak, 6) sm∞r pohybu koule.

V roce 1835 n∞meck² fyzik a chemik Heinrich Gustav Magnus koneΦn∞ p°iÜel na kloub tomu, proΦ d∞lovß koule leckdy m∞nφ sm∞r a mφjφ cφl. Zjistil toti₧, ₧e p°i rotaci s sebou strhßvß nejbli₧Üφ vrstviΦku vzduchu, a tak na jednΘ stran∞ vyvolßvß p°etlak a na druhΘ podtlak. Rozdφl t∞chto sil pak vychyluje drßhu koule. Kdy₧ se v roce 1926 objevily na palub∞ Barbary, jednΘ z lodφ n∞meckΘ obchodnφ flotily, t°i vysokΘ, podΘln∞ drß₧kovanΘ vßlce, byly pova₧ovßny za komφny a nikomu nep°ipadalo divnΘ, ₧e z nich nevychßzφ kou°. Takto aplikoval Magnus∙v jev nßmo°nφ pr∙kopnφk Anton Flettner. Rotujφcφ vßlce, stejn∞ jako d∞lovß koule, vytvß°ely vztlak, a tak pohßn∞ly lo∩ vp°ed (na rozdφl od plachetnic byl vφtßn nikoli zadnφ, ale boΦnφ vφtr).
Po dlouhΘ odmlce se a₧ v 70. letech bostonskß spoleΦnost Windship a firma Windfree rozhodly prakticky ov∞°it konkurenceschopnost Flettnerova rotoru. Vychßzely z toho, ₧e za°φzenφ, je₧ vyvolß vztlak (boΦnφ sφlu), vyvolß takΘ aerodynamick² odpor a jeho ·Φinnost je potom dßna souΦinitelem vztlaku, tedy pom∞rem vztlaku k odporu.

Vyplul 12metrov² Φlun Tracker s hlinφkov²m vßlcem vysok²m 7,2 m o pr∙m∞ru 1,2 m, podp∙rn∞ pohßn∞n² spalovacφm motorem. Vßlec dosahoval vztlakovΘho souΦinitele a₧ 13, a tak vysoce p°evyÜoval nejen klasickΘ, ale i pevnΘ plachty (se souΦinitelem 2,5 a₧ 3). Pokud se k rotaci u₧φvala v²luΦn∞ sφla v∞tru, souΦinitel klesal na 2,7 a₧ 5. P°i pr∙m∞rnΘ rychlosti v∞tru km/h dosahoval Φlun rychlosti 13 km/h a za u₧itφ vzn∞tovΘho motoru klesla spot°eba paliva o 44 %. Na rozdφl od klasick²ch plachetnic je Φlun mΘn∞ citliv² na zm∞ny sm∞ru v∞tru, a proto₧e mu k tΘmu₧ v²konu staΦφ zhruba poloviΦnφ v²Üka "sto₧ßru" ne₧ u plachet, je takΘ stabiln∞jÜφ a nevy₧aduje posßdku Ükolenou k manipulaci s plachtovφm.
Uvßdφ se, ₧e sv∞tovΘ lo∩stvo spot°ebuje roΦn∞ palivo za 30 miliard dolar∙. Pokud by jen p∞tina plavidel vyu₧ila pomocn²ch plachet a rotor∙, uÜet°ila by se skoro desetina tΘto sumy. InvestiΦnφ nßklady by se ·dajn∞ vracely do Φty° let. Se sv²mi "komφnov²mi" katamarany Moulin ß vent (V∞trn² ml²n) a pozd∞ji Alcyone proslul takΘ francouzsk² badatel J. J. Cousteau p°esv∞dΦen² o tom, ₧e tento atypick² v∞trn² pohon p°isp∞je a₧ ke 40% ·sporßm paliva.