V²h°evnost: 42,6 MJ/kg.

HISTORIE

Ropa byla znßma a pod r∙zn²mi nßzvy vyu₧φvßna ji₧ od starov∞ku. Podle °eck²ch i °φmsk²ch historik∙ v 7. stoletφ p°. Kr. Asy°anΘ a pozd∞ji i PerÜanΘ ji t∞₧ili ze studnφ a rozd∞lovali na r∙znΘ frakce. RozliÜovali dokonce ropu sv∞tlou od tmavΘ. Sv∞tlΘ °φkali "nafata", co₧ znaΦilo "prosakujφcφ kapalina". ╚φ≥anΘ ropu destilovali snad od 11. stoletφ p°ed Kristem. U₧ v tΘ dob∞ pr² um∞li vrtat do hloubek a₧ 1000 m.
V Evrop∞ znßme ropu p°inejmenÜφm od 16. stoletφ. Jejφ destilace byla zkouÜena asi od roku 1605. V²sledkem byla mazadla pro nßpravy kol, olej do lamp i zßklad do lak²rnick²ch prost°edk∙.
Prvenstvφ mezi objeviteli ropy v Evrop∞ se p°iznßvß polskΘmu lΘka°i I. Lukasiewiczovi. Ten roku 1854 zahßjil v B≤brce u Krosna t∞₧bu a ve stejnou dobu zalo₧il i prvnφ rafinerii u Jasla. Podle jeho p°φkladu vznikla pak °ada dalÜφch t∞₧ebnφch za°φzenφ. Roku 1909 p°edstavovala t∞₧ba z karpatsk²ch lo₧isek p°es 2 miliony tun roΦn∞, co₧ bylo 5,2 % sv∞tovΘ produkce.
Roku 1857 navrtal ropu G. C. Hugens v Lⁿnebursk²ch rovinßch ve Wietze, kde je dnes nafta°skΘ muzeum. V tΘ₧e dob∞ v Rumunsku vybφrali ropu tryskajφcφ samovoln∞ ze zem∞ lopatami bez vrtßnφ.
V USA bylo prvnφ lo₧isko otev°eno ji₧ v srpnu 1853. Stalo se tak v Pensylvßnii vrtem hlubok²m 22 metr∙. Ne₧ byly polo₧eny prvnφ trubky ropovodu, dopravovala se vyt∞₧enß ropa k ₧eleznici v soudcφch nesen²ch mezky. Od roku 1860 se zaΦala ropa objevovat b∞₧n∞ na trhu. Vyu₧φvala se ke svφcenφ i k topenφ. Pensylvßnskß a kanadskß ropa se prodßvala dokonce i v lΘkßrnßch v mal²ch lahviΦkßch, nebo¥ se jφ p°iΦφtaly lΘΦivΘ vlastnosti.

⌐ Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002