Menu |
| | |
|
Parnφ stroj je tepeln² pφstov² motor m∞nφcφ tepelnou energii vodnφ pßry v mechanickou prßci odvßd∞nou
p°φmo z pφstnφ tyΦe (parnφ Φerpadlo) nebo nejΦast∞ji prost°ednictvφm klikovΘho
mechanizmu z h°φdele. V souΦasnosti se parnφ stroje pou₧φvajφ ji₧ jen ojedin∞le
(parnφ lokomotivy, lokomobily), proto₧e byly nahrazeny parnφmi
turbφnami, spalovacφmi motory, elektromotory. Historie parnφho stroje:
Vyu₧itφm vody a pßry pro pohon r∙zn²ch stroj∙, mechanizm∙ i h°φΦek se ji₧
t°i stoletφ p°ed Kristem zab²val mechanik Ktesibios a proslul² filozof a matematik
Archimedes. MyÜlenka vyu₧itφ pßry potΘ na dlouho zapadla a tak teprve od 17. stoletφ
doÜlo k znovuo₧ivenφ pokus∙. Ital Giovanni Branca (1571 - 1645) p°iÜel v roce 1629 s
principem parnφ turbφny. DalÜφ zßsluhy mß vynßlezce tlakovΘho hrnce Francouz Danis
Papin (1647 - 1712). V jeho stopßch krßΦeli p°edevÜφm AngliΦanΘ - autor
ôoh≥ovΘho strojeö Thomas Savery (asi 1650 - 1715) a jeho mladÜφ krajan Thomas
Newcomen (1663 - 1729) se sv²m ôp°φtelem hornφk∙ö. V obou p°φpadech Ülo o
atmosfΘrickΘ parnφ stroje, to znamenß, ₧e pφst vykonßval prßci, pouze kdy₧ na
n∞j p∙sobil tlak atmosfΘry. DalÜφ nev²hodou byla i prodleva, po kterou musel b²t
ochlazovßn, a takΘ nadm∞rnß spot°eba paliva. Dφky nφ byl provoz stroj∙ mimo doly
prakticky nemo₧n². A tak se dlouho oΦekßvan²m motorem pr∙myslovΘ revoluce stal a₧
vynßlez dvouΦinnΘho parnφho stroje Jamese Watta (1736 - 1819). DalÜφ jmΘna, kterß
je pot°eba vzpomenout jsou Francouz Nicolas Joseph Cugnot (1725 - 1804; 1769 - parov∙z),
Richard Trevithick (1771 - 1833; aplikace zdokonalenΘho Wattova parnφho stroje na
lokomotivu), George Stephenson (1781 - 1848; lokomotiva) a dalÜφ.
⌐ Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002
|
|
|
|
|
|