JAK▌M ENERGI═M A P╪EM╠N┴M TEDY PAT╪═ BUDUCNOST

V d∙sledku nφzkΘ hustoty toku energie zklamaly pokusy s elektrßrnami vyu₧φvajφcφmi rozdφlu teplot mo°skΘ vody na hladin∞ a v hlubinßch, stejn∞ jako pokusy s vlnov²mi elektrßrnami. Nejv∞tÜφ z nich se roku 1995 po uvedenφ do chodu u skotskΘho pob°e₧φ nßporem vln p°evrhla a zniΦila. P°φlivovΘ elektrßrny lze budovat s obrovsk²mi nßklady jen na omezenΘm poΦtu mφst v nehlubok²ch zßtokßch s vysok²m rozdφlem hladin p°i p°φlivu a odlivu. VychvalovanΘ spalovßnφ biomasy vede k nadprodukci "sklenφkov²ch plyn∙" p°i jejφm spalovßnφ a navφc sv∞t bude k ukojenφ hladu rychle p°ib²vajφcφch obyvatel planety brzo pot°ebovat ka₧d² ploÜn² kilometr p∙dy spφÜe pro produkci potravin.

Odpov∞∩ na otßzku, jak² proces p°em∞n je v∙bec nej·Φinn∞jÜφ, tj. mß hustotu toku energie nejvyÜÜφ, znφ: Üt∞penφ uranu! V souΦasnΘ dob∞ probφhß ve 450 jadern²ch blocφch, kterΘ kryjφ celosv∞tovou spot°ebu elekt°iny ze 17 %. P°ipravovanß druhß generace reaktor∙ s rychl²mi neutrony navφc slibuje a₧ sedmdesßtkrßt lepÜφ vyu₧itφ dostupn²ch zßsob uranu. I u reaktor∙ s pomal²mi neutrony se p°ipravujφ typy se zv²Üenou bezpeΦnostφ a s prodlou₧enou ₧ivotnostφ. Ve vyhlφdce mß jadernß energetika i revoluΦnφ typ reaktor∙ s podkritick²m mno₧stvφm paliva, kterΘ se budou udr₧ovat v chodu pomocφ urychlovaΦ∙ a kterΘ mo₧nß dokß₧φ spalovat i produkty Üt∞penφ, vΦetn∞ ji₧ vyho°el²ch statisφc∙ palivov²ch Φlßnk∙, ulo₧en²ch prozatφmn∞ v meziskladech.